Novinky - červen 2011

2011-06-27 - Rosetta

Status Report (2010-12-18 až 2011-01-16)

Popisovaných 30 dnů letu představovalo relativně klidnější období před důležitými korekcemi dráhy. Sonda byla pro nadcházející operace, které mají začít 2011-01-17 v dostatečném předstihu připravena.
Ve vědeckém měření pokračoval pouze monitor radiace SREM. Ostatní přístroje byly mimo provoz.
Rádiové spojení bylo udržováno v denních intervalech, s výjimkou některých svátečních dní. Většinou se jednalo jen o monitorování stavu systémů. NASA pomáhala kapacitami stanic Goldstone, Canberra a Madrid. Dne 2011-01-06 pod dohledem sledovací stanice ESA New Norcia provedla sonda změnu orientace do polohy odpovídající prvnímu motorickému manévru.
Korekce dráhy RDVM#1 [=Rendezvous Manoeuvre] byla rozpočítána na pět nominálních zážehů a jeden rezervní termín na případné definitivní doladění trajektorie:

• RDVM 1A - 2011-01-17 - t=393 min - Δv=300 m/s
• RDVM 1B - 2011-01-18 - t=371 min - Δv=274 m/s
• RDVM 2A - 2011-01-21 - t=171 min - Δv=120 m/s
• RDVM 2B - 2011-01-23 - t=118 min - Δv=80 m/s
• TRIM 1 - 2011-02-10 - t=33 min - Δv=16 m/s
• TRIM 2 - 2011-03-03 - t=0 min - Δv=0 m/s

2011-06-22 - Rosetta

Status Report (2010-11-27 až 2010-12-17)

Předkládaná zpráva hodnotí 21 dní letových operací kometární sondy. Během nich se prováděly testy užitečného zatížení PC [=Payload Checkout], které bylo nutno uskutečnit ještě před uvedením sondy do plánovaného režimu hibernace. Úspěšně proběhly téměř všechny operace, do dalšího měsíců zbývá dokončit jen některé méně významné činnosti.
Chování silového gyroskopu C (viz předchozí zprávy) se po druhém promazání ložisek výrazně zlepšilo a v současné době se příliš neliší od nominálního stavu.
Dlouhodobá vědecká měření prováděl monitor radiace SREM. Ostatní vědecké přístroje, s výjimkou kamer OSIRIS, na mateřské sondě i na modulu Philae byly postupně zapínány a v rámci možností kontrolovány. Některé při této příležitosti obdržely aktualizovaný software. Po dokončeném testu byly přístroje opět vypojeny.
Sonda je nyní konfigurována na provedení prvního přibližovacího manévru, který je v plánu v druhé polovině ledna 2011. Celá operace je rozvržena na pět nominálních zážehů, z nichž poslední posunutý až na polovinu února má za cíl jemně doladit trajektorii. Kromě toho je v březnu rezervován ještě jeden termín pro případnou drobnou finální opravu.
Rádiový kontakt se uskutečňoval prakticky každodenně a podílely se na něm sledovací stanice ESA New Norcia a NASA DSS-14 (Goldstone, 70 m), DSS-15 (Goldstone, 34 m) a DSS-54 (Madrid, 34 m).
Dne 2010-12-17 se Rosetta nacházela 649 mil. km (4.33 AU) od Země, což představovalo 36 min 05 s (2165 s) doby letu signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 555 mil. km (3.71 AU).

2011-06-21 - Rosetta

Status Report (2010-11-15 až 2010-11-26)

V popisovaných 12 dnech byla úspěšně provedena poslední zkouška rádiového spojení, které bude potřeba zajistit v etapě příští hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode]. Byla potvrzena schopnost pozemního segmentu řídit let během DSHM a vyzkoušeny záložní procedury.
Denní spojení udržovala především stanice New Norcia (NNO) v Austrálii. V několika případech bylo využito kapacity sítě DSN [=Deep Space Network] s anténami středisek Madrid, Goldstone a Canberra.
Po dobu hibernace v roce 2011 se bude sonda pohybovat ve vzdálenosti 3.7 až 4.4 AU od Země. Rosetta bude udržovat orientaci v prostoru rotací. Příkazy budou moci být přijímány jen prostřednictvím nízkoziskové antény LGA [=Low-Gain Antenna]. Kromě toho by měl být na Zemi registrován i přerušovaný signál z vysokoziskové antény HGA [=High-Gain Antenna]. Dne 2010-11-19, kdy byla sonda ve vzdálenosti 4.4 AU od Země, byl zopakován test spojení z 2010-08-20. V jeho rámci se zkoušelo:

• příjem přerušovaného signálu HGA na 70 m teleskopu DSN Canberra v pásmu S
• příjem přerušovaného signálu HGA na 35 m teleskopu New Norcia v pásmu S
• schopnost přenosu povelů rychlostí 7.8 bps na LGA prostřednictvím 70 m antény Canberra s vysílacím výkonem 95 kW
• schopnost přenosu povelů rychlostí 7.8 bps na LGA prostřednictvím 43 m antény Canberra s vysílacím výkonem 20 kW
• schopnost přenosu povelů rychlostí 7.8 bps na LGA prostřednictvím 35 m antény New Norcia s vysílacím výkonem 20 kW

2011-06-21 - Cassini

Status Report (2011-06-01 až 2011-06-07)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-06-07. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Na prvním místě v seznamu vědeckých pozorování uplynulého týdne se uvádí dvě série sledování mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer], při nichž se využilo skutečnosti, že se sonda pohybovala v apoapsidě dráhy v maximální vzdálenosti od Saturnu. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem], spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] monitorovaly oblačnost na Titanu a další změny v atmosféře a na povrchu. Kamery ISS se dále věnovaly astrometrickému snímkování malých měsíčků Anthe, Prometheus, Calypso, Helene a Janus a navigačnímu fotografování. 13.5 hodiny společně s dalšími optickými přístroji pozorovaly měsíc Japetus při unikátní příležitosti, kdy byl viditelný jižní polární region. Vzdálenost k měsíci přitom činila 863 tis. km.

2011-06-16 - Rosetta

Status Report (2010-10-23 až 2010-11-14)

Další publikovaný Status Report se tentokrát věnuje jen 23 dnům letových operací. V uvedeném období skončila sluneční konjunkce a sonda pokračovala v aktivním přeletovém módu. Chystala se na závěrečné prověrky vědeckého vybavení a na budoucí setkávací manévry. Šíření rádiových vln v plazmě těsně u Slunce v závěru konjunkce studovaly rovněž stanice DSN americké NASA.
V uplynulých zprávách už bylo referováno o znepokojujícím nárůstu třecího odporu u silového setrvačníku C. Po delším pozorování přijalo řízení mise rozhodnutí provést opětovné promazání gyroskopu a - s výjimkou změn orientace sondy - setrvačník nadále provozovat při snížených otáčkách pod 1000 ot/min. Tato operace se odehrála 2010-11-13.
Vědecká měření nadále poskytoval jen monitor radiace SREM. Rádiová aparatura RSI se využívala v době konjunkce k sondáži prostředí kolem Slunce. Přístroj MIRO obdržel 2010-11-08 aktualizovanou verzi řídícího programu.
Hlavní rádiovou komunikace zabezpečovala stanice ESA New Norcia v Austrálii, výpomoc poskytly antény DSN Goldstone a Madrid. Sonda byla sledována prakticky každý den.
2010-11-14 se Rosetta nacházela 655 mil. km (4.44 AU) od Země, což byl pro tuto chvíli dálkový rekord. Nyní se začne opět k Zemi přibližovat až na 3.29 AU v dubnu 2011. Rádiový signál k překonání této vzdálenosti v jednom směru potřeboval 36 min 58 s (2218 s). Vzdálenost ke Slunci činila 528.6 mil. km (3.53 AU).

2011-06-16 - MESSENGER

Manévry na oběžné dráze

MESSENGER uskutečnil první korekci oběžné dráhy kolem Merkuru. 2011-06-15 v 19:40 UT byl uveden v činnost hlavní motor sondy. Jeho funkce byla potvrzena o 10 min 58 s později, když signály indikující chod dorazily do sledovací stanice DSN [=Deep Space Network] v Goldstone a vzápětí do řídícího střediska na Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (JHU-APL).
Jednalo se o vůbec první motorickou operaci podobného charakteru od uvedení sondy na dráhu kolem planety. Jejím účelem bylo změnit dráhu tak, aby byla příhodnější pro vědecká pozorování. Celý manévr trval 2 min a 52 s, přičemž motor byl v chodu pouze 15 s. Rychlost letu se zmenšila o 28 m/s, což stačilo k tomu, aby se výška nad Merkurem v periapsidě (bod, kde se sonda nejvíce přibližuje k povrchu) snížila z původních 506 km na přibližně 200 km.
Dráha se bude upravovat v budoucnu ještě několikrát. Jednou z příčin je i skutečnost, že Merkur krouží kolem blízkého Slunce po značně výstředné dráze a gravitace oběžnou dráhu satelitu silně ovlivňuje. Změny dráhy se projevují především na výšce periapsidy.
2011-06-13 oslavil MESSENGER první rok na oběžné dráze kolem Merkuru. Míní se ovšem rok planety, u níž činí jeden oběh kolem Slunce (tedy jeden rok) jen 88 pozemských dní. Do konce primární mise zbývají ještě další tři merkurovské roky. K události došlo v době, kdy se sonda nacházela v horní sluneční konjunkci. Období, kdy se Merkur schovává za slunečním kotoučem je v případě nejvnitřnější planety solárního systému relativně krátké, pouhé čtyři dny. Rádiové spojení je narušeno a nelze spolehlivě přenášet data v žádném směru. S podobnou situací se počítá a MESSENGER ji už od startu absolvoval desetkrát. Formálně skončila poslední konjunkce dne 2011-06-14 a od té doby pracuje sonda znovu normálně.

2011-06-14 - Rosetta

Status Report (2010-09-25 až 2010-10-22)

V časovém intervalu uvedeném v titulku se Rosetta v přeletovém módu věnovala rutinním operacím. Sonda vstoupila do období horní sluneční konjunkce, která formálně skončí až 2010-10-31. Nepříznivá vzájemná poloha sondy-Země-Slunce částečně omezila možnosti rádiové komunikace. Na druhou stranu bylo možno na základě analýzy deformace rádiových signálů zkoumat prostředí v bezprostřední blízkosti Slunce.
Vědecké aktivity se týkaly již zmíněné sondáže prostředí kolem Slunce rádiovou aparaturou RSI a stálého monitorování radiace přístrojem SREM.
K udržování orientace se nyní používají tři silové setrvačníky. 2010-07-15 byl kvůli šetření energií odpojen setrvačník B a nepočítá se s tím, že by byl znovu zprovozněn před koncem následující hibernace. Od 2010-08-27 se na jednotce C začaly projevovat náznaky zvýšeného třecího odporu. Jev je bedlivě sledován.
Rádiové spojení se uskutečňovalo prakticky každý jeden až dva dny. Kromě standardní spojové stanice New Norcia se na monitorování funkce rádiového spojení podílela střediska NASA v Goldstone a u Madridu.
Dne 2010-10-22 se Rosetta nacházela 657 mil. km (4.39 AU) od Země, což reprezentovalo 36 min 32 s (2192 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 509 mil. km (3.4 AU).

2011-06-07 - Sluneční soustava

Jak mladý Jupiter putoval solárním systémem

Jupiter, zdánlivě pevně usazený na místě páté planety naší sluneční soustavy, byl za svého mládí pilným turistou. V průběhu miliónů let se obří planeta vydala směrem ke středu systému a pak zase nazpět. V jedné době obíhala dokonce tak blízko ke Slunci jako dnes Mars. Měnící se poloha Jupitera měla nepochybně vliv na utváření a vzhled solárního systému, minimálně na tělesa v pásu asteroidů a na Mars, který vinou planetárního obra nedosáhl takové velikosti, jakou by mohl mít.
Uvedená tvrzení vycházejí z nového modelu sluneční soustavy, vyvinutého mezinárodním týmem, jehož důležitým členem bylo středisko NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, Md. Podrobnosti si lze přečíst v časopise Nature z 2011-06-05.
Podle zmíněného modelu se Jupiter zformoval ve vzdálenosti asi 3.5 AU (AU = astronomická jednotka, přibližně 150 mil. km) od Slunce. Protože se kolem Slunce nacházelo stále velké množství plynů, byl na oběžné dráze brzděn a přitažlivá síla Slunce ho začala přitahovat k sobě. Jupiter se po spirále blížil ke středu soustavy, až se jeho postup nakonec zastavil ve vzdálenosti asi 1.5 AU, tedy v místech, kde se nyní nachází Mars (Mars tam tehdy ale nebyl). Autoři teoretizují, že další migraci ke Slunci zastavil Saturn. Stejně jako Jupiter nastoupil zpočátku po zformování cestu ke středu systému. Obě planety se dostaly k sobě tak blízko, že se začaly ovlivňovat. Postupně se všechen plyn mezi nimi spotřeboval a přibližování ke Slunci se zastavilo. Spirála smrti se začala odvíjet v opačném směru, až se nakonec dostal Jupiter do současné pozice ve vzdálenosti 5.2 AU a Saturn byl v tom okamžiku 7 AU od Slunce. Později další kosmické síly způsobily, že se Saturn vzdálil až na 9.5 AU.
Naznačené pohyby planet měly velký vliv na vzhled Sluneční soustavy. Astronomové jsou přesvědčeni, že jim vděčí za svoji existenci pás asteroidů. Kamenný a ledový materiál nedostal šanci se seskupit do většího tělesa, místo toho zůstal zachován v rozptýleném stavu. To poněkud odporuje dřívějším názorům, že pokud by se Jupiter dostal do pásu asteroidů, postupně by tento prostor vyčistil. Jupiter, podle nové teorie, měl působit jako činitel, který balvany asteroidů naopak více rozptýlil a zvětšil celkové rozměry oblasti, v níž se planetky vyskytovaly.
Jelikož se Mars vytvořil ve větší vzdálenosti od Slunce než Země a Venuše, měl mít k dispozici mnohem více prvotního materiálu a dalo by se očekávat, že až spotřebuje prach a plyn ve svém okolí, bude větší než obě uvedené vnitřní planety. Jupiter, který se přestěhoval dovnitř solárního systému, tomu ale zabránil a část materiálu spotřeboval sám. Na později vzniklý Mars pak už zůstaly jen menší zbytky a planeta nedosáhla velikosti úměrné své poloze.
Myšlenky z nové teorie migrace velkých planet ve Sluneční soustavě jsou rovněž inspirativní pro zhodnocení pozorovaných planet u jiných hvězd. Týká se to především existence tzv. horkých Jupiterů, což jsou obrovské plynné planety pohybujících se velice těsně u mateřské hvězdy.

2011-06-06 - Cassini

Status Report (2011-05-25 až 2011-05-31)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-05-31. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Jako první z vědeckých experimentů uváděných v programu minulého týdne se uvádí poslední ze tří 37hodinových kampaní měření slunečního větru spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] ve velké vzdálenosti od Saturnu. Magnetometr uskutečnil sedmihodinovou kalibraci za rotace sondy kolem osy X. Monitor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] sledoval po dobu 29 hodin nárazy částeček mezihvězdného prachu.
2011-05-28 bylo oznámeno, že od okamžiku zahájení etapy přibližování k Saturnu v lednu 2004 bylo na Zemi přijato přibližně 244.5 tis. snímků z kamer ISS [=Imaging Science Subsystem] a 120 tis. záběrů z mapovacího spektrometru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Za poslední týden to bylo 42 obrázků ISS.
2011-05-30 ukončila sonda průletem apoapsidou momentální dráhy 148. oběh kolem planety. Vzdáleností 67.8 Rs (průměrů Saturnu) se jednalo o nejvyšší apoapsidu od roku 2007 a i pro zbytek mise zůstane nejvyšším bodem sondy Cassini, kroužící nad Saturnem.

2011-06-06 - Rosetta

Status Report (2010-08-28 až 2010-09-24)

Další Status Report popisuje 28 dní rutinních letových operací. Výjimku tvořila zkouška výkonu fotovoltaických článků 2010-09-03, při níž byly panely odkláněny od Slunce, aby se simulovalo zmenšené osvětlení ve větších vzdálenostech. Data z experimentu dorazila na Zemi a jsou vyhodnocována. Předběžné analýzy indikují, že výkon solárních baterií je podle očekávání dostatečný.
2010-09-09 proběhla procedura přepnutí mezi hlavním a záložním tlakovým regulátorem systému malých reaktivních motorků RCS [=Reaction Control System]. Bohužel při ní nebylo dokonale tlakově odděleno společné potrubí mezi regulátory a nepodařilo se je uzavřít. Bylo proto rozhodnuto, že se do systému nebude dále zasahovat. Odborníci usoudili, že závada sice zmenšuje spolehlivost systému, ale z hlediska použitelnosti to nemá na RCS žádný nepříznivý vliv. Přesné posouzení dopadů na další let bude možné až v lednu 2011 po prvních setkávacích manévrech.
Z vědeckých přístrojů zůstával v činnosti pouze monitor radiace SREM, který od 2010-02-03 pracuje ve standardním módu.
Ve sledovaném období bylo se sondou dvanáctkrát navázáno rádiové spojení výhradně přes antény sledovací stanice NNO (New Norcia) v Austrálii.
Dne 2010-09-24 se Rosetta nacházela 627 mil. km (4.19 AU) od Země. Rádiový signál potřeboval k překonání této vzdálenosti 34 min 52 s (2092 s). Vzdálenost ke Slunci činila 483.5 mil. km (3.23 AU).

2011-06-05 - Rosetta

Status Report (2010-07-31 až 2010-08-27)

Předkládaná zpráva pokrývá období 28 dní, během nichž zůstala sonda konfigurována v aktivním přeletovém módu a chystala se na nové testy připravenosti na pobyt ve vzdálenějších úsecích oběžné dráhy. Hlavní aktivitou byly zkoušky vysokoziskové antény HGA [=High Gain Antenna] a antény s nízkým ziskem LGA [=Low Gain Antenna] dne 2010-08-20.
Komunikaci se Zemí zajišťovaly sledovací stanice ESA New Norcia a NASA DSS-43 Canberra přibližně jednou za dva až tři dny.
Z vědeckého vybavení zůstával v činnosti jen monitor radiačního pozadí SREM ve standardním pracovním módu.
Během hibernace v příštím roce se bude Rosetta pohybovat ve vzálenosti 3.7 až 4.4 AU od Země. Sonda bude uvedena do rotace a povely budou přicházet na palubu prostřednictvím nízkoziskové antény LGA. Kromě toho budou pozemské antény registrovat přerušovaný signál z vysokoziskové antény HGA, kterou nebude možno udržovat v zaměření na Zemi. Test 2010-08-20 měl prověřit rádiové spojení za těchto podmínek. Bylo prokázáno, že spojení přes LGA je spolehlivé při rychlosti 7.8 bps. Přerušování signálu HGA bylo při zkoušce simulováno.
2010-08-27 se Rosetta nacházela 576 mil. km (3.85 AU) od Země. Rádiový signál potřeboval k překonání této vzdálenosti 32 min 02 s (1922 s) Vzdálenost ke Slunci činila 456.5 mil. km (3.05 AU).

2011-06-03 - Rosetta

Status Report (2010-07-11 až 2010-07-30)

Ne, v názvu článku nedošlo k omylu. Skutečně zařazuji do Horkých novinek informace o Rosettě, které jsou bezmála rok staré. ESA od loňského července o misi do dneška na webu neinformovala, zato teď vydala současně Status Reporty číslo 142 až 151, kterými se pokrylo období do února 2011. Podle zkušenosti z minula očekávám, že v nejbližších dnech se podaří zachytit i následné události až do současnosti. V zájmu zachování kontinuity budu postupně doplňovat zprávy i na stránky spaceprobes. Nějaký čas to ale bude trvat. AH
Předkládaná zpráva o stavu mise pokrývá období 20 dnů po průletu kolem asteroidu Lutetia. Aktivity vědeckého vybavení spojené s touto událostí byly ukončeny 2010-07-11 a následné tři týdny pak byly z větší části věnovány odvysílání velkého objemu získaných dat na Zemi. Veškerá data dorazila do řídícího střediska. Sonda se nyní vzdaluje od Slunce a apoapsidy momentální oběžné dráhy dosáhne v říjnu 2012. Pokračují práce na rekonstrukci průběhu relativní trajektorie během průletu kolem Lutetie.
Každodenní spojení s rádiovou aparaturou sondy udržovaly stanice ESA New Norcia (NNO) v Austrálii a rádioteleskopy NASA Goldstone (DSS-24 a DSS-25, průměr paraboly 34 m) a Madrid (DSS-63, 70 m). Výjimku tvořila dvě nevyužitá komunikační okna v NNO, která byla věnována spojení se sondou Venus Express.
Z vědeckého vybavení zůstal v činnosti jen monitor radiačního pozadí SREM.
Dne 2010-07-30 se nacházela Rosetta 509 mil. km (3.4 AU) od Země, což reprezentovalo 28 min 18 s (1698 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem (2010-07-22 přitom sonda překonala svoji dosavadní rekordní vzdálenost od Země). Vzdálenost ke Slunci činila 427.7 mil. km (2.85 AU). 2010-07-12 se dostala do takové vzdálenosti, v jaké nikdy předtím nepracovala žádná sonda napájená solárními články. Dosavadním rekordmanem byly sonda Stardust. Není to ale poslední slovo. Po dosažení nejvzdálenějšího bodu dráhy v roce 2012 to bude už 5.29 AU.

2011-06-01 - Cassini

Status Report (2011-05-18 až 2011-05-24)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-05-24. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity uplynulého týdne byly zahájeny monitorovací kampaní Titanu, na níž se podílely kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Pozornost se soustředila na oblast Xanadu. ISS pak pokračoval v astrometrickém snímkování malých vnitřních měsíčků Methone, Pallene a Helene. Ultrafialový spektrograf dokončil osmihodinovou mozaiku magnetosféry Saturnu, kdy registroval neutrální atomy. Detektor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] studoval ve dvou etapách 13.5 a 22 hodin mezihvězdný prach. Kamery ISS měly možnost zdokumentovat přechod Titanu před Saturnem a ve stejném okamžiku zákryt Dione za Titanem. VIMS a CIRS se 16 hodin věnovaly prstencům E a G a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] měřil po dobu 14.5 h sluneční vítr. Jednalo se o první ze čtyř těchto pozorování, kdy se měřicí přístroj výhodně nachází v největší vzdálenosti od planety (za okrajem magnetosféry) za celou nastavenou misi Solstice Mission.
2011-05-21 bylo zresetováno a vynulováno počítadlo otáček setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assemnly].
2011-05-24 v 06:00 UT proběhla v apoapsidě korekce dráhy OTM-285 [=Orbit Trim Maneuver]. Motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v chodu t=30 s a dokázaly změnit rychlost sondy o Δv=36.22 mm/s. Všechny subsystémy vykazovaly nominální funkci.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23