Novinky - červen 2008

2008-06-27 - Mars

Největší kráter ve Sluneční soustavě

Poslední analýzy snímků terénu z kosmických sond ukazují na Marsu něco, co by mohlo být zdaleka největším impaktním kráterem doposud objeveným ve Sluneční soustavě.
Družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a Mars Global Surveyor (MGS) poskytly detailní informace o výškových poměrech a gravitačním poli Marsu na severní a jižní polokouli. Studium těchto podkladů by mohlo dát odpověď na jednu z největších záhad planety - jak to, že se severní a jižní hemisféra tak nápadně liší? Tato otázka se objevila okamžitě poté, kdy v sedmdesátých létech minulého století dorazily na Zemi první celkové záběry Marsu. Hlavními hypotézami bylo, že utváření povrchu má na svědomí buď dávný impakt nebo nějaké vnitřní procesy, které roztavily vrstvy od povrchem. Impaktní hypotéza vyslovená v roce 1984 neměla mnoho zastánců, protože tvar sníženiny na severní polokouli neodpovídal okrouhlým tvarům kráteru.
Tento týden publikovala v časopisu Nature dvojice autorů z MIT [=Massachusetts Institute of Technology] Andrews-Hanna a Maria Zuber zprávu, která impaktní hypotézu rehabilitovala.
Severní polokouli pokrývá sníženina nazývaná někdy Borealis basin, která zabírá 40% povrchu Marsu. Právě tento bazén by měl být pozůstatkem gigantického impaktu z ranného období Sluneční soustavy. Jeho průměr činí asi 8500 km a je tudíž asi čtyřikrát rozlehlejší než další obří kráter Hellas na jižní polokouli. Výpočty ukazují, že by mohl být vytvořen dopadem tělesa o průměru kolem 2000 km - tedy většího než Pluto.
Severní sníženina je jedním z nejhladších terénů nalezených v solárním systému. Jižní polokoule je naproti tomu členitá, rozrytá řadou kráterů s průměry od 4 do 8 km, vystupujících nad úroveň okolních rovin. Byla objevena řada sníženin, které mají spíš eliptický tvar než obvyklý kruhový. Musela být podniknuta série analýz, které prokázaly, že útvar Borealis je rovněž eliptický a tudíž tvarem koresponduje s impaktními krátery.
I když se to může zdát jako jednoduchý úkol, rozpoznat skutečný tvar Borealis nebylo vůbec snadné. Po gigantickém impaktu před 3.9 miliardami let, byl terén zásadně přetvářen. Podél jednoho okraje bazénu se vytvořily obří sopky, které vyzdvihly terén a zdeformovaly jeho původní tvar. Teprve rozbor dat o gravitačním poli dovolil odhalit skryté struktury a rekonstruovat utváření terénu před výbuchem vulkánů. Kromě eliptického okraje bazénu existují náznaky druhého vnějšího okraje, což je též typickým znakem impaktních útvarů.

2008-06-26 - Hayabusa

Sonda stále funguje, naděje trvá

O japonské sondě k asteroidu Itokawa se po dramatických událostech koncem roku 2005 a po dlouhém období, kdy se ji řídící tým pokoušel zachránit, příliš nemluví. Podle posledních zpráv se nicméně Hayabusa nachází ve stabilizovaném stavu a stále je naděje, že se v roce 2010 podaří návrat na Zemi.
Sonda byla uvedena do stabilizace rotací, která je méně náročná na spotřebu pracovních látek, nežli tříosá stabilizace, která byla nutná v kritických chvílích a během činnosti iontového pohonu. V této konfiguraci prolétla dne 2008-02-28 ve vzdálenosti 1.63 AU již potřetí afelem eliptické heliocentrické dráhy (nejvzdálenější bod od Slunce). Současně se rychle zvětšovala taktéž vzdálenost od Země.
Na konci května 2008 se dostala Hayabusa na opačnou stranu od Slunce, než kde se nacházela Země. Pozemský pozorovatel by ji mohl zaregistrovat pouhých 12° od Slunce. Jelikož se zároveň pohybovala ve vzdálenosti 1.5 AU od Slunce, činila celková vzdálenost Země-sonda úctyhodných 2.5 AU (přibližně 375 mil. km).
Těleso se nadále pohybovalo stabilizované rotací, při níž jsou panely solárních baterií nasměrovány ke Slunci. Spojení se Zemí závisí na tom, jak je momentálně natočena parabola antény. Jelikož míří prakticky stejným směrem jako kolmice k rovině panelů, daří se spojení udržovat v současné době relativně snadno. Nebylo tomu tak vždy a po nějakém čase se situace opět zhorší. Spojení se sondou se pak daří navázat jen příležitostně, když otáčení tělesa zamíří parabolu správným směrem. Děje se tak přibližně jednou za 10 min, což odpovídá rychlosti rotace Hayabusi.

2008-06-25 - LCROSS

Testy před startem k Měsíci

Tým techniků v těchto dnech provádí závěrečné zkoušky aparátu LCROSS [=Lunar Crater Observation and Sensing Satellite], který se má významným způsobem pokusit o detekci eventuální vody na Měsíci.
Dne 2008-06-05 byly po 13.5 dnech dokončeny prověrky ve vakuové a tepelné komoře v prostorách firmy Northrop Grumman v Redondo Beach v Kalifornii. Na zkušebním zařízení byla sonda LCROSS podrobena teplotám v rozmezí -40°C až +110°C, čímž byly simulovány podmínky, kterým bude zařízení vystaveno během startu, při pobytu na oběžné dráze i na cestě k Měsíci. Předchozí zkoušky ověřovaly odolnost konstrukce proti vibracím, jaké vznikají při startu, a kvalitu spojů na nosnou raketu Atlas 5 Centaur a na adaptér, na který bude přichycena sonda LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter]. Momentálně jsou na programu závěrečné testy.
Jakmile budou prověrky dokončeny, bude sonda připravena k transportu na floridský kosmodrom, kde bude definitivně přichystána ke vzletu a připojena na nosnou raketu. Start je plánován na konec letošního roku. Po vypuštění a oddělení družice LRO, vykoná poslední stupeň nosné rakety s aparátem LCROSS oblet Měsíce a bude pokračovat v letu po protáhlé geocentrické dráze. Na ní bude nutno několikrát korigovat trajektorii, aby nakonec celá sestava zamířila do věčně zastíněného kráteru na pólu Měsíce. Před dopadem se LCROSS oddělí, poněkud přibrzdí a bude schopen v několika minutách - než sám skončí cestu nárazem na lunární povrch - analyzovat materiál, vyvržený dopadem stupně Centaur. Oba dopady budou sledovat pozemské observatoře i kosmické přístroje.

2008-06-21 - Cassini

Status Report (2008-06-11 až 2008-06-17)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-06-17. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecká činnost 2008-06-11 zahrnovala mj. kalibraci spektrografu UVIS a následné pozorování zákrytu hvězd za prstenci. Spektrometr VIMS pořizoval sérii snímků v okamžicích průletu rovinou prstenců.
2008-06-13 minula sonda měsíc Titan. V tomto případě se předem neupravovala dráha kvůli maximalizaci vědeckých poznatků a tudíž se jednalo o tzv. necílený průlet. Téhož dne sledoval přístroj VIMS dynamiku atmosféry Saturnu a zaznamenal dva přechody hvězd za prstenci. Sada přístrojů MAPS se zaměřila na pozorování polárních září a spektrometr CIRS prováděl radiální skenování prstenců.
Dne 2008-06-16 došlo k necíleným průletům kolem malých měsíců Epimetheus, Prometheus a Methone. Bylo dokončeno 72 zákrytových experimentů prováděných rádiovou aparaturou RSS. Hlavním cílem bylo poznat rozložení elektronů v ionosféře a hustotu, tlak a teplotu v neutrální atmosféře. Experiment podporovaly pozemní stanice Goldstone, Canberra (hlavní sledovací stanice) a Narrabi.

2008-06-17 - Extrasolární planety

Trio Superzemí

Tým evropských astronomů oznámil 2008-06-16 na mezinárodní astronomické konferenci pozoruhodný objev extrasolárních planet. Pomocí přístroje HARPS instalovaného na observatoři La Sila v Chile detekovali systém tří tzv. Superzemí, obíhajících kolem jediné hvězdy. HARPS už ulovil 45 kandidátů na planety s hmotností menší než třicetinásobek hmotnosti Země a s oběžnou periodou kratší než 50 dní. Z dosavadní statistiky vyplývá, že podobnou planetu by mohla mít každá třetí hvězda podobná Slunci.
Od roku 1995, kdy byla objevena první planeta u cizího slunce, bylo detekováno více než 270 extrasolárních planetárních objektů. Většinou se jedná o obří tělesa, odpovídající Jupiteru nebo Saturnu. Spektrograf HARPS instalovaný na 3.6 m teleskopu v La Sila má schopnosti rozpoznat příznaky planet o hmotnosti 2 až 10x hmotnosti Země. Tyto objekty bývají nazývány Superzemě, protože jsou hmotnější než Země ale menší než Uran či Neptun (asi 15x hmotnost Země).
Trojice Superzemí krouží kolem hvězdy HD 40307, která je jen o málo menší než Slunce a nachází se ve vzdálenosti 42 světelných let ve směru na souhvězdí Mečouna (Doradus) a Malíře (Pictor). Z přesného měření radiálních rychlostí hvězdy vyplývá, že planety mají hmotnosti 4.2, 6.7 a 9.4x hmotnosti Země a obíhají své slunce za 4.3, 9.6 resp. 20.4 dní.
Při stejné příležitosti byly oznámeny ještě další dvě Superzemě. První má hmotnost 7.5 Země a oběžnou periodu 9.5 dní. Druhá má hmotnost 22 Zemí (to už je i na Superzemi trochu moc - pozn. AH) a oběžnou dobu 4 dny. Kromě toho do planetárního systému náleží ještě další planeta o hmotnosti Saturnu s periodou 3 roky.
Současnými technickými prostředky bohužel nejde registrovat malé planety s delší oběžnou dobou, tzn. pohybující se dále od hvězdy. Na objev nových Zemí si tedy budeme muset ještě nějaký čas počkat.

2008-06-16 - Solar Probe+

Expedice do ohně

NASA zvažuje stavbu kosmické sondy, která by měla proniknout do vnějších vrstev sluneční atmosféry. Žáru odolná sonda nazvaná Solar Probe+ by zkoumala sluneční magnetismus a procesy, které provázejí fenomén slunečního větru.
Start se uskuteční nejdříve v roce 2015 a výprava by skončila po sedmi letech. Projekt je stále ve stádiu rozvah (pre-phase A). S myšlenkou přišla Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (JHU-APL), která byla hlavním realizátorem sondy MESSENGER k Merkuru. S cestami do blízkosti Slunce má už tudíž jisté zkušenosti. (Pozn. S podobným návrhem přišla APL již v roce 2005, tehdy pod názvem Solar Probe - nyní tedy jsme u dalšího návrhu "plus").
Sonda se přiblíží ke Slunci až na vzdálenost 7 mil. km tj. 9 poloměrů Slunce. Tepelný štít (slunečník) z uhlíkových kompozitů musí snést teploty až 1400°C a elektronika vydržet nepředstavitelné dávky radiace. Elektřinu pro napájení systémů by vyráběly solární panely, kvůli obrovskému tepelnému namáhání by ale byly chlazené cirkulující kapalinou. V okamžicích největší zátěže by bylo možné panely schovat za ochranný slunečník.
Hlavními cíly mise by bylo zkoumání koróny a slunečního větru. Vlastní povrch Slunce má teplotu přibližně 6000°C. Intuitivně by se čekalo, že ve větší vzdálenosti budou teploty klesat. U Slunce to ale neplatí - ve vnější sluneční atmosféře - koróně - dosahují teploty miliónu stupňů. Tato vysoká teplota zůstává stále záhadou i po 60 letech, kdy byla poprvé změřena.
Druhá záhada se týká slunečního větru - proudu nabitých částic, které jsou přítomny v celé sluneční soustavě. V blízkosti slunečního povrchu se nabité částice pohybují chaotickým způsobem. Co je směřuje do hlubin vesmíru a jak získávají svoji pozoruhodnou rychlost? Na obě záhady by mohla dát odpověď měření prováděná přímo na místě činu.
Vědecké vybavení sondy má být tvořeno magnetometrem, senzorem plazmových vln, detektorem prachu, analyzátorem elektronů a iontů atp. Dalším zařízením má být tzv Hemispheric Imager HI, tj malý teleskop, který by dokázal zaznamenávat trojrozměrné obrázky koróny podobnou technikou jako v lékařství tomograf.
Pokud sonda Solar Probe+ vzlétne v květnu 2015, bude primární mise zahájena na konci slunečního cyklu číslo 24 a skončit by měla v době maxima 25. slunečního cyklu v roce 2022. To by dalo vědcům šanci studovat Slunce v různých fázích aktivity. Sonda by se opakovaně nořila do sluneční koróny, přičemž profil letu by byl tvarován opakovanými průlety kolem Venuše. Za sedm let by měla sonda proletět kolem Venuše šestkrát a samozřejmě by zkoumala i tuto zajímavou planetu.

2008-06-14 - Cassini

Status Report (2008-06-04 až 2008-06-10)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-06-10. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne začal sledováním prstenců. Přístroj MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] měl příležitost studovat polární záře na Saturnu a procesy, které je vyvolávají. Kromě toho byla možnost provádět měření během několika zákrytů- např. spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spektrometr] sledoval zákryt hvězdy γCru. Podpůrná měření přitom prováděly přístroje MIMI, CIRS a UVIS. UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] později zaznamenal západ Slunce za Saturnem. Zákryty za prstenci dále pozorovaly experimenty CIRS a UVIS.
2008-06-06 byl časový spínač CLT [=Command Loss Timer], jehož úkolem je startovat bezpečnostní sekvence v případě dlouhodobé ztráty spojení, přestaven na obvyklou hodnotu 90 hodin. V souvislosti se zvýšeným vytížením sítě DSN v době kolem okamžiku přistání sondy Phoenix na Marsu byl 2008-05-06 byl povolený interval mezi rádiovými relacemi přechodně upraven na 120 h (5 dní).
Dne 2008-06-08 zaznamenala sonda Cassini další průlet periapsidou oběžné dráhy. Shodou okolností se tentýž den před 383 roky (1625) narodil Giovanni Domenico Cassini, astronom, který objevil Saturnovy měsíce Japetus, Rhea, Tethys a Dione. V roce 1675 poprvé pozoroval mezeru v hlavních prstencích, která byla později pojmenována Cassiniho dělení.
2008-06-08 minula sonda necíleně měsíčky Pan a Pandora.

2008-06-13 - Sluneční soustava

Pluto částečně rehabilitované

Konference Mezinárodní astronomické unie IAU před dvěma roky v Praze zasáhla radikálně do seznamu planet Sluneční soustavy. Byly vytvořeny nové definice některých kosmických těles, které způsobily, že Pluto přišlo o svoje zařazení mezi planety a stalo se členem nové skupiny trpasličích planet. Tento týden se nad ním astronomové slitovali a učinili ho prvním představitelem nové skupiny objektů solární soustavy, pojmenovaných "plutoidy".
Pro zařazení mezi planety muselo těleso splňovat tři základní kriteria - muselo se pohybovat po samostatné dráze kolem Slunce (tím byly vyřazeny obří měsíce planet), muselo být dostatečně velké, aby je gravitační síly zformovaly do (takřka) kulové podoby (nemohou to být asteroidy, meteory, komety a podobné kosmické smetí) a na své dráze musí být dominantní. Na poslední podmínku doplatilo Pluto, které společně s měsícem Charonem tvoří dvojtěleso a Ceres (i když v tomto případě se jednalo spíše o povýšení), která se pohybuje v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Tyto dva objekty a rovněž Eris, pohybující se daleko za drahou Pluta, spadly do nově definované kategorie trpasličích planet.
Nová terminologie vyvolala bouřlivou debatu, která prozatím skončila tento týden na dalším jednání IAU, vytvořením pojmu plutoid. Plutoidem je velké kosmické těleso splňující dřívější charakteristiku trpasličí planety, které se pohybuje za drahou nejvzdálenější uznané planety - Neptunu. Sluneční soustava tedy má nadále 8 planet (Merkur až Neptun), jednu trpasličí planetu (Ceres) a prozatím dva plutoidy (Pluto a Eris), i když tato dvojice nemusí zůstat dlouho sama.

2008-06-09 - Extrasolární planety

TESS - družice hledající Superzemě

NASA vybrala v rámci programu vědeckých družic SMEX [=Small Explorer] pro další rozpracování projekt satelitu, který by měl objevit stovky extrasolárních planet o průměru stejném až dvojnásobném než má naše Země - tzv. Superzemí. Návrh byl zaslán do soutěže společně vědeckými týmy z MIT [=Massachussetts Institute of Technology], Harvard Smithsonian Center for Astrophysics a NASA - Ames Research Center. Družice TESS [=Transiting Exoplanet Survey Satellite] byla spolu s dalšími pěti jinými projekty schválena pro následující studii proveditelnosti (feasibility study) a současně obdržela na příštích 6 měsíců částku 750 tis. USD. Z šesti postupujících návrhů pak budou začátkem příštího roku zvoleny dva, které obdrží na realizaci maximálně 105 mil. USD (bez nosné rakety). První start by se měl uskutečnit nejdříve v roce 2012. Původně se do soutěže na nové projekty SMEX přišlo v lednu 2008 celkem 32 návrhů.
Navržený satelit TESS bude vybaven sadou šesti širokoúhlých kamer s velkými detektory CCD s vysokým rozlišením, které vyvíjí MIT Lincoln Laboratory. Jejich pomocí by se provádělo celooblohové hledání planet přecházejících před nejbližšími a nejjasnějšími hvězdami. Pokud se planeta dostane před disk hvězdy, nepatrně zastíní její světlo. Stejnou metodou se podařilo pozemskými teleskopy zachytit asi 50 obřích planet. Jestliže se pozorování přesune do vesmíru, pronikavě se zlepší rozlišení přístrojů a očekává se, že by byly detekovatelné objekty o velikosti Země a rovněž obíhající ve značné vzdálenosti od hvězdy.
Pokud je objevena transitující planeta, může se rozběhnout spektroskopické pozorování a dají se pak s určitou jistotou odhadnout rozměry, velikost (a tudíž i hustota) planety, což zase ukazuje na pravděpodobné složení. Existují metody jak stanovit teplotu na povrchu, chemické složení atmosféry a snad i objevit přítomnost kyslíku ve vzduchu.
Fotografování oblohy by mělo probíhat dva roky a celkem by se měla proměřit jasnost kolem 2 mil. hvězd. Objevené planety by byly prvními kandidáty na následné sledování připravovaným kosmickým teleskopem James Webb Space Telescope, který se chystá ke startu v roce 2013. Statisticky vzato, jelikož mají oběžné dráhy planet v prostoru různou orientaci, jen některé planety budou z hlediska pozemského pozorovatele přecházet před diskem hvězdy. Jestliže se předpokládá pozorování asi 2 mil. hvězd, mohlo by se nakonec zaznamenat za dva roky činnosti objevení více než 2000 transitujících planet.

2008-06-07 - Cassini

Status Report (2008-05-28 až 2008-06-03)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-06-03. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2008-05-28 v 08:42 UT prolétla sonda ve výšce 1400 km a rychlostí 6.3 km/s nad povrchem Titanu. Jednalo se o poslední cílený průlet (T44) nad měsícem v rámci v primární mise, která byla naplánována na čtyři roky práce na oběžné dráze kolem Saturnu. Nejbližšího bodu průletu bylo dosaženo nad 12.4° s.š. Na udržení správné orientace bylo spotřebováno 0.891 kg hydrazinu.
Altimetrická měření radarem se uskutečnila blízko regionu Hotei. Pás radarových měření probíhal přes severozápad Xanadu, dunová pole Shangri-La až do oblasti Dilmun. Jelikož byla výška průletu poměrně vysoká, sonda se pohybovala vně ionosféry a přístroj INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] prováděl pozorování exosféry. Byly analyzovány chemické látky unikající z atmosféry Titanu. Do měření se zapojily i experimenty VIMS [=Imaging Science Subsystem], ISS [=Imaging Science Subsystem] a RPWS [=Radio and Plasma Wave Science].
2008-05-30 bylo rozhodnuto zrušit korekční manévr OTM-158. Důvodem bylo, že další korekce OTM-159 bude abnormálně velká (asi 12 m/s) a vliv zrušeného manévru je na další průběh letu zanedbatelný.
Dne 2008-05-31 byl ukončen program podle plánu S40 a okamžitě navázalo plnění povelů sekvence S41. Této úsek letu je rozvržen na 31 dní a skončí 2008-07-01. Nepočítá se s žádným cíleným průletem, na druhou stranu Cassini absolvuje 16 necílených průletů - po jednom kolem Pallene, Pandory, Epimethea, Encelada a Atlasu, dvě návštěvy obdrží měsíce Janus, Pan, Titan a Prometheus, třikrát sonda mine měsíc Methone. V plánu byly dráhové korekce OTM-158 (byla zrušena) a OTM-159.
2008-06-01 došlo k necílenému průletu kolem měsíců Pallene a Janus. Tentýž den byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru. Zavřený zůstane až do 2008-06-17. Cyklus zavření a otevření krytu hlavního motoru ME [=Main Engine] proběhl od startu již 39krát.

2008-06-06 - Deep Impact - EPOXI

Pozorování Země a Měsíce

Sonda vypuštěná původně jako Deep Impact, našla po splnění hlavního úkolu o komety Tempel 1 další uplatnění. V programu EPOXI má přispět k pátrání po extrasolárních planetách velikosti Země. K tomu je ale nutné zjistit hlavní charakteristiky hledaných těles. Dalekohled sondy se proto orientoval na soustavu Země-Měsíc a fotografoval ji z velké vzdálenosti. Nedávno byla uveřejněna fotografie naší planety pořízená 2008-05-29 ze vzdálenosti 0.33 AU. Snímek pořízený přes tři barevné filtry (modrý, zelený a oranžový) zachycuje planetu a Měsíc, který se právě pohybuje před ní.

2008-06-05 - Extrasolární planety

Malá planeta u malé hvězdy

Astronomové objevili extrasolární planetu pouze třikrát hmotnější než naše Země. Centrální hvězda je přitom také docela maličká - hmotnost činí pravděpodobně jen asi 1/12 Slunce. Ukazuje se, že malé hvězdy by mohly být slibnými kandidáty na hostitele planet o velikosti Země.
Objev byl 2008-06-02 prezentován na konferenci Americké astronomické společnosti týmem z University of Notre Dame vedeným Davidem Bennettem. Zdá se, že dokonce nejmenší hvězdy mohou provázet planety. "Nikdy předtím nebyla nalezena planeta obíhající hvězdu o hmotnosti menší než 20% hmotnosti Slunce," připomněl Bennett.
Planeta byla zaznamenána tzv. technikou gravitační čočky. Podobným způsoben by se daly zaregistrovat objekty až o 1/10 hmotnosti Země. Gravitační čočka využívá jevu z Einsteinovy teorie relativity, v níž se mj. praví, že světlo procházející kolem velmi hmotného tělesa je gravitačními silami odchýleno z dráhy. Jestliže se mezi pozorovaným objektem a pozorovatelem, nachází hmotná hvězda, světlo se jako v obrovské čočce zakřivuje a umožňuje detekovat i velice malá tělesa.
Podle standardní astronomické nomenklatury byla hvězda označena jako MOA-2007-BGL-192L a nově objevená planeta MOA-2007-BGL-192Lb. Soustava se nachází 3000 světelných let daleko a hvězda je buď málo hmotným objektem spalujícím v jádru vodík, nebo se jedná o tzv. hnědého trpaslíka, u něhož už nukleární reakce vyhasla.

2008-06-02 - New Horizons

Za drahou Saturnu

Sonda New Horizons byla koncem května probuzena z prozatím nejdelší hibernace, která tentokrát trvala 89 dní. Důvodem oživení elektroniky byla pravidelná oprava nastavení velké parabolické antény tak, aby přesně mířila k Zemi. Dalšími činnostmi byla zkouška navigace, která simulovala operace u Pluta, proměření současné pozice, odvysílání dat ze studentského detektoru kosmického prachu, instalace a zkouška nové verze softwaru přístroje SWAP [=Solar Wind And Plasma instrument] a přenos letového programu na dalších několik měsíců. Plánované aktivity budou dokončeny 2008-06-02 a hned dalšího dne se New Horizons vrátí do hibernace, v níž zůstane až do 2008-09-02, tj. 91 dní.
Začátek června je ve znamení dosažení několika milníků. 2008-06-02 překoná sonda vzdálenost 10 AU (astronomických jednotek) od Slunce. Hned dalšího dne oslaví 866. den cesty - číslo na první pohled nezajímavé, pokud si neuvědomíme, že je to přesně jedna čtvrtiny doby letu k Plutu (3463 dní). Nejvýznamnější událost bude ale možno zaznamenat 2008-06-08. Tohoto dne překročí New Horizons oběžnou dráhu Saturnu. Jedná se nicméně o zdolání jen symbolické hranice, protože planeta leží daleko mimo dosah přístrojů na palubě. Za dráhu Saturnu se vydalo lidské dílo naposledy v srpnu 1981, kdy ji přeťala sonda Voyager 2.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23