DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - duben 2004


2004-04-30 - Cassini

Status Report

Saturn 2004-04-27 - 1280x1024x16M (57 kB) K rádiovému spojení se sondou, která je i nadále ve vynikajícím stavu, došlo zatím naposledy 2004-04-28 přes sledovací stanici Goldstone. Planeta Saturn se již přiblížila natolik, že její obraz se nevejde do jednoho snímku úzkoúhlé kamery. Poslední úplný obraz celé planety a prstenců pořídila kamera 2004-04-27.
Na obrázku je vidět také několik přirozených satelitů obří planety. Ve směru hodinových ručiček od horního pravého rohu jsou to: Enceladus (průměr 499 km), Mimas (398 km), Tethys (1060 km) a Epimetheus (116 km). Posledně jmenovaný je pouze nezřetelně patrný nad levým okrajem prstenců. Snímek je kombinací třech záběrů v červené, zelené a modré barvě a Cassini se při jejich pořizování nacházel 47.7 mil. km od planety. Rozlišení je 286 km/pixel.


2004-04-27 - Asteroidy

Asteroid Itokawa sledován radioteleskopem

Pracovní skupina pod vedením Dr. Steva Ostro z NASA-JPL využila obřího radioteleskopu v observatoři Arecibo na Portoriku a získala hrubý obrázek tvaru asteroidu (25143) Itokawa. Asteroid tvaru ragbyového míče, který se v současnosti přibližuje k Zemi (maximální přiblížení asi 2 mil. km nastane koncem června), je cílem japonské sondy Hayabusa (dříve MUSES-C). Sonda má přivézt na Zemi vzorek povrchového materiálu. Na misi se podílí i NASA v oblasti technické podpory sledování letu a nyní i upřesněním znalostí o tvaru a velikosti cíle. Původní záměr NASA připravit miniaturní rover (MUSES-CN) k vysazení na povrchu byl bohužel z finančních důvodů zrušen.


2004-04-23 - MESSENGER

Testy autonomních činností

I když po fyzické stránce se sonda v posledních dnech příliš nemění, o to vyšší aktivity probíhají v oblasti zkoušek a simulací. Řídící středisko na Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (APL) plánuje pro dalších několik týdnů prověrky autonomních operací sondy, tedy činností, které budou prováděny bez kontaktu se Zemí. Dále se budou simulovat všechny klíčové operace letu od startovních sekvencí až po činnost na oběžné dráze Merkuru, včetně případných anomálií, které by mohly ohrozit úspěch mise. Tým APL v Marylandu je propojen se sondou nacházející se na Floridě pomocí počítačové sítě.


2004-04-23 - Cassini

Status Report

Zatím poslední rádiové spojení se sondou navázala sledovací stanice DSN v Goldstone 2004-04-21. Let probíhá bez problémů a všechny systémy pracují normálně. V uplynulém týdnu bylo na Zemi přijato dalších 496 obrázků ISS [=Imaging Science Subsystem] a 36 bloků pozorování VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spektrometer].
Od zahájení vědeckých pozorování ve fázi přibližování bylo získáno celkem 3725 snímků ISS a 734 bloků VIMS. Obrázky jsou nadále sestavovány do animace dokumentující přílet sondy k Saturnu, slouží ke studiu dynamiky atmosféry, k pátrání po nových měsících, pozorování Titanu, hledání difúzního materiálu prstenců a detekci různých atomů v systému Saturnu.


2004-04-21 - Mars

Elektrické vlastnosti prachových vírů

Prachové víry (dust devils - prachoví čertíci, pouštní derviši) pozoroval na Marsu už Pathfinder v roce 1997. Rovery Spirit a Opportunity projektu MER v roce 2003 na toto pozorování navázaly. Na základě analogie s pozemským sledováním těchto miniaturních tornád z pouští v Nevadě a Arizoně, dospěli vědci k přesvědčení, že víry jsou provázeny silným elektrickým polem, které by mohlo eventuálně představovat nebezpečí pro marsovské roboty a možná i pro budoucí lidské expedice. U pozemských vírů bylo naměřeno impozantní elektrické pole 4000 V/m, které generuje rovněž pole magnetické. Prach nesoucí elektrický náboj snadno ulpívá na součástkách přístrojů nebo na skafandrech astronautů, rychle snižuje účinnost slunečních baterií a způsobuje interference v rádiovém spojení.
Prachové víry se mohou vyskytovat od trpasličí velikosti o průměru 5 až 10 m do obřích rozměrů s průměrem 500 m a výšce několik kilometrů. Jsou schopny transportovat značné množství povrchového materiálu.
Dvě základní podmínky vzniku vírů jsou splněny jak pro Zemi, tak pro Mars. Jsou to stoupavé vzdušné proudy a impuls, který je uvede do rotace. Zdrojem rotace je vítr, jehož směr se liší s výškou. Podle rychlosti větrů a intenzity zahřívání povrchu vznikají víry o rozličných velikostech. Prachové částečky získávají elektrický náboj vzájemným třením a jsou transportovány větrem. Záporně a kladně nabitá prachová zrnka by měla být v rovnováze, takže výsledný vír by se měl projevovat neutrálně. Není tomu tak, protože malé částice častěji nesou záporný náboj a větší částice kladný. Malá zrnka jsou snáze unášena větrem, zatímco velká zůstávají u povrchu. Tím vzniká nerovnováha v rozdělení náboje v těle víru. Na rozdělení náboje a procesu nabíjení a vybíjení prachových částic má značný vliv složení a hustota atmosféry. Z tohoto pohledu se Mars a Země dosti liší a proto ani prachové víry se nemohou chovat naprosto stejně.
Vzhledem k rizikům, které by setkání s pouštním dervišem mohlo přinést technickým prvkům robotů, je však žádoucí tento atmosférický jev prozkoumat co nejdůkladněji.


2004-04-15 - Mars

Kámen Bounce je asi meteorického původu

Kámen "Bounce", který byl prozkoumán roverem Opportunity několik dní poté, co se vydal na cestu přes planinu Meridiani se svým složením nepodobá žádným dosud prozkoumaným balvanům na Marsu. Naopak vykazuje značnou podobnost s některými meteority, které měli vědci možnost zkoumat na Zemi. Vyplývá to z rozboru spektra pořízeného rentgenovým spektrometrem APXS umístěném na mechanické ruce marsovského vozítka.
U takovýchto meteoritů se již dlouhou dobu předpokládalo, že pocházejí z Marsu. Nasvědčovaly tomu především malé objemy plynů uzavřených v pórech kamenů, které svým složením odpovídaly složení atmosféry na Marsu. Tyto kameny musely být vyvrženy při dopadu obrovského meteoritu na povrch rudé planety. Většina vyvrženého materiálu samozřejmě dopadla zpět na povrch, nicméně nezanedbatelnému množství se podařilo získat únikovou rychlost a zamířit do kosmického prostoru. Po dlouhém putování se opět několika málo z nich postavila do cesty Země a tato výjimečná událost poskytla vědcům možnost zkoumat horniny Marsu, aniž by se k Marsu musela vydat výprava.
Kámen "Bounce" je pravděpodobně jedním z oněch vyvržených balvanů, které dopadly po impaktu zpět na povrch Marsu. Na snímcích z družice 2001 Mars Odyssey se podařilo identifikovat pravděpodobný kráter, ze kterého byl "Bounce" vyvržen. Nachází se asi 50 km jihozápadním směrem od Opportunity a jeho průměr činí kolem 25 km. Na snímcích je patrný vyvržený materiál, který se vyskytuje i ve vzdálenostech, ve kterých rover právě operuje.
"Bounce" byl podroben úplné škále měření, kterých je Opportunity schopná. Hlavním zástupcem v kameni, a to ho odlišuje od všech zatím prozkoumaných skal, je minerál pyroxen.


2004-04-15 - Cassini

Fotografie malých měsíčků

Cassini se přibližuje ke svému cíli. Do navedení na oběžnou dráhu kolem Saturnu zbývá něco přes čtvrt roku. Fotografie předávané na Zemi zachycují každým dnem nové podrobnosti v atmosféře planety a kolem ní. Na snímcích zveřejněných v polovině dubna jsou zachyceny dva maličké měsíce Prometheus a Pandora. Tyto dva měsíčky se pohybují v blízkosti prstence F a svou gravitační silou ovlivňují oběžné dráhy částic, z nichž je prstenec vytvořen. Přezdívá se jim proto také "pastýřské" měsíce. Obrázek je možno spatřit na adrese:
http://jpl.convio.net/site/R?i=s3bkPE4SsYRO-3BCLCXxIg


2004-04-10 - Cassini

Status Report

Zatím poslední spojení se sondou navázala stanice DSN Madrid 2004-04-07. Cassini je i nadále v dobrém stavu a palubní systémy pracují bez problémů. Pozemní řídící středisko se již intenzivně připravuje na operace spojené s přiblížením k Saturnu. Speciální komise složená ze zástupců JPL, NASA, soukromých průmyslových firem a nově zřízeného Centra pro engineering a bezpečnost [Engineering and Safety Center] hodnotila stav zajištění operací při navádění na oběžnou dráhu SOI [=Saturn Orbit Insertion]. Kromě kladného ocenění stávajících příprav, navrhla komise další zkoušky, které by měly přispět ke zdárnému zvládnutí kritické fáze letu.


2004-04-09 - MESSENGER

Pokračuje montáž a zkoušky

Začátkem dubna se sonda k Merkuru nacházela v prostorách Astrotech Space Operations na Cape Canaveral. Pokračovaly zkoušky rádiového spojení ve směru na sondu (uplink) a opačně (downlink) prostřednictvím interface KSC/JPL sítě DSN (MIL-71). Ověřovaly se rovněž autonomní funkce, které mají zajistit správnou činnost systému mimo rádiový kontakt se Zemí. Technici instalovali tepelné izolace.
Tepelná izolace představuje v případě MESSENGERU jeden z hlavních problémů. Systém termoregulace musí zajistit správné tepelné podmínky na palubě ve vzdálenosti Země od Slunce (1 AU) a ve vzdálenosti Merkuru (0.4 AU). Hlavním zařízením pasivní tepelné ochrany je slunečník zhotovený z tkaniny z keramických vláken. V první fázi letu bude slunečník odvrácen od Slunce a sluneční paprsky budou nahřívat citlivé elektronické prvky sondy. Teprve, až se MESSENGER přiblíží ke Slunci, bude slunečník postaven do cesty intenzivním slunečním paprskům. Druhým pasivním prostředkem udržování příhodných tepelných podmínek je vícevrstvá tepelně-izolační fólie. Má za úkol zachycovat především sluneční paprsky odražené od povrchu Merkuru a naopak pomáhat udržovat teplo uvnitř sondy během první fáze letu a pak na oběžné dráze Merkuru při průletech ve slunečním stínu. Fólie jsou zhotoveny z přibližně 20 vrstev Kaptonu pokoveného hliníkem. Jednotlivé vrstvy jsou od sebe udržovány vystupujícími hrbolky. Toto uspořádání zamezuje přenosu tepla - v obou směrech - kondukcí.
2004-04-13 měla být sonda převezena z montážní "nebezpečné" dílny, kde byla umístěna po příjezdu na Mys a do přilehlé "bezpečné" haly. Do nebezpečných prostorů se navrátí až po dokončení zkoušek kvůli naplnění nádrží pohonnými látkami, vyvážení a připojení na horní stupeň nosné rakety.


2004-04-08 - Cassini

Bouře na Saturnu

Tři měsíce před příletem k Saturnu pozorovala sonda Cassini dvě bouřkové oblasti, které se spojily do jediné a větší. Je to dosud druhý záznam podobné výjimečné události na planetě.
Bouře na Zemi trvají přibližně týden a pak se postupně vyčerpají. Na Saturnu a dalších obřích planetách trvají bouře měsíce, roky a dokonce staletí a namísto aby zanikaly, často končí svoji existenci splynutím s jinými bouřkami. Mechanismus vzniku bouří a principy jejich trvání jsou bohužel zatím nejasné.
Obě bouřkové oblasti měly průměr asi 1000 km a pohybovaly se v době objevu 2004-03-19 západním směrem v souladu s rotací Saturnu. Severní bouře se pohybovala dvojnásobnou rychlostí (11 m/s) než jižnější bouřka (6 m/s). Severní oblast postupně doháněla jižní oblačný vír. Když se dotkly, otáčely se ve směru hodinových ručiček, což je opačný smysl, než mají hurikány na jižní polokouli Země. Těsně po splynutí 2004-03-20, byla spojená oblast protažená v severojižním směru s jasnými oblaky na koncích. Dva dny nato se bouře upravila do tvaru kruhové oblasti se světlejšími oblaky na obvodu. Zda jsou světlá mračna tvořená částečkami odlišného složení nebo se pouze nacházejí v jiných výškách je neznámé.
Tato bouřka se pohybuje pomalu na západ, přestože obvyklý postup rovníkových bouří na Saturnu je opačný a rychlosti dosahují až 450 m/s (1620 km/h). Je to desetkrát větší rychlost než mají výškové větry na Zemi (tzv. jet streems) a dokonce třikrát větší než rovníkové větry na Jupiteru. Saturn je "největrnější" planeta Slunečního systému. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, přinesou možná pozorování z bezprostřední blízkosti až uprostřed léta zakotví Cassini na oběžné dráze kolem Saturnu.
První snímek částečně spojených bouří přinesl již Voyager v srpnu 1981, ale obrázky podobné kvality jako nyní jsou pro vědce velice překvapující a nadějné pro další průběh mise.


2004-04-08 - MER

Schváleno prodloužení mise

NASA schválila tzv. prodlouženou misi roverů MER a rozhodla se pokračovat v provozu marsovských vozítek dalších pět měsíců. První z roverů, Spirit, splnil začátkem dubna obě technická kritéria úspěšnosti. Jednak vydržel na Marsu 90 solů a jednak dokázal na povrchu překonat vzdálenost 600 m. Opportunity přistála později, a tak první z uvedených kritérií dosáhne až 2004-04-26. Zatím má ujeto přibližně 100 m, ale vzhledem k tomu, že se nyní pohybuje poměrně snadným terénem, není pochyb, že i požadovanou vzdálenost lehce překoná.
Prodloužení mise až do září bude stát dalších 15 mil. USD, což je ale zvýšení o pouhá 2% z celkových nákladů, která přinesou, pokud budou rovery pracovat celou uvažovanou dobu, více než zdvojnásobení získaných vědeckých poznatků. Jak dlouho budou rovery provozuschopné není možno ani přibližně stanovit. Pracují v extrémně drsných podmínkách a mohou se definitivně zastavit třeba příští týden, nebo naopak mohou být v dobré kondici i za půl roku. Je třeba si uvědomit, že v případě Spiritu se už nyní jedná o činnost "po záruční době". Pro prodlouženou misi bylo jmenováno sedm nových hlavních cílů.
Zatímco výsledky zkoumání Opportunity již skoro s jistotou ukazují na dávné jezero v místě přistání, zprávy ze Spiritu tak jednoznačné nejsou. Proto jsou velké naděje vkládány do kopců "Columbia Hills", kam právě Spirit míří. To je také jeden z oněch sedmi nových úkolů roverů. Opportunity má naopak prozkoumat souvislosti mezi geologickým podložím v navštíveném kráteru "Eagle" a v dalším impaktu "Endurance", ke kterému právě ujíždí, případně i jinde na planině. Dalšími úkoly jsou studium atmosféry, sezónních závislostí během dlouhodobého sledování, ověření a kalibrace dat z umělých družic Marsu a další rozbory půdy a skalisek.
Z technických úkolů jsou jmenovány mj. překonání vzdálenosti 1 km, zjištění životnosti slunečních baterií ovlivněných usazování prachu a především demonstrování dlouhodobé životnosti tohoto typu roveru.


2004-04-05 - Mars

Mars Sample Return Mission (ESA) na rozcestí

Společnost EADS, která získala od ESA zakázku ve výši 600000 € na vypracování studie mise na dopravu vzorků marsovských hornin na Zemi, učinila významný pokrok. Zatímco divize EADS Astrium je zodpovědná za celkovou koncepci a návrh hlavního plavidla, EADS Space Transportation zodpovídá za návratový modul a raketu (Mars Ascent Vehicle), která má vzorky vynést z povrchu na oběžnou dráhu kolem Marsu.
Astrium nyní připravuje průběžné hodnocení, při kterém mají být doposud dvě různé uvažované metody zredukovány na jedinou. První koncepce předpokládá, že raketa po odstartování z Marsu provede setkání s obíhající orbitální částí. Druhá varianta uvažuje s tím, že raketa pouze na nízké oběžné dráze uvolní kontejner se vzorky, které potom orbitální část vyhledá a naloží. Zvolená koncepce bude mít zásadní význam na celkovou hmotnost sondy, náklady a komplexnost vybavení.
Mise Mars Sample Return (MSR) má odstartovat nejdříve v roce 2011. MSR je součástí dlouhodobého plánu planetární inciatiavy Aurora, která by měla vyvrcholit přistáním evropské pilotované výpravy na Marsu.


2004-04-02 - Cassini

Status Report

Zatím poslední kontakt se sondou k Saturnu navázala pozemní stanice v Goldstone 2004-03-29. Meziplanetární stanice se nachází ve výborném stavu a pracuje normálně.
Vědecká pozorování uplynulého týdne zahrnovala snímkování určené pro studium atmosféry planety a jejích časových změn, pátrání po nových přirozených družicích, pozorování Titanu, hledání difúzního materiálu prstenců a sledování slunečního větru. Inženýrské testy byly provedeny na systémech magnetometru a plazmového spektrometru.


2004-04-02 - Cassini

Skvrny na Saturnu

Saturn 2004-03-08 - 1000x800x16M (25 kB) Čím víc se Cassini přibližuje k Saturnu, tím víc jsou zřetelnější detaily na snímcích "Pána prstenů". V atmosféře na jižní polokouli kolem 38° j.š. byly zjištěny dvě malé, dosud nepozorované, tmavší skvrnky.
Úzkoúhlá kamera pořídila 2004-03-08 několik jednotlivých snímků, jejichž složením vznikl obrázek planety v přirozených barvách. Pouze kontrast byl uměle zvýšen, aby vynikly nezřetelné podrobnosti. Sonda se nacházela ve vzdálenosti 56.4 mil. km a rozlišení obnášelo přibližně 338 km/pixel. Na snímku jsou dále vidět tři malé měsíčky. Mimas o průměru 398 km se nachází na levé straně těsně pod prstenci a ještě níže je patrný větší měsíc Dione (průměr 1118 km). Na pravé straně snímku je vidět Enceladus o průměru 499 km.
Misi Cassini/Huygens je teď možno sledovat na nově zřízené webové stránce:
http://www.saturntoday.com


2004-04-01 - Mars

Mazatzal naznačil přítomnost vody v kráteru Gusev

Kámen vulkanického původu, silně poznamenaný větrnou erozí, naznačuje, že mohl být v dávné minulosti vystaven opakovaným účinkům vody. Skalisko Mazatzal se nachází poblíž kráteru Bonneville a bylo zkoumáno automatickým robotem Spirit koncem března 2004. Přesvědčivé důkazy o přítomnosti vody na Marsu už dříve poskytlo dvojče Spiritu, vozítko Opportunity, pohybující se na planině Meridiani na opačné polokouli Marsu. Kámen upoutal vědce svojí barvou, která je světlejší, než dosud zkoumané objekty, a svým vrásčitým povrchem. Pojmenován byl podle hor v Arizoně.
Na povrchu balvanu byly nejprve drátěným kartáčem, který je součástí vrtačky RAT [=Rock Abrasion Tool], očištěny dvě plošky. Pod vrchní prachovou vrstvičkou se ukázal podstatně tmavší šedý kámen. 2004-03-26 pak diamantová vrtací hlava vyhloubila do kamene kruhovou díru. Po prvotním prozkoumání přístroji na robotické ruce, byla díra o dva dny později ještě prohloubena. Odkryl se opět světlejší materiál a zřetelná puklina, která probíhala středem vývrtu. Podle Dr. Jeffa Johnsona, příslušníka týmu z U.S. Geological Survey, to vypadá, že prasklinou protékala voda a minerály v ní rozpuštěné se usazovaly na stěnách pukliny. Tento závěr je ovšem pouze předběžný a může být podroben revizi po důkladném prostudování všech získaných dat, která dorazila na Zemi. Na přítomnost vody ukazuje i spektrum získané rentgenovým spektrometrem APXS [Alpha-Particle X-ray Spectrometer], který zkoumal jak původní povrch kamene, tak jednotlivé fáze broušení a vrtání. Nápadné je vysoké zastoupení brómu a chlóru, což mohlo být opět zapříčiněno přítomností vody.
Závěrečným experimentem na povrchu kamene bylo očištění větší plochy, což opět provedl drátěný kartáč. Kartáčování bylo uspořádáno do pětice plošek pravidelně uspořádaných do kruhu a jedné plošky ve středu. Větší celkovou plochu vyžadovalo měření infračerveným spektrometrem. Opět bylo prokázáno, že horní zaprášená vrstva má odlišné vlastnosti než rostlý kámen.
Podle předběžných teorií nebyl kámen Mazatzal zaplaven stálým jezerem, ale byl vystaven jen malým objemům vody, pravděpodobně podpovrchové. Podle složení různých vrstev, obnažených vrtačkou RAT se zdá, že prožil etapu, kdy byl schován pod povrchem, vystaven účinkům vody a nakonec obnažen.


2004-04-01 - DSN

DSN slaví životní jubileum

V dubnu 2004 se připomíná 40. výročí zprovoznění sítě sledovacích stanic DSN [=Deep Space Network] organizace NASA. Obří parabolické antény byly budovány k udržování spojení s kosmickými sondami na dlouhých meziplanetárních trasách. Nyní se síť stanic skládá ze středisek v Kalifornii (USA), ve Španělsku a Austrálii. Poslední modernizace proběhla v listopadu loňského roku, kdy byla doplněna 34metrovou anténou u Madridu.
Svůj úkol plní síť DSN na výbornou. Kromě sledování amerických meziplanetárních stanic je příležitostně využívána i dalšími státy a organizacemi. Nejvzdálenější objekty, které antény DSN monitorují jsou nyní sondy Pioneer a Voyager pohybující se na hranicích Sluneční soustavy.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23