Novinky - únor 2009

2009-02-26 - Rosetta

Status Report (2009-01-17 až 2009-02-13)

Uvedené časové období zahrnovalo čtyři týdny v aktivním přeletovém módu. Sonda procházela zkouškami systémů a užitečného zařízení. Funkce Rosetty i pozemního segmentu byla nominální.
Uskutečnilo se celkem devět rádiových relací prostřednictvím sledovací stanice New Norcia v Austrálii. Dne 2009-02-13 se sonda nacházela 457.55 mil. km (3.05 AU) od Země, což představovalo 1526 s (25 min 26 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 332.33 mil. km (2.22 AU).
Většina vědeckých přístrojů na hlavní sondě i přistávacím modulu byla v rámci programu zkoušek PC-9 [=Payload Check-out] oživena a absolvovala svoje vlastní testy. Zkoušeny nebyly přístroje ROSINA a VIRTIS. U rádiové aparatury RSI se tentokrát neopakovaly potíže, zaregistrované během kampaně PC-8. Monitor radiačního prostředí SREM pokračoval ve svém vlastním dlouhodobém měření.
V aktivním módu má Rosetta pokračovat až do března, kdy se uskuteční velký korekční manévr DSM-4 [=Deep Space Manoeuvre], který nasměruje sondu k dalšímu průletu kolem Země 2009-11-13. Po úpravě dráhy bude po krátkou dobu sledována výsledná trajektorie a pak bude sonda uložena do hibernace, v níž setrvá a do začátku září.

2009-02-23 - Cassini

Status Report (2009-02-11 až 2009-02-17)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-02-17. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-02-12 pozoroval infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] po dobu 11.5 hodiny prstence. Jednalo se o jednu část kampaně, při níž mají být prstence studovány z osvětlené a neosvětlené strany při podobných podmínkách. Má se tím mj. prozkoumat vertikální rozložení teplot související s pohlcováním slunečního světla v hmotě prstenců.
Dne 2009-02-13 prolétla sonda kolem Titanu. V tomto případě se jednalo o tzv. necílený průlet.
2009-02-15 se optické přístroje zúčastnily pozorování oblačnosti na Titanu. Sonda se pohybovala asi 2 mil. km od měsíce, který se nacházel v nízké fázi.
Dne 2009-02-17 byl ukončen program letu podle sekvence S47 a bylo zahájeno plnění S48. Etapa S48 potrvá 37 dní do 2009-03-26 a v tomto období se uskuteční pouze jeden necílený průlet kolem Titanu. Jsou přichystány dvě dráhové korekce OTM-183 a OTM-184. Na březen se plánuje přepojení systému manévrovacích motorků RCS na záložní okruh, jak už bylo referováno v předchozím Status Reportu. Kvůli těmto aktivitám bude omezen vědecký program a přesunuty některé pravidelné technické zkoušky na pozdější dobu. Jmenovitě se jedná o periodickou údržbu PEM [=Periodic Engineering Maintenance] a kalibraci gyroskopů.

2009-02-17 - Spirit

Více energie - více práce

Spirit se po dlouhém čekání dočkal malého, ale důležitého vylepšení energetické situace. V minulých dnech byl zasažen postupujícím větrným vírem, který sfoukl část prachu usazeného na panelech fotovoltaických článků. Po očištění solárních panelů se denní produkce elektřiny skokově zvýšila o přibližně 30 Wh/sol z původních 210 Wh/sol na momentálních 240 Wh/sol. Pro prosté přežití a komunikaci potřebuje rover denně asi 180 Wh, takže přilepšení, které přinesl větrný vír, představuje zhruba zdvojnásobení energie, která může být využita na ostatní aktivity, jako je popojíždění a vědecký výzkum. Podle vyjádření JPL si mohli operátoři zatím dovolit jízdu v délce asi 50 min, nyní mohou s vozítkem pohybovat asi hodinu a půl.
První známky zlepšené energetické situace byly zaregistrovány 1812. solu (2009-02-09) a potvrzeny v dalších dvou dnech. Před změnou dovoloval prach na horní palubě proniknout jen asi 25% slunečního světla na účinnou plochu fotovoltaiky. Po větrném zákroku se tato hodnota zvýšila na 28%. Není to příliš mnoho, ale aspoň něco...
Poslední čištění větrem absolvoval Spirit v červnu 2007. Tehdy byly panely očištěné takřka kompletně, v následujících týdnech ale přišla rozsáhlá prachová bouře a situace se rapidně zhoršila.
Od 2009-01-31, kdy byl rover přechodně zablokován kamenem v dráze, popojel o dalších 9 m, přičemž objel překážku a pokračoval v cestě kolem plošiny "Home Plate". Časem má dorazit až na jižní okraj plošiny, kde se nacházejí další geologicky zajímavé objekty.

2009-02-17 - Cassini

Status Report (2009-02-04 až 2009-02-10)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-02-10. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program 2009-02-04 a 2009-02-05 se soustředil především na snímkování tvorby přechodných jevů (tzv. loukotě) v prstencích Saturnu a sledování malých měsíčků systémem ISS [=Imaging Science Subsystem].
Dne 2009-02-07 se uskutečnil další cílený průlet kolem měsíce Titanu (T50). Nejmenší výšky ve vzdálenosti 960 km bylo dosaženo v 10:06 UT nad 33.7° j.š. Relativní rychlost sondy a měsíce činila 6.3 km/s. Hlavním výzkum prováděl hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Souběžně se spektrometrem v okamžiku největšího přiblížení sondoval povrch měsíce radar. Monitorován byl region zahrnující horský hřeben jihozápadně od Tsegihi. Byly rovněž získány výškové údaje na příletové i odletové větvi.
Kompozitní infračervený spektrometr CIRS mapoval teploty, stopy uhlovodíků a sloučenin dusíku a kyslíku ve stratosféře. Kromě toho pátral po izotopech a nových plynných molekulách. VIMS sledoval oblačnost a atmosféru na okraji viditelného disku. UVIS studoval atmosféru v extrémní a vzdálené ultrafialové oblasti. Byly registrovány spektrální a prostorové vlastnosti emisí dusíku a vodíku a absorpce jednoduchých uhlovodíků a aerosolů.
Další pozorování energetických iontů a energie elektronů v atmosféře prováděl přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument]. Trajektorie letu byla příhodná k pozorování noční hemisféry magnetometrem.
2009-02-09 se uskutečnila korekce dráhy OTM-182 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor zahájil práci v 11:15 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po manévru potvrdila, že hoření trvalo t=2.1 s a rychlost letu byla změněna o Δv=0.35 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.

2009-02-13 - LRO, Mars Express, Venus Express

Odklad startu, prodloužení misí

Přestože se ve včerejších Horkých novinkách uvádělo datum startu sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) 2009-04-24, dnes už tento údaj neplatí. Ještě včera bylo totiž oznámeno, že se vzlet odkládá nejméně na květen, kdy se otevírá startovní okno nejdříve dne 2009-05-07. Ani tento termín ale není jistý, a tak nezbývá než čekat, až se technici připravující LRO a plánovači operací na kosmodromu dohodnou.
Pozitivní zprávu naopak vydala Evropská kosmická agentura již začátkem února. Oběma svým planetárním sondám prodloužila prozatím velice úspěšnou misi. Znamená to, že pro Mars Express a Venus Express se našly finance nejméně do 2009-12-31 a vědecký průzkum nejbližších planet může pokračovat.

2009-02-12 - Lunar Reconnaissance Orbiter

LRO jede na Floridu

Nejnovější americká družice Měsíce LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter] byla naložena do kamionu a zahájila dvoudenní přesun do kosmického střediska na Floridě. Start je naplánován na 2009-04-24.
Sonda byla postavena v Goddardově středisku NASA v Greenbeltu a nedávno prošla dvouměsíčními testy v komoře, v níž byly simulovány vakuum a tepelná namáhání, kterým bude LRO vystavena ve vesmíru.
Expedice LRO je prvním krokem na plánované cestě astronautů NASA zpět na Měsíc. Nejméně jeden rok, po který potrvá primární mise, bude obíhat našeho souputníka a shromažďovat údaje o jeho povrchu a prostředí kolem. Sonda má na palubě sedm vědeckých přístrojů. Budou mapovat měsíční povrch, studovat topografii, světelné podmínky, mineralogické složení a přírodní zdroje.
LRO pomůže vybrat místa, kde by bylo možné bezpečně přistát a kde by se v budoucnu dala vybudovat stálá obydlená základna. Přístroje na palubě by měly odpovědět na otázku radiačního rizika pobytu na Měsíci. Hlavní pozornost bude věnována polárním regionům, na nichž by se mohly vyskytovat permanentně zastíněné krátery obsahující vodní led.
Společně s misí LRO odstartuje experiment LCROSS [=Lunar Crater Observation and Sensing Satellite], který navede poslední stupeň nosné rakety Atlas V proti měsíčnímu povrchu právě do oblasti, kde by se mohl nacházet led.
Středisko Goddard řídí misi z pověření Exploration Systems Mission Directorate ve Washingtonu.

2009-02-11 - MESSENGER

Lov na vulkanoidy

Kosmická sonda MESSENGER mířící k Merkuru dnes dosáhla ve vzdálenosti 0.31 AU (1 AU představuje přibližně 150 mil. km) perihelu momentální heliocentrické dráhy. Vědecký tým mise se rozhodl využít této příležitosti a pokusí se identifikovat kamenné asteroidy, které by mohly kroužit kolem Slunce po dráze bližší, než po jaké obíhá Merkur.
Tyto hypotetické objekty, i když zatím nebyly prokázány, dostaly označení vulkanoidy. Není to tak dávno, co astronomové v tomto prostoru usilovně hledali celou planetu se jménem Vulkán, která měla být příčinou tehdy nevysvětlitelným stáčením Merkurovy dráhy. Dnes se tento jev (stáčení perihelu dráhy) podává jako jeden z důkazů platnosti Einsteinovy obecné teorie relativity.
Uvnitř oběžné dráhy Merkuru existuje gravitačně stabilní oblast, v níž by se mohly asteroidy udržet po miliardy let. Je zde jistá analogie se skupinou asteroidů zvaných Trójané, které se pohybují v tzv. Lagrangeových bodech (libračních centrech) na dráze Jupiteru.
Pozorování vulkanoidů je neobyčejně obtížné, protože se pohybují v těsné blízkosti Slunce a jasný svit hvězdy spolehlivě přezáří slabou světlou tečku malého objektu. Dřívější pozemská pozorování nicméně dokázala vyloučit vulkanoidy větší než 60 km v průměru. Jelikož se MESSENGER pohybuje poblíž kritického místa, má možnost pozorovat vulkanoidy ve větší úhlové vzdálenosti od Slunce. Odborníci se tudíž domnívají, že by mohl zachytit tělesa menší než 15 km.
Sonda dostala příkaz, aby mezi 7. a 11. únorem širokoúhlou kamerou ze sestavy MDIS [=Mercury Dual Imaging System] zhotovila 256 záběrů východně a západně od Slunce. Fotografování to je poměrně riskantní, protože prudké sluneční světlo by při chybném zaměření mohlo oslepit elektronické komponenty kamery. Kamera má proto jen opatrně vykukovat zpoza ochranného slunečníku. Pozorování se konají každý den. Frekvence záběrů dovolí jednak vyloučit náhodné světlé body způsobené zásahem kosmického záření a jednak podle velikosti pohybu rozlišit pravý vulkanoid od jiného typu asteroidu, který by se náhodou dostal do zorného pole.
Při podobné kampani v červnu 2008 zhotovil MESSENGER 240 jednotlivých snímků z vnějšího okraje "pásma vulkanoidů". Jejím hlavním cílem bylo ale nejprve ověřit techniku a stanovit jistou limitní velikost těles, kterou by bylo možno registrovat.
Pokud vulkanoidy existují, případně pokud někdy existovaly, představovaly by speciální kategorii impaktorů, které utvářely povrch Merkuru a znamenalo by to, že geologické jevy, jejichž stopy jsou na planetě patrné, mohly mít původ v minulosti poměrně nedávné - srovnáme-li jizvy po dopadech asteroidů na Měsíci a Marsu. Opačně řečeno - pokud vulkanoidy neexistovaly, muselo formování vzhledu Merkuru absolvovat stejný proces jako Měsíc a Mars.

2009-02-07 - Cassini

Status Report (2009-01-28 až 2009-02-03)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-02-03. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V analýze publikované 2009-01-30 v časopise Geophysical Research Letters bylo uvedené, že v jižní polární oblasti na Titanu byla zaznamenána jezera, která na dřívějších snímcích nebyla patrná. Má se za to, že by se mohlo jednat o nové útvary, které se vytvořily následkem silných dešťů v regionu, proslulém velkou oblačností. Byl by to důkaz, že vzhled povrchu největšího Saturnova měsíce podléhá sezónním změnám.
2009-02-02 prolétla sonda necíleně kolem měsíce Rhea.
Podle dlouhodobějšího sledování stavu systému orientačních reaktivních motorků RCS [=Reaction Control Subsystem] vyplynulo, že u trysek Z3A a Z4A došlo při manévru OTM-169 [=Orbit Trim Maneuver] k většímu kolísání tlaku ve spalovací komoře. Mohlo by to naznačovat částečnou degradaci motorků, a proto bylo doporučeno, aby bylo řízení orientace převedeno na záložní sadu B. Doporučení bylo akceptováno a realizováno bude v polovině března. Před tím a následně poté bude třeba uskutečnit několik zkoušek. Kvůli nim bude nutno přerušit na nějaký čas vědecký program letu.
2009-02-03 bylo rozhodnuto zrušit korekční manévr OTM-181 před nadcházejícím průletem kolem Titanu, jelikož požadovaná změna rychlosti činila pouhých Δv=0.04 m/s. Následkem toho se průlet kolem měsíce uskuteční ve vzdálenosti o 9.3 km větší, než bylo plánováno, ale na následném manévru se ušetří Δv=1.2 m/s.

2009-02-06 - Hayabusa

Současný stav sondy k asteroidu

Japonská kosmická agentura JAXA vydala zprávu o momentální situaci kosmické sondy Hayabusa, v níž se praví, že pokračují operace, které by zajistily návrat automatického průzkumníka na Zemi v červnu 2010.
Po odpoutání od asteroidu Itokawa a dramatických událostech na přelomu roků 2005 a 2006, které byly na těchto stránkách již popsány, nastartovala Hayabusa motory a nastoupila cestu domů. Iontový pohon vypojila až 2007-10-18 (JST). Byla tím úspěšně ukončena první fáze manévru, který má sondu dostat ve správný okamžik do blízkosti Země. Od tohoto okamžiku pokračovala Hayabusa v letu setrvačností. Dne 2009-02-06 v 11:35 JST (02:35 UT) byl iontový pohon znovu zažehnut. Před tím byly aktivovány silové gyroskopy a sonda byla uvedena do stabilizace ve třech osách. Další urychlování má pokračovat až do března 2010, kdy bude ukončena druhá fáze úpravy návratové dráhy. V období duben až červen 2010 se bude trajektorie ještě upřesňovat tak, aby návratové pouzdro mohlo vstoupit do zemské atmosféry ve správném místě a pod správným úhlem.
Iontový pohon sondy už pracoval (kumulativně) asi 31 tisíc hodin a změnil rychlost letu o Δv=1700 m/s. K návratu na Zemi bude zapotřebí ještě upravit rychlost letu o Δv=400 m/s. V nádržích se nachází pořád dostatek pracovní látky a fotovoltaické baterie produkují požadovanou elektrickou energii.
Let sondy Hayabusa pokračuje za bedlivého dohledu a za mírného optimismu v řídícím středisku.

2009-02-04 - Extrasolární planety

Družice COROT objevila nejmenší exoplanetu

Francouzská družice COROT [=Convection, Rotation des Étoiles et Transits des Planetes Extrasolaires] našla prozatím nejmenší planetu terestrického typu mimo Sluneční soustavu. Planetární objekt není větší než dvojnásobek Země a obíhá kolem hvězdy podobající se Slunci. Bohužel teplota na povrchu je tak vysoká, že je planeta zakryta buď tekutou lávou, nebo zahalena vodními parami.
Prozatím bylo zaregistrováno asi 330 extrasolárních planet. Většina z nich jsou plynoví obři srovnatelní s Jupiterem a Neptunem. Nový objev, označený prozatím COROT-Exo-7b, je velikostně odlišný. Relativně malá planeta krouží těsně poblíž mateřské hvězdy. Oběžná doba činí asi 20 hodin a teplota na povrchu dosahuje 1000 až 1500°C.
Nová planeta byla objevena na základě nepatrného zeslabení světla centrálního slunce, ke kterému dochází v okamžiku, kdy se planeta pohybuje před diskem hvězdy.
Exoplanety s hmotností blízkou Zemi (a ostatním známým terestrickým planetám Merkuru, Venuši a Marsu) jsou stále ještě velice vzácné. Hlavní příčinou je fakt, že tak malé objekty lze jen velice těžko detekovat. Hlavní metodou, jak se hledají cizí planety, je sledování jejich gravitačních účinků na centrální hvězdu. COROT dokáže u tranzitující planety přímo změřit její velikost. Jelikož je teleskop umístěn v kosmickém prostoru, může podezřelý cíl sledovat dlouhou dobu nepřerušovaně. Nejnovější objev má nesmírný význam, protože detekce tak malých planet zatím zůstávala pod rozlišovací schopností lidských přístrojů.
Vnitřní struktura exoplanety COROT-Exo-7b je prozatím nejistá. Hustota tělesa není dosud známá, mohlo by se jednat o kamennou planetu jako Země, pokrytou ale lávou. Není ani vyloučeno, že se jedná o hypotetický typ planety tvořený vodou a horninami v přibližně stejném zastoupení. Vědci připouštějí, že by se mohlo jednat o tzv. vodní planetu, existence takového tělesa nebyla nicméně ještě potvrzena. Teoreticky taková planeta vzniká jako objekt pokrytý ledem, který se časem přiblíží k mateřskému slunci, led roztaje a planeta se zalije globálním oceánem. Pokud se berou v úvahu odhadnuté teploty, musí se v každém případě počítat s tím, že jde o velice horké a vlhké místo.

2009-02-03 - Spirit

Rover se opět rozjel

Spirit se v sobotu 2009-01-31 opět pohnul. Stalo se to poté, co si technici prostřednictvím diagnostických testů ověřili, jak je rover schopen samostatně určovat aktuální orientaci.
V sobotu (sol číslo 1806) se Spirit přesunul asi o 30 cm. Navigátoři naplánovali delší trasu, ale vozítko se předčasně zastavilo, když zavadilo předním pravým kolem, které je již delší čas zablokované a neotáčí se, do částečně zavátého kamene. Řídící tým proto v pondělí nachystal příkazy, které Spirit navedou jinou cestou kolem překážky.
Diagnostické testy provedené 1805. solu měly za úkol zjistit, jak zvládají akcelerometry registrovat změny orientace a polohy. Byla to logická zkouška po 1802. solu, kdy rover nenašel slunce na místě, kde se podle jeho vyhodnocení mělo nacházet. Zkouška ukázala, že chyba akcelerometrů může činit kolem 3° To by mohlo vysvětlit, proč byla kamera mířící na slunce odchýlena o stejnou hodnotu. Dále zkoušky 1805. solu prokázaly, že gyroskopy pracují správně. Technici se proto odvážili opatrně pokračovat v jízdě s tím, že během jízdy se pro stanovení orientace teď používají jen gyroskopy.
Další prověrky se týkaly problému s neuloženými informacemi ze solu 1800. Rover neumístil patřičná data do paměti flash a po prvním odpojení napájení byla ztracena. Jednoznačné vysvětlení takového chování se nepodařilo najít. Jednou z možností zůstává již zmiňovaný zásah částicí kosmického záření, který mohl na přechodnou dobu způsobit, že Spirit nebyl schopen nakládat s pamětí flash. Jen pro připomenutí - s touto pamětí, konkrétně se správou dat, si řídící tým užil své krátce po přistání před pěti lety a v tomto období se musel spolehnout jen na obyčejnou paměť RAM.
Spirit se nachází severně od nízké plošiny "Home Plate". Minulou zimu setrvával na jednom místě, na svahu skloněném k severu, aby panely solárních článků zachytávaly maximum slunečního záření. 2009-01-06 sjel z plošiny a následně prozkoumal políčko půdy označené "Stapledon", u něhož byla naděje, že je tvořen minerály s vysokým obsahem křemičitanů. Podobný ostrůvek analyzoval východně od "Home Plate" už v roce 2007. Původní nález byl interpretován jako pozůstatek po horkém pramenu nebo průduchu, kterým unikala na povrch pára. Na lokalitě "Stapledon" zaregistroval rentgenový spektrometr rovněž stejné minerály. Znamená to, že prostředí, které vytvořilo usazeniny křemičitanů, nemohlo být omezeno jen na jediné místo.

2009-02-03 - Cassini

Status Report (2009-01-21 až 2009-01-27)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-01-27. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-01-24 došlo poblíž periapsidy ke korekci dráhy OTM-180 [=Orbit Trim Maneuver]. Byla provedena hlavním raketovým motorem, což znamenalo již stý zážeh tohoto motoru od startu. Motor nastartoval v 05:00 UT a po době hoření t=27.8 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=4.67 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci. V průběhu operace byl sledovací komplex DSN [=Deep Space Network] u Madridu vystaven silnému větru, dosahujícímu rychlosti až 63 km/h. Takto prudký vítr může vychýlit obří parabolické antény a ovlivnit rádiové spojení. Všechna data se naštěstí podařilo předat.
Póly Saturnu právě zažívají největší změnu světelných podmínek od začátku mise. Dosud panovalo na jižní polokouli léto a jižní pól byl osvětlen sluncem. Nyní se slunce přesunuje na severní polokouli a severní pól zažívá po dlouhých letech první doteky slunečních paprsků, zatímco se jižní pól schovává ve tmě. Očekávají se dynamické změny v atmosféře a magnetosféře, které dosud nebylo možno zblízka pozorovat.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23