Novinky - leden 2007

2007-01-30 - Rosetta

Status Report (2007-01-13 až 2007-01-26)

Uvedené časové období představovalo dva týdny letu, během nichž pokračovaly přípravy na průlet kolem Marsu. Hlavní činnosti se týkaly oprav a úprav softwaru a upřesňování skutečné dráhy sondy.
2007-01-18 bylo ověřováno několik softwarových oprav přístroje MIRO v off-line módu. Instalované záplaty prošly testy úspěšně, nicméně byl prozatím odložen restart počítače, po němž teprve začne program fungovat podle nových algoritmů.
Dne 2007-01-22 se uskutečnilo několik operací, které měly za cíl opravit část poškozených bloků v paměti SSMM. Rekonstrukce pokračovala i dne 2007-01-26.
2007-01-24 byl v 20:30 UT krátkodobě aktivován přistávací modul Philae a do paměti EEPROM byly nahrány některé nové instrukce, které se uplatní během průletu kolem Marsu při vědeckých pozorováních.
2007-01-25 byl nakonec mírně upraven řídící program kamer OSIRIS.
Všechny výše uvedené aktivity proběhly bez větších problémů. Navigační kampaň před gravitačním manévrem pokračovala záznamem radiometrických dat prostřednictvím sledovací stanice New Norcia a přijímacími aparaturami sítě DSN.
Dne 2007-01-26 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 316.3 mil. km (2.11 AU) od Země, což představovala 17 min 35 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost od Slunce činila 198.2 mil. km (1.32 AU).

2007-01-28 - Cassini

Status Report (2007-01-18 až 2007-01-24)

Prozatím poslední spojení s Cassini navázala sledovací stanice Goldstone dne 2007-01-25. Podle telemetrických dat se sonda nadále nachází ve skvělém stavu a systémy pracují podle očekávání.
Vědecká činnost 2007-01-18 se koncentrovala především na studium Saturnových prstenců. V činnosti byly přístroje VIMS, ISS a CIRS. CIRS prováděl radiální skenování a zjišťoval rozložení teplot. Paralelně s tím mapoval prstence přístroj UVIS v ultrafialovém oboru. Dále se prováděla radarová sondáž severních oblastí Titanu.
2007-01-19 byly fotografovány měsíce Atlas a Pan. Další měsíce Mimas a Tethys byly sledovány pro navigační účely. Pokračoval průzkum prstenců spektrometry CIRS a UVIS a širokoúhlou kamerou. Dalšího dne byl přístrojem UVIS pozorován zákryt hvězdy εLup za vnějším prstencem B.
Dne 2007-01-21 se uskutečnila korekce dráhy OTM-090. Manévr hlavním motorem poblíž apocentra sloužil k navedení sondy před dalším průletem kolem Titanu. Zahájen byl v 10:45 UT. Po době hoření t=14.7 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=2.37 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
2007-01-22 byl spektrometrem UVIS pozorován zákryt hvězdy γAra za prstenci planety. Za účelem optické navigace byly pořízeny snímky měsíců Tethys, Enceladus a Rhea. Dalšího dne pokračoval v průzkumu soustavy měsíců z hlediska přítomnosti plynných prvků. Zvláštní pozornost byla věnována měsíci Enceladus, kde byla snaha vypozorovat závislost přítomnosti prchavých látek v okolí na erupcích z podpovrchových vrstev. Kromě toho se prováděla kontrola řídícího softwaru spektrometru INMS a kalibrace jednotky SRU [=Stellar Reference Unit]. Dalšího dne došlo ke kalibraci přístroje MAPS.

2007-01-24 - Lunar-A

Japonská sonda k Měsíci patrně nepoletí

Japonská kosmické agentura JAXA [=Japan Aerospace Exploration Agency] oznámila 2007-01-15, že doporučila zrušit mnohokrát odkládanou automatickou sondu k Měsíci. Mise Lunar-A byla určena k lunárnímu průzkumu, který měl přispět k pochopení vzniku a vývoje Měsíce. Kromě orbitální části měly být navedeny k povrchu i dva penetrátory.
Mateřská loď byla postavena již před deseti lety a mezitím postupně stárla. Nyní bylo tedy dosaženo okamžiku, kdy je prakticky nepoužitelná - aspoň tak to prezentoval manažer projektu Takashi Nakajima tiskové agentuře AFP. "Místo toho, abychom rekonstruovali mateřskou loď nebo stavěli novou, podali jsme návrh, raději se zaměřit na jiné možnosti."
Konečné rozhodnutí o osudu mise Lunar-A by mělo padnout příští měsíc. JAXA uvažuje o alternativních nových projektech, případně o instalaci svých aparatur na sondách jiných států. Sonda Lunar-A zůstala na Zemi mj. vinou několika havárií nosných raket v kritickém časovém období. Nyní se Japonsko cítí být po řadě úspěšných startů družic opět na vzestupu.
Japonské ambice posiluje i stav kosmonautiky v dalších asijských zemích. Především úspěchy Číny ale i zkoušky nosné rakety, které uskutečnila Severní Korea, motivují Japonce ke zvýšenému úsilí. Možná i proto oznámila JAXA v srpnu minulého roku úmysl vybudovat obydlenou lunární základnu v roce 2030. Jen pro úplnost - Američané ale i Evropané by rádi dopravili člověka na Měsíc do roku 2020 (ale pouze v případě USA byly přípravy oficiálně zahájeny).

2007-01-24 - ExoMars

Evropu čeká nelehké rozhodnutí

Členové Evropské kosmické agentury ESA stojí v případě plánovaného roveru ExoMars před těžkým rozhodováním. Reálně hrozí, že bude buď omezen původní plán výzkumů, nebo bude nutné uvolnit nezanedbatelné finance navíc oproti původnímu rozpočtu. ExoMars je čtyřkolové vozítko o hmotnosti přibližně 200 kg, vybavené vrtacím zařízením schopným proniknout až dva metry pod povrch planety. V těchto hloubkách má hledat mikrobiální život, případně zkoumat, zda pro něj existují vhodné podmínky.
Původně měl ExoMars vzlétnout v roce 2011, v této chvíli je už start odložen o dva roky. Generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain sdělil na tiskové konferenci, že je rover momentálně přetížen nejrůznějšími přístroji do té míry, že se kapacita kontrahované nosné rakety Sojuz jeví jako nedostatečná. ESA by se tedy měla rozhodnout, zda některá zařízení zůstanou na Zemi, nebo se bude hledat výkonnější a pochopitelně dražší nosič. Na misi bylo původně v roce 2005 vyčleněno 650 mil. Euro.
Dalším problémem, který Dordain zmínil, je otázka přenosu cenných dat z Marsu na Zemi. Řekl, že "není na 100% jistý", že družice NASA na oběžné dráze kolem Marsu bude schopna fungovat jako retranslační stanice a zda by tedy nebylo žádoucí, aby spojení zajišťoval vlastní evropský satelit. "Nemělo by smysl vysílat ExoMars, když bychom posléze zjistili, že nemáme spojení."
V souvislostí s novou americkou vizí návratu lidí na Měsíc se Dordain zmínil o potenciálních oblastech spolupráce. ESA by měla zájem se angažovat v infrastruktuře zařízení na Měsíci, na oběžné lunární dráze, transportním systému a vědeckých experimentech. Vše bude ale otázkou možností financování takovýchto rozsáhlých aktivit.

2007-01-21 - Rosetta

Status Report (2006-12-30 až 2007-01-12)

Uvedené časové rozmezí představuje dva týdny, v nichž došlo k úvodním přípravným aktivitám před gravitačním manévrem u Marsu. Sonda se nachází ve fázi MSB [=Mars Swing-by], která sice formálně začala již 2006-07-28, ale teprve nyní se začínají uskutečňovat první kritické operace.
Ve dnech 2007-01-03 a 2007-01-04 probíhalo zkušební pozorování planetky (21) Lutetia kamerovým systémem OSIRIS. Vědecká data jsou ještě stále vyhodnocována příslušnou skupinou.
Dne 2007-01-09 byla provedena zkouška tepelného chování konstrukce sondy, která zaujala stejnou orientaci, jakou bude mít během průletu kolem planety. Test dopadl z hlediska orbitální části uspokojivě, čeká se ještě na vyhodnocení teplotního pole uvnitř přistávacího modulu.
Jako další operace byla následujícího dne provedena údržba palubního softwaru, který byl adaptován na fázi MSB, na střední vzdálenost od Slunce, ve které se nyní sonda nachází a v případě paměti EEPROM [=Electrically Erasable Programmable Read Only Memory] systému řízení polohy i na podmínky zastínění sondy Marsem, k němuž při průletu dojde.
Veškeré činnosti proběhly ve shodě s plánem a bez problémů. Pouze dvě závady byly detekovány na paměti SSMM [=Solid State Mass Memory] v jednom z modulů. Následným zásahem byl obsah paměti obnoven bez dalších dopadů na probíhající operace.
Kromě výše uvedeného mimořádného pozorování kamerami OSIRIS, zůstával v činnosti jen jediný vědecký experiment - přístroj SREM pokračoval v monitorování radiačního prostředí.
Za uplynulých 14 dnů se uskutečnilo celkem 8 rádiových relací přes stanici New Norcia. Ve čtyřech případech trvalo spojení 8 hodin a bylo věnováno mj. přenosu instrukcí na sondu, zbývající čtyři čtyřhodinové relace sloužily jen ke sledování Rosetty. Z americké strany bylo projektu věnováno dalších devět čtyřhodinových pasivních spojení pomocí sítě DSN. Zvýšený počet pasivních sledování sondy je dán požadavkem na upřesnění skutečné trajektorie před setkání s Marsem.
Dne 2007-01-12 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 313.5 mil. km od Země (2.09 AU), což představovalo 17 min 26 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 189.4 mil. km (1.26 AU).

2007-01-20 - Cassini

Status Report (2007-01-11 až 2007-01-17)

Prozatím poslední data z Cassini přijala sledovací stanice Goldstone 2007-01-17. Podle telemetrických údajů zůstává sonda ve skvělém stavu a systémy pracují normálně.
Dne 2007-01-12 se Cassini přiblížila již natolik k Titanu, že mohl být zahájen jeho radarový průzkum. RADAR pořizoval radiometrická a skaterometrická data z velké vzdálenosti. Spektrometr CIRS mapoval Titan ve středním a vzdáleném infračerveném pásmu. Kamery ISS fotografovaly měsíc sérií kontextových snímků a dále se zaměřily na noční stranu. Spektrometr VIMS simultánně pořizoval mapy s vysokým rozlišením. Přístroje ke studiu magnetosféry a plazmatu MAPS zahájily pozorovací kampaň a Spektrometr INMS zjišťoval strukturu atmosféry a ionosféry.
2007-01-13 minula Cassini ve vzdálenosti 1000 km Titan (cílený průlet T24) relativní rychlostí 6.0 km/s. Jednalo se o první ze sedmnácti plánovaných setkání s největším Saturnovým měsícem v roce 2007. Letos dojde ještě k jednomu cílenému průletu kolem měsíce Japetus. Osmnáct cílených průletů za jeden rok je více než za dosavadní čtyři roky primární mise Cassini.
Vědecký výzkum se zaměřil na radiometrické pozorování jižní i severní polární oblasti a radarové mapování dalšího pásu povrchu Titanu, tentokrát na polokouli odvrácené od Saturnu. INMS pokračoval ve studiu struktury atmosféry a ionosféry. Přístroje souboru MAPS sledovaly interakce měsíce s magnetosférou planety a experiment RPWS se zaměřil na detekci iontů, studium rádiových emisí, hustotní profily a celkové vlnové prostředí. Na odletové fázi byl pozorován zákryt hvězdy ηUMa za měsícem, čehož bylo využito ke stanovení vertikálního rozložení uhlovodíků v atmosféře a teplotního profilu. Optické přístroje včetně ISS po několik hodin pořizovaly globální mapy Titanu.
2007-01-14 uplynuly dva roky od úspěšného přistání pouzdra Huygens na Titanu.
2007-01-16 byl proveden korekční manévr OTM-089. Motorky RCS byly zažehnuty v 03:45 UT a po době hoření t=158.5 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.21 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Studiu prstenců Saturnu se téhož dne intenzivně věnovaly přístroje VIMS, CIRS, ISS a UVIS. Mimo jiné byl pozorován zákryt hvězdy δPer za všemi prstenci spektrometry UVIS a CIRS.

2007-01-15 - OSIRIS

Sonda třídy Discovery k asteroidu

Jak už bylo oznámeno dříve, získala University of Arizona (UA) začátkem listopadu 2006 zakázku ve výši 1.2 mil. USD na studii sondy OSIRIS. Sonda patřící do kategorie Discovery je určena k odběru vzorku povrchového materiálu z asteroidu a jeho dopravu k Zemi. Náklady na kompletní misi nesmí přesáhnout limit 415 mil. USD. Zároveň byl jmenován vědecký vedoucí PI [=Principal Investigator] Michael Drake. Vědecká stránka projektu leží na Laboratoři lunárních a planetárních výzkumů LPL [=Lunar and Planetary Laboratory] při UA.
LPL má za úkol rovněž připravit kamerový systém chystané sondy. Za řízení celé mise odpovídá středisko NASA Goddard Space Flight Center. Lockheed Martin Space System připravuje vlastní sondu, odběrový mechanismus a návratový modul. Rovněž bude zajišťovat operace v kosmickém prostoru. Uvedených 1.2 mil. USD financuje práce v nejbližších sedmi měsících, v nichž se úvodní návrh rozpracuje do větších podrobností, které by měly demonstrovat, jakým způsobem bude dosaženo cílů mise.
OSIRIS bude prvním kosmickým plavidlem, které navštíví tzv. "uhlíkatý" asteroid, tedy typ asteroidů, jež se skládají z primitivních uhlíkatých sloučenin, zbytků hmoty, z níž se tvořil sluneční systém před 4.5 miliardami let.
Kromě toho, že OSIRIS je jméno pocházející z mytologie, představuje jako je to v případě NASA běžné, zkratku, vyjadřující hlavní úkoly mise. O (Origin) zastupuje hlavní vědecké téma - původ (sluneční soustavy), SI (Spectral Interpretation) reprezentuje pozorování asteroidu v různých vlnových délkách a následné stanovení chemického složení, RI (Resource Identification) znamená průzkum asteroidu z hlediska budoucího získávání užitečných hmot, např. vody a kovů, S (Security) připomíná potřebu nalézt metodu ochrany Země před srážkou s asteroidem. Osiris bylo v egyptském náboženském systému božstvo života a plodnosti, mající rozhodující vliv na zemědělskou produkci. I tato starověká souvislost se dá aplikovat na připravovaný kosmický projekt. Asteroidy jsou jedny z těles, které mohly zanést zárodky života na Zemi. Některé se skládají, jak už bylo zmíněno, z primitivních sloučenin uhlíku a uhlovodíky jsou nejjednodušší organické molekuly, předchůdci života.
Kromě zkoumání původního materiálu solárního systému a předchůdců života bude mít sonda pochopitelně i jiné úkoly. Měla by studovat zásoby vody a vzácných kovů na asteroidu, které by se eventuelně daly využít při budoucím průzkumu vesmíru. Dalším tématem je sledování tzv. Jarkovského efektu (Yarkovsky effect). Tento jev vyvíjí jistou reakční sílu působící na rotující kosmické těleso zahřívané sluncem. Síla, i když minimální, dlouhodobě ovlivňuje dráhu tělesa, čehož by se dalo eventuelně využít při záměrných změnách trajektorie nebezpečných asteroidů.
Cílem letu sondy OSIRIS se má stát asteroid 1999 RQ36. Jak už číslo napovídá, jedná se o čerstvě objevený objekt z roku 1999. Jeho průměr je asi 580 m. Jedná se o planetku z kategorie "potenciálně nebezpečných", protože se její oběžná dráha téměř dotýká dráhy Země. Asteroid se řadí mezi poměrně vzácná malá tělesa, neboť u něho byly pozorovány výtrysky plynů a organických molekul, podobně jako u komet. Pouze čtyři takovéto "kometární" asteroidy byly doposud zaregistrovány v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.
Pokud bude studie mise úspěšně zakončena a NASA ji vybere k definitivní realizaci, odstartuje OSIRIS na podzim 2011 a k cíli dorazí v únoru 2013. V blízkosti asteroidu se zdrží skoro 300 dní, po které se bude provádět intenzivní průzkum (např. lidar, kamery, spektroskopy ve viditelném a infračerveném pásmu). Dříve než bude zahájen zpáteční let (do prosince 2013), rozpočítaný na další čtyři roky, sonda se spustí k povrchu a pomocí robotické ruky odebere nejméně 150 g primitivního regolitu, který bude umístěn k pozdějšímu pozemnímu zkoumání do návratového pouzdra.

2007-01-14 - Cassini

Status Report (2007-01-04 až 2007-01-10)

Prozatím poslední data z Cassini přijala sledovací stanice Goldstone 2007-01-10. Podle telemetrických údajů se sonda nachází ve skvělém stavu a všechny systémy pracují podle předpokladů.
2007-01-05 se uskutečnila dráhová korekce OTM-087 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o operaci v blízkosti apoapsidy, která měla nasměrovat Cassini před dalším průletem kolem Titanu T23, k němuž dojde 2007-01-13. Hlavní motor zahájil práci v 11:59 UT a po t=10.2 s hoření bylo dosaženo změny rychlosti Δv=1.63 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Téhož dne byly zahájeny operace podle plánu S27. Tato etapa zahrnuje období 43 dnů až do 2007-02-17, během něhož se uskuteční dva cílené a dva necílené průlety kolem Titanu a počítá se se šesti korekčními manévry OTM-088 až OTM-093. Ačkoliv byla zmíněná sekvence schválena a je prakticky v běhu, zbývá ještě několik položek na dořešení. V okamžiku spuštění programu S27 se sonda nacházela ve vzdálenosti 1 703 530 km od Saturnu a přístroje ISS, VIMS a UVIS shromažďovaly snímky do filmu zachycujícího podobu prstence F.
2007-01-09 pozoroval spektrometr UVIS zákryt hvězdy γGru (jižní souhvězdí Jeřáb) za prstencem A. Vědci si od sledování hvězdy, nacházející se 230 světelných let od Země a spektrální třídy B8 slibují získat záznam struktury a pozorovat dynamické jevy v prstenci. Magnetometr uskutečnil kalibrační měření v průběhu rotace sondy kolem jedné z os.
Další korekce dráhy proběhla 2007-01-10. Manévr OTM-088 byl zahájen v 11:29 UT malými korekčními motorky RCS [=Reaction Control Subsystem]. Po t=27.9 s hoření bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.041 m/s.
Kromě těchto technických operací mapoval přístroj UVIS rozložení molekul N₂, CO₂ a CH₄ v bezprostřední blízkosti měsíce Enceladus. Na měsíc Titan se zaměřily experimenty ISS a CIRS.

2007-01-10 - Mars Global Surveyor

Zánik sondy způsobila patrně softwarová chyba

Na jednání pracovní skupiny Mars Exploration Program, které se koná ve Washingtonu, předložil 2007-01-09 John McNamee zprávu o příčinách nedávné ztráty družice Mars Global Surveyor (MGS). Sondu patrně zničila chyba v řídícím programu. MGS přestal komunikovat se Zemí krátce poté, co oslavil deset let úspěšného letu.
Podle McNameeho: "Myslíme, že porucha vznikla vinou softwaru, který jsme odeslali v červnu minulého roku. Tento software se pokoušel synchronizovat dva letové procesory. Dvě adresy byly chybné - dvě paměťové adresy se přepsaly. Jak se měnila dráha, otáčeli jsme slunečními panely až narazily na koncovou polohu a družice přešla do bezpečnostního módu. Radiátor baterií se otočil ke slunci, teplota se zvýšila a baterie selhala. Jde ale zatím o předběžné dohady."

2007-01-10 - Měsíc

Metrický Měsíc

Většina z nás se již v životě pravděpodobně setkala s problémem různých jednotek při určování délek, hmotnosti, teploty atp. Nejběžnějším úkolem při komunikaci mezi jednotlivci či firmami v Evropě a USA je přepočet palců, mil, liber a stupňů Fahrenheita na jednotky mezinárodní soustavy SI a naopak. Staré anglické míry přitom zůstaly v běžném používání už jen v USA, Libérii a Barmě, zbytek světa je metrický. Nyní se stalo používání metrické soustavy povinným i pro Měsíc. NASA se rozhodla pro tento systém v souvislosti s obnoveným zájmem o lunární expedice, které mají vrcholit přistáním lidí a vybudováním stálé základny.
Rozhodnutí se zrodilo ze série jednání mezi zástupci NASA a 13 dalších vesmírných agentur, státních i mezinárodních, při nichž se vedly diskuse na téma vzájemné spolupráce a koordinace lunárního výzkumu. Standardizace soustavy měr je nepochybně krok správným směrem. Zmíněná jednání byla zahájena již v roce 2005 a zúčastnili se jich reprezentanti z Austrálie, Číny, Evropy, Francie, Kanady, Indie, Itálie, Japonska, Jižní Korey, Německa, Ruska, Ukrajiny a Velké Británie. Všechny tyto organizace plánují v dohledné době jakousi formu průzkumu Měsíce, buď samostatně nebo v kooperaci.
Jednotné použití jednoduchého metrického systému usnadní například kompatibilitu zařízení staveb nebo dopravních prostředků. Dá se v případě nouze využít stejných nebo podobných náhradních dílů. Nikdo si nebude muset lámat hlavu, jestli na šroub o průměru 15 mm bude "pasovat" matice 5/8 palce.
Zůstaňme ale jen u těch nejběžnějších problémů! Metrický systém zjednoduší výměnu vědeckých nebo operačních dat - např. jak vysoko nad povrchem letí těleso, jak daleko se nachází okraj kráteru od momentálního stanoviště atd.
Samotná NASA používá metrický systém již od roku 1990, ve výrobních závodech a spolupracujících institucích ale stále přetrvávají staré anglické míry. Rovněž staré mise stále ještě operují podle dřívější soustavy. Právě zmatek v různých měrových systémech byl příčinou katastrofy sondy Mars Climate Orbiter v roce 1999. Tehdy při brzdícím manévru u planety obdržela NASA údaje o práci brzdícího systému od subdodavatele v anglických mírách a ta zadala do programu, který pracoval s metrickou soustavou. Výsledek - ztráta sondy v ceně stovek miliónů dolarů.
Sjednocení všeho možného je žádoucím začátkem mezinárodní spolupráce. Kromě shody na metrickém systému se uvažuje mj. o unifikaci komunikace např. prostřednictvím společného internetového protokolu.

2007-01-10 - Měsíc

Britské sólo na Měsíc

Velká Británie chystá, podle zpravodajství BBC, vlastní automatické sondy k Měsíci. Návrhy dvou misí byly předány odpovědnému místu, které je schopno zajistit financování a to je Výbor pro výzkum fyziky částic a astronomii (Particle Physics and Astronomy Research Council). První expedice by mohla odstartovat již v roce 2010.
Při první misi nazývané Moonlight by byly z družice kroužící kolem Luny odpáleny dva čtyřmetrové projektily, které by měly proniknout hluboko pod povrch. Vědci si od tohoto experimentu slibují další poznatky o tzv. "měsícotřeseních" a další data o nitru Měsíce. Jestliže se Moonlight zdaří, bude vypuštěna druhá sonda Moonraker přímo na povrch, kde bude zkoumat místa pro potenciální obydlenou základnu.
Podle prof. Martina Sweetinga, zakladatele a šéfa vedení společnosti Surrey Satellite Technology Ltd., která připravila studii, náklady na kosmický průzkum se snížily takovým způsobem, že zmíněné sondy může Británie realizovat sama. "Současné malé mise k Měsíci stojí přibližně 500 mil. Euro (650 mil. USD). Při využití zkušeností ze stavby malých satelitů bychom mohli snížit náklady nejméně na pětinu," sdělil Sweeting v rozhovoru pro BBC.

2007-01-09 - Mars Scout

NASA vybrala další projekty misí k Marsu

2007-01-08 vybrala NASA další dva návrhy automatických misí k Marsu a zařadila je do studijní fáze. Tyto projekty by měly pomoci rozšířit naše znalosti o atmosféře planety, jejím klimatu a podmínkách na udržení života. Zároveň bylo rozhodnuto o podpoře účasti amerických vědců na chystaných projektech připravovaných organizací ESA a o financování studií technologií použitelných při výhledových expedicích k Marsu.
Každý přijatý návrh mise obdrží základní částku 2 mil. USD, za kterou bude v termínu devíti měsíců vyhotovena studie realizovatelnosti. Poté NASA vybere koncem roku 2007 jeden nejlepší projekt ke konečné realizaci v rámci programu Mars Scout. Očekává se start v roce 2011 a celkové náklady by neměly překročit 475 mil. USD.
Vybrány prozatím byly tyto projekty:
- Mars Atmosphere and Volatile Evolution (Maven) - sonda by měla uskutečnit měření, první svého druhu, zaměřené na otázky klimatu a obyvatelnosti planety a dynamické procesy v horní atmosféře. Na studii pracuje University of Colorado a NASA Goddard Space Flight Center. Vědeckým vedoucím PI [=Principal Investigator] je Dr. Bruce Jakosky.
- Great Escape - sonda by přímo studovala základní procesy vývoje atmosféry na základě měření struktury a dynamiky horní atmosféry. Dále by pátrala po případných biogenních složkách atmosféry, jako je např. methan. Projekt připravují Southwest Research Institute v Boulderu a v San Antoniu. Vědeckým vedoucím PI je známá postava planetárního výzkumu Dr. Alan Stern.
Jak už bylo uvedeno výše, NASA jmenovala Dr. Alana Wanga z Washington University do vědeckého týmu evropské mise ExoMars a přidělila mu 800 tis. USD na studium chemických vlastností, mineralogie a astrobiologie Marsu. ExoMars by měl vzlétnout v roce 2013.
Dále byly vybrány dva návrhy věnované studiu výhledových technologií. Dohromady na ně bylo vyčleněno 1.5 mil. USD. jedná se o:
- Urey Mars Organics and Oxidant Detector - přístroj by měl být schopen detekovat organické látky a oxidanty pomocí tří různých doplňujících se metod.
- Mars Organic Molecule Analyzer (Moma) - zařízení by mělo zkoumat stopy organických molekul a prostředí, ve kterém se vyskytují. Princip přístroje je založen na hmotovém spektrometru a plynovém chromatografu.
Vybrané projekty vzešly ze soutěže, do níž dorazilo v srpnu 2006 celkem 26 nabídek. Program Mars Scout je řadou relativně laciných sond s vysokým vědeckým a technickým přínosem. První misí programu bude sonda Phoenix, připravovaná ke startu v letošním roce.

2007-01-08 - Dawn

Stav přípravy mise k asteroidům

Projekt Dawn nadále postupuje podle plánu, jenž uvádí start do kosmu 2007-06-20 z floridského kosmodromu Cape Canaveral. Kosmická sonda prochází předstartovními zkouškami. Akustické testy úspěšně absolvovala v listopadu minulého roku. Vibrační zkoušky byly dokončeny prozatím v jedné ose (z) a právě probíhají v druhé ose (y). Chystají se zkoušky ve vakuové a termální komoře. Uskuteční se ve středisku Naval Research Laboratory (NRL) a jsou rozvrženy na celý leden. Současně s pobytem ve vakuové komoře budou testovány procedury vědeckých pozorování asteroidu Vesta z vysoké oběžné dráhy. Po dokončení jmenovaných zkoušek bude kosmická sonda v dubnu přepravena na Floridu.
Kromě zkoušek celé sondy probíhají prověrky i jednotlivých vědeckých přístrojů. Jedním z nich je detektor paprsků gama a neutronů GRaND [=Gamma Ray and Neutron Detector], jehož úkolem je provádět prvkový rozbor povrchového materiálu asteroidů Vesta a Ceres. Ve dnech 2006-12-16 a 2006-12-17 byla ověřována odolnost přístroje proti vibracím a rázům. Zkoušky dopadly podle očekávání a přístroj byl předán do další etapy, v níž bude vystaven simulovaným kosmickým podmínkám v NRL společně se sondou.
Jak už bývá zvykem, NASA připravila pro zájemce možnost, jak poslat společně se sondou Dawn svoje jméno do vesmíru. V akci se přihlásilo více než 360 tis. lidí. Seznam je již uzavřen a probíhá výroba čipu, který bude umístěn na palubě sondy.

2007-01-07 - Cassini

Status Report (2006-12-21 až 2007-01-03)

Prozatím poslední spojení se sondou navázala 2007-01-03 sledovací stanice Goldstone. Podle telemetrických dat se Cassini nachází ve skvělém stavu a systémy fungují normálně. Dnešní Staus Report zahrnuje kvůli svátkům na konci roku celé dva týdny letu.
2006-12-20 se sešla pracovní skupina, která řeší problematiku modelu atmosféry Titanu kvůli stanovení optimální výšky průletů kolem Titanu. Bylo konstatováno, že se výsledky měření získaná různými metodami pro výškovou úroveň 1000 km bohužel rozcházejí až pětinásobně. Tato diference nemohla být zatím uspokojivě vysvětlena a bude nutno počkat na další upřesnění.
2006-12-22 byla k dispozici data o současné trajektorii letu, která dovolila vypočítat potřebný manévr OTM-085. Potřebná změna rychlosti Δv=23.4 mm/s byla příliš malá a prakticky nemohla podstatně ovlivnit další korekci OTM-086. Vzhledem k tomu a rovněž proto, že manévr se měl provádět o Vánocích, bylo nakonec rozhodnuto OTM-085 zrušit.
2006-12-26, několik dní před dalším setkáním s Titanem, infračervený spektrometr CIRS prováděl analýzu atmosféry měsíce s cílem stanovit prostorové rozložení nitrilů, uhlovodíků a oxidu uhličitého. Složení plynného obalu Titanu totiž vykazuje značné variace závislé na se zeměpisné šířce a roční době.
Dne 2006-12-28 prolétla Cassini kolem Titanu ve výšce 1300 km rychlostí přibližně 6 km/s. Jednalo se o nejtěsnější setkání, při kterém byly pro udržování potřebné orientace sondy používány výhradně silové setrvačníky. Systém RSS byl použit pro dopplerovské proměření gravitačního pole měsíce v naději, že se podaří detekovat možný vnitřní oceán. Průlet T22 byl především věnován infračerveným měřením pomocí přístroje CIRS. Dále byly v činnosti přístroje MAPS, CAPS, CDA, INMS, MAG, MIMI a RPWS.
2006-12-31 se uskutečnil korekční manévr OTM-086. Hlavní motor byl spuštěn v 11:15 UT a po 2.95 s hoření bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.46 m/s. Všechny systémy pracovaly podle očekávání.
2007-01-03 potvrdila skupina mající na starost radar na sondě, že byla s definitivní platností potvrzena přítomnost jezer naplněných tekutým methanem na měsíci Titanu.

2007-01-04 - Měsíc

Začíná nové éra průzkumu Měsíce

Na Měsíci bude počínaje letošním rokem znovu rušno. Dvě asijské země vypustí svoje robotické průzkumníky k našemu přirozenému satelitu. Výzkum Měsíce zahájí v dubnu Čína, která se na lunární misi vydá vůbec poprvé. V létě pak dojde na ambiciózní japonský program. Uvedené dvě výpravy o rok předběhnou další dva pokusy, které v roce 2008 uskuteční Indie a Spojené státy.
Čína dokončuje stavbu své první lunární družice Chang'e 1 a na jaře ji vypustí pomocí nosné rakety Long March 3A z kosmodromu Xichang (Si-čchang). Podle plánu zaujme sonda nejprve oběžnou dráhu kolem Země a teprve po osmi hodinách nastoupí na cestu k Měsíci, kam by měla dorazit po 114 h. Na lunární orbitě by měla provádět výzkum po dobu jednoho roku. Náklady na misi se odhadují na 175.5 mil. USD.
Chang'e 1 je prvním krokem na čínské cestě na Měsíc. Do desíti let se dá očekávat vysazení automatického vozítka a nakonec návrat vzorků měsíčních hornin na Zemi.
Japonsko se pokusí o vlastní družici Měsíce v létě. Bude se jednat o velký projekt, o kterém se říká, že se jedná o největší lunární misi od časů pilotovaného Apolla. Sonda SELENE, kterou do kosmu vynese raketa H II, váží 2066 kg a obsahuje rovněž dva subsatelity o hmotnostech po 50 kg. Ačkoliv není další postup Japonska na Měsíci blíže konkretizován, směřuje dlouhodobě země Vycházejícího slunce k vybudování měsíční základny a těžbě měsíčních surovin. Následující kroky podléhají schválení na vládní úrovni. Japonsko, reprezentované organizací JAXA, by rádo hrálo významnou roli i v rámci mezinárodní spolupráce.
Na rok 2008 sklouzl projekt první indické družice Měsíce, pojmenované Chandrayaan 1.
Jestliže se o výzkum Měsíce pokoušejí státy Dálného východu, nemohou zůstat kosmické velmoci USA a Rusko stranou. Na americké straně se na rok 2008 připravuje projekt Lunar Reconnaissance Orbiter jako pilotní program nové kosmické iniciativy, směřující k obnovení letů na Měsíc. Rusko ohlásilo zajímavou misi Luna-Glob. Zdá se tedy, že výzkum Měsíce prožije již zanedlouho svoje období renesance.

2007-01-03 - Rosetta

Status Report (2006-12-15 až 2006-12-29)

Časové období, uvedené v titulku zahrnuje dva týdny letu v aktivním módu, během něhož byly dokončeny zkoušky plánované pro etapu prověrek užitečného zatížení PC4 [=Payload Checkout] a proběhl test tepelných vlastností konstrukce sondy. První aktivní prověrka stavu vědeckých přístrojů byla zahájena 2006-11-22 a skončila 2006-12-22.
V uvedeném čase byly vyzkoušeny za provozu přístroje ALICE, OSIRIS, ROSINA, COSIMA, MIDAS, RPC a SREM. Zvláštní pozornost byly věnována experimentům ROSINA, RPC, MIDAS, OSIRIS a COSIMA. Přístroje na studium plazmatu RPC a detektor radiace SREM zůstaly aktivní po celou dobu zkušební kampaně. Ostatní vybavení se zapojovalo jen na nezbytnou dobu zkoušky.
Všechny testy proběhly hladce s výjimkou senzoru iontů a elektronů IES [=Ion and Electron Sensor] ze souboru RPC, který zklamal při zkoušce 2006-12-19. Na kamerách OSIRIS se uskutečnila interaktivní prověrka ve dnech 2006-12-20 a 2006-12-21, která potvrdila, že je přístroj plně provozuschopný. Jednalo se o opakování zkoušky, která byla v původním termínu zrušena (viz minulý Status Report).
Dne 2006-12-27 došlo na stanovení tepelných charakteristik sondy. Pokus ukázal, že ve vzdálenosti 1.2 AU od Slunce a větší může být udržována orientace odpovídající aspektu SAA [=Solar Aspect Angle] (tj. úhel mezi osou +Z a směrem ke Slunci) 140° po neomezenou dobu. V této orientaci byla sonda ponechána 24 h a byly monitorovány změny teploty na předních a spodních tryskách a na nádrži. Teploty předních trysek se zvýšily až na 48.3°C. Teploty všech termočlánků se ale nakonec ustálily ještě před dosažením povolených hodnot, které obnášejí 55°C.
Za zmíněných 14 dní bylo navázáno celkem 6 rádiových relací se stanicí New Norcia v délce po 12.25 h. Další čtyři sledovací seance po čtyřech hodinách uskutečnila síť DSN.
Dne 2006-12-29 se Rosetta nacházela 309.2 mil. km od Země (2.07 AU), čemuž odpovídala doba letu rádiového signálu 16 min 33 s jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 180.6 mil. km (1.21 AU).

2007-01-02 - Mars

ESA nacvičuje misi na Mars

V prosinci se na jednom z nejméně pohostinných míst v Antarktidě usadila druhá italsko-francouzská posádka. Zůstane zde déle než jeden rok, z toho devět měsíců v zimě, kdy se k nim nemůže dostat žádný návštěvník ani záchrance. Účelem nebezpečného podniku je pomoc evropské agentuře ESA při přípravě lidské mise k Marsu.
Mezinárodní skupina se zabydlela na výzkumné stanici Concordia umístěné na Antarktické plošině. Concordia je izolovanou základnou, umístěnou v krutých přírodních podmínkách a její osazenstvo bude vystaveno vysokému stresu při simulaci výpravy na Mars. Budoucí astronauti budou muset překonat nejenom nástrahy fyzikálních podmínek, ale i bariéry psychologického rázu.
Výprava k Marsu by mohla trvat několik roků. Za dlouhou dobu letu k planetě a na zpáteční cestě bude posádka vystavena psychickému stresu z pobytu v malém uzavřeném prostoru. Na organizmus bude působit kosmická radiace a snížená (nebo nulová) gravitace. Krátce řečeno, astronaut bude dlouhodobě pobývat v extrémních podmínkách.
První expedice do Antarktidy v roce 2004 se zúčastnil jako technik Guillaume Dargaud. Podle jeho slov prožil "rok daleko od přátel a rodiny, čtyři měsíce úplné temnoty, zimní teploty -79°C a deset měsíců úplné izolace". Zmíněná izolace mu nepřipadala obzvlášť obtížná, ale jak říká: "Záleží to na lidech. Lidé, kteří se brzo zlomí, nemusí být ti, kteří nemají co dělat ale ti, kteří neumí vyplnit čas." Na otázku, jestli by po pobytu v Antarktidě dokázal přežít dlouhou cestu na Mars, se jen zeptal: "Kde se mám zapsat?"
Stanice Concordia byla postavena a je provozována jako společný projekt Francouzského polárního institutu a Italského antarktického programu. V roce 2002 se do projektu zapojila ESA. Výstavba byla dokončena v roce 2004 a od roku 2005 je základna k dispozici široké světové komunitě k provádění vědeckých výzkumů. Kromě zmíněných psychologických a medicínských zkoumání, provádí zde ESA experiment Mistacoba, což je studium šíření mikrobů ve stanici jako v izolovaném životním prostředí. Dále se zde zkouší systém recyklace odpadních vod.
Zkoušky dlouhodobého pobytu v uzavřeném prostoru na základně Concordia doplňují analogické pokusy, které se prováděly na kosmické stanici Mir, případně které se plánují v laboratorních podmínkách v Rusku, USA nebo i v jiných zemích.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23