Novinky - duben 2009
2009-04-29 - Ceres Polar Lander
Další výprava do pásu asteroidů
V době, kdy průzkum sluneční soustavy nabírá na obrátkách, někteří vědci začínají uvažovat o misích k doposud přehlíženým světům.
Jedním z nich je Ceres, trpasličí planeta pohybující se uvnitř pásu asteroidů. Rozbory ukazují, že by mohla být skvělým cílem dalšího průzkumu,
dokonce i z astrobiologického hlediska.
Na přípravě výpravy k planetce pracuje Joel Poncy, vedoucí sekce meziplanetárních pokročilých projektů z Observation and Science
Directorate of Thales Alenia Space. Jedná se o evropskou společnost zabývající se družicovými systémy a další kosmickou infrastrukturou. Do
této doby se podílela na řadě vědeckých misí, např. Huygens, CoRoT, ExoMars,
Mars Express a Venus Express. Myšlenkou letu na Ceres se s Poncym zabývá
i Olivier Grasset a Gabriel Tobie z LPG-Nantes.
Předběžné plány na projekt Ceres Polar Lander už byly vypracovány. Hlavní myšlenkou je realizovat nízkonákladovou misi, využívající spolehlivou
existující technologii. Měla by doplňovat jiné rozsáhlejší projekty a rovněž navázat na výsledky v současné době probíhajícího letu
sondy Dawn.
Sondu by měla do vesmíru dopravit nosná raketa Sojuz. Let k cíli by trval čtyři roky a před přistáním by se sonda nejprve usadila na oběžné
dráze. Přistávací modul by se oddělil od mateřského tělesa, zbrzdil a dosedl v blízkosti vyhlédnutého místa u pólu. Automat by měl zabezpečit
přistání mimo balvanitý terén a zastíněná místa. Po přistání by se podobně jako u sondy Phoenix prováděly analýzy
okolního materiálu. V určitý okamžik by byl vysazen pohyblivý miniaturní rover, který by dokázal uskutečnit výzkum ve větší vzdálenosti. Lze
si představit, že by prováděl i podobné astrobiologické experimenty jako ExoMars.
Přistání automatického aparátu vyžaduje velice sofistikovanou techniku. Bohudík se již chystá v rámci jiných projektů. Poncy zmiňuje robotickou
misi k jižnímu pólu Měsíce (projekt MoonNext), pro niž získala Thales Alenia Space kontrakt na studii. Ceres Polar Lander by mohl využít
jedinečné příležitosti získat za malou cenu nejnovější technologii vyvíjenou pro měsíční a marsovské přistávací operace, rover a přístroje určené
pro - z hlediska teplot a gravitace - podobné podmínky.
Pól planetky Ceres se pokládá za nejvhodnější místo přistání, protože by mohl obsahovat zajímavý materiál. Očekává se i přítomnost vodního ledu,
který by byl snadno dostupný přímo na povrchu.
Konečná konstrukce sondy Ceres Polar Lander by mohla být později upravena pro jiné účely ve vzdálenějších regionech sluneční soustavy. Uvádějí
se například ledové měsíce Enceladus a Europa. Sonda by se mohla připravovat paralelně s velkými projekty Europa Jupiter System Mission
nebo Titan Saturn System Mission. Tyto dvě veliké mise uvažované pro období 2027 až 2035 jsou očekávány s velkými nadějemi a levná sonda
typu Ceres Polar Lander je nikdy nemůže nahradit. Malý rover vysazený na Europě, Ganymedu nebo Enceladu by ale mohl následovat bezprostředně
poté a doplnit získaná data z jiných míst nebo jinou metodou.
Na začátku článku se mluvilo o astrobiologické stránce projektu Ceres Polar Lander. Se současnými vědomostmi se dá očekávat, že Ceres disponuje
hlavními ingrediencemi pro existenci života. Měly by zde být organické sloučeniny a voda. Velkou otázkou je ale energie. Podle astrobiologů je
potřeba k životu zdroj energie a dosud se nedá odhadnout, zda se na planetce takový zdroj nachází. Ceres by mohla vyrábět energii geologickými
procesy, při nichž se okysličují horniny a uvolňuje se teplo. Dalším možným generátorem tepla je energie slunečního záření a radioaktivní rozpad
prvků tvořících horniny.
Ačkoliv je pravděpodobnost života na planetce menší než na Europě či Enceladu, které získávají energii pomocí slapových sil, nebo na Titanu, který
zase disponuje obrovskými zásobami organických sloučenin, nedá se stoprocentně vyloučit. Pokud tam skutečně bude, jak bude vypadat? Nikdo nemůže
očekávat něco složitějšího než život na mikrobiální úrovni. Naše přístroje mohou také pátrat jen po jediném známém životu, založeném na vodě a uhlíku.
Jiné exotické hypotetické životní formy, pokud existují, zjistit nedokážeme.
2009-04-29 - Extrasolární planety
Asteroidy kolem umírajících sluncí
Astronomové pracující s kosmickým teleskopem Spitzer říkají, že objevili nejméně stovku tzv. bílých trpaslíků, kolem nichž obíhají asteroidy.
Bílý trpaslík je kompaktní horký zbytek hvězdy, která prožila život podobný našemu Slunci. Po spotřebování vodíku se nejprve přeměnila na
rudého obra a po odvrhnutí vnějších vrstev se smrštila do tělesa o průměru zhruba velikosti Země. V této podobě už září jen teplem akumulovaným
za předchozí dobu a pozvolna chladne.
Pozorování ukazují, že něco mezi 1 až 3% bílých trpaslíků emituje infračervené záření, jehož příčinou je údajně prach a drobná tělíska (jakýsi prachový déšť),
která padají na hvězdu. Prachový déšť by měl pocházet z kamenných těles, asteroidů. Asteroidy neboli planetky známe ze Sluneční soustavy a jsou
pokládány za materiál, který zbyl po zformování terestrických (kamenných) planet.
Z uvedených rozborů vyplývá, že se asteroidy vyskytují u ohromného množství bílých trpaslíků, možná více než u 5 miliónů jenom
v naší galaxii.
Objev byl prezentován 2009-04-20 na Evropském týdnu astronomie a věd o vesmíru (European Week of Astronomy and Space
Science) pořádaném na univerzitě v Hertfordshire ve Velké Británii.
2009-04-28 - Extrasolární planety
Přílivová vlna ničící planety
Za uplynulých dvacet let se podařilo astronomům objevit již několik set planet mimo Sluneční soustavu. Podle posledního bádání se ale
ukazuje, že jich mohlo být i víc. Za to, že tomu tak není, může dále popsaný fenomén, který likviduje planety spolehlivou cestou - nechá
je spadnout a zničit v nitru mateřské hvězdy.
Způsob zániku planety pádem do místního slunce byl vymodelován zhruba před rokem ve virtuálním prostředí počítače a nyní získáváme náznaky, že
by k podobné události mohlo dojít i v reálném vesmíru. Oznámil to Rory Barnes, astronom působící na University of Washington.
"Když se díváme na extrasolární planety a pozorujeme jejich vlastnosti, vidíme, že se to už stalo - některé extrasolární planety už
spadly na svou hvězdu." Zájemci o podrobnosti jsou odkazování na chystaný článek v periodiku Astrophysical Journal. Hlavním autorem je
Brian Jackson z University of Arizona.
Počítačové modely ukazují, že v některých hvězdných systémech by měly být na některých místech planety, ale přímá pozorování žádné planety
na těchto místech neregistrují.
Pádem do hvězdy jsou ohroženy planety pohybující se v její těsné blízkosti. Takové planety lze snadno objevit zákrytovou metodou, která
využívá faktu, že světlo hvězdy se pro pozorovatele na Zemi nepatrně zeslabí v okamžiku, kdy planeta přechází před diskem hvězdy. Mezi
blízkou planetou a hvězdou působí mohutné gravitační síly (velikost gravitační síly je úměrná druhé mocnině vzájemné vzdálenosti těles). I když
má obíhající planeta malou hmotnost, dokáže gravitační účinek zásluhou malé vzdálenosti zdeformovat plynný povrch hvězdy. Vytvoří se vzdutí analogické
přílivové vlně, které s mírným zpožděním sleduje obíhající planetu. Obrazně by se dalo říci, že planeta za sebou táhne část hmoty hvězdy. Tato
"výduť" na povrchu hvězdy zpomaluje rychlost oběhu planety, která se začíná přibližovat ke svému slunci, až skončí pádem do jeho nitra.
Většina zatím objevených extrasolárních planet jsou plynoví obři podobní nebo větší než Jupiter. Kromě nich ale tento rok objevili astronomové
planetu CoRoT-7 B, která je sice pořád mnohem větší než Země a na druhou stranu tak malá, že se Zemi podobá mnohem
více než zmínění plynoví giganti. Tato planeta ale obíhá centrální hvězdu ve vzdálenosti pouhých 1.5 miliónů km. To je v mnohem větší
blízkosti než Merkur od našeho Slunce. Právě tato nepatrná vzdálenost řadí planetu CoRoT-7 B do kategorie těles, které
zanedlouho zaniknou popsaným způsobem. Zanedlouho, samozřejmě v kosmických rozměrech, znamená v tomto případě asi miliardu let.
Zkáza bude pomalá, ale neodvratná. Jakmile se planeta po pozvolné spirále přiblíží do kritické vzdálenosti, roztrhají ji gravitační síly na kusy.
Úlomky zaujmou každý svoji oběžnou dráhu, časem dosáhnou okrajů hvězdné atmosféry, roztaví se a přestanou existovat.
Astronomové očekávají, že další objevy upřesní mechanismus vzájemného působení hvězdy a blízké planety. Zároveň se ale dostala vědcům do ruky nová
metoda jak testovat hvězdnou soustavu na přítomnost planet - i když třeba zaniklých.
"Například: rotace hvězdy má tendenci se zpomalovat. Starší hvězdy se otáčejí pomaleji než mladé,"" říká Jackson. "Jestli ale hvězda pohltí planetu,
získá její úhlový moment a prudce zrychlí svoje otáčky. Měli bychom tedy hledat hvězdy, které se vrtí na svůj věk příliš rychle."
2009-04-27 - Cassini
Status Report (2009-04-15 až 2009-04-21)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone
2009-04-21. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
Na 2009-04-16 byla naplánována úprava dráhy OTM-190 [=Orbit Trim Maneuver]. Při
přípravě manévru bylo zjištěno, že by se silové setrvačníky dostaly do nepřípustného rozsahu otáček. Předchozí korekce OTM-189
však skončila s perfektním výsledkem a nadcházející průlet kolem Titanu měl proběhnout v relativně velké vzdálenosti, bylo proto
rozhodnuto manévr OTM-190 zrušit. Na vědecký program, především na zaměření přístrojů, to nemělo
v podstatě žádný negativní dopad.
2009-04-17 studovaly po dobu tři hodin přístroje CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS [=Magnetosphere
and Plasma Science] večerní stranu magnetosféry. Následovala šestihodinová kalibrace magnetometru. Den byl zakončen kalibrací ultrafialového
spektrografu UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], který byl zaměřen na jasnou hvězdu αVir v souhvězdí Panny (Virgo), známou
pod jménem Spica.
2009-04-20 v 01:32 UT minula sonda ve vzdálenosti 3600 km relativní rychlostí 5.8 km/s měsíc
Titan (průlet T53). K největšímu přiblížení došlo nad 7.7° j.š. Krátce před setkáním bylo zjištěno, že kvůli nečekanému výpadku
70m teleskopu v Goldstone, nebude možné využít jeho kapacitu k přenosu naměřených dat od Saturnu. Velkou anténu prozatím zastoupilo
menší zařízení o průměru 34 m, rychlost přenosu se ale zákonitě snížila. Hlavní vědecké cíle průletu ale nebyly touto improvizací ohroženy.
Nejcennější data poskytlo sledování dvou zákrytů - 1x hvězdný a 1x sluneční - atmosférou Titanu přístrojem UVIS [=Ultraviolet Imaging
Spectrograph]. Byl stanoven detailní vertikální profil zastoupení dusíku, uhlovodíků, HCN a aerosolů. Sluneční zákryt byl studován ve vzdálené
ultrafialové oblasti a byl při něm měřen výskyt dusíku v rozmezí výšek mezi 900 a 2300 km. Do stejného rozmezí zasahovalo měření
hmotového spektrometru INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Hvězdný zákryt sledoval výšky mezi 300 a 1600 km, kde se vyskytují
uhlovodíky a aerosolová mlha. Horní hranice byla studována ještě přístrojem INMS, zatímco spodní ležela v oblasti, v níž prováděl
souběžná měření infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2009-04-22 - Extrasolární planety
Objevena zatím nejmenší planeta mimo Sluneční soustavu
2009-04-21 byl oznámen objev prozatím nejmenší extrasolární planety. Je součástí již proslulého
systému Gliese 581, nese označení "Gliese 581 e" a má jenom dvojnásobnou hmotnost Země. Současně byla upřesněna dráha
objektu "d", objeveného v roce 2007. Planeta se pohybuje uvnitř tzv. "zóny života", tzn. v takové vzdálenosti od místního slunce,
že je teoreticky možné, aby se zde vyskytovala voda v tekutém skupenství. Vzrušující zprávy pocházejí od nejúspěšnějšího týmu astronomů,
lovících malé exoplanety a používajících spektrograf HARPS [=High Accuracy Radial velocity Planetary Search] spojeného s 3.6 m
teleskopem na observatoři ESO [=European Southern Observatory] La Silla v Chile. Vedoucím týmu evropských astronomů je Michel Mayor
z Ženevské hvězdárny.
Planeta Gliese 581 e obíhá hvězdu, ležící od nás ve vzdálenosti 20.5 světelných roků v souhvězdí Váhy (Libra), jednou
za 3.15 dne. Její hmotnost byla stanovena na 1.9 hmotnosti Země a předpokládá se, že se jedná o kamenný objekt. Protože se nachází
velice blízko hvězdy, panuje na jejím povrchu vysoká teplota a v žádném případě neleží v zóně života. U hvězdy Gliese 581
byly objeveny ale i jiné planety. Jedna odpovídá velikosti Neptunu (b - 16násobná hmotnost Země), dvě jsou tzv. Superzemě (c -
5násobná hmotnost Země, d - 7násobná hmotnost Země). Nejvzdálenější z nich, objekt d, potřebuje k oběhu kolem slunce 66.8 dní.
Je příliš hmotná na to, aby byla jen tvořena pevnou horninou, ale spekuluje se o tom, že by původně byla ledovým tělesem, které se časem přesunulo
blíže ke středu soustavy. Jelikož leží v zóně života, mohla by být pokryta rozlehlým a hlubokým oceánem. Je to první vážný kandidát
na "vodní svět".
Hvězda Gliese 581 je hvězdným červeným trpaslíkem. Zóna života je poměrně úzká a nachází se relativně blízko u centrálního slunce.
Obíhající planety působí na hvězdu vlastní gravitací a způsobují u ní kolísání polohy, které se dá detekovat na Zemi. Gravitační působení je
tím větší, čím se planeta pohybuje blíže a čím je hmotnější. Jelikož je červený trpaslík sám málo hmotný, je možné detekovat i účinky velmi
malých planet o velikosti blížící se naší Zemi a přesto relativně daleko, tam, kde se nachází zóna života.
Observatoř ESO v La Silla má charakter mezinárodního astronomického pracoviště provozovaného evropskými institucemi. Financuje ji 14 států,
mezi nimi i Česká republika. Je umístěna v suchém prostředí pouště Atacama v Chile.
2009-04-21 - Spirit
Pokračuje vyšetřování anomálního chování
Minulý týden plnil po tři dny Spirit příkazy ze Země bez jakýchkoliv potíží. V pátek 2009-04-17 se ale
opět objevila závada v záznamu dat na paměť flash a o den později se řídící počítač znovu rebootoval - rover se tedy začal chovat
podobně záhadně, jako před týdnem. Technici se pokoušejí přijít na kloub nepříjemným závadám a ověřují možné souvislosti mezi výpadky
paměti a restartováním počítače. Tato spojitost prozatím nebyla prokázána.
Po posledním nabootování počítače přešel Spirit do autonomního módu, ve kterém může bezpečně setrvat
relativně dlouhou dobu. Důkazem je minulý víkend, který prožil rover v autonomním módu po sérii několika analogických závad.
Diagnostické testy, prováděné v uplynulém týdnu, zkontrolovaly mj. správné ovládání vysokoziskové antény a kamerového stožáru. Potvrdilo
se tím, že za poruchami nejsou mechanické problémy. Nyní bude důležité zjistit, jestli je v pořádku paměť flash, která má uchovávat data
i při odpojení resp. výpadku elektrického napájení. Pokud by specialisté usoudili, že tento druh paměti již není spolehlivý, musely by se
operace naplánovat jinak a k záznamu dat používat paměť RAM, která se ale po odpojení napájení maže. Rover by pak musel být vzhůru až
do okamžiku rádiového spojení a předání dat na Zemi. Kapacita palubní paměti RAM obnáší 128 MB.
2009-04-21 - Return to Moon
Vývoj pětisegmentového motoru pro Ares I
2009-04-16 převezla NASA první díl pětisegmentového zkušebního motoru DM-1 [=Development
Motor] chystané rakety Ares I z dílen firmy ATK Space System (Promontory, Utah) na nejbližší zkušební stav. Je to další krok v přípravě
první pozemní zkoušky motoru, která je naplánována na srpen.
Motor, tvořící první stupeň rakety Ares I, vyvíjí ATK Space System, divize společnosti Alliant Techsystem (Brigham City, Utah), která je
hlavním dodavatelem stupně. Plnění pěti segmentů DM-1 začalo v listopadu 2008 a pokračovalo až do února
letošního roku. Nato byl každý segment podroben kontrole, která mj. zahrnovala prozáření rentgenovými paprsky.
Statická zkouška motoru poskytne konkrétní údaje o velikosti tahu, řízení vektoru tahu, akustická a vibrační data, která jsou potřebná
k dalšímu vývoji celé rakety. Celkem se připravuje sedm takovýchto testů.
2009-04-20 - Cassini
Status Report (2009-04-08 až 2009-04-14)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone
2009-04-14. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
2009-04-09 nahlásila sledovací stanice DSS-14 [=Deep Space Station]
poruchu na 70metrové anténě v Goldstone. Uvedení do normálního provozu se očekává nejdříve 2009-04-27.
V této době byly pro Cassini rezervovány tři rádiové relace. Výpadek uvedeného zařízení nemá vliv na bezpečnost letu sondy,
znamená však omezení objemu předávaných vědeckých dat. Především koncem měsíce bude spojová kapacita chybět při příjmu údajů
z měření získaných při průletu T53 kolem Titanu.
Vědecký program 2009-04-10 začal sekvencí fotografií záhadných nestabilních jevů v prstencích
Saturnu. Snímkování kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] trvalo skoro šest hodin. Současně s tím pozorovaly osvětlenou
stranu prstenců infračervené spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
Následně se systém ISS zaměřil na malé satelity, u nichž se upřesňovaly dráhové elementy, a zcela na závěr se do zorného pole
dostal měsíc Titan. Kamery zhotovily za 7 h 24 min sekvenci snímků oblačnosti.
2009-04-11 sonda necíleně minula Titan.
Dne 2009-04-12 v 13:15 UT se poblíž periapsidy uskutečnil korekční manévr
OTM-189 [=Orbit Trim Maneuver]. Poprvé při něm bylo použito nové verze 8.1 řídícího programu
Maneuver Automation Software. Hlavní motor byl v činnosti t=42.2 s a změnil rychlost letu o Δv=7.12 m/s.
Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2009-04-15 - Cassini
Status Report (2009-04-01 až 2009-04-07)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone
2009-04-07. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
Po perfektně provedené úpravě dráhy OTM-186 [=Orbit Trim Maneuver] byl dne 2009-04-01
další korekční manévr OTM-186a zrušen jako nepotřebný.
Po zaměření přístrojů 2009-04-02 pomocí spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] bylo zahájeno
studium magnetosféry Saturnu. Magnetometr prováděl šestihodinovou kalibraci, následovalo snímkování planety k navigačním účelům
a nakonec byla naměřená data předána na Zemi.
2009-04-03 se uskutečnilo seřízení frekvence rádiového subsystému, která se během posledních dvou let posunula
si o 3.5 kHz.
2009-04-04 minula sonda ve výšce asi 4150 km relativní rychlostí 5.8 km/s měsíc Titan (průlet T52).
K největšímu přiblížení došlo v 02:58 UT nad 2.8° j.š. Jedním z hlavních vědeckých úkolů bylo sledování
rádiového vysílání během zákrytu sondy za měsícem. Obdobné experimenty mají po dobu prodloužené mise nejvyšší prioritu. Dovolují mj.
sledovat variace v hustotě elektronů v ionosféře, teplotní a tlakový profil a další strukturu ve velkých detailech. Další
průzkum prováděl přístroj UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], který studoval vertikální profil dusíku, HCN a aerosolů.
Rovněž další z plánovaných dráhových korekcí OTM-188 byla dne 2009-04-07
zrušena. Potřebná úprava dráhy se s minimální náročností uskuteční společně s následující velkou korekcí
OTM-189, u níž se očekává změna rychlosti kolem 7 m/s.
2009-04-14 - Spirit
Záhadné chování Spiritu
Tým řídící činnost roveru Spirit analyzuje data, která obdržel v posledních dnech. Snaží se přijít
na kloub zvláštnímu chování, při němž v uplynulém víkendu od 2009-04-11 pravděpodobně došlo k nejméně
dvěma rebootům počítače na vozítku.
"Zatím nemáme vysvětlení, ale víme, že baterie Spiritu jsou dobité, solární články produkují energii a teploty se nacházejí v dovolených
mezích. Máme čas na to, abychom opatrně na situaci reagovali a důkladně ji prozkoumali," kometoval nové události na Marsu John Callas, manažer
projektu z JPL. "Rover se nachází ve stabilizovaném provozním stavu, označovaném automode, a stará se sám o sebe. V tomto stavu může,
pokud bude zapotřebí, nějakou dobu zůstat, zatímco budeme problém studovat."
Spirit navázal spojení s řídícím střediskem v pátek, sobotu i v neděli. Některé z těchto
relací ale nedopadly podle očekávání. Příčinou, zdá se, bylo špatné synchronizování operací s vysokoziskovou anténou, které mohlo být
narušeno právě po zmíněném resetu počítače.
Rover má několik možností, jak se spojit se Zemí. Používá při tom buď vysokoziskovou směrovou anténu nebo nízkoziskovou anténu za cenu
snížení rychlosti přenosu. Kromě toho se používá komunikace v pásmu UHF přes některou z retranslačních družic (obvykle
2001 Mars Odyssey) na oběžné dráze kolem Marsu. Aby se předešlo případným problémům s nasměrováním vysokoziskové antény, bylo
rozhodnuto prozatím používat jen dvě posledně uvedené možnosti.
Spirit již o několik let přesluhuje. Původní plán počítal pouze s třemi měsíci provozu. Za celou dobu pobytu na rudé planetě byl
několikrát vylepšen ovládací software. Poslední verze byla spuštěna zhruba před měsícem. Není vyloučeno, že těžkosti nějakým způsobem
souvisejí právě s touto verzí letového programu. Na druhou stranu - stejný software ale bez problémů pracuje na druhém roveru
Opportunity. Do úvahy je nutno zahrnout rovněž mj. efekty postupného stárnutí systémů.
V uplynulých pěti týdnech zdolal Spirit 119 m a postupoval proti směru hodinových ručiček kolem plošiny Home Plate ke geologicky
zajímavým lokalitám na jihu. Dvojče Opportunity naopak ujíždí ke vzdálenému obrovskému kráteru Endeavour, k němuž mu chybí ještě asi
12 km.
2009-04-06 - Cassini
Status Report (2009-03-25 až 2009-03-31)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone
2009-03-31. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
Jak už bylo dříve oznámeno, při posledním zážehu hlavního raketového motoru vyhlásilo poplach jedno ze dvou čidel, určených
ke kontrole teploty ve spalovací komoře. Jelikož měření senzoru je zařazeno do systému ochran, byl 2009-03-25
palubní počítač instruován, aby ho nadále považoval za "mrtvý" a jeho hlášení nebral v úvahu. Téhož dne byla na sondu odvysílána
záplata programu řídícího činnost infračerveného spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2009-03-26 byl ukončen program letu S48 a bylo zahájeno plnění podle sekvence S49. Je rozplánována na
40 dní do 2009-05-05 a v jejím rámci dojde ke třem cíleným a dvěma necíleným průletům kolem
Titanu. Počítá se s osmi dráhovými korekcemi OTM-186 až OTM-193.
Dne 2009-03-28 v 04:53 UT minula Cassini jižní polární region Titanu ve výšce 963 km
relativní rychlostí 6.3 km/s. Průlet T51 byl prvním přiblížením k měsíci, při němž byl použit záložní okruh manévrovacích
trysek B. Hlavní měření prováděl hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], který sledoval ionosféru měsíce.
Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] studoval energii iontů a elektronů vnikajících do atmosféry. Těsně po největším
přiblížení byl povrch Titanu sondován rádiovými vlnami. Odrazy vln s kruhovou polarizací detekovaly pozemské stanice DSN. Toto
měření slouží ke stanovení dielektrické konstanty a fyzikálním stavu zasaženého regionu.
2009-03-29 se uskutečnil korekční manévr OTM-186. Hlavní motor byl nastartován
v 14:15 UT a po době hoření t=4.437 s změnil rychlost letu o Δv=0.75 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální
funkci.
2009-04-04 - Return to Moon
Zkouška záchranného sytému Orionu
Firma Alliant Techsystems uskutečnila úspěšnou pozemní zkoušku motorků (attitude control motor), které jsou součástí
záchranného systému LAS [=Launch Abort System] nové americké pilotované lodě Orion. Tyto motorky mají za úkol,
v případě havárie nosné rakety na rampě nebo těsně po startu, a po aktivaci systému LAS, který v první řadě za
pomoci motoru na tuhé pohonné látky, instalovaného v záchranné věžičce, oddělí kabinu s posádkou od raketového nosiče,
odmanévrovat s kabinou do bezpečné vzdálenosti od rakety.
Uvedená zkouška byla již pátým pokusem a prokázala, že se zařízení chová tak, jak se očekávalo. Další testy se ještě chystají
a vyvrcholí prověrkou označenou jako Pad-Abort-1 Flight Test, při němž se prověří funkčnost systému
LAS s maketou kabiny pro posádku ve skutečném měřítku. Uskuteční se koncem tohoto roku na raketové střelnici White Sands
v Novém Mexiku. Po dalších prověrkách se očekává první operační nasazení při startu nosné rakety Ares 1 a kosmické
lodi Orion v roce 2015.
Systém se skládá z generátoru plynů a z osmi ventilů resp. trysek rovnoměrně rozložených po obvodu motoru o průměru
3 stopy (asi 900 mm). Trysky mohou vyvinout tah až 7000 liber (31 kN) a dovolí odtáhnout náklad na jakoukoliv
stranu. Ventily jsou vybaveny redundantním napájecím a řídicím systémem.
2009-04-03 - Komety
A opět Tunguzský meteorit...
Záhada "Tunguzského meteoritu" se poměrně pravidelně vrací na stránky denního tisku. Nejnovější příspěvek do nekonečných
diskusí pochází od Eduarda Drobiševského, doktora fyzikálních a matematických věd z Ruské akademie věd. Podle něho
v roce 1908 explodoval nad Sibiří úlomek komety nasycený vodíkem.
1908-06-30 se v povodí řeky Podkamennaja Tunguzka odehrála exploze o síle mezi 5 a 30 megatunami TNT. Výbuch, jehož původ
nebyl dosud jednoznačně vysvětlen, přelámal nebo vyvrátil asi 80 miliónů vzrostlých stromů na ploše asi 2150 km2. Od
počátku se uvažovalo o tom, že do neobydlené oblasti dopadl obrovský meteorit. Jeho zbytky ani žádný kráter se ale nepodařilo
objevit. Drobiševský říká, že toho dne o zemskou atmosféru tangenciálně škrtla ledová kometa s jádrem nasyceným rozpuštěným
vodíkem a kyslíkem. Těleso mělo rychlost asi 20 km/s, rozměry 200x500 m a vážilo mezi 5 až 50 milióny tun.
Úlomek jádra, o hmotnosti kolem 1 miliónu tun, explodoval ve velké výšce a způsobil uvedené škody v tajze. Hlavní část
jádra prolétla atmosférou a pokračovala v cestě volným kosmem. Zajímavostí je, že kdyby k dopadu došlo o 4 hodiny
a 47 minut později, výbuch by nastal, kvůli otáčení Země, nad Petrohradem a bývalé hlavní město Ruska by bylo pravděpodobně
zcela zničeno.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|