Novinky - květen 2010

2010-05-31 - Deep Impact / EPOXI

Korekce před příletem k Zemi

Přesluhující sonda Deep Impact provedla korekční manévr, kterým si upravila trajektorii před nadcházejícím průletem kolem Země, k němuž dojde 2010-06-27. Tento manévr společně se změnou způsobenou přiblížením k Zemi má navést sondu na setkání s kometou Hartley 2. Průlet kolem komety je v plánu 2010-11-04.
Korekce dráhy byla zahájena 2010-05-31 v 19 hod UT. Motorky pracovaly po dobu 11.3 s a změnily rychlost letu podle pokynů o Δv=0.1 m/s. Pokud se povede i gravitační manévr u Země v červnu, dočkáme se dalšího blízkého setkání lidského robota s kometou.
Pro sondu Deep Impact bylo po završení primární mise u komety Tempel 1 nalezeno další uplatnění ve dvou programech. Pod zkratkou EPOCh [=Extrasolar Planet Observation and Characterization] se využívá palubního teleskopu ke studiu charakteristik planet, které by mohly být využitelné k identifikaci extrasolárních objektů, především planet podobných Zemi. Druhé zaměření se týká průzkumu dalších kometárních těles ve sluneční soustavě a je vedeno pod názvem DIXI [=Deep Impact Extended Investigation] a naplnění najde právě průletem kolem komety Hartley 2. Obě větve využití sondy Deep Impact si NASA, která si libuje v nejrůznějších zkratkách, vede pod společným názvem EPOXI (tj. EPOCh+DIXI).
Misi EPOXI spravuje University of Maryland ve funkci PI [=Principal Investigator]. Provozuje ji JPL [=Jet Propulsion Laboratory] pro vědecké ústředí NASA Science Mission Directorate. Sondu postavila firma Ball Aerospace and Technologies Corp.

2010-05-28 - Extrasolární planety

Planety v zóně života s divnými dráhami

Hlavním cílem hledačů extrasolárních planet je objevovat malá kamenná tělesa obíhající hvězdu v tzv. zóně života, tam kde může panovat příznivá teplota a existovat voda v tekutém stavu. Jen na takových planetách má smysl uvažovat o výskytu živých organismů. Nejnovější modelování vývoje planetárních soustav ukazuje, že se taková exoplaneta za jistých okolností může přesunout ze zóny života do zóny život vylučující i naopak.
Osamocená planeta podobná Zemi s téměř kruhovou oběžnou dráhou zůstane v zóně života prakticky trvale (nepočítáme-li, že se samotná zóna vlivem vývoje hvězdy posune do jiné vzdálenosti). Jestliže ale do systému přidáme obří planetu o rozměrech Jupitera na značně protáhlé eliptické dráze  - podobných planet je mezi dosud objevenými většina - bude ovlivňovat dráhu malé planety a střídavě ji přetahovat ze zóny života do vzdáleností mimo ni. Dráha malé planety se může cyklicky prodlužovat do elipsy a znovu se měnit na kružnici s periodou kratší než 1000 roků. To zvýší pravděpodobnost, že se například průměrná teplota na povrchu dramaticky změní každé tisíciletí. V jednom období mohou být na povrchu oceány vody a v druhé etapě se voda vyvaří nebo zmrzne, podle toho, zda se planeta pohybovala na vnitřním nebo vnějším okraji zóny života.
Problém může být vystupňován, je-li mateřská hvězda málo hmotná, řekněme jedna třetina hmotnosti Slunce. Taková hvězda má zónu života užší a položenou blíže středu soustavy. Do života planety potom významně zasahují i slapové síly z hvězdy a společně s gravitací velké planety způsobují, že malá planeta představuje pro život jednoznačně nebezpečnou končinu. Ke klimatickým změnám přistupují i změny geologické, reprezentované intenzivní vulkanickou činností a zničujícími zemětřeseními. Slapové síly se projeví na rotaci planety, rotace se zpomalí, a pokud je oběžná dráha eliptická, bude na planetě kolísat časem i délka dne. Za těchto podmínek jsou každé úvahy, jak by se na tomto světě mohl vyvinout život, velmi odvážné.

2010-05-27 - Phoenix

Phoenix se neozývá a patrně je fyzicky poškozen

Navzdory původnímu plánu se v minulých dnech uskutečnila ještě jedna série pokusů o zachycení signálů Phoenixu, u něhož byla naděje, že mohl přečkat krutou zimu na Marsu a obnovit alespoň omezenou činnost. Před týdnem se nad stanovištěm přistávacího aparátu celkem 61x pohybovala družice Mars Odyssey a pokaždé naslouchala, zda se z povrchu neozvou signály. Stejně jako v předchozích 150 případech zorganizovaných do tří kampaní na začátku roku bylo úsilí marné. NASA poté definitivně prohlásila misi Phoenixu za ukončenou. Stalo se tak prakticky přesně dva roky od okamžiku přistání sondy na Marsu (2008-05-25). Zpracování dat nicméně bude ještě nějakou dobu pokračovat.
Zajímavá zpráva shodou okolností přišla ve stejném okamžiku z týmu další družice u rudé planety MRO [=Mars Reconnaissance Orbiter]. Nejvýkonnější kamera na palubě HiRISE fotografovala Phoenix před příchodem zimy a nyní snímky zopakovala. Phoenix, respektive stíny, které jeho konstrukce vrhá na marsovskou planinu, se diametrálně liší. Lander vypadá mnohem menší. Změna je tak dramatická, že se nedá vysvětlit jen pouhým usazováním prachu na tělese, což ho částečně činí méně výrazným proti povrchu.
Technici přišli s vysvětlením, které změněný obraz Phoenixu přičítá poškození, které mu způsobily drsné zimní podmínky. Bylo odhadnuto, že vrstva námrazy oxidu uhličitého zatížila panely solárních článků do té míry, že je mohla ohnout nebo dokonce ulomit. Bylo vypočteno, že přídavné zatížení se uprostřed zimy pohybovalo ve stovkách liber (1 libra = 0.45 kg).
Phoenix zkoumal Mars po dobu pěti měsíců - od léta do příchodu zimy - na místě blížícím se severnímu polárnímu regionu. Potvrdil hojný výskyt vodního ledu pod povrchem a identifikoval minerály, u nichž je pravděpodobné, že se vytvořily v prostředí s vodou v tekutém stavu. Studoval chemické pochody v půdě i z hlediska možné existence života. Největším překvapením bylo prokázání přítomnosti perchlorátu, oxidační látky, která jistým mikrobům na Zemi slouží jako potrava a ostatní zabíjí. Phoenixu se poprvé podařilo zachytit na snímcích padající sníh na jiné planetě.

2010-05-27 - Cassini

Status Report (2010-05-12 až 2010-05-18)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-05-18. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Mezi posledními vědeckými úkoly končící etapy letu S59 bylo pozorování magnetosféry a interakcí slunečního větru s magnetickým polem nad póly Saturnu spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Sp[ectrometer]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly Japetus. Přístroj CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil složení atmosféry planety a byl kalibrován na efekty rozptýleného světla. Při této kalibraci se zjišťuje možná degradace primárního zrcadla po několika letech provozu. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pořizoval mozaiku celé polokoule Saturnu. Snímky pořízené ve vhodných intervalech dovolují sledovat globální atmosférické změny při rotaci planety. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] shromažďoval spektrální snímky atmosféry v ultrafialovém oboru.
2010-05-14 se prováděla periodická údržba orientačního systému AACS [=Attitude and Articulation Control System], v jehož rámci byly prověřovány silové setrvačníky. Zásluhou přesného korekčního manévru OTM-246 [=Orbit Trim Maneuver] a skutečného průběhu dvojitého průletu kolem měsíců Enceladus a Titan bylo zjištěno, že další korekce OTM-247 není zapotřebí ani z vědeckého hlediska ani s perspektivou energetických nároků na další úpravy dráhy. Manévr OTM-247 byl tudíž zrušen.
Dne 2010-05-17 skončil let podle sekvence S59 a okamžitě navázalo plnění programu podle plánu S60. Sekvence S60 potrvá 34 dní do 2010-06-25. Během ní dojde ke třem cíleným průletům kolem měsíců Enceladus a Titan (2x) a deseti necíleným průletům kolem těles Rhea (2x), Methone, Titan, Helene, Calypso, Pandora, Tethys, Pan a Polydeuces. V plánu je sedm úprav dráhy OTM-248 až OTM-254.
První vědecká pozorování podle plánu S60 se týkala studia atmosféry v blízkosti Encelada. UVIS sledoval situaci nad kryovulkány ledového měsíce. Ledové gejzíry fotografovaly s vysokým rozlišením také kamery ISS. Spektrometr CIRS pozoroval měsíc Dione.
2010-05-18 minula sonda ve vzdálenosti 435 km a relativní rychlostí 6.5 km/s měsíc Enceladus. V okamžicích největšího přiblížení sledovaly přístroje zákryt slunce za oblakem plynů a částic vyvržených z kryovulkánů. Měření v extrémní ultrafialové oblasti spektrometrem UVIS zjistilo, že 3 až 4% hmoty oblaku tvoří pravděpodobně molekulární dusík. Analogické měření hmotovým spektrometrem INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] dříve udávalo, že by se mohlo jednat buď o dusík, oxid uhelnatý nebo etylen. V plynech byl již dříve detekován čpavek a má se za to, že zjištěný dusík by mohl vznikat právě rozkladem čpavku. Všechna tato měření poskytují určité stopy pro úvahy o složení a procesech v nitru měsíce.
Na odletové větvi sledovaly Enceladus přístroje ISS, VIMS MAPS a další optická zařízení. Polokoule přivrácená k Saturnu byla snímkována s rozlišením lepším než 70 m/pixel. Zmapována byla doposud málo prozkoumaná oblast na západní polokouli. V kombinaci se snímky z průletu E8 se mohl sestavit stereoskopický obraz geologických útvarů.
Průlet přinesl rovněž detailní snímky aktuálního vzhledu výtrysků z puklin na pólu při velkém fázovém úhlu. Pozorovány byly velmi jemné variace plynného oblaku těsně nad povrchem. VIMS provedl vůbec první měření oblaku v blízkém infračerveném oboru.
2010-05-18 došlo k necílenému setkání (dráha před průletem nebyla záměrně upravována) s malým měsíčkem Methone.

2010-05-21 - Rosetta

Status Report (2010-05-01 až 2010-05-07)

Uvedené období představovalo třetí týden aktivních zkoušek užitečného vybavení PC12 [=Payload Check-out]. Všechny plánované testy skončily podle očekávání.
Spojení se sondou bylo navázáno čtyřikrát prostřednictvím stanice ESA New Norcia v Austrálii. 2010-05-03 bylo hlavním úkolem prověření přístroje MIDAS, u něhož se zkoušel nový software. Mezi 2010-05-04 a 2010-05-07 probíhaly testy modulu Philae a přístroje ROSINA.
Monitor radiačního prostředí pokračoval od začátku února v normální činnosti.
2010-05-07 se Rosetta nacházela 272 mil. km (1.75 AU) od Země, což představovalo 874 s (14 min 34 s) doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 321.6 mil. km (2.2 AU).
Rosetta pokračuje v letu. Je konfigurována do normálního přeletového módu, v němž zůstane až do června 2011, kdy nastoupí dlouhodobou hibernaci. Zkoušky PC12 budou pokračovat ještě jeden týden.
Nejbližším milníkem je průlet kolem asteroidu 21 Lutetia. K největšímu přiblížení dojde podle aktuálních výpočtů dne 2010-07-10 v 15:44:53 UT. Koncem května se začne s navigační kampaní, v jejímž průběhu se bude upřesňovat skutečná dráha a poloha sondy vůči asteroidu.

2010-05-19 - Rosetta

Status Report (2010-04-24 až 2010-04-30)

Uvedené období představovalo druhý týden aktivních zkoušek užitečného vybavení PC12 [=Payload Check-out]. Všechny plánované testy skončily podle očekávání.
Spojení se sondou bylo navázáno čtyřikrát prostřednictvím stanice ESA New Norcia v Austrálii. Ve dnech 2010-04-16 a 2010-04-17 se provádělo několik zkoušek na přistávacím modulu Philae. První den zkoušky probíhaly společně s přístrojem RPC, u něhož došlo k aktualizaci letového softwaru. Druhý den se konaly testy na zařízení ROSINA. Dne 2010-04-28 došlo k výměně softwaru u přístroje MIDAS. Poslední spojení 2010-04-30 bylo věnováno monitorování stavu systémů sondy.
Monitor radiačního prostředí SREM pokračoval v normální činnosti.
2010-04-30 se Rosetta nacházela 241.7 mil. km (1.61 AU) od Země, což představovalo 806 s (13 min 26 s) doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 321.6 mil. km (2.15 AU).

2010-05-18 - Cassini

Status Report (2010-05-05 až 2010-05-11)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-05-11. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity uplynulého týdne zahrnovaly dlouhodobé pozorování Saturnu spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] v infračerveném oboru. Účelem bylo změřit teplotní profil v horní troposféře a v tropopauze v různých geografických šířkách. CIRS rovněž měřil zastoupení kyslíkových sloučenin v závislosti na geografické šířce a prováděl dlouhodobé sledování hvězd vyzařujících v infračerveném vlnovém pásmu. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem], spektrometr CIRS a spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] studovaly v dlouhém časovém úseku atmosféru Titanu. ISS snímkoval měsíce Japetus a Bebhionn. Vzhledem k velikosti měsíčku Bebhionn, mohly kamery pouze registrovat změny jasnosti rotujícího tělesa proti černému pozadí. Zaměření na měsíc trvalo 11 hodin. Poslední vědecký program plnil spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], který v několika etapách zkoumal magnetosféru planety.
2010-05-06 bylo rozhodnuto, že chystaný korekční manévr OTM-246 [=Orbit Trim Maneuver] zacílí sondu primárně k Titanu. Titan dostal přednost před Enceladem, protože byl méně náročný na změnu rychlosti (úspora Δv=4.3 m/s) a přesto bude možno uskutečnit zákrytové pozorování výtrysků plynů z kryovulkánů na Enceladu, jak bylo původně zamýšleno.
Korekce dráhy OTM-246 se uskutečnila 2010-05-11 v 12:14 UT. Manévr v apoapsidě měl za cíl nasměrovat sondu před průletem kolem Encelada (E10) a Titanu (T68). Hlavní raketový motor pracoval 51.55 s a změnil rychlost letu o Δv=8.88 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.

2010-05-17 - Rosetta

Status Report (2010-04-17 až 2010-04-23)

V uvedeném období probíhaly běžné letové operace a byly zahájeny plánované aktivní zkoušky užitečného vybavení PC12 [=Payload Check-out].
Spojení se sondou udržovala pozemní stanice ESA New Norcia v Austrálii vždy jednou za dva dny. První dvě rádiové relace byly věnovány monitorování stavu systémů. Se zkouškami PC12 se započalo 2010-04-23 na přístroji ROSINA. Zařízení obdrželo nový software.
Monitor radiačního prostředí pokračoval v normální činnosti, ostatní vědecké přístroje byly vypojeny.
Dne 2010-04-23 se Rosetta nacházela 222 mil. km (1.48 AU) od Země, což představovalo 740 s (12 min 20 s) doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 312.6 mil. km (2.09 AU).

2010-05-12 - Asteroidy

Vodní led na asteroidech

Asteroidy nemusí být jen tmavý, suchý a života prostý shluk kamení, jak se vědci dlouho domnívali. Josh Emery z University of Tennessee našel důkazy přítomnost vodního ledu a některých organických sloučenin na jedné z větších planetek 24 Themis. Pokud tomu tak skutečně je, nález by podpořil hypotézu, podle níž se voda a organický materiál dostal na Zemi srážkami s asteroidy. Objev byl podrobně popsán v časopise Nature.
Překvapující objev byl učiněn pomocí teleskopu na observatoři Mauna Kea na Havajských ostrovech, pracujícího v infračerveném světle. Těleso 24 Themis se pohybuje v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a má průměr přibližně 200 km. Spektrum infračerveného odraženého slunečního světla odpovídá spektru zmrzlé vody a svědčí o tom, že je povrch planetky pokryt tenkou vrstvou ledu s příměsí organických látek. Organické látky se zdají být komplexními molekulami s dlouhými řetězci, a pokud by se dostaly na Zemi v raných stádiích vývoje, mohly by spustit rozvoj života.
Emery nezapomněl zdůraznit, že objev je o to zajímavější, že povrch asteroidu je natolik teplý, že není schopen udržet led po delší dobu. To svádí k myšlence, že led je přítomen i uvnitř asteroidu Themis a možná i v dalších planetkách. To by vysvětlovalo, odkud se voda vzala na Zemi. Ale jak se led vzal na asteroidu, není zcela jasné.
Themis se pohybuje tak blízko Slunci, že se led odpařuje. Životnost ledového asteroidu vychází podle výpočtů mezi tisíci až milióny let. Znamená to, že ledové asteroidy v normálním případě po čase zanikají. Vědci teoretizují o tom, že led schovaný pod povrchem se pomalu odpařuje a uniká puklinami do prostoru, nebo se rychle uvolňuje po srážce asteroidu s nějakou kosmickou troskou. Jelikož patří Themis do rodiny planetek, které se dávno v minulosti vytvořily po obrovském impaktu a následné fragmentaci velkého tělesa, znamená to, že ono těleso mělo rovněž ledové jádro. Toto tvrzení má velký význam pro teorie o vzniku solárního systému.
Objev vody na 24 Themis ukazuje, že voda v hlavním pásu asteroidů může být běžným jevem. S jistou odvahou lze podobné podmínky včetně všeobecného zastoupení vody v kosmickém prostoru předpokládat i u jiných planetárních systémů. Zároveň objev opět více rozmazal dříve ostrou hranici mezi kometami a asteroidy. Asteroidy byly považovány za kamenná tělesa a komety ledová. O tom, které z těchto těles zaneslo vodu na Zemi, by mohl v budoucnosti rozhodnout podrobný izotopový rozbor a srovnání pozemské vody, vody v kometách a v planetkách.

2010-05-10 - Cassini

Status Report (2010-04-28 až 2010-05-04)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-05-04. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V průběhu posledního průletu těsně kolem Encelada byly pro jistotu v činnosti oba dva sluneční senzory SSA [=Sun Sensor Assembly]. Dne 2010-04-28 byla provedena kontrola stavu čidel a jelikož nebyla zjištěna žádná anomálie, obdržela sonda v reálném čase příkaz na přechod k běžnému řízení letu s jedním slunečním senzorem. Zvolena byla jednotka SSA-B.
2010-04-29 v 12:59 UT se uskutečnila oprava dráhy OTM-245 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor byl v činnosti t=33.25 s a změnil rychlost letu o Δv=5.71 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Vědecký program uplynulého týdne zahrnoval sledování prstenců E a G a globální snímkování Saturnu mapovacím spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] v rámci studia dynamiky atmosféry. Subsystém ISS [=Imaging Science Subsystem] pozoroval Saturn úzkoúhlou kamerou a snímkoval Japetus. Radar sledoval Titan z velké vzdálenosti v módu radiometrie. Magnetosféru studoval spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Přístroj CIRS měřil zastoupení kyslíkových sloučenin na Saturnu v závislosti na geografické šířce. UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrometer] sledoval prostor u Encelada poblíž vyvrhovaných plynných oblaků a hledal souvislosti mezi vlastnostmi prostředí u měsíce a aktivitou kryovulkánů. Byla provedena kalibrace magnetometru během šestihodinové série pomalých otáček sondy kolem jedné z os. Analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] byl nasměrován do známého směru zdroje mezihvězdného prachu mimo sluneční soustavu.

2010-05-05 - Cassini

Status Report (2010-04-21 až 2010-04-27)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2010-04-27. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Na základě předchozích přesných manévrů se prokázalo, že plánovaná korekce OTM-244 [=Orbit Trim Maneuver] před průletem kolem Encelada není potřebná, a proto byla dne 2010-04-22 zrušena.
Výzkumný program sledovaného týdne zahrnoval mj. kampaň monitorování oblačnosti na Titanu, které se účastnily spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a kamery ISS [=Imaging Science Subsystem]. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] při více příležitostech naváděl do žádaného směru soubor přístrojů MAPS [=Magnetosphere and Plasma Science]. Sledovány byly okraje magnetosféry, především ranní strana a kilometrové zdroje radiace na Saturnu. Kamery ISS byly hlavním přístrojem, který sledoval Titan ze vzdálenosti asi 1.7 mil. km při fázovém úhlu 80.5°. ISS se zaměřil rovněž na snímkování výtrysků plynů z měsíce Enceladus. UVIS mapoval rozložení molekul v blízkosti Encelada a pokoušel se najít korelace mezi výtrysky hmoty a složením plynů kolem měsíce. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozoroval prstence E a G při fázovém úhlu 130°. CIRS studoval výskyt hélia a rádiová aparatura RSS [=Radio Science Subsystem] prováděla zákrytová měření.
2010-04-28 minula Cassini rychlostí 6.5 km/s měsíc Enceladus ve výšce 100 km (průlet E9). Prioritou průletu bylo studium gravitačního pole, při němž bylo využito sledování změn v rádiovém signálu. Cílem bylo objevit gravitační anomálie související se zdroji plynných výronů. Měření se uskutečnila na příletové i odletové větvi dráhy a pokračovala i v okamžicích, kdy sonda prolétala oblakem plynů nad jižním pólem. Pozorování zabrala téměř 30 hodin, při nichž byla sonda nepřetržitě sledována parabolami sítě DSN [=Deep Space Network].
Průlet oblakem plynů dokumentovaly dále přístroje MAPS, MIMI a další přístroje schopné registrovat pole a částice. Přístroje RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] hledaly stopy lokálních ionizací v plynovém oblaku a sledovaly plazmové vlny a další interakce Encelada s magnetickým prostředím. Použity byly dále ke stanovení množství a rozměrů částic ve výtryscích.
Téhož dne minula Cassini necíleně měsíce Prometheus, Telesto, Titan, Daphnis, Pandora, Pallene a Pan.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23