DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - březen 2012


2012-03-26 - Cassini

Status Report (2012-02-222012-02-28)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldsone 2012-02-29. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je přístroj CAPS, který je vypojen, a anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
Současný oběh kolem Saturnu je z významné části věnován průzkumu prostředí sadou přístrojů ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. V popisovaném týdnu byla studována vnitřní magnetosféra nad rovníkem. Když se sonda blížila apoapsidě, byly přístroje směrovány nad nízké zeměpisné šířky. Cílem je shromáždit kompletní a souvislá data o Saturnově magnetosféře. Přístroje MAPS proto takováto měření provádějí každé čtyři až šest měsíců v období jednoho slunečního cyklu.
2012-02-22 byly experimenty UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zaměřeny do prostoru Saturnova pólu, poté UVIS zkoumal meziplanetární vodík ve vzdálenosti miliónu kilometrů nad atmosférou planety.
Plánovaná korekce dráhy OTM-311 [=Orbit Trim Maneuver] byla 2012-02-22 zrušena.
2012-02-24 pokračovala kampaň dlouhodobého sledování pohybů oblačnosti na Titanu. Do měření se zapojily přístroje VIMS, CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a kamery ISS [=Imaging Science Subsystem], VIMS a ISS pak pozorovaly bouře na Saturnu. Navigační tým připravil snímkování měsíce Enceladus se dvěma katalogizovanými hvězdami na pozadí. Snímky poslouží při přesném navádění sondy před těsným průletem kolem měsíce koncem března.
Během uplynulého týdne bylo přijato na Zemi 545 snímků kamer ISS a 41 souborů měření z přístroje VIMS.


2012-03-19 - Cassini

Status Report (2012-02-152012-02-21)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-02-21. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je přístroj CAPS, který je vypojen, a anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
Hlavní událostí uplynulého týdne byl průlet kolem největšího Saturnova měsíce Titanu ve výšce 3803 km. Kromě toho probíhalo pozorování výronů hmoty z měsíce Enceladus a sledování dvou zákrytů hvězd za Saturnem, kterému se věnoval spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
2012-02-16 se přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem], VIMS a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] podílely na monitorování Titanu. CIRS se pak sólově 12 hodin věnoval měření zastoupení sloučenin kyslíku (H2O, CO2) ve stratosféře.
2012-02-17 proběhla v záložním termínu korekce dráhy OTM-310 [=Orbit Trim Maneuver]. Motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v chodu t=12.88 s a změnily rychlost letu o Δv=0.02 m/s. Téhož dne byl 19 hodin pozorován při středním úhlu osvětlení prstenec E přístroji ISS, CIRS a VIMS. Hlavní raketový motor byl uzavřen pohyblivým krytem.
2012-02-18 se Cassini přibližovala k Titanu. Během této doby měřil spektrometr CIRS teploty stratosféry a studoval chemické komponenty atmosféry. Kamery ISS se věnovaly fotometrickým pozorováním nad neosvětlenou stranou. VIMS zahájil globální mapování měsíce.
Průlet kolem Titanu, označený T-82 se uskutečnil dne 2012-02-19. Na programu byla široká škála pozorování, mj. sondáž oblasti limbu ve vzdálené infračervené oblasti, mapování povrchových a atmosférických teplot. Pozorování sloužila k lepšímu poznání atmosférické cirkulace v severní polární oblasti v době, kdy zde jaro přechází v léto. Přístroj VIMS hledal oblaka a monitoroval klimatické změny. Trajektorie průletu T-82 procházela magnetickým ohonem Titanu, což bylo využito k měření charakteristik prostředí v různých radiálních vzdálenostech. Blízkého průletu kolem Titanu se využívá rovněž k cílené změně oběžné dráhy. T-82 zkrátil oběžnou periodu z původních 23.5 dne na 17.9 dne.
2012-02-20 prolétla Cassini periapsidou dráhy na oběhu číslo 161. V nejnižším bodě od Saturnu se pohybovala rychlostí 68375 km/h (19 km/s). Periapsida se nacházela 54000 km nad prstencem F. V průběhu dne byla bezchybně odvysílána data z průletu T-82. Přístroj UVIS sledoval děje nad pólem Saturnu.
2012-02-21 měřil spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] neutrální molekuly v rovině Saturnova rovníku. Víko hlavního motoru se opět otevřelo, čímž byl ukončen již 71. takový cyklus od začátku letu.
V průběhu týdne bylo získáno 312 nových souborů dat VIMS a 343 snímků ISS.


2012-03-19 - Cassini

Status Report (2012-02-152012-02-21)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-02-21. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je přístroj CAPS, který je vypojen, a anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
Hlavní událostí uplynulého týdne byl průlet kolem největšího Saturnova měsíce Titanu ve výšce 3803 km. Kromě toho probíhalo pozorování výronů hmoty z měsíce Enceladus a sledování dvou zákrytů hvězd za Saturnem, kterému se věnoval spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
2012-02-16 se přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem], VIMS a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] podílely na monitorování Titanu. CIRS se pak sólově 12 hodin věnoval měření zastoupení sloučenin kyslíku (H2O, CO2) ve stratosféře.
2012-02-17 proběhla v záložním termínu korekce dráhy OTM-310 [=Orbit Trim Maneuver]. Motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v chodu t=12.88 s a změnily rychlost letu o Δv=0.02 m/s. Téhož dne byl 19 hodin pozorován při středním úhlu osvětlení prstenec E přístroji ISS, CIRS a VIMS. Hlavní raketový motor byl uzavřen pohyblivým krytem.
2012-02-18 se Cassini přibližovala k Titanu. Během této doby měřil spektrometr CIRS teploty stratosféry a studoval chemické komponenty atmosféry. Kamery ISS se věnovaly fotometrickým pozorováním nad neosvětlenou stranou. VIMS zahájil globální mapování měsíce.
Průlet kolem Titanu, označený T-82 se uskutečnil dne 2012-02-19. Na programu byla široká škála pozorování, mj. sondáž oblasti limbu ve vzdálené infračervené oblasti, mapování povrchových a atmosférických teplot. Pozorování sloužila k lepšímu poznání atmosférické cirkulace v severní polární oblasti v době, kdy zde jaro přechází v léto. Přístroj VIMS hledal oblaka a monitoroval klimatické změny. Trajektorie průletu T-82 procházela magnetickým ohonem Titanu, což bylo využito k měření charakteristik prostředí v různých radiálních vzdálenostech. Blízkého průletu kolem Titanu se využívá rovněž k cílené změně oběžné dráhy. T-82 zkrátil oběžnou periodu z původních 23.5 dne na 17.9 dne.
2012-02-20 prolétla Cassini periapsidou dráhy na oběhu číslo 161. V nejnižším bodě od Saturnu se pohybovala rychlostí 68375 km/h (19 km/s). Periapsida se nacházela 54000 km nad prstencem F. V průběhu dne byla bezchybně odvysílána data z průletu T-82. Přístroj UVIS sledoval děje nad pólem Saturnu.
2012-02-21 měřil spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] neutrální molekuly v rovině Saturnova rovníku. Víko hlavního motoru se opět otevřelo, čímž byl ukončen již 71. takový cyklus od začátku letu.
V průběhu týdne bylo získáno 312 nových souborů dat VIMS a 343 snímků ISS.


2012-03-12 - Cassini

Status Report (2012-02-082012-02-14)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2012-02-14. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je přístroj CAPS, který je vypojen, a anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
Tento týden se uskutečnilo několik vědeckých pozorování zařazených do programu TEA [=Titan Exploration from Apoapsis]. V rámci této kampaně se s periodou dnů až týdnů opakují měření Titanu osvětleného pod nízkým až středním úhlem. Na měsíci se jen řídce vyskytují dešťová oblaka a program TEA zvyšuje šanci zachytit souvislosti mezi ději v atmosféře a na povrchu. Do programu se většinou zapojují pozorování kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometrů CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Tým ISS prováděl další fotografování poloh malých vnitřních měsíčků. Skupina VIMS se několikrát vrátila ke sledování bouří na Saturnu a atmosférických jevů na Titanu. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] studoval v apoapsidě dráhy výskyt vodíku.
2012-02-08 byla u systému řízení orientace AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem] kalibrována hlavní inerciální jednotka IRU [=Inertial Reference Unit]. Sonda se při tom postupně nechala rotovat kolem všech tří os. Podobné operace se provádějí přibližně jedenkrát ročně. Kalibrován byl rovněž magnetometr. Sonda rotovala kolem osy Z a vysokozisková anténa si zachovávala zaměření k Zemi.
Dne 2012-02-09 prolétla sonda ve výšce 2.9 mil. km od Saturnu apoapsidou oběžné dráhy. Rychlost vzhledem k planetě činila 5276 km/h (1.466 km/s). Tímto okamžikem zahájila Cassini 161. oběh Saturnu. Současná dráha má periodu 23.5 dne a její rovina je takřka shodná s rovinou rovníku. Pobytu v apoapsidě využila skupina experimentu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] k několika delším pozorováním mezihvězdného prachu.
Na den 2012-02-10 byl původně plánován korekční manévr OTM-309 [=Orbit Trim Maneuver]. Zrušen byl jako nepotřebný. Téhož dne proběhla další osmihodinová kalibrace magnetometru.
Navigační tým získal 2012-02-13 pět snímků měsíce Enceladus na hvězdném pozadí. Snímky slouží k účelům optické navigace.


2012-03-07 - MESSENGER

Úprava oběžné dráhy

Dne 2012-03-06 dokončila sonda MESSENGER korekční manévr, kterým se snížila výška oběžné dráhy kolem Merkuru. V nejnižším bodě (periapsidě) se teď přibližuje k povrchu planety na 200 km. Původně činila tato vzdálenost 405 km.
Jednalo se však jen o první z plánovaných tří korekcí, kterými bude ukončena primární vědecká mise a zahájí se prodloužená část výzkumu Merkuru. Dráha MESSENGERu je silně excentrická. Sonda nyní krouží kolem planety ve výšce 200 až 15200 km s oběžnou dobou 12 hodin.
Od navedení na dráhu přibližně před rokem provedlo řídící středisko, nacházející se na Jonhs Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu (Maryland) již pět úprav letu. Jejich účelem bylo ale jen udržet sondu na původně plánované orbitě, z které byla neustále vychylována kombinovanými silami blízkého Slunce a nepravidelnostmi od kulového tvaru a rozložení hmoty v tělese Merkuru.
V okamžiku nynější korekce se MESSENGER nacházel 148 mil. km od Země. Byly použity všechny čtyři motory střední velikosti pracující s jednosložkovými pohonnými látkami. Motory se nacházejí na opačné straně tělesa sondy, než jsou umístěny vědecké přístroje. Manévr byl zahájen v 01:44 UT a motory byly v chodu 171 s. Začátek operace byl na Zemi potvrzen o 8 min 12 s později, když signál indikující zážeh motorů dorazil na sledovací stanici DSN poblíž Canberry (Austrálie).
V polovině dubna dojde k dalším dvěma úpravám dráhy, kterými se má zkrátit oběžná doba z 12 h na 8 h. Osmihodinová oběžná dráha dovolí pozorovat větší část povrchu planety z malých výšek. Příležitost bude sledovat polární oblast včetně některých permanentně zastíněných kráterů.


2012-03-06 - Chang´e 3

Třetí vyprava Číňanů k Měsíci

Třetí čínská mise k Měsíci odstartuje v příštím roce. Sonda Chang´e 3 má za cíl uskutečnit přistání na lunárním povrchu a výzkum jeho vlastností. Předchozí dvě mise dokázaly umístit umělé satelity na oběžné selenocentrické dráze.
Modul, který přistane na Měsíci, ponese pohyblivé vozítko, které prozkoumá okolí přistání, bude zjišťovat faktory, důležité pro budoucí výpravy a studovat kosmické prostředí. Stokilový rover by měl vydržet pracovat více než tři měsíce. Jízdní vlastnosti byly navrženy tak, aby bylo vozítko schopno překonávat malé krátery. Velkým se bude vyhýbat. K tomuto účelu bude robot vybaven autonomním systémem navigace a identifikace překážek. K dispozici bude pochopitelně také telekomunikační zařízení, umožňující ovládat rover přímo ze Země.
Veškeré vybavení musí být schopno přečkat dlouhou měsíční noc, při níž klesají teploty na -170°C. Během dne se vyrábí energie v solárních článcích, v noci se panely fotovoltaiky skládají a chrání rover před extrémním prochladnutím.
Dvě připravované sondy Chang´e 3 a Chang´e 4 jsou součástí druhého stupně čínského lunárního plánu. První etapa byla splněna dvěma družicemi Měsíce, v třetí etapě má z Měsíce sonda přivézt vzorky geologického materiálu.


2012-03-06 - Cassini

Status Report (2012-02-012012-02-07)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Golstone 2012-02-08. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je přístroj CAPS, který je vypojen, a anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
Vědeckou činnost uplynulého týdne zahájilo komplexní pozorování Titanu ze vzdálenosti přibližně 2.8 mil. km, v době, kdy se sonda blížila k apoapsidě. Do programu bylo zařazeno sledování měsíce radarem, který byl rovněž kalibrován, a záznam spekter přístrojem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a mapovací spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zaznamenávaly jevy v atmosféře a změny oblačnosti. Po tomto měření prováděl analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] měření mezihvězdného prachu v délce 13.5 h.
Následně se kamery ISS věnovaly fotografování některých malých měsíčků v rámci upřesňování jejich oběžných drah. Sledovány byly mj. měsíce Janus a Polydeuces. Po dobu 9.5 h byla hledána dosud neznámá tělesa v Lagrangeově bodě L5 na dráze Titanu, 60° za měsícem. Nakonec se pokračovalo v astrometrickém snímkování malých měsíců a ze vzdálenosti 3.6 mil. km sledovaly Titan po dobu 9.5 hodiny přístroje CIRS, ISS a VIMS.
2012-02-01 se prováděla kalibrace na anténách sledovací stanice Goldstone. Během ní došlo k neočekávanému vychýlení antény a malé ztrátě dat z Cassini.
2012-02-03 se uskutečnil korekční manévr OTM-81 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v činnosti t=124.37 s a změnily rychlost letu o Δv=0.137 m/s. Manévr byl přípravou na nadcházející setkání s Titanem (Průlet T-82).


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23