Novinky - červenec 2009

2009-07-30 - Saturn

Kratší den na Saturnu

O délce dne na Saturnu víme, že není příliš dlouhý a vypadá to tak, že bude ještě kratší. Poslední zveřejněný výpočet udává, že se plynový obr otočí kolem své osy jednou za 10 hodin 34 minut a 13 sekund. Den na planetě trvá tedy o více než pět minut méně, než se dosud uvádělo.
Viditelný plynový obal Saturnu je tvořen oblaky unášenými impozantními výškovými větry. Saturn nemá žádné trvalé orientační body, jaké jsou běžné u kamenných planet, a změřit rychlost rotace je tudíž velice obtížné. Astronomové své kalkulace tradičně zakládali na sledování rotace magnetického pole. Tento jev ale podléhá značným fluktuacím a nemůže jednoznačně říci, jak rychle se točí jádro planety.
Mezinárodní tým astronomů z Oxford University a University of Louisville přistoupili k problému z jiné strany. Použili infračervené snímky pořízené kosmickou sondou Cassini, obíhající Saturn. O jejich práci se lze dočíst ve vědeckém časopise Nature z 2009-07-29. Velmi zjednodušeně řečeno, zkombinovali informace, co je vidět na "povrchu" Saturnu a co zachycují infračervené snímky. Z těchto dat se podařilo vytvořit třídimenzionální mapu Saturnových větrů. Z ní je vidět, jak se šíří vlny a víry v atmosféře a jak by se daly promítnout dále na hlubší vrstvy. Odchylka 5 min v periodě rotace je obrovská, a pokud je nový výsledek správný, musí se astronomové smířit s tím, že některá starší měření rychlosti větrů byla velmi nepřesná (o více než 250 km/h). Saturn se podobá Jupiteru - i přes některé odlišnosti - více, než jsme si dříve mysleli.

2009-07-30 - Asteroidy

Vylepšený web pro NEO

NASA-JPL představila nové stránky, na nichž jsou soustředěny informace o objektech NEO [=Near Earth Object], tedy malých kosmických tělesech, které se přibližují k Zemi. Na "Asteroid Watch" jsou uvedeny také různé užitečné linky.
"Mnohé lidi fascinují objekty blížící se k Zemi," říká Don Yaomans, manažer programu NEO v JPL. "Musím s nimi souhlasit. Studoval jsem je přes třicet let a považuji je za vědecky úžasné. Některé jsou pro Zemi potenciálně nebezpečné. Cílem naší webovské stránky je poskytnout veřejnosti nejnovější a nejpřesnější informace o těchto zajímavých tělesech."
Na výše uvedené stránce se nacházejí informace o misích NASA ke kometám, asteroidům a objektům NEO a rovněž základní fakta a nejčerstvější vědecké poznatky o těchto tělesech. Jsou k dispozici zprávy o nových objevech a průletech kolem Země. Přes další link je možné se dostat do specializovanější stránky týkající se NEO, kde už najdou užitečné informace i vědci a výzkumníci.
NASA podporuje vyhledávání a sledování drah asteroidů a komet, které se dostávají do blízkosti Země. Program, nazývaný Spaceguard prověřuje dráhy těles a kontroluje, jestli nepředstavují pro Zemi nebezpečí.

2009-07-28 - New Horizons

Letní procitnutí

Kosmická sonda New Horizons mířící k Plutu byla 2009-07-07 po rekordně dlouhé 202 dnů trvající hibernaci probuzena k životu. Od Slunce ji v tu chvíli dělilo více než 14 astronomických jednotek (AU). Hranici 14 AU překonala ještě v hlubokém spánku dne 2009-06-27. Blížila se k bodu reprezentujícímu polovinu vzdálenosti mezi oběžnými drahami Saturnu a Uranu. Důvodem přerušení hibernace byly plánované zkoušky ACO-3 [=Active Checkout Three], které potrvají skoro až do konce srpna.
Zkoušky systémů a vybavení sondy jsou nachystány na každý rok, vždy s poněkud odlišným detailním rozvrhem. Do příletu jich má být celkem osm, letošní je už, jak označení napovídá, třetí. ACO-3 je z tohoto pohledu prozatím nejjednodušším testováním, které sonda doposud absolvovala. Redukovaný program zkoušek v nekritické fázi letu uvolní poněkud ruce řídícímu týmu, který se může soustředit na přípravu a ověřování hlavních operací u Pluta. Tyto zásadní plány mají byt hotovy do konce roku.
Aby mohl být ACO-3 co nejjednodušší, bylo předem rozhodnuto, že se nebudou až do roku 2010 konat žádné dráhové korekce, nebude se aktualizovat letový software a vědecká činnost bude rovněž minimalizována, především se nebude provádět kalibrace přístrojů zaměřením do jistého směru tzn. při tříosé srabilizaci, jak tomu bylo v minulosti. Odborné týmy budou muset vystačit s kalibrací při rotujícím tělese sondy. Pro srovnání: ACO-3 spotřeboval dva měsíce plánování, přípravy a testování a asi dva měsíce bude trvat, než sonda všechno vykoná. Naproti tomu ACO-2 měl pozemní přípravnou fázi čtyřměsíční a další čtyři měsíce zabraly činnosti ve vesmíru. I přes očividné zkrácení současné testovací periody, stále zůstává řada věcí, které bude nutno uskutečnit:

• Funkční zkoušky všech sedmi vědeckých přístrojů
• Zběžné proměření vlastností místního kosmického prostředí přístroji SWAP a PEPSSI
• Prověrka všech subsystémů - včetně hlavního a záložního hardwaru u každého subsystému
• Dva měsíce pečlivého sledování dráhy kvůli upřesnění skutečné trajektorie sondy
• Nahrání nových instrukcí, kterými se bude sonda řídit několik měsíců po opětovné hibernaci 27. srpna

2009-07-27 - Cassini

Status Report (2009-07-15 až 2009-07-21)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2009-07-21. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program 2009-07-16 zahrnoval snímkování malých měsíců kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a studium hranic účinků slunečního větru na magnetosféru Saturnu sadou přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Následně zkoumal spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] polarizaci světla odraženého od prstenců ve vzdálené infračervené oblasti.
2009-07-17 byl kalibrován spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Spectrometer] zaměřením na hvězdu Antares. Dalšími body programu bylo pokračování studia hranic magnetosféry přístrojem MAPS a navigační snímkování. Na závěr dne sledoval ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] zákryt hvězd souhvězdí Střelce za Saturnovými prstenci.
Korekce dráhy OTM-207 [=Orbit Trim maneuver] se uskutečnila 2009-07-17 v 17:15 UT. Manévr provedly motorky RCS [=Reaction Control Subsystem], které po době činnosti t=24.13 s změnily rychlost letu o Δv=32.68 mm/s.Všechny systémy hlásily nominální funkci.
Zásluhou perfektně provedených korekcí OTM-206 a OTM-207 bylo 2009-07-21 rozhodnuto zrušit další plánovanou opravu OTM-208.

2009-07-23 - Saturn, Enceladus

Čpavek na Enceladu

Data shromážděná při dvou průletech sondy Cassini kolem měsíce Enceladus přinesla nové důkazy existence podpovrchové vody v kapalném stavu. Údaje z hmotového spektrometru INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] byly zveřejněny 2009-07-23 v časopise Nature.
"Když Cassini prolétala oblakem vyvrženým z Encelada 8. října, náš spektrometr "vyčenichal" v páře a ledových částečkách mnoho komplexních chemických sloučenin, včetně organických," řekl Hunter Waite, vedoucí vědeckého týmu INMS. "Jednou z těchto chemikálií, které byly jednoznačně identifikovány, byl čpavek." Čpavek (amoniak), používaný na Zemi často v čisticích prostředcích, je ve vesmíru známkou alespoň malého množství tekuté vody.
Jak může čpavek signalizovat tekutou vodu na ledem pokrytém měsíci? Jak je známo a jak si může každý snadno ověřit, čpavek se rychle rozpouští ve vodě. Co ale není již tak známé - působí jako prostředek bránící zamrzání, voda s rozpuštěným čpavkem se udrží v tekutém stavu i při velice nízkých teplotách. Kapalnou vodu je tak možno získat i při teplotě 176K (-97°C).
"Jelikož jsme změřili teplotu poblíž prasklin na Enceladu, z nichž vycházejí výtrysky, přes 180K, myslíme, že je to jasným důkazem tekutého vnitřku," říká Waite.
Vodní páru a ledové částečky tryskající z Encelada objevila Cassini již v roce 2005. Od té doby řeší vědci otázku, zda výrony pocházejí z tekutého vnitřku nebo z jiných zdrojů. "Čpavek je druhem svatého grálu ledového vulkanismu," dodává William McKinnon, další vědec z týmu. "Poprvé jsme ho bezpečně našli na ledovém satelitu obří planety. Pravděpodobně je všude v Saturnově soustavě."
Kolik je vody pod povrchem Encelada, je ale zatím otázkou. Cassini prozatím uskutečnila pět průletů kolem měsíce. Ten je ale jedním z hlavních objektů výzkumu v rámci prodloužené mise sondy. Dva další průlety jsou v plánu letos v listopadu a další dva v dubnu a květnu 2010. Bude možno tudíž pracovat ještě s dalšími doplňujícími daty.
Na závěr obvyklé optimistické konstatování: Kde je tekutá voda a organické látky, mohl by být život. Z tohoto hlediska je Enceladus slibným objektem astrobiologického bádání, jako místo, kde by mohlo existovat prostředí vyhovující pro udržení života.

2009-07-22 - Chandrayaan-1

3000 oběhů kolem Měsíce

Ve včerejších Horkých novinkách byla informace o potížích indické měsíční družice. Dnes se v tisku objevila zpráva, že sonda za uplynulých osm měsíců dokončila již 3000 oběhů na selenocentrické dráze.
Chandrayaan-1 odvysílal více než 70000 snímků měsíčního povrchu. Cenné jsou především obrázky permanentně zastíněných kráterů na lunárních pólech. Kromě toho získal další data o chemickém a mineralogické složení měsíčního povrchu. Od 2009-05-19 přešla sonda na vyšší dráhu. Původní výška 100 km se zvedla na 200 km. Nová dráha sice nedovoluje pořizovat snímky s nejvyšším rozlišením, ale při vyhovující kvalitě umožňuje zaznamenávat širší pruhy terénu.
Palubní hvězdný senzor, kterým se řídí orientace sondy, od 2009-04-26 nepracuje správně. Aby mohla sonda fungovat i s touto anomálií, vypracovali technici v řídícím středisku náhradní metodu, při níž se využívá gyroskopů a antény společně s kamerou snímající jisté místo na povrchu. Z těchto údajů se pak stanoví skutečná orientace tělesa sondy. Metoda byla prakticky ověřena a prozatím funguje uspokojivým způsobem. Kromě zmíněné závady na hvězdném čidle a poruchy jedné jednotky ovládající datovou sběrnici, je stav sondy normální.
Podle posledního sdělení bylo potvrzeno, že všechny úkoly primární mise byly během osmi měsíců letu splněny. Sonda nadále vysílá data vysoké kvality podle plánu na sledovací stanici Byalalu poblíž města Bangalore. Přehled vědeckých úkolů a výsledky mise budou zveřejněny během tří měsíců a poté se vypracují procedury další činnosti.

2009-07-22 - Rosetta

Status Report (2009-05-30 až 2009-06-26)

Popisované období představovalo čtyři týdny letu v pasivním módu, který byl zahájen 2009-04-02. Rosetta je konfigurována do stavu hibernace HSHM [=Near Sun Hibernation Mode] a zůstane v něm až do začátku září. Chování sondy i pozemního zařízení bylo po celou sledovanou dobu nominální.
Všechny vědecké přístoje byly mimo provoz s výjimkou monitoru radiačního prostředí SREM [=Standard Radiation Environment Monitor], který sbíral data na pozadí. Data jsou ukládána do paměti a na Zemi budou přehrána po skončení pasivní fáze letu.
Rádiový kontakt se uskutečňoval v pravidelných týdenních intervalech prostřednictvím sledovací stanice New Norcia v Austrálii. Při spojení byl pouze monitorován stav systémů.
Dne 2009-06-26 se sonda nacházela 204.5 mil. km (1.36 AU) od Země a 270 mil. km (1.80 AU) od Slunce. Rádiový signál mezi Zemí a Rosettou putoval 682 s (11 min 22 s).

2009-07-21 - Chandrayaan-1

Předčasný konec mise?

Není vyloučeno, že Indie bude muset ukončit první národní misi k Měsíci. Sonda Chandrayaan-1 odstartovala z kosmodromu Šríharikota (Sriharikota) ve státě Andrapradéš (Andra Pradesh) 2008-10-22 s předpokládanou aktivní životností dva roky. Možnost předčasného ukončení činnosti oznámil představitel ISRO v pátek 2009-07-17.
"Bohužel jsme minulý měsíc ztratili životně důležitý senzor - hvězdné čidlo. Podobně jako za starých časů se lidé dívali na hvězdy, aby určili směr, podobně funguje i palubní elektronické zařízení a vykonává vše, co je potřeba k preciznímu zamíření na Měsíc. Ze ztráty (čidla) jsme velmi znepokojeni," řekl tisku Madhavan Nair. Nicméně dodal, že problém se dá řešit.
"Vědecký tým ISRO vypracoval důmyslný způsob, jak se s problémem vyrovnat. Ale pokud by došlo k dalším závadám, měli bychom potíže," doplnil šéf ISRO s tím, že řídící tým už dokázal shromáždit téměř všechna data, která byla zapotřebí.

2009-07-21 - Jupiter

Srážka Jupiteru s kosmickým tělesem

Mnozí si ještě vzpomenou na impozantní zánik komety Shoemaker-Levy 9, která v létě 1994 dopadla na Jupiter. Přesně po 15 letech byla zaznamenána další podobná srážka. Po upozornění amatérského astronoma Anthonyho Wesleyho z Austrálie, že se na disku Jupitera objevila nová tmavá skvrna, se dnes na planetu obrátil infračervený teleskop na Mauna Kea (Havajské ostrovy), ovládaný vědci z NASA Jet Propulsion Laboratory. Na získaných snímcích byla skvrna potvrzena a byly získány důkazy, že se jedná o jev vzniklý impaktem kosmického tělesa.
Snímky v infračerveném spektru ukazují předpokládaný impakt poblíž jižního polárního regionu. Je vidět tmavá skvrna s jasným výstupným proudem částic v horní atmosféře. Horní troposféra se v tomto místě ohřívá a ve středních infračervených délkách jsou detekovány emise plynného čpavku. Je veliké štěstí, že tento krátkodobý úkaz byl zaznamenán v pravou chvíli nejvhodnějším přístrojem. Snímek Jupitera je možno vidět na
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2009-112.
Snímek byl zhotoven na vlnové délce 1.65 µm, což je pásmo citlivé na sluneční světlo odrážející se od horní atmosféry Jupiteru, a je na něm vidět (prý) jak světlý střed skvrny (vlevo dole), tak i úlomky na severozápadě (vlevo nahoře). Pozorování Jupitera teď běží nepřetržitě a snaha je získat co nejvíce dat s různými teleskopy.
"Mohlo by se jednat o dopad komety, ale nevíme to ještě jistě. Byla to dnes bomba a navíc v den výročí Shoemaker-Levy 9 a Apolla," zhodnotil nadšeně situaci Glenn Orton z JPL.

2009-07-19 - Cassini

Status Report (2009-07-08 až 2009-07-14)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-07-14. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2009-07-08 v 18:26 UT prolétla sonda ve výšce 965 km relativní rychlostí asi 6 km/s kolem Titanu (průlet T58). K největšímu přiblížení došlo nad 52.2° j.š. Jednalo se již o 14. setkání s měsícem v rámci prodloužené mise Cassini.
Během průletu sledoval ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] zákryty hvězd a Slunce za Titanem. Měřením byl stanoven vertikální profil dusíku, uhlovodíků, HCN a aerosolů v atmosféře. Zákryt Slunce poskytl informace o polárním regionu ve výškách mezi 900 až 2300 km. Toto rozmezí se překrývalo s daty získanými spektrometrem INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Dusík je hlavní složkou atmosféry Titanu a měření změn v jeho hustotě dává současně informace o rozložení teplot.
Současné měření přístrojem INMS a sondáž radarem bylo zaměřeno na západního okraje regionu Xanadu, kde byly detailně zkoumány hranice s oblastí Shangri-La metodou SAR [=Synthetic Aperture Radar]. Stopa radaru probíhala paralelně s pásy prozkoumané při průletech T55, T56 a T57 a procházela i jezerem Ontario Lacus.
Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] prováděl teplotní skenování povrchu a pátral po nových plynech ve vzdálené infračervené oblasti, kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] mapovaly měsíc v globálním měřítku a detailně oblasti a rozložení oblačnosti jihozápadně od Senkyo a severovýchodně od Tsegihi. Současně měřil složení atmosféry spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
Průzkum magnetického pole a plazmového prostředí vykonávaly přístroje ze souborů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science], MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] a RPWS [=Radio and Plasma Wave Science]. Kromě jiného byly hledány projevy bouřkových výbojů a studována interakce magnetosféry Titanu a Saturnu.
Vědecká činnost 2009-07-10 se týkala měření rychlosti změny teplot v prstencích přístrojem CIRS, když je část nahřívána Sluncem a druhá zastíněná Saturnem. Kamery ISS pozorovaly azimutální variace v prstencích.
2009-07-11 minula sonda měsíc Dione. Jednalo se o necílený průlet, při němž není optimalizována průletová trajektorie.
2009-07-13 se uskutečnil korekční manévr OTM-206 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor zahájil práci v 05:38 UT a po době hoření t=20.75 s změnil rychlost letu o Δv=3.51 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.

2009-07-17 - Merkur

Nová jména na Merkuru

Mezinárodní astronomická unie IAU nedávno schválila nová jména 16 impaktních kráterů na Merkuru. Potvrdila tak návrh vědeckého týmu mise MESSENGER, který nové terénní útvary zaznamenal na snímcích z prvních dvou průletů kolem planety v lednu a říjnu minulého roku. IAU je arbitrem přidělování jmen na nebeských tělesech již od roku 1919.
Již dříve bylo dohodnuto, že Merkur bude zasvěcen slavným umělcům - spisovatelům, malířům, hudebním skladatelům atp. Proto také nová jména čerpají z tohoto okruhu osobností. Nutno přiznat, že navrhovatelé dbali svědomitě na to, aby se dostalo na umělce ze všech koutů světa. Mezi novými jmény lze najít např. malíře z Bangladéše a Vietnamu, spisovatele z Ghany, ale i fotografku z Ameriky a japonského grafika. Pro většinu lidí z našeho kulturního okruhu se jedná o celkem neznámá jména. Přesto i Evropan najde povědomé názvy kráterů, jako např. Hemingway (americký spisovatel), Calvino (italský spisovatel), Munkacsy (maďarský malíř). Na slavné Čechy nebo Slováky se bohužel opět nedostalo.
Několik jmen navrhli členové týmu MESSENGER sami, několik zvolili na doporučení veřejnosti a zbytek byl vybrán ze zásobníku jmen pro Merkur, který je k dispozici u IAU.

2009-07-15 - Cassini

Status Report (2009-06-20 až 2009-07-07)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-07-07. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-06-30 dokončil ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] šestý z plánovaných osmi skenů Saturnova systému, při nichž se sleduje výskyt atomárního kyslíku a vodíku. Úzkoúhlá kamera ze systému ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovala různé měsíce v rámci upřesňování jejich oběžných drah. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] vyhodnocoval tepelné emise prstenců. Smyslem je prozkoumat vlastnosti částeček tvořících prstence.
Téhož dne bylo vzpomenuto prvního výročí ukončení primární mise Cassini a současného zahájení prodloužené mise, nazvané Cassini Equinox Mission.
2009-07-01 se uskutečnil v apoapsidě dráhy korekční manévr OTM-204 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly zažehnuty v 01:45 UT a po době činnosti t=9.13 s změnily rychlost letu o Δv=16.04 mm/s.
2009-07-02 proběhla kalibrace spektrometru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] ke Slunci a následně zaměřením na kalibrační hvězdu Alfa Centauri.
S ohledem na perfektní výsledky korekce OTM-204 byl dne 2009-07-03 zrušen následující manévr OTM-205.
Od 2009-07-03 do 2009-07-05 byla sonda vždy na šest hodin rozrotována a přitom byl kalibrován magnetometr. Pokračovala kampaň studia hranic magnetosféry a CIRS mapoval severní polokouli Saturnu ve vzdálené infračervené oblasti. Sledována byla dále oblaka na Titanu a tepelné emise prstenců.

2009-07-13 - Cassini

Status Report (2009-06-24 až 2009-06-29)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-06-29. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Zásluhou perfektně provedeného manévru OTM-201 bylo 2009-06-17 vyhodnoceno, že před dalším průletem kolem Titanu nebude třeba uskutečnit další úpravu trajektorie, a korekce dráhy OTM-202 [=Orbit Trim Maneuver] byla zrušena.
2009-06-24 bylo oznámeno, že vědci vyhodnocující výsledky z Cassini objevili soli sodíku v ledových částečkách, tvořících vnější prstenec Saturnu. Materiál prstence je doplňován výtrysky par a ledových krystalků z měsíce Enceladus a nejnovější objev je prý tudíž důkazem přítomnosti rezervoáru, možná i oceánu, tekuté vody pod povrchem měsíce. O objevu bylo již referováno v Horkých novinkách.
2009-06-25 pozoroval ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] výtrysky s polárního regionu Encelada. Oba přístroje a také mapovací spektroskop VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectroscope] pak sledovaly měsíc Mimas.
Dne 2009-06-26 v 08:29 UT se uskutečnila korekce dráhy OTM-203 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor po době hoření t=14.3 s změnil rychlost letu o Δv=2.4 m/s. Telemetrická data přijatá po manévru ukazovala nominální funkci všech systémů.
2009-06-29 se zaměřil plazmový spektrometr na ranní stranu hranic magnetosféry a prováděl výzkum v různých radiálních vzdálenostech. UVIS začal skenovat magnetosféru planety v osmihodinových blocích po sedm dnů. Sledován je výskyt atomárního kyslíku a vodíku.

2009-07-04 - Mars

Mars byl teplý ještě nedávno

Teplé podmínky poblíž rovníku, při nichž tál led, panovaly na Marsu snad ještě před dvěma miliony let - aspoň to tvrdí článek v Earth and Planetary Science Letters z 2009-06-29. Znamená to, že rudá planeta byla teplejší a vhodná pro život ještě mnohem později, než se dosud uvádělo.
Matthew Balme z Planetary Science Institute v Tucsonu (USA) a kolegové z Open University (GB) našli známky tajícího permafrostu na snímcích pořízených kamerou HiRISE [=High Resolution Science Experiment], umístěné na družici Mars Reconnaissance Orbiter. Obrázky ukazují krajinné útvary, které byly patrně tvarovány rozpínáním a smršťováním ledu v cyklech opakovaného tání a mrznutí.
Balme studoval kanály, kterými odtékala voda a které byly aktivní před 2 až 8 mil. roky. Kanály obsahují polygonální tvary, rozvětvené kaňony, odlomené bloky a kuželovité pahrbky - všechny se podobající známým jevům z regionů na Zemi, v nichž dochází k tání permafrostu.
"Tato pozorování ukazují, že led poblíž rovníku tál v minulosti před několika miliony let a pak znovu zmrzl," říká Balme. "Došlo k tomu pravděpodobně během mnoha cyklů tání a mrznutí. Jelikož je tekutá voda základním předpokladem života tak, jako ho známe, jsou rovníkové kanály ideálním místem na hledání stop minulého případně i současného života."

2009-07-02 - Měsíc

Uran na Měsíci

Robert C. Reedy z Planetary Science Institute v Tucsonu mapuje výskyt různých prvků na povrchu Měsíce podle dat, která pořídil přístroj GRS [=Gamma Ray Spectrometer], umístěný na palubě japonské družice Kaguya. Data ukazují, že by se daly odhalit elementy nikdy před tím neidentifikované. Jedním z těchto prvků je uran, který už Reedy a tým pracující s GRS zaznamenali.
Spektrometry registrující záření gama byly použity již při výpravách Apollo nebo při misi Lunar Prospector a ukázaly několik málo prvků na lunárním povrchu. GRS na sondě Kaguya byl dokonalejší konstrukce a dovolil identifikovat i další elementy. Kromě uranu jsou zřetelné stopy thoria, draslíku, kyslíku, hořčíku, křemíku, vápníku, titanu a železa. Reedy se svým týmem zpracovávají mapy zastoupení chemických prvků s vysokým rozlišením.
Japonská sonda Kaguya odstartovala v září 2007 a 2009-06-10, po více než ročním pobytu na oběžné dráze kolem Měsíce, dopadla na jeho povrch.

2009-07-01 - Dawn

Motor opět v chodu

Sonda Dawn ukončila nejdelší plánovanou etapu letu, v níž se pohybovala jen setrvačností a vrátila se k běžné rutině. 2009-06-08 byl opět oživen iontový pohonný systém a znovu urychluje sondu směrem k místu, v němž se setká s prvním z hlavních cílů - planetkou Vesta.
Dawn {=Úsvit} zahájil sedmiměsíční let bez pomoci motoru dne 2008-10-31. Iontové motorky byly od té doby použity jen krátkodobě, když bylo potřeba změřit výkon solárních článků, při úpravě dráhy před průletem kolem Marsu (průlet byl využit ke gravitačnímu urychlení letu) a při zkouškách nového softwaru nainstalovaného letos v dubnu. Celková součtová doba činnosti iontového pohonu při těchto příležitostech činila asi 10 hodin. Při srovnání s dobou 282 dní, kterou měl pohon na svém kontě už předtím, se jedná o nepatrný motorický efekt.
Od nynějška bude Dawn pomalu, ale stále modifikovat svoji oběžnou dráhu kolem Slunce. Za jeden den práce motoru změní se rychlost letu o pouhých 7 m/s. Jednou týdně je v plánu rádiové spojení se Zemí a pro dobu 6 až 8 hodin bude nutno tah motoru přerušit, aby sonda mohla zamířit vysokoziskovou parabolickou anténu správným směrem. Pokud bude motor v chodu, bude pokračovat vysílání nesměrovaným paprskem. Obvykle se v polovině intervalu mezi hlavními termíny vysílání přes parabolickou anténu zaměří na sondu některá z výkonných sledovacích stanic DSN jen proto, aby zachytila slaboučký signál ze sondy a ověřila, že let pokračuje bez závad.
Iontový motor může být v chodu velice dlouhou dobu. Je to dáno tím, že spotřebovává jen málo pohonné látky - xenonu. Za jeden den činnosti ho ubude v zásobníku jen 0.26 kg. Pro ilustraci: aby se sonda urychlila o 100 km/h, musí motor pracovat asi čtyři dny a spotřebuje o něco více než 1 kg xenonu.
Motorickými a gravitačními manévry se má dosáhnout toho, že nakonec bude heliocentrická dráha sondy identická s dráhou asteroidu Vesta. Momentálně se počítá s tím, že Dawn dorazí k cíli v září 2011 a potřeba bude celkem více než 700 dní tahu iontového motoru. Větší část práce ho tedy ještě čeká.
Ještě před tím, než se obnovilo motorické urychlování, proběhly na palubě sondy zkoušky vědeckých přístrojů. Dne 2009-05-27 byl vyzkoušen spektrometr pracující ve viditelném a infračerveném oboru VIR [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer]. Opakovaly se testy, které již jednou proběhly v říjnu 2007. Byly prověřeny všechny komponenty a nikde se neobjevil žádný problém. Místo toho, aby se přístroj zaměřil na konkrétní vesmírný objekt, detektory snímaly světlo ze zabudované lampičky.
Po skončení testů se 2009-06-08 podle instrukcí předem uložených v palubním počítači sonda otočila tak, aby motor číslo 1 mířil do správného směru. V 18:59 UT se pak motor rozběhl. Pokud by se poblíž nacházel zvědavý pozemšťan, spatřil by již známý obraz - těleso sondy se široce rozevřenými panely fotovoltaických článků, majestátně se vzdalující na dlouhém modrozeleném ohonu xenonových iontů.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23