Novinky - duben 2011
2011-04-19 - Cassini
Status Report (2011-04-06 až 2011-04-12)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-04-12.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program popisovaného týdne zahrnoval pokračování studia magnetosféry ve velké vzdálenosti od Saturnu přístroji ze sady MAPS [=Magnetospheric
and Plasma Science]. Ultrafialový zobrazovací spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] dvakrát zopakoval skeny napříč polární oblastí.
Každé snímkování si vyžádalo 17 hodin a bylo koordinováno s pozorováním družicové observatoře HST [=Hubble Space Telescope]. Zařízení
CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděla pozorovaní
Titanu ze vzdálenosti 2 mil. km a hledala změny na povrchu a monitorovala oblačnost.
2011-04-12 proběhla údržba PEM [=Periodic Engineering Maintenance] orientačního systému AACS [=Attitude and Articulation
Control Subsystem]. Tato činnost je na programu vždy přibližně po 90 dnech. V jejím rámci se mj. uskutečnila kontrola zavěšení raketového
motoru. Obvyklá prověrka záložní sestavy silových setrvačníku RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly] tentokrát odpadla, protože záložní jednotka je
v tuto chvíli v normálním provozu.
2011-04-14 - Asteroidy
Asteroid NEA na exotické dráze
Družice WISE [=Wide-field Infrared Survey Explorer] nedávno objevila planetku z kategorie NEA, která je, mírně řečeno, podivná. Většina asteroidů
NEA [=Near-Earth Asteroid] se pohybuje na excentrické dráze, na níž prolétají vnitřními oblastmi sluneční soustavy. Nový objekt - označený
2010 SO16 - má oběžnou dráhu téměř kruhovou. Nemůže se dostat k žádné jiné planetě s výjimkou Země.
Ačkoliv se těleso pohybuje společně se Zemí, nikdy se nemůže dostat do její bezprostřední blízkosti. "Drží se dost daleko od Země,"" říká Apostol
"Tolis" Christou, který společně s Davidem Asherem z Armagh Observatory v Severním Irsku analyzoval dráhu poté, co byl asteroid
zaznamenán na infračervených snímcích z WISE. "... na této dráze je už několik set tisíců let a nikdy se nepřiblížil k naší planetě
na méně než 50 vzdáleností Měsíce."
Relativně k Zemi se asteroid pohybuje po dráze připomínající podkovu. Jakmile se přiblíží k Zemi, gravitační pole ho buď urychlí, nebo
zpomalí (podle vzájemné polohy těles) a těleso se dostane na dráhu ležící vně dráhy Země nebo ve druhém případě uvnitř dráhy Země. První případ
znamená, že se oběžná doba kolem Slunce prodlouží a planetka začne za Zemí mírně zaostávat, ve druhém případě se oběžná dráha zkrátí a planetka
začíná Zemi dohánět. Nikdy se ale nestane, aby planetka Zemi kompletně minula. Pozorováno ze Země se těleso 2010 SO16 pohybuje po dráze
tvaru podkovy, přičemž z jednoho konce na druhý se přemístí za 175 let.
"Velice zajímavé by bylo zjistit, jak objekt vznikl," komentuje objev Amy Mainzer[ová] z NASA-JPL, vedoucí programu NEOWISE, který je součástí
výzkumu prováděného misí WISE (NEO=Near-Earth Objects), a který se zaměřuje na sledování asteroidů i komet. Program NEOWISE dokončil přehlídku
oblohy na začátku letošního února. Zaznamenaná data o pozorovaných malých tělesech sluneční soustavy byla uložena ve středisku Minor Planet
Center zřízeném Mezinárodní astronomickou unií na Smithsonian Astrophysical Observatory v Cambridgi (Massachusetts).
2011-04-13 - Juno
Sonda k Jupiteru dorazila na Floridu
Kosmická sonda Juno byla převezena na Floridu, kde budou započaty poslední přípravy před startem plánovaným na toto léto. Převoz se uskutečnil
2011-04-13 ze závodu firmy Lockheed Martin Space Systems v Denveru (Colorado) do dílen Astrotech (Astrotech
payload processing facility) v Titusville poblíž floridského kosmodromu. Cílem družice Juno je na oběžné
dráze kolem Jupitera vykonat 33 oběhů a na nich studovat děje, které by mohly přispět k poznání vzniku, struktury, atmosféry a magnetosféry
planetárního plynného obra.
Příští pondělí (2011-04-18) bude sonda vyjmuta z transportního kontejneru. V dalších dnech se pak zahájí
funkční zkoušky, které by měly zmapovat stav cenného nákladu po cestě.
Do plánovaného data startu bude potřeba provést aktualizaci letového softwaru a vykonat celou řadu dílčích zkoušek. Testy obsáhnou kompletní
systémy sondy, instalovaná vědecká zařízení a pozemní obslužné prvky.
K vynesení sondy Juno k Jupiteru byla vybrána raketa Atlas V (United Launch Alliance). Start se uskuteční z vypouštěcího
zařízení LC-41 na mysu Canaveral. Startovní okno se otevírá 2011-08-05 a trvá do
2011-08-26. Pokud by se vzlet uskutečnil hned první možný den, je k dispozici hodinový časový interval kolem
místního poledne od 11:39 ETD do 12:39 ETD (15:39 až 16:39 UT).
2011-04-13 - Voyager 1
Cvičení v hlubinách kosmu
O osudech dvojice sond Voyager se v posledních letech v tisku objevují zprávy jen výjimečně. Obvykle se jen dovídáme, jak jsou daleko
od Země a že dosáhly (už několikrát) hranic Sluneční soustavy. Podle obecných představ se jen neřízeně pohybují kosmickým prostorem, pomocí
některých ještě funkčních přístrojů měří vlastnosti prostoru, a pokud to slábnoucí jaderný zdroj energie dovoluje, data vysílají k Zemi.
O to překvapující zpráva přišla minulý týden, hovořící o tom, že Voyager 1 nejenže je schopen, ale dokonce provádí jisté motorické manévry.
Se zprávou se prezentovala firma Aerojet, dodavatel reaktivních motorků. Firma si zakládá na tom, že i po 34 letech cestování vesmírem, jsou jejich
výrobky schopny spolehlivě pracovat.
2011-03-08 provedla sonda více než 10 miliard mil od Slunce otočku proti směru hodinových ručiček o 70°
z normální polohy a novou orientaci udržovala silovými gyroskopy po dobu 2 hodiny a 33 minut. Poslední takovýto obrat se přitom
uskutečnil 1990-02-14, tedy před více než dvaceti lety.
Jako první z Voyagerů odstartoval zdánlivě překvapivě Voyager 2 - 1977-08-20. Voyager 1 vzlétl
do kosmu až 1977-09-05, ale zásluhou rychlejší dráhy brzy předběhl svého dvojníka. Hlavním cílem sond byl průzkum
velkých vnějších planet a systémů jejich měsíců na průletové trajektorii. Tohoto úkolu se obě sondy se ctí zhostily a poté už jen setrvačností
pokračovaly stále dál od Slunce. Dne 2011-03-07 se nacházel Voyager 1 ve vzdálenosti 17 miliard km
a druhé plavidlo 14 miliard km od Slunce. Každá ze sond míří do jiného místa v prostoru.
Na palubě každé ze sond se nachází zařízení pro řízení orientace, které mj. zahrnuje 16 motorků firmy Aerojet na jednosložkové pohonné látky.
Druhou podstatnou součástí systému jsou zmíněné silové setrvačníky.
V červnu 2010 zaregistrovaly přístroje na palubě sondy, že rychlost částic ve slunečním větru klesá k nule. To byl příznak toho, že se
Voyager blíží k (další) hranici solárního systému. Řídící tým rozhodl, že provede změnu orientace sondy, aby bylo možno změřit sílu a skutečný
směr proudění slunečního větru. Zájem je na prozkoumání tvaru "bubliny" slunečního větru. Možná by šlo také odhadnout, kde vlastně leží onen
těžko definovatelný konec solární soustavy a kdy se Voyager dostane do opravdového mezihvězdného prostoru.
V rámci příprav na precizní změnu orientace podnikl řídící tým několik zkušebních operací. 2011-02-02 například
trvalo cvičení se sondou 2 hodiny a 15 minut.
Za 16 hodin po manévru dorazila data na Zemi a bylo potvrzeno, že vše proběhlo bez závad a sonda obnovila původní orientaci se zaměřením na
hvězdu Alpha Centauri. Rovněž získaná vědecká data potvrdila původní očekávání. Následně bylo rozhodnuto uskutečnit více takových manévrů s delší
dobou udržování orientace v nestandardním směru. Další měření směru a rychlosti slunečního větru spojené se změnou orientace Voyageru se budou
opakovat zhruba po třech měsících.
Životnost sond Voyager jako celku i jejich jednotlivých subsystémů je zkrátka udivující.
2011-04-12 - Cassini
Status Report (2011-03-30 až 2011-04-05)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-04-04.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V rámci vědeckých výzkumů pokračovalo v minulém týdnu studium vlastností magnetosféry přístroji ze souboru MAPS [=Magnetospheric and
Plasma Science]. Sonda se přiblížila k apoapsidě a současná měření proto pokrývají nejvzdálenější segment dráhy od Saturnu. Ultrafialový
spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] prováděl tři série skenů polárních oblastí. Na každou sérii bylo vyčleněno 17 h pozorovacího
času. Pozorování bylo koordinováno se snímkováním kosmického dalekohledu HST [-Hubble Space Telescope] z oběžné dráhy kolem Země. Do týdenního
vědeckého plánu se vešlo i snímkování vzdáleného měsíčku Skathi aparaturou ISS [=Imaging Science Subsystem].
2011-04-02 se uskutečnila každoroční kalibrace záložní inerciální jednotky IRU [=Inertial Reference Unit]. Předběžné
rozbory ukazují, že zařízení pracuje normálně.
2011-04-05 - Cassini
Status Report (2011-03-23 až 2011-03-29)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-03-29.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V průběhu uplynulého týdne pokračovala měření magnetosféry přístroji ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Sonda se pohybovala
takřka v rovině Saturnova rovníku a stoupala k apoapsidě. Kampaň pozorování zařízením MAPS umožňuje shromáždit kontinuální data z vnější
magnetosféry. Podobná měření se opakují po čtyřech až šesti měsících, aby se pokrylo celé období slunečního cyklu. Posledního dne popisovaného období
se pozornost obrátila na Titan. Přístroje monitorovaly oblačnost a povrch měsíce.
2011-03-25 se vyskytla závada na detektoru kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer], u něhož se přestala zaznamenávat
vědecká data. Byla provedena údržba a kontrola, která ale neobjevila žádnou poruchu. Problém je dále analyzován. Po restartování systému a nahrání
softwaru se činnost přístroje vrátila k normálu.
2011-03-27 proběhla každoroční kalibrace záložních gyroskopů.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|