Novinky - duben 2012

2012-04-25 - Cassini

Status Report (2012-03-14 až 2012-03-20)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-03-21. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], který byl mimo provoz od června 2011, byl opět zapojen. Stalo se tak na základě jednomyslného rozhodnutí revizní komise dne 2012-03-08. Zprovoznění proběhlo zcela bez problémů, jak na straně přístroje, tak celé sondy. Elektrická anomálie, která byla příčinou odpojení spektrometru, se tentokrát neobjevila. Tento stav trval až do 2012-03-20, kdy se závada opakovala. Na základě modelování se má ale za to, že je příčina tohoto stavu odhalena a je takového charakteru, že by neměla ohrozit sondu ani experiment. CAPS proto zůstal v chodu a obdržel instrukce pro měření během nadcházejícího průletu kolem měsíce Enceladus 2012-03-27.
Vědecká pozorování uplynulého týdne pokračovala dvěma sériemi monitorování Titanu kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Sedmkrát se tytéž přístroje zaměřily na sledování bouří na Saturnu. Při třech příležitostech fotografovaly kamery ISS malé měsíce k astrometrickým účelům. Později se kamery zaměřily na jistá místa hvězdného pole poblíž Saturnu, kde by mohla být objevena další malá tělesa. Známé objekty v těchto místech byly snímkovány, aby se upřesnila jejich oběžná dráha.
V době, kdy se sonda pohybovala poblíž apoapsidy, proběhla dvě několikahodinová pozorování mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
2012-03-14 byl snímkován přechod měsíce Tethys před Dione. Zákrytu bylo opět využito k přesnějšímu stanovení parametrů oběžných drah. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zahájil 23hodinové mapování teplot v horní troposféře a tropopauze Saturnu.
2012-03-16 se uskutečnila oprava dráhy OTM-312a, při níž malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] změnily rychlost letu přibližně o 100 mm/s. Téhož dne byl zapojen přístroj CAPS (viz výše).
2012-03-17 zahájil spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] osmihodinové skenování magnetosféry planety. Cílem bylo získat obraz rozložení vodíku a kyslíku.
2012-03-18 proběhla pětihodinová kalibrace magnetometru. Cassini prolétla nejvzdálenějším bodem současné dráhy (apoapsis) a zahájila 163. oběh kolem Saturnu. Rychlost letu v  apoapsidě klesla na 1.53 km/s (5493 km/h).
2012-03-19 se opakovalo mapování kyslíku a vodíku v magnetosféře. Měření bylo rozvrženo na 16 hodin.
2012-03-20 se na spektrometru CAPS znovu objevil stejný zkrat jako v červnu 2011. Podle rozhodnutí specialistů byl přístroj ponechán v provozu.
Téhož dne proběhla údržba periodická údržba komponent systému orientace AACS [=Attitude and Articulation Subsystem]. V jejím rámci byl roztočen a pak znovu odstaven setrvačník RWA [=Reaction Wheel Assembly] číslo 3. Byl proveden test přesného zaměření vysokoziskové antény.

2012-04-23 - MESSENGER

Na osmihodinové dráze

Řízení letu kosmické sondy MESSENGER dokončilo 2012-04-20 závěrečný manévr ze série operací, jejichž cílem bylo přemístit družici Merkuru na nižší oběžnou dráhu. První korekce dráhy, která proběhla 2012-04-16, zkrátila oběžnou periodu z 11.6 h na 9.1 h. Bylo při ní spotřebováno veškeré okysličovadlo ve dvou velkých motorech. Na poslední manévr byla použita čtveřice středních motorků a konečná dráha má dobu oběhu 8 hodin. Sonda na ní má pracovat celý příští rok.
V okamžiku, kdy probíhal korekční manévr, nacházel se Merkur 133 mil. km od Země. Zážeh byl proveden v 23:05 UT a motory byly v chodu přibližně 4 minuty. Signály potvrzující, že operace probíhá, dorazily na Zemi se zpožděním 7 min 23 s. Zachytila je sledovací stanice DSN [=Deep Space Network] Canberra v Austrálii.
Osmihodinová oběžná doba umožní, aby se sonda pohybovala v nižších výškách. Snížená dráhy družice dovoluje vědcům získat poznatky o planetě v lepší kvalitě a detailnějším rozlišení. Vědci shromažďují data k otázkám složení povrchu, geologické historii a prostředí u Merkuru.

2012-04-23 - Dawn

Více času na průzkum Vesty

Mise Dawn obdržela dárek v podobě dalších 40 dnů na oběžné dráze kolem Vesty. Planetka (4) Vesta je druhým největším tělesem v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Jestliže se sonda u ní zdrží äž do 2012-08-26, pořád ještě má možnost dorazit k druhému cíli, což je trpasličí planeta (1 Ceres, v původním termínu v únoru 2015. Zásluhu na tom má použitý iontový pohon, který se z tohoto hlediska projevuje jako vysoce flexibilní.
Prodloužení pobytu u Vesty znamená pochopitelně větší objem získaných vědeckých dat a vyšší přínos mise, při nezměněných nákladech a při zachování ostatních důležitých milníků. Mapovací fáze na nízké oběžné dráze, kde se teď Dawn pohybuje, by měla skončit 2012-05-01. Další čas bude využit především ke studiu elementárního složení povrchu přístroji registrujícími záření gama a neutrony. Zdokonalit by se měla i mapa gravitačního pole planetky. Pokračovat bude samozřejmě i snímkování ve vysokém rozlišení.
Bonusový čas bude v srpnu využit i pro druhou fázi mapování povrchu z vyšší oběžné dráhy. Když Dawn dorazil k planetce v červenci 2011, nacházela se velká plocha severní polokoule ve stínu. Od té doby byla i část této oblasti osvětlena sluncem.

2012-04-17 - Cassini

Status Report (2012-03-07 až 2012-03-13)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-03-14. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je přístroj CAPS, který je vypojen, a anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
První důležitá událost v popisovaném týdnu se odehrála na Zemi. Bylo jí rozhodnutí o opětovném zapojení přístroje CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], který byl mimo provoz od června 2011 kvůli podezření na závady na vnitřní instalaci.
2012-03-07 byly přístroje UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a ISS [=Imaging Science Subsystem] zamířeny na Saturn, kde pozorovaly polární záře. O den později změnily kamery ISS orientaci a fotografovaly malý nepravidelný měsíček Jarnsaxa o průměru asi 6 km. Úkolem bylo získat údaje o jeho rotaci. Následujícího dne byl stejně studován podobný měsíček Mundifari.
Dne 2012-03-09 se sonda přiblížila na vzdálenost 864013 km k Titanu. Jednalo se o tzv. necílený průlet. Pokračovalo standardní monitorování měsíce, které mělo trvat několik dní. Rutinní komunikace se Zemí byla přerušena na dvě hodiny, protože vysokozisková anténa HGA byla přechodně natočena tak, aby vytvářela ochranný štít při průletu potenciálně nebezpečným prostorem prstence E. Během této doby byla zapojena záložní jednotka slunečního čidla SSA [=Sun Sensor Assembly], mířící přes HGA, aniž byly zaznamenány nějaké efekty související se zvýšenou koncentrací prachu.
2012-03-10 dosáhla Cassini periapsidy momentální oběžné dráhy. Pohybovala se rychlostí 18.95 km/s. V tomto okamžiku byl zahájen korekční manévr OTM-312 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor změnil rychlost o Δv=3.6 m/s. Operace namířila sondu na cílený průlet kolem měsíce Enceladus (E-17), kam se dostane 2012-03-27. Během dne došlo dále ke třem necíleným průletům kolem měsíců Enceladus, Titan a Rhea.
2012-03-11 proběhla kalibrace spektrometru UVIS zaměřením na hvězdu Spica (αVir). Přístroj CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] po 12 hodin měřil kyslíkové sloučeniny H2O a CO2 ve stratosféře Saturnu. ISS fotografoval přechod Rhey před měsícem Dione.
Přechod Encelada před Titanem byl pozorovatelný dne 2012-03-12. Detektor CDA [=Cosmic Dust Analyzer] sledoval 13.5 hodiny prach pohybující se v retrográdním směru kolem Saturnu.
2012-03-13 byl kalibrován magnetometr při rotaci sondy kolem osy X.

2012-04-17 - MESSENGER

Dráha sondy se přiblížila více k Merkuru

Družice Merkuru MESSENGER úspěšně uskutečnila první ze dvou motorických manévrů, jejichž cílem je zkrátit oběžnou dobu. Na nové dráze bude možno provádět mnohem detailnější průzkumy nejbližší oběžnice Slunce.
Manévr byl zahájen v 19:13 UT dne 2012-04-16. Sonda se v tu chvíli nacházela 124 mil. km od Země. První signály potvrzující, že motory pracují, byly zachyceny anténami stanice v Goldstone a následně dešifrovány ve středisku Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (JHU-APL) o 6 min 53 s později. Motory byly v chodu 188 s.
Korekcí se zkrátila oběžná perioda z původních 11 hodin 36 minut na 9 hodin 5 minut. Manévr byl navržen tak, aby se kompletně spotřebovalo okysličovadlo ve velkých motorech, v nichž se používá dvousložkového paliva. Druhý manévr, plánovaný na 2012-04-20, se uskuteční sadou menších motorků s jednosložkovou pracovní látkou a výsledná oběžná perioda by měla být 8 hodin.
Osmihodinová oběžná dráha zůstane vysoce excentrická. MESSENGER bude kroužit po elipse ve výšce 278 km až 10314 km. Znamená to, že se v nízkých výškách bude pohybovat častěji než dosud. Nižší dráha zároveň znamená, že se zlepší vědecký přínos ve všech směrech - bude možno získat více výškových profilů, podrobnější snímky povrchu, zvýší se efektivita spektrometrů zkoumající složení povrchového materiálu.

2012-04-12 - Extrasolární planety

Kometární masakr

Evropská vesmírná observatoř Herschel se věnovala zajímavému úkazu - prachovému disku kolem nepříliš vzdálené hvězdy Fomalhautu. Zdá se, že prach pochází ze srážek ledových komet, kterých by mohla být až tisícovka každý den.
Fomalhaut (αPsA) je mladá hvězda - astronomové její stáří odhadují jen na několik stovek miliónů let - s hmotností asi dvojnásobku hmotnosti Slunce. Prachový pás byl objeven už v osmdesátých letech na základě pozorování družice IRAS. Nové snímky z družice Herschel ukazují pás ve větších detailech a ve spektrálním pásmu sahajícím do vzdálenější infračervené oblasti.
Tým astronomů, jehož vedoucím je Bram Acke z Univerzity v Leuvenu (Belgie) analyzoval teploty v pásu, pohybující se v rozmezí -230 až -170°C. Fomalhaut se nachází mírně mimo střed prachového disku, jedna strana (jižní) je proto nahřívána poněkud více. Asymetrie pásu se vysvětluje gravitačním účinkem hypotetické planety. Data z Herschela ukazují, že prach pásu má tepelné vlastnosti oblaku malých pevných částeček o rozměrech několika µm (miliontiny metru).
Tento údaj je ale v rozporu s pozorováním kosmického dalekohledu Hubble, které ukazuje na zrnka více než desetkrát větší. Hubble měřil rozptyl viditelného světla na prachových částečkách, a protože byl jen velmi slabý, bylo to interpretováno tak, že částečky musí být relativně velké. Závěry pozorování v infračerveném (Herschel) a viditelném (Hubble) světle se tudíž značně lišily.
Aby vyřešili tento paradox, Acke a jeho kolegové, vyslovili domněnku, že prach musí mít charakter velkých nadýchaných shluků, podobných částečkám, uvolňovaných z komet v našem slunečním systému. Tím by se daly vysvětlit nesrovnalosti mezi tepelnými a odrazovými vlastnostmi. Ale hned se objevil další problém.
Jasné světlo Fomalhautu je schopno malé částečky prachu odfouknout velmi rychle z oblasti pásu. Přesto jsou v tomto prostoru pozorovány. Jediným způsobem, jak se s touto záhadou vypořádat, je připustit, že jsou stále doplňovány novými. Může se to dít jedině neustálými kolizemi větších objektů, při nichž vzniká nový prachový materiál, který nahrazuje zrnka, odvátá dál od hvězdy.
Aby se udržel současný pás, počet kolizí by musel být obrovský - každého dne by se musel rozdrtit ekvivalent dvou komet o průměru 10 km, nebo 2000 těles o průměru 1 km. Hmota kolidujících těles by se přeměnila na malé načechrané částečky.
Aby se udržela taková frekvence srážek, muselo by se v pásu nacházet 260 miliard až 83 biliónů komet (podle jejich velikosti) Naše sluneční soustava má podobný počet komet v tzv. Oortově oblaku, který se zformoval v době, kdy Slunce bylo asi tak staré jako Fomalhaut.

2012-04-12 - Budoucí projekty

Projekt Luna-Glob má zpoždění

Ruské přistání na Měsíci v rámci projektu Luna-Glob se uskuteční v roce 2015, tj. o rok později, než bylo původně avizováno. Vyplývá to z vyjádření zástupce Institutu výzkumu vesmíru Ruské akademie věd.
"Máme v plánu první měsíční přistání modulu Luna-Glob na jižním pólu v roce 2015," sdělil Lev Zeljonyj, ředitel institutu. Dále dodal, že další kosmický aparát, orbitální modul Luna-Glob, by pak startoval v roce 2016. Konkrétní důvody odkladu nebyly uvedeny.
Po těchto dvou expedicích chystá Rusko vypuštění těžkého automatického aparátu, který by v roce 2017 dopravil k Měsíci dva přistávací moduly. "V této dekádě se soustředíme na Měsíc. Připravujeme k tomu důležité technologie," říká Zeljonyj. Kromě toho Rusko rovněž hodlá spolupracovat v lunárních misích s Indií.
Jako kuriózní zpráva se dnes objevilo, že společně se sondou Luna-Glob by se na povrch Měsíce měl snést soukromý pětikilový rover stavěný v rámci soutěže Google Lunar X-PRIZE. Rover, prozatím označovaný jako Selenochod, by měl být připraven již letos v létě. Následovaly by intenzivní testy mj. ve vakuové komoře a na vibračním stendu, a simulace. Kuriózní na návrhu je způsob pohybu po povrchu. Rover nemá obvyklá kola, nýbrž lyže, na kterých kráčí. Podobného "lyžaře" měl údajně Sovětský svaz vyslat k Marsu už v roce 1971 pod označením Prop-M. Mise bohužel skončila nezdarem.
Google vyhlásil soutěž s odměnou 20 mil. USD pro toho, kdo první umístí soukromý rover na Měsíci. Rover musí překonat alespoň 500 m a vyslat na Zemi HD video a fotografie. Otázkou je, zda uvažovaný způsob dopravy k Měsíci - jako přívažek oficiálního státního projektu - je pro organizátory soutěže akceptovatelný.

2012-04-10 - Cassini

Status Report (2012-02-29 až 2012-03-06)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-03-07. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je přístroj CAPS, který je vypojen, a anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
V uplynulém týdnu byly na největší Saturnův měsíc dvakrát zaměřeny přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem], CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Mimo tuto dobu sledovaly ISS a UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] k Saturnu, kde studovaly jevy nad polárními oblastmi.
2012-02-28 měřil UVIS zastoupení meziplanetárního vodíku ve výšce 2.4 mil. km nad planetou.
2012-03-01 prolétla sonda apoapsidou dráhy a zahájila už 162. oběh kolem Saturnu. Rychlost klesla na 5.463 km/h. Sonda se pohybovala přibližně v rovině rovníku.
Dne 2012-03-02 prováděl analyzátor CDA [=Cosmic Dust Analyzer] měření mezihvězdných prachových částic. Kamery ISS byly na 18 hodin rezervovány na fotografování vnějších nepravidelných měsíčků.
2012-03-03 se uskutečnila kalibrace magnetometru, při níž se nechala sonda rotovat kolem osy Z.
Dne 2012-03-04 se pomocí přístroje UVIS opakovalo studium vodíku ve vzdálenosti 2.2 mil. km od Saturnu. Znovu proběhla standardním způsobem kalibrace magnetometru.
2012-03-06 minula sonda ve vzdálenosti 717800 km měsíc Titan.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23