DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - listopad 2010


2010-11-30 - Budoucí technologie

Budeme pěstovat obilí na jiných planetách?

O kolonizaci jiných planet nesní jen milovníci žánru science-fiction. I seriózní vědci se v mnoha výzkumných projektech zabývají otázkou, jak jsou různé cizí světy vhodné pro existenci života. Například o Marsu máme již řadu důkazů, že alespoň kdysi dávno disponoval povrchovou vodou v kapalném skupenství. Existuje tudíž šance, že by se na něm mohly v budoucnu vytvořit podmínky k osídlení lidskými vyslanci.
"Potřeba kolonizovat nové země je člověku vlastní," říká Giacomo Certini, výzkumník oddělení věd o rostlinách, půdě a životním prostředí univerzity ve Florencii (Itálie). "Rozšiřování našich obzorů k jiným světům nemusí být tudíž vůbec ničím překvapujícím. Stěhování lidstva a produkce potravy na místě může být v budoucnu nutností."
Pro lidi cestující na Mars za účelem jen návštěvy nebo dokonce trvalého osídlení by bylo výhodnější využívat zdrojů planety, než vše potřebné vozit kosmickou lodí. To především znamená možnost pěstovat si vlastní potraviny na místě, v ekosystému, který se velice liší od pozemského.
Certini a jeho kolega Riccardo Scalenghe z univerzity v Palermu nyní publikovali studii, ve které se říká, že povrch Venuše, Marsu a Měsíce by mohl být vhodný pro zemědělskou produkci.
Ještě dřív, než bude možné rozhodnout, jak lze planetární půdy využít, museli oba vědci vyzkoumat, zda materiál na povrchu planety může být definována jako skutečná půda. "Aniž bychom se zabývali filozofickým obsahem tohoto pojmu, konečné posouzení, zda je materiál půdou, záleží na tom, jestli se jako půda chová," pokračuje Certini. "Znalosti, které jsme po více než sto let shromažďovali v rámci věd o půdě na Zemi, jsou k dispozici, abychom lépe prozkoumali historii a potenciál povrchu našich planetárních sousedů."
První z překážek při zkoumání planetárních krajin, a zda jsou využitelné při kosmické expanzi, je správné definování půdy. Bez něho je obtížné posoudit, zda mimozemský materiál je či není půdou. Na 19. kongresu o půdních vědách v Brisbane (Austrálie) letos v srpnu byl podán návrh na definici půdy jako "substrát na nebo těsně pod povrchem Země nebo podobných těles přeměněný biologickými, chemickými a/nebo fyzikálními činiteli a procesy." Na Zemi formuje půdu pět faktorů: matečná skála, klima, topografie, čas a biota (flóra a fauna v dané oblasti). Poslední faktor je nicméně stále předmětem debat mezi odborníky. Obecně by ale mělo platit, že půdou je taková hmota, která umožňuje růst rostlin. Tato zjednodušená definice ale implikuje myšlenku, že o půdě se nemůže mluvit bez přítomnosti života. Certini tvrdí, že půda je materiál, který obsahuje informaci o historii prostředí, a přítomnost života není nezbytná.
"Většina vědců myslí, že biota je nezbytná pro produkci půdy," říká Certini. "Jiní vědci, včetně mě, zdůrazňují fakt, že významné oblasti naší planety, například Dry Valley v Antarktidě nebo poušť Atacama zdánlivě tvoří půda bez života. To ukazuje, že půda může vzniknout i bez přítomnosti života."
Ve výše uvedené studii se tvrdí, že klasifikace materiálu jako půdy primárně souvisí se zvětráváním. Podle toho je půda jakýkoliv tenký nános na planetárním povrchu, který udržuje informaci o klimatické a geochemické historii.
Na Venuši, Marsu a Měsíci probíhalo větrání hornin různými způsoby. Venuše má hustou atmosféru s tlakem asi 91krát větším než zemská atmosféra na úrovni moře. Jejími hlavními komponenty je oxid uhličitý a kapičky kyseliny sírové a malá množství vody a kyslíku. Má se za to, že zvětrávání se dělo převážně teplotními účinky a korozí složkami atmosféry, vulkanickou činností, dopadem velkých meteoritů a větrnou erozí.
Na Marsu dominuje fyzikální způsob zvětrávání. Povrch drtí meteorické impakty, horniny se rozpadají účinkem teplotních změn a chemickými procesy. V současné době není na planetě pozorován žádný aktivní vulkanismus, ale rozdíly teplot mezi oběma polokoulemi vyvolávají silné větry. Rudá barva povrchu je způsobena chemickým procesem rezavění železa v horninách v minulosti.
Na Měsíci jsou kompaktní skály pokryty vrstvou volných úlomků hornin. Proces zvětrávání na Měsíci má nejvýznamnější složku v meteorické erozi a chemickým působením částic slunečního větru, který dopadá bez překážek na povrch.
Někteří vědci jsou toho názoru, že pouhé zvětrání horniny nestačí a že přítomnost života je pravou podstatou půdy. "Živá složka půdy je její neoddělitelnou komponentou, stejně jako její schopnost udržet rostlinu při životě kombinací dvou hlavních činitelů - organické hmoty a rostlinných živin," říká Ellen Graber[ová] z izraelské zemědělské výzkumné organizace.
Jedním z hlavních úkolů půdy na jiné planetě, bude její využití pro zemědělské účely. Bude potřeba udržet populaci, která by jednoho dne mohla planetu zabydlit.
Řada odborníků má nicméně pochybnosti o nutnosti používat k pěstování rostlin půdu. Tato metoda dnes už není neznámá. Nazývá se aeroponie (analogie k hydroponii - pěstování ve vodě) a jedná se o pěstování rostlin bez půdy na vzduchu nebo v mlze. Experimenty v tomto směru se prováděly od roku 1940 a na komerční bázi se aeroponie používá od roku 1983.
"Kdo říká, že půda je předpokladem zemědělství?" ptá se Graber[ová]. "Pro zemědělství jsou nutné dvě podmínky - první je voda a druhou živiny. Moderní pěstování rostlin dovoluje extenzivní využití "bezpůdních růstových médií", která zahrnují spoustu různých pevných substrátů."
V roce 1997 se NASA spojila s firmami AgriHouse a BioServe Space Technologies a navrhla experiment systému bezpůdního pěstování rostlin na kosmické stanici Mir. NASA měla na experimentu eminentní zájem kvůli velmi nízké spotřebě vody. Je-li potřeba k pěstování minimum vody, ušetří se na zásobách na palubě kosmického plavidla. Rostliny na palubě produkují kyslík a vlhkost, která se opět dá využívat např. k pití. Podle názoru Graber[ové], jestliže se jednoho dne dostane lidstvo do fáze osídlování jiné planety nebo Měsíce, bude bezpůdní technika pěstování rostlin rozhodně použita.
Poslední kosmické mise dávají budoucím zemědělcům naději. Lander Phoenix, který v roce 2008 zkoumal Mars, prováděl chemické experimenty s půdou za přítomnosti vody. Výsledky jsou velmi slibné, pro budoucí zemědělské využití dokonce lepší, než se čekalo. V půdě byla prokázána voda a významné množství živin neboli chemických látek potřebných k životu. Byly objeveny stopy hořčíku, draslíku a chloridů. Podle měření je půda zásaditého charakteru a nikoliv kyselá, jak se myslelo. Podobné informace, získané analýzami povrchového materiálu, jsou velice důležité pro rozhodování, která z planet se možná jednou v daleké budoucnosti stane cílem lidské kolonizace.


2010-11-29 - Cassini

Status Report (2010-11-102010-11-16)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-11-15. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-11-10 pokračovaly některé činnosti související s úplným obnovením normálního provozu po předchozím pobytu v bezpečnostním režimu. Především byly vydány pokyny potřebné pro provedení nejbližších korekčních manévrů. Testy se uskutečnily na rádiovém zařízení. Byly nahrány soubory potřebné k oživení přístrojů CDA [=Cosmic Dust Analyzer], CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a magnetometru MAG.
2010-11-11 minula sonda ve vzdálenosti 7921 km měsíc Titan. Vzhledem k tomu, že se nacházela stále ještě ve fázi překonávání následků nouzového režimu, neuskutečnilo se žádné vědecké pozorování.
Dne 2010-11-12 proběhla v reálném čase ze záznamníku SSR [=Solid State Recorder] aktualizace softwaru záložního počítače orientačního systému. Tato operace byla před týdnem přerušena přechodem sondy do bezpečnostního módu. Tentokrát vše proběhlo bez problémů.
Téhož dne obdržely nové instrukce přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem], VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer], CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a CAPS. Veškerá obnova softwaru pak byla dokončena 2010-11-15.
Korekce dráhy OTM-266 [=Obit Trim Maneuver] byla 2010-11-15 zrušena. Požadovaná změna rychlosti byla příliš malá a zrušení operace uvolnilo přenosovou kapacitu pro činnosti spojené s úplným oživováním sondy.


2010-11-23 - Stardust

Kometa na dosah

86 dní před schůzkou s druhou kometou zapálila sonda Stardust motory a upravila letovou trajektorii. Mise Stardust-NExT [=New Exploration of Tempel] dosáhne cíle 2011-02-14. V průběhu čtyř měsíců to bude již druhý průlet kolem komety v režii NASA.
Korekční manévr byl zahájen v 19:00 UT dne 2010-11-20. Motory pracovaly t=9 s a spotřebovaly asi 14 g paliva. Rychlost letu se změnila o Δv=0.33 m/s. Operace byla vypočítána tak, aby sonda minula kometu Tempel 1 ve vzdálenosti 200 km.
Sonda Stardust odstartovala 1999-02-07 a stala se prvním robotem, který dokázal odebrat vzorky hmoty komety (Wild 2) a dopravit je na Zemi. Zatímco schránka s cenným nákladem klesala v lednu 2006 zemskou atmosférou, mateřské plavidlo uvedli technici na dráhu, která umožňovala návštěvu případného dalšího cíle někdy v budoucnu. V lednu 2007 bylo o dalším osudu stále funkčního stroje rozhodnuto a Stardust započal cestu ke kometě Tempel 1 dlouhou čtyři a půl roku. Tentokrát pod modifikovaným jménem Stardust-NExT. Kometa Tempel 1 je na lidské návštěvy už zvyklá. Sonda Deep Impact ji v roce 2005 bombardovala speciálním projektilem.
Tentokrát bude těleso Tempel 1 fotografováno s vysokým rozlišením, bude měřeno jeho složení, distribuce velikosti částeček a charakteristiky výtrysků hmoty v plynném obalu komety. Tempel 1 patří do rodiny Jupiterových komet a její průzkum poskytne nové informace o vývoji těles z doby vzniku sluneční soustavy před 4.6 miliardami let.


2010-11-17 - Cassini

Status Report (2010-11-032010-11-09)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-11-09. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-11-03 probíhala v reálném čase instalace nového letového softwaru systému řízení orientace sondy AACS. V průběhu operace se nečekaně vyskytla závada na spojení se Zemí a procedura byla přerušena. Později bylo zjištěno, že došlo vinou špatného bitu informací k chybě na subsystému CDS [=Command and Data Subsystem]. Následně se rozběhl bezpečnostní program, který ukončil všechny aktivní programy a vypojil nedůležité spotřebiče včetně vědeckých přístrojů. Sonda se automaticky orientovala ke Slunci a rádiové vysílání se přepojilo na nízkoziskovou anténu. O hodinu později byla znovu aktivována vysokozisková anténa a sonda začala rychlostí 1896 bit/s vysílat telemetrická data.
Základní znovuoživení nastalo ještě téhož dne po sérii 12 programových sekvencí odvysílaných ze Země. Byla mj. snížena rychlost přenosu na obvyklých 500 bit/s, zapojeno napájení přístroje VIMS [=Visual and Infrared mapping Spectrometer], aby se udržela teplota v bezpečném rozmezí a v pamětech AACS a CDS se provedla řada diagnostických operací.
2010-11-04 pokračoval proces oživování sondy dalšími šesti sériemi povelů.
Dne 2010-11-08 v 11:15 UT se uskutečnila korekce dráhy OTM-265 [=Orbit Trim Maneuver]. Telemetrie přijatá bezprostředně po manévru potvrdila, že motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v činnosti t=157.5 s a změnily rychlost letu podle plánu o Δv=176.92 mm/s. Použity byly současně všechny motorky v bloku oproti normálním operacím, kdy při změně rychlosti orientaci sondy udržují silové setrvačníky. Důvodem výjimečného postupu byly předchozí bezpečnostní zásahy do letu. Všechny subsystémy hlásily po skončené operaci nominální funkci.
Téhož dne byl oficiálně oznámen návrat Cassini k normální činnosti.


2010-11-12 - Mars

Dávný Mars byl vlhký, útulný a životu příznivý

Světlé kopce minerálů usazených na vulkanických kuželích před více než třemi miliardami let by mohly uchovávat stopy o nejstarším vhodném prostředí, v němž žily mikroorganismy na Marsu.
Pozorování z družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) dovolily vědcům identifikovat přítomné minerály jako hydratovaný oxid křemičitý a vypozorovat jejich souvislost s vulkanickou činností. Složení kopečků a výskyt na svazích sopek jsou nejlepším důkazem dávné přítomnosti parních fumarol nebo horkých pramenů. Předpokládá se, že v sousedství takovýchto útvarů na Zemi kdysi dávno vznikly první životní formy. Teplo a voda, které byly podmínkou vzniku pozorovaných geologických útvarů, mohly zároveň připravit prostředí pro vytvoření a uchování života.
Žádná ze současných studií netvrdí, že na Marsu existoval život. Nejnovější objevy však ukazují starodávný Mars jako místo, kde alespoň po přechodnou dobu a v některých lokalitách panovaly podmínky pro rozvoj mikrobiálních životních forem. V některých izolovaných ostrůvcích se mohl život vyskytovat dokonce i poté, co Mars vyschnul a ochladil se.
Malý kužel vystupuje do výšky asi 100 m nad úroveň mělké terénní mísy Nili Patera. Sníženina, která je ve skutečnosti dnem vulkánu zabírá asi 50 km ve vulkanickém regionu Syrtis Major poblíž rovníku. Než se kužel vyzdvihnul, vytékající láva pokryla okolní planiny. Prolomením stropu jeskyně, v níž se dříve nacházela láva, vznikla pozorovaná terénní mísa. Následné lávové výrony dno Nili Patera dotvarovaly. Poslední fází sopečné činnosti byly vývěry horkých par nebo vody z hlubin. Oxid křemičitý se částečně v horké vodě či páře rozpouští, je jí transportován a na příznivém místě se opět může vysrážet. Oxid byl identifikován spektrometrem ve vrchních částech svahů vulkánu a dodatečně potvrzen stereoskopickými snímky. Dávná přítomnost fumarol je tímto prokázána. Analogicky s obdobnými útvary na Zemi se soudí, že v tomto prostředí panovaly přibližně před 3.7 miliardami let vhodné podmínky pro život.


2010-11-10 - Cassini

Status Report (2010-10-272010-11-02)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-11-02. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V soupisu vědeckého programu minulého týdne je na prvním místě uváděno 37hodinové pozorování tranzitu extrasolární planety spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared mapping Spectrometer]. Analyzátor CDA [=Cosmic Dust Analyzer] dokončil 29hodinovou kampaň studia mezihvězdného prachu. Zatímco sonda rotovala 8 h kolem osy X, magnetometr absolvoval kalibraci. Do studia kosmického prostředí se zapojily přístroje ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pokračovaly ve fotografování malých oběžnic kvůli zpřesnění jejich oběžných drah. Po dobu 16.5 h sledovaly měsíček Kari a stejnou dobu další měsíc Bergelmir. ISS, VIMS a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] monitorovaly společně Titan.
2010-10-31 absolvovala sestava silových setrvačníků RWA-1 [=Reaction Wheel Assembly] zkoušku funkce při nízkých otáčkách. Gyroskopy rotovaly rychlostí 400 ot/min po dobu 8 hodin a mezitím bylo sledováno jejich chování. Jednalo se už o třetí a poslední test, od jehož výsledků se čeká lepší pochopení příčin zvětšeného třecího odporu setrvačníků.
2010-11-01 bylo řízení orientace sondy přepojeno ze silových setrvačníků na reaktivní systém RCS [=Reaction Control Subsystem]. V tomto módu zůstane Cassini několik dnů, během nichž se jednak provede aktualizace letového softwaru AACS [=Attitude and Articulation Control System] a jednak dostanou setrvačníky šanci si odpočinout.


2010-11-09 - Chang´e 2

Čína hlásí úspěch sondy

Čína ústy svého ministerského předsedy potvrdila v pondělí 2010-11-08 úspěšný průběh letu své druhé lunární družice. Při té příležitosti byl zároveň představen detailní snímek Měsíce v prostoru Sinus Iridum {=Duhový záliv}.
Snímek byl pořízen CCD [=Charge-coupled Device] kamerou dne 2010-10-28 z výšky pouhých 18.7 km a pokrývá oblast 8 x 15.9 km se středem v 43.07° s.š. 31.05° z.d. S tímto prostorem údajně počítají čínští odborníci jako s možnou přistávací plochou dalších výprav k Měsíci.
Spekuluje se, že po splnění předpokládané šestiměsíční mise bude projekt Chang´e-2 zakončen jedním ze tří scénářů - dopad na Měsíc, odlet do meziplanetárního prostoru nebo návrat k Zemi.


2010-11-05 - Deep Impact / EPOXI

EPOXI u komety

Mise EPOXI dosáhla dalšího významného milníku. Sonda ve čtvrtek 2010-11-04 kolem 14 hodin UD minula kometu Hartley 2 a začala vysílat získané snímky. Hartley 2 je pátou kometou zkoumanou lidskou technikou z bezprostřední blízkosti.
Průletová fáze byla zahájena 2010-11-03 v 20:00 UT, kdy byly dvě kamery na palubě byly zaměřena na přibližující se cíl. O hodinu později začaly pořizovat snímky jádra.
Podle předběžných výpočtů se měla sonda přiblížit k cíli na nejmenší vzdálenost asi 700 km. Navigační tým upřesní přesnou výšku průletu později. Osm minut po dosažení minimální vzdálenosti v 13:59:47 UT se sonda natočila velkou parabolickou anténou k Zemi a zahájila vysílání o stavu životně důležitých systémů a další technická data uložená v paměti palubního počítače. O dalších 20 minut později začal přenos prvního snímku komety. Po cestě dlouhé 37 mil. km dorazila data na anténu soustavy Deep Space Network (DSN) v Goldstone v Kalifornii a vzápětí se portrét komety objevil na monitorech v řídícím středisku mise. Ještě téhož dne po poledni místního času proběhla ve středisku JPL tisková konference.
Několik prvních záběrů jádra komety, které jsou mimochodem opravdu zdařilé, je na domovských stránkách JPL
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-373&cid=release_2010-373


2010-11-02 - Cassini

Status Report (2010-10-202010-10-26)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-10-25. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecká náplň uplynulého týdne obsahovala mj. zakončení 44 hodinové kampaně studia mezihvězdného prachu analyzátorem CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizoval snímky měsíců, na jejichž základě byly upřesněny parametry jejich oběžných drah. Po dobu 4.5 h sledoval malý měsíček Hyrokkin. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] snímal spektrum hvězdy Eta Carinae, nato následovala osmihodinová kalibrace a aktivity byly zakončeny vyhotovením mapy teplot v horní troposféře a tropopauze Saturnu v trvání 28.5 h. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] po dobu 37 h sledoval transit exoplanety u hvězdného trpaslíka HD 189733. Planeta přechází před diskem hvězdy 1.6 hodiny s periodou 2.2 dny. Jas hvězdy se přitom snižuje přibližně o 3%.
2010-10-21 byl spínač CLT [=Command Loss Timer] opět nastaven na obvyklou dobu 110 h.
Dne 2010-10-22 byla dokončena periodická údržba orientačního systému AACS. Tato činnost se provádí vždy po 90 dnech a tentokrát při ní byly prověřeny servopohony závěsů hlavního raketového motoru a záložní sestava silových setrvačníků RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly].
2010-10-26 proběhla druhá zkouška sestavy RWA-2 při nízkých otáčkách. Setrvačníky byly roztočeny na 400 ot/min na dobu asi 6 hodin a měřily se různé charakteristiky takto rotující sestavy. Předběžné analýzy prozatím vypadají dobře, bude však potřeba provést ještě důkladnější analýzu naměřených dat.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23