Novinky - červenec 2006

2006-07-31 - Lunar Reconnaissance Orbiter

Start byl přidělen firmě Lockheed

2006-07-28 oznámila NASA, že přidělila firmě Lockheed Martin Commercial Launch Services kontrakt ve výši 136.2 mil. USD na vypuštění měsíční družice LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter] a navazující služby. Kosmická sonda má odstartovat pomocí nosné rakety Atlas V 401 z komplexu SLC 41 na Mysu Canaveral na Floridě během startovního okna otevírajícího se 2008-10-31.
LRO bude po dobu jednoho roku mapovat povrch Měsíce z průměrné výšky kolem 50 km. Ponese šest vědeckých přístrojů a jeden technologický experiment. Činnost je zaměřená speciálně na přípravu budoucích pilotovaných expedic. Přístroje dodávají americké instituce a jeden pochází z Ruska.
Během mise bude vypuštěno i druhotné užitečné zatížení nazvané LCROSS [=Lunar CRater Observation and Sensing Satellite], pomocí něhož by se měla potvrdit přítomnost či absence vodního ledu na měsíčním jižním pólu. O misi LCROSS bylo referováno v Horkých novinkách v dubnu 2006.
Misi LRO řídí středisko NASA Goddard Space Flight Center (Greenbelt, Md.) a o LCROSS se stará Ames Research Center (Moffet Field, Calif.).
Základní výroba nádrže prvního stupně Atlasu se uskuteční v dílnách LM ve Watertonu (Colo.), výroba nádrže druhého stupně Centaur proběhne v závodě v San Diegu. K montáži a zkouškám částí nosné rakety dojde v dílnách v Denveru. Pro výrobu a montáž aerodynamického krytu, mezistupňové konstrukce a adaptéru jsou určeny prostory v Harlingenu (Texas).

2006-07-29 - Cassini

Status Report (2006-07-20 až 2006-07-26)

Prozatím poslední telemetrie ze sondy Cassini dorazila do sledovací stanice DSN Goldstone 2006-07-26. Podle přijatých dat zůstává sonda ve skvělém stavu a všechny systémy pracují normálně.
2006-07-21 došlo již k 17. cílenému průletu kolem Titanu. Tentokrát se stanice přiblížila na doposud nejmenší vzdálenost 950 km. Průlet se uskutečnil nad vysokými zeměpisnými šířkami a průlet změnil charakter oběžné dráhy Cassini kolem Saturnu z takřka rovníkové na skloněnou o 14.9°. Sklon dráhy se bude ještě dalšími setkáními s Titanem zvětšovat až dosáhne maxima 59.8°. Systém řízení polohy ACS [=Attitude and Control System] pracoval nominálně, přesto ale byla zaznamenána vyšší četnost zážehů orientačních motorků v čase největšího přiblížení. Příčina spočívá ve vyšší hustotě atmosféry než bylo očekáváno. Kolem tohoto problému nyní probíhají odborné diskuse, které by mohly mít za následek, že se trajektorie dalšího těsného průletu kolem Titanu (2006-09-07) bude modifikovat.
Sonda míjela Titan rychlostí asi 6.0 km/s. Hlavním úkolem byla tentokrát radarová sondáž krajin kolem severního pólu. Další pozorování vykonával ultrafialový spektrograf UVIS. Pomocí měření zákrytu hvězd za Titanem byl zjišťován detailní profil termosféry měsíce. Spektrometr CIRS měřil spektrum ve vzdálené infračervené oblasti, sondoval okraj disku měsíce a povrchové teploty. Hmotový spektrometr INMS studoval tepelnou strukturu atmosféry a ionosféry a přístroje MAPS průběžně měřily účinky interakcí Titanu s magnetosférou Saturnu. Všechna data z průletu dorazila v pořádku na Zemi.
Od 2006-07-22 byla zahájena kampaň rádiového výzkumu sluneční koróny související s letošní sluneční konjunkcí. Kampaň je naplánována do 2006-08-21 a během ní bude v pásmu Ka takřka každého dne přijímán signál ze sondy procházející blízko slunečního kotouče. V sedmi případech dojde i na měření v pásmu S. Data z rádiového experimentu budou analyzována a měla by se zjišťovat závislost hustoty elektronů v koróně v závislosti na separačním úhlu (úhel sonda-Země-Slunce).
2006-07-23 se kromě pozorování prstenců planety uskutečnil necílený průlet kolem měsíců Telesto a Tethys. Pokračovalo měření přístroji INMS a MAG. Spektrometr VIMS pozoroval zákryt hvězdy αOri za prstenci F a A.
2006-07-24 pořizovala kamera ISS po dobu 7 hodin snímky Maxwellovy mezery nacházející se v prstenci C a pátrala v ní po hypotetickém měsíčku. Jelikož již dříve byla zrušena oprava dráhy OTM-068, proběhla pouze běžná údržba silových gyroskopů a na palubu byl nahrán upravený program orientačního systému. Následující korekce dráhy je v plánu na 2006-08-01 a další až v září.
Dne 2006-07-24 bylo zveřejněno, že palubní radar Cassini objevil velice přesvědčivý důkaz existence jezer uhlovodíků na Titanu. Tmavé skvrny, připomínající pozemská jezera, se nacházejí roztroušená kolem severního pólu měsíce.
2006-07-26 byla zahájena plánovaná údržba na 70m anténě u Madridu. Až do října bude tato stanice, která mj. udržuje spojení s Cassini, mimo provoz. Při úvodních kontrolách bylo zjištěno poměrně značné poškození v hydraulice naklápění antény (množství kovových částeček v oleji) a je nutno vyměnit dvě ložiska, které bohužel nejsou skladem jako náhradní díly a budou se muset vyrobit. Je tudíž nebezpečí, že se plánovaná odstávka prodlouží až do začátku roku 2007. Kvůli zjištěným vadám v Madridu, provádí se prověrka technického stavu i u antén DSN Goldstone a Canberra. Canberra již kontrolu ložisek provedla a hlásí, že jsou v pořádku.

2006-07-26 - Extrasolární planety

Počítačové modely obyvatelných exoplanet

Objevy obřích planet obíhajících cizí hvězdy se pomalu stávají všední záležitostí. Naproti tomu stále chybí důkaz existence extrasolárních těles velikosti Země s podmínkami vhodnými k udržení organického života. Jestliže nelze takovéto planety prozatím pozorovat přímo, stojí za pokus nasimulovat jejich výskyt u známých slunečních soustav na počítači. Právě takový experiment byl proveden u čtyř blízkých systémů, u nichž je už známo, že obsahují planety velikosti Jupitera. Cílem bylo zjistit, zda se v takovémto relativně složitém prostředí mohly zformovat ve vhodné vzdálenosti od hvězdy planety pozemského typu.
V jednom případě byl výsledek pozitivní a přítomnost obyvatelné planety počítačová simulace nevyloučila. Ve druhém případě se jako pravděpodobnější jevil pás kamenných těles o velikosti Marsu a menších. Poslední dva případy se ukázaly jako problematické a vznik žádoucí planety je u nich nepravděpodobný. Všechny čtyři modelované soustavy se nacházejí do vzdálenosti 250 světelných let od Země.
Každý ze zkoumaných planetárních systémů obsahuje nejméně dvě obří planety o hmotnosti Jupitera, které se postupně přesunuly k centrální hvězdě do vzdálenosti menší než odpovídá dráze Merkuru. V každém případě provedli matematici 10 počítačových simulací, při nichž umístili do tohoto gravitačního pole zárodek malé planety a zjišťovali, zda může časem nabalit dostatek dalšího materiálu, aby vznikla regulérní terestrická planeta. Při každé simulaci byly zachovány stejné výchozí podmínky, dané současnými znalostmi o testovaném systému, měnila se ale poloha a hmotnost zkoumané protoplanety.
Výzkum vedl Sean Raymond z University of Colorado. Simulace se prováděly na pracovišti University of Washington. Výsledky byly zveřejněny v červnovém čísle časopisu Astrophysical Journal. Práci financoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA.
"Vzrušující na našich modelech je, že se ukazuje, že se obyvatelné planety, planety o hmotnosti, teplotě a obsahu vody, podobné Zemi, mohly vytvořit hned u prvních planetárních soustav, které jsme poznali," uvedl další spoluautor vědecké práce Rory Barnes z University of Arizona.
Prozatím byly počítány podmínky u planetárních soustav 55 Cancri, HD 38529, HD 37124 a HD 74156. Výzkumníci předpokládali, že planetární systém je již kompletní a dráhy gigantických známých planet jsou konečné. V modelu byl umístěn objekt velikosti Měsíce do prostoru mezi dráhy obřích planet a ponechal se mu 100 miliónů počítačových roků na vývoj. Za těchto podmínek se v případě 55 Cancri zformovala planeta pozemského typu s možností přítomnosti vody ležící v "pásmu života".
Hvězda HD 38529 pravděpodobněji mohla vytvořit jen pás asteroidů a malých těles o velikosti Marsu, větší planeta z modelování nevyšla. V případech HD 37124 a HD 74156 simulace skončila zcela bez žádoucího výsledku.
Na téma výskytu terestrických planet v soustavách, v nichž figurují doposud objevené obří planety, byly podniknuty další propočty. Na jejich základě se odhaduje, že jen v 5% případů by mohly takovéto systémy hostit rovněž planetu podobnou Zemi. Výzkum extrasolárních planet je nicméně pořád ještě na samém začátku.

2006-07-26 - Cassini

Velká jezera na Titanu

Radar na palubě kosmické sondy Cassini poskytl zřetelný důkaz existence uhlovodíkových jezer na Titanu. Tmavé skvrny, připomínající pozemské vodní plochy jsou roztroušeny na rozsáhlém území ve vysokých zeměpisných šířkách kolem severního pólu Saturnova měsíce. Přítomnost povrchových nádrží metanu nebo ethanu v polárních krajinách očekávali vědci ostatně již dříve.
Na radarových snímcích z Cassini se vyskytuje různorodá sbírka tmavých skvrn. Některé jsou napojeny na soustavu kanálů, které vypadají, že byly vytvarovány proudící kapalinou. Některé ze skvrn a kanálů jsou zcela černé, tzn. neodrážejí zpět prakticky žádné radarové impulsy. Musejí být proto dokonale hladké. Některé skvrny jsou obklopeny vyvýšeným okrajem, což by mohly být jakési usazeniny vznikající při odpařování tekutiny.
Metan a ethan se při podmínkách panujících na Titanu mohou vyskytovat v kapalné fázi. Naproti tomu trvalá existence kapalné vody při teplotě a tlaku na povrchu Titanu není možná. Jedinými tekutinami, které by mohly tvořit jezera na měsíci jsou tedy jen jmenované uhlovodíky. Titan je druhým známým kosmickým tělesem - po Zemi - na němž se vyskytují jezera. Jezera jsou ovšem do jisté míry nestálými krajinnými prvky. Časem mohou vznikat a zanikat. Vítr je může zvlnit a tím se změní jejich radarový obraz. Je proto žádoucí opakovaně sledovat tuto oblast v delších časových odstupech.
Zveřejněný obrázek byl zhotoven radarem pracujícím v módu se syntetickou aperturou dne 2006-06-21.

2006-07-25 - Čína

Čína se chystá na výzkum Marsu

Čína se chystá rozšířit svůj ambiciózní kosmický program o průzkum Měsíce a Marsu - prohlásil to 2006-07-18 šéf čínské kosmické agentury Sun Laiyan. Podle tiskové kanceláře Xinhua News se tyto plány mají uskutečnit již v nejbližších pěti letech. Čína hodlá dále prohloubit mezinárodní spolupráci.
Podrobnosti, o jaké projekty se jedná a zda plánuje Čína samostatný let k Marsu, se ve zprávě neuvádí, v novinách Beijing News se ale píše o přípravě na průzkum rudé planety.
Sun říká, že Čína bude studovat výskyt a využití lunárních surovin a rozvíjet vědy o planetě Zemi, obzvláště soustavy Země-Měsíc. Kosmickými prostředky se budou dále studovat podmínky trvale udržitelného rozvoje na Zemi. Klíčovými oblastmi se tak stane astronomie a sluneční fyzika, fyzika kosmického prostoru a výzkum Sluneční soustavy, pokusy v mikrogravitaci a kosmické biologické programy.
Čína již dříve ohlásila vypuštění lunární družice na příští rok. Program by pak měl pokračovat mj. přistáním automatu na Měsíci kolem roku 2010.

2006-07-22 - Cassini

Status Report (2006-07-13 až 2006-07-19)

Prozatím poslední telemetrie ze sondy dorazila do sledovací stanice Goldstone 2006-07-19. Podle obdržených dat se Cassini nachází ve skvělém stavu a systémy pracují normálně.
2006-07-14 se uskutečnila kalibrace ultrafialového spektrografu UVIS. Jako referenční body byly zvoleny hvězdy se známým spektrem. Dále byl pozorován kamerami ISS přechod měsíce Epimetheus před dalším měsícem Janusem. ISS rovněž pátral po projevech bouřkové činnosti na Saturnu.
Téhož dne bylo rozhodnuto zrušit předpokládaný korekční manévr OTM-067, jenž se měl uskutečnit 2006-07-18. Požadovaná změna rychlosti činila pouhých 1.4 mm/s. Namísto toho se na program dne zařadila pravidelná údržba silových setrvačníků.
Na sondu byla odvysílána sekvence povelů pro nadcházející etapu S22.
Probíhala příprava před dalším průletem kolem Titanu (T16). Největšího přiblížení bude dosaženo 2006-07-21 a přenos naměřených dat začne následujícího dne. Po minulých potížích, kdy došlo ke ztrátě jistého objemu vědeckých výsledků, byla změněna strategie rádiového přenosu. Přibližně 75% údajů, získaných během největšího přiblížení bude odvysíláno téhož dne ještě jednou.
Dne 2006-07-16 v 06:00 UT začal vědecký program podle plánu S22. Tato etapa je rozvržena až do 2006-08-19. Během ní se uskuteční jeden cílený průlet kolem Titanu (T16), čtyři necílené průlety kolem měsíců Tethys, Telesto, Helene a Titan. V plánu jsou tři korekce dráhy OTM-067 až OTM-069. V tomto období nastane horní sluneční konjunkce (2006-08-01 až 2006-08-13) s minimálním separačním úhlem dne 2006-08-07. Po dobu od 2006-08-05 do 2006-08-09 nebudou vysílány žádné povely na sondu a hlavním vědeckým programem bude výzkum sluneční koróny rádiovými přístroji.
2006-08-17 pozoroval spektrometr VIMS po dobu 10.5 h prstenec E. Kamery ISS snímkovaly severní hemisféru Saturnu a pátraly po blescích.

2006-07-15 - Viking

30. let od přistání na Marsu

V těchto dnech si připomínáme 30. výročí úspěšného přistání dvojice sond Viking, vypuštěných americkou organizací NASA k Marsu.
Viking 1 a Viking 2 sestávaly každý ze dvou částí - orbiteru a přistávacího aparátu. Orbitální část dokázala poprvé získat snímky Marsu ve vysokém rozlišení. Hlavní pozornost ale přitahovaly přistávací moduly, které se premiérově pokusily provést testy na přítomnost organických látek na povrchu planety.
Viking 1 odstartoval 1975-08-20 a k Marsu dorazil takřka o deset měsíců později 1976-06-19. Dne 1976-07-20 se přistávací modul oddělil od orbitální části a úspěšně měkce přistál v oblasti Chryse Planitia. Viking 2 vzlétl 1975-09-09 a na oběžnou dráhu kolem Marsu byl naveden 1976-08-07. Jeho přistávací aparát dosedl v místě Utopia Planitia dne 1976-09-03.
Úspěch obou přistání je pozoruhodný obzvlášť zvážíme-li, že v té době měli vědci jen povrchní znalosti o atmosféře planety a charakteru terénu. Ještě před přistáním dokázaly sice kamery na orbitálních částech zběžně prozkoumat Mars a na základě snímků mohly být vytipovány nejnadějnější přistávací místa, nicméně jen málokdo doufal, že úspěch bude stoprocentní.
Původně měly oba Vikingy pracovat na povrchu Marsu 90 dní, ve skutečnosti dokázaly sbírat vědecká data více než šest roků. Přistávací moduly pořídily celkem asi 4500 snímků. Orbitální části získaly více než 50000 obrázků, pomocí nichž bylo zmapováno asi 97% povrchu planety.
Sondy Viking uskutečnily první měření atmosféry a vlastností povrchu Marsu. Vědecká data jsou analyzována a interpretována ještě dnes. Technika přistání využívající aerodynamického brždění v atmosféře, tepelná ochrana sestupujícího aparátu a sestup na padáku byla následně aplikována na všech dalších sestupových sondách NASA.

2006-07-15 - Cassini

Status Report (2006-07-06 až 2006-07-12)

Prozatím poslední telemetrie ze sondy Cassini dorazila na Zemi 2006-07-12 prostřednictvím sledovací stanice DSN Madrid. Cassini se nachází ve skvělém stavu a systémy pracují normálně.
2006-07-06 se uskutečnilo po dobu 13.5 h pozorování Saturnu ultrafialovým spektrografem UVIS, při němž přístroj pomalu skenoval celou viditelnou hemisféru planety pod velkým fázovým úhlem a ze vzdálenosti kolem 2 mil. km. Koncem dne byly pořízeny navigační snímky Saturnových měsíců na hvězdném pozadí. Snímky slouží jednak ke stanovení skutečné trajektorie sondy a jednak k upřesnění orbitálních parametrů satelitů.
2006-07-11 dosáhla Cassini apoapsis dráhy (nejvzdálenější bod od planety) na svém 26. oběhu kolem Saturnu. Takřka celý den byl věnován pozorování planety infračerveným spektrometrem CIRS. Přístroj 21 h snímkoval s vysokým prostorovým rozlišením horní troposféru ve středním infračerveném pásmu.

2006-07-09 - Cassini

Status Report (2006-06-29 až 2006-07-05)

Prozatím poslední telemetrie ze sondy Cassini dorazila na Zemi dne 2006-07-05 a byla přijata sledovací stanicí Goldstone. Sonda zůstává i nadále ve skvělém stavu a systémy fungují normálně.
2006-06-29 dělily Cassini tři dny od dalšího průletu kolem Titanu (T15). Analyzátor kosmického prachu CDA zahájil skenování částic tvořících prstenec E. Kamery ISS pokračovaly v pozorování měsíce Hyperion. Další výzkum tohoto dne prováděl mapovací spektrometr VIMS.
Kvůli ochraně hlavního motoru před poškozením prachovými částicemi byl uzavřen kryt motoru. Jednalo se už o 30. operaci stejného charakteru od startu. Kryt bude znovu odklopen před dalším plánovaným korekčním manévrem OTM 2006-07-05.
Dva dny před přiblížením k Titanu dne 2006-06-30 byl na blížicí se cíl zaměřen radar sondy. Měření probíhalo v pasivním módu, přístroj přijímal pouze signály přicházející od měsíce. Uvedené měření sloužilo především ke kalibračním účelům. Spektrometr VIMS pozoroval zákryt hvězdy za Saturnem. Bylo ukončeno pozorování nově objevených měsíců planety kamerami ISS a měsíce Enceladus infračerveným spektrometrem CIRS. Přibližně na dobu 12 min byla sonda vystavena riziku poškození prachem v oblasti vázané na měsíc Dione. Kvůli této události bylo předchozího dne uzavřeno víko hlavního raketového motoru.
Na den 2006-07-01 připadlo druhé výročí navedení Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
Dne 2006-07-02 došlo k šestnáctému cílenému průletu kolem Titanu. Největší přiblížení nastalo ve vzdálenosti 1906 km. Během přibližování získával přístroj VIMS data pro globální mapu, CIRS měřil stopy sloučenin CO, HCN, CH4 v atmosféře a ISS pomocí úzkoúhlé kamery pořizoval další záběry pro sestavení mapy měsíce. Srovnání údajů z ISS a VIMS zobrazující stejné oblasti poskytuje cenný vědecký materiál.
Pět hodin před největším přiblížením zahájil radar pasivní příjem emitované energie z měsíce. 1 h 15 min před největším přiblížením se přepnul do aktivního módu a začal uskutečňovat scatterometrická měření sloužící k určení složení povrchu. Tato měření trvala 15 min a pak přišla řada na 90 min studia atmosféry měsíce a interakcí se Saturnovou magnetosférou, která prováděl přístroj MAPS.
Na odletové větvi zkoumal CIRS aerosoly v atmosféře. Následovalo ultrafialové měření viditelné polokoule Titanu přístrojem UVIS a fotografování noční strany Titanu kamerami ISS, které pátraly po projevech blesků a polárních zářích.
Dne 2006-07-05 byla uskutečněna dráhová korekce OTM-065. Jednalo se o úpravu trajektorie po minulém průletu kolem Titanu. Operace byla provedena systémem malých korekčních motorků RCS, které zahájily činnost v 23:00 UT a po době hoření t=97 s upravily rychlost sondy o Δv=0.14 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.

2006-07-08 - Rosetta

Status Report (2006-06-02 až 2006-06-30)

Období uvedené v titulku zahrnuje čtyři týdny pasivního letu, v němž zůstala sonda v módu hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode]. Veškeré aktivity se prakticky omezovaly na pravidelné monitorování telemetrických a radiometrických dat s frekvencí jednou za týden.
Užitečné zatížení nevykonávalo žádné operace s výjimkou přístroje SREM, který nadále sleduje úroveň radiačního pozadí. SREM je konfigurován tak, že snímá data se sníženou četností tak, aby bylo možno naměřené údaje přenést při omezených rádiových seancích.
Ve sledovaném období byl řídící systém mise převeden na novou verzi vycházející ze systému použitého u sondy Venus Express. Nový systém byl poprvé úspěšně použit dne 2006-06-14.
Za sledované čtyři týdny byla uskutečněna celkem čtyři rádiová spojení prostřednictvím sledovací stanice New Norcia. Náplní rádiových seancí byl přenos telemetrie a vysílání povelů. Kromě toho se plánovaly dvě relace (2006-06-06 a 2006-06-07) přes stanici Cebreros, během nichž se měly prošetřit příčiny šumu v koherentním signálu přicházejícím na zemi. Během spojení 2006-06-21 byla změněna rychlost přenosu na 223 bit/s a bylo provedeno nové nastavení panelů slunečních baterií.
Podle očekávání poklesla po spuštění NSHM teplota vnitřních komponent sondy (baterie, nádrže, gyroskopy atp.) o několik stupňů. Naopak, nezávisle na letovém módu, dochází k pozvolnému ohřevu zmíněných částí tak, jak se sonda momentálně blíží ke Slunci.
Pasivní letový mód bude udržován až do 2006-07-26. Od srpna začnou přípravné operace před gravitačním manévrem u Marsu, k němuž dojde v únoru příštího roku. Především se uskuteční intenzivní sledování skutečné trajektorie letu kolem plánované dráhové korekce DSM-2 [=Deep Space Maneuver], plánované na září. Dále se počítá s další pasivní prověrkou užitečného zatížení PC3 [=Payload Checkout] a především na přelomu listopadu a prosince čeká vědecké vybavení první aktivní prověrka PC4.
Dne 2006-06-30 byla Rosetta vzdálena 330.3 mil. km od Země (2.21 AU), což odpovídalo době letu rádiového signálu 17 min 41 s v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 192.4 mil. km (1.28 AU).

2006-07-06 - Dawn

Do startu zbývá jeden rok

Poté, co NASA znovu vyslovila souhlas s pokračováním příprav sondy Dawn, rozběhly se práce, na jejichž konci by se měl uskutečnit v červnu 2007 start sondy k velkým asteroidům. Do přípravného týmu byl zařazen jako manažer projektu Keyur Patel a jeho zástupce Mike Sierchio. Oba pánové přišli z úspěšného týmu sondy Deep Impact a povedou nadále misi Dawn.
Technici obnovili práce na montáži a zkouškách sondy. Poslední subsystém, který by měl být dodán - pohonný systém, prošel úspěšnou zkouškou ve vakuové komoře a je připraven k instalaci na sondu. Další komponenty, které bylo nutno zrevidovat, jsou rovněž připraveny k montáži. Dawn je vybaven letovým softwarem a prochází sérií důkladných testů, které mají prokázat připravenost ke startu.
V minulých měsících bylo nutno znovu navrhnout trajektorii letu. V roce 2009 bude využito gravitačního manévru u Marsu. Tato okolnost je rozhodující pro načasování dalších událostí. Případný posun v okamžiku vlastního startu už příliš neovlivní přílety a odlety od planetek Vesta a Ceres a ani vědeckou náplň letu. Nicméně, pokud by se nepodařilo vzlétnout do konce října 2007, nebylo by možno kombinovanou cestu ke dvěma asteroidům podniknout dalších 15 let. Z tohoto hlediska přišlo "omilostnění" mise Dawn na poslední chvíli.
Pro zájemce o misi je připravena speciální internetová prezentace na adrese :
http://dawn.jpl.nasa.gov.

2006-07-03 - Cassini

Status Report (2006-06-20 až 2006-06-28)

Prozatím poslední telemetrie ze sondy Cassini dorazila na Zemi 2006-06-28 přes sledovací stanici DSN Goldstone. Podle přijatých dat se sonda nachází ve skvělém stavu a let pokračuje normálně.
2006-06-21 došlo k třetímu letošnímu a celkově sedmnáctému selhání spínače SSPS [=Solid State Power Switch] na topném článku hvězdného čidla SRU-B [=Stellar Reference Unit]. Předchozí dvě stejné závady se vyskytly 2006-03-02 a 2006-05-01, přičemž se předpokládá, že by k nim mělo docházet asi dvakrát ročně. Jejich příčinou jsou zřejmě galaktické kosmické paprsky. V okamžiku závady byl topný článek mimo provoz a tudíž nedošlo k narušení tepelného režimu zařízení. Autonomní systém si se závadou dokázal poradit.
Počínaje 2006-06-24 se rozběhla dvoudenní série pozorování kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem], zaměřeného především na měsíc Japetus. Podařilo se rovněž získat snímky přechodu měsíčku Epimetheus přes kotouč satelitu Dione. Další vědecká činnost se týkala výzkumu magnetosféry (experiment MAPS) a atmosféry Saturnu (CIRS).
2006-06-28 byla provedená dráhové korekce OTM-064, která měla za cíl optimalizovat trajektorii před setkáním s Titanem (T-15), plánovaným na 2006-07-02. Korekční motorky RCS byly nastartovány v 16:30 PST (00:30 UT dne 2006-06-29) a po době hoření t=47.9 s, bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.069 m/s.
Cassini dokončila koncem června 2006 první polovinu primární výzkumné mise u Saturnu. Druhá polovina bude podstatně náročnější jak co do plánovaných průletů kolem měsíců, především Titanu, tak z hlediska intenzity manévrování.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23