Novinky - březen 2007

2007-03-31 - Cassini

Status Report (2007-03-21 až 2007-03-27)

Prozatím poslední signály z Cassini zachytila sledovací stanice Madrid 2007-03-27. Sonda zůstává ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují normálně.
2007-03-22 se uskutečnila úprava dráhy OTM-100. Manévrovací motorky RCS zahájily práci v 22:40 UT. Po 49.75 s hoření bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.069 m/s. Všechny subsystémy hlásily během manévru nominální funkci.
Dne 2007-03-26 v 00:30 UT prolétla sonda ve výšce 1010 km nad povrchem Titanu. Jednalo se už o 27. průlet (T27) kolem největšího měsíce Saturnova systému. Průlet se uskutečnil ve vysokých severních šířkách. V této pozici se poprvé uskutečnil výzkum rádiovou sondáží, která vyvrcholila zákrytem za měsícem právě v okamžiku největšího přiblížení. Dále byla zkoumány polární větrné víry, teplotní profil troposféry a odrazivost povrchu.
Z dalších přístrojů se studia Titanu účastnil spektrometr CIRS, který mapoval stratosféru a zjišťoval chemické složení, a VIMS který monitoroval pohyb oblačnosti a mapoval oblasti středních geografických šířek.
Příjem signálů a sledování trajektorie umožnilo následujícího dne zveřejnit, že tentokrát se sonda přiblížila stanovenému bodu průletu na pouhých 160 m s časovým rozdílem 0.1 s. To vše dokázala navigační skupina na vzdálenost přes 1.5 miliardy kilometrů od Země! Průlet T19 měl odchylku 340 m a průlet T24 jenom 210 m. Z toho je vidět, jak se postupně zlepšují znalosti o parametrech oběžných drah a jak stále přesněji fungují dráhové korekce.
2007-03-27 byla na snímcích Saturnu zachycena zajímavá šestiúhelníkovitá struktura poblíž severního pólu. Jelikož se podobný útvar ukázal i na obrázcích ze sondy Voyager před dvaceti lety, má se za to, že se může jednat o jev s dlouhou životností.

2007-03-30 - Chandrayaan-1

Zahájena montáž sondy

Indie začala montovat svoji první kosmickou sondu Chandrayaan-1. Ke startu k Měsíci by mělo dojít v březnu až dubnu 2008. "Tento měsíc jsme zahájili jsme proces sestavování konstrukce sondy a montáže antén potřebných k přenosu dat," řekl zástupce organizace ISRO [=Indian Space Research Organization].
Konstrukce sondy dorazila do střediska ISAC [=ISRO Satellite Center] ze závodu Hindustan Aeronautics Limited. Podle představitele ISRO jsou vbrzku očekávány dodávky vědeckých přístrojů od různým institucí, mezi nimiž jsou i ESA a NASA.
Sledovací stanice určená pro spojení se vzdálenými objekty (obdoba stanice DSN) byla pro účely měsíční mise vybudována ve vesnici Byalalu, nacházející se asi 40 km od Bengalore. Zde byla nyní vztyčena první 18m anténa.
Indická mise k Měsíci byla oficiálně vyhlášena bývalým ministerským předsedou A. B. Vajpayeem již v roce 1999, ale teprve 2003-08-15 byla definitivně schválena.

2007-03-24 - Cassini

Status Report (2007-03-14 až 2007-03-20)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone dne 2007-03-20. Podle telemetrických dat zůstává sonda u Saturnu ve skvělé kondici a všechny systémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity tohoto týdne zahrnovaly kampaň výzkumů sadou přístrojů MPS [=Magnetospheric and Plasma Science] ve vzdálenosti 35 R_S (poloměrů Saturnu) a při různých sklonech. Spektrometr VIMS se zaměřil na prstenec F, který byl snímán po dobu 17 h. Magnetometr uskutečnil pravidelnou kalibraci a spektrometr CIRS mapoval rozložení teplot v systému prstenců. Od 2007-03-19 byly pozorovány zákryty hvězd za prstenci planety.
Dne 2007-03-20 se uskutečnil korekční manévr OTM-099. Jednalo se o zásah do oběžné dráhy v blízkosti apoapsidy, který měl nasměrovat sondu na další průlet kolem Titanu (2007-03-26). Hlavní motor sondy byl spuštěn v 02:59 UT a po 9.95 s hoření změnil rychlost o Δv=1.60 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.

2007-03-21 - Orion

Zkoušky kosmické lodi budou ve středisku Glenn Research Center

NASA rozhodla, že zkoušky odolnosti proti okolním podmínkám kompletní sestavy kosmické lodi Orion uskuteční ve vlastním středisku Glenn Research Center v Sandusky (Ohio).
Prověrky by měly prokázat funkčnost kosmického plavidla v simulovaných podmínkách napodobující situaci při startu, během letu v kosmu a při návratu na Zemi. Zkoušet se bude odolnost proti tepelnému namáhání, akustickým a mechanickým vibracím a elektromagnetická kompatibilita. Pro tyto účely bude zhotovena sestava zahrnující záchranný systém LAS [=Launch Abort System], kabinu posádky, servisní modul a adapter pro připojení k nosiči.
Testy byly oceněny částkou 63 mil. USD a zahrnují práce v letech 2007 až 2011. V tomto období bude stávající testovací zařízení rozšířeno o celou řadu kapacit, mezi jinými a novou akustickou komoru a stend na mechanické vibrační zkoušky. Speciální vybavení na elektromagnetické prověrky bude dodáno k termální a vakuové komoře.
Zařízení Space Power Facility má průměr asi 30 m a výšku 37 m. V současné době může simulovat hluboké vakuum a extrémní teploty. Rozsáhlé možnosti komory byly již dříve využity ke zkouškám například aerodynamických krytů raket, částí chystaných na oběžnou dráhu včetně systémů kosmické stanice ISS a systémů zajišťujících přistání a činnost na povrchu planet jako v případě roverů MER.
Zkoušky ve středisku Glenn jsou částí nového programu Constellation, v jehož rámci je vyvíjena nová kosmická loď určená k obsluze oběžné geocentrické dráhy, ale která by měla být schopna dopravit lidskou posádku k Měsíci a případně i na vzdálenější destinace ve sluneční soustavě. Projekt Constellation a vývoj kosmické lodi Orion řídí středisko NASA Johnson Spece Center v Houstonu. Středisko Glenn bylo pověřeno řízením vývoje servisního modulu.

2007-03-19 - Cassini

Status Report (2007-03-07 až 2007-03-13)

Prozatím poslední spojení s Cassini navázala 2007-03-13 sledovací stanice DSN Goldstone. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělém stavu a veškeré subsystémy pracují normálně.
Dne 2007-03-10 se uskutečnil 26. cílený průlet kolem Titanu. Sonda minula největší Saturnův měsíc ve výšce 980 km nad povrchem. Vzhledem k blízkosti setkání musely s orientací stanice opět vypomáhat zážehy motorků RCS, při nichž bylo spotřebováno celkem 446.8 g hydrazinu. Vědecká náplň průletu zahrnovala fotografování jižního pólu kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a barevné snímkování úplného disku měsíce. Spektrometr CIRS mapoval složení a teploty vrstev stratosféry a troposféry a prováděl vertikální sondáž stratosféry v limbu a skenování povrchových teplot. Ultrafialový zobrazovací spektrograf UVIS měřil emise denní a noční strany a infračervený spektrometr VIMS pozoroval mj. pohyb oblačnosti v atmosféře měsíce.
Dráha po průletu byla upravena korekčním manévrem OTM-098 dne 2007-03-13. Hlavní raketový motor byl nastartován ve 20:15 UT a po době hoření t=6.64 s změnil rychlost letu o Δv=1.07 m/s. Tento manévr proběhl poprvé za použití nové verze řídícího softwaru Maneuver Automation Software version 6.1.1. Všechny systémy hlásily nominální funkci.

2007-03-17 - Rosetta

Status Report (2007-02-25 až 2007-03-09)

Uvedené období zahrnovalo dva týdny následující po průletu kolem Marsu 2007-02-25. V tomto časovém intervalu se uskutečnilo pozorování Marsu na odletové větvi dráhy, pozorování Jupiteru v koordinaci se sondou New Horizons, která právě prolétala Jupiterovým systémem, a zkouška úpravy softwaru přístroje MIRO. Zařízení MIRO bylo dne 2007-03-05 aktivováno na 4.5 h a předběžné výsledky testu naznačují, že pracuje podle očekávání. Přenos dat ze setkání s Marsem byl dokončen 2007-03-09.
Všechny aktivity proběhly podle plánu a bez potíží. Pozorování Jupiteru přístrojem ALICE bude pokračovat až do května tohoto roku.
Řídící tým rekonfiguroval 2007-03-02 sledovač hvězd STR [=Star Tracker] v souvislosti s pozorovanými přechodnými drobnými závadami na části STR-2. Navigační kampaň po gravitačním manévru bude pokračovat a po stanovení přesné trajektorie bude rozhodnuto o motorickém manévru DSM-3 [=Deep Space Manoeuvre], plánovaném na konec dubna.
Spojení bylo navazováno prakticky každý den přes sledovací stanici New Norcia, v jednom případě se uvádí výpomoc od sítě DSN.
Na konci sledovaného období dne 2007-03-09 se Rosetta nacházela 310.7 mil. km (2.07 AU) od Země, což představovalo 17 min 16 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 221.7 mil. km (1.48 AU).

2007-03-16 - Mars

Zásoby ledu na jižním pólu Marsu

Nejnovější průzkumy jižní polární oblasti Marsu ukazují, že se zde nachází obrovské množství zmrzlé vody. Je jí tolik, že pokud by se rovnoměrně rozprostřela po celém povrchu planety, vznikl by oceán o hloubce 11 m. Zmíněné údaje vyplývají z měření přístroje MARSIS na palubě evropské kosmické sondy Mars Express.
Radar MARSIS [=Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding] je společným dílem Italské kosmické agentury ASI a americké NASA. Překvapující objev vody vychází z podpovrchové sondáže, při níž bylo provedeno více než 300 virtuálních řezů ledovými vrstvami, které se nacházejí v jižní polární čepičce. Spodní okraj ledových vrstev byl přitom zaznamenán až v hloubce více než 3.7 km pod povrchem. V současnosti probíhá podobná inventura ledových nánosů na severním pólu Marsu.
Polární ledovce obsahují prakticky všechnu vodu, která v současnosti na Marsu existuje, i když některé další oblasti vypadají, jako by byly v minulosti rovněž "velmi mokré". Výzkum historie vody na planetě je klíčovým problémem, chceme-li zjistit, zda se mohl na Marsu alespoň někdy vyskytovat život. Veškerý známý život závisí totiž na existenci vody v tekutém stavu.
Nánosy kolem jižního pólu obsahují směs zmrzlého oxidu uhličitého a vodního ledu. Radarové ozvěny ale dovolují odhadnout, že nejméně 90% z tohoto materiálu je skutečně voda v pevném skupenství. Jedno místo se dokonce chová, jako by se zde nacházela tenká vrstva kapaliny. Fyzikální podmínky (teplota, tlak) rozpuštěný led naopak vylučují. Jedná se o docela zajímavou vědeckou záhadu.
Zpráva o radarovém průzkumu polárního regionu na Marsu byla publikována v časopisu Science 2007-03-15.

2007-03-12 - Juno

K Jupiteru poletí bohatší vybavení

NASA oficiálně povolila vědeckému týmu připravujícímu sondu Juno - družici Jupitera, aby do výbavy zařadil další vědecký experiment připravovaný Italskou kosmickou agenturou ASI.
Juno je druhou misí sond střední třídy New Frontiers, určených k výzkumu solárního systému a měla by odstartovat v roce 2011. Prvním zástupcem třídy New Frontiers se stala sonda k Plutu a objektům Kuiperova pásu New Horizons.
Juno je sondou, která patrně nebude příliš přitahovat pozornost laické veřejnosti, ale předmětem zkoumání budou přesto otázky zajímající profesionální planetární astronomy. Tentokrát budeme ochuzeni o fantastické snímky Jupiterových měsíců, přesto - více pro prezentační účely než pro vědecká pozorování - bude na palubě kamera, která může snímat barevné obrázky oblačnosti planetárního obra.
V říjnu 2016 by měla Juno vstoupit na protáhlou polární dráhu kolem Jupitera. Vzdalovat se bude až za dráhu měsíce Callisto ale v periapsidě se bude přibližovat až na 4300 km nad vrstvu oblaků. Na této dráze bude protínat celou strukturu radiačních pásů a dostane se do oblastí, kam nemohla proniknout předchozí družice Galileo. Pobyt v takto devastujících radiačních podmínkách se bezpochyby projeví na životnosti elektroniky sondy. Očekává se, že nebude pracovat déle než jeden rok.
Do vybavení sondy Juno bylo prozatím zařazeno osm amerických experimentů. Kromě výše zmíněné jednoduché kamery Junocam (dodané osvědčenou firmou Malin Space Sience Systems) se jedná o extrémně přesné sledování oběžné dráhy, pomocí kterého se bude mapovat tvar gravitačního pole planety a následně by se mělo dojít k přesnějšímu názoru na strukturu jádra, tzn. jak je velké a z čeho se skládá a co se nachází pod superstlačenými vrstvami vodíku a hélia. Dalším experimentem je mikrovlnný detektor obsahu páry a čpavku v atmosféře. Sestupová sonda uvolněná z paluby Galilea a zamířená proti Jupiteru přinesla v tomto směru celou řadu překvapujících výsledků.
Magnetometr je určen k detailnímu studiu původu magnetického pole planety, což je stále ještě ne zcela objasněný jev. Další čtyři přístroje - mapovací ultrafialový spektrometr, analyzátor plazmatu, detektor radiace o vysokých energiích a detektor plazmových vln - jsou určeny ke komplexnímu studiu magnetosféry v polárních oblastech, radiačních polí a polárních září.
V roce 2005 nabídla Italská kosmická agentura zařadit na palubu další dva své přístroje. Jednalo se o kameru ve viditelném spektru Itacam, která by sloužila pro účely PR [=Public Relations], tedy v podstatě na ukojení zájmu veřejnosti o alespoň nějaké obrazové výsledky mise, ale mohla by být použita i ke studiu struktury oblačnosti. Druhým zařízením by byl JIRAM, což je kombinovaná kamera v blízkém infračerveném oboru a spektrometr, který by mohl být použit k pozorování polárních září a bouřkových jevů v atmosféře.
NASA se nabídkou ASI zaobírala velmi seriózně. Navíc měla Itálie zájem zajistit i vysílač v pásmu Ka. Kamera Itacam byla posléze zamítnuta, protože v podstatě jen dublovala již existující kameru Junocam. O zařazení přístroje JIRAM a zmíněného vysílače bylo kladně rozhodnuto až 2007-02-12. Znamená to, že i když se tentokrát nebude výzkum týkat soustavy měsíců největší planety Sluneční soustavy, přesto bude výzkumný program bohatší, než se původně čekalo a postavený na mezinárodní platformě.

2007-03-11 - Cassini

Status Report (2007-02-28 až 2007-03-06)

Prozatím poslední spojení se sondou Cassini navázala sledovací stanice Madrid dne 2007-03-06. Sonda u Saturnu se nachází nadále ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-02-28 byly dokončeny kalibrace inerciální referenční jednotky IRU-A [=Inertial Reference Unit], která je součástí subsystému řízení polohy a orientace. Po rozboru telemetrie bylo rozhodnuto zavést do systému jisté korekce.
2007-03-01 proběhl v sídle ESA slavnostní ceremoniál, na němž došlo k pojmenování místa přistání sondy Huygens na Titanu na počest profesora Huberta Curiena, který se zasloužil o realizaci tohoto a dalších projektů. Nové jméno na měsíci Titan bylo akceptováno jak organizacemi ESA a NASA, které se přímo zúčastní mise Cassini, ale i mezinárodním výborem pro výzkum vesmíru COSPAR.
2007-03-03 se uskutečnil korekční manévr OTM-096. Operaci vykonal hlavní raketový motor, který byl zažehnut v 07:59 UT a po 4.08 s hoření upravil rychlost o Δv=0.67 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
Další manévr OTM-097 byl rozhodnutím z  2007-03-06 zrušen. Příčinou, jako obvykle, byly výpočty provedené na základě momentálních parametrů dráhy, z nichž vyplynulo, že plánovaná korekce by byla zcela minimální.

2007-03-05 - Dawn

Zkoušky ve vakuové komoře

Sonda Dawn {=Úsvit} zakončila minulý měsíc poslední a nejtěžší zkoušky odolnosti proti kosmickému prostředí. V obří vakuové komoře umístěné v laboratořích NRL [=Naval Research Laboratory] ve Washingtonu byla podrobena extrémním teplotám, které by ji mohly potkat cestou ke dvěma velkým asteroidům Vesta a Ceres.
Posledních několik měsíců loňského roku prožila sonda ve středisku Orbital Sciences Corporation v Dullesu (Virginia). Zde se uskutečnily mechanické a elektrické zkoušky vlastní sondy i podpůrného zařízení. V prvním týdnu ledna se pak uskutečnil převoz do NRL.
Sonda a monitorovací zařízení byly umístěny do vakuové komory a obestavěny deskami, na nichž se dalo jednotlivě zjistit, zda bylo dosaženo žádaných teplotních podmínek. Dne 2007-01-23 začalo odčerpávání vzduchu z prostoru a dalšího dne ráno bylo dosaženo konečného tlaku o hodnotě 100milionkrát menší, než je atmosférický tlak.
Dawn absolvovala pobyt ve vakuu již v létě roku 2006, tehdy se ale jednalo jen o proces, při kterém byly z konstrukce odstraňovány kontaminující látky (plyny). Tentokrát se již jednalo o simulaci kosmických podmínek jak z hlediska vakua, tak teplotního zatížení.
Do komory nebyly instalovány rozlehlé sluneční články. V rozloženém stavu, kdy činí rozpětí jejich 19.7 m, nepostačovaly rozměry vakuové komory a ve složeném stavu by stínily a izolovaly určité části konstrukce a tím zkreslovaly výsledek testu.
Po dosažení vakua byla teplota uvnitř zvolna zvýšena na 45°C a takto ponechána přibližně jeden týden, zatímco běžely zkoušky technických subsystémů a vědeckého vybavení. Pak byla teplota snížena na -25°C a na této úrovni proběhla během několika dní druhá série zkoušek.
Dne 2007-02-08 byly ve zkušební komoře obnoveny normální "lidské" podmínky a technici mohli vstoupit dovnitř, aby provedli kontrolu a upravili konfiguraci zařízení.
Druhá etapa zkoušek byla zahájena bezprostředně poté. Tentokrát se již ověřovaly schopnosti sondy a jejich subsystémů správně vykonávat operace určitých etap letu. Většinou se zkoušely systémy individuálně. Práce v součinnosti s jinými zařízeními bude možno ověřit až naostro v kosmickém prostředí.
Dne 2007-02-14 byl uskutečněn dlouho očekávaný ostrý test iontového pohonného systému. Iontový pohon nelze zkoušet za normálního atmosférického tlaku. Jednotlivé komponenty byly sice již dříve ověřovány všemi možnými způsoby, ale se zkouškou celku se muselo počkat až na vakuovou komoru. Podle vyjádření techniků pracovaly digitální řídící jednotka, zdroj elektrické energie, systém zásobování xenonem a všechny motory "nádherně".
Kosmické plavidlo má celkem tři iontové motory, přičemž v provozu bude vždy jen jeden. Jeden z motorů nemohl být nyní odzkoušen, protože byl blokován podpůrnou konstrukcí sondy. Přesto ale byl otestován alespoň částečně. Došlo v něm k ionizaci xenonu, ale nebylo přivedeno napětí, které by ionty urychlilo. U zbylých dvou motorů proběhly prověrky při pěti různých výkonových úrovních. Celková doba práce motorů činila 34 min. Ionty emitované motorem po dopadu na jakýkoliv materiál (i stěny pracovní komory motoru) způsobují erozi. Uvolněný materiál by se mohl znovu usazovat na povrchu sondy s případnými negativními důsledky. Proto byly do cesty proudu iontů ve vzdálenosti asi 2 m postaveny speciální deskové lapače na bázi uhlíku. V blízkosti byly situovány rovněž detektory kontaminujících částic. Na základě jejich údajů mohla být nakonec zkouška prodloužena oproti původnímu plánu.
Zkoušky ve vakuové komoře pokračovaly až do 2007-02-17 a o dva dny později sonda komoru opustila.
Další zastávkou sondy Dawn bude už Mys Canaveral. Zde se uskuteční v dubnu další série prověrek a pak už započnou závěrečné přípravy před startem.

2007-03-04 - Rosetta

Status Report (2007-02-10 až 2007-02-25)

Časové období uvedené v titulku zahrnovalo dva týdny letu vrcholícího úspěšným gravitačním manévrem u Marsu dne 2007-02-25. Této události předcházely přípravné činnosti a kalibrace vědeckých přístrojů. Veškeré aktivity proběhly podle plánu a bez větších problémů.
Navigační kampaň kolem průletu byla úspěšná a nyní bude pokračovat přípravou na velký motorický manévr DSM-3 [=Deep Space Manoeuvre], k němuž dojde koncem dubna.
Ve zmíněném období došlo k 11 rádiovým relacím se stanicí New Norcia a 9 se sledovací stanicí Cebreros. Podpora sledovací sítě NASA spočívala především v pasivním měření polohy sondy na dráze.
Kritické průletové operace byly zahájeny 2007-02-24. V 17:18:12 UT byla sonda reorientována, což bezprostředně poté podle očekávání způsobilo ztrátu příjmu telemetrie. Správné polohy bylo dosaženo v 18:03:12 UT. Příjem telemetrie byl obnoven a přístroje na palubě začaly s pozorováním Marsu. Vědecký výzkum pokračoval až do 22:13:12 UT, kdy se sonda začala natáčet do polohy GSEP [=Gyrostellar Ephemeris Phase]. V průběhu tohoto přemetu nebylo možno opět přijímat signály ze sondy. Polohy GSEP bylo dosaženo v 22:58:12 UT a rádiové spojení bylo obnoveno. O několik minut později v 23:13:01 UT přišla na řadu další změna orientace, tentokrát do polohy určené pro nejbližší průlet. Tuto polohu zaujala sonda ve 23:33:01 UT.
Následující doba byla věnována pozorování přibližujícího se Marsu. Tato fáze skončila 2007-02-25 v 00:58:12 UT, kdy byly veškeré přístroje na orbitální části vypojeny. O deset minut později, v 01:08:12 byl odpojen vysílač v pásmu X, čímž byl ukončen příjem telemetrie. Probíhalo pouze vysílání nosné frekvence v pásmu S. Tento stav trval až do 01:56:10 UT, kdy sonda zmizela z hlediska pozemského pozorovatele za kotoučem planety a veškeré spojení utichlo. O chvíli později v 01:57:59 UT se Rosetta přiblížila do minimální vzdálenosti k Marsu. Došlo k tomu ve výšce 250.6 km. V 01:58:10 UT vstoupila sonda do stínu planety a sluneční baterie přestaly dodávat elektrickou energii. Rosetta musela vystačit se zásobami v palubních akumulátorech. V 02:10:35 UT opět pozemní stanice zachytily nosnou vlnu pásma S v okamžiku, kdy se sonda opět objevila za diskem planety. Rosetta pokračovala v letu stínem, ze kterého vystoupila teprve v 02:22:59 UT.
V 02:31:01 UT byl znovu aktivován vysílač v pásmu X, který zahájil 4 min proceduru nahřívání. Zároveň byly aktivovány obvody řídící natáčení antény a panelů solárních článků. V 02:33:01 UT byly přístroje sondy zaměřeny na měsíc Phobos. V 02:35:01 UT byl obnoven příjem telemetrie. Přibližně v 03:20 UT byl zahájen přenos dat z palubní paměti SSMM, přičemž v první řadě byly vysílány údaje z  přistávacího modulu.
Během průletu bylo bedlivě sledováno chování jednotlivých prvků konstrukce a subsystémů. Dá se říci, že skutečný průběh prakticky odpovídal předpokladům. Výjimku představovaly teploty panelů slunečních baterií, u nichž byl zaznamenán enormní teplotní skok při vstupu do stínu (-120°C během 25 min) a při výstupu ze stínu (+120°C během 15 min). Tento jev byl neočekávaný a dal by se možná vysvětlit pouze nevhodnou instalací termočlánků na místě s nízkou tepelnou setrvačností.
Palubní baterie byly před průletem dobity na 25.2 V při 0.95 A. Během letu ve stínu pokleslo napětí na přibližně 23.9 V ale brzy po výstupu ze stínu bylo obnoveno nominální napětí 24.7 V.
Během průletu se konala vědecké pozorování Marsu a okolí přístroji ALICE, RPC, OSIRIS, VIRTIS a SREM. Další přístroje byly v činnosti na modulu Philae.
Dne 2007-02-25 se Rosetta nacházela 315.2 mil. km od Země (2.10 AU, 17 min 32 s doby letu rádiového signálu) a 216.6 mil. km (1.44 AU) od Slunce.

2007-03-03 - Cassini

Status Report (2007-02-21 až 2007-02-27)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone dne 2007-02-27. Podle telemetrických dat se sonda na oběžné dráze kolem Saturnu nachází ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
Jak již bylo dříve oznámeno, byl pro eventuální prodloužení mise o další dva roky vybrán scénář letu pod kódovým označením PF6h9. Toto pojmenování bylo nyní změněno na poněkud jednoduší "XM0". Z vědecké komunity přišly k tomuto plánu další drobné požadavky, které jsou analyzovány a ověřovány, zda je možné je ještě zařadit do programu. Pokud se ukážou jako akceptovatelné, stanou se součástí rozšířeného scénáře letu nejpozději začátkem května. Mezitím by ale mělo koncem března padnout rozhodnutí ze strany vedení NASA, zda se vůbec primární mise bude prodlužovat.
2007-02-22 minula sonda měsíc Titan ve výšce přibližně 1000 km. Jednalo se již o 25. průlet kolem největšího Saturnova měsíce. Opět byla pozorně sledována četnost zážehů korekčních motorků RCS, které měly zajistit správnou orientaci sondy při letu v místech, kde se již částečně projevoval odpor atmosféry. Pás radarových měření se tentokrát táhl přes několik již dříve sondovaných oblastí a tím došlo k jejich přesnějšímu geodetickému provázání, resp. v některých případech i ke stereoskopickému zobrazení. Radar rovněž propátral část polární oblasti, kde je naděje na výskat jezer tekutých uhlovodíků.
Další vědecká činnost zahrnovala fotografování kamerami ISS s rozlišením 650 m/pixel vysokých zeměpisných šířek, mapování rozložení teplot spektrometrem CIRS a pátrání po uhlovodících stejným přístrojem. Konečně mapující spektrometr VIMS pořídil první záběry na nejvyšší oblasti severní polokoule.
2007-02-24 byla zrušena úprava dráhy OTM-095, která byla plánována na příští den. Vyhodnocení skutečné trajektorie ukázalo, že požadovaná změna rychlosti obnáší jen Δv=0.169 m/s, což bude kompenzováno později.
Dne 2007-02-27 byla dokončena kalibrace palubní inerciální jednotky IRU [=Inertial Reference Unit].
Dráha sondy se v průběhu několika posledních měsíců vyvíjela tím způsobem, že sonda vystupovala stále výše nad rovinu prstenců. Na Saturnovu soustavu se tak otevřel zcela nový pohled, na němž není vidět jen obvyklou úzkou elipsu slavných prstenců, ale tento jedinečný jev ve Slunečním systému je možno pozorovat jako téměř dokonalé kruhové útvary obepínající planetu jako obruče. Záběry z Cassini byly natolik zajímavé, že se jim věnoval prostor i v normálním komerčním zpravodajství.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23