DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - květen 2009


2009-05-29 - Extrasolární planety

Nová metoda detekce vodních planet

Od roku 1990 se podařilo objevit více než tři stovky planet mimo Sluneční soustavu. Až na řídké výjimky se jedná o plynové obry srovnatelné s Jupiterem. S rozvojem pozorovací techniky, například pomocí nedávno vypuštěné kosmické observatoře Kepler, by mělo být snazší detekovat menší kamenné planety, podobné Zemi.
Pozorovány teleskopy ze vzdálenosti desítek světelných let se exoplanety velikosti Země nejeví zřetelněji než "bledá modrá tečka", což je označení, které vymyslel Carl Sagan, když chtěl výstižně popsat, jak vypadá Země na fotografiích, pořízených v roce 1990 sondou Voyager z hranic solárního systému. O mnoho více o těchto planetách snímky neřeknou.
Přístroje na palubě vysloužilé sondy Deep Impact dovolily nyní astronomům vypracovat novou metodu, jak na takovýchto vzdálených planetách registrovat vodu. Zájemci o podrobnosti si mohou přečíst článek v časopise Astrophysical Journal.
Sonda Deep Impact v rámci projektu Extrasolar Planet Observation and Characterization (mise EPOCH) uskutečnila dvě čtyřiadvacetihodinová pozorování intenzity světla Země v sedmi frekvenčních pásmech, sahajících od blízké ultrafialové do blízké infračervené oblasti. Ve většině vlnových délek se Země jeví jako šedá. Způsobuje to závoj oblačnosti. V krátkých vlnových délkách ale září modrou barvou - jedná se o stejný fenomén, který způsobuje, že lidé vidí bezmračnou oblohu jako modrou.
Vědci studovaly malé odchylky od průměrné barvy způsobené například mraky a oceány přicházející a mizející ze zorného pole. Našli dvě dominantní barvy - jedna leží v červené a druhá v modrém pásmu. Červená reprezentuje pevniny, modrá oceány. Nepřetržité čtyřiadvacetihodinové pozorování z kosmu poskytlo data k sestavení jakési barevné mapy Země, která pak byla porovnána se skutečným rozložením vod a pevné země. Stejným způsobem by se daly vyhodnotit řady snímků "bledých modrých teček" extrasolárních planet.
Ověření, zda má planeta na povrchu vodu, má velký význam pro případné úvahy o přítomnosti života. Planeta, která se může prokázat tekutou vodou, musí ležet v tzv. zóně života. Na druhou stranu, planeta ležící v příhodném pásmu, nemusí mít nutně vodní obal.
Měření sondy Deep Impact proběhla ve dnech 2008-03-18 a 2008-06-04, kdy se stanice nacházela ve vzdálenosti asi 27 a 53 mil. km od Země a kdy se nacházela přesně nad rovníkem.
Do startu vesmírných teleskopů, které by dokázaly uskutečnit obdobná pozorování Zemi podobných planet u jiných hvězd, zbývá ještě několik let. Experiment se sondou Deep Impact ale již nyní dovoluje propracovat potřebnou přístrojovou techniku. Za připomenutí nicméně stojí, že i některé neobyvatelné planety působí modrým dojmem. Příkladem je Neptun, který ale je konstantně modrý. Zabarvení způsobuje metan v atmosféře.


2009-05-28 - Cesta na Mars

Let na Mars bez zpáteční jízdenky

O možné expedici na Mars se píše už mnoho desítek let, od začátku éry kosmonautiky spatřilo světlo světa několik konkrétních plánů, jak ji zrealizovat. Čas od času se vyskytnou i poměrně extravagantní nápady. Paul Davies před několika dny prezentoval v časopise Astrobiology Magazine myšlenku, která se na první pohled může zdát hodně bláznivá. Je tomu tak skutečně? Posuďte sami.
Rád bych si pohovořil, jak snížit náklady na cestu k Marsu. Nabízí se jeden zřejmý způsob - cesta jen jedním směrem. Není to šílený nápad? Kde vzít pro takovou akci dobrovolníky, není to sebevražedná mise?
Cesta na Mars a zpět je vysoce riziková. Roste nebezpečí "zkrácení délky života". Kde ale riziko vzniká? Jak vidíme ze dvou havárií raketoplánu, nejzranitelnější je kosmická loď v době startu a přistání. Pokud zmenšíme počet těchto operací na polovinu, riziko se ekvivalentně sníží.
Radiace ve vesmíru je také vážným faktorem. Cestou tam a zpět bude expozice kosmonauta dvakrát vyšší než při cestě jen jedním směrem. Na povrchu Marsu působí radiace také, ale je možné ji snáze odstínit, pokud už tam jednou budete. Beztížný stav také tělu neprospívá - nestálo by za to ho zkrátit na polovinu?
Řada lidí by si myslela, že pokud se nebudete vracet zpět, snížíte náklady na polovinu. Ve skutečnosti by to ale bylo mnohem více. Jestliže se vyšlou zásoby a materiál napřed a na Marsu se maximálně využije místních zdrojů, dá se uvažovat až o 80 % úspor. Mars je po Zemi druhé nejbezpečnější místo ve Sluneční soustavě a je to jedno z míst, kam by se člověk mohl přestěhovat, protože na planetě jsou základní materiály pro přežití - voda a oxid uhličitý.
První lidé, třeba čtyřčlenná posádka, by na Mars neletěli s hlavní myšlenkou, že se už nikdy nevrátí. Byli by to jacísi pionýři, kteří by měli prošlápnout cestu a vytvořit první podmínky k trvalému osídlení planety. Ačkoliv by se vrátit už nikdy nemuseli, mohli by čekat, že dříve nebo později se k nim připojí další, základna bude růst a časem se stane, třeba za stovky let, trvalou kolonií na jiném světě.
NASA pravděpodobně pro obdobnou akci nebude mít pochopení. Je to proto, že ji řídí lidé uvažující konzervativně, jiným způsobem. Ale vzpomeňte na lidi, kteří zcela dobrovolně podnikají napohled šílené věci. V balónu cestují kolem světa, lezou bez kyslíku na Mount Everest, cestují Antarktidou za děsných podmínek a příkladů by se našla celá řada. Lidé dělají šílené věci a vědomě riskují život. Ve srovnání s tím by jednosměrná cesta na Mars nemusela být ani tak nebezpečná. Potřebují ale dobrodružného ducha, stejného jako minulí objevitelé. Cesta na Mars nemusí nutně znamenat smrt, může se mluvit třeba o menším zkrácení života. Ale stejně přistupují k životu mnozí lidé na Zemi. Důležité je, aby první lidé nebyli jen jedinci sedící na marsovském povrchu a čekající na smrt, ale osoby vykonávající smysluplnou užitečnou práci. Někteří lidé mi říkají, to by byl strašný život. Odpovídám, o nic horší než na Guantanámu.
Pobyt v jeskyních zbylých po lávových proudech by dokázal zcela odstínit pronikavou kosmickou radiaci. Osadníci by měli k dispozici vodní led a další místní suroviny. Pokud se planeta podrobně prozkoumá, jistě se najdou vhodné další suroviny.
Jak na takovou akci získat finance? Jak už jsem řekl, NASA asi do toho nepůjde. Jistě by se ale našly zdroje ve formě jakéhosi mezinárodního komerčního podniku. Nikdo by se nevydával na Mars, aniž by se projekt nepřipravil komerčně. Objevy lidí pracujících na planetě by se daly patentovat, televizní přenosy by se daly prodávat - stačí si jen uvědomit, kolik se zaplatí za televizní práva na přenos fotbalu. A stálá posádka na Marsu, to by byla výjimečná reality show. A zapomenout se nedá ani na individuální sponzoring.
Základna na Marsu by mohla očekávat každé dva roky přísun nejnutnějších zásob. Lidé by se mohli těšit třeba na sendvič nebo na soukromý dopis z domova. Nechali bychom lidi na daleké planetě zemřít, pokud bychom měli málo peněz? Rozhodně ne! Zásobování by bylo nepochybně zajištěno a navíc bychom mohli ve správnou dobu vyslat další čtyři kolonisty a pak další a tak dále.
A proč bychom to měli vůbec podnikat? Třeba proto, aby byla v záloze lidská kolonie ve vesmíru, jako v záchranném člunu, v okamžiku, kdy by Zemi hrozila globální zkáza. Hlavně ale bychom se naučili žít ve vesmíru mimo Zemi, setkávali bychom se s novými výzvami, museli překonávat nové problémy a vývoj lidstva by pokračoval v jiných dimenzích.
[Volně podle textu zveřejněného na Spacedaily.com upravil AH]


2009-05-26 - Cassini

Status Report (2009-05-132009-05-19)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2009-05-19. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2009-05-14 se v apoapsidě uskutečnila korekce dráhy OTM-195 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor byl zažehnut v 11:14 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po manévru potvrdila, že byl v činnosti t=13.18 s a změnil rychlost letu o Δv=2.21 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2009-05-15 sledoval kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] severní polokouli Saturnu. Plazmový spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] naváděl další plazmový experiment MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] a společně pozorovaly ranní hranici magnetosféry v různých vzdálenostech. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pokračoval ve skenování magnetosféry, v níž bylo sledováno zastoupení atomárního kyslíku a vodíku.
2009-05-18 proběhl další korekční manévr OTM-196, kterým byla doladěna trajektorie před setkáním s Titanem (T55), k němuž dojde 2009-05-21. Menší korekci provedly trysky systému RCS [=Reaction Control Subsystem], které za dobu činnosti t=37.63 s změnily rychlost letu o Δv=47.12 mm/s. Manévr proběhl podle očekávání.


2009-05-21 - Rosetta

Status Report (2009-04-04 až 2009-05-01)

Sledované období popisuje první čtyři týdny pasívní fáze letu, která začala 2009-04-02. Ve zmíněné etapě je sonda převedena do konfigurace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode] a setrvá v ní až do začátku září. Prozatím se sonda i pozemní segment chovají normálně.
V uvedeném časovém rozpětí se uskutečnilo celkem šest rádiových spojení se stanicí New Norcia (NNO) v Austrálii, při nichž byl monitorován stav systémů. Všechny vědecké přístroje byly vypojeny, pouze na pozadí běželo sledování radiačního prostředí přístrojem SREM [=Standard Radiation Environment Monitor].
Dne 2009-05-01 se Rosetta nacházela 327.6 mil. km (2.18 AU) od Země. Rádiový signál potřeboval k překonání této vzdálenosti 1093 s (18 min 13 s). Vzdálenost ke Slunci činila 304.5 mil. km (2.03 AU).


2009-05-20 - LRO, LCROSS

Stanoveno datum startu

Začátek nové etapy amerického průzkumu Měsíce byl stanoven na 2009-06-17. Toho dne má z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station vzlétnout sonda LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter] a aparát LCROSS [=Lunar Crater Observation and Sensing Satellite]. Vynese je jedna z nejvýkonnějších současných raket Atlas V.
Minulý týden byly obě části propojeny a 2009-05-15 uloženy pod aerodynamický kryt rakety. Setrvají zde, už definitivně ukryty před zraky svých tvůrců, až do okamžiku, kdy vysoko nad Zemí uvolní řídící počítač pyrotechniku a nosná raketa se krytu zbaví. Tak tedy za měsíc nashledanou...


2009-05-19 - Cassini

Status Report (2009-05-062009-05-12)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-05-12. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-05-06 bylo oznámeno, Mezinárodní astronomická unie IAU [=International Astronomical Union] schválila jméno nového Saturnova měsíce, který byl identifikován na základě snímků z Cassini a předběžně obdržel označení S/2008 S 1. Nový měsíc LIII Aegaeon má asi půl kilometru v průměru a obíhá uvnitř světlého segmentu v prstenci G. O objevu měsíce bylo informováno v dřívějších Horkých novinkách 2009-03-04.
Poté, co se podařilo opět uvést do normálního provozu sledovací stanici DSS-14, mohlo řídící středisko 2009-05-07 nastavit časový spínač CLT [=Command Lost Timer] z přechodných 6 dnů na obvyklých 90 hodin. Téhož dne se uskutečnila každoroční zkouška slunečního senzoru B v systému orientace s uspokojivým výsledkem.
Nejnovější sledování dráhy po průletu kolem Titanu umožnilo zrušit korekci OTM-194 plánovanou na 2009-05-08 jako nepotřebnou.


2009-05-18 - Return to Moon

Test padáku pro Ares I

Na středu 2009-05-20 připravila NASA test nového padáku, zkonstruovaného pro záchranu vyhořelého prvního stupně chystané nosné rakety Ares I. Vrcholem zkoušky bude rozvinutí trojice hlavních padáků, z nichž každý má průměr 150 stop (asi 46 m) a váží přibližně jednu tunu. Jedná se o největší padák, který byl kdy vyroben.
Padákový systém prvního stupně Aresu je tvořen výtažným, stabilizačním a trojicí hlavních padáků. Hlavní padáky jsou uspořádány do skupiny, otevírají se současně a mají zajistit měkké přistání obrovského stupně na tuhé pohonné látky na hladinu oceánu. Součástí zkoušky bude i přesné změření skutečné brzdící plochy skupiny padáků. Měla by být o něco menší než je trojnásobek plochy samostatného vrchlíku. Pozorovat se bude průběh rozvinutí a jejich možné vzájemné ovlivňování.
Zkouška hlavních padáků bude již třetí v pořadí. Poprvé se ale nebudou zkoušet samostatně, ale hned celá trojice naráz. Pokus proběhne na vojenské základně Yuma v Arizoně. Letoun C-17 vyhodí maketu stupně o hmotnosti 41500 liber (18.8 t) ve výšce 41500 stop (3 km).
Hlavním dodavatelem prvního stupně rakety Ares I je ATK Launch Systems a subdodavatelem padákového systému je firma United Space Alliance.


2009-05-14 - Rosetta

Status Report (2009-03-21 až 2009-04-03)

Časový interval uvedený v titulku představoval dva týdny aktivní letové fáze, která byla zakončena přechodem do hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode]. V tomto stavu poletí Rosetta až do začátku září, kdy bude opět probuzena a začne se připravovat na třetí gravitační manévr u Země. Sonda i pozemní segment vykazovaly nominální funkci.
Pokračovalo sledování a analýza dráhy změněné korekčním manévrem DSM-4 [=Deep Space Manoeuvre] ze dne 2009-03-18. Skončené rozbory potvrdily dobré předběžné výsledky.
2009-03-26 byl systém orientace přepojen na čtyři silové setrvačníky. 2009-03-31 došlo k přepojení sledovače hvězd na čidlo B. Následujícího dne proběhla kontrola podmínek pro vstup do módu hibernace a 2009-04-02 byla fáze hibernace zahájena.
Všechny vědecké přístroje, s výjimkou experimentu zkoumajícího radiační prostředí SREM [=Standard Radiation Environment Monitor], byly vypojeny.
Sledovací stanice New Norcia v Austrálii navázala se sondou pět rádiových relací.
Na konci sledovaného období 2009-04-03 se nacházela Rosetta 383.78 mil. km (2.56 AU) od Země. Na překonání této vzdálenosti potřeboval rádiový signál 1280 s (21 min 20 s). Distance ke Slunci činila 317.25 mil. km (2.12 AU).


2009-05-13 - Spirit

Rover zapadl do písku - definitivně?

Roveru Spirit se podařilo při několika pokusech o změnu stanoviště tak zahrabat, že se kola potopila skoro až po osy do sypkého materiálu. S pouze pěti funkčními koly to představuje vážný problém. Řídící tým prozatím zastavil další snahy o popojíždění. Odborníci studují okolí a v JPL v Pasadeně chystají simulace na zkušebním exempláři MERu. Ozývají se ale i hlasy, že by současná situace mohla znamenat definitivní stopku pro cestování po Marsu.
"Spirit se nachází ve velmi obtížné situaci," řekl v pondělí John Callas, projektový manažer vozítek MER. "Postupujeme metodicky a opatrně. Může to trvat týdny, než se Spirit pokusí o další jízdu. Mezitím používáme vědecké přístroje, abychom se dozvěděli více o fyzikálních vlastnostech zeminy, která nám připravila potíže."
Spirit doposud postupoval proti směru hodinových ručiček ze severního okraje vyvýšené plošiny "Home Plate" k jihu. Za dva měsíce postoupil asi o 122 m. Do prachu se začal bořit přibližně před týdnem. Brzy se ukázalo, že je současná závěj příliš hluboká a kola nemůžou dosáhnout na pevné podloží. Postup s pěti koly byl velmi náročný, ale přesto Spirit dokázal i v tomto stavu putovat po Marsu po tři roky.
V průběhu minulého měsíce naštěstí zasáhl rover větrný poryv a částečně očistil povrch solárních baterií, takže Spirit netrpí akutním nedostatkem elektrické energie.
"Zlepšená energetická situace nám poskytuje čas," říká Callas. "Využijeme ho, abychom opatrně naplánovali další kroky. Víme, že by se mohly prachové bouře kdykoliv vrátit, i když je obloha momentálně čistá."
Problémy, které postihly Spirit začátkem dubna - občasné výpadky paměti, resety počítače a "zaspání" rádiové relace - se v minulých třech týdnech už neobjevily, vyšetřování ale ještě neskončilo.


2009-05-12 - Cassini

Status Report (2009-04-292009-05-05)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-05-07. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Následně po poslední zkoušce tření v závěsech silových gyroskopů, která ani tentokrát neprokázala žádné dramatické změny, došlo 2009-05-29 k výměně názorů, zda je nezbytné provádět testy jako doposud každé tři měsíce. Rozhodnuto bylo, že se interval prodlouží na šest měsíců a záložní sada bude prověřována dokonce jen jednou ročně.
2009-05-01 byl zrušen korekční manévr OTM-193 [=Orbit Trim Maneuver] plánovaný na příští den jako nevýznamný. Kvůli nejistotě, zda bude v nejbližších dnech k dispozici pozemní sledovací stanice DSS-14 [=Deep Space Station], byl odeslán příkaz, aby byl časový spínač CLT [=Command Loss Timer], který spouští nouzový program, pokud sonda nenaváže spojení po dobu 90 hodin (normální režim), přestaven na interval 6 dní (144 hodin).
2009-05-02 musel být subreflektor na anténě DSS-14 směrován manuálně a spojení s Cassini se nezdařilo. Tento stav pokračoval i 2009-05-04. Kvůli tomu bylo ztraceno asi 2.8 Gb vědeckých dat. V této situaci pomohla stanice DSS-25, která dokázala odvysílat na sondu pokyn, následně zaznamenaný spínačem CLT. Jelikož se ale jedná o malou anténu, byla rychlost přenosu telemetrie značně menší, než u původně uvažované 70 metrové antény, kterou má k dispozici DSS-14.
Dne 2009-05-06 v 00:08 UT prolétla sonda ve výšce 3244 km rychlostí 5.8 km/s na povrchem Titanu (průlet T54). K největšímu přiblížení došlo nad 14.1° j.š. Na příletové větvi se soustředil spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] na atmosféru měsíce a analyzoval teplotní profil a zastoupení aerosolů. Složení atmosféry pak studoval přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] Na odletové větvi pozoroval VIMS polární region a pátral po variacích na povrchu a v atmosféře a sledoval oblačnost nad jižní polokoulí.
Kamery ISS zhotovoval podrobné snímky jižních oblastí, v místech, kde pozoroval VIMS oblačnost. Atmosféru studoval rovněž ultrafialový spektrograf UVIS. Další vědecká měření získaly experimenty MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument], RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] a magnetometr.
Stanice DSS-14 byla již částečně provozuschopná, i když pokračovalo ruční natáčení subreflektoru. Příjem signálů byl možný, ale nebylo možno vyloučit poškozené bloky mezi přijatými daty. Obavy se ale nepotvrdily a 2009-05-07 bylo oznámeno, že se podařilo zachytit všechna data.


2009-05-11 - Rosetta

Status Report (2009-02-14 až 2009-03-20)

Sledované období představuje pět týdnů v přeletovém módu, během nichž se uskutečnila řada aktivit jak na vlastní sondě, tak na přístrojovém vybavení.
Hlavními aktivitami bylo:

  • Ověřování tepelné charakteristiky před průletem kolem asteroidu Lutetia v červenci 2010;
  • Předběžné zkoušky ze souboru testů PC10 [=Payload Check] na přístrojích ALICE a RPC;
  • Úprava protokolu palubní řídící procedury OBCP [=On Board Procedure Protocol] pro správu paměti;
  • Aktivity k obnovení funkčnosti přístrojů OSIRIS, COSIMA a VIRTIS;
  • Korekce dráhy DSM-4 [=Deep Space Maoeuvre].

Korekční manévr DSM-4 se úspěšně uskutečnil 2009-03-18 a byl přípravou před třetím a posledním blízkým průletem kolem Země, k němuž dojde 2009-11-13.
Rádiové relace byly navazovány výhradně prostřednictvím sledovací stanice ESA v New Norcia (NNO) v Austrálii.
Během ověřování tepelné charakteristiky bylo shledáno, že sonda se po stránce rozložení a šíření teplot v konstrukci chová podle předpokladů a zůstává stabilní. Test proběhl mezi 2009-02-16 a 2009-02-18. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda manévry přichystané pro operace v blízkosti asteroidu Lutetia nezpůsobí na tělese sondy nebo na přístrojích nepřípustná přehřátí. Během zmíněných tří dnů byla sonda nejprve orientována tak, aby elongační úhel osy +Z činil 175° a později 192°. Tato orientace bylo udržováno 24 hodin, během nichž se měly teploty ustálit. Zkouška proběhla ve vzdálenosti 2.21 AU od Slunce; skutečné operace u asteroidu ale proběhnou 2.7 AU od Slunce. Sonda prošla zkouškou bez potíží.
Na straně užitečného zatížení hlásily přístroje ROSINA a VIRTIS zhoršené podmínky při orientaci 192° (tzn., že Slunce svítilo sondě do zad). ROSINA pozorovala unik odpařeného plynu, který by mohl ovlivnit měření u asteroidu. Před příletem k cíli bylo proto doporučeno změnit orientaci dříve, aby se mohl případný plyn včas uvolnit. VIRTIS zaznamenal příliš vysokou teplotu čidel. Tomu se dá zabránit jen velmi krátkou expozicí zadní strany sondy. Tyto faktory budou brány na zřetel při definování konečných operací u Lutetie.
Experiment ALICE byl aktivován 2009-03-02 kvůli opravě softwaru paměti EEPROM. Krátký test se pak uskutečnil 2009-03-12.
Přístroj COSIMA byl oživen mezi 2009-02-23 a 2009-02-25. Součást TMU [=Target Manipulation Unit] je nyní znovu plně funkční. Problém se vyskytl v září 2008 během průletu kolem asteroidu Steins. Závada byla identifikována a neměla by se opakovat.
U kamer OSIRIS byly pozorovány teploty v rámci zjišťování tepelných charakteristik a byly shledány ve všech okamžicích jako nominální. Zařízení bylo oživeno ve dnech 2009-03-09 a 2009-03-10, aby se ověřilo ovládání uzávěrky. Test dopadl dobře a chování přístroje bylo bez závad. Zkoumání předchozích potíží pokračuje tak, aby obě kamery (širokoúhlá i úzkoúhlá) byly plně funkční do příletu k Zemi letos v listopadu.
Přístroj VIRTIS obdržel nový software pro EEPROM během aktivace 2009-03-05.
V měření radiačního pozadí pokračoval experiment SREM.
Na konci sledovaného období dne 2009-03-20 se Rosetta nacházela 408.66 mil. km (2.73 AU) od Země, což reprezentovalo 1363 s (22 min 43 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 322.48 mil. km (2.15 AU)
Aktivní přeletová fáze bude pokračovat až do konce března, kdy bude sonda převedena až do září do hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode]. Původně se s uvedením do hibernace počítalo až koncem dubna, byla však asi o tři týdny uspíšena, aby se minimalizovala potřeba pozemních sledovacích stanic, které budou vytíženy s předpokládaným startem misí Herschel a Planck.


2009-05-06 - Budoucí projekty

Menší projekty NASA pro výzkum Marsu a Merkuru

Americká NASA vybrala dva vědecké experimenty, které budou studovat nitro Marsu a slabou atmosféru Merkuru. Oba projekty v ceně kolem 38 mil. USD budou realizovány ve spolupráci s evropskou agenturou ESA.
První přístroj má být instalován na sondě ExoMars, která má k Marsu odletět v roce 2016. Mise ExoMars se má skládat z nepohyblivého přistávacího aparátu a roveru, který bude v okolí sbírat vzorky hornin k detailním analýzám. NASA poskytně zařízení LaRa [=Lander Radio], využívající při své práci kapacitu středisek pro dálkové kosmické spojení DSN [=Deep Space Network]. Síť DSN disponuje stanicemi Goldstone v Mojavské poušti v Kalifornii, Madrid (Španělsko) a Canberra (Austrálie). Stanice jsou rozmístěny po obvodu zeměkoule, takže zajišťují prakticky nepřetržitou viditelnost ve směru ke vzdálenému vysílači. Signály vysílané z aparatury LaRa umožní měřit a analyzovat variace v délce dne a stanovit rotační osu planety. Tato data pomohou vědcům zkoumat strukturu nitra Marsu a rozměry jádra. Pokud se zkombinují s měřením dalších palubních přístrojů, mohou odpovědět na otázku, zda je vnitřek planety stále - aspoň částečně - tekutý. Hlavním výzkumníkem byl stanoven William Folkner z Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně a na projekt bylo vyčleněno 6.6 mil. USD.
Druhé zařízení, nazvané Strofio je vlastně unikátní hmotový spektrometr. Bude měřit hmotnost atomů a molekul tvořících atmosféru Merkuru. Atmosféra planety vzniká z materiálu uvolněného z povrchu a tím vlastně bude přístroj zkoumat složení povrchových hornin.
Strofio bude součástí souboru vědeckých přístrojů připravovaných Italskou kosmickou agenturou ISA [=Italian Space Agency], které budou umístěny na palubě evropské sondy BepiColombo s předpokládaným startem v roce 2013. Výpravu BepiColombo tvoří taktéž dvě samostatné části. Japonsko postaví družici, která bude měřit magnetické pole Merkuru. ESA dodá sondu, která bude zkoumat planetu přímo. Zařízení Strofio bude stát asi 31.8 mil. USD a vedoucím výzkumného týmu byl jmenován Stefano Livi ze Southwest Research Institute v San Antoniu.
Výběr jmenovaných přístrojů vzešel z osmi návrhů z prosince 2008 na základě výzvy Stand Alone Mission, známé pod zkratkovým slovem Salmon. Klíčovým kritériem bylo, že vědecké přístroje včetně archivace a analýzy dat nepřekročí rozpočtovou cenu 35 mil. USD.


2009-05-04 - Cassini

Status Report (2009-04-222009-04-28)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2009-04-28. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Zásluhou přesného průletu kolem Titanu 53 a chystané korekce OTM-192 [=Orbit Trim Maneuver], která je schopná zajistit bez negativních dopadů správnou trajektorii i v případě vynechání korekčního manévru OTM-191, byl tento dne 2009-04-22 zrušen.
2009-04-23 prováděl infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] po dobu 9 hodin studium vertikálního teplotního profilu prstenců při 60° fázovém úhlu.
O den později, 2009-04-24, pořizovaly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] 11 hodin sérii snímků pásovité struktury vyskytující se v prstenci F ve chvílích, kdy měsíc Prometheus prochází apoapsidou.
2009-04-25 probíhala zkouška tření v sestavách silových setrvačníků číslo 1, 2 a 4. Tento test se uskutečňuje každé tři měsíce. Tentokrát bylo zjištěno malé zlepšení stavu u setrvačníků číslo 2 oproti předchozí prověrce.
2009-04-26 prolétla sonda necíleně kolem Titanu. ISS fotografovaly po šesté a naposled měsíc Rhea, aby se prověřilo, zda se kolem něho nenacházejí prstence, jak tomu naznačovala měření přístroji pro výzkum magnetosféry a plazmy MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o první měsíc ve Sluneční soustavě, který by se podobným prstencem mohl pochlubit. Kamera byla zamířena tak, aby zorné pole nezabíralo měsíc, ale aby se ještě část rozptýleného světla dostalo do záběru. Bylo zhotoveno několik snímků, které budou dodatečně zkombinovány tak, aby vynikly slabé úkazy. Je naděje, že by mohly být zaznamenány částečky o velikosti pískových zrnek a větší.
2009-04-28 v 12:14 UT se uskutečnila úprava dráhy OTM-192. Hlavní motor byl zažehnut na t=14.8 s a změnil rychlost letu o Δv=2.49 m/s. Telemetrie zaznamenaná krátce po operaci potvrdila, že manévr proběhl podle očekávání a všechny subsystémy vykázaly nominální funkci.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23