DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - květen 2012


2012-05-31 - Mimozemský život

Studium bakterií na Europě začíná na Zemi

V jednom fjordu v polárních krajinách Kanady se našlo místo, kde se kromě všudypřítomného ledu nachází i síra. Jelikož se zde vyskytují i bakterie vázané životními procesy na síru, nabízí se srovnání s podmínkami, které by se v jistém směru mohly podobat situaci na Jupiterově měsíci Europa.
Na Zemi jsou geologické podmínky kombinující vodní led a síru velmi vzácné. Naopak na Europě vše nasvědčuje tomu, že se jedná o běžné tamější prostředí. Žluté sírové skvrny kontrastují s ostatní bílou krajinou - na Zemi ve fjordu Borup a podobně i na snímcích Europy. Vědci si ověřili, že arktické mikroorganizmy, které do svého životního cyklu zahrnuly síru, vytvářejí jisté produkty, které by mohly být detekovány na Jupiterově měsíci a pomoci tak při hledání stop života, o němž se předpokládá, že by se zde mohl vyskytovat. O výpravě k Europě se hovoří v kruzích NASA i ESA. Pokud by se takové materiály vyskytly i mimo Zemi, patrně by se jednalo také o analogické projevy života. "Biologické stopy" vypadají jako sírové jehličky nebo tvary vycházející z kosočtverce, které vznikají mineralizováním zbytků mikroorganizmů a materiálu mimo buňku. Pozorováním v elektronovém mikroskopu a použitím techniky využívající rentgenové difrakce se objevily v souvislosti s biologickou aktivitou i velice vzácné typy síry. V síře byla zaznamenána i malá množství (v řádech ppm) proteinů, mastných kyselin a jiných biomolekul.
V ledovém krunýři Europy a v oceánu pod ním by se mohly vyskytovat podobné mikroorganizmy, které využívají síru jako zdroj energie. Studium materiálu z polárního fjordu by tudíž mohlo dát vědcům k dispozici další nástroj, jak detekovat robotickými prostředky život mimo Zemi.


2012-05-30 - Cassini

Status Report (2012-05-022012-05-08)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-05-09. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a opět jsou uváděny potíže s detektorem kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
Hlavní událostí uplynulého týdne byl průlet E-19 kolem měsíce Enceladus. Jednalo se už o třetí blízké setkání s touto ledovou koulí o průměru 500 km v krátké době, při němž se kladl důraz na měření gravitačního pole tělesa pomocí rádiové aparatury v reálném čase. Zároveň se opakoval průlet prostorem kontaminovaným hmotou vyvrženou z polárních ledových gejzírů.
Během průletu dne 2012-05-02 byly kladeny vysoké nároky na systém orientace AACS [=Attitude and Articulation Control System] a jeho sestavu silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly], jejichž úkolem bylo častým zapínáním udržet správné zaměření optických přístrojů ORS [=Optical Remote Sensing] a přístrojů na studium plazmového prostředí MAPS [Magnetospheric and Plasma Science]. Veškerá tato telemetrická data byla ukládána do záznamníku SSR [=Solid State Recorder] k pozdějšímu předání na Zemi. Rádiové experimenty pracovaly v jiném módu. Dlouhou dobu kolem největšího přiblížení k měsíci, které se tentokrát odehrálo ve výšce 74 km, byla Cassini orientována velkou parabolickou anténou k Zemi a přijímala signál se stabilní frekvencí vysílaný z pozemské stanice DSN [=Deep Space Network]. Odezva ze sondy vázaná na tento signál byla na Zemi přijata o 1 hodinu a 13 minut později. Deformace, způsobené Dopplerovým efektem, měly příčinu ve změně rychlosti letu Cassini v nehomogenním gravitačním poli kolem měsíce. Aby se neztrácel čas, kdy je sonda orientována k Zemi, byla současně vysílána i data uložená v SSR.
Ještě téhož dne dosáhla sonda periapsidy ve výšce 136 tis. km nad oblačností Saturnu. Rychlost letu v tomto okamžiku vzrostla na 18.95 km/s (68213 km/h). Závěrem byly přístroje ORS zamířeny na měsíc Dione, který se pohyboval 8000 km daleko. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] skenovaly rovníkové šířky na polokouli mířící ve směru oběhu. Byla příležitost na pozorování rozpraskaného regionu a možná i stop po nedávných výronech plynů.
2012-05-03 se v telemetrických datech opět objevily záznamy svědčící o problémech analyzátoru kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Přístroj byl poté vypojen povelem v reálném čase. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] absolvoval kalibraci. Kamery ISS celkem devět hodin sledovaly vnější nepravidelné měsíčky. Jeden z nich, Ymir - maličké tmavé těleso pohybující se v retrográdním smyslu, se nacházelo ve vzdálenosti 23 mil. km. Bylo upraveno otáčení silových setrvačníků RWA. Znovu byl otevřen ochranný kryt hlavního raketového motoru.
2012-05-04 měřilo zařízení CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] půl dne plazmu rotující v nízkých geografických šířkách v magnetosféře Saturnu. Sonda se vzdalovala od planety a momentálně se od ní nacházela ve výšce asi 1.5 mil. km.
2012-05-05 bylo dokončeno přehrávání dat získaných od Encelada a Dione. Potřeba k tomu byly tři denní seance 70 metrové antény v Goldstone. Přístroje MAPS pokračovaly ve studiu vnější magnetosféry. Podobná komplexní měření se provádějí jednou za čtyři až šest měsíců.
Na 2012-05-06 byl plánován korekční manévr OTM-320 [=Orbit Trim Maneuver]. Nakonec byl jako nepotřebný zrušen.
2012-05-07 pokračovalo měření vnější magnetosféry přístrojem MAPS.
Tři dny uplynulého týdne, včetně 2012-05-08, byly určeny k monitorování vzdáleného Titanu. Využily se k tomu přístroje CIRS a VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer].


2012-05-25 - Cassini

Status Report (2012-04-252012-05-01)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-05-02. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury.
V popisovaném týdnu se připravovala sonda a řídící tým na nadcházející průlet E-19 kolem měsíce Enceladus, při němž se má Cassini přiblížit k ledovému tělesu až na 74 km, aby se mj. změřily vlastnosti jeho gravitačního pole.
2012-04-26 se přijímací stanice Canberra účastnila prověrky připravenosti na průlet E-19, při němž bude příjem rádiového signálu v reálném čase zásadní pro studium gravitačního pole měsíce.
2012-04-27 byla na přechodnou dobu zrušena stabilizace sondy silovými setrvačníky a jejich funkci nahradily reaktivní motorky. Mezitím bylo upraveno otáčení setrvačníků. Systém stabilizace AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem] pak absolvoval test záložní jednotky gyroskopů RWA [=Reaction Wheel Assembly], který se uskutečňuje jednou ročně. Sonda během zkoušky postupně rotuje kolem všech tří os.
Dne 2012-04-28 fotografovaly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] měsíce v rámci astrometrických měření. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] sledoval bouře na Saturnu. Na sondu byly odvysílány povely na opětovné zapojení analyzátoru prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] těsně před přiblížením k Enceladu. Téhož dne byla trajektorie dráhy upravena manévrem OTM-319 [=Orbit Trim Maneuver]. Motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v chodu t=29.5 s a změnily rychlost letu o Δv=0.034 m/s.
2012-04-30 se věnoval spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] 10 hodin sledování polárních září na Saturnu. Kryt hlavního raketového motoru byl před příletem do oblastí s vyšší koncentrací prachu uzavřen.
Dne 2012-05-01 sledoval kamerový systém ISS nejmenovaný vnější nepravidelný satelit a po 10 hodin shromažďoval data o jeho světelné křivce. Přístroj VIMS byl po dobu 3 hodin kalibrován. Stanice DSN [=Deep Space Network] v Goldstone zahájila sledování sondy v rámci studia gravitačního prostředí kolem měsíce Enceladus. Sonda proletěla kolem měsíce následujícího dne.


2012-05-22 - Cassini

Status Report (2012-04-182012-04-24)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-04-26. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a uváděny jsou rovněž potíže s detektorem kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
Současná oběžná perioda kolem Saturnu činí 17.8 dní.
V uplynulém týdnu nebyly na programu žádné dramatické akce, mezi něž se počítají především těsné průlety kolem měsíců. Rutinní vědecká pozorování se týkala monitorování Titanu, kdy se při třech příležitostech sledoval dlouhodobý vývoj oblačnosti. Rovněž třikrát byly fotografovány malé satelity pro astrometrické účely.
Manévr OTM-317 [=Orbit Trim Maneuver], který měl 2012-04-18 doladit dráhu po nedávném setkání s Enceladem, byl zrušen.
2012-04-19 pozorovaly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] přechod Dione před měsícem Rhea. Spektrometer CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] studoval 9 hodin plazmu, která rotuje společně s magnetickým polem Saturnu v rovině rovníku. Následně byly po čtyři hodiny kalibrovány spektrometry detekující ionty. Spektrometr VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer] sledoval bouře na Saturnu.
2012-04-20 se systém ISS pokoušel objevit malá tělesa kolem Lagrangeova bodu L5 na dráze Titanu (60° za měsícem). Následovalo pozorování přechodu Rhey před měsícem Tethys. Na velké anténě stanice Goldstone se vyskytla tohoto dne porucha, která nedovolila, aby parabola sledovala sondu. Spojení bylo přerušeno a data vysílaná z Cassini byla bohužel ztracena. Nouzově byl alespoň vyslán z malé antény ve stanici Madrid povel, kterým se resetoval časovač CLT [=Command Loss Timer], aby se předešlo přechodu sondy do bezpečnostního módu.
Porucha na stanici Goldstone byla odstraněna 2012-04-21 a byla obnovena normální komunikace. Ztracená data nelze obnovit, protože z úsporných důvodů byla zrušena možnost jejich opětovného přehrání.
2012-04-22 byl sedm hodin kalibrován magnetometr během rotace sondy kolem osy X.
Dne 2012-04-23 pozorovaly optické přístroje ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing] prstence E a G. Cassini dosáhla periapsidy a zahájila svůj 165. oběh kolem Saturnu. Rychlost letu poklesla na 5491 km/h (1.53 km/s).
2012-04-24 se uskutečnila oprava dráhy OTM-318. Hlavní motor byl v chodu t=1.3 s a dokázal změnit rychlost letu o Δv=0.234 m/s. Kamery ISS sledovaly 15 hodin malý nepravidelný měsíček Erriapus.


2012-05-21 - Cassini

Status Report (2012-04-112012-04-17)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2012-04-18. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a uváděny jsou rovněž potíže s detektorem kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
Hlavní událostí minulého týdne byl cílený průlet kolem měsíce Enceladus (E-18). Ve chvílích největšího přiblížení a především v době, kdy se sonda pohybovala místy poznamenanými výtrysky hmoty z polárních kryovulkánů, plnily nejdůležitější úkoly hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrmeter] a přístroje ze souboru určeného ke studiu magnetického a plyzmového prostředí MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science].
Mezi rutinní aktivity pak patřila monitorovací kampaň dlouhodobého vývoje oblačnosti na Titanu. Sledovány byly aktuální polohy malých měsíců kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Kromě upřesňování oběžných drah těchto satelitů je důležité sledovat i drobné změny orbitálních parametrů. Zpětně se z nich dá posuzovat gravitační působení hmoty prstenců a některých konkrétních ledových měsíců (takové účinky má např. Mimas). Cassini se dále věnovala průzkumu Lagrangeových bodů L4 a L5 na oběžné dráze měsíce Rhea, kde by se mohly vyskytovat dosud neznámé miniaturní měsíčky. Prozatím ale žádné takové těleso nalezeno nebylo.
2012-04-11 proběhla úprava dráhy OTM-316 [=Orbit Trim Maneuver], která měla za úkol korigovat trajektorii před nadcházejícím průletem kolem Encelada. Manévr uskutečnily malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem], které po době chodu t=25.5 s změnily rychlost letu o Δv=31 mm/s. Téhož dne byly na sondu vyslány povely, které měly krátce před přiblížením k Enceladu oživit detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Zároveň se zapnutím topidel v přístroji na přibližně 10 hodin provedla rutinní dekontaminace.
Dne 2012-04-12 byl na pěti záběrech zachycen měsíc Dione proti hvězdnému pozadí. Snímky jsou určeny k navigačním účelům. Ultrafialový spektrograf UVIS zahájil třináctihodinové sledování polárních září na Saturnu. Před vstupem do potenciálně nebezpečného prostoru byl uzavřen kryt hlavního raketového prostoru.
Po ukončení studia jevů nad pólem Saturnu byla změněna orientace sondy tak, aby parabola vysokoziskové antény HGA [=High Gain Antenna] byla zamířena k Zemi a odvysílala data uložená v paměti SSR [=Solid State Recorders]. Tím se uvolnila kapacita pro nové záznamy, které byly očekávány během průletu kolem Encelada. Sledování měsíce začalo z velké dálky mapovacím spektrometrem VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer] a kamerami ISS. Snímkovaly výrony hmoty z prasklin na pólu s rozdílným prostorovým rozlišením.
2012-04-14 absolvovala sonda, jak bylo již uvedeno na začátku článku, setkání s měsícem Enceladus (E-18). Jak se Cassini blížila k cíli, sledovaly optické přístroje ORS [=Optical Remote Sensing] naváděné infračerveným spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] noční stranu polokoule odvrácené od Saturnu v pozadí s temnou oblohou. Smyslem bylo odhalit možná místa se zvýšenou teplotou, nacházející se mimo tzv. tygří pruhy (praskliny) na pólu. Někdy v těchto chvílích byl také aktivován detektor prachu CDA. Při dalším přiblížení byl status primárního přístroje přidělen hmotovému spektrometru INMS. Přístroje na palubě se snažily získat data týkající se variability sopečných aktivit a zmapovat prostorovou strukturu výronů hmoty. Sonda minula měsíc relativní rychlostí asi 7.5 km/s.V době, kdy se Cassini opět vzdalovala od Encelada pokračovalo hledání horkých míst na povrchu, tentokrát na denní straně polokoule přivrácené k Saturnu.
Po průletu E-18 uskutečnil přístroj VIMS pozorování hvězdy Procyon (αCMi) během zákrytu za atmosférou Saturnu. Zákrytový experiment trval 2 h 40 min. Mezitím dosáhla Cassini periapsidy aktuální dráhy. Nejnižší bod nad Saturnem prolétla rychlostí 18.92 km/s (38123 km/h). Jako další v řadě bylo zařazeno pozorování měsíce Tethys ze vzdálenosti 9053 km různými přístroji ze sady ORS. Zde pokračuje mapování geologických útvarů a pokračuje studium interakcí prstence E a energetických elektronů s ledovým povrchem satelitu.
Záznamy z průletu E-18 byly bezchybně odvysílány na stanici Madrid následujícího dne 2012-04-15. Monitor prachu CDA přestal po průletu dodávat další data a byl povelem v reálném čase vypojen. Optické přístroje ORS pozorovaly úzký srpek měsíce Rhea proti temné obloze. Kryt raketového motoru byl opět otevřen, čímž byl ukončen již 73. cyklus manipulace s krytem od startu.
Dne 2012-04-16 měřil přístroj CIRS zastoupení sloučenin kyslíku (H2O, CO2) ve stratosféře planety. Magnetometr byl standardním způsobem kalibrován rotací kolem osy Z, přičemž zaměření antény HGA k Zemi se nezměnilo. Byl zrušen korekční manévr OTM-317, který byl původně plánován na 2012-04-18.
2012-04-17 pořídil navigační tým pět snímků měsíce Iapetus proti hvězdnému pozadí, čímž upřesnil jeho současnou polohu.


2012-05-16 - Cassini

Status Report (2012-04-042012-04-10)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-04-11. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a nově jsou uváděny rovněž potíže s monitorem kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
2012-04-04 byl v reálném čase proveden test monitoru CDA, který měl vnést jasno do příčin potíží z minukého týdne. Na konci zkoušky byl přístroj vypojen. Znovu uveden do provozu má být asi za týden, před příletem k měsíci Enceladus.
Dne 2012-04-05 dosáhla sonda apoapsidy dráhy a zahájila 164. oběh kolem Saturnu. Relativní rychlost vzhledem k planetě činila 5496 km/h (1.527 km/s). Plánovaný korekční manévr OTM-315 [=Orbit Trim Maneuver] byl zrušen, protože požadovaná změna rychlosti Δv byla příliš malá. Místo toho bude trajektorie před příletem k Enceladu upravena v rámci korekce OTM-316 dne 2012-04-11. Byl vyslán povel, kterým se měl vymazat záznam o výpadku proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch] z minulého týdne. Téhož dne proběhla poslední operace v rámci sekvence S72 - přístroje VIMS [=Visible and Infared Mapping Spectrometer], ISS [=Imaging Science Subsystem] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pozorovaly 15 hodin prstence G a E a později ledové částečky vyvrhované z měsíce Enceladus.
2012-04-06 začal let podle sekvence S73.
2012-04-07 byl po dobu 8 hodin kalibrován magnetometr obvyklou metodou, při níž sonda rotuje kolem osy X.
2012-04-08 probíhala kampaň, v níž se dlouhodobě monitoruje Titan. Na pozorování se podílely experimenty ISS, CIRS a VIMS. V etapě S73 se očekává celkem 26 takových sérií měření. Titan se nacházel ve vzdálenosti 1.8 mil. km. Kamery ISS pak pokračovaly snímkováním malých satelitů k astrometrickým účelům.


2012-05-14 - New Horizons

Let k Plutu a do Kuiperova pásu pokračuje

Sonda New Horizons zůstává podle situační zprávy z 2012-05-10 v dobrém technickém stavu a drží kurs k Plutu. Pohybuje se ve vzdálenosti přibližně 23 AU (astronomických jednotek - 1 AU = 150 mil. km) od Slunce. V okamžiku setkání v létě 2015 bude činit vzdálenost ke Slunci 32.9 AU, tzn., že nyní se plavidlo nachází asi v 70% cesty.
Dne 2012-04-30 skončil let v hibernaci, která trvala od konce ledna. V současné době začal řídící tým s intenzivními dvouměsíčními prověrkami, které jsou hlavními aktivitami v plánu mise na rok 2012. V jejich rámci bude vyzkoušen hlavní i záložní systém sondy, otestuje se a zkalibruje všech sedm vědeckých přístrojů, ve dvou případech se zásadně zaktualizuje letový software a budou se nacvičovat operace při průletu kolem Pluta.
První úprava softwaru má za cíl implementovat opravy asi 20 chyb a vylepšení, které má zvýšit odolnost ochran. Druhý zásah do programu se týká přístroje LORRI [=Long Range Reconnaissance Imager] a umožňuje detekovat planetu a měsíce při průletu v reálném čase.
Kromě uvedených aktivit musí pokračovat detailní sledování trajektorie, aby se mohlo rozhodnout o případné další korekci dráhy příštího roku. Letový plán je aktualizován o příkazy a data, která budou potřeba v dalším období hibernace mezi letošním červencem a lednem 2013.
Sonda ukončí hlavní vědeckou sekvenci pozorování soustavy Pluta v srpnu 2015. Přenos získaných dat potrvá přibližně jeden rok. Dlouhá doba vyplývá jednak z obrovského objemu přenášených údajů a jednak z obrovské vzdálenosti mezi Plutem a Zemí, kvůli které se dá vysílat jen relativně malou rychlostí. Jakmile bude ukončen přenos dat, budou přístroje znovu kalibrovány tak, aby se ze zaznamenaných měření dalo vytěžit maximum objektivních informací. Teprve pak bude hlavní úkol mise - průzkum systému Pluta - ukončen.
Někdy mezi roky 2013 a 2014 by měl řídící tým navrhnout NASA plán na další vědeckou část letu za Plutem. Jestliže NASA návrhy schválí, mohla by sonda New Horizons prozkoumat jeden nebo dva objekty ze skupiny těles Kuiperova pásu KBO [=Kuiper Belt Objects]. Momentálně probíhá, podle slov PI [=Principal Investigator] Alana Sterna, intenzivní pátrání po takovém objektu, který by se nacházel v dosahu sondy při předpokládané zbytkové zásobě pohonných látek po průletu kolem Pluta.
Čeká se, že za Plutem bude v zásobnících sondy zbývat asi 34 kg paliva (asi 40% množství při startu), což by mělo hypoteticky stačit k letu k několika KBO, samozřejmě, jestli se vůbec nějaký vhodný objekt podaří najít. Pátrání je velmi obtížné - malé objekty o předpokládaném průměru kolem 50 km jsou na tuto vzdálenost velice špatně viditelné. Výpočty říkají, že KBO by měl být 25000x slabší než Pluto, nebo také 10000x slabší, než registruje lidské oko. Hledání nového cíle pro New Horizons se proto věnují největší dalekohledy a nejcitlivější astronomické přístroje na Zemi. Druhý problém je v poloze hledaného objektu na hvězdné obloze. Pátrat se musí v oblasti s nejvyšší hustotou hvězd - v souhvězdí Střelce směrem k centru Mléčné dráhy. Hledání vhodného KBO se tudíž podobá hledání pověstné jehly v kupce sena. Na pátrání byly použity nejsilnější prostředky na observatořích Keck, Gemini, Subaru a Magellan. Ve zmíněném hustém hvězdném poli se našly zatím asi dva tucty slabých KBO. Bohužel žádný z nich není v dosahu sondy. Zdá se ale pravděpodobné, že další rok či dva pozorování objeví alespoň jeden vhodný objekt a dovolí jeho předběžné studium pozemskými metodami.
V roce 2015 - pokud NASA dovolí - bude vybrán definitivní cíl a někdy v září nebo říjnu se uskuteční motorický manévr, který sondu nasměruje k prvnímu KBO. Cesta k němu by mohla trvat tři nebo čtyři roky, takže někdy mezi roky 2018 a 2019 (extrémně 2016 až 2021) by mohlo dojít k prvnímu průletu kolem tělesa pohybujícího se za drahou Pluta.
New Horizons se momentálně nachází ve skvělém stavu, nebylo zatím nutno použít žádný záložní systém a energetická kapacita dovoluje práci sondy ještě ve dvacátých, možná dokonce i ve třicátých létech. Vědecké zařízení je navrženo tak, aby bylo schopno činnosti až na vzdálenějším okraji hlavního Kuiperova pásu, kterého bude dosaženo v roce 2021. Neexistují tudíž prozatím žádné technické překážky pro let ke KBO, pokud bude takové těleso stanoveno.
Kuiperův pás nejsou ale jen velká tělesa KBO. Letu v hranicích Pásu bude využito ke studiu prostředí - rozložení prachových částic, které vznikly kolizemi mezi většími tělesy, pozorování složení a intenzity slunečního větru, heliosférického vodíku atp. Očekává se i vzdálenější průlet - 1 až 10 mil. km - kolem několika KBO. Sonda letící tímto prostorem má daleko větší šance sledovat případné průvodce KBO, než dokážou pozemské teleskopy nebo orbitální HST [=Hubble Space Telescope].
I když se podaří sondu dostat do větší blízkosti než u Pluta (10000 až 25000 km), nelze čekat větší objem informací než ze soustavy Pluta. Jednak se bude jednat o menší tělesa a jednak nelze naplánovat detailní sledování v tak velkém časovém rozpětí kolem průletu. Nicméně se dá mapovat vzhled povrchu, zjišťovat složení povrchu, teploty, pozorovat případné prstence a satelity, měřit hmotnost a zkoumat, zda má, nebo někdy mělo těleso atmosféru. Protože žádná další mise do oblasti Kuiperova pásu není plánované - ani NASA ani jinou organizací -– je na další dlouhé roky takřka vyloučeno, abychom získali nějaké nové poznatky z této části Sluneční soustavy. Bylo by proto hříchem nechat New Horizons po návštěvě Pluta letět bez užitku vesmírem.
A co by mohlo následovat poté, co sonda překoná Kuiperův pás? Není vyloučeno, že mise bude znovu prodloužena. Nabízí se průzkum vzdílené heliosféry, jako to v současnosti provádějí dva Voyagery. Ačkoliv energie dojde dřív, než se New Horizons dostane tak daleko, jako teď operuje Voyager, může sonda být v provozu alespoň do vzdálenosti 90 až 100 AU. Pro měření v těchto dálkách by se hodily například přístroje SWAP [=Solar Wind Around Pluto] nebo PEPSSI [=Pluto Energetic Particle Spectrometer Science Investigation] - nejdokonalejší detektory vesmírné plazmy, které se kdy dostaly tak daleko od Slunce, v měření kosmického prachu by mohl pokračovat přístroj SDC [=Student Dust Counter]. Občasné záběry z kamer LORRI nebo Ralph, měření experimentů Alice (ultrafialový spektrometr) nebo studium šíření rádiových vln v rámci vybavení REX [=Radio science Experiment] by bylo také možné a užitečné.


2012-05-13 - Extrasolární planety

Bludné planety

Mezi hvězdami Mléčné dráhy by se mohlo nacházet "několik stotisíců miliard" volně se pohybujících planet velikosti Země nesoucích semena života. To tvrdí mezinárodní vědecký tým vedený profesorem Chandrou Wickramasinghem, ředitelem Centra pro astrobiologii při Buckinghamské univerzitě (Velká Británie). Zpráva byla publikována v periodiku Astrophysics and Space Science.
Vědci přišli s tím, že tato tělesa vznikla krátce po Velkém třesku, když bylo vesmíru pouhých několik milionů let. Mohla by tvořit velký díl tzv. "chybějící hmoty" v galaxiích. Při pohybu mezi hvězdami by se toulavé planety mohly v průměru každých 25 milionů let dostat do vnitřních oblastí solárního systému. Přitom by soustavu částečně okradly o zodiakální prach a chemické sloučeniny nacházející se v meziplanetárním prostoru, včetně organických molekul. Tato hmota by se stala součástí povrchového materiálu planety. Toulavé planety by tak měly předpoklad stát se laboratoří, v níž by se míchaly produkty biologické evoluce v galaktickém měřítku.
Od roku 1995, kdy byl zveřejněn první objev extrasolární planety, zájem o planety mimo sluneční soustavu neustále stoupá. Nyní je jich známo asi 750. Bohužel jen nepatrný zlomek z tohoto množství, pokud vůbec nějaký, by mohl být potenciálním hostitelem života. Toulavé planety nelze detekovat obvyklou tranzitní metodou a jejich objev je víceméně dílem náhody. V dřívějších studiích se uváděl efekt gravitační čočky vzdáleného quasaru, která byla ovlivněna tělesem velikosti planety. Několik skupin vědců nedávno odhadlo počet takových objektů v galaxii na několik miliard. Tým profesora Wickramasinghe zvýšil tento počet tisíckrát. A na každé této planetě by mohlo být uloženo poselství základů života.


2012-05-10 - Cassini

Status Report (2012-03-282012-04-03)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-04-04. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a nově jsou uváděny rovněž potíže s monitorem kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
Telemetrická data z průletu kolem Encelada (E-17) byla úspěšně předána dne 2012-03-28. Spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] dokázal zaznamenat v době průletu nad pólem měsíce variace v hustotě CO2 jednotlivých výronech hmoty. Přístroj CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr], který byl teprve nedávno znovu uveden do provozu, získal unikátní data o kryovulkanické činnosti. Výrony hmoty sledovaly současně také detektor prachu CDA a spektrometr INMS.
2012-03-28 byla vysokozisková anténa zamířena na měsíc Dione. Proběhlo radiometrické měření a sketerometrické radarové sondování povrchu. Dione byla snímkována kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] ze vzdálenosti 44000 km a z devíti snímků byla složena mozaika polokoule odvrácené od Saturnu. Subsystém ISS pak pokračoval v monitorovací kampani měsíce Titan a fotografován byl prostor Lagrangeova bodu L5 (60° za měsícem), kde by se mohla nacházet malá neznámá tělesa.
Po opuštění nebezpečného pásma byl znovu otevřen kryt hlavního raketového motoru. Jednalo se o 72. cyklus od začátku letu.
Po přesměrování na měsíc Rhea 2012-03-29 pokračoval výzkum sadou optických přístrojů a následně byla provedena fotometrická kalibrace kamer ISS a přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Při ní byla po dobu 7 hodin sledována jasná hvězda alfa Centauri. V reálném čase byl vypojen detektor prachu CDA a byly zapojeny jeho náhradní topné články. Příčinou byla závada, při níž přestaly z přístroje přicházet vědecká a inženýrská data. Po 2 hodinách a 26 minutách, které byly potřeba na cestu signálu v obou směrech, indikovala telemetrie, že bylo dosaženo požadovaného efektu.
2012-03-30 byl opět v reálném čase uveden do provozu detektor CDA a záložní topidla byla vypojena. VIMS absolvoval další sedmihodinovou kalibraci, tentokrát zaměřením na hvězdu Fomalhaut. Téhož dne proběhla úprava dráhy OTM-314 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé motorky RCS byly v chodu t=133.8 s a změnily rychlost letu o Δv=143.8 mm/s. Už po 34. od startu došlo k výpadku na proudovém spínači SSPS [=Solid State Power Switch], patrně způsobenému zásahem částice kosmického záření. Porucha byla rutinně odstraněna, aniž by došlo k narušení letových operací. K poslednímu výpadku SSPS došlo před 18 měsíci.
2012-03-31 změnila Cassini orientaci do polohy potřebné pro jedenáctihodinové pozorování nabitých částic v okolí přístrojem CAPS. Následovalo čtyřhodinové kalibrování přístroje INMS.
2012-04-01 po dobu 20 h mapoval přístroj CIRS Saturn v infračerveném pásmu. Byly zjišťovány teploty horní troposféry a tropopauzy.
2012-04-02, několik dní před dosažením apoapsidy, byly po dobu 13.5 monitorovány částice mezihvězdného prachu přístrojem CDA.
Dne 2012-04-03 pokračovala kampaň monitorování Titanu, do níž byly zapojeny experimenty CIRS, VIMS a kamery ISS. Subsystém ISS pak prováděl astrometrická měření dalších přirozených družic Saturnu. Nakonec ISS sledoval 9.5 hodiny nepravidelný měsíc Thrymr, balvan o průměru asi 6 km, pohybující se po vzdálené retrográdní dráze.


2012-05-09 - Budoucí projekty

Evropa zamíří k Jupiteru

Začátkem května oznámila Evropská kosmická agentura ESA, že vybrala další ambiciózní projekt velké vědecké mise. Cílem, schváleným v rámci desetiletého výhledového plánu Cosmic Vision 2015-2025, budou velké Jupiterovy měsíce. Expedice je pojmenována Jupiter Icy moons Explorer (JUICE). Na poli poražených prozatím zůstaly návrhy NGO [=New Gravitational wave Observatory] na detekci gravitačních vln a ATHENA [=Advanced Telescope for High-Energy-Astrophysics], stanice, jejímž úkolem bylo zkoumat vesmír v pásmu vysokých energií.
JUICE odstartuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketou Ariane 5 v roce 2022. K Jupiteru dorazí o osm let později v roce 2030 a nejméně další tři roky má provádět detailní průzkum Jupiterova systému. Jupiterova soustava měsíců připomíná v mnohém směru zmenšený solární systém planet. Z množství měsíců a měsíčků jsou nejvýznamnější čtyři, objevené již Galileem - vulkanický Io, ledová Europa a ledovo-kamenné satelity Ganymede a Callisto. V případě tří posledně jmenovaných se má za to, že se pod povrchem mohou nacházet rozsáhlé oceány tekuté vody. Jsou proto velmi zajímavé jako potenciální místa, která by byla vyhovující pro přítomnost života.
JUICE bude dlouhodobě pozorovat atmosféru a magnetosféru Jupitera a především vzájemné reakce Galileových měsíců a prostředí kolem obří planety. Sonda navštíví Callisto, měsíc nejvíce poznamenaný meteorickým bombardováním, a dvakrát proletí kolem Europy. Zde má poprvé změřit tloušťku ledové kůry a vytipovat nejslibnější místa pro pozdější studium na místě. Nakonec zakotví v roce 2032 na oběžné dráze kolem Ganymede. I zde bude mít za úkol pozorovat ledový povrch, vnitřní strukturu měsíce a podpovrchový oceán.
Ganymede je jediný měsíc ve Sluneční soustavě, který generuje vlastní magnetické pole. JUICE má za úkol studovat unikátní interakce magnetického a plazmového pole s Jupiterovou magnetosférou. Jupiter je patrně představitelem typu obřích plynových planet, které se ukazují jako běžné u jiných hvězd - i z tohoto pohledu má průzkum Jupitera svůj nepochybný význam.
Kosmická vize pro roky 2015 až 2025 definovala čtyři hlavní cíle: Jaké jsou podmínky života a formování planet? Jak funguje Sluneční soustava? Které jsou základní zákony vesmíru? Jak vznikl vesmír a z čeho se skládá? Mise JUICE může částečně odpovědět na první dvě otázky. Projekty NGO a ATHENA by mohly být cenné ve druhých dvou tématech a nejsou tudíž zcela mimo hru. Do dalšího kola by se mohly znovu dostat při druhém vyhlášení soutěže na velké expedice v roce 2013 a do vesmíru se vydat při příští startovní příležitosti.


2012-05-04 - Cassini

Status Report (2012-03-212012-03-27)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-03-28. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
Hlavní událostí minulého týdne byl cílený průlet kolem měsíce Enceladus (E-17). Data ze setkání byla uložena do paměti SSR [=Solid State Recorder] a budou vyslána k Zemi v dalším termínu.
2012-03-21 fotografoval subsystém ISS [=Imaging Science Subsystem] dvanáct hodin prostor nacházející se na oběžné dráze Titanu 60° před měsícem (tzv. Lagrangeův bod L4), kde se předpokládalo, že by se mohly vyskytovat menší, zatím neobjevená tělesa.
2012-03-22 po dobu 13.5 h prováděl přístroj CDA [=Cosmic Dust Analyzer] sběr mezihvězdného prachu.
Dne 2012-03-23 bylo na programu pokračování kampaně astrometrických fotografování malých oběžnic Saturnu. Kromě toho byly na snímcích hledány stopy dalších miniaturních neznámých satelitů. Pro navigační tým bylo pořízeno pět speciálních snímků a ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] po dobu 16 h skenoval magnetosféru Saturnu a mapoval přítomnost vodíku a kyslíku. Přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a kamery ISS sledovaly bouřky na planetě.
2012-03-24 se uskutečnil korekční manévr OTM-313 [=Orbit Trim Maneuver], jehož cílem bylo doladit trajektorii před přiblížením k Enceladu. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v chodu 10 s a změnily rychlost letu o Δv=16.3 mm/s. Po skončení manévru byla seřízena rychlost otáčení silových setrvačníků a pokračovalo astrometrické fotografování měsíčků a jedenáctihodinové sledování bouří na planetě přístroji UVIS a VIMS.
2012-03-25 začalo třináctihodinové pozorování okraje stínu Saturnu, který se promítal na prstenec kolem měsíce Phoebe. Prstenec vznikl pravděpodobně z vyvržených částic po dopadu mikrometeoroidů na tento malý měsíc. Měsíc Phoebe je vzdálen od planety 13 mil. km a zajímavý je tím, že se pohybuje v opačném směru (retrográdně) než hlavní měsíce.
Téhož dne bylo uzavřeno víko hlavního raketového motoru.
2012-03-26 sledovaly přístroje ISS, CIRS a VIMS Titan. Kampaň měla za úkol studovat vývoj a změny oblačných útvarů nad dunovým polem Senkyo ze vzdálenosti asi 1.44 mil. km. ISS a VIMS pak prohledávaly Lagrangeův bod L5 na dráze Titanu (60° za měsícem) a hledaly neznámé oběžnice.
2012-03-27 prolétla sonda ve vzdálenosti 74 km nad měsícem Enceladus (průlet E-17). V činnosti byly především optické přístroje ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing], ale i přístroje přímého průzkumu. Kamery ISS fotografovaly výtrysky hmoty nad jižním pólem, přičemž osvětlen byl jen úzký srpek měsíce. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] skenoval ve střední infračervené oblasti noční stranu a dále pořídil několik skenů polárního regionu, kde se nachází řada horkých bodů a nakonec oskenoval terén ve vzdáleném infračerveném pásmu. Přibližně dvě hodiny kolem největšího přiblížení byl v akci spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], který společně s přístroji CDA a CAPS prováděl analýzy materiálu vyvrhovaného polárními kryovulkány. Sonda se pohyboval podél praskliny (tzv. "tygřího pruhu") Baghdad Sulcus. Nakonec, když už se Cassini vzdalovala od měsíce, pořídily kamery ISS sérii devíti záběrů přední polokoule Encelada.
Systém ISS pak pořídil 29 snímků jednoho z malých satelitů, Januse, se Saturnem v pozadí ze vzdálenosti pouhých 43850 km. Nakonec sonda prolétla periapsidou dráhy, která ležela o něco blíže k Saturnu, než je oběžná dráha měsíce Mimas. Rychlost v nejbližším bodě u planety činila 18.9 km/s (68120 km/h).


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23