Novinky - říjen 2008

2008-10-31 - Phoenix

Phoenix se odmlčel

Přistávací aparát Phoenix nereagoval ve středu 2008-10-29 večer a ve čtvrtek 2008-10-30 ráno na pokusy o navázání rádiového spojení. Sonda již několik dní pociťovala nedostatek elektrické energie způsobený kratšími dny a zaprášenou atmosférou nad místem přistání.
Odborníci v řídícím středisku mise soudí, že pravděpodobně menší zásoba energie způsobila aktivaci předem připraveného programu, který ponechá sondu po většinu času vypojenou a probouzí ji jen na dvě hodiny denně, aby mohla přijmout nové instrukce. Tento cyklus byl samovolně spuštěn v neznámém okamžiku, kdy se vybily baterie, a bohužel tudíž není známo, kdy je Phoenix vzhůru a kdy spí. Řídící středisko se nyní bude snažit kontaktovat sondu na povrchu Marsu v každém možném okamžiku a doufá, že se dokáže trefit do časového intervalu, kdy bude Phoenix naslouchat. Pak by bylo možné obnovit vědeckou činnost. V nejoptimističtějším scénáři, pokud bude spolupracovat i počasí, může oživení sondy trvat asi týden.
Definitivní konec práce sondy Phoenix se dá nicméně očekávat každým dnem. Svoji plánovanou životnost 90 dní už překročila o celé dva měsíce. Zatímco zpočátku v době místního léta zůstávalo slunce celý den na obloze, nyní, když nastupuje podzim, se už v noci schovává na sedm hodin pod obzor a solární panely nemohou produkovat životadárnou elektřinu.

Podle nejaktuálnější zprávy zachytila ve čtvrtek večer prolétající družice Mars Odyssey odpověď přistávacího aparátu na rádiové volání ze Země. Řídící počítač Phoenixe je naprogramován tak, že se po výpadku elektřiny znovu nabootuje. Ačkoliv se robot znovu ozval, přešel okamžitě na dalších 19 h do spánkového režimu a dobíjí baterie. Technici očekávají, že by mohli udržet sondu při životě ještě několik týdnů.

2008-10-30 - Extrasolární planety

Menší šance pro život u malých hvězd

Planety obíhající hvězdy s menší hmotností mají k dispozici jen asi miliardu let, aby se na jejich povrchu vytvořil a udržel život. Tento závěr vyplynul ze studia slapových sil, které mohou planetu přitáhnout blíž k mateřské hvězdě.
Kolem každé hvězdy je možno definovat tzv. zónu života, čili takové rozpětí oběžných drah planet, kdy je možné, aby na jejich povrchu existovala voda v kapalném stavu. Zóna se nachází v menší vzdálenosti u menších hvězd, jinak řečeno méně svítivých. Planeta se v zóně života ale nemusí pohybovat navěky.
Migrace planet v prvním období tvorby planetární soustavy je běžným jevem a způsobují ji interakce planetárního zárodku se zbytky prachoplynového disku, z něhož planeta zkondenzovala. Dráhy planet mohou být ale změněny i gravitačními silami, působícími mezi hvězdou a planetou a projevujícími se slapovými efekty. Tento druh působení na oběžnou dráhu se projevuje v mnohem delším časovém období.
Stejně jako působí Měsíc na vzdutí hladiny oceánů, vyvolává přitažlivost planety na "povrchu" hvězdy vyboulení. Jestliže se planeta pohybuje rychleji, než se hvězda otáčí, přelévání materiálu hvězdy způsobuje tah, kterým se snižuje rychlost oběhu planety a dráha planety se přesouvá blíž ke hvězdě. Rychlost přesunu planety blíž ke hvězdě závisí na několika okolnostech, mj. i na excentricitě (míře "protáhlosti") oběžné elipsy. Čím vyšší odchylka od ideálně kruhové dráhy, tím je planeta náchylnější ke změnám dráhy působením slapových sil.
Odborníci provedli řadu výpočtů pro různě hmotné centrální hvězdy a zjišťovali, v jaké vzdálenosti leží zóna života a kde se rozkládá oblast, v níž jsou slapové účinky pro vývoj oběžné dráhy planet ještě významné. Zjistili, že pokud má hvězda vyšší hmotnost než asi 35% hmotnosti Slunce, tyto dvě oblasti se prakticky nepřekrývají a planeta v zóně života se nemusí obávat, že by byla ze své polohy odtažena. Naopak hvězdy menší mají zónu života tak blízko u sebe, že slapové efekty, navíc u planety pohybující se po výstředné dráze, se projevují takovou měrou, že se planeta postupně po spirálové dráze blíží ke hvězdě, na povrchu stoupá radiace a teplota a v poměrně krátké době se voda odpaří a povrch se pro případný život stane definitivně neobyvatelným. Zmíněnou krátkou dobou je míněno časové okno v trvání kolem jedné miliardy let.
Život na planetě má jistou šanci, jak si prodloužit přijatelné podmínky na povrchu migrující planety. Obecně má život tendenci (a není myšlen jen rozumný život) upravovat si životní prostředí. Působí na klima například tím, že mění složení atmosféry. Tak se může třeba stát, že se zvýší odrazivost atmosféry, nebo se sníží prostupnost pro záření určitého typu.

2008-10-30 - Phoenix

Začínají potíže s nedostatkem energie

Přistávací modul Phoenix přešel v úterý 2008-10-28 následkem poklesu zásoby energie do bezpečnostního módu. Situaci mají na svědomí zhoršující se povětrnostní podmínky na Marsu. Technici se domnívají, že aparát neočekávaně přepnul na záložní obvody elektroniky a odpojil jednu ze dvou baterií.
Během bezpečnostního módu jsou zastaveny veškeré aktivity, kromě životně důležitých funkcí, a sonda očekává instrukce ze Země. Během několika hodin po události už byli specialisté z JPL a Lockheed Martin schopni vyslat povely nutné k obnově dobíjení baterie.
Povětrnostní podmínky na místě přistání se v minulých dnech podstatně zhoršily. V noci klesají teploty až na -96°C a přes den vystoupí jen na -45°C. Jedná se o prozatím nejnižší teploty zaznamenané od začátku mise. Situaci dále komplikuje slabá prachová bouřka a oblaky tvořené ledovými krystalky, což všechno snižuje účinnost slunečních článků. Kvůli nízkým teplotám se muselo rovněž poprvé zapojit elektrické vyhřívání akumulátorů. Topidla odsávají vzácnou energii a když se vezme do úvahy, že se krátí dny, je zřejmé, že nebude dlouho trvat a Phoenix okusí kritický nedostatek elektřiny.
Pro nejbližší dny byla zastavena vědecká činnost a modul dostal šanci dobít akumulátory. Normální činnost by se mohla obnovit nejdříve o víkendu. Ačkoliv je Phoenix schopen udržovat běžné rádiové spojení, bylo 2008-10-29 rozhodnuto vynechat ranní rádiovou seanci - opět kvůli šetření energií.
Řídící středisko rovněž oznámilo záměr postupně odpojit čtyři topné články. Původně se měly vypínat jeden po druhém s určitým časovým odstupem, nicméně pod dojmem posledních událostí se rozhodli technici odpojit hned dvě topidla naráz. Bez vytápění je teď tedy elektronika robotické ruky, kamera RAC umístěná na robotické ruce, analyzátor TEGA - přístroj, který zahříval vzorky regolitu a analyzoval uvolněné plyny. Druhé topidlo mělo na starosti zážehovou jednotku pyrotechniky na přistávacím aparátu, která byla od okamžiku přistání nepotřebná. Úspora energie by měla prodloužit život hlavní kameře a meteorologické stanici.
Mise Phoenixu na Marsu byla původně rozvržena na 90 dní. Momentálně už robot dokončil 5 měsíců pobytu v severním polárním regionu Rudé planety. Na severní polokouli skončilo léto a nastupuje podzim. Podle šéfa mise Chrise Lewickeho z JPL: "... může být otázkou dní nebo týdnů, než bude denní výroba elektřiny menší, než potřebuje sonda k provozu. Máme už jen málo možností jak omezit spotřebu energie."

2008-10-29 - Extrasolární planety

Hvězdná soustava s několika pásy asteroidů

Astronomové objevili, že v soustavě jedné z nejbližších hvězd Epsilon Eridani (ε Eri) se nachází dva pásy kamenných asteroidů a ještě jeden vnější prstenec tvořený ledovými tělesy. Vnitřní pás zhruba odpovídá pásu z naší sluneční soustavy. Vnější pás obsahuje přibližně dvacetkrát více materiálu. Přítomnost trojnásobného prstence kosmického materiálu navozuje myšlenku, zda neexistuje nějaká zatím neviditelná planeta, která systém tvaruje a udržuje. Pojednání o objevu bude otištěno v časopise Astrophysical Journal 2009-01-10.
Hvězda Epsilon Eridani je o něco menší a chladnější než naše Slunce. Nachází se ve vzdálenosti 10.5 světelných let v souhvězdí Eridanus, jak už z názvu vyplývá. Podle posledních katalogů je to devátá nejbližší hvězda a lze ji pozorovat prostým okem. Jedná se o mladou hvězdu - stáří se odhaduje na pouhých 850 miliónů let. Soustava Epsilon Eridani vykazuje pozoruhodnou podobnost s mladým solárním systémem srovnatelného stáří.
Naše sluneční soustava obsahuje jeden hlavní pás asteroidů ve vzdálenosti asi 3 AU (astronomických jednotek; 1 AU je přibližně 150 mil. km) mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru. Tělesa v pásu mají celkovou hmotnost kolem 1/20 hmotnosti Měsíce. Kosmický teleskop Spitzer zaregistroval u Epsilon Eridani identický prstenec hmoty ve vzdálenosti rovněž 3 AU. Navíc ve vzdálenosti 20 AU, což odpovídá přibližně oběžné dráze Uranu, byl objeven druhý pás malých těles, ovšem o celkové hmotnosti odpovídající hmotnosti Měsíce. Třetí, ledový prstenec se rozprostírá mezi 35 a 100 AU od centrální hvězdy. V naší soustavě by s tímto regionem korespondoval analogicky tzv. Kuperův pás, nicméně u Epsilon Eridani je v této oblasti rozptýleno stokrát více materiálu.
Teoretici spočítali, že v době, kdy bylo Slunci 850 miliónů roků, vypadal Kuiperův pás stejně jako u Epsilon Eridani. Od těch časů část materiálu unikla do mezihvězdného prostředí a část naopak zamířila do vnitřních prostor systému. Objekty z Kuiperova pásu těžce bombardovaly vnitřní planety. Stopy těchto dramatických událostí jsou stále ještě patrné například ve formě gigantických kráterů na povrchu Měsíce. Dá se předpokládat, že soustava Epsilon Eridani má podobnou fázi vývoje ještě před sebou.
Spitzer jasně rozlišil prázdné mezery mezi zmíněnými třemi prstenci kroužící hmoty. Tento jev se dá vysvětlit přítomností planet v tomto prostoru, které svojí gravitací udržují drobná tělesa na svých dráhách. Obdobný jev můžeme pozorovat u Saturnu, kdy byly zaregistrovány malé měsíčky obíhající planetu v mezerách mezi prstenci. Pro Epsilon Eridani by nejlépe vycházely tři planety o velikosti Neptunu až Jupiteru. Kandidát na první planetu byl již ostatně zaregistrován u nejvnitřnějšího pásu na základě pozorování radiálních změn rychlosti. Planeta by měla obíhat hvězdu po značně excentrické dráze (e=0.7). Tato dráha je ale málo pravděpodobná, protože by způsobila rychlé "vymazání" pásu gravitačními poruchami. Druhá planeta by se měla nacházet u druhého pásu a třetí asi ve vzdálenosti 35 AU.

2008-10-28 - Cassini

Status Report (2008-10-15 až 2008-10-21)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-10-21. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-10-15 uplynulo jedenáct roků od startu mise Cassini. V relativně klidném vědeckém dni bylo dokončeno filmování prstence F. Poté se sonda zorientovala k Zemi a odvysílala nejnovější data. Denní program skončil krátkou prohlídkou hlavních prstenců infračerveným spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
Intenzita vědeckého výzkumu narostla 2008-10-16, protože se sonda přiblížila periapsidě, čili nejbližšímu bodu k planetě. CIRS mapoval tepelné vyzařování hlavních prstenců, mapovací spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spektrometer] sledoval zákryt hvězdy γCru za prstenci F až D a později skenoval neosvětlenou stranu prstenců. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] se pokusily zachytit prozatím neznámé měsíčky v blízkosti prstenců a ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozoroval zákryt neuvedené hvězdy, velmi jasné v ultrafialovém oboru, za prstenci. Na závěr bylo zařazeno sledování magnetosféry nad pólem a zdrojů radiace Saturnu přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science].
2008-10-17 se uskutečnil necílený průlet kolem měsíců Pallene a Epimetheus. Téhož dne došlo na korekci dráhy OTM-168 [=Orbit Trim Maneuver]. Účelem manévru bylo upravit trajektorii před nadcházejícím průletem kolem Encelada (2008-10-31) a Titanu (2008-11-03). Hlavní motor sondy byl zažehnut v 10:34 UT a po době činnosti t=41.7 s změnil rychlost letu o Δv=7.0 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci. Manévru předcházel dlouhodobý 14hodinový zákrytový experiment prováděný aparaturou RSS. Před zahájením dráhové korekce dorazilo potvrzení, že byl otevřen kryt chránící motor při průletu rovinou prstenců. Po dokončení operace bylo na programu sledování rádiových hvizdů přístroji RPWS [=Radio and Plasma Wave Science], vznikajících při bouřkové aktivitě na Saturnu. Kryt motoru byl ještě téhož dne uzavřen. Jednalo se již o 49. cyklus manipulace s krytem hlavního motoru.
Dne 2008-10-18 bylo na programu fotografování malých satelitů kvůli upřesnění jejich oběžných drah. Přístroj CIRS zhotovoval teplotní mapu prstenců. Téhož dne byly vykonány poslední povely podle programu S44 a okamžitě navázaly první sekvence letového plánu S45. Program S45 je rozplánován na 40 dní a skončí 2008-11-26. V této době se mj. uskuteční dva cílené průlety kolem Titanu a šestnáct necílených průletů - po dvou kolem těles Enceladus a Tethys a po jednom kolem měsíců Titan, Janus, Pan, Mimas, Methone, Pandora, Daphnis, Atlas, Epimetheus, Polydeuces, Telesto a Helene. Termíny jsou rezervovány pro šest dráhových korekcí OTM-169 až OTM-173.
2008-10-19 minula Cassini měsíc Titan. V tomto případě se jednalo o tzv. necílený průlet. První den podle letového plánu S45 zahrnoval pozorování přístroji VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spektrometer] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. VIMS zhotovil mozaiku osvětlené strany prstenců, zatímco CIRS sledoval zákryt hvězdy CW Leo, silného infračerveného zdroje, za prstenci. Den zakončilo dvouhodinové měření Saturnovy magnetosféry spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer].
Vědecký program dne 2008-10-20 zahrnoval fotografování měsíců Mimas, Tethys a Titan kamerovým subsystémem ISS. Snímkovány byly rovněž miniaturní satelity a prstenec G. UVIS pozoroval nestálé látky v okolí Encelada, aby se získaly informace o vztahu mezi velmi řídkou atmosférou a gejzíry vyvěrajícími z okolí jižního pólu ledového měsíce. Po dobu pěti hodin studovaly přístroje MAPS magnetosféru planety.
2008-10-21 snímkoval systém ISS hlavní prstence Saturnu přes různé filtry. Pokračovala kampaň sledování malých měsíčků a prstence F. Spektrograf UVIS dvě hodiny pozoroval povrch Dione.

2008-10-25 - Mars

Záhadný původ měsíce Phobos

Evropští vědci se poněkud přiblížili k odpovědi na otázku, jak vznikl Phobos, větší z dvojice měsíčků kroužících kolem Marsu. Díky sérii blízkých průletů sondy Mars Express dnes víme, že měsíc se podobá více shluku úlomků než jednoduchému kompaktnímu tělesu. Nicméně záhadou zůstává, odkud se tato "hrouda" vzala.
Během léta uskutečnil Mars Express několik těsných setkání s Phobosem. Skoro pokaždé pořídil snímky vysoce rozlišující kamerou HRSC [=High Resolution Stereo Camera]. Z nich a z ostatních dat, která jsou dosud k dispozici, bude vytvořen přesný prostorový model měsíce a vypočítán objem tělesa s dosud nedosaženou přesností.
Při nejtěsnějším průletu se do pozorování měsíce zapojila rádiová aparatura MaRS [=Mars Express Radio Science]. Působení slabého gravitačního pole Phobosu se projevilo na trajektorii letu sondy, což se dařilo zaznamenat na změně frekvence rádiového vysílače. Z rozboru rádiového signálu se posléze stanovila hmotnost měsíčku. Porovnáním objemu a hmotnosti se pak dá lehce vypočítat hustota (měrná hmotnost) tělesa.
Poslední měření hmotnosti Phobosu poskytlo hodnotu 1.072 x 10¹⁶ kg. Předběžně byla vypočítána hustota na 1.85 g/cm³. Je to méně, než činí hustota hornin na Marsu, která se pohybuje mezi 2.7 až 3.3 g/cm³, ale blíží se odhadované hustotě některých asteroidů. Tyto asteroidy (planetky) jsou zařazeny do třídy D. Má se za to, že se jedná o silně nekompaktní tělesa s obřími dutinami. Jsou to patrně jen shluky menších objektů držících pohromadě gravitačními silami.
Spektroskopická pozorování Mars Expressu a předchozích sond rovněž potvrzují, že složení Phobosu je podobné složení jmenovaných asteroidů. Naznačuje to tudíž, že Phobos a pravděpodobně i menší měsíc Deimos jsou původně asteroidy zachycené Marsem. Vysvětlení by bylo skoro perfektní, nebýt jedné okolnosti, která do tohoto scénáře nezapadá. Asteroidy zachycené planetami se usadí na zcela náhodné dráze. Phobos ale obíhá Mars přesně v rovině rovníku. Vědci zatím nechápou, jak k tomu mohlo dojít.
Podle jiné teorie se mohl Phobos vytvořit materiálu, vymrštěného z povrchu Marsu po impaktu obrovského meteoritu. Úlomky z větší části dopadly zpět na planetu, některé se však na oběžné dráze shlukly do dnešního měsíce.
Otázka, odkud pochází materiál tvořící Phobos - z Marsu nebo z pásu asteroidů - tedy zůstává prozatím bez odpovědi. Měsíc byl zdálky prozkoumán řadou přístrojů, rozhodující slovo by ale mohl mít jen přímý rozbor vzorků, které by někdo dopravil do pozemské laboratoře. Šance na to je - příští rok odstartuje ruská mise Fobos-Grunt, která by měla z měsíce odebrat dostatečné množství materiálu. Během přistání na měsíci bude mít ruský robot už k dispozici nejnovější znalosti o topografii a gravitačním poli získané evropskou sondou.

2008-10-24 - Lunar Reconnaissance Orbiter

Sonda podstupuje zkoušky ve vakuové komoře

Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) zahájil testy odolnosti proti účinkům drsného kosmického prostředí. Sonda postavená ve středisku NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu byla uložena do obří komory, ve které se dá vytvořit hluboké vakuum i simulovat kosmické tepelné účinky. V komoře proběhne celá řada zkoušek v prostředí, které čeká na sondu na oběžné dráze kolem Měsíce. Kromě testů vlastní sondy poslouží simulace k výcviku řídícího týmu.
Družice nese sadu sedmi přístrojů určených k detailnímu mapování měsíčního povrchu, k poznání topografie, světelných podmínek, mineralogického složení a místních surovinových zdrojů. Dalším úkolem je výběr míst pro bezpečná přistání a vybudování plánované měsíční základny a stanovení míry radiačního ohrožení astronautů.
Sonda bude převezena do střediska Kennedy Space Center na floridském kosmodromu začátkem příštího roku a 2009-04-24 vzlétne pomocí nosné rakety Atlas V ke svojí misi. Společní s ní se vydá do vesmíru zařízení Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS), které dopadne na Měsíc a bude pátrat po přítomnosti vodního ledu.

2008-10-23 - Chandrayaan-2

Indie na Měsíc znovu za rok?

Po včerejším úspěšném startu mise Chandrayaan-1 se nechala agentura ISRO [=Indian Research Space Organisation] slyšet, že druhého robota k Měsíci pošle koncem roku 2009 nebo začátkem roku 2010. Zamýšlená sonda Chandrayaan-2 se má realizovat jako společný podnik ISRO a Ruské federální kosmické agentury.
Práce na novém projektu by se měly zahájit bezprostředně poté, co Chandrayaan-1 zahájí rutinní výzkum Měsíce. Tým specialistů, který stojí za úspěchem první indické lunární mise, bude zapojen i přípravy nového díla. Vědecké vybavení není ještě stanoveno a čeká se až na výsledky právě probíhající výpravy, počítá se ale s tím, že se na něm budou znovu podílet další země a organizace.
Druhá indická lunární výprava si klade za cíl uskutečnit měkké přistání na Měsíci a vysazení malého vozítka. Smlouva o spolupráci mezi ISRO a ruskou stranou byla již podepsána.

2008-10-22 - Chandrayaan-1

Indie se vydala k Měsíci

Dnes časně ráno v 06:22 místního času (00:22 UT) úspěšně odstartovala první indická výprava k Měsíci. Sonda Chandrayaan-1 vzlétla na vrcholku nosné rakety PSLV-C11 z kosmodromu Shriharikota - střediska Satish Dhawan Space Centre, nacházejícího se na jihovýchodním pobřeží indického subkontinentu. Podle vyjádření představitelů ISRO [=Indian Space Research Organisation] proběhl naprosto perfektně a nosná raketa umístila po 19 minutách sondu na přechodovou geocentrickou dráhu ležící ve výšce 255 až 22860 km a se sklonem 17.9° k rovníku. Z ní bude v nejbližších dnech přemístěna na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Aktivní životnost by měla dosáhnout nejméně dvou roků. Cena mise byla vyčíslena na 80 mil. USD.

2008-10-21 - ExoMars

Realizace projektu odložena

Evropská kosmická agentura ESA oznámila odklad robotické mise ExoMars na rok 2016. Navíc má za úkol kvůli úsporám hledat společníky z Ruska a Spojených států. Jedná se už o druhý velký odklad. Rover ExoMars je přitom vlajkovou lodí evropského vesmírného výzkumu. Původně měl vzlétnout již v roce 2011, ale kvůli potížím již v prvotních fázích projektu byl už dříve odložen na rok 2013.
Evropské vlády dále vyzvaly agenturu ESA, aby našla způsob jak zredukovat předpokládanou cenu projektu, která činí 1.6 miliardy USD. V úvahu přichází finanční a technická spoluúčast ruské a americké strany. Jen tak se zdá, že by šlo splnit původní velkorysé cíle projektu a nebylo by nutné redukovat vědeckou kapacitu sondy.

2008-10-20 - Cassini

Status Report (2008-10-08 až 2008-10-14)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-10-14. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-10-09 se uskutečnil necílený průlet kolem objektů Telesto a Janus.
Hlavní atrakcí dne 2008-10-09 bylo setkání s měsícem Enceladus (průlet E5). Sonda se přiblížila v 19:31 UT k povrchu na minimální vzdálenost 25 km, což představovalo prozatím netěsnější setkání s velkým tělesem za dobu trvání mise. Relativní rychlost průletu činila 17.7 km/s a nejnižší bod dráhy se nacházel nad bodem se souřadnicemi 28°j.š. a 97°z.d. 29 s před okamžikem největšího přiblížení přeletěla sonda ve výšce 339 km přímo nad jižním pólem měsíce. Vědecké pozorování se soustředilo na analýzu hmoty vyvrhované z ledových gejzírů, vyskytujících se v jižní polární oblasti. Tomuto úkolu se věnovaly především přístroje ze sady zařízení určených ke studiu plazmového prostředí a magnetosféry MAPS [=Magnetosphere and Plasma Science].
Bezprostředně po průletu kolem Encelada kontrolovalo 2008-10-10 řídící středisko v rámci běžné údržby sluneční senzor B. Dále byl otevřen kryt hlavního motoru. Sonda byla po dobu 13 h nasměrována anténou k Zemi a vysílala nejnovější data. Souběžně bylo vysílání v pásmu Ka použito k upřesnění znalostí o gravitačním poli Saturnu. Vědecký program pak pokračoval pozorováním Encelada na odletové větvi dráhy ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Cílem bylo zmapovat složení částic prstence E v bezprostřední blízkosti měsíce. Existuje totiž teorie, že kryovulkanické výtrysky z pólu měsíce ovlivňují složení zmíněného prstence.
Pozorování v následujících dnech bylo zaměřeno na filmování přechodných jevů v prstencích a fotografování miniaturních satelitů. Koordinované optické sledování se týkalo měsíce Tethys. Kamery pak byly otočeny k prstencům a pořídily sérii snímků prstence F. Optické přístroje nakonec sledovaly měsíc Dione.
Před koncem programu dne 2008-10-12 byla parabolická anténa zamířena k Zemi a na stanici Canberra byly odeslány nové vědecké údaje.Během vysílání došlo na korekční manévr OTM-167 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor byl spuštěn 2008-10-13 v 01:15 UT. Po době hoření t=20.04 s se změnila rychlost letu o Δv=3.33 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2008-10-13 byl opět uzavřen kryt hlavního raketového motoru (cyklus číslo 47). Otevřen má být opět 2008-10-17.
Dne 2008-10-18 proběhla pravidelná čtvrtletní kontrola vnitřního tření sestav silových setrvačníků RWA-1, 2 a 4 [=Reaction Wheel Assembly]. Tentokrát byly gyroskopy roztočeny na 1200 ot/min (obvykle 900 ot/min) v obou směrech a kontrolován čas, po němž se samovolně zastaví.

2008-10-20 - Chandrayaan-1

Běží countdown před startem

Od dnešního rána (pondělí 2008-10-20) běží 52hodinové odpočítávání před startem první indické sondy mířící k Měsíci. Sonda Chandrayaan-1 vzlétne z kosmodromu Shriharikota ve středu. Sestava nosné rakety již byla přemístěna na startovní rampu číslo 2 střediska SDSC [=Satish Dhawan Space Centre] a předstartovní přípravy jsou v plném proudu. Formální countdown začne zítra 2008-10-21 v 04:00 místního času. Zážeh motorů prvního stupně rakety PSLV-C11 je naplánován na 2008-10-22 v 06:20 místního času.
Nosič PSLV-C11 je zesílená verze standardní rakety PSLV [=Polar Satellite Launch vehicle]. Startovní hmotnost činí asi 316 t a je vybavena velkými přídavnými návěsnými motory, aby bylo dosaženo potřebné nosnosti. Raketa je 44.4 m vysoká a skládá se ze čtyř stupňů s motory na pevné i kapalné pohonné látky.
Sonda Chandrayaan-1 má na palubě 11 různých vědeckých experimentů a v okamžiku startu váží asi 1400 kg. Zkonstruována je ve tvaru krychle, z jejíž jedné strany vyčnívá panel solárních baterií. Pět vědeckých přístrojů bylo navrženo v Indii, ostatní dodali zahraniční partneři (ESA, NASA, Bulharsko).
Chandrayaan-1 je prvním kosmickým plavidlem, které vysílá Indická kosmická agentury ISRO [=Indian Space Research Agency] mimo prostor zemské oběžné dráhy. Následovat by měla sonda Chandrayaan-2, která je společným projektem Ruska a Indie a která by měla zahrnovat přistávací modul - lander a pozemní vozítko - rover. Předpokládá se nicméně, že stejně jako u prvního projektu, i Chandrayaan-2 bude vybaven přístroji z několika dalších vesmírných agentur.

2008-10-16 - MESSENGER

Sonda dosáhla perihelu dráhy

Řídící tým MESSENGERu oznámil, že sonda k Merkuru dnes dosáhla nejmenší vzdálenosti od Slunce na nynějším oběhu a zároveň (podle druhého Keplerova zákona) se pohybovala prozatím nejvyšší heliocentrickou rychlostí, která činila 62.979 km/s. Pro ilustraci - touto rychlostí by zdolala kosmická loď cestu ze Země na Měsíc za necelé dvě hodiny. Ačkoliv se jistě jedná o úctyhodnou rychlost, rekord zatím drží sluneční sonda Helios 2, vypuštěná 1976-01-15, která v dubnu 1976 dosáhla dokonce 70.220 km/s.
Nedávný průlet kolem Merkuru byl neobyčejně přesný, proto bylo rozhodnuto zrušit korekci dráhy TCM [=Trajectory Correction Maneuver] plánovanou na 2008-10-28. Další dráhová oprava, která bude rozdělena na dvě části 2008-12-04 a 2008-12-08, by měla nasměrovat MESSENGER ke třetímu a poslednímu průletu kolem Merkuru dne 2009-09-29.
Na webu mezitím přibývají další fotografie planety z druhého setkání začátkem října.

2008-10-14 - Kaguya (SELENE)

Mapa lunárního gravitačního pole

Japonští astronomové zpracovali na základě měření sondy Kaguya mapu gravitačního pole odvrácené strany a získali globální výškopisná data Měsíce. Tato informace byla prezentována na letošním výročním zasedání Americké astronomické společnosti.
Družice Měsíce Kaguya (původně označovaná jako SELENE) odstartovala 2007-09-14 a od té doby úspěšně fungovala už více jak jeden rok. Jejím úkolem je mimo jiné zkoumat vnitřní strukturu Měsíce, obzvlášť rozdíly mezi přivrácenou a odvrácenou stranou. Vnitřek kosmického tělesa se dá studovat rozborem gravitačního pole. Kaguya odhalila jasné rozdíly mezi viditelnou a odvrácenou stranou. Je to taktéž důkaz rozdílného vývoje obou tváří našeho přirozeného satelitu.
Gravitační pole je zkoumáno pomocí Dopplerova efektu projevujícího u mikrovlnného rádiového vysílání kosmické stanice obíhající Měsíc. Protože každá družice se pravidelně schovává za těleso Měsíce, není možné sledovat celou její dráhu přímo ze Země. V dřívějších pokusech byla dráha za odvrácenou stranou pouze extrapolována ze změn, které byly zaznamenány v době, kdy se družice pohybovala v dohledu pozemského pozorovatele. Kaguya byla doplněna dvěma subsatelity Okina a Ouna, které odstartovaly současně s mateřskou sondou a byly postupně uvolněny na samostatné selenocentrické oběžné dráhy. Satelit Okina slouží jako retranslační družice, která je schopna předávat vysílání Kaguii i ve chvílích, kdy se pohybuje nad odvrácenou stranou Měsíce. Zásluhou toho byla získána podstatně přesnější data o gravitačním poli.
Gravitační anomálie jsou většinou totožné s kruhovými impaktními útvary. Měřením bylo zjištěno, že na odvrácené straně byla v době, kdy tyto útvary vznikaly, výrazně větší tloušťka litosféry. Znamená to, že obě strany Měsíce mají různou tepelnou historii. Odvrácená strana se ochlazovala mnohem rychleji než přivrácená. S tloušťkou kůry souvisí patrně i zjištění, že anomálie na přivrácené straně mívají kladnou hodnotu, zatímco na odvrácené straně zápornou.
Ve vybavení sondy byl i laserový výškoměr LALT [=Laser ALTimeter]. S jeho pomocí se podařilo shromáždit výšková data Měsíce v globálním měřítku, přičemž přesnost měření dosahovala 5 m. Měřením byly pokryty i oblasti, ve kterých dosud chyběly relevantní údaje. Jedná se především o polární regiony, které nejsou pozorovatelné ze Země a na které nedohlédla ani sonda Clementine, která prováděla zatím nejdůkladnější výškopisná měření.

2008-10-14 - Extrasolární planety

Jak odhalit druhou Zemi?

Skupina Exoplanet Task Force působící v rámci Poradního výboru pro astronomii a astrofyziku (Astronomy and Astrophysics Advisory Committee) vydala zprávu, v níž je popsána strategie, kterou by mohla být do 15 let zaznamenána a v základních charakteristikách popsána extrasolární planeta podobná Zemi. Objev takové planety by mohl dát odpověď na velkou otázku moderní astronomie - jsou planety typu Země běžné nebo vzácné? Na jedné straně jsme detekovali za posledních 10 let už více než stovku obrovských cizích planet obíhajících těsně kolem mateřské hvězdy. Na druhé straně pořád chybí důkaz planety, která by byly jak velikostí, tak vzdáleností od hvězdy analogií naší Země.
Zmíněná zpráva navrhuje okamžité investice do technologického vybavení a přípravu kosmických misí. Pokroku by mělo být dosaženo ve dvou krocích. První etapa by využila stávající pozemské a kosmické vybavení, případně techniku, která se už vyvíjí, a jejím cílem by bylo detekovat planetu velikosti Země u nejmenších hvězd, trpaslíků typu M. V této etapě je naděje dosáhnout velmi brzy hmatatelného výsledku, ale nalezená planeta nebude ještě tím pravým dvojníkem Země. Proto by měl následovat druhý krok, který by hledal nové Země u hvězd podobných našemu Slunci.
Ve druhém kroku bude zapotřebí astrometrických teleskopů umístěných ve vesmíru, které by byly navrženy speciálně pro tento obtížný úkol. Pokud se už podaří u cizího slunce zaregistrovat planetu velikosti Země a budeme tudíž vědět "kterým směrem se koukat", nastoupilo by pozorování kosmického teleskopu, který by se pokusil analyzovat atmosféru tělesa. Pak bychom snad mohli být blíže odpovědi na otázku: "Jsme ve vesmíru sami?"
Souhrn z uvedené zprávy je připraven k tisku v časopisu Astrobiology.

2008-10-13 - Cassini

Status Report (2008-10-01 až 2008-10-07)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-10-07. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2008-10-02 minula sonda necíleně měsíc Tethys. Téhož dne se uskutečnil korekční manévr OTM-165 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o doladění dráhy před chystaným průletem kolem satelitu Enceladus. Hlavní raketový motor zahájil práci v 11:44 UT a po době hoření t=23.71 s bylo dosaženo změny rychlosti o Δv=3.93 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci. Po skončeném manévru byl uzavřen kryt raketového motoru a po 2.5 h, když pominulo nebezpečí zásahu prachovou částicí v rizikové oblasti, byl opět otevřen. Jednalo se už o 46. cyklus manipulace s krytem motoru od zahájení letu.
Cassini se opět blížila k periapsidě a aktivita na palubě narostla. 2008-10-02 byl vědecký program zahájen fotografováním prstence F s vysokým rozlišením, které prováděla úzkoúhlá kamera NAC [=Narrow Angle Camera] ze sestavy ISS [=Imaging Science Subsystem]. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly ve sběru dat. Zařízení RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] sledovalo atmosférické hvizdy, související s bouřkovou aktivitou. Poté se sonda natočila anténou k Zemi, aby odeslala naměřená data a uvolnila palubní paměť. Přenos byl na krátkou dobu přerušen výše zmíněným motorickým manévrem. Po skončené rádiové relaci se MAPS věnoval sledování magnetosféry nad polárními oblastmi a optické přístroje spolu se spektroskopem CIRS pozorovaly měsíc Tethys ve stínu Saturnu. Nakonec se uskutečnilo koordinované studium polárních září přístroji UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer], ISS a CIRS [=Cassini Infrared Spectrometer].
2008-10-03 prolétla sonda necíleně kolem Titanu. V rámci vědeckých aktivit se uskutečnila řada kratších pozorování, mj. ISS snímkoval malé měsíčky kvůli upřesnění oběžných drah, CIRS skenoval tepelné záření prstenců, VIMS sledoval zákryty hvězd za prstencem A a optické přístroje fotografovaly měsíc Mimas. Den byl zakončen snímkováním oblačnosti na Titanu kamerami ISS.
Dne 2008-10-06 provedla Cassini korekci dráhy OTM-166. Do úpravy trajektorie se zapojily malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] v 19:29 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po operaci potvrdila dobu hoření t=8.13 s a změnu rychlosti Δv=14.96 mm/s.
Dne 2008-10-07 byl opět uzavřen kryt hlavního raketového motoru jako preventivní opatření před extrémně blízkým průletem ve výšce 25 km kolem měsíce Enceladus, k němuž dojde 2008-10-09. Otevřen má být následující den po průletu.

2008-10-13 - Rosetta

Status Report (2008-09-20 až 2008-10-05)

Kosmická sonda a pozemní segment pracovaly v uvedeném období podle předpokladů. Pět rádiových relací se uskutečnilo výhradně prostřednictvím sledovací stanice New Norcia v Austrálii.
Hlavní vědeckou náplní byly pokusy s gravitační čočkou, ke kterým byly použity snímky z kamery OSIRIS. Tento výzkum už skončil a kamera byla vypojena. V měření gravitačního pozadí pokračovalo zařízení SREM. Všechny ostatní přístroje byly mimo provoz.
Dne 2008-10-08 se nacházela Rosetta 414.2 mil. km (2.76 AU) od Země, což představovalo 1382 s (23 min 2 s) letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 329 mil. km (2.19 AU).
V následujících dnech bude pokračovat přeletová fáze s nízkou aktivitou. Systém řízení polohy AOCS [=Attitude and Orbit Control System] bude převeden do režimu se třemi aktivními gyroskopy. Sonda pokračuje v letu na čtvrtém oběhu kolem Slunce a dne 2008-12-17 dosáhne apoapsidy dráhy ve vzdálenosti 2.26 AU od Slunce. Poté se začne znovu přibližovat ke Slunci a 2009-11-13 uskuteční poslední gravitační manévr u Země. Mezi 2008-12-17 a 2009-01-06 nastává sluneční konjunkce, kdy separační úhel sonda-Země-Slunce bude menší než 3°. Sluneční konjunkce dosáhne vrcholu 2008-12-28, kdy se separační úhel zmenší na 1.6°. V době sluneční konjunkce se neplánují žádné zvláštní aktivity.

2008-10-09 - MESSENGER

Perfektní průlet kolem Merkuru

Princip sluneční plachty použitý k úpravě dráhy sondy MESSENGER se nadmíru osvědčil. Od posledního manévru DSM [=Deep Space Maneuver] provedený raketovými motory urazila sonda 668 mil. km. Trajektorie byla poté korigována jen silami, které vyvolává nepatrný tlak slunečního záření na konstrukci sondy, především na plochu solárních panelů. Dne 2008-10-06 minul MESSENGER planetu Merkur v nejmenší vzdálenosti 199.4 km nad povrchem. Jestliže byl cílem průlet ve výšce 200 km, je odchylka pouhých 0.6 km v meziplanetárním měřítku naprosto zanedbatelná a v historii kosmických sond unikátní.
Po průletu kolem Merkuru pokračuje příjem naměřených dat a zpracování výsledků. Postupně se na veřejnosti objevují nové snímky dosud neviděných regionů na povrchu planety. Zájemci si je mohou prohlédnout např. na oficiální stránce projektu:
http://messenger.jhuapl.edu/.

2008-10-07 - Asteroidy

Ohnivé divadlo nad Afrikou

V úterý 2008-10-07 v ranních hodinách (05:46 místního času = 02:46 UT) měl do atmosféry nad severním Súdánem vstoupit asteroid o průměru několika metrů. Jev mohl být podle odhadů odborníků provázen úžasným přírodním ohňostrojem. Je ale málo pravděpodobné, že by cestu ovzduším přečkal jakýkoliv rozměrnější fragment.
Objekty podobných rozměrů zasáhnou Zemi několikrát do roka - z tohoto hlediska se tudíž nejedná o nějaký výjimečný úkaz. Zvláštní je, že tentokrát jsme se o existenci blížícího se projektilu dověděli ještě na příletové dráze.
Malý kosmický balvan poprvé pozorovali v pondělí časně ráno astronomové pomocí teleskopu Mount Lemmon zapojeného do projektu Catalina Sky Survey a objev nahlásili jako obvykle Středisku pro sledování malých planet (Minor Planet Center), kde se stanovují předběžné elementy oběžné dráhy. Středisko vydalo promptně varování NASA a JPL, že se objekt, který mezitím obdržel označení 2008 TC3, nachází na kolizní dráze se Zemí. NASA vyhledává a sleduje asteroidy a komety procházející blízko Země v rámci programu Near Earth Object Observation Program, běžně nazývaného "Spaceguard" tj. "Vesmírná hlídka", sleduje jejich dráhy a vypočítává, zda by mohly být pro Zemi potenciálně nebezpečné.

2008-10-06 - MESSENGER

Druhé setkání s Merkurem

Přibližně po deseti měsících letu na heliocentrické dráze se sonda MESSENGER podruhé přiblížila k planetě Merkur. Po přípravných operacích začala průletová fáze 2008-10-03 pořízením první série snímků určených pro účely tzv. optické navigace. V plánu bylo v nejbližších třech dnech ještě dalších sedm sad navigačních záběrů.
Optická navigace se běžně používá ke stanovení polohy kosmické sondy vůči cílovému tělesu. Tento údaj je nezbytný, aby se zabezpečil především bezpečný průlet a zároveň průlet po určité trajektorii (z důvodů optimalizace vědeckého přínosu, gravitačních účinků atp.). Optická navigace je nenahraditelná především v případech, kdy poloha cíle není známá s dostatečnou přesností, nebo jestliže proces navigace nemohl být v průběhu letu zatím ověřen. Při prvním průletu kolem Merkuru v lednu letošního roku platily oba zmíněné důvody. Mimořádně úspěšné setkání s planetou už význam optické navigace tentokrát poněkud snížilo.
Při optické navigaci je potřeba získat na stejný snímek obraz cílového objektu a hvězdného pole v pozadí. Hvězdy jsou dostatečně daleko, aby se mohly považovat za prostorově stálé. Jestliže se podaří změřit, kde se na pozadí hvězd nachází planeta, je už možné následně odvodit polohu sondy.
Snímky pro optickou navigaci na palubě MESSENGERu zabezpečují kamery MDIS [=Mercury Dual Imaging System]. Zařízení MDIS se skládá ze dvou kamer - širokoúhlé WAC [=Wide Angle Camera] se zorným úhlem 10.5° a úzkoúhlé NAC [=Narrow Angle Camera] se zorným úhlem 1.5°. Kamery vždy míří jedním směrem, přičemž střed záběru kamery NAC je ve středu záběry kamery WAC. Širokoúhlá kamera WAC je vybavena speciálním filtrem, navrženým ke snímkování hvězd, které jsou mnohdy tak slabé, že k jejich zachycení je potřeba mimořádně dlouhá expoziční doba - až 10 s.
MESSENGER nejprve zhotoví záběr hvězdného pozadí kamerou WAC, pak rychle přepne na kameru NAC a pořídí snímek planety. Jelikož oba záběry jsou získány během několika sekund, planeta se na hvězdném pozadí znatelně neposune a tyto snímky lze tudíž použít pro navigační účely.
Porovnáním snímků bylo s uspokojením zjištěno, že se sonda pohybuje po správné dráze a není potřeba žádné korekce. Telemetrie indikovala, že systémy a přístroje pracují podle předpokladů.
2008-10-05 v 22:05 UT dorazily k Zemi poslední bity z vysokoziskové antény, vysílání přešlo do módu "maják" a sonda se automaticky orientovala tak, aby vědecké přístroje zaměřily přibližující se Merkur. Těsně před změnou orientace ještě přijalo pozemské středisko poslední sadu navigačních snímků, zachycujících prozatím nespatřenou část planetárního povrchu.
V nejbližších deseti hodinách bude sonda nejprve sledovat plynový chvost, který se podobně jako u komet táhne za planetou nad slunci odvrácenou stranou a pak přejde na fotografování Merkuru. Očekávají se barevné snímky a mozaika s vysokým rozlišením, o což se postará kamerový systém MDIS.
Nejnižším bodem nad povrchem proletí MESSENGER v 08:40:21 UT. Událost budou monitorovat sledovací stanice Canberra a Madrid. Spojení se sondou má být obnoveno v úterý 2008-10-07 v 04:14 UT rychlostí asi 52 kbit/s a vysílání dat zaznamenaných v palubní paměti SSR [=Solid State Recorder] začne asi o půl hodinu později.

2008-10-06 - Cassini

Status Report (2008-09-24 až 2008-09-30)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-09-30. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity 2008-09-24 se zaměřily na pozorování zákrytů hvězd za prstenci Saturnu. Přístroj VIMS sledoval zákryt jasné hvězdy γCru. Po rádiovém spojení se stanicí Madrid pokračoval VIMS studiem neosvětlené strany prstenců a na zákrytové experimenty navázal také spektrometr UVIS. Denní program byl zakončen unikátním sledováním průchodu měsíce Tethys stínem planety. Zatímco všechny optické přístroje dokumentovaly jev, hlavním úkolem přístroje CIRS bylo měřit teplotní změny na povrchu tělesa po vstupu do stínu.
2008-09-25 sonda necíleně minula malé měsíce Tethys, Atlas, Pan a Pallene.
Téhož dne prolétla Cassini periapsidou dráhy, tj. bodem ležícím na tomto oběhu nejblíže Saturnu. V tomto období shromažďovaly přístroje ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] data o magnetosféře nad polární oblastí a hledaly se radiační zdroje. Během rádiové relace se stanicí Goldstone bylo využito vysílání v pásmu Ka ke studiu gravitačního pole Saturnu.
Na větvi dráhy vzdalující se od planety byly 2008-09-26 nejprve fotografovány malé přirozené satelity v rámci kampaně na upřesnění jejich oběžných charakteristik. Poté využily optické přístroje relativní blízkosti měsíce Rhea a zhotovily snímky se středním rozlišením sloužícím ke geologickému výzkumu. V  závěru dne kamery ISS pořídily asi desetihodinový film, na němž byly v prstencích hledány radiální paprsky a jiné přechodné jevy.
Přes poslední zářijový víkend přístroje ORS [=Optical Remote Sensing] koordinovaně pozorovaly měsíc Mimas. Fotograficky byl dokumentován povrch a spektroskopicky analyzováno chemické složení.
2008-09-30 se sonda věnovala fotografování malých satelitů kamerami ISS a pak se zaměřila na Titan, na kterém byla monitorována oblačnost. Den byl zakončen 12hodinovým filmováním prstenců.

2008-10-03 - Dawn

Rok na cestě

Sonda Dawn v minulých dnech celkem nenápadně oslavila první výročí začátku cesty ze Země do hlavního pásu asteroidů. Aniž by oslňovala laickou veřejnost dramatickými operacemi, tahem svého iontového pohonu trpělivě mění dráhu letu.
Za první rok letu byl iontový pohon v činnosti souhrnně asi 253 dní, tj. po 69% celkového času. Motory spotřebovaly za tu dobu pouze 67 kg xenonu z původní zásoby, která činila 425 kg. Iontový motor přitom zvýšil rychlost letu o Δv=1.68 km/s.
Ačkoliv iontový pohon pracoval prozatím jen jednu osminu času, který je navržen do úplného konce mise, přírůstek rychlosti už přesáhl obvyklé hodnoty urychlení vyžadovaných u běžných planetárních sond.
Zatímco za rok od startu dokončila Země jeden oběh kolem Slunce, dráha sondy se vzdálila od dráhy Země a oběžná perioda se prodloužila. Dawn je tudíž teprve ve dvou třetinách svého prvního oběhu kolem Slunce. Zásluhou prvotního urychlení při vzletu, dlouhodobého tahu iontového pohonu a dokonce i gravitačního manévru u Marsu, k němuž dojde v únoru 2009, bude se dráha sondy stále více vzdalovat od elipsy, kterou opisuje naše Země, až do chvíle, kdy se prakticky srovná s dráhami asteroidů v hlavní pásu.
Práce řídícího střediska není ale omezena na sledování chodu raketového motoru. Občas je na čase dohlédnour na přístroje a systémy. V poslední době byly 2008-08-26 například kalibrovány hlavní a záložní kamera. Cílem bylo jednak ověřit, zda zařízení zůstává v pořádku a jednak zkontrolovat nové procedury, které v podobě změny ovládacího softwaru odešly ze Země v dubnu a prozatím nebyly testovány.
2008-09-22 byl úspěšně ověřován nový software, který sleduje výrobu energie v solárních bateriích. Sluneční panely byly natočeny o 45° od obvyklé polohy, čímž se snížilo ozáření fotovoltaických buněk a zmenšila se produkce elektřiny. Test probíhal ve chvílích, kdy se pravidelně každý víkend zastavuje práce iontového motoru a upravuje se nasměrování parabolické antény k Zemi. Motor byl nicméně tentokrát uveden do provozu. Jeho úkolem nebylo pohánět sondu, ale fungoval jako největší elektrický spotřebič na palubě. Dawn je nyní ve vzdálenosti od Slunce 1.66krát větší, než obíhá Země. Zkouška přesto prokázala, že rozměrné solární panely i při nepříznivé orientaci mají 2.5 kW, které potřebuje iontový pohon při chodu na plný tah. Později, až se vyhodnotí získaná data, vyzkouší se, jak si systém zásobování elektřinou poradí se situací, kdy se solární panely odvrátí od Slunce ještě více.
Dne 2008-10-01 se sonda nacházela 374 mil. km (2.49 AU) od Země. Rádiový signál potřeboval přibližně 42 min, aby vykonal cestu ze sondy k Zemi a zpět.

2008-10-02 - MESSENGER

Před druhou návštěvou Merkuru

Kosmická sonda MESSENGER proletí 2008-10-06 podle plánu podruhé kolem Merkuru a prozkoumá zbývající, dosud neviděnou část povrchu. MESSENGER [=Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry, and Ranging] mine planetu ve výšce asi 200 km a pořídí více než 1200 snímků. Zároveň využije gravitačního působení Merkuru k úpravě trajektorie tak, aby mohl v březnu 2011 zaparkovat jako první umělé těleso na jeho oběžné dráze.
V průběhu prvního setkání s planetou 2008-01-14 zachytily kamery sondy asi 20% povrchu, který nebyl zobrazen na záběrech Marineru 10, dosud jediné sondy, která Merkur navštívila. Nové snímky ukázaly, že je povrch pokryt planinami vytvořenými vulkanickou aktivitou. Změřené magnetické pole svědčí o existujícím žhavém tekutém jádru. Zároveň se zjistilo, že se planeta smršťuje rychlostí vyšší, než se čekalo.
Druhý průlet nám ukáže zcela nové prostory, opačnou stranu planety než v lednu. Vědci netrpělivě čekají, zda i tentokrát uvidí nové typy povrchových útvarů a těší se na další vědecká překvapení.
Sonda má už za sebou více než polovinu meziplanetárního letu. Kromě již zmíněných průletů kolem Merkuru již absolvovala gravitační manévry u Země (srpen 2005) a dva u Venuše (říjen 2006 a červen 2007).

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23