Novinky - leden 2008

2008-01-27 - Cassini

Status Report (2008-01-16 až 2008-01-22)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-01-22. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecká pozorování 2008-01-17 se mj. soustředila na sledování malých měsíců. Kamery ISS a ostatní optické prostředky studovaly Rheu při nízkém fázovém úhlu. Systém ISS rovněž monitoroval měsíc Janus přecházející před Dione. Spektrometr VIMS pozoroval prstence v okamžiku, kdy dráha sondy přetínala rovinu prstenců.
Přes víkend byla na programu kalibrace jednotky SRU [=Stellar Reference Unit].
2008-01-21 byl pozorován prstenec F přístroji CIRS a UVIS. U analyzátor prachu CDA byl ověřován software a prováděla se zkouška funkčnosti. Sonda zahájila 57. oběh kolem Saturnu průchodem apoapsidou ve vzdálenosti 30.1 Rs. Sklon dráhy činí momentálně 46.6°.
Dne 2008-01-22 minula sonda Titan. V tomto případě se jednalo o necílený průlet. Radar studoval severní polokouli.
Téhož dne byl ukončen program letu podle sekvence S36 a byl zahájen postup podle plánu S37. Je rozvržen do 25 dnů a skončí 2008-02-16. Zahrnuje devět necílených průletů kolem měsíců - po dvou u Titanu a malých satelitů Atlas, Epimetheus a Pandora a jeden u Promethea. Počítá se pouze s jedním korekčním manévrem OTM-144. Hlavními úkoly jsou zkouška silových setrvačníků, periodická technická údržba a ladění nového letového softwaru systému orientace.

2008-01-21 - New Horizons

Dva roky na cestě

Mimo hlavní pozornost veřejnosti a dokonce i příznivců kosmonautiky oslavila sonda New Horizons mířící k Plutu druhé výročí letu vesmírem. Poslední dramatické události absolvovala vloni v únoru, kdy se prosmýkla kolem Jupiteru, vykonala rozsáhlé pozorování jeho systému a definitivně zamířila do pustého prostoru, který ji dělí od hlavního cíle cesty.
Druhý rok putování - kromě zmíněného perfektního průletu kolem planetárního obra - byla korigována dráha, uskutečnila se roční prověrka stavu systémů a vědeckého vybavení a vědecký tým začal připravovat podrobný scénář činností v oblasti Pluta. Do setkání s trpasličí planetou zbývá přibližně 7 roků. Zajímavostí je, že před sedmi roky se setkal přípravný tým a přichystal pro NASA nabídku mise New Horizons. Nacházíme se tedy přesně v polovině od začátku prací do vyvrcholení u Pluta.
Rok 2008 by měl být relativně klidný. Většinu času prožije sonda ve stavu hibernace. Oživena bude pouze na krátkou dobu v květnu a v prosinci, kdy se má doladit zaměření vysokoziskové antény a proběhnou drobné údržbářské aktivity. V plánu je rovněž druhá aktivní prověrka sondy v termínu září až začátek listopadu. Podle měření aktuální trajektorie po korekci v září 2007 vyplynulo, že další opravný manévr, který se měl uskutečnit v letošním roce, bude zrušen.
Hlavní ruch kolem projektu New Horizons je tudíž především zde na Zemi. Vyvíjí a testuje se nová verze letového softwaru, v němž jsou eliminovány různé drobné chyby a dochází k vylepšení výkonu na základě zkušeností z průletu kolem Jupiteru a po dvou letech letu. Další rozsáhlým úkolem je návrh a naprogramování blízkého setkání s Plutem. Tento program se bude testovat na pozemním simulátoru NHOPS v příštím roce. Připravuje se rovněž k přejímce záložní simulátor NHOPS-2.
New Horizons se pomalu blíží k oběžné dráze Saturnu. 2008-01-21 se sonda nacházela ve vzdálenosti 8.69 AU od Slunce a 9.49 AU od Země. Heliocentrická rychlost činila 19.01 km/s a k Plutu jí chybělo ještě 22.82 AU.

2008-01-19 - Cassini

Status Report (2008-01-09 až 2008-01-15)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-01-15. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-01-09 zahájila sonda průletem apoapsidou ve vzdálenosti 30.2 Rs (poloměrů Saturnu) 56. oběh kolem Saturnu. Současná dráha má sklon k rovníku 46.6° a fázový úhel 31°. Jeden oběh trvá momentálně 12 dní.
Vědecký program zahájil kompozitní infračervený spektrometr CIRS, který měřil teploty v troposféře a v tropopauze Saturnu. Plazmový spektrometr CAPS a magnetometr MIMI pokračovaly ve studiu magnetosféry na soumračné straně a nad oblastmi s místním polednem. Vizuální a infračervený mapovací spektrometr VIMS shromažďoval data do mozaiky neosvětlené strany kompletního systému prstenců. Zaměřením na čtyři hvězdy byla rovněž provedena kalibrace přístroje.
2008-01-14 uplynuly tři roky od přistání pouzdra Huygens na Titanu.
2008-01-15 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Methone a Pandorra.
2008-01-16 se uskutečnil korekční manévr OTM-143. Hlavní motor byl nastartován v 05:25 UT (podle řízení letu 2008-01-15, 21:25 PST). Po době chodu t=17.64 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=2.88 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci. OTM-143 byl prvním manévrem, při němž byl použit nový letový software systému AACS verze A8.7.6.
Spektrometr CIRS skenoval hlavní prstence a Cassiniho dělení. Spektrometr INMS a magnetometr MIMI sbíral data ke studiu složení a dynamiky vnitřní magnetosféry Saturnu. Přístroje VIMS, UVIS a CIRS pozorovaly měsíce Mimas a Tethys.

2008-01-16 - MESSENGER

Merkur se opět vzdaluje

MESSENGER vykonal podle všech dosavadních údajů během prvního průletu kolem Merkuru skvělou práci. Nyní se od planety opět vzdaluje, zásluhou gravitačního působení ale po jiné heliocentrické dráze.
Jak už bylo dříve napsáno, přibližně den před největším přiblížením se celá sonda zorientovala tak, aby mohla pozorovat Merkur. Musela přitom přerušit spojení se Zemí přes vysokoziskovou anténu a jedinou známkou toho, že funguje, byl slabý signál rádiového majáku. I tímto přístrojem se ale dalo podnikat cenné měření. Na základě záznamu Dopplerova posunu v přijímaném signálu bylo možno vypočítávat změny rychlosti, které jsou závislé na gravitačním poli, v němž se sonda pohybuje. Měření je natolik přesné, že se dají identifikovat i různé anomálie dané nehomogenním rozložením hmoty v tělese planety.
Sonda se blížila k Merkuru a postupně aktivovala všechny palubní přístroje. Nejvíce atraktivních informací se očekávalo od kamer, které měly zachytit částečně regiony známé již od letu Marineru 10, ale i části povrchu, které předchozí a zatím jediná sonda k planetě neměla šanci fotografovat.
Primárním cílem průletu byla změna heliocentrické dráhy. Tomu byl přizpůsoben i pohyb kolem planety. Trajektorie vedla zpočátku i nad neosvětlenou polokoulí, kdy byly pochopitelně kamery pracující ve viditelném spektru slepé. Na palubě byly ale i jiné přístroje, které přišly ke slovu. Infračervený spektrometr měřil tepelné vyzařování povrchu a laserový výškoměr zjišťoval vzdálenost sondy od planety.
Nejnižšího bodu na povrchem dosáhl MESSENGER 2008-01-14 v 19:04:39 UT a v pilné vědecké práci se začal opět vzdalovat. Následujícího dne v 16:30 UT provedla sonda obrat, zamířila parabolu výkonné antény k Zemi a řídící středisko začalo zaznamenávat telemetrická data. Podle prvních údajů pracovaly všechny subsystémy a přístroje normálně a bylo potvrzeno, že se vykonala úplná povelová sekvence připravená pro operace u Merkuru. Několik hodin po obnovení normálního spojení začaly proudit přes stanici dálkových spojů DSN poblíž Canberry v Austrálii výsledky měření z posledních dvou dní. Mezi nimi se mělo nacházet i 1213 snímků z kamer. Začalo vyhodnocování získaných dat a zpracování obrázků nového světa.
Velmi brzo se pohledu na Merkur dočkala i netrpělivá veřejnost. První předvedený snímek pocházel z širokoúhlé kamery, byl pořízen asi 80 minut po největším přiblížení ve vzdálenosti kolem 27000 km a zachycoval podrobnosti menší než 10 km. Je na něm z části nově odhalená část povrchu včetně kompletní obří pánve Caloris basin.
Další snímek pořídila úzkoúhlá kamera na příletové větvi ze vzdálenosti asi 18000 km. Dominuje mu kráter Vivaldi o průměru asi 200 km na hranici světla a stínu, který už sice zaznamenal Mariner 10, ale ne v takových detailech. Obrázek vznikl 56 minut před největším přiblížením a zachycuje podrobnosti menší než 1 km.
Kompletní sada obrázků bude připravena koncem ledna.

2008-01-15 - Ulysses

Pohled na severní pól Slunce

V těchto dnech má sonda Ulysses vzácnou příležitost pozorovat sluneční severní pól. Jako jediná tak může studovat hmotu a pole nacházející se v oblasti, která je pro jiné pozemské pozorovatele nedostupná.
Sonda Ulysses {=Odyseus} prolétla nad pólem Slunce již třikrát - v letech 1994-95, 2000-01 a 2007. Shodou okolností zaznamenali minulý týden astronomové zabývající se sluneční fyzikou první známky nového slunečního cyklu. Přítomnost kosmického robota v kritické oblasti ve stejné době by mohlo přispět k novému pohledu na sluneční aktivitu.
Mnozí vědci věří, že sluneční póly hrají ústřední roli v jedenáctiletém cyklu růstu a slábnutí sluneční aktivity. Rozpadající se sluneční skvrny jsou magnetickým polem transportovány směrem k pólům. Ty se doslovně stávají pohřebištěm zaniklých slunečních skvrn. Magnetické pole spojené se skvrnou se u pólů propadá do hloubky kolem 200 tis. km směrem k "vnitřnímu dynamu", které generuje magnetické pole Slunce. Ve vzájemné interakci se tvoří podmínky pro další sluneční cyklus. Podobně jako se ukázalo, že zemské póly jsou veledůležité pro studium klimatických změn, sluneční póly by mohly být stejně důležité pro poznání slunečních cyklů.
Každý předchozí průlet nad slunečním pólem přinesl něco zajímavého a záhadného. Jednou z hádanek je teplota na pólu. V předchozím slunečním cyklu měl severní magnetický pól teplotu asi 44000°C a byl asi o 8% studenější než jižní pól. Letošní průlet by mohl záhadu vysvětlit, protože k němu dochází necelý rok po minulém měření. Je možné porovnat měření teploty na jižním a severním pólu se zanedbatelným časovým odstupem.
Ulysses mj. objevil polární sluneční vítr vanoucí obrovskou rychlostí. Na pólu se magnetické pole rozevírá a dovoluje unikat částice sluneční atmosféry rychlostí milionů kilometrů za hodinu. Jak sonda oblétá Slunce, může monitorovat tento vítr v průběhu celého slunečního cyklu.
Sonda Ulysses odstartovala v říjnu 1990 na palubě raketoplánu Discovery. Jedná se o společný projekt NASA a ESA.

2008-01-14 - MESSENGER

Průlet kolem Merkuru

Dnes v 19:04:39 UT minula sonda MESSENGER poprvé Merkur, který se tak po dlouhých 33 letech stal znovu objektem výzkumu pomocí kosmické sondy.
Pro případ posledního doladění dráhy byl v plánu letu rezervován termín 2008-01-13, kdy byla příležitost uskutečnit korekční manévr TCM-21 [=Trajectory Correction Maneuver]. Analýza trajektorie po posledním motorické operaci ale ukázala, že skutečná dráha míjí předpokládaný bod průletu jen o necelých 13 km. Upřesnění na základě optické navigace, která probíhala poslední dny, tuto chybu dokonce zredukovalo na méně než 4 km. Bylo proto rozhodnuto korekci jako nepotřebnou zrušit.
V neděli 2008-01-13 v 15:56 UT přijalo řídící středisko z MESSENGERu poslední telemetrická data. Následně provedla sonda obrat, při němž ztratila vysokozisková anténa zaměření na Zemi, a slyšitelný byl pouze maják, jenž nadále indikoval, že kosmický robot žije a pomocí něhož mohly být sledovány změny trajektorie poblíž planety. Na přibližující se Merkur se otočily kamery MDIS [=Mercury Dual Imaging System], jež začaly pořizovat sekvenci snímků planety. Následujících 24 hodin byly zhotoveny každých 20 minut tři barevné obrázky. Po dosažení vzdálenosti asi 38 tis. km se do měření měl zapojit další přístroj - spektrometr ve viditelné a ultrafialové oblasti, jehož úkolem bylo v době, kdy se sonda pohybovala nad neosvětlenou stranou, studovat složení povrchu a detekovat případnou atmosféru planety.
Na webu se s mírným zpožděním objevil další snímek Merkuru, který zhotovila úzkoúhlá kamera 2008-01-12 ze vzdálenosti 1.2 mil. km s rozlišením, které se zlepšilo na 31 km/pixel. Další snímek z  2008-01-14 ze vzdálenosti 760 tis. km už měl rozlišení 20 km/pixel a na srpku planety se již daly rozpoznat první detaily.
MESSENGER změní orientaci asi 22 hodin po největším přiblížení a bezprostředně poté má začít přenos dat získaných u Merkuru. Teprve tehdy se dozvíme, jak si sonda při prvním setkání s planetou počínala.

2008-01-12 - MESSENGER

Rozbíhá se průletová sekvence

Odpočítávání prvního průletu MESSENGERu kolem Merkuru začalo. V neděli 2008-01-13 se rozběhnou operace spojené bezprostředně s touto událostí. 30 hodin před přiblížením asi ve 13:00 UT se sonda natočí tak, že hlavní anténa přestane směřovat k Zemi jako doposud, a automat začne vykonávat první ze série 5000 povelů uložených v palubní paměti.
Planetu by měla sledovat kompletní sada vědeckých přístrojů. Pořízeno má být více než 1200 snímků a spolu s dalšími daty by měly naplnit palubní zásobník přibližně 700 MB výsledků pozorování trvajícího asi 55 hodin. 50 minut před nejtěsnějším přiblížením se sonda zcela odmlčí, protože zmizí pozemským pozorovatelům za diskem planety. O 48 minut později bude příležitost znovu zaslechnout obnovené signály sondy. Trajektorie dráhy vede nad neprozkoumanou oblastí planety a po dobu 14 minut prochází dokonce stínem, kdy se bude muset sonda spolehnout na zásoby energie v palubních akumulátorech.
V úterý kolem 17:00 UT, 22 hodin po průletu, MESSENGER naposled zaměří kamery na Merkur a vzápětí změní orientaci tak, aby vysokozisková anténa znovu zamířila k Zemi a započne vysílání drahocenných dat z palubního záznamníku.
Ačkoliv se MESSENGER konečně po dlouhé době po startu v srpnu 2004 setkává s hlavním cílem cesty, má za sebou prozatím jen asi polovinu překonané vzdálenosti. Na oběžnou dráhu kolem Merkuru vstoupí až v březnu 2011. V průběhu dalších 12 měsíců očekává sondu zatím nejnáročnější období letu. Letos dojde ke dvěma setkáním s Merkurem (včetně nynějšího), uskuteční se dvě velké dráhové změny DSM [=Deep Space Meneuver] a patrně též šest menších korekcí TCM [=Trajectory Correction Maneuver].
Hlavním účelem současného setkání (a dalších dvou, které budou následovat) je změnit pomocí gravitačního pole planety parametry dráhy tak, aby se zredukovala příletová rychlost v okamžiku navádění na oběžnou dráhu.
Řídící tým mezitím uvolnil další fotografii Merkuru pořízenou úzkoúhlou kamerou NAC dne 2008-01-10 ze vzdálenosti asi 2 mil. km. Rozlišení se zlepšilo již na 50 km/pixel, přesto na úzkém srpku planety nejsou patrné zatím žádné detaily.

2008-01-12 - Cassini

Status Report (2008-01-02 až 2008-01-08)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-01-08. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Korekce dráhy OTM-142, plánovaná na 2008-01-02, byla zásluhou perfektně provedeného předchozího manévru jako nepotřebná zrušena.
Dne 2008-01-03 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Dione, Pallene, Janus, Daphnis a Prometheus. Následujícího dne se do dosahu přístrojů dostal další měsíček Pandora.
2008-01-05 se sonda rychlostí 6.3 km/s přiblížila k měsíci Titanu (cílený průlet T40). Nejbližší bod ležel ve výšce 1010 km a bylo ho dosaženo přibližně v 23:00 UT. Během setkání pořizoval mapovací spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] snímky s vysokým rozlišením oblasti, kde přistálo pouzdro Huygens, a hledal změny, k nimž mohlo dojít od začátku mise. Přístroj studoval dále vznik a vývoj oblačnosti. Bylo využito dvojího zákrytu hvězd k průzkumu atmosféry měsíce. VIMS sledoval hvězdu αBoo a ultrafialový spektrometr UVIS byl zamířen na hvězdu αLyr. Hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] studoval magnetosféru.
Dne 2008-01-07 zhotovovala úzkoúhlá kamera film vnější strany prstence A a Keplerovy mezery, infračervený spektrometr CIRS monitoroval prstenec F a přístroje MAPS pokračovaly v měření charakteristik hranic magnetosféry.

2008-01-10 - MESSENGER

Sonda už vidí Merkur

2008-01-09 přijalo řídící středisko prvních osm snímků Merkuru, pořízených ze vzdálenosti přibližně 2.7 mil. km pro účely optické navigace. Takovéto obrázky se teď budou zhotovovat každodenně až do okamžiku těsně před průletem. Měly by potvrdit, že se sonda nachází na správné dráze a mine planetu v přesně vypočítaném bodě.
Metoda optické navigace je všeobecně používanou procedurou, při níž se zjišťuje poloha cíle a která umožňuje nezávisle stanovit trajektorii letu. Dají se s ní identifikovat nepatrné odchylky od vypočtených parametrů a na jejím základě lze eventuálně vykonat ještě poslední motorické korekce.
Optická navigace v případě MESSENGERu využívá kamerový systém MDIS [=Mercury Dual Imaging System], jenž fotografuje cílové těleso (momentálně Merkur) na pozadí hvězdného pole. MDIS obsahuje dvě kamery - širokoúhlou kameru WAC [=Wide Angle Camera] se zorným úhlem 10.5° a úzkoúhlou kameru NAC [=Narrow Angle Camera] se zorným úhlem 1.5°. Objektivy obou přístrojů jsou zaměřeny vždy stejným směrem, přičemž úzkoúhlá kamera vidí střed oblasti zabírané širokoúhlou kamerou. WAC je vybavena filtrem speciálně určeným k fotografování hvězd, které jsou většinou velice slabé a vyžadují dlouhou dobu expozice. Srpek planety je naopak velice jasný a při dlouhých expozicích by vycházel značně přesvícený. NAC má nižší citlivost, takže sama nedokáže hvězdy zachytit, ale kotouč planety je naopak velice zřetelný. První zveřejněný snímek pochází z kamery NAC a je na něm vidět úzký srpek planety s rozlišením 70 km/pixel.
Optická navigace tedy vyžaduje kombinovat záběry z obou kamer. Nejprve se zobrazí podkladová mapa hvězdného pole kamerou WAC, pak se okamžitě přepne na NAC a vyfotografuje se Merkur. Jelikož obě části kombinovaného snímku za sebou následují po několika sekundách, lze je naprosto spolehlivě používat pro navigační účely.
Merkur byl zkoumán prozatím jedinou sondou Mariner 10 v sedmdesátých letech, I když třikrát minula planetu v těsné blízkosti, na snímcích byla zachycena pouze necelá polovina povrchu. Bylo to dáno velice zvláštní rotací planety, jejíž jedna otočka se rovná 2/3 doby oběhu kolem Slunce. Mariner 10 měl bohužel možnost vidět při všech třech přiblíženích prakticky stejnou osvětlenou polokouli. MESSENGER pořídí za několik nejbližších dní více než 1200 obrázků a konečně budeme moci spatřit i oblasti, které byly Marineru nedostupné. Jedním z nejzajímavějších objektů je pánev Caloric Planitia (také Caloris Basin), která je při průměru asi 1300 km doposud největším impaktním útvarem v solárním systému. Caloris ležel v době návštěvy Marineru na rozhraní světla a stínu a byl pozorovatelný jen z jedné poloviny. Tentokrát uvidíme i druhou stranu gigantického útvaru.
Kromě snímkování povrchu je připraveno i dálkové měření mineralogického a chemického složení. Spektrometry zahrnující rozsah od blízké infračervené po ultrafialovou oblast by měly identifikovat důležité minerály, spektrometry rentgenové, gama a neutronové jsou určeny ke stanovení elementárních prvků. Za pomoci analýzy rádiového signálu na Dopplerově principu bude studováno rozložení hmoty v tělese planety. Další přístroje budou pozorovat fyzikální prostředí u Merkuru - magnetické a plazmové pole a energetické částice.
MESSENGER zatím urazil jen o něco více než činí polovina cesty dlouhé 7.9 miliardy km a 15 oběhů kolem Slunce. Prozatím jednou prolétl kolem Země a dvakrát kolem Venuše. Před sebou má ještě tři průlety kolem Merkuru (leden a říjen 2008, září 2009) a nakonec přechod na oběžnou dráhu kolem Merkuru v březnu 2011.

2008-01-08 - Připravované projekty

Rusko a Evropa společně k Jupiteru?

Ruská agentura Interfax 2008-01-07 sdělila, že Rusko plánuje účast na evropské misi k Jupiterově měsíci Europa. Vedoucí pracovník Institutu pro výzkum vesmíru Lev Zeljonyj se odvolal na to, že výzkum obří planety by měl být vbrzku zařazen do programu agentury ESA na léta 2015 až 2025. "Hlavním úkolem je prozkoumat jeho satelit Europu, na kterém byl pod tlustou vrstvou ledu detekován oceán tekuté vody," řekl.
Rusko by se mělo podílet na projektu Laplace, v jehož rámci by měl speciální modul přistát v jedné z trhlin ledového pláště. Po přistání by sonda roztavila vzorek ledu a hledala v něm stopy života. "Kde je oceán, může vzniknout život. V tomto směru je Europa po Marsu pravděpodobně nejslibnějším místem ve sluneční soustavě," říká Zeljonyj.
Rusko postupně oživuje vlastní program výzkumu vesmíru, který téměř zkolaboval po rozpadu Sovětského svazu. Při tom spolupracovalo a spolupracuje velmi úzce s Evropskou kosmickou agenturou. Na konci tohoto roku se např. chystá start modifikovaného nosiče Sojuz z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. V říjnu loňského roku byla rovněž podepsána dohoda s USA na dodávku ruských přístrojů pro americké sondy, sloužících k detekci vody na Měsíci a Marsu.

2008-01-07 - MESSENGER

Za týden budeme u Merkuru!

Korekční manévr TCM-19, který provedl MESSENGER na cestě k Merkuru v polovině prosince, se vydařil natolik, že řídící tým mohl rozhodnout o zrušení plánované úpravy trajektorie, k níž mělo dojít 2007-01-10.
Dne 2008-01-09 začnou kamery MDIS [=Mercury Dual Imaging System] pořizovat první záběry přibližující se planety. Prozatímní výpočty uvádějí, že sonda mine Merkur ve výšce 202 km nad povrchem. Všechny přístroje a systémy pracují podle předpokladů a jsou nakonfigurovány pro průletové operace. Laserový výškoměr a rentgenový spektrometr budou nicméně zapojeny až těsně před největším přiblížením. V nadcházejícím týdnu se uskuteční poslední přípravné činnosti a do palubního počítače budou přemístěny finální povelové sekvence. MESSENGER mine Merkur 2008-01-14 v 19:04 UT (20:04 SEČ) a přibližně za pět hodin nato by měla být s prvními poznatky ze setkání seznámena veřejnost.
Pro zájemce, kteří si chtějí do detailu prostudovat jak se bude Merkur jevit v jednotlivých fázích průletu přichystalo řídící středisko zvláštní stránku http://messenger.jhuapl.edu/encounters/, na níž je možno pozorovat planetu očima MESSENGERa. Simulátor mj. kombinuje prozatím nejlepší mapu Merkuru poskládanou z obrázků Marineru 10 a radarových snímků z Areciba, na níž jsou v každém okamžiku promítány segmenty viditelné přístroji na palubě.

2008-01-05 - Cassini

Status Report (2007-12-26 až 2008-01-01)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-01-01. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Snímky z kamer ISS pořízené 2007-12-26 vytvořily mozaiku prstenců nad jasným Saturnem. ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografoval rovněž miniaturní měsíček Kiviuq. Systém prstenců studoval ze vzdálenosti apoapsidy i infračervený spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Spectrometer].
2007-12-27 prolétla Cassini ve vzdálenosti 36.5 poloměrů Saturnu apoapsidou dráhy a zahájila 55. oběh kolem planety. Rovina dráhy svírala momentálně s rovinou rovníku sklon 37°. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] monitoroval prstenec F a ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozoroval měsíc Tethys, na němž se snažil zaregistrovat stopy atmosféry.
Dne 2007-12-28 byl vědecký program věnován fotografování vnějšího měsíce Albiorix systémem ISS a kalibrace spektrometru UVIS zaměřením na hvězdu αVir.
2007-12-29 došlo na úpravu dráhy OTM-141. Cílem manévru poblíž apoapsidy bylo navést sondu k Titanu (průlet T40), k němuž se má přiblížit 2008-01-05. Hlavní motor zahájil činnost v 13:14 UT a po době hoření t=12.6 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=2.05 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci. Ačkoliv měl manévr pořadové číslo 141, ve skutečnosti se jednalo o jubilejní stou korekci od navedení na oběžnou dráhu kolem Saturnu. 41 plánovaných motorických úprav dráhy bylo totiž zrušeno.
Poslední den v roce 2007 prováděl spektrometr VIMS mapování prstence F.

2008-01-04 - Extrasolární planety

Organické molekuly v protoplanetárním mračnu

Astronomové z Carnegie Institution poprvé nalezli stopy vysoce komplexních organických molekul v disku rudého prachu obklopujícího vzdálenou hvězdu. Hvězda HR 4796A je stará asi 8 mil. let a pravděpodobně se nachází v posledním stádiu tvorby planet. Nový objev by mohl znamenat, že základní stavební kameny ke vzniku života jsou přítomny ve všech planetárních systémech.
Objevitelé použili výsledků měření spektrometru pracujícího v blízkém infračerveném oboru, umístěného na kosmickém teleskopu Hubble. Pozorování ukázalo, že viditelné a infračervené světlo procházející prachovým mračnem kolem hvězdy má tmavě rudou barvu, odpovídající organickým makromolekulám, nazývaných tholiny. Spektrum zároveň nekoresponduje s jinými červenými látkami, jako jsou například oxidy železa.
Tholiny nevznikají v současné době na Zemi přirozenou cestou, protože kyslík v atmosféře je rychle rozkládá. Hypoteticky ale byly přítomny na primitivní Zemi před miliardami let a byly předchůdci biomolekul, z nichž vznikly živé organismy. Tholiny byly naopak detekovány na jiných místech Sluneční soustavy, např. v kometách a také na měsíci Titanu, na němž jsou původcem načervenalého smogu v atmosféře. Uváděná studie podává zprávu o prvním možném výskytu tholinů mimo naši soustavu.
Hvězda HR 4796A se nachází v souhvězdí Kentaura (Centaurus). Pozorovatelná je především z jižní polokoule. Od Země ji dělí vzdálenost 220 světelných let. Prachový disk byl objeven již v roce 1991 a mezi astronomy vzbudil tehdy velkou pozornost, protože se mělo jednat o první planetární systém přistižený ve stádiu vzniku. Prach vzniká kolizemi malých těles, komet a asteroidů, které by mohly být pokryty organickými sloučeninami. Tato tělesa, nazývaná planetesimály, mohou přenášet základní stavební kameny života na všechny planety v systému.

2008-01-01 - Cassini

Status Report (2007-12-19 až 2007-12-25)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2007-12-25. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-12-19 byly úspěšně dokončeny zákrytové rádiové experimenty na 54. oběhu sondy kolem Saturnu, které byly věnovány záznamu deformací rádiového signálu procházejících přes prstence a atmosféru planety. Po skončení tohoto vědeckého programu přešla sonda do stabilizace pomocí reaktivního systému RCS, v níž měla setrvat po dobu sledování ionosférických hvizdů prováděných sestavou přístrojů RPWS [=Radio and Plasma Wave Science].
Dne 2007-12-20 minula Cassini měsíc Titan ve výšce 970 km relativní rychlostí 6.3 km/s. Průlet označený T39 byl posledním v programu primární mise, který se odehrál ve vzdálenosti menší než 1000 km. Vědecká pozorování byla věnována radarovému sledování jižního polárního regionu v okamžiku největšího přiblížení a poté, co se stanice nacházela na geografické šířce asi 70°. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil teploty ve stratosféře a rovněž sledoval limbus měsíce a vertikální teplotní profily. Kamery ISS zhotovily sekvenci barevných snímků celého disku s rozlišením 1.4 km/pixel a sledovaly měsíček Rhea při nízkém fázovém úhlu. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] mapoval oblasti středních šířek při nízkých výškách slunce a monitoroval pohyby oblačnosti v globálním měřítku. Zaměřil se také na pozorování prostoru, kde před téměř třemi roky přistálo pouzdro Huygens.
Na 2007-12-23 byl plánován korekční manévr OTM-140. Zásluhou naprosto precizního průletu kolem Titanu byla požadovaná změna rychlosti pouhých Δv=1.1 mm/s. 2007-12-21 po zhodnocení příslušných výpočtů bylo rozhodnuto manévr zrušit.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23