DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - březen 2008


2008-03-30 - Cassini

Status Report (2008-03-192008-03-25)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-03-24. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-03-20 došlo k drobné nepříjemnosti, když v okamžiku, kdy Cassini začala přijímat data ze Země, vypadl jeden z proudových spínačů SSPS [=Solid State Power Switch] rádiového zesilovače TWTA [=Traveling Wave Tube Amplifier]. K této události nedošlo v průběhu letu poprvé, tentokrát už ale byla připravena softwarová sekvence příkazů, která situaci vyřešila a systém vrátila do normálu. Od začátku letu bylo již zaznamenáno 24 podobných výpadků, přičemž na zmíněném spínači se to stalo podruhé.
Dne 2008-03-21 sledoval infračervený spektrometr CIRS prstence a kamery ISS fotografovaly Saturnovy měsíce kvůli upřesnění oběžných drah.
Na 2008-03-22 byla plánována korekce dráhy OTM-151 [=Orbit Trim Maneuver]. Po vyhodnocení aktuální trajektorie vyšlo, že požadovaná změna rychlosti se pohybuje v řádech mm/s, což je mnohem méně než pro podobné operace přichází v úvahu. Manévr byl proto jako nevýznamný zrušen.
Dne 2008-03-23 minula sonda necíleně malé měsíce Pallene, Epimetheus a Methone. Protože prošel primární termín pro uskutečnění korekce OTM-151, byl podle plánu uzavřen kryt raketového motoru, otevřen měl být na začátku záložního okna pro OTM-151 o den později. Jednalo se již o 38. operaci zakrytí a odkrytí motoru, prováděnou kvůli nebezpečí poškození vitálního zařízení při průletu oblastí s vyšší hustotou prachových částic.
2008-03-28 skončil let řízený podle programu S38 a okamžitě navázaly činnosti dané programem S39. Sekvence S39 potrvá 27 dnů do 2008-04-19 a obsahuje jeden cílený průlet kolem Titanu a sedm necílených průletů - dva kolem Pallene a po jednom kolem měsíců Epimetheus, Methone, Titan, Janus a Mimas. Sondu čeká pouze jedna korekce dráhy OTM-152.
Den byl velice náročný z vědeckého hlediska, CIRS pokračoval ve skenování prstenců. Prstence pozoroval i mapovací spektrometr VIMS. Zmíněné přístroje studovaly rovněž měsíce Dione a Mimas.
Dne 2008-03-24 (14:28:48 SCET) minula Cassini ve výšce 1000 km a relativní rychlostí 6.3 km/s měsíc Titan. Těsně před největším přiblížením studoval spektrometr INMS horní atmosféru, krátce poté snímkoval VIMS prostor, kde přistálo pouzdro Huygens. CIRS věnoval několik hodin pozorování limbu měsíce, měření teplot stratosféry a pátral po dosud neznámých stopových prvcích. Přistávací místo modulu Huygens studoval i přístroj CIRS a kamery ISS.


2008-03-26 - Extrasolární planety

Organické molekuly u cizí planety

Tým astronomů z Jet Propulsion Laboratory, vedený Markem Swainem, vůbec poprvé na světě detekoval organickou molekulu v atmosféře extrasolární planety. Průlomový objev byl učiněn na základě dat získaných z kosmického Hubbleova teleskopu HST a je důležitým krokem směřujícím k možnosti identifikovat známky života na planetách mimo Sluneční soustavu.
Molekula zachycená detektory HST je jednoduchý metan (CH4), který za příhodných podmínek může hrát klíčovou roli v prebiotických chemických procesech (pochodech nutných pro vznik nám známého života). Je tudíž zřejmé, že Hubbleův teleskop a tím spíše jeho nástupce James Webb Space Telescope může spektroskopicky registrovat organické molekuly na planetách blízkých hvězd. Současný objev má na svědomí infračervená kamera a spektrometr NICMOS [=Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer] na palubě družicové observatoře. Současně byly v atmosféře potvrzeny i molekuly vody.
Planeta, o které je řeč, se nachází v souhvězdí Lištičky (Vulpecula), má označení HD 189733b a nachází ze ve vzdálenosti 63 světelných let. Jedná se o příslušníka skupiny tzv. horkých Jupiterů, tedy obřích planet, kroužících těsně kolem mateřské hvězdy. Doba oběhu (rok na planetě) trvá pouhé dva dny. Teplota planety dosahuje přibližně 900°C, tedy bodu tání stříbra. Je zřejmé, že život v takovém prostředí je vyloučen. Jedná se ale o první pozorování, po kterém mohou následovat další podobné objevy na chladných tělesech a třeba i na objektech pohybujících se v "zóně života", tedy tam, kde by byl život pozemského typu již představitelný.
Planeta HD 189733b byla pozorována, jak je to v těchto případech obvyklé, v okamžiku přechodu před diskem centrální hvězdy. Přítomnost metanu na horkém Jupiteru je nicméně obrovským překvapením a je jen dalším důkazem, jak chabé představy máme o vlastnostech planetárních atmosfér.


2008-03-22 - Cassini

Status Report (2008-03-122008-03-18)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-03-18. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2008-03-12 minula sonda relativní rychlostí 12 km/s ve výšce pouhých 50 km měsíc Enceladus. Absolvovala tak již čtvrté blízké setkání s tímto měsícem a zároveň se přiblížila k jinému objektu na vůbec nejmenší vzdálenost. Asi 1 minutu po největším přiblížení (ECA +1 min = Enceladus Closest Approach) prolétla Cassini okrajem jednoho oblaku plynů, které jsou vyvrhovány gejzíry v polárních oblastech. Na vliv klopných momentů působících na těleso sondy řídkým materiálem oblaku reagovaly silové setrvačníky změnou otáček -45 ot/min, -18 ot/min a -20 ot/min u sestav RWA-1 [=Reaction Wheel Assembly], -2 a -4.
Hlavními vědeckými úkoly průletu byly:

  • mapování teplot severního polárního regionu;
  • detailní mapování tzv. "tygřích pruhů", což jsou zlomy na jižním pólu se zvýšenou teplotou;
  • mapování jižní polární oblasti v pásmu dlouhých vlnových délek;
  • pozorování rychlosti ohřívání povrchu po výstupu Encelada se Saturnova stínu.
Jak je zřejmé, hlavním problémem bylo tepelné chování měsíce a jeho jednotlivých částí. V okamžiku největšího přiblížení shromažďoval detektor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] a hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] data o částicích tvořících výtrysky gejzírů. Závada v softwaru CDA znemožnila získat údaje v nejkritičtější fázi, nicméně data před a po největším přiblížení dorazila v pořádku. Měření (kromě CDA a INMS) doplnily další čtyři přístroje určené k studiu částic a polí.
Dnešní průlet kolem Encelada byl prvním ze čtyř v letošním roce. Pokud bude schváleno prodloužení mise, dostane měsíc ještě sedm návštěv. Další setkání je plánováno na srpen tohoto roku.
2008-03-13 byl otevřen kryt raketového motoru, který chránil pohonnou jednotku proti poškození srážkou s částicemi kolem Encelada. Od startu kryt motoru absolvoval proceduru zakrytí/odkrytí již 37krát.
2008-03-14 došlo na korekční manévr OTM-149. Hlavní motor byl zažehnut 00:30 UT a po době t=16.67 s změnil rychlost letu podle plánu o Δv=2.76 m/s.
Následující úprava dráhy OTM-150 byla provedena 2008-03-18 v 19:44 UT. Tentokrát pracovaly drobné motorky RCS [=Reaction Control Subsystem], které po době hoření t=40.5 s způsobily změnu rychlosti o Δv=0.055 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.


2008-03-20 - MESSENGER

Velká korekce dráhy

2008-03-19 zvládla úspěšně sonda MESSENGER ve vzdálenosti 103 mil. km od Země kritický korekční manévr DSM-3 [=Deep Space Maneuver]. Zážeh motorů nasměroval kosmického poutníka k druhému průletu kolem Merkuru, k němuž dojde letos na podzim 2008-10-06. V průběhu tohoto manévru byla sonda poprvé zkušebně uvedena do pomalého natáčení, což je operace, se kterou se počítá při navádění na dráhu kolem Merkuru (MOI) v roce 2011.
Motorická část manévru byla zahájena v 19:30 UT a trvala 149 s. Zážeh motorů byl potvrzen se zpožděním 5 min 42 s, kdy teprve dorazila telemetrická data přes stanici DSN Goldstone do řídícího střediska na univerzitě JHU-APL. Otáčení sondy trvalo 90 s, tedy po větší část celého manévru a MESSENGER se při ní natočil o 4°, což je asi 11% z toho, co bude potřeba při operaci MOI [=Mercury Orbit Insertion]. Celková změna rychlosti činila Δv=72.2 m/s.
Jak už naznačuje číslo manévru, jednalo se o třetí operaci DSM. K předchozím došlo 2005-12-12 (přechod na dráhu k Venuši) a 2007-10-17 (nasměrování před prvním průletem kolem Merkuru). DSM-4 je v plánu na 2008-12-06 a připraví trajektorii před třetím průletem kolem Merkuru a po posledním DSM-5 dne 2009-11-29 už zamíří sonda na definitivní dráhu kolem planety.
Kromě těchto velkých změn dráhy se čas od času uskutečňují drobné korekce TCM [=Trajectory Correction Maneuvre]. Nejbližší TCM-24 se plánuje na 2008-04-24. Jejím cílem je dále doladit dráhu před druhým setkáním s planetou.


2008-03-18 - Return to Moon

Kontrakty na posouzení měsíční lodi

V rámci programu Constellation udělila NASA pěti firmám zabývajícím se kosmickými technologiemi kontrakt na posouzení návrhu lunárního přistávacího modulu, který by měl do roku 2020 dopravit čtveřici astronautů na povrch Měsíce. Každá z firem bude pracovat samostatně a výsledek by měl být předložen do 210 dnů. Předmětem je vyhodnocení stávajícího návrhu, nabídka opatření pro zlepšení bezpečnosti a doporučení pro uspořádání vztahů mezi průmyslem a státními institucemi.
Celková cena kontraktu by měla činit přibližně 1.5 mil. USD, přičemž jednotlivá zakázka nepřesáhne 350 tis. USD. Doporučení vycházející ze studie budou použita ke zvýšení technické úrovně stávajícího návrhu a k přípravě specifikace požadavků na plavidlo.
Program Constellation {=Souhvězdí} představuje nový pilotovaný směr americké astronautiky a zahrnuje nosné rakety Ares I a Ares V, kosmickou loď Orion a přistávací lunární modul Altair.
A tady jsou firmy, které byly poctěny účastí na studii nové měsíční lodi:

  • Andrews Space (Seatle);
  • The Boeing Co. (Houston);
  • Lockheed Martin Space Systems Company (Denver);
  • Northrop Grumman Corporation (El Segundo);
  • Odyssey Space Research (Houston).


2008-03-17 - Cassini

Status Report (2008-03-052008-03-11)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2008-03-11. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Inerciální jednotka AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem] podstoupila každoroční kalibraci dne 2008-03-05. Po skončené kalibraci byl zkušebně spektrometrem CIRS zaměřen měsíc Hyperion. Následovalo 11 hodin trvající mapování Saturnu a konečně rádiová relace se Zemí, při níž sonda opět změnila orientaci.
2008-03-06 objevila Cassini stopy materiálu kroužícího kolem Rhey (druhý největší Saturnův měsíc). Jedná se o první případ, kdy bylo něco jako prstenec detekováno i kolem měsíce. Disk z úlomků vytváří nejméně jeden prstenec a byl detekován šesticí přístrojů.
2008-03-07 se uskutečnila dráhová korekce OTM-147. Manévr v okolí apoapsidy zahájil hlavní raketový motor ve 20:30 UT. Motor pracoval po dobu t=6.80 s a bylo dosaženo změny rychlosti Δv=1.11 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Dne 2008-03-10 minula sonda necíleně měsíc Titan. Tentýž ten bylo rozhodnuto zrušit plánovanou korekci OTM-148 jako nepotřebnou.
2008-03-11 bylo po okamžiku původně rezervovaném pro korekci OTM-148 uzavřeno víko kryjící hlavní raketový motor. Motor byl uschován před nadcházejícím velice těsným průletem kolem měsíce Enceladus, kdy panovala obava ze srážky setkáním s prachovými částicemi. Kryt motoru má být opět odstraněn 2008-03-13.


2008-03-12 - Extrasolární planety

Planety u Alfa Centauri

Podle nejnovější studie vypracované astronomy z University of California by kolem našeho nejbližšího hvězdného souseda mohla kroužit planeta podobná Zemi a dokonce by mohla být současnými prostředky detekovatelná.
Systém Alfa Centauri tvoří tři hvězdy A, B a C a v příbězích žánru science-fiction byl oblíbeným cílem mezihvězdných cestovatelů. Situace uvnitř soustavy byla zkoumána na počítačových simulacích a z nich vyplynulo, že kolem složky Alfa Centauri B se mohly s velkou pravděpodobností zformovat kamenné planety a že by některá mohla ležet ve sféře života, tedy tam, kde se vyskytují podmínky pro existenci vody v kapalném skupenství. Tyto planety by mohl zachytit teleskop, který je již teď k dispozici.
"Pokud existují, můžeme je pozorovat," prohlásil Javiera Guedes, hlavní autor článku, který vyjde v odborném časopise Astrophysical Journal. Druhý z autorů, Gregory Laughlin, vyjmenoval několik důvodů, které činí z Alfa Centauri B skvělého kandidáta na pátrání po terestrických planetách. Nejvíce extrasolárních planet (momentálně je jich evidováno 228) bylo objeveno Dopplerovou metodou, která měří nepatrné kývání hvězdy způsobené slabou gravitací obíhající planety. Dopplerova metoda je obzvlášť vhodná u Alfa Centauri B, protože se jedná o velmi jasnou hvězdu, která se navíc nachází v takovém místě na obloze, na níž je pozorovatelná po dlouhou dobu každý rok. Podle odhadů autorů studie, by mělo být jasno o přítomnosti terestrických planet asi po pětiletém soustavném sledování vhodným teleskopem. Další spoluautorka Debra Fischer už provádí monitorování hvězd Alfa Centauri A a B na observatoři Cerro Tololo v Chile, kde má k dispozici 1.5 m dalekohled.
Počítačová simulace modelovala vývoj soustavy Alfa Centauri B v několika průchodech. Jelikož byly vloženy různé vstupní podmínky, byly vygenerovány i odlišné výsledky. Vždy však vyšlo, že se vytvoří soustava několika planet s nejméně jednou o velikosti Země. V mnohých případech pak tato cizí Země ležela v zóně života a tudíž by na jejím povrchu mohla existovat voda v kapalném stavu.


2008-03-11 - Rosetta

Status Report (2008-01-19 až 2008-02-15)

Rosetta pokračovala v letu meziplanetárním prostorem na svém čtvrtém oběhu kolem Slunce. Aktivita byla relativně slabá a výkony jednotlivých systémů odpovídaly nominálnímu stavu. Vzhledem k údržbě zařízení sledovací stanice ESA New Norcia bylo několik rádiových relací uskutečněno pomocí americké sítě NASA DSN.
Mezi daty 2008-02-11 a 2008-02-14 byl na palubě sondy aktualizován software experimentu OSIRIS a bezprostředně nato funkčně odzkoušen. U přístroje ROSINA bylo 2008-01-31 momentálně ukončeno vypalování zbytků plynů uzavřených v konstrukci a zařízení bylo odpojeno. Detektor SREM pokračoval v monitorování okolní radiace. Ostatní experimenty byly vypojeny.
Dne 2008-02-15 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 56.63 mil. km od Země (0.37 AU), čemuž odpovídala doba letu rádiového signálu 188 s (3 min 8 s)jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 168.97 mil. km (1.129 AU).
V následujících dnech se bude sonda dále vzdalovat od Slunce a posléze bude rekonfigurována na podmínky tzv. středních vzdáleností od Slunce a koncem března by měla být převedena do hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode]. Dne 2008-02-21 měla být provedena druhá část dráhové korekce, která definitivně upraví dráhu po nedávném průletu kolem Země.


2008-03-10 - Cassini

Status Report (2008-02-272008-03-04)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-03-04. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity připadající na 2008-02-28 zahájil ultrafialový spektrograf UVIS, který pozoroval zákryt hvězdy Beta Hya za prstenci. Přístroj MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračoval v průzkumu magnetosféry a spektrometr VIMS prováděl mapování složení prstenců.
Na 2008-03-02 byl v plánu korekční manévr OTM-146. Jednalo se o úpravu trajektorie po nedávném průletu kolem Titanu. Hlavní motor byl zažehnut v 00:05 UT a po době hoření t=42.6 s byla rychlost změněna o Δv=7.02 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2008-03-02 studoval hmotový spektrometr INMS vnitřní magnetosféru, kde zjišťoval složení neutrálních částic a nízkoenergetických iontů. Přístroj UVIS pozoroval další zákryt hvězdy (Delta Per) za prstenci a prstence fotografovala kamera ISS.
Tentýž den došlo k necílenému průletu kolem malých měsíců Daphnis a Prometheus. Nedlouho poté byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru z důvodů nebezpečí poškození prachovými částicemi. Po průletu rovinou prstenců byl znovu otevřen dne 2008-03-03. Bleskové znovuotevření vyplynulo z již dříve předané povelové sekvence, v níž se na tento den počítalo se záložním termínem manévru OTM-146. I když byl využit hlavní termín a záloha nebyla potřeba, neprováděla se již změna v načasování manipulací s víkem motoru. V průběhu dalších tří týdnů jsou v plánu další dva cykly uzavření-otevření krytu.


2008-03-05 - Rosetta

Status Report (2007-12-22 až 2008-01-18)

Rosetta pokračuje v letu na čtvrtém oběhu kolem Slunce. Momentálně se od centrální hvězdy vzdaluje a maximální odstup zaujme v prosinci 2008, kdy se bude nacházet 2.26 AU daleko. Aktivity ve sledovaném období byly velmi omezené a mise pokračovala podle plánu.
Na začátku ledna se v období 2008-01-032008-01-09 uskutečnily některé pasivní zkoušky vědeckých přístrojů. Jednalo se již o sedmou kontrolu stavu užitečného zatížení PC7 [=Passive Check-out]. Testům byly podrobeny experimenty ALICE, CONSERT, GIADA, MIDAS, MIRO, RPC, RSI. U zařízení ROSINA stále probíhá vypalování plynů uzavřených v konstrukci od okamžiku startu. Monitor radiačního pozadí SREM pokračuje v měření. V rámci přípravy na průlet kolem planetky Steins byl 2008-01-14 pozorován stejný segment oblohy, v němž k průletu na podzim dojde.
Dne 2008-01-18 se Rosetta nacházela 48.32 mil. km od Země (0.32 AU), čemuž odpovídala doba letu rádiového signálu 161 s jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 146.92 mil. km (0.982 AU).


2008-03-02 - Cassini

Status Report (2008-02-202008-02-26)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-02-26. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-02-20 prolétla sonda kolem malých měsíců Pan, Prometheus, Pandora a Janus. Ve všech případech se jednalo o tzv. necílená setkání, při nichž nebyla záměrně měněna trajektorie kvůli získání maximálního vědeckého přínosu.
V těchto dnech se Saturn nachází v opozici. Znamená to, že planeta a Slunce se ocitají na opačné straně od Země. Pro pozorování Saturnu jsou tudíž ideální podmínky, což bude využito k mšřením, která umožní srovnat data z Cassini s pozemskými.
2008-02-21 bylo dosaženo limitů pro kompenzaci brzdného momentu u sestav silových setrvačníků číslo 1, 2 a 4. Do doby než bude zařízení rekonfigurováno přešlo řízení orientace na reaktivní systém RCS.
Dne 2008-02-22 prolétla sonda ve výšce 1000 km a relativní rychlostí 6.3 km/s nad Titanem. V nejkritičtějších chvílích, kdy se Cassini setkávala s velice řídkými zbytky atmosféry, dosahoval podíl zákroků orientačních trysek 41% (100% znamená, že motory pracují nepřetržitě celou dobu). Hlavní tíže vědeckých pozorování spočívala na práci radaru a ultrafialového spektrografu UVIS. RADAR měl poprvé příležitost detailně sondovat místo, kde přistál modul Huygens. Na stejné místo se sice podíval již během průletu T8 v říjnu 2005, nyní byly ale podmínky mnohem příznivější a bylo možno získat snímky s vyšší ostrostí. Centrem pozornosti byla oblast Hotei Arcus, což je krajina charakterizovaná kryovulkanickou činností na jihovýchodě regionu Xanadu, a vlastní místo přistání.
Spektrograf UVIS měl perfektní příležitost k pozorování několika zákrytů za celou primární misi. Za diskem Titanu se zakrývaly výrazné hvězdy Eta CMa a Epsilon CMa.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23