Novinky - únor 2012

2012-02-22 - Extrasolární planety

Vodní planeta v Hadonoši

Zásluhou orbitální observatoře Hubble známe další zajímavý typ exoplanet. Do katalogů se dostala planeta o velikosti něco mezi Zemí a Uranem, která je zcela obklopena hustou vodní párou. Objev ohlásil mezinárodní tým astronomů, který vede Zachory Berta z Harvard-Smithsonian Center of Astrophysics.
"(Planeta) GJ 1214b se nepodobá žádné planetě, kterou známe," říká Berta. "Obrovský podíl její hmoty tvoří voda."
Planeta byla objevena pozemskými metodami v roce 2009. Jedná se o tzv. Superzemi s průměrem 2.7x větším než Země a s hmotností téměř sedmi Zemí. Obíhá rudého trpaslíka ve vzdálenosti asi 2 mil. km s periodou pouhých 38 hodin. Teplota planety se odhaduje na 230°C. V roce 2010 další skupina vědců zjistila, že atmosféra je možná složena převážně z vody. Jejich pozorování se ale dalo interpretovat i tak, že planetu obaluje atmosféra, v níž se vyskytuje vodní mlha.
Berta a jeho kolegové využili ke studiu GJ 1214b kameru WFC3 [=Wide Frane Camera 3] na teleskopu Hubble a sledovali přechod planety před diskem mateřské hvězdy. V této době prochází světlo hvězdy atmosférou planety a z deformace spektra lze usuzovat na vlastnosti atmosféry. Mlha je pro infračervené záření prostupnější než pro viditelné světlo. Pozorováním lze tedy usuzovat na to, zda světlo hvězdy prochází atmosférou, v níž jsou mlhy, nebo zda musí prostupovat "čistými" vodními parami. A právě provedené měření potvrzuje poměrně nečekanou druhou variantu.
Jelikož známe velikost a hmotnost planety, můžeme vypočítat její hustotu, která činí asi 2 g/cm3. Voda má hustotu 1 g/cm3 a průměrná hustota celé Země je 5.5 g/cm3. Vyplývá z toho, že voda je na GJ 1214b zastoupena v mnohem větším poměru než na Zemi, skal je méně. Planeta se nepodobá ničemu, co jsme zatím poznali.
"Vysoké teploty a tlaky mohou dát vzniknout různým exotickým materiálům jako "horký led" nebo "supertekutá voda", látek, které jsou mimo naše současné zkušenosti," doplňuje Berta.
Teoretikové předpokládají, že GJ 1214b vznikla ve větší vzdálenosti od hvězdy, v místech, kde se nacházela spousta ledu. Postupně migrovala ke středu soustavy. Prošla zónou života, kdy se povrchové teploty na planetě podobaly pozemským. Jak dlouho se tam zdržela, nevíme.
GJ 1214b se nachází v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus), 40 světelných let od Země. Je kandidátem na jedno z prvních pozorování připravovaného teleskopu James Webb Space Telescope, který by se měl dostat do vesmíru ještě v této dekádě.

2012-02-20 - Cassini

Status Report (2012-01-25 až 2012-01-31)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Golstone 2012-02-01. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je přístroj CAPS, který je vypojen, a anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
Vědecký program uplynulého týdne zahájila meteorologická pozorování Titanu, jejichž hlavní součástí bylo sledování oblačnosti kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] skenoval osvětlenou polokouli Saturnu v extrémní a vzdálené ultrafialové oblasti. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozoroval zbytky bouře, která zuřila na severní polokouli od prosince 2010. Předpokládá se, že další zajímavý jev, pojmenovaný jako šňůra perel (String of Pearls) souvisí s uvedenou bouří. Systém ISS fotografoval rotující planetu v širokém rozpětí zeměpisných šířek a úhlů.
Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval teploty troposféry a tropopauzy od severního pólu k rovníku s prostorovým rozlišením asi 2°. Následně se VIMS věnoval studiu dynamiky hluboké atmosféry. VIMS sledoval stejný prostor dvakrát, přičemž se měřila rychlost větru podle pohybu mraků. Jelikož se v době pozorování nacházela sonda poblíž periapsidy, bylo možno zaregistrovat mraky i menším rozměru než 300 km.
Hlubokou sondáž atmosféry prováděl také radar. Měření sloužilo k detekci čpavku, který je činitelem při tvorbě oblačnosti. Data bohužel byla ztracena během přenosu k Zemi. Příčinou byl silný letní liják v Austrálii, který 2011-01-29 znehodnotil rádiový signál přicházející na místní sledovací stanici.
Hlavní vědeckou událostí týdne byl dále popsaný průlet kolem Titanu (T-81).
2012-01-25 proběhla rutinní dekontaminace detektoru prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer], která se provádí zapnutím topidel na dobu 15 hodin.
2012-01-26 bylo preventivně vynulováno počítadlo otáček setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly]. Toto se dělá každého půl roku, aby se předešlo přetočení počítadla.
Dne 2012-01-28 prolétla Cassini periapsidou dráhy ve výšce 206 tisíc km nad horní hranicí oblačnosti. Rychlost vzhledem k Saturnu činila 58187 km/h (16.16 km/s).
2012-01-30 se uskutečnilo v nejmenší vzdálenosti 31131 km setkání s Titanem (průlet T-81). Kamery ISS fotografovaly přední polokouli ve vysokých jižních šířkách. V záběru byla i oblast Ontario Lacus, kde právě nastupuje zima. Snímkována byla také polokoule odvrácená od Saturnu. Tento průlet byl jedním z posledních, který dovolil sledovat jižní oblasti Titanu.
Spektrograf UVIS poskytl data o ultrafialových emisích, z nichž se vyhodnocovaly informace o dusíku, vodíku a jednoduchých uhlovodících a též o aerosolech tvořících mlhy.
Během průletu sledovaly přístroje ze souboru RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] termální plazmu v ionosféře Titanu a v jeho okolí a pozorovaly vzájemné působení Titanu s magnetosférou Saturnu.
Data z průletu kolem Titanu byla úspěšně přijata na Zemi dne 2012-01-31. Při této příležitosti bylo uvedeno, že od přiblížení k Saturnu v lednu 2004 Cassini předala na Zemi 258340 záběrů z kamerového subsystému ISS. Pouze asi 8% nedošlo kompletně nebo bylo poškozeno. Přístroj VIMS za stejnou dobu poskytl 128946 datových sad.

2012-02-13 - Cassini

Status Report (2012-01-18 až 2012-01-24)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-01-24. Podle telemetrických dat zůstává sonda - s výjimkou spektrometru CAPS, který je vypojen - v dobré kondici. Zatím nevyřešeno je anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury.
Po průletu apoapsidou se sonda opět začala blížit k Saturnu. Optické přístroje ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing] pozorovaly planetu a měsíc Titan. Infračervený spektrometr CIRS [=Cassini Infrared Spectrometer] měřil zastoupení sloučenin kyslíku (H2O, CO2) ve stratosféře Saturnu jako funkci zeměpisné šířky. Pomocí snímků z kamer ISS [=Imaging Science Subsystem] se měřila rychlost větru. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] snímkoval Saturn a Titan ve vzdáleném a extrémním ultrafialovém spektru. CIRS zhotovoval mapu teplot troposféry a tropopauzy. Ze vzdálenosti asi 26 mil. km byl 2012-01-24 snímkován malý nepravidelný měsíček Siarnaq.
Jako součást vyšetřování potíží s ultrastabilním oscilátorem USO bylo zařízení 2012-01-20 na jednu hodinu zapojeno. Sledovací stanice Canberra bohužel nezaznamenala normální signál. Zdá se, že USO nefunguje. Test neznamenal žádnou ztrátu vědeckých dat, protože byl jejich přenos na kritickou dobu přerušen.

2012-02-08 - Cassini

Status Report (2012-01-11 až 2012-01-17)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2012-01-17. Podle telemetrických dat zůstává sonda - s výjimkou spektrometru CAPS, který je vypojen - v dobré kondici. Zatím nevyřešeno je anomální chování ultrastabilního oscilátoru, který je součástí rádiové aparatury. Oscilátor nebude potřeba až do července, kdy by měl sloužit při zákrytových experimentech. Na vyřešení problémů je tudíž relativně dost času.
Vědecké aktivity popisovaného týdne zahrnovaly pozorování Titanu kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a dalšími optickými přístroji ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing]. V době, kdy se sonda blížila do apoapsidy, byly monitorovány procesy v oblačnosti. ISS rovněž snímkoval Saturn a bouře v atmosféře na severní polokouli. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval Titan a Saturn v extrémním a vzdáleném ultrafialovém pásmu. Pomocí spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] se měřilo zastoupení kyslíkových sloučenin (H2O, CO2) ve stratosféře v závislosti na geografické šířce. Na snímcích ISS byla vyhodnocována rychlost větru. Obvyklým způsobem byl kalibrován magnetometr.
Specialisté z týmu operací v reálném čase objevily závadu na systému Autorad, což je systém, který asistuje při procesech výměny sekvencí a povelů. Závada byla později analyzována a odstraněna.
Korekce dráhy OTM-306 (označení OTM-305 bylo přeskočeno) se uskutečnila 2012-01-16. Sonda se nacházela v apoapsidě a manévr měl připravit průlet kolem Titanu T-81 na 2012-01-30. Motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] zahájily práci v 07:59 UT (ERT=čas zaznamenání signálu na Zemi) a po době hoření t=44.125 s změnily rychlost letu o Δv=0.0498 m/s. Všechy systémy hlásily nominální funkci.
2012-01-16 prolétla Cassini apoapsidou ve vzdálenosti 2.96 mil. km a zahájila 160. oběh kolem Saturnu. Relativní rychlost k Saturnu v tomto bodě činila 5240 km/h (1.46 km/s).

2012-02-07 - Rosetta

Status Report (2011-06-06 až 2011-06-14)

Předkládaná zpráva pokrývá devět dní letových operací. Hlavní událostí bylo uvedení sondy do rotace a přechod do hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode]. V tomto stavu má Rosetta vydržet až do 2014-01-20, kdy se rozběhne sekvence, která vesmírného cestovatele opět oživí. Podle vyjádření řídícího střediska bude proto příští Status Report zveřejněn až koncem ledna 2014.
Manévr přechodu do hibernace DSHM úspěšně proběhl 2011-06-08. Sonda přešla z režimu tříosé stabilizace ke stabilizaci rotací. Rádiový signál přicházející na pozemské antény zmizel přibližně v 08:00:35 UT, což znamenalo, že těleso sondy začalo rotovat a vysokozisková anténa přestala mířit k Zemi. 70m parabola stanice DSN [=Deep Space Network] Canberra poté zaregistrovala extrémně slabé kolísající vysílání. Ze signálu nebylo možno vyčíst žádné podstatné informace kromě toho, že Rosetta provedla první fázi operace. Přibližně po 50 minutách palubní software po vyhodnocení skutečné osy rotace vydal povely ke změně zamíření vysokoziskové antény. Síla přijímaného signálu se vzápětí prudce zvětšila do očekávané úrovně, tzn. přijímané vysílání bylo stejné kvality, jako před zahájením manévru. Potvrdily to obě sledovací stanice v Austrálii - Canberra a New Norcia. Znamená to, že manévr včetně přípravné fáze, která se ladila v uplynulých týdnech, skončil úspěchem. Pokud by tomu tak nebylo, sonda by přešla do bezpečnostního módu. Zároveň bylo zjištěno, že skutečná osa setrvačnosti tělesa se liší od předpokládané o 4.5 až 8°.
Po prvních prověrkách síly a periody kolísání síly signálu byla ještě ověřeny vlastnosti telekomunikační linky dvojnásobným vypnutím a zapnutím modulace telemetrie. Změřené výsledky odpovídaly očekávání. V 12:57:40 UT byl proto odeslán signál, kterým se povolilo přejít do hibernace. Palubní počítač provedl potřebné kroky a v 14:12:00 UT zaznamenala Země poslední rádiový impuls.
Od tohoto data byla obloha sledována ještě dalších šest dní, aby se potvrdilo, že sonda nepřerušila operace kvůli nějakým závadám. Jelikož žádná taková událost nenastala, pokračuje Rosetta v letu v hibernaci, v níž setrvá asi dva a půl roku až do konce ledna 2014. Dne 2014-01-20 v 10:00 UT bude palubní počítač probuzen a o několik hodin později by se měl ohlásit na Zemi. Systémy a čidla se nahřejí a rotace se sníží podle naprogramované sekvence.
Dne 2011-06-14 se Rosetta pohybovala 562 mil. km (3.75 AU) od Země. Rádiový signál potřeboval k překonání této vzdálenosti 1875 s (31 min 15 s). Vzdálenost ke Slunci činila 671 mil. km (4.48 AU).
Během hibernace čekají Rosettu tyto vzdálenostní rekordy: 2012-10-03 - vzdálenost 5.29 AU od Slunce, 2012-12-01 - vzdálenost od Země 6.26 AU. V okamžiku ukončení hibernace se bude sonda nacházet 5.39 AU od Země a 4.49 AU od Slunce.

2012-02-06 - Juno

Oprava meziplanetární dráhy

Sonda Juno směřující k Jupiteru absolvovala minulý týden dráhovou korekci. Manévr se uskutečnil 2012-02-01 a byl prvním z tuctu obdobných motorických operací, které nás ještě čekají, než za pět roků dosáhne kosmický robot cílové planety.
Při této příležitosti připojil komentář manažer projektu Rick Nybakken ze střediska Jet Prolpulsion Laboratory: "Manévr byl naplánován krátce po startu raketou Atlas V, ale raketa odletěla tak dobře, že jsme nemuseli trajektorii vůbec měnit." Nyní provedená korekce byla tak perfektní, že "nemohla být lepší".
Operace byla zahájena 2012-02-01 v 18:10 UT. Motory byly v činnosti asi 25 minut, spotřebovaly 3.11 kg paliva a změnily rychlost o Δv=1.2 m/s. Další velký manévr je v plánu na konec letošního srpna. Bude se jednat o první ze dvou tzv. manévrů v hlubokém vesmíru DSM [=Deep Space Maneuver], které mají připravit sondu na průlet a gravitační urychlení u Země.
Juno odstartovala 2011-08-05. Má za sebou 182 dní letu a překonala 449 mil. km. Celá cesta k cíli měří 2800 mil. km a potrvá 5 roků. Po navedení na oběžnou dráhu kolem obří planety má sonda uskutečnit 33 oběhů.
Pojmenování Juno pochází z antické mytologie. Juno byla manželkou nejvyššího boha Jupitera (u Řeků Zeus). Pověstný záletník Jupiter, aby ukryl své neřesti, se zahalil do mraků. To však na manželku neplatilo; její zrak dokázal proniknout i mlžným závojem. Doufejme, že i umělá Juno v hi-tech provedení dokáže stejně odhalit tajemství planety Jupiter.

2012-02-01 - Rosetta

Status Report (2011-05-16 až 2011-06-05)

Další zpráva o stavu sondy popisuje období tří týdnů letových operací. Hlavní aktivity byly věnovány přípravám na fázi hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode]. Jejich součástí byla i 2011-05-21 prověrka výkonu fotovoltaických baterií ve vzdálenosti 4.4 AU od Slunce. Sonda je nyní připravena na vstup do hibernace, všechny povely jsou nahrány na palubě.
Z dalších podružných činností se uvádí přepnutí paměti SSMM [=Solid Satate Mass Memory] na jediný paměťový modul, přepojení na záložní inerciální jednotku a nastavení bezpečnostního módu na podmínky nízké energie. Dále se znovu ověřily vyhřívací články a zkontroloval odběr proudu. Jako poslední se uvádí prověrka všesměrové antény s nízkým ziskem. V rutinním monitorování radiace pokračuje přístroj SREM.
Spojení se sondou udržovala v jedno- až dvoudenních intervalech hlavní stanice ESA New Norcia a rovněž stanice NASA v Canbeře.
Dne 2011-06-05 se Rosetta nacházela 556 mil. km (3.71 AU) od Země, což znamenalo 1855 s (30 min 55 s) letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 600.86 mil. km (4.01 AU).

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23