Novinky - leden 2011
2011-01-27 - Stardust-NExT
Stardust už vidí kometu
Kosmická sonda Stardust odeslala první snímky komety Tempel 1, s níž se setká přibližně za tři týdny. Fotografie byly pořízeny ve dnech
2011-01-18 ze vzdálenosti 26.3 mil. km a 2011-01-19 ze vzdálenosti 25.4 mil. km.
V okamžiku největšího přiblížení k cíli 2011-02-14 se vzdálenost zmenší na 200 km.
Publikované snímky vznikly složením několika obrázků z navigační kamery. Kometa má na nich vzhled malého mlhavého obláčku bez dalších podrobností.
Záběry spolu s mnoha dalšími, které dojdou na Zemi v nejbližších dnech, budou použity k upřesnění skutečné letové trajektorie.
Sonda a kometa se k sobě blíží rychlostí 950 tis. km za den. V noci, kdy dojde k setkání, se očekává 72 vědecky
cenných snímků s vysokým rozlišením, na nichž budou vidět velké detaily povrchu kometárního jádra. Vědci tak budou moci prozkoumat, jak se
topografie jádra změnila za pět a půl roku, kdy v červenci 2005 kolem komety prolétla sonda Deep Impact.
Další informace a zmíněné snímky komety lze najít na
originálních stránkách JPL.
2011-01-25 - Cassini
Status Report (2011-01-12 až 2011-01-18)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2011-01-17.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program sledovaného týdne zahájily dvě kalibrace infračerveného spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Ultrafialový spektrograf
UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] podstoupil osmihodinový test, při němž byl zjišťován účinek rozptýleného světla, a pak byl tři hodiny kalibrován
zaměřením na hvězdu Spica. Přístroj CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] po 14.5 h z pozice poblíž apoapsidy studoval Saturn v nízkých
zeměpisných šířkách. CIRS, VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovaly Titan. Monitorovala
se atmosféra a pohyby oblačnosti, Cílem bylo mj. hledat povrchové změny na polokouli odvrácené od Saturnu. Během rotace sondy kolem osy X byl
kalibrován magnetometr. Kamerový systém ISS prováděl astrometrické snímkování malých mesíčků Polydeuces, Telesto, Methone, Pandora, Atlas, Anthe
a Epimetheus.
2011-01-13 proběhla pravidelná čtvrtletní údržba subsystému AACS [=Attitude and Articulation Subsystem]. Během ní se
roztočily silové gyroskopy RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly] až na 100 ot/min kvůli lepšímu rozložení maziva. Dále se přezkoušela funkce závěsu
záložního motoru a kontroloval se řídící software.
Dne 2011-01-14 se uskutečnila úprava dráhy OTM-275 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o manévr, který doladil trajektorii
po průletu kolem měsíce Rhea. Hlavní raketový motor začal pracovat v 14:45 UT a po době hoření t=15.97 s změnil rychlost letu o
Δv=2.76 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Téhož dne uplynulo šest roků od přistání pouzdra Huygens na Titanu.
2011-01-15 byl nově nastaven časovač CLT [=Command Lost Timer], který spouští v případě přerušení spojení nouzový
režim, na hodnotu 115 hodin. Tento časový interval byl stanovan pro příště jako nová standardní hodnota.
2011-01-17 skončila etapa letu S65 a začalo plnění programu podle S66. Sekvence S66 je rozplánována na 49 dní a skončí
2011-03-07. V této době se uskuteční jeden cílený průlet kolen Titanu a sedm necílených průletů - dva kolem
Encelada a po jednom kolem měsíců Epimetheus, Calypso, Helene, Pallene a Tethys. Pro případné korekce dráhy jsou rezervovány čtyři termíny
OTM-276 až OTM-279.
2011-01-20 - Stardust-NExT
NASA si dala na svatého Valentýna rande u komety
Kosmická sonda Stardust-NExT se přibližuje k dalšímu vesmírnému objektu. S kometou Tempel 1 se setká 2011-02-14
přibližně v 20:37 PST (2011-02-15, 04:37 UT), tedy ještě včas, aby pracovníci řídícího střediska v JPL
v kalifornské Pasadeně mohli takto symbolicky oslavit populární (alespoň v USA) svátek zamilovaných svatého Valentýna. Kometa Tempel 1
bude poctěna návštěvou již podruhé, a to je příležitost podívat se, jak se její povrch mění po cestě kolem Slunce.
Stardust-NExT [=New Exploration of Tempel] pořídí z bezprostřední blízkosti snímky s vysokým rozlišením a pokusí se zmapovat složení,
rozložení částic a dále prozkoumat výtrysky hmoty proudící z jádra do okolního prachoplynového oblaku (komy). Od těchto vědeckých pozorování
se očekává, že poskytnou nové informace k otázce, jakým způsobem vznikají a vyvíjejí se komety z Jupiterovy rodiny.
Mise rozšíří studium započaté sondou Deep Impact v červenci 2005. Deep Impact uvolnil
projektil (impactor), který kometu zasáhl a vymrštil obrovský oblak materiálu. Průběh dopadu dokumentovaly výkonné
kamery ve viditelném a infračerveném oboru. Stardust má šanci znovu vyfotografovat kráter vzniklý po dopadu impactoru.
Stardust se s kometou setká takřka na protilehlé straně od Slunce ve vzdálenosti asi 336 mil. km. V průběhu průletu pořídí
72 snímků, které nejprve uloží do palubní paměti. První hrubé obrázky přijmou v řídícím středisku kolem půlnoci ze 14. na 15. února.
Prvních patnáct snímků by mělo být k dispozici už kolem 01:30 PST.
K dnešnímu dni dělí sondu od komety ještě 24.6 mil. km. Před průletem bude nutno provést ještě několik korekcí dráhy. V plánu jsou
celkem tři a uvidíme, zda budou zapotřebí všechny. Do této doby upravovala sonda dráhu osmkrát a jednou měnila trajektorii průletem kolem Země. Vykonala
čtyři oběhy kolem Slunce. Kolem komety o průměru téměř 6 km, která krouží kolem Slunce v prostoru mezi Marsem a Jupiterem, se přiblíží
asi na 200 km.
V roce 2004 posbíral Stardust, jako první v historii, částečky hmoty přímo z komety Wild 2. Kromě toho shromáždil ve speciálních
lapačích i částice mezihvězdného prachu. Pouzdro se vzorky po dramatickém sestupu atmosférou přistálo na Zemi v roce 2006. Hlavní část sondy
Zemi minula a pokračovala v letu po heliocentrické dráze. Čekalo se, že pro ni bude případně nalezen další úkol. V lednu 2007 se nový cíl
našel a sonda, nyní přejmenovaná na Stardust-NExT, zahájila cestu ke kometě Tempel 1, dlouhou 4.5 roku.
Nadcházející setkání s kometou bude s největší pravděpodobností poslední kapitolou velice úspěšného projektu. Sonda je ve vesmíru už 12 roků
a prakticky spotřebovala všechny zásoby paliva. Od startu v roce 1999 překonala skoro 6 miliard kilometrů. Poslední zbytky pohonných látek
se vyčerpají během manévrů u komety a při operacích těsně po něm.
2011-01-19 - Cassini
Status Report (2011-01-05 až 2011-01-11)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-01-11.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2011-01-08 se v 06:26 SCET [=Spacecraft Event Time] uskutečnil korekční manévr OTM-274 [=Orbit Trim Maneuver].
Jeho cílem bylo upravit trajektorii před nadcházejícím průletem kolem měsíce Rhea. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v chodu
t=27.875 s a změnily rychlost letu o Δv=0.034 m/s. Všechny subsystémy po skončeném manévru hlásily nominální funkci.
2011-01-09 byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru.
Přehled vědeckých činností uplynulého týdne zahrnuje 30hodinové měření mezihvězdného prachu analyzátorem CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Kamery ISS
[=Imaging Science Subsystem] fotografovaly malé měsíčky, u nichž mohla být následně upřesněna jejich oběžná dráha. Současně po dobu 14.5 h pozorovaly
nepravidelný měsíček Tarvos a 15 h prstenec E. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] prováděl 8.5 h měření prostředí
v apoapsidě při nízké zeměpisné šířce a 4 h probíhala kalibrace přístroje. Další spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]
mapoval Saturn se zaměřením na meteorologické jevy a rovníkové výrony hmoty. Mapovací spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] skenoval
osvětlenou polokouli v ultrafialovém vlnovém oboru. Přístroje VIMS a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledovaly zákryty dvou hvězd
atmosférou planety a měřily poměr H/He. VIMS shromažďoval data o výskytu chemických látek v atmosféře.
2011-01-10 došlo k necíleným průletům kolem satelitů Pandora, Methone a Titan.
2011-01-11 byl otevřen kryt hlavního raketového motoru poté, co sonda opustila oblast se zvýšeným výskytem prachových částic.
Jednalo se už o 64 cyklus za celou dobu letu.
Dne 2011-01-11 minula sonda ve výšce 70 km relativní rychlostí 8.0 km/s měsíc Rhea. Hlavní prioritou byl
průzkum plazmového prostředí mezi měsícem a Saturnem. Měření prováděl spektrometr CAPS ze souboru experimentů MAPS [=Magnetosphere and Plasma Science].
Navíc se přístroje MAPS snažily více prozkoumat řídkou exosféru Rhey.
2011-01-12 - Cassini
Status Report (2010-12-29 až 2011-01-04)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-01-04.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2011-01-01 v 20:00 UT se uskutečnila korekce dráhy OTM-273 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o operaci
v oblasti apoapsidy, která měla doladit trajektorii před nadcházejícím průletem kolem měsíce Rhea. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem]
pracovaly t=191.25 s a změnily rychlost letu o Δv=0.209 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
V programu vědeckých aktivit minulého týdne se uvádí dvě série registrace mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer] v trvání
13.5 a 15 hodin. Kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] po dobu 12 h měřil zastoupení kyslíkových sloučenin ve
stratosféře Saturnu a 23 h měřil teplotu horní troposféry a tropopauzy.
2011-01-11 - Extrasolární planety
První kamenná planeta objevená stanicí Kepler
Mise Kepler si na své konto připsala první objev kamenné planety. Těleso označené Kepler-10b má 1.4x větší průměr než Země a jedná se o dosud
nejmenší planetu zaregistrovanou mimo náš solární systém. Exoplaneta byla identifikována po osmiměsíčním pozorování podezřelé hvězdy mezi květnem
2009 a lednem 2010.
Mimořádně přesný fotometr na palubě družice Kepler měří malá zeslabení jasu hvězd, k nimž dochází, pokud před diskem hvězdy přechází jinak
neviditelné planetární těleso. Velikost planety se dá odvodit od velikosti periodických změn jasnosti a vzdálenost mezi hvězdou a planetou se
vypočítá z frekvence jevu. Kepler je prvním projektem NASA, schopným teoreticky zaznamenat projevy planet o velikosti Země ve vzdálenostech
od mateřské hvězdy, které dovolují existenci tekuté vody na jejich povrchu (ležících v tzv. zóně života).
Kepler-10b ještě všechny naděje nesplňuje. Velikost by se sice dala porovnávat s velikostí Země, perioda, v níž dochází k poklesu jasu,
ale udává oběžnou dobu planety na pouhých 0.84 dní. Znamená to, že se planeta pohybuje velice blízko hvězdy, 20x blíže než Merkur kolem Slunce,
teploty na povrchu jsou obrovské a v žádném případě se nedá mluvit o umístění v zóně života.
Kepler-10 byl první hvězdou, která byla identifikována jako možný hostitel malé transitující planety. Takto se dostala na přední místo seznamu
hvězd, které následně podrobně zkoumal 10metrový teleskop na hvězdárně W. M. Keck Observatory na Havajských ostrovech. Keckův teleskop studoval
spektrum hvězdy a měřil Dopplerův posuv, který popisuje kývání hvězdy způsobené vzájemným gravitačním působením hvězdy a obíhající planety. Hlubší
analýzy záření hvězdy pak umožnily odhadnout i další charakteristiky neviditelné planety. Jedná se o těleso s hmotností 4.6x větší než Země
s průměrnou hustotou 8.8 g/cm3 (srovnatelné s železem).
2011-01-09 - Nové technologie
Motor pro přistání na Měsíci
Ve středisku NASA Marshall Space Flight Center v Huntsville (Alabama) byla dončena série horkých zkoušek nového pohonného systému, který
bude následně zamontován do prototypu autonomního robotického přistávacího aparátu. Na projektu "Lunar Lander Develoment Project" participuje
Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory a jeho cílem je připravit nový malý, moderní a univerzální automatický stroj, schopný měkého
přistání na Měsíci, případně na některém z asteroidů.
Prototyp lunárního landeru bude ověřovat schopnosti samostatného letu po dobu až 60 s v simulovaných podmínkách snížené gravitace.
Přitom se bude zkoušet navádění, navigace a řídicí systém. Na jaře 2011 začnou pokusy ve středisku Redstone Arsenal Test Center (Alabama), které
provozuje americká armáda.
Prototypový pohon se skládá z 12 malých řídících motorků polohy, tří hlavních sestupových motorů, kterými se ovládá výška nad terénem a
jednoho dodatečného motoru, který eliminuje vyšší gravitaci na Zemi. Jeho tah musí být měnitelný, aby se napodobily rozdílné podmínky na Měsíci a
asteroidech. Používá se tzv. zelené palivo (nezatěžující životní prostředí) peroxid vodíku, běžně se vyskytující v domácích desinfekčních
prostředcích. Odpadními látkami jsou voda a kyslík.
Poté, co se uskutečnily zkoušky všech motorů jednotlivě a na závěr v celku běžících podle letového scénáře, jsou nyní integrovány s hrubou
konstrukcí přistávacího aparátu a avionikou.
Předchůdce dnešního modelu absolvoval letové zkoušky v září 2009 s maximální délkou práce 10 s a sestupu z výšky 3 metrů.
Celkem proběhlo 142 testů.
2011-01-05 - Spirit
Podaří se rover oživit?
Od posledního spojení s marsovským vozítkem Spirit už uplynulo devět měsíců a NASA stupňuje úsilí, aby obnovila komunikaci ještě dříve, než
se začnou světelné podmínky na jižní polokouli Marsu (kde rover operuje) v polovině března znovu zhoršovat.
Manažer projektu John Callas z NASA Jet Prolpulsion Laboratory k tomu říká: "Množství sluneční energie dostupné Spiritu se bude po několik
příštích měsíců stále zvětšovat. Dokud tomu tak bude, budeme podnikat všechno možné, abychom zvýšili šance na zachycení vysílání roveru."
Od poloviny března se výhled na spojení začne zhoršovat. Zatím se předpokládá, že příčinou přerušení komunikace byl pokles napětí v akumulátorech
pod přípustnou mez. Vše záleží na tom, co se se dělo s vozítkem potom. Zcela reálná je možnost, že nízké teploty během zimy definitivně
poškodily některý životně důležitý systém.
Motorky na pohonech kol už dávno pracovaly za hranicí projektované životnosti. Dva z šesti už dokonce byly poškozené. Tento handicap byl mj.
příčinou, proč rover nedokázal, jak tomu bylo vždy předtím, zaujmout ideální polohu z hlediska optimalizace výroby energie slunečními články
před příchodem minulé zimy, která začala v květnu 2010.
Poslední komunikace se Spiritem proběhla 2010-03-22. Podle názoru řídícího týmu došlo k závadě nazývané "low power
fault". Zásoba energie poklesla pod stanovenou mez a rover ukončil veškerou činnost a věnoval se jen dobíjení a vyhřívání baterií a snažil se udržet
v chodu palubní hodiny. Většina ostatních topných článků byla odpojena. Teplota uvnitř vozítka potom postupně klesla na dosud nejnižší hodnoty.
Vlivem nízkých teplot mohlo dojít k nejrůznějším poruchám např. na elektrických rozvodech. To by mohlo zabránit opětovnému oživení systémů nebo,
i v případě, že by se spojení ještě podařilo navázat, zásadně omezit funkčnost roveru.
Jaro na jižní polokouli začalo v listopadu 2010. Už dávno předtím NASA každý den poslouchala pomocí obřích antém DSN v Kalifornii, Španělsku a
Austrálii, zda se Spirit neozve. Řídící tým začal rovněž sám vysílat signály, které by pomohly Spiritu se zorientovat
v situaci, kdy došlo k nějaké závadě na palubních hodinách. Od nynějška se monitorování Marsu věnuje ještě více času. Kromě toho se zkouší
hledat signály i na odlišných frekvencích pro případ, že nízké teploty postihly i příslušné komponenty rádiového systému.
Spirit přistál na planetě 2004-01-04 a měl pracovat podle plánu tři měsíce. Po splnění hlavních úkolů, pokračoval
v činnosti dalších více než pět roků.
2011-01-04 - Cassini
Status Report (2010-12-22 až 2010-12-28)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-12-21.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-12-22 proběhlo jubilejní 6000. rádiové spojení sondy se Zemí prostřednictvím sítě DSN [=Deep Space Network].
2010-12-23 byl zrušen korekční manévr OTM-272 [=Orbit Trim Maneuver] plánovaný na příští den.
V přehledu vědeckých aktivit minulého týdne je na prvním místě uvedeno 11hodinové snímkování nepravidelného měsíce Siarnaq kamerami ISS
[=Imaging Science Subsystem]. ISS, spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]
v několika etapách navázaly na kampaň monitorování měsíce Titanu. Kamery ISS pokračovaly ve fotografování malých měsíčků. Snímky sloužily
k upřesňování jejich orbitálních parametrů. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a spektrometr VIMS sledovaly
po 10 hodin jevy nad pólem Saturnu. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr] byl v činnosti 7 hodin v oblasti apoapsidy
a další 4 hodiny u něho probíhala kalibrace. Kalibraci absolvoval i magnetometr. Kvůli tomu musela být sonda uvedena na dobu 10.5 h do
rotace kolem osy X. UVIS dokončil 32hodinový sken magnetosféry Saturnu.
2011-01-03 - Cassini
Status Report (2010-12-15 až 2010-12-21)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-12-21.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-12-16 byl zrušen korekční manévr OTM-271 [=Orbit Trim Maneuver] plánovaný na příští den.
Úprava měla optimalizovat dráhu před nadcházejícím průletem kolem měsíce Enceladus. Navigační analýza zjistila, že výška průletu se bez korekce zvýší
jen o pouhých 600 m oproti původnímu plánu.
V popisu vědeckých aktivit minulého týdne se uvádí studium mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer] ve dvou kampaních po
13.5, resp. 21 pozorovacích hodinách. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] měřil 7 hodin magnetosféru Saturnu v nízkých
geografických šířkách. Následovalo 11 hodin sledování polárních jevů spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a spektrometrem
VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] společně s přístroji VIMS a CIRS [=Composite Infrared
Spectrometer] monitorovaly oblačnost na Titanu. Poblíž periapsidy dráhy minula sonda ve vzdálenosti asi 100000 km měsíc Dione, čehož využil
tým VIMS k šestihodinové analýze povrchu tohoto zajímavého tělesa. CIRS měřil po čtyři hodiny teplotu na noční straně Dione. Zároveň pokračovaly
analýzy přístroji UVIS a VIMS.
2010-12-21 v 01:08 UT minula sonda ve vzdálenosti 47.8 km a rychlostí 6.2 km/s Enceladus (průlet E-13).
Nejnižší bod trajektorie ležel nad 61° s.š. Pozorování měsíce, speciálně výtrysků plynů a ledových částic z prasklin na jižním pólu,
zahájily přístroje ze sady ORS [=Optical Remote Sensing]. Spektrometer CIRS mapoval teploty na noční straně. Nedlouho poté se naskytla unikátní
příležitost sledovat zákryt Slunce za Saturnem. VIMS sledoval hvězdu αOri v zákrytu za planetou a měřil absorpci světla hvězdy v atmosféře.
Kamery ISS pak pokračovaly pod jiným úhlem ve snímkování výronů hmoty nad Enceladem. Hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]
prováděl přehlídku měsíce v okamžicích nejbližšího průletu nad severní hemisférou. Hlavní důraz při tomto průletu se kladl na prozkoumání polí
a částic nad severní polokoulí, tedy relativně daleko od prostoru zasaženého aktivitou ledových vulkánů na jižním pólu. Na odletu od měsíce zhotovovaly
optické přístroje ORS geologickou a chemickou mapu denní strany Encelada.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|