Novinky - srpen 2006
2006-08-21 - Cassini
Status Report (2006-08-10 až 2006-08-16)
Prozatím poslední telemetrii ze sondy Cassini
přijala sledovací stanice DSN Goldstode dne 2006-08-15.
Kosmická sondy se nachází ve skvělém stavu a systémy fungují podle předpokladů.
Dne 2006-08-09 skončilo moratorium na vysílání
povelů směrem ke Cassini, zapříčiněné
probíhající sluneční konjunkcí. Formálně konjunkce ale skončila až
2006-06-13. Separační úhel mezi sondou a Sluncem
se zvýšil na 3° a rádiový kontakt se již dal považovat za dostatečně
spolehlivý. Časové nastavení automatu hlídajícího interval od posledního
přijatého povelu ze Země (command loss timer) byl znovu nastaven na normální
hodnutu 85 h. Ačkoliv byla letošní konjunkce těsnější než předchozí,
příjem telemetrie byl omezen po kratší dobu. Je to známka toho, že Slunce
vykazuje nižší aktivitu než vloni.
Téhož dne byl ukončena podpora Cassini
v pásmu S na rádiovém experimentu probíhajícím na observatoři Arecibo.
Vědecké aktivity minulého týdne zahrnovaly mj. sérii snímků v průběhu
17 h zachycující prstenec F a několikanásobné pomalé skenování
viditelné polokoule Saturnu spektrografem UVIS. Spektrometr VIMS mapoval
fluorescenci metanu v atmosféře planety. Přístroje na výzkum magnetosféry
a plazmového prostředí MAPS simultánně pozorovaly oblasti vnější magnetosféry.
2006-08-15 absolvovala
Cassini průlet pericentrem dráhy.
V této době byl v činnosti analyzátor kosmického prachu CDA, který
studoval výskyt prachových částic na dráze měsíce Tethys a v prstenci E.
Probíhala rovněž pozorování měsíců Dione, Mimas, Helene a Rhea.
2006-08-17 - Voyager 1
První lidský vyslanec ve vzdálenosti 100 AU
Nejvzdálenější těleso vyrobené lidskou rukou právě překonalo hranici
100 AU (astronomických jednotek) od Slunce. Americká sonda Voyager 1
dosáhla tohoto milníku dne 2006-08-15
v 21:13 UT. Přepočteno na kilometry činí tato vzdálenost úctyhodných
15 miliard km. Za téměř třicet let cesty vesmírem, navštívil
Voyager 1 a jeho dvojče Voyager 2 obří planety Sluneční soustavy,
byl vystaven intenzivní radiaci u Jupitera a drsným teplotním podmínkám
daleko od Slunce. Přesto dokázal pracovat nepřetržitě 24 h denně a
7 dní v týdnu.
Robot se pohybuje daleko za drahou Pluta, v místech, kde ze Slunce
zbyla jen jasná hvězda mezi tisíci jinými zářivými body. Očekává se, že
do desíti let by měl opustit zónu, v níž je prostředí ještě rozhodujícím
způsobem ovlivňováno slunečními projevy, a vstoupit do mezihvězdného prostoru.
Dlouhá životnost obou sond je dána robustní konstrukcí, použitím radioizotopového
zdroje energie a kvalitním řízením letu. Původní velký tým techniků v JPL,
starající se o život Voyagerů, se během času ztenčil na 10 osob. Ale
těchto 10 pozůstalých je velice zapálených pro věc a snaží se dovést
oba umělé vyslance lidstva, jak nejdál to půjde.
2006-08-12 - Cassini
Status Report (2006-08-03 až 2006-08-09)
Prozatím poslední telemetrii ze sondy Cassini
přijala sledovací stanice DSN Goldstode dne 2006-08-09.
Kosmická sondy se podle došlých dat nachází ve skvělém stavu a systémy
fungují podle předpokladů.
Kvůli vrcholící horní konjunkci se Sluncem a z tohoto důvodu snížené
kvalitě rádiového spojení byla vědecká činnost uplynulého týdne značně omezena.
Přístroje na výzkum magnetosféry a plazmových jevů tvořící soubor MAPS
[=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly ve studiu magnetosféry.
Přístroje RPWS [=Radio and Plasma Science] mapovaly výskyt plazmových vln
v magnetosféře Saturnu za účelem určení jejich role v magnetosférických
procesech. Dále uskutečňovaly sérii měření směřujících k prohloubení
znalostí o slunečním větru.
Minimálního separačního úhlu mezi Zemí, sondou a Sluncem bylo dosaženo
2006-08-06. Této události bylo využito ke
studiu sluneční koróny rozborem přicházejícího signálu ze sondy, která
vysílala telemetrii přes vysokoziskovou anténu rychlostí 1896 bit/s.
2006-08-09 - Rusko
Nácvik letu na Mars
Ruská kosmická agentura hledá dobrovolníky, na nichž by si vyzkoušela cestu
na Mars. Oznámení o tom se objevilo na
webových stránkách
agentury. Simulovaný "let" by se měl uskutečnit v Institutu medicíny
a biologie spadajícím pod Ruskou akademii věd.
Posádka by prožila 250 dní cestou k Marsu a 240 dní zpět.
Celková délka mise je rozpočítána na 520 dní s možností prodloužení
až na 700 dní. Během letu by kosmonauti komunikovali s řídícím
střediskem pomocí e-mailu, uvnitř lodi by fungoval
interní videookruh. Posádka by měla pětidenní pracovní týden. Po celou dobu
by se dobrovolníci museli obejít bez tabáku a alkoholu. V průběhu letu
jsou přichystány některé cvičné nouzové situace, při nichž by se mělo ukázat,
jak efektivně dokážou kosmonauti reagovat.
Experiment bude zahájen ve čtvrtém kvartále příštího roku.
2006-08-09 - Cassini
Status Report (2006-07-27 až 2006-08-02)
Prozatím poslední telemetrická data ze sondy Cassini
zaznamenala sledovací stanice Goldstone dne 2006-08-02.
Cassini zůstává ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
Jak bylo referováno v minulé situační zprávě, byla během průletu T16
kolem Titanu naměřena vyšší hustota atmosféry, než se očekávalo. Pracovní
skupina vytvářející model atmosféry obřího měsíce se sešla
2006-07-27, aby posoudila zjištěné údaje a
vydala doporučení, zda bude nutno měnit trajektorii při dalších setkáních
s Titanem. K tomuto rozhodnutí se zatím nepřistoupilo. Stávající
představy o vlastnostech Titanovy atmosféry se nemusí totiž příliš měnit.
Výjimkou je nižší pokles hustoty s výškou nad povrchem, zaznamenaný
ve vysokých zeměpisných šířkách. Cassini
přitom čeká v dohlednu jen jeden těsný průlet touto oblastí - T32.
Nejbližšího bodu ve výšce asi 950 km bude dosaženo nad 84° s.š.
a tudíž v bezpečné vzdálenosti.
2006-08-01 se uskutečnil korekční manévr
OTM-069 v oblasti apoapsidy, který nasměroval
sondu na další průlet kolem Titanu (T17). Hlavní motor zahájil práci
v 21:30 UT a po době hoření t=33.8 s bylo dosaženo změny
rychlosti o Δv=5.4 m/s. K další úpravě dráhy by mělo dojít
až 2006-09-04.
Na období mezi 2006-08-02 a
2006-08-12 připadá letošní sluneční konjunkce,
kdy se sonda nachází skrytá za slunečním kotoučem, případně velice blízko
něho (za hranici je považován separační úhel Země-sonda
-Slunce menší než 4°). V tomto čase je omezena rádiová komunikace,
na sondu nejsou vysílány žádné důležité příkazy, pouze se bude zkoušet
průchodnost linky opakovaným vysíláním jistých příkazů, které se ve skutečnosti
neprovádějí. Technici by rádi získali zkušenosti s přenosem dat při
takto rušeném signálu a změřili statistiku spolehlivosti rádiového spojení.
Od 2006-08-05 bude vysokozisková anténa HGA
zamířena dlouhodobě k Zemi a při separačním úhlu menším než 2°
bude rychlostí 1896 bit/s vysílána telemetrie. Normální spojení by
mělo být navázáno od 2006-08-10.
2006-08-08 - Exoplanety
Další překvapení mezi planemos
Populace exoplanet dostala dalšího zvláštního člena. Astronomové na Evropské
jižní observatoři La Silla objevili dvojici kosmických těles, jejíž členové
patří do nedávno ustavené třídy planemo. Planemo (v množném čísle planemos)
je zkratka z anglického "planetary mass object", a představují objekty
o hmotnosti planet, které se pohybují v mezihvězdném prostoru, aniž by
byly oběžnicemi nějaké regulérní hvězdy.
Oba nově objevené objekty o hmotnosti 7 resp. 14 hmotností Jupitera krouží
kolem společného těžiště a vytvářejí vlastně jakousi velice zvláštní dvojplanetu.
Existence takovéhoto dvojného systému přitom naprosto odporuje teorii o
vzniku planemos.
Přibližně polovina hvězd o velikosti Slunce se vyskytuje v párech.
U hnědých trpaslíků, kteří mají maximálně 75% hmotnosti Slunce a tudíž se
u nich nemohla rozběhnout jaderná fúze, je dvojných soustav už jenom asi
šestina. Plenemos jsou ještě menší, zmíněné objekty dosahují přibližně 1%
sluneční hmotnosti. V uplynulých pěti letech už jich bylo objeveno
několik desítek v oblastech, v nichž se momentálně tvoří nové
hvězdy. Zmíněná dvojice, která nese označení Oph162225-240515,
nebo také zkráceně Oph1622, je vůbec první binární systém v této třídě.
Objev byl nejprve vytipován pomocí 3.5m New Technology Telescope v La Silla.
Následným změřením spektra a infračervených snímků z 8.2m Very Large
Telescope bylo potvrzeno, že dva objekty tvoří skutečně fyzikální dvojici
a že se nejedná jen o náhodné promítnutí blízké a vzdálené planety na jedno
místo na obloze. Následná pozorování zjistila, že objekty jsou velice mladé,
nacházejí se ve stejné vzdálenosti a jsou velice chladné nato, aby se jednalo
o hvězdy.
Nová planemos jsou stará jen asi 1 mil. roků a pohybují se od sebe asi
v šestinásobné vzdálenosti, než činí vzdálenost Slunce-Pluto. Nacházejí se,
jak už označení napovídá, v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) asi 400 světelných
roků daleko.
O planetách se všeobecně předpokládá, že vznikaly z prachoplynového disku
obklopujícího mateřskou hvězdu. Hnědí trpaslíci a možná i naše dvojice planemos
se zformovaly patrně kontrakcí menšího plynového mračna, které se zároveň mohlo
roztrhnout a vytvořit zárodek miniaturního binárního hvězdného systému. Tato
teorie říká něco naprosto jiného než dosavadní názor, že hnědí trpaslíci a
planemos jsou embrya větších těles, která byla vymrštěna v zárodečných
fázích vzniku vícenásobného hvězdného systému. Jelikož složky Oph1622 se
nacházejí tak daleko od sebe, není pravděpodobné, že by slabé gravitační
síly dokázaly dvojici udržet pohromadě v okamžicích chaotického zrodu.
Teď je důležité zjistit, jestli jsou vícenásobné planemos běžným jevem, nebo
se jedná o velice vzácný úkaz. Teprve pak se bude moci pokročit v teoretickém
bádání o jejich původu.
2006-08-08 - Mars
Za projevy života může být statická elektřina
Před třiceti lety přistála dvojice sond Viking na povrchu Marsu. Jedním
z hlavních úkolů mise bylo pátrání po projevech života na rudé planetě.
K tomu byli robotičtí průzkumníci vybaveni několika důmyslnými přístroji.
Pamětníci si možná vzpomenou, že první výsledky byly velice nadějné, následná
měření ale život nepotvrdila. Nakonec se vědci shodli na názoru, že i když
jsou přijatá data rozporuplná, důkaz života přesto podán nebyl.
Během experimentů nazvaných Lebeled Release a Gas Exchange, byl prach
z Marsu, zjednodušeně řečeno, přidán k roztoku "živin" a pozorovalo
se, zda budou spotřebovávány a zda se vytvoří odpadní produkty. Zmíněné
experimenty ukázaly, že se na povrchu Marsu vyskytuje něco aktivního, protože
se "živiny" začaly rozkládat. Hmotový spektrometr, další z experimentů,
však žádné organické sloučeniny v zemině neobjevil.
Vysvětlení bylo jediné - v půdě se musí vyskytovat neorganické chemické
látky, které jsou velice reaktivní a tím dokáží napodobit životní procesy.
Mezi nejžhavějšími kandidáty na takovéto chemické substance byl jmenován
ozón (O3) a peroxid vodíku
(H2O2). Tyto molekuly
dokáže vyrábět ultrafialové záření v atmosféře, nebyl však znám proces,
jak tento reaktivní materiál v dostatečném množství a na dostatečně
dlouhou dobu dostat do povrchového materiálu. Někteří vědci vyslovili názor,
že by se mohl dostat do půdy za přispění statické elektřiny vznikající
za prachových bouří, které jsou v některých projevech podobné pozemským
bouřím. Elektrostatický potenciál získávají prachové částice vznášející se
v atmosféře a unášené prouděním vzduchu vzájemným třením.
Tato teorie spala uplynulých třicet let. Teprve teď se objevila v časopise
Astrobiology detailní analýza vycházející z laboratorních pokusů, počítačových
simulací a z měření na Marsu prováděných v posledních pěti letech.
Bylo ověřeno, že elektrické pole vznikající během prachových bouří na Marsu
je dostatečné, aby dokázalo rozštěpit molekuly na elektrony a ionty. Elektrony
kolidují s jinými molekulami z atmosféry, jako např. s vodou
a oxidem uhličitým, a vytvářejí se další chemické produkty, které začínají
reagovat s dalšími složkami v atmosféře. Výzkumný tým identifikoval
několik cest, jak se rozbité molekuly mohou rekombinovat do chemických sloučenin
jako je O3 a H2O2.
Bylo odhadnuto rovněž množství těchto molekul, které jsou schopny se
časem akumulovat v povrchových vrstvách Marsu. Množství takto
vznikajících reaktivních molekul v atmosféře může být mnohem větší než
molekuly vznikající působením ultrafialového záření. Peroxidu vodíku je dokonce
tolik, že by mohl v podobě sněhu klesat na povrch a tím "zamořit" zeminu.
2006-08-03 - Rosetta
Status Report (2006-06-30 až 2006-07-28)
Uvedený časový úsek představoval čtyři týdny pasivní přeletové fáze, ve
které zůstávala kosmická sonda v módu hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation
Mode]. Činnost systémů po celou dobu byla nominální.
Dne 2006-07-26 byla sonda převedena do aktivního
přeletového módu. Znamenalo to rekonfiguraci orientačního sytému AOCS, změny
v subsytému tepelné regulace a přepojení spojení na vysokoziskovou anténu
s maximální rychlostí přenosu. Stav sondy byl sledován v týdenních
intervalech, kdy se telemetrická data přenášela v reálném čase. Celkem
došlo k šesti rádiovým relacím přes sledovací stanici New Norcia, přičemž
poslední tří spojení už šly na účet operací spojených s oživováním systémů
sondy. Dne 2006-07-24 byla provedena kontrola
silových setrvačníků.
Dne 2006-07-04, ještě v pasivní fázi letu,
byl na čtyři dny aktivován experiment RPC [=Rosetta Plasma Consortium]. Měření
bylo zprovozněno kvůli jedinečné příležitosti, kdy
Rosetta prolétala ohonem komety Honda.
Získaná data byla uložena v palubní paměti a na Zemi budou odvysílána
až v srpnu po převedení veškerého zařízení do aktivního módu. Mimo tento
přístroj byl v provozu už jen monitor radiačního pozadí SREM.
Na konci popisovaného období, dne 2006-07-28
se Rosetta nacházela ve vzdálenosti
307.8 mil. km (2.06 AU) od Země, což představovalo 16 min
29 s doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke
Slunci činila 174.8 mil. km (1.17 AU).
Dne 2006-07-28 byla formálně zahájena etapa průletu
kolem Marsu, která vyvrcholí gravitačním manévrem u planety dne
2007-02-25. Před tím se uskuteční korekční manévr
v září 2006 a na doladění dráhy je rezervován další termín po průletu
v dubnu 2007.
V nejbližších dnech bude probíhat pasivní prověrka vybavení PC3 [=Passive
Checkout], sledování tepelných charakteristik konstrukce (srpna/září) a aktivní
prověrka užitečného zatížení PC4 (listopad/prosinec).
2006-08-03 - Japonsko
Japonsko by chtělo v roce 2030 postavit měsíční základnu
Japonská kosmická agentura JAXA si stanovila za cíl v roce 2030 postavit
obydlenou lunární základnu. Satoki Kurokawa, mluvčí JAXA, to oznámil
2006-08-02 na mezinárodní konferenci, která se
koná v Tokiu. Zároveň ovšem přiznal, že pro tento projekt není ještě
připraven rozpočet.
JAXA doufá, že se jí příští rok podaří vypustit družici
na selenocentrickou oběžnou dráhu. Následovat by měl automat schopný přistát
na měsíčním povrchu a nakonec by měla být vypuštěna sonda, která by se
z Měsíce vrátila se vzorky hornin.
Podle nastíněného plánu by se kolem roku 2020 měli vydat k Měsíci astronauti
a ti by začali budovat základnu s termínem dokončení 2030. Dříve bylo
pro stejný cíl uváděno datum 2025.
"Zda se tento plán podaří zrealizovat, není jisté. Potřebujeme pro něj
totiž získat podporu vlády a japonského lidu, ale technologicky je proveditelný
v několika desetiletích," řekl Kurokawa.
Japonský kosmický program se po ráně, kterou mu v roce 2003 způsobila
havárie rakety vynášející drahý špionážní satelit, pomalu dostává znovu do
obrátek. Uvedený cíl se ale ve srovnání s plánem NASA, která počítá
s návratem astronautů na Měsíc nejdříve v roce 2018, jeví jako,
mírně řečeno, odvážný. I v tomto případě se ale jako schůdná cesta
nabízí snaha o účast na mezinárodních projektech.
2006-08-01 - Databáze
Dopis čtenářům
Vážení čtenáři stránek Databáze kosmických sond,
věnujte, prosím, pozornost následujícím řádkům.
Databázi už tvořím poctivě přes tři roky. Z hlediska vývoje Sluneční
soustavy je to nepatrný časový úsek, z hlediska lidského je to dost
dlouhá doba pro vlka samotáře. Myslím, že za tři roky prokázaly webové
stránky svoji životnost a vytvořil se kolem nich pravidelný okruh čtenářů.
Nerad bych je zklamal, proto trávím nad klávesnicí počítače dlouhé hodiny,
které by se jistě daly naplnit jiným, zdraví prospěšnějším způsobem.
Musím se bez mučení přiznat, že současný stav Databáze neodpovídá mým původním
představám. Horko těžko se daří sledovat aktuální projekty, staré sondy stále
čekají na zpracování. Z obecných problémů, jako jsou třeba otázky vývoje
planetárních soustav, zajímavé technologie atp. se objevují jen chaoticky
vybrané Horké novinky. Pomalu jsem dospěl k názoru, že sám to všechno
prostě nezvládnu. Zároveň jsem přemýšlel, jak úroveň díla zlepšit. Tady jsou
závěry, ke kterým jsem došel.
1) Je žádoucí rozšířit množinu tvůrců
Uvítal bych pomoc jakéhokoliv druhu, ale především hledám nadšence, schopné
stvořit samostatný článek. Případným budoucím spolupracovníkům mohu samozřejmě
nabídnout jen pomíjivou slávu v podobě uvedení jména mezi autory. Naopak
by se museli smířit s tím, že bych si rád ponechal kontrolu nad obsahem
příspěvků. Na druhé straně to může být i výhoda pro ty, kteří se necítí
literárně či odborně nadaní. Nevyžaduji pravidelné příspěvky, ani příspěvky
precizně vycizelované, i když by to byl ideální případ. Stačí jen to, čemu
říkám pracovně "syrové maso". S podobným materiálem se pracuje většinou
mnohem lépe, než když se tvoří text zcela od začátku.
Pokud by byl zájem, mohli bychom se domluvit, že by příslušná osoba sledovala
nějakou konkrétní oblast, projekt, sondu. Například bych byl rád, kdyby se
někdo soustavně věnoval vývoji projektu návratu Američanů na Měsíc. Jiný by
třeba mohl hlídat Číňany atd. Vše podle zájmů - rád bych využil přirozené
sklony potenciálních přispěvatelů.
2) Úroveň příspěvků by se zlepšila, kdyby existoval kolektiv konzultantů
Člověk nemůže být odborníkem na všechno. Je proto dobré, když se může na někoho
v nouzi obrátit o radu nebo odbornou recenzi. Jistě jsou mezi čtenáři
vzdělaní lidé, kteří se vyznají v přiměřené míře v různých oborech -
elektrotechnice, jaderné fyzice, konstrukci speciálních přístrojů, fotovoltaice atp.
Druhou stránkou věci je používání správné terminologie - pokud v určité
specializaci nepracuji, je někdy obtížné zjistit správný český výraz pro cizí
slovo. Překonejte ostych a nabídněte svoje schopnosti! Stačí, když si občas
přečtete moje (naše) výtvory a pokud objevíte odborný nesmysl, taktním způsobem
mi naznačte, kde je něco špatně. Rád bych mimoto získal jakousi databázi
konzultantů, které bych mohl v případě potřeby oslovit.
Zvláštní podkapitolu konzultantů by měli tvořit lidé, kteří pohlídají úroveň
gramatiky. Vím, že lidé pracující s počítači dost často považují měkké
a tvrdé I, interpunkci a další české specialitky za archaismus, ale přesto
bych rád ve svých článcích ctil pravidla českého pravopisu. V tomto
případě platí totéž, co v předchozím - taktně upozornit na hrubky
v textu.
3) Zapojit do práce jazykově nadané kosmonautické amatéry
Tím mám na mysli dobrovolníky, kteří by případně provedli jen obyčejný překlad
jistého článku z jiného jazyka, obvykle z angličtiny nebo ruštiny.
Odborná úprava a přizpůsobení duchu Databáze, pokud by byl k dispozici
i originál, by se už dala zvládnout mnohem rychleji.
Znovu upozorňuji, že stejně jako já píšu bez nároku na honorář, ani případnému
překladateli nemohu nabídnout za provedenou práci žádnou finanční odměnu.
4) Zlepšit grafickou stránku Databáze
Až do této doby jsem byl toho názoru (a vlastně pořád ještě jsem), že hlavní
je obsah textu a pestrost obrazových příloh. Nicméně ani grafická podoba
webovské stránky a "umělecký dojem" se nadá zanedbat. Vzhled našich stránek
se přitom od původní verze vůbec nezměnil. Myslím, že nastal vhodný okamžik
k tomu, obrátit se na příznivce, kteří mají zkušenost a chuť navrhnout
novou grafickou podobu Databáze, aby nabídli svoje schopnosti.
To by tak asi bylo to hlavní! Nevím, jestli moje nářky a prosby přinesou
nějaký výsledek, rád bych ale věřil, že se najde minimálně několik jedinců,
kteří by rádi přiložili ruku k dílu aspoň naznačeným skromným způsobem.
Bylo by to krásné! Vážení přátelé, mějte na mysli, že kosmonautika
je v Česku bohužel málo populárním oborem. Lidí, kteří se o ni skutečně
soustavně zajímají, je, co by na prstech spočítal. Většinou se občan pídí
po dodatečných informacích na síti jen v okamžicích, kdy se stane něco
dramatického nebo je-li nějaká událost výjimečně
důkladně prezentována v masových sdělovacích prostředcích. O to větší
zodpovědnost leží na těch, které dokázal vesmír trvale připoutat a kteří
mají jisté popularizační schopnosti, aby tento svůj zájem šířili i mezi
širší veřejnost. Průzkum planet je přitom zrovna tou oblastí kosmonautiky,
která má šanci lidi a především mládež zaujmout.
Pusťme se do práce (a nenechávejte mě v tom samotného)!
Případné názory, náměty a hlavně "přihlášky do kolektivu autorů" posílejte
přímo na moji adresu.
Váš Antonín Havlíček, autor Databáze kosmických sond
ant.havlicek@seznam.cz
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|