DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - květen 2008


2008-05-31 - Cassini

Status Report (2008-05-212008-05-27)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-05-26. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-05-22 byl v apoapsidě dráhy proveden korekční dráhový manévr OTM-156 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] zahájil činnost v 04:29 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po operaci potvrdila dobu hoření t=155.13 s a výslednou změnu rychlosti Δv=0.2 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Zásluhou perfektně provedeného manévru OTM-156, bylo 2008-05-23 rozhodnuto zrušit další opravu dráhy OTM-157, pro níž vycházela požadovaná změna rychlosti pouze 2 mm/s, což je méně než by dokázal systém RCS spolehlivě zajistit.
Dne 2008-05-23 se soustředily optické sledovací prostředky a především ultrafialový zobrazovací spektrograf UVIS na pozorování severní polární záře na Saturnu. Vizuální a infračervený mapovací spektrometr VIMS shromažďoval informace o dynamice atmosféry.
2008-05-24 minula Cassini měsíce Pallene, Atlas a Janus. Ve všech případech se jednalo o tzv. necílené průlety.
V dalších dnech pokračovalo studium atmosféry Saturnu přístrojem VIMS a kompozitní infračervený spektrometr CIRS pozoroval sluneční zatmění na měsíci Tethys. VIMS sledoval zákryt hvězdy za prstenci a hlavní kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly některé z měsíců kvůli upřesnění oběžných drah. 2008-05-25 prolétla sondy periapsidou a v té době se ISS a UVIS věnovaly zákrytu slunce za Saturnem. Zatímco se Cassini opět vzdalovala od planety, kamery ISS pozorovaly Janus, VIMS shromažďoval další data o dynamice atmosféry a ISS posléze změnila objekt pozorování a soustředila se na Enceladus.


2008-05-29 - Asteroidy

Zběsile rotující planetka

Britský amatérský astronom Richard Miles objevil momentálně nejrychleji rotující přirozený objekt ve Sluneční soustavě. Objev byl učiněn pomocí teleskopu Faulkes Telescope South (Siding Spring, Austrálie), o nějž se dělí studenti a profesionální vědci. Zmíněný asteroid 2008 HJ se otočí kolem své osy jednou za pouhých 42.7 s.
Teleskop Faulkes se využívá v rámci projektu sledování blízkozemních asteroidů, jehož se mohou rovněž zúčastnit amatérští pozorovatelé a studenti. Miles ho obsluhoval dálkově pomocí internetu ze svého domu v Dorsetu (Velká Británie) a překvapující měření rotujícího tělesa učinil 2008-04-29. Mezinárodní astronomická unie IAU formálně potvrdila objev dne 2008-05-22. Předchozí držitel rekordu v rychlosti rotace, asteroid 2000 DO8, se otočil kolem osy jednou za 78 s.
Planetka 2008 HJ je kompaktní balvan o rozměrech 12x24 m a hmotnosti asi 5000 t. Koncem dubna letošního roku prosvištěla kolem Země pozoruhodnou rychlostí 45 km/s. I když byla klasifikována jako blízkozemní asteroid, nepřiblížila se na kratší vzdálenost než 1 mil. km a nijak neohrozila naši planetu.
Známý odborník na poli asteroidů Dr. Pravec z Ondřejovské hvězdárny komentoval objev: " Perioda 42.7 s u asteroidu o velikosti asi 20 m odpovídá přesně teorii... mohla by existovat významná populace asteroidů o rozměrech až pár desítek metrů v průměru, rotujících za méně než 1 min, ty jsme ale dosud nepozorovali."


2008-05-24 - Cassini

Status Report (2008-05-142008-05-20)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-05-20. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne byl věnován pozorování nabitých částic nad polárními regiony Saturnu přístrojem MAPS. Spektrometr CAPS a magnetometr MAG měřily vertikální strukturu a dynamiku vnitřní magnetosféry. MAG prováděl unikátní pozorování vnitřního magnetického pole. Zařízení RPWS sledovalo polární záře a zaznamenávalo hvizdy v širokém vlnovém rozsahu vyvolané blesky.
2008-05-17 došlo k dráhové korekci OTM-155. Hlavní motor byl spuštěn v 02:36 UT a po době hoření t=7.1 s změnil rychlost letu o Δv=1.16 m/s. Všechny subsystémy hlásily normální funkci.
Téhož dne se uskutečnily necílené průlety kolem měsíců Calypso a Methone a další den byl na pořadu Epimetheus.
Kompozitní infračervený spektrometr CIRS a optické kamery sledovaly zatmění slunce za měsícem Dione. Vizuální a infračervený mapovací spektrometr VIMS pozoroval zákryty hvězd za planetou. CIRS se dále zaměřil na měsíc Janus. Rádiový experiment provedl dvě speciální měření - první zákryt Saturnu ve směru sever-jih a druhý gravitační experiment.
2008-05-20 byla zveřejněn třetí atlas Saturnových měsíců (viz zpráva v Horkých novinkách z 2008-05-22), který mapuje měsíc Dione v měřítku 1:1 mil.


2008-05-23 - Dawn

Průběh letu v únoru až dubnu 2008

Zatím poslední informace o sondě Dawn se objevila v Horkých novinkách z 2008-02-24. Co se od té doby událo?
Únor 2008
Většinu měsíce probíhalo urychlování sondy dlouhodobě pracujícím iontovým pohonem. Ve dnech 2008-02-21 a 2008-02-22 podstoupila záložní kamera sérii testů, mající za cíl prokázat svoji provozuschopnost. Kamera ve zkouškách obstála a provedené analýzy ukazují, že je v pořádku a pracuje podle očekávání.
Březen 2008
Většinu měsíce - téměř 96% celkového času - byl v činnosti iontový pohon. Jednou týdně byl vypínán na nezbytnou dobu, během níž se mohla hlavní anténa zaměřit na Zemi. Koncem měsíce překonala sonda vzdálenost 1 AU od Země, tzn. nacházela se dále než Slunce.
Duben 2008
Začátkem měsíce byl vypojen iontový pohon, aby se mohly vykonat jisté speciální činnosti:

  • Detektor gama záření a neutronů GRaND byl aktivován asi na jeden týden a měřil "šum" vytvářený působením kosmického záření uvnitř přístroje. Během ostrého nasazení u těles Vesta a Ceres, bude možno tento šum odfiltrovat.
  • Vizuální a infračervený mapovací spektrometr VIR pozoroval hvězdu Canopus a Mars. Měření bylo velice kvalitní a na jeho základě lze provést kalibraci přístroje.
  • Pro obě vědecké kamery byl odvysílán nový software a zkouška ukázala, že pracuje korektně.
  • Do záložního palubního počítače byla nainstalovaná softwarová oprava, která byla již dříve vložena do hlavního počítače. Oba elektronické mozky sondy nyní používají stejnou verzi programu.
  • Zkouška přesnosti zaměření jedním iontovým motorkem byla přerušena, když software detekoval "signál, který se zdál nekorektní".
Kolize pokusu o získání odpovědi z jiného programu a příkazu vyslaného řídícím týmem způsobila neočekávanou reakci počítače a ten přešel do bezpečnostního módu. Závada byla promptně odstraněna a od 2008-04-14 pokračoval normální let se zapojeným iontovým pohonem. Mezitím bylo zjištěno, že program, který způsobil problém obsahuje jeden přebytečný krok. 2008-04-21 byl program opraven. Zbytek měsíce již nepřinesl žádná překvapení.


2008-05-22 - Cassini

Nové mapy Saturnových měsíců

2008-05-20 uveřejnil vědecký tým, mající na starosti fotografickou stránku mise Cassini, již třetí atlas Saturnových měsíců. Jedná se tentokrát o ledový měsíc Dione o průměru 1125 km. Již dříve byly dány k dispozici atlasy geologicky aktivního měsíce Enceladus a podivného satelitu Phoebe, kroužícího na samé hranici soustavy měsíců planety. Postupně lze očekávat mapy i dalších oběžnic Saturnu, nejdříve jsou v plánu Japetus a Tethys. Atlasy jsou současně zpřístupněny jak veřejnosti, tak vědecké komunitě prostřednictvím systému NASA Planetary Data System.
V případě Dione bylo použito 449 existujících snímků s vysokým rozlišením a na jejich základě vznikla maximálně přesná a podrobná mapa celého tělesa. Mapa byla rozdělena do 15 částí, které tvoří jednotlivé sekce atlasu. Každá z map je vytvořena v měřítku 1:1 mil., tj 1 cm na mapě odpovídá 10 km v terénu. Kromě 15 menších map vznikl i kartografický obraz celé družice na jednom listě.
Současné mapy, i když jsou zatím nejpodrobnějším zobrazením nových světů, mají jeden nedostatek. Severní oblasti měsíců i planety samotné, se nacházejí momentálně ve tmě polární noci. Oběžná doba Saturnu kolem Slunce trvá 30 roků a jednotlivé roční doby jsou rovněž třicetkrát delší než na Zemi tedy asi 7.5 pozemského roku. Cassini za celou dobu pobytu u Saturnu neměla ještě šanci zahlédnou osvětlené severní póly objektů planetárního systému. Kartografové měli naštěstí k dispozici ještě snímky, i když s menším rozlišením, pocházející z výpravy Voyagerů z 80. let a těmi doplnili chybějící obraz severního pólu. Mise Cassini ale pokračuje, světelné podmínky na severu se postupně zlepšují a mapy z Cassini se mohou rovněž dále vylepšovat.
Zvláštní kapitolou kartografického díla je pojmenování útvarů. Tým Cassini navrhl pro Dione 45 nových jmen a ta byla teprve nedávno potvrzena Mezinárodní astronomickou unií (IAU), která má jediná pravomoc přijímat pojmenování objektů na vesmírných tělesech. Na všech satelitech čtyř obřích planet se útvarům (krátery, hřebeny, zlomy atp.) přidělují názvy podle osob a míst z mytologií různých národů. Na Dione se přestěhovaly postavy z příběhu Aeneas od Vergilia.
Mapy, o kterých byla řeč jsou dostupné na
http://ciclops.org,
http://www.nasa.gov/cassini a
http://saturn.jpl.nasa.gov.


2008-05-21 - Měsíc

Měsíční prach může být pro astronauty nebezpečný

Měsíční prach bude pro obyvatele lunární základny asi problém - nejen kvůli nezbytnému úklidu vnitřních prostor stanice, ale pravděpodobně i ze zdravotního hlediska. O fenoménu měsíčního prachu se v poslední době objevilo několik různě zaměřených odborných článků a na plánovaných sondách se chystají speciální experimenty.
V rámci příprav na návrat lidí na Měsíc studují výzkumníci z ústavu National Space Biomedical Research Institute (NSBRI), jakým způsobem se usazuje prach v plících při snížené gravitaci. Cílem je posoudit riziko zdravotního poškození při dlouhodobém pobytu v zaprášeného prostředí. Výsledky pokusů by se ale neměly uplatnit jen při návrhu lunární základny ale mohou být užitečné i pro pozemskou medicínu. Hlavními otázkami jsou - kolik prachu se dostane do plic, kam až pronikne, jak dlouho tam vydrží a jak je škodlivý.
Mise Apollo před skoro 40 lety ukázaly, že přilnavý prach se bez problémů dostane na povrchu skafandrů po skončené měsíční vycházce dovnitř lodi. Koncentrace prachu byla tak vysoká, že mnozí astronauti hlásili, že ho dokonce cítí. I když se prach nepodepsal prokazatelně na zdraví lunárních posádek, panuje před ním oprávněná obava, protože svými vlastnostmi připomíná drcený křemen, resp. sklo. Výpravy Apolla trvaly naštěstí jen několik dní. Po předpokládaném obnovení letů na Měsíc budou lidé vystaveni působení měsíčného prachu mnohem delší dobu, není vyloučen nepřetržitý pobyt v nezdravém prostředí i několik měsíců.
Zásluhou snížené gravitace a rozměrů prachových částeček nefunguje způsob přirozeného čištění dýchaného vzduchu tak účinně jako na Zemi. Místo aby se prach rychle usadil ve vstupních partiích dýchacího ústrojí, proniká hlouběji do plic a tam zůstává delší dobu. Zdravotní riziko poškození plic se tím značně zvyšuje.
Aby se poznalo, jak měsíční podmínky ovlivňují distribuci prachu, provádí NSBRI pokusy na palubě letadla NASA Microgravity Research Aircraft. Stroj létá po dráze, na níž se může po omezenou dobu napodobit zmenšená nebo nulová gravitace. V okamžiku, kdy se gravitace sníží na úroveň jako na měsíčním povrchu, jsou do náustku, kterým studovaná osoba dýchá, vstříknuty prachové částice. Pokusná osoba vdechuje a vydechuje a měří se kolik prachu zůstane ve vydechovaném vzduchu a kolik se usadí v plících. Pokusy ukázaly, že snížená gravitace ovlivňuje usazování především nejmenších částeček (menších než 2.5 µm). Další etapou pokusů bude sledování míry rizika a metod jak omezit působení prachu. Kromě rizika pro lidské zdraví může být prach nebezpečný samozřejmě i pro techniku.
Nelze pominout i pozemský význam prováděného výzkumu. Jeho zásluhou lépe poznáme, jakým způsobem pracují plíce a jak se v nich distribuují různé částice. Pokud je třeba např. dopravit jisté léčivé prostředky (aerosoly) do plic, je žádoucí pracovat s co nejmenším potřebným množstvím účinné látky a umístit ji do správného místa plic. Tím se zvýší účinnost léčby a minimalizují se případné vedlejší účinky.


2008-05-19 - Phoenix

Časový plán přistání na Marsu

Kosmické sondě Phoenix zbývá k cíli necelý týden letu. Očekávané dramatické události nadcházejícího víkendu zahrnuje následující přehled. Doufejme, že dosavadní naprosto bezproblémový let bude zakončen stejně perfektním přistáním na rudé planetě a technikům nezbude než všechny body plánu jen sledovat a jednotlivé položky až do té nejposlednější odškrtávat jako splněné.
Časové údaje uvedené v přehledu jsou udávány v časech PDT [=Pacific Daylight Time], podle kterých pracuje řídící středisko v Pasadeně v Kalifornii a mohou být v některých případech ještě změněny. U zvlášť významných událostí připojuji současně údaj ve světovém čase UT a středoevropském letním čase SELČ. Drobné odchylky od plánu až do 0.5 min mohou vyplynout z možných zásahů do dráhy, které jsou ještě v plánu a dalších několik sekund lze přičíst na vrub variacím v hustotě atmosféry Marsu. Všechny časy odpovídají době, kdy by teoreticky mohly být zaznamenány na Zemi - jedná se o tzv. časy ERT [=Earth-receive Time]. Skutečný čas události SCET [=Spacecraft Event Time] předchází času ERT o interval, který potřebuje rádiový signál na cestu mezi Marsem a Zemí, což při aktuální vzdálenosti planet 275 mil. km obnáší 15 min 20 s.
Čtvrtek 2008-05-22
11:30 až 12:30 - tisková konference
Sobota 2008-05-24
poledne - tisková konference
19:46 (03:46 UT v neděli 2008-05-25, resp. 05:46 SELČ v neděli 2008-05-25) korekce dráhy TCM-6 [=Trajectory Correction Maneuver]
Neděle 2008-05-25
08:46 - záložní termín pro korekční manévr TCM-6X
poledne - tisková konference
15:00 (22:00 UT, resp. 24:00 SELČ) - začátek nekomentovaného televizního přenosu z řídícího střediska JPL
15:30 - začátek komentovaného televizního přenosu
16:16 - tlakování pohonného systému
16:38 - začátek nepřerušovaného přenosu dat ze sondy přes družici Mars Odyssey na stanici Goldstone
16:38 - sondu začíná přímo sledovat v pásmu UHF radioteleskop na observatoři Green Bank
16:39 - oddělení přeletového modulu
16:40 - sonda se natáčí do polohy potřebné ke vstupu do atmosféry
16:46:33 (23:46:33 UT, resp. 01:46:33 SELČ v pondělí 2008-05-26) - vstup do atmosféry
16:47 až 16:49 - přerušení rádiového signálu (black-out) vinou horké plazmy kolem sestupujícího tělesa
16:50:15 (plus/minus 13 s) - otevření padáku
16:50:30 (plus/minus 13 s) - odhození tepelného štítu
16:50:40 (plus/minus 13 s) - rozložení přistávacích noh
16:51:30 - aktivace přistávacího radaru
16:53:09 (plus/minus 46 s) - odpojení zadního krytu
16:53:08 až 16:53:14 - přerušení vysílání kvůli přepnutí antén
16:53:12 - zahájení motorického sestupu
16:53:34 (plus/minus 46 s) - zahájení sestupu konstantní vertikální rychlostí
16:53:52 (23:53:52 UT, resp. 01:53:52 SELČ v pondělí 2008-05-26) (plus/minus 46 s) - přistání
16:54:52 (plus/minus 46 s) - přerušení vysílání
17:13 - začátek rozkládání solárních panelů
17:28 - sonda Mars Reconnaissance Orbiter zahajuje vysílání dat, která přijala od Phoenixu během vstupu do atmosféry, sestupu a přistání. Data ale nebudou ještě několik hodin připravená k analýzám
17:30 - sonda Mars Express zahajuje vysílání dat, která přijala od Phoenixu během vstupu do atmosféry, sestupu a přistání. Data ale nebudou ještě několik hodin připravená k analýzám
17:30 - vyjádření jednotlivých týmů ke stavu systémů po přistání
17:30 - sonda Mars Odyssey vysílá technická data z Phoenixu, možná i první snímky
18:43 až 19:02 - pokud vše půjde dobře, přímý televizní přenos z řídícího střediska by mohl ukázat první obrázky z Marsu - první snímky mají zachycovat solární panely kvůli kontrole správného rozložení
Pondělí 2008-05-26
11:00 - tisková konference
Úterý 2008-05-27 až pátek 2008-05-30
11:00 - denní tisková konference
Pokud vše bude pokračovat podle očekávání, prvních 8 až 10 dní na Marsu bude probíhat kontrola systému zásobování energií a termoregulačního systému, robotické ruky a dalších přístrojů (tzv. "charakterization phase"). Následně bude do analyzátoru TEGA [=Thermal and Evolved-Gas Analyzer] dopraven první vzorek povrchového materiálu. Analýzy pomocí TEGA a dalšího přístroje MECA [=Microscopy, Elektrochemistry and Conductivity Analyzer] zaberou asi 10 až 15 dní. Později bude každý další cyklus rozborů prováděn na vzorcích z hloubky o 2 až 3 cm větší než předchozí. Na led by měla lopatka narazit v hloubce 2 až 5 cm. Pokud bude led nalezen na spodní hranici tohoto rozmezí, na rozbor ledového vzorku by došlo až v červenci, případně i později.


2008-05-19 - Cassini

Status Report (2008-05-072008-05-13)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-05-13. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity 2008-05-08 se soustředily na opakované skenování severního polárního regionu Saturnu ultrafialovým zobrazovacím spektrografem UVIS, jehož cílem bylo zachytit dynamiku polárních září. Stejnou oblast současně pozoroval vizuální a infračervený spektrometr VIMS. UVIS rovněž prováděl kalibraci pomocí referenčních hvězd. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS pokračoval ve studiu prstenců.
Na závěrečném jednání o strategii průletů kolem Encelada bylo rozhodnuto, že průlet E4 proběhne v původně plánované výšce 50 km s orientací udržovanou systémem silových setrvačníků RWA. Další setkání E5 se uskuteční ve výšce 25 km a orientace sondy bude pod kontrolou reaktivního systému RCS. Ve druhém případě byla dána přednost motorickému řízení polohy kvůli nejasnostem v možných silových účincích prostředí v okamžiku průletu gejzírem plynů z existujících kryovulkánů. Podobně se udržuje správná orientace i během těsných setkání s Titanem, kde zbytky atmosféry rovněž vyvozují znatelný kroutící moment na těleso sondy.
2008-05-09 došlo k necílenému průletu kolem měsíčku Methone, další měsíc Janus minula sonda následujícího dne.
Dne 2008-05-09 byly prováděny rádiové experimenty, při nichž se mj. sledovaly tzv. ionosférické hvizdy. Kvůli měření musely být zastaveny silové gyroskopy RWA [=Reaction Wheel Assembly]. Ačkoliv sekvence proběhla naprosto korektně, zdá se, že se nepodařilo žádný hvizd zachytit. V dalším programu se uskutečnily v případě prstenců zákrytové experimenty. Pozorování v pásmech S, X a Ka podporovaly sledovací stanice DSS-14, DSS-25 a DSS-26. Jednalo se o poslední rádiový zákrytový experiment, který zkoumal prstence v průběhu primární mise. K dalším dojde až v srpnu - to již bude v běhu první prodloužení základní mise.
Dne 2008-05-12 minula Cassini ve výšce 1000 km a relativní rychlostí 6.3 km/s měsíc Titan. Jednalo se o první ze dvou plánovaných přeletů nad severní polokoulí, které završí základní misi sondy. Během průletu mapoval radar světlou oblast Xanadu, která byla jen částečně zobrazena při předchozí příležitosti (T13). Přesah sledovaných území dovolil sestavit částečně stereoskopický model terénu. Pozorování se soustředilo na útvar Hotei Arcus a na pravděpodobný kryovulkán Tortola Facula, který byl dříve zaznamenán na infračervených snímcích.


2008-05-15 - Merkur

Záhada magnetického pole Merkuru

Podle nejnovější vědecké hypotézy vznikají uvnitř Merkuru železné vločky a stejně jako sníh padají ke středu planety. Pohyb železných částeček by mohl vysvětlovat přítomnost záhadného magnetického pole. S uvedenou myšlenkou přišli výzkumníci z University of Illinois a Case Western Reserve University. Publikovali ji v dubnovém vydání časopisu Geophysical Research Letters, v němž rovněž popsali laboratorní pokusy a modely složení a stavu jádra Merkuru.
Merkur, planeta nejbližší Slunci, je kromě Země jedinou terestrickou planetou s vlastním globálním magnetickým polem. Objeveno bylo v sedmdesátých letech kosmickou sondou Mariner 10. Pole je nicméně stokrát slabší než zemské, což se dosud nedařilo uspokojivě objasnit.
Jádro Merkuru by mělo být tvořeno především železem, předpokládá se ale, že obsahuje i významný podíl síry, která snižuje teplotu tavení a zároveň hraje důležitou roli v generování magnetického pole. Dřívější radarová pozorování ze Země zjistila nepatrné nepravidelnosti rotace planety, z čehož se vyvozovalo, že musí mít alespoň částečně tekuté jádro. Bohužel bez dat ze seismologických přístrojů jsou vlastnosti jádra v podstatě neznámé.
Výzkumníci používali při laboratorních pokusech zařízení, v němž mohli studovat chování směsi železa a síry při vysokých tlacích a teplotách. Při každém experimentu byla směs stlačena jistým tlakem a ohřátá na jistou teplotu. Vzorek byl vychlazen, rozřezán na dvě poloviny a prohlédnut v elektronovém mikroskopu a prostudován pomocí elektronového mikroanalyzátoru. Prudké zchlazení zachová texturu vzorku, což ukáže hranice mezi pevnou a tekutou fází a obsah síry v jednotlivých fázích. Poznatky z laboratorních pokusů byly extrapolovány do teorie o jádru planety.
Roztavená směs síry a železa se ve vnějších vrstvách jádra pomalu ochlazuje. Atomy železa kondenzují v krychlových "vločkách" a začínají se pohybovat směrem ke středu Merkuru. Pohyb želených částeček ke středu a kapaliny s vyšším obsahem síry na opačnou stranu vytváří vodivý proud a jako dynamo produkuje slabé magnetické pole. Je-li tomu tak, železný "sníh" vytvářející globální magnetické pole planety je unikátním jevem mezi terestrickými planetami a měsíci.


2008-05-13 - Phoenix

Těsně před cílem

Americká sonda Phoenix zatím směřuje bez problémů k Marsu, na jehož povrchu by měla přistát 2008-05-25. Po potvrzení definitivního místa přistání a zatím poslední korekci dráhy uskutečněné 2008-04-10 pokračoval let tak hladce, že mohl řídící tým začít uvažovat o zrušení další úpravy trajektorie, s níž se počítalo na 2008-05-10. Místo toho se měla pozornost soustředit na další příležitost připadající na 2008-05-17.
Návrh na úpravu letového plánu podali technici JPL po důkladném proměření aktuální dráhy začátkem května a management mise ji odsouhlasil 2008-05-08. Phoenix od startu prozatím provedl tři dráhové korekce TCM. Kromě zmíněného data 2008-05-17 je v plánu ještě jeden termín na definitivní doladění místa přistání, který připadne na 2008-05-24, tedy 24 hodin před dosednutím.
První možný termín, v němž by mohl na Zemi dorazit signál potvrzující úspěšné přistání, je 2008-05-25 v 23:53 UT. K samotné události dojde o 15 min 20 s dříve, což odpovídá momentální době letu rádiového signálu od Marsu k Zemi.


2008-05-11 - Cassini

Status Report (2008-04-302008-05-06)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-05-06. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-04-30 došlo k necílenému průletu kolem malých měsíců Telesto a Pallene.
Dne 2008-05-05 se uskutečnila druhá kvalifikační zkouška nové sledovací stanice DSS-47 umístěné v Narrabri (Austrálie). Během ní zaznamenávala soustava šesti antén (později byla jedna záměrně odpojena) vysílání ze sondy Cassini po dobu 2.5 hodiny. Současně s touto zkouškou bylo vysílání paralelně přijímáno i stanicemi DSS-14 a DSS-26 v Goldstone.
2008-05-06 byl přestaven palubní časovač CLT [=Command Loss Timer], který má za úkol spustit nouzovou sekvenci v případě dlouhé ztráty spojení se Zemí, z nominální hodnoty 90 h na 120 h (5 dní). Důvodem bylo předejít přechodu do bezpečnostního režimu, pokud vypadne některá z plánovaných rádiových relací v nejbližších dnech, v případě že bude potřeba neočekávaně převést kapacitu sítě DSN [=Deep Space Network] pro potřeby mise Phoenix, která se blíží k Marsu a má na jeho povrchu přistávat 2008-05-25. Zpět má být časovač nastaven až 2008-06-06.
Po detailním vyhodnocení aktuální oběžné dráhy sondy, bylo rozhodnuto zrušit korekční manévr OTM-154, neboť pro něj bylo požadováno jen nepatrné změny rychlosti Δv=5 mm/s. Zároveň se prošetřuje možnost zrušit i OTM-157. Tento manévr byl již dříve přesunut o jeden den dopředu, aby nekolidoval s přistáváním Phoenixu. To ale znamenalo, že bude méně času na vyhodnocení účinků korekce. Záložní termín zase spadá do amerického svátku (Memorial Day). I z těchto důvodů by bylo vhodné, kdyby k manévru vůbec nemuselo dojít.


2008-05-06 - LRO

Pošli své jméno na Měsíc!

NASA vyzvala všechny zájemce, aby se připojili k lunární expedici LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) alespoň tak, že umístí své jméno na palubu chystané sondy.
Příznivci kosmonautického průzkumu Měsíce se mohou informovat o posledních novinkách na internetové adrese http://www.nasa.gov/lro nebo přímo zaregistrovat zde.
Po zaregistrování je vytvořen unikátní certifikát, na němž je mj. kromě obrázku sondy u Měsíce uvedeno i jméno účastníka. Shromážděná jména budou uložena na mikročipu a instalována těsně před startem do konstrukce sondy. Poslední možnost se přihlásit bude 2008-06-27.
Sonda LRO odstartuje na oběžnou dráhu kolem Měsíce koncem letošního roku. Nese celkem šest vědeckých přístrojů a jeden technologický experiment. Jedná se o první americkou misi k Měsíci po vyhlášení nové "Kosmické vize" prezidenta G. W. Bushe a o prvního robotického předchůdce budoucích pilotovaných expedic.


2008-05-03 - Cassini

Status Report (2008-04-232008-04-29)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-04-29. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program sledovaného týdne zahrnoval mj. sérii pozorování prstenců kompozitním infračerveným spektrometrem CIRS, hvězdnou kalibraci vizuálním a infračerveným mapovacím spektrometrem VIMS a dvě zkoušky připravenosti rádiové aparatury na zákrytové experimenty, s nimiž se počítá přibližně za 14 dní.
2008-04-26 byl proveden korekční manévr OTM-153. Jednalo se o zásah do letu v oblasti apoapsidy a jeho smyslem bylo nasměrovat sondu k Titanu, s nímž se má znovu setkat 2008-05-12. Hlavní raketový motor byl zažehnut v 05:00 UT a po době hoření t=3.06 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.496 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Dne 2008-04-26 minula sonda měsíc Titan. Jednalo se o tzv. necílený průlet, kdy není dráha speciálně upravována za účelem maximalizace vědeckého přínosu setkání.
Dvouroční prodloužení mise dostalo 2008-04-28 pojmenování Cassini Equinox Mission. Ekvinokcium (equinox), nebo-li rovnodennost nastává tehdy, když se Slunce nachází přesně nad rovníkem planety. V případě Saturnu to znamená, že Slunce svítí přesně na hranu prstenců, které jsou tudíž ze Slunce - a stejně tak ze Země - prakticky nepozorovatelné. K této události dojde v srpnu 2009, v průběhu prodloužené mise Cassini. Zvláštní osvětlení prstenců dává šanci provádět jiné typy pozorování, které doposud nebyly možné.
Tentýž den bylo poprvé s Cassini navázáno zkušební spojení prostřednictvím nové 34 metrové antény DSS-54 u Madridu v pásmu Ka.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23