Novinky - červenec 2010

2010-07-29 - Meteority

Zachovalý meteorický kráter

Odborníci oznámili, že meteorický impaktní kráter, objevený hluboko v egyptské poušti, je patrně nejzachovalejším útvarem tohoto typu, který byl kdy nalezen. Ačkoliv většina impaktů na Zemi je částečně nebo zcela erodovaných, kráter Kamil si udržel původní vzhled, včetně paprsků vyvrženého materiálu směřujících od centra dopadu kosmického balvanu.
Podobné ukázkové krátery jsme zatím mohli pozorovat jen na Měsíci, případně dalších kosmických tělesech bez atmosféry. Na Zemi tyto útvary velice rychle podléhají účinkům meteorologických procesů, resp. jsou brzy překryty a rozrušeny vegetací.
Kráter Kamil (N 22°01´06´´, E 26°05´15.72´´) o průměru 45 m objevili Italové na satelitních snímcích Google. Vědci spočítali, že ho vyhloubil železný meteorit o průměru 1.3 m pohybující se rychlostí skoro 13 km/s.

2010-07-28 - Rosetta

Status Report 2010-07-05 až 2010-07-10

Hlavní událostí popisovaného období byl úspěšný průlet kolem asteroidu (21) Lutetia, k němuž došlo ve vzdálenosti přibližně 3160 km dne 2010-07-10 v 15:44:57 UT. Průletový manévr proběhl zcela hladce a sonda při něm autonomně sledovala dosud neprozkoumané kosmické těleso. Po dobu setkání byla aktivována řada vědeckých přístrojů z vybavení mateřské sondy i modulu Philae. Během několika hodin poté byly zveřejněny první unikátní snímky na webových stránkách ESA.
Poslední dny před průletem byly zcela věnovány optické navigační kampani. Za celou dobu kampaně od 2010-05-31 se uskutečnilo celkem 19 sérií snímkování asteroidu dvěma navigačními kamerami a úzkouúhlou kamerou OSIRIS-NAC. Celkem bylo analýzám podrobeno 272 snímků. Z původně rezervovaných pěti oken pro provedení korekčních motorických manévrů byl využit nakonec jen ten první tři týdny před setkáním. Ostatní byly vyhodnoceny jako nepotřebné.
První analýzy ukazují, že chování sondy při průletu bylo normální, detailní vyhodnocení však bude teprve následovat, až budou shromážděna veškerá telemetrická data. Vědecké přístroje pracovaly podle plánu, zmiňováno je nicméně několik malých anomálií na některých experimentech. První snímky naznačují, že vědecký program byl úspěšně splněn a očekávají se skvělé vědecké výsledky. Aktivity se nyní soustředí na předání veškerých dat z palubní paměti, což zabere několik týdnů.
Po dobu zvýšené aktivity bylo spojení s Rosettou udržováno prostřednictvím stanic ESA New Norcia (NNO) v Austrálii a Cebreros (CEB) na Kanárských ostrovech. Významnou podporu obdržela ESA i od celosvětové sítě NASA DSN [=Deep Space Network]. Okamžik největšího přiblížení k asteroidu sledovala stanice DSS-63 [=Deep Space Station] u Madridu se svým 70m radioteleskopem. To umožnilo přenášet telemetrii s maximální rychlostí 91 kb/s. Obrovská anténa byla použita rovněž pro maximální zesílení signálu v experimentu RSI [=Radio Science Investigation], při němž putovaly rádiové vlny v obou směrech.
Dne 2010-07-10 se Rosetta nacházela 454 mil. km (3.03 AU) od Země, což představovalo 1521 s (25 min 21 s) doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 406.12 mil. km (2.71 AU).
Průlet kolem asteroidu (21) Lutetia
Druhý a poslední průlet Rosetty kolem asteroidu proběhl podle plánu dne 2010-07-10. Sonda absolvovala choulostivou fázi letu bez jakýchkoliv problémů a byly uskutečněny všechny požadované operace.
Přibližně čtyři hodiny před největším přiblížením změnila sonda orientaci, čímž byla nasměrována do správné polohy před zahájením průletového módu AFM [=Asteroid Flyby Mode]. V tomto módu se sonda automaticky natáčela na základě signálů z navigačních kamer, které neustále udržovaly asteroid v zorném poli optických přístrojů po celou dobů, kdy Rosetta míjela Lutetii relativní rychlostí 15 km/s. Po důkladném přezkoušení funkčnosti obou navigačních kamer byla nakonec jako hlavní zvolena NAVCAM-A.
Automatické sledování asteroidu bylo zahájeno až na poslední chvíli 1 hodinu před největším přiblížením. Stalo se tak proto, aby se minimalizoval efekt malého rušení vznikajícího dopady nabitých částic na prvky NAVCAM CCD. Kamera ukončila vyhodnocování obrazových bodů nad zvoleným prahem asi osm minut po okamžiku největšího přiblížení v 15:52:41 UT. Podle prvních rozborů pracovaly navigační kamery po celou dobu zcela bezchybně. Zajímavostí je, že během sledování asteroidu prošel zorným polem kamery NAVCAM Saturn. Průchod trval asi 10 minut, aniž by se projevil rušivý vliv na udržování správné orientace.
Hlavní události během průletu dne 2010-07-10 (všechny časy UT):
03:33:00 - Zahájeno sledování sondy stanicí new Norcia
06:00:00 - Poslední kontrola sledování asteroidu kamerou NAVCAM
08:30:00 - Povoleno spuštění průletového módu AFM, odvysílání povelu
11:05:00 - Zahájeno sledování sondy stanicí DSS-63 Madrid
11:24:55 - Zahájena změna orientace (flip menoeuvre)
12:04:55 - Ukončena změna orientace
14:44:55 - Zahájeno autonomní navádění na asteroid kamerou NAVCAM-A
15:39:55 - Ukončeno vysílání přes vysokoziskovou anténou HGA [=High Gain Antenna], ztráta signálu telemetrie
15:44:57 - Nejtěsnější přiblížení k asteroidu 3160 km
15:45:55 - Přerušeno sledování pomocí NAVCAM kvůli nebezpečí oslepení čidel Sluncem
16:04:55 - Ukončeno autonomní navádění na asteroid
16:19:55 - Obnovena komunikace přes HGA - příjem signálu telemetrie
17:40:37 - Zahájeno vysílání vědeckých dat
21:55:00 - Ukončeno spojení přes stanici DSS-63
Hlavní operace spojené s průletem kolem asteroidu jsou ukončeny. V dalších týdnech bude pokračovat přenos vědeckých dat.

2010-07-22 - Mars Odyssey

Přechod do bezpečnostního módu

Družice NASA 2001 Mars Odyssey se ve středu 2010-07-14 přepojila do bezpečnostního módu. Řídící tým započal s opatrnými kroky, které mají ještě tento týden obnovit normální operace a vědeckou činnost.
Technici zjistili, že příčinou anomálního stavu byla správná reakce palubního počítače na neočekávané chování jednoho elektronického zařízení, kterým se řídí natáčení solárních panelů. Družice se přepnula na záložní jednotku a zdá se, že závěs panelů je po mechanické stránce v pořádku. V bezpečnostním módu bylo rádiové vysílání přepojeno na všesměrovou nízkoziskovou anténu. Mezitím již bylo nicméně v průběhu oživování obnoveno spojení přes hlavní vysokoziskovou anténu. Správnou orientaci ve všech třech osách zaujala Odyssey v pátek 2010-07-16.
Závada na družici se dotkla i operací roveru Opportunity. Vozítko na povrchu Marsu nemohlo předat aktuální data, a proto byly vědecké práce přerušeny. Na bezpečnost roveru nemají potíže sondy Mars Odyssey prozatím žádný nepříznivý efekt.

2010-07-22 - Cassini

Status Report (2010-07-07 až 2010-07-13)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-07-13. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2010-07-10 se uskutečnila úprava dráhy OTM-257 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor byl spuštěn v 08:14 UT a po době hoření t=4.829 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.825 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2010-07-12 došlo k dalšímu výpadku proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch] na jednom z topidel. Topný článek nebyl zapojen, a tudíž nenastaly žádné potíže při odstraňování závady. Jednalo se už o 31. případ poruchy na SSPS od startu.
Vědecký program popisovaného týdne zahrnoval mj. monitorování oblačnosti na Titanu optickými přístroji ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing]. Zařízení na průzkum magnetosféry a plazmy MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] sledovalo hranice magnetosféry. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] prováděl skenování viditelné polokoule Saturnu v ultrafialové a vzdálené ultrafialové oblasti. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pořizoval data do mapy Saturnu ve středním infračerveném pásmu, což poslouží ke stanovení teplot v troposféře a tropopauze s rozlišením asi 2°. Magnetometr byl kalibrován při otáčení sondy. Kamery ISS a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] měřily rychlosti větru na Saturnu tak, že každých 10 min pořizovaly mozaiku snímků oblačnosti. CIRS měřil obsah sloučenin kyslíku ve stratosféře planety v závislosti na zeměpisné šířce. Souběžně s ním byl v činnosti přístroj VIMS.

2010-07-21 - Rosetta

Status Report 2010-06-28 až 2010-07-04

V týdnu omezeném daty z titulku se uskutečňovaly letové operace, zaměřené na upřesnění trajektorie z pohledu nadcházejícího průletu kolem asteroidu (21) Lutetia. Z radiometrických a optických pozorování byla periodicky stanovována vzájemná poloha sondy a cílového objektu. Optická navigační kampaň pokračovala denním snímkováním Lutetie palubními kamerami.
Na základě aktuálních dat byla zrušena jako nepotřebná korekce dráhy, pro kterou byl rezervován termín týden před největším přiblížením. Sonda se nacházela na perfektní dráze, a pokud ani další měření nepřinesou žádné překvapivé výsledky, nebudou potřeba žádné další korekční manévry.
Z vědeckého vybavení byl v činnosti pouze monitor radiace SREM a kamera NAC ze sestavy OSIRIS, která se zúčastnila fotografického sledování přibližujícího se asteroidu.
Ve sledovaném týdnu bylo kvůli optické navigační kampani udržováno každodenní rádiové spojení prostřednictvím stanice ESA New Norcia (NNO) a NASA Goldstone (DSS-24) a Madrid (DSS-54).
Dne 2010-07-04 se Rosetta nacházela 436.5 mil. km (2.91 AU) od Země, což reprezentovalo 1456 s (24 min 16 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 399.45 mil. km (2.67 AU) a k asteroidu Lutetia 7.33 mil. km.
Největšího přiblížení k planetce (21) Lutetia bude dosaženo podle posledních výpočtů 2010-07-10 v 15:44:56.16 UT. V nejbližší době se uskuteční ještě čtyři série navigačního snímkování. Pro případné korekce dráhy jsou rezervovány poslední tři termíny 3 dny, 40 hodin a 12 hodin před okamžikem nejtěsnějšího průletu. Dne 2010-07-05 má být zahájeno vědecké pozorování asteroidu zapojením prvního přístroje.

2010-07-19 - Cassini

Status Report (2010-06-30 až 2010-07-06)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-07-06. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-06-30 se v 09:00 UT uskutečnila korekce dráhy OTM-255 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor byl v činnosti t=36.208 s a změnil rychlost sondy o Δv=6.251 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2010-07-01 bylo připomenuto šesté výročí navedení Cassini na dráhu kolem Saturnu a druhé výročí ukončení primární mise, které současně znamenalo zahájení pokračování expedice pod názvem Equinox Mission.
Vědecký program uplynulého týdne se týkal především výzkumu prstenců. Fotografovaly je kamery ISS [=Imaging Science Subsystem], které mj. hledaly přechodné jevy v prstenci A. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil teploty v prstencích a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Spectrometer] pořizoval záběry s vysokým rozlišením osvětlené strany prstenců při nízkém fázovém úhlu. Při zákrytu hvězdy ALP Vir byl prstenec studován v ultrafialovém spektru přístrojem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Zařízení ISS, CIRS a VIMS společně pozorovala prstenec D.
Přístroje CIRS, ISS, UVIS a VIMS skenovaly jižní polokouli Encelada, aby změřily tepelné vyzařování z měsíce. UVIS a magnetometr zkoušely zaregistrovat vliv Encelada na magnetické pole nad póly Saturnu. VIMS a ISS sledovaly měsíc Daphnis při relativně blízkém setkání na vzdálenost asi 77300 km. Přístroje ze sady RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] zahájily třídenní kampaň výzkumu ionosféry Titanu a jejích interakcí s magnetosférou Saturnu a hledaly blesky v atmosféře Titanu.
2010-07-04 v 02:29 UT se uskutečnila úprava dráhy OTM-256. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly zažehnuty na t=14.625 s a změnily rychlost letu o Δv=0.022 m/s. Všechny subsystémy pracovaly normálně.
2010-07-05 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Calypso, Enceladus a Daphnis.
2010-07-07 v 12:22 SCET (00:22 UT) minula sonda ve vzdálenosti 1005 km relativní rychlostí 5.9 km/s měsíc Titan. Nejnižší bod cíleného průletu T71 ležel nad 56.1° j.š.
CIRS pořizoval vertikální profil stratosféry Titanu. UVIS zkoumal prostorové a spektrální emise dusíku, absorpce a emise vodíku a jednoduchých uhlovodíků a vlastnosti aerosolů v atmosférické mlze. RPWS studoval termální plazmu v ionosféře Titanu a v okolí, registroval blesky v atmosféře a zkoumal interakce magnetosfér Titanu a Saturnu.
ISS a VIMS na odletové větvi pozorovaly polokouli Titanu odvrácenou od Saturnu a registrovaly oblačnost. Den po průletu snímkovaly změny v oblačnosti ISS a CIRS. Ve stejnou dobu probíhala kampaň studia magnetosféry přístroji CAPS a MAPS.

2010-07-17 - Rosetta

Status Report 2010-06-21 až 2010-06-27

Předkládaná zpráva popisuje letové operace během jednoho týdne uvedeného v titulku. V běhu byla navigační kampaň před průletem kolem asteroidu Lutetia. Na základě radiometrických a optických dat byla upřesňována vzájemná poloha cílového tělesa a sondy.
Se sondou bylo udržováno každodenní spojení prostřednictvím sledovací stanice New Norcia (NNO) a komplexu NASA v Goldstone. Dvě komunikační okna ve dnech 2010-06-21 a 2010-06-23 byla využita ke snímkování blížícího se asteroidu pro účely optické navigace. Z vědeckého vybavení zůstává v provozu monitor radiačního prostředí SREM a kamera OSIRIS-NAC, která pravidelně sleduje asteroid.
Dne 2010-06-27 se Rosetta nacházela 415.8 mil. km (2.63 AU) od Země, což znamenalo 1387 s (22 min 47 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 391.56 mil. km (2.61 AU). Lutetia se přiblížila na 16.5 mil. km.

2010-07-16 - Cassini

Status Report (2010-06-23 až 2010-06-29)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-06-29. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity tohoto týdne zahrnovaly mj. pozorování oblačnosti na Titanu, na němž participovaly přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem], CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] a UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] monitoroval teploty ve středních severních šířkách na Saturnu, změny teplot v prstencích a měřil zastoupení kyslíkových sloučenin ve stratosféře Saturnu jako funkci geografické šířky. Přístroje ze souboru RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] studovaly termální plazmu v ionosféře Titanu a v okolí, pátraly po projevech bouřkové činnosti na Titanu a pozorovaly interakce Titanu s magnetosférou Saturnu. Experimenty CAPS, ISS a UVIS zkoumaly polární záře. Všechny tři přístroje absolvovaly kalibraci. Na rádiové aparatuře proběhla kalibrace na ultrastabilním oscilátoru. Analyzátor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] studoval mezihvězdný prach.
2010-06-24 v 09:15 UT se uskutečnila úprava dráhy OTM-254 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor byl v činnosti 5.026 s a změnil rychlost letu o Δv=0.867 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2010-06-25 byly dokončeny operace podle programové sekvence S60 a okamžitě navázal let programem S61. Etapa S61 potrvá 35 dní do 2010-07-30. V této době se uskuteční jeden cílený průlet kolem Titanu a pět necílených průletů kolem měsíců Calypso, Enceladus, Daphnis, Prometheus a Atlas. Pro korekce OTM-255 až 258 jsou rezervována čtyři okna.

2010-07-15 - Juno

Brnění k Jupiteru

Až dorazí Juno k Jupiteru, bude se muset vypořádat s radiací, s jakou se žádná dosavadní planetární sonda nesetkala. Juno se momentálně nachází v čistém sále firmy Lockheed Martin Space Systems v Denveru a probíhá na ní montáž speciálního ochranného štítu, který odstíní citlivou elektroniku před devastujícími účinky pronikavé radiace.
"Juno je v podstatě pancéřovaný tank mířící k  Jupiteru," říká Scott Bolton ze Southwest Research Institute v San Antoniu, který u připravované mise zastává fukci hlavního organizátora PI [=Principal Investigator] "Bez ochranného štítu neboli radiačního sejfu, by mozek Juno odumřel hned na prvních obletech Jupiteru."
Největší planetu sluneční soustavy a její měsíce obklopuje neviditelné silové pole naplněné vysokoenergetickýmí částicemi. Magnetické pole, podobné mnohem slabšímu poli u Země, stíní Jupiter před částicemi vanoucími od Slunce. Elektrony, protony a ionty uvězněné v magnetickém poli jsou urychlovány zběsilou rotací planety na hodnoty blížící se rychlosti světla. Mohutné radiační pásy Jupitera se nad rovníkem vzdouvají až do vzdálenosti 650 tis. km, což je až za oběžnou dráhu měsíce Europa.
"Za dobu 15 měsíců, kdy bude Juno obíhat Jupiter, bude muset čelit ekvivalentu 100 miliónů dávek, které člověk obdrží při rentgenu chrupu. Podobně jako u lidí na rentgenovém vyšetření musíme u sondy chránit nejcitlivější orgány - mozek a srdce," vysvětluje Bill McAlpine z JPL, odpovědný za radiační ochranu.
Pro Juno byla navržena šestistěnná schránka z titanu, jakýsi sejf, v němž je uložena centrální elektronická jednotka. Uvažovalo se i o jiných materiálech, které jsou známé jako dobré stínící materiály. Olovo bylo zamítnuto, protože je příliš měkké a dílce z něho by se mohly poškodit vibracemi při startu. Ostatní materiály pak byly špatně obrobitelné. Každá z titanových stěn má plochu asi 1 m2, tloušťku 1 cm a hmotnost 18 kg. Vzniklá krabice o velikosti automobilového kufru obklopuje skříň, v níž je uložen povelový systém a systém zpracování dat (mozek sondy), skříň s jednotkou řídící rozvod elektrické napájení a distribuci dat (srdce sondy) a dalších asi 20 elektronických sestav. Kompletní sejf váží asi 200 kg.
Sejf nemůže zajistit stoprocentní ochranu proti částicím, ale jeho hlavním úkolem je zpomalit proces degradace elektroniky tak, aby vydržela po celou dobu plánované mise. Kolem Jupitera kroužila v letech 1995 až 2003 sonda Galileo. Používaly se na ní speciální elektronické komponenty odolné proti radiaci a Galileo se většinou pohyboval mimo nejkritičtější oblasti, kam má naopak namířeno sonda Juno.
Popsaný sejf není jediným opatřením, které má Juno ochránit před radiací. Pro sondu byla navržena oběžná dráha nad póly planety, na níž bude v místech nejvyšší radiace nad rovníkem pobývat jen část doby. Dále jsou použity na sondě součástky, které už byly ověřeny v radiačním prostředí na Marsu, které je sice slabší než u Jupitera ale mnohem intenzivnější než u Země. Části elektronických komponent jsou vyrobeny z odolného tantalu nebo wolframu. Některé elektronické sestavy mají navíc svůj vlastní ochranný minisejf. Konstruktéři dále uvážili, jak rozmístit jednotlivé díly, aby se ještě stínily navzájem a jak nejlépe vést stíněné kabely spojující elektroniku a dalšími částmi sondy.
Zařízení bylo testováno v prostředí, které mělo napodobit skutečné podmínky u Jupitera. Bylo bombardováno paprsky gama z kobaltového zdroje záření a výsledky byly podrobeny analýze.
Radiační sejf byl 2010-05-19 usazen na pohonný modul v čistém sále firmy Lockheed Martin. Další zkoušky ho čekají už jako součást celé sestavy Juno. Sonda už byla dokonce vybavena prvním vědeckým přístrojem, což je mikrovlnný radiometr. Montáž a testy stále pokračují. Chystá se instalace solárních panelů (Juno je vůbec první sonda k Jupiteru zásobovaná energií z fotovoltaiky). Montáž a prověrky by měly skončit na jaře 2011 a start do vesmíru je v plánu na srpen 2011.

2010-07-15 - Rosetta

Status Report 2010-06-05 až 2010-06-20

Časové období uvedené v titulku popisuje dva týdny letových operací Rosetty. Pokračovala navigační kampaň před chystaným průletem kolem asteroidu (21) Lutetia. Byla zpracovávána radiometrická data a optické snímky tak, aby byla co nejpřesněji stanovena vzájemná dráha sondy a asteroidu. Několik komunikačních oken bylo věnováno přípravě a provedení případných korekcí dráhy. První z těchto termínů byl stanoven na 2010-06-18, tři týdny před setkáním. Korekční manévr v tomto termínu se opravdu uskutečnil.
Od 2010-06-11 byly orientační systém AOCS [Attitude and Orbit Control Systém] a telemetrický subsystém TT&C [=Telemetry, Tracking and Commanding] převeden do průletové konfigurace. 2010-06-14 byla za pomoci 70m teleskopu stanice NASA DSS-63 u Madridu provedena zkouška operací u asteroidu. Test obsahoval mj. změnu rychlosti přenosu a příjem dat v pásmu X a S, což je potřeba pro rádiový experiment RSI [Radio Science Instrument]. Zkoušky byly úspěšné.
Dne 2010-06-18 v 06:28 UT se uskutečnila korekce dráhy TCM [=Trajectory Correction Maneuvre], která změnila rychlost letu o Δv=0.275 m/s.
Během sledovaného období bylo spojení s Rosettou zajištěno především prostřednictvím stanice ESA New Norcia (NNO) v Austrálii. Několikrát vypomohlo zařízení NASA Goldstone, Canberra a Madrid. Výpomoc NASA spočívala především v monitorování trajektorie sondy.
Navigační kampaň pokračuje od 2010-06-02, kdy byly získány prvé snímky asteroidu kamerou OSIRIS-NAC. Série snímků ze zmíněné kamery a dvou navigačních kamer byly pořizovány 7., 9., 14. a 16. června. 2010-06-18 byla záměrně snížena teplota CCD u navigačních kamer z -25°C na -30°C, aby se snížil počet tzv. horkých pixelů.
Dne 2010-06-20 se Rosetta nacházela 394.84 mil. km (2.63 AU) od Země, což reprezentovalo 1317 s (21 min 57 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 383.55 mil. km (2.55 AU). K asteroidu Luteia zbývalo 26 mil. km.

2010-07-15 - Rosetta

Status Report 2010-05-22 až 2010-06-04

Časové rozmezí uvedené v titulku představuje dva týdny rutinních operací. Probíhala až na výjimky každodenní navigační kampaň v rámci příprav na setkání s asteroidem (21) Lutetia. Kromě sledovací stanice ESA New Norcia v Austrálii se pravidelná navigační měření prováděla i prostřednictvím soustavy NASA DSN [=Deep Space Network] u Madridu a Canberry. Palubní kamery na sondě zahájily vizuální sledování asteroidu. První sada snímků byla pořízena 2010-05-31.
Dne 2010-06-04 se Rosetta nacházela 346.24 mil. km (2.31 AU) od Země, což reprezentovalo 1155 s (19 min 15 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 364.8 mil. km (2.43 AU).
Rosetta mine podle plánu asteroid Lutetia 2010-07-10 v 15:45:59.02 UT ve vzdálenosti menší než 3200 km. Jako doplněk sledování sondy radiometrickou metodou bude v posledních týdnech využito optického pozorování cíle v rámci tzv. optické navigační kampaně. Kamery na palubě sondy budou snímkovat asteroid a z nich bude precizována jeho poloha a optimalizována průletová trajektorie.
Rosetta má pro tyto účely k dispozici tři kamery. Jedná se o navigační kamery NAVCAM-A a NAVCAM-B a výkonnou kameru NAC [=Narrow Angle Camera], která je součástí přístroje OSIRIS. První záběry byly pořízené 2010-05-31 ze vzdálenosti asi 53 mil. km. Snímkování se zúčastnily jen navigační kamery, OSIRIS nebyl aktivován. Příčinou byla nízká teplota v bloku elektroniky přístroje. Sonda byla proto natočena tak, aby se elektronika ohřála slunečními paprsky. Kamera NAC byla následně zapojena 2010-06-02 a je nyní připravena k plnění navigačních úkolů. Snímkování se zpočátku provádí dvakrát týdně, později se počítá až do průletu s každodenním pozorováním.
Pro případnpu úpravu dráhy bylo rezervováno pět termínů situovaných 3 týdny, 1 týden. 3 dny, 40 hodin a 12 hodin před okamžikem největšího přiblížení k Lutetii.
Kromě zmíněných kamer byl z vědeckého vybavení zapojen jen monitor radiačního prostředí SREM, který pokračoval ve standardním sběru dat.

2010-07-13 - Rosetta

Úspěch u asteroidu Lutetia

Asteroid (21) Lutetia je svět zbrázděný spoustou kráterů. Sonda Rosetta odvysílala první snímky tělesa z bezprostřední blízkosti. Záběry představují s velkou pravděpodobností primitivní objekt, který přečkal miliardy let od vzniku sluneční soustavy.
Průlet kolem asteroidu byl úžasným úspěchem a Rosetta pracovala naprosto bezchybně. K vesmírnému tělesu se přiblížila 2010-07-10 až na pouhých 3162 km.
Snímky Lutetie ukazují krajinu pokrytou krátery. Jak se sonda blížila, rotace tělesa odkryla obrovskou mísovitou sníženinu rozprostírající se skoro přes celý asteroid. Těleso planetky je nepravidelného protáhlého tvaru s největším rozmerem kolem 130 km. Snímky z přístroje OSIRIS, které jsou kombinací širokoúhlých a úzkoúhlých záběrů dovolují registrovat detaily až do 60 m, které jsou rozloženy po celém povrchu Lutetie.
Rosetta se mihla kolem asteroidu rychlostí asi 15 km/s. Největší přiblížení se tudíž odehrálo během jediné minuty. Kamery a další přístroje byly ale v činnosti již několik hodin, v některých případech i několik dnů, před nejtěsnějším setkáním a zůstaly v provozu i po něm. Krátce po průletu začal vysílač sondy předávat naměřená data na Zemi.
Lutetia představovala mnoho let astronomickou záhadu. Pozemní teleskopy až do nynějška dávaly zmatené výsledky. V některých ohledech to měl být primitivní asteroid typu C - uhlíkaté těleso, pozůstatek formování sluneční soustavy. Jiná pozorování naznačovala, že by se mělo jednat o typ M, tedy objekt podobný složením železným meteoritům, které jsou patrně pozůstatkem roztříštěného jádra mnohem větších objektů. Rozbor dat ze sondy Rosetta by měl časem tento spor vyřešit.
Rosetta na setkání zmobilizovala rozsáhlou sadu vědeckých přístrojů - jak na mateřské sondě, tak i na modulu Philae. Společně pátraly po extrémně řídké atmosféře, magnetických efektech, složení povrchu a hustotě materiálu asteroidu. Pokusily se rovněž zachytit prachová zrnka vznášející se ve vesmíru poblíž asteroidu k rozboru na palubě. Výsledky budou uveřejněny později.
Průletem kolem asteroidu splnila Rosetta jeden z hlavních úkolů mise. Kosmické plavidlo teď bude pokračovat v letu ke kometě Churyumov-Gerasimenko, kam dorazí v roce 2014. Kometu bude z bezprostřední blízkosti studovat na její cestě z oblasti oběžné dráhy Jupitera až do perihelu. V listopadu 2014 by měl na kometě přistát výsadkový modul Philae.

2010-07-08 - New Horizons

Korekce dráhy

Sonda mířící k Plutu absolvovala krátký, ale významný manévr. 2010-06-30 byl na 35.6 s spuštěn raketový pohon, který změnil rychlost letu tak, že - podle posledních propočtů - New Horizons mine 2015-07-14 v 11:49 UT Pluto ve vzdálenosti 12500 km (Δv přibližně 0.44 m/s, přesný údaj nebyl publikován).
Sada povelů týkajících se chystané korekce byla odvysílána 2010-06-24 a zážeh byl naplánován na středu 2010-06-30 v 19 hod. UT. Sonda se nacházela ve vzdálenosti 2.4 miliard km poblíž oběžné dráhy Uranu. Rádiový signál potřeboval k překonání této dálky 2 hodiny a 13 minut. Řídící tým z Johns Hopkins University obdržel potvrzení úspěšného manévru prostřednictvím sledovací stanice DSN u Madridu.
Na otázku, co vychýlilo New Horizons ze správné dráhy, se dostalo zajímavé odpovědi. Byla to nepatrná síla vyvozená tlakem fotonů na zadní stranu talíře vysokoziskové antény, emitovaných z teplého radioizotopového generátoru RTG [=Radioisotope Thermoelectric Generator]. Pohonný systém sondy používá účinnější motor, v němž se spaluje tradiční hydrazin - palivo, které nepotřebuje ke svému hoření speciální druhou látku - okysličovadlo. Palivo je před spálením kvůli zvýšení účinnosti zahříváno.
Středeční manévr TCM [=Trajectory Correction Meneuver] byl čtvrtou motorickou opravou letu od startu 2006-01-19.

2010-07-06 - Databáze

Výročí "spaceprobes"

Přibližně před sedmi lety se jeden postarší a hlavně naivní příznivec kosmonautiky a astronomie rozhodl, že by nebylo špatné dát některé své snahy o zachycení historie dobývání kosmu k dispozici podobně postiženým bláznům. Zvolil si jednu z nejatraktivnějších kategorií výprav do vesmíru, cesty k planetám. Nutno podotknout, že v roce 2003 se v tomto oboru mnoho specializovaných českých stránek na webu nevyskytovalo. Impulsem byl i povzdech syna zmíněného blázna, který se podivil, proč si otec píše poznámky na papír nebo na počítači v textovém editoru a proč z toho neudělá rovnou databázi navzájem provázaných stránek. Starým bláznem jsem byl já, syn v té době studoval informatiku a hned se nabídl, že mi všechno po technické stránce nachystá.
2003-07-07 spatřilo světlo světa první torzo "spaceprobes". Obsahovalo jen základní tabulku kosmických sond a pár popisů některých z nich. V úvodní stránce byl nastíněn cíl (s odstupem času vidím, že spíše sen), co všechno by měla databáze obsahovat. Zpočátku kapitoly přibývaly, práce pokračovala slušným tempem a stránky si našly své pravidelné návštěvníky.
Prvotní elán vydržel, myslím, dost dlouho. V době největšího vzepětí jsem se rozhodl zavést rubriku "Horké novinky", která ale postupně přerostla do téměř samostatného projektu, minimálně srovnatelného s hlavní databází, s níž si ale zachovala aspoň jednosměrnou provázanost.
Každé výročí je vhodným okamžikem pro malou statistiku. Za dobu existence otevřelo stránky spaceprobes více než čtvrt miliónů čtenářů. V posledním období to je mezi 100 až 180 návštěv denně (rekord z letošního června 244 za jeden den). Nevím, jestli je to mnoho nebo málo. Asi polovina z nich přichází z hlavního rozcestníku "kosmo", takže jsou to nepochybně opravdoví zájemci, část návštěv je ale určitě náhodná při googlování nebo podobném brouzdání sítí. Objem naťukaných písmenek na klávesnici za ta léta jsem nepočítal a počítat nehodlám. Důležitější je jiné hledisko. Sedm roků, když se odpočítají dny, kdy se neprováděla žádná aktualizace, to je přibližně (odhaduji) 1800 až 2000  večerů strávených u počítače. Jedna denní aktualizace při započítání sběru informací, psaní příspěvku a úpravy textu pro publikování mi zabrala 1.5 až 2 hodiny (výjimkou nebylo ani, že jsem delší článek tvořil větší část neděle - nejsem žádný rychlopsavec a věty tvořím s vypětím sil). Kdo si to všechno spočítá, zjistí, kolik asi jsem svému koníčku do dneška věnoval volného času.
Chápavější čtenáři, kteří text dočetli až sem, už asi tuší, kam to všechno směřuje. Cítím, že mi docházejí síly. Jsem o sedm roků starší, což je v mé věkové kategorii už dost důležitý faktor, změnily se moje soukromé i pracovní podmínky, přibyly nové nebo se resuscitovaly některé dřívější zájmy. Dlouho jsem doufal, že mi v této nevděčné práci někdo pomůže, bohužel... Přitom na různých setkáních nebo na diskusích na netu se vyskytuje spousta osob, které jsou schopné formulovat myšlenky a hlavně mají potřebu je prezentovat!
Takže, vážení přátelé, ještě nekončím (moc bych si přál, aby si někteří z vás v tomto místě oddechli), ale mám v plánu zvolnit tempo (teď, by mě potěšilo zklamané povzdechnutí). Třeba se mi časem vrátí původní elán a "kosmické sondy se opět rozletí". Hodně by pomohlo, kdyby se přihlásil někdo, kdo by rozjetou káru převzal a nějaký čas ji tlačil. Takovému obětavci jsem ochoten pomáhat tím, že si vezmu na starost nějakou rubriku. Určitě dotáhnu do konce rovery MER, když už mám zdokumentovaný celý jejich život.
Uvidím, jak to bude fungovat v dalších měsících. Buď, jak jsem psal, si odpočinu a znovu se vzchopím, nebo při některém dalším výročí nebo při příležitosti nějaké významné události (třeba v okamžiku úmrtí Spiritu a Opportunity) definitivně skončím a zařadím se do skupiny pasivních konzumentů cizích informací. Tož, uvidíme, jak se u nás říká...
Antonín Havlíček, autor Databáze kosmických sond

2010-07-02 - Extrasolární planety

Úroda cizích světů

Největší pozornost astronomů, zabývajících se planetami mimo Sluneční soustavu, přitahují momentálně výsledky dvou teleskopů pohybujících se v kosmu mimo zemskou atmosféru. Družice CoRoT a Kepler se zřejmě rozhodly, že jejich naděje nezklamou. Tým CoRoT nedávno oznámil objev šesti obřích planet podobných Jupiteru. Kepler ještě planetu jednoznačně neidentifikoval, ale za pouhých 43 dní skenování hvězd oznámil stovky podezřelých úkazů, které by planetami mohly být.
Exoplaneta CoRoT-13b má průměr asi 90% průměru Jupitera. Vysoká hustota 2.37 g/cm3 - dvakrát vyšší než u Jupitera - naznačuje, že by mohla obsahovat pevné jádro. Nachází se v souhvězdí Jednorožce 4300 km daleko. Ve stejné oblasti byla v roce 2008 objevena kamenná planeta CoRoT-7b, která se dost podobá Zemi - hmotností i průměrem.
Ani některé další planety nejsou tuctovými tělesy. Objekt CoRoT-10b je plynová planeta s mimořádně excentrickou dráhou. V průběhu třináctidenní oběžné periody se teplota na povrchu pohybuje mezi 200 a 600°C, jak se planeta střídavě přibližuje a vzdaluje od svého slunce.
Těleso označené CoRoT-15b není planetou, ale hnědým trpaslíkem, už druhým, kterého družice objevila. Hnědí trpaslíci, co do velikosti, vyplňují mezeru mezi planetami a hvězdami. Jsou velmi vzácní a nejnovější úlovek je tudíž senzací.
CoRoT pracuje metodou pozorování přechodů (transitů) planetárních těles před diskem hvězdy. V tomto intervalu, který může trvat několik hodin, je světlo hvězdy nepatrně odstíněno. Ze změřené délky a stupně zeslabení světla se dá vypočítat oběžná perioda a průměr planety. Hmotnost planety se potom určuje v kombinaci s dalším pozemním měřením. Transity lze pozorovat jen u planet, u nichž rovina oběžné dráhy leží víceméně na spojnici pozorovatel-hvězda, což je poměrně vzácný případ. Na druhou stranu dává transitní metoda velmi přesné výsledky. Z přibližně 450 současně známých exoplanet, objevených za posledních 15 let, jich 82 bylo zachyceno při transitu a 15 z toho zásluhou mise CoRoT.
Družice CoRoT byla vypuštěna v roce 2006 a Zemi obíhá každé dvě hodiny na polární dráze ve výšce asi 900 km. Provozuje ji francouzská kosmická agentura CNES. Na misi se podílí rovněž německá DLR. Provoz družice byl nyní prodloužen do března 2013.
Družice NASA Kepler poskytla během 43 dnů vědecká data o více než 156 tisících hvězdách. Hlavním úkolem mise je pátrat po planetách podobných Zemi mimo solární systém. Přístroje registrují malé změny jasnosti hvězdy. Doposud bylo takových podezřelých hvězd určeno několik stovek. Data budou analyzována a nejnadějnější objekty budou podrobeny důkladnějšímu pozorování. Vytipované hvězdy reprezentují širokou škálu teplot, velikostí a stáří. Mnohé z nich jsou stabilní, jiné pulzující. U některých se přepokládá obdoba sluneční aktivity, při níž jsou nejbližší planety sterilizovány obřími erupcemi.
Kepler, podobně jako CoRoT využívá metodu pozorování transitu planety před hvězdou. Vědecký tým mise, čítající 28 členů, má kromě kosmického segmentu, který tvoří Kepler a starší teleskopy Hubble a Spitzer, k dispozici i pozemské observatoře. Momentálně se věnuje doplňkovému pozorování u 400 podezřelých objektů. U pozemského pozorování není možné volit cíle zcela libovolně, astronomové se musí přizpůsobit geografické poloze hvězdárny a ročnímu období. Například hvězdné pole v souhvězdí Labutě a Lyry, které už Kepler zmapoval, je pro pozemního pozorovatele k dispozici jen od jara do začátku podzimu.
Definitivní oddělení jevů způsobených pohybem skutečných planet od jevů s jiným původem ještě nějaký čas potrvá. S novými planetami pocházejícími z tohoto procesu má být vědecká komunita seznámena v únoru 2011.
Kepler bude shromažďovat fotometrická data hvězd nejméně do listopadu 2012. Všichni doufají, že se mu podaří detekovat nejen planety o velikosti Země, ale i takové z nich, co krouží v zóně života, kde se na povrchu planety dá očekávat voda v kapalném stavu. Transit planety nacházející se v tomto úzkém rozmezí vzdáleností u hvězdy slunečního typu nastane přibližně jedenkrát za rok. Za dobu aktivní životnosti družice je tak šance na pozorování tří takových zákrytů, které by se využily k verifikaci objevu. Snad odhalíme dobrého kandidáta na novou Zemi!

2010-07-01 - Nové technologie

Nový iontový motor po 30000 hodinách chodu

Firma Aerojet oznámila, že její vylepšený iontový motor, který postavila ve spolupráci se střediskem NASA Glenn Research Center, dokončil sérii zkoušek. Bylo při nich prokázáno splnění všech požadavků vycházejících z nároků na budoucí kosmické mise. Mezi nimi figuruje i nová kosmická sonda z kategorie tzv. "vlajkových lodí", prozatím vedená pod názvem FTD-1 [=Flagship Technology Demonstrator].
Motor vyvíjený pod kódem NEXT [=NASA Evolutionary Xenon Thruster] navazuje na prozatím nejvýkonnější pohon, instalovaný na sondě Dawn mířící do pásma asteroidů. NEXT byl v Glennově středisku v Clevelandu (Ohio) v chodu více než 30000 hodin.
Ačkoliv iontový pohon vyvíjí jen malý tah, může být v chodu velice dlouhou dobu a urychlit kosmické plavidlo o tisíce km/hod. Ionty jsou v motoru NEXT urychlovány až na 40 km/s. Přitom se spotřebuje méně pracovního média než u běžného chemického raketového motoru. S touto výhodou se stává dosažitelnými celá řada zajímavých vědeckých cílů ve Sluneční soustavě. Může najít uplatnění i při pilotovaných expedicích k asteroidům či dokonce na Mars; o těchto výpravách se stále častěji v poslední době hovoří.
Glennovo středisko postavilo centrální ionizační komoru, Aerojet navrhl a vyrobil zařízení na urychlování iontů, které je klíčovým zařízením, limitujícím výkon a životnost motoru. Urychlovací díl obsahuje přes 25 tisíc dírek přesně vyleptaných do dvojice tenkých desek o velikosti 20 palců (cca 500 mm). Otvory jsou od sebe vzdáleny jen několik tisícin palce (0.025 mm). Obě desky musí být vyrobeny a smontovány s extrémní precizností co se týká vzdálenosti i polohy otvorů, protože jsou součástí zařízení, kde se vyskytují vysoká elektrická napětí a teploty.

2010-07-01 - Dawn

Potíže s gyroskopem

Odborníci analyzují stav silových gyroskopů sondy Dawn. Příčinou zvýšené pozornosti je hlášení o zvětšeném tření v závěsu jedné sestavy, které dorazilo do řídícího střediska ráno 2010-06-17. Na palubě jsou umístěny čtyři komplety a pro normální operace jsou potřeba tři. Pomocí silových gyroskopů (setrvačníků) se udržuje správná orientace tělesa sondy v prostoru. Podle vyjádření vedení mise není plán návštěvy asteroidu Vesta v roce 2011 a 2012 a trpasličí planety Ceres v roce 2015 ohrožen. Zatímco se technici pokoušejí odhadnout, jak se bude situace s problematickým setrvačníkem dále vyvíjet, obnovila sonda 2010-06-24 činnost iontového motoru a pokračuje ve zrychlování.
Řízení letu nahrálo 2010-06-15 do hlavního palubního počítače nový letový software. Jedním z plánovaných bodů bylo zapojení všech čtyř sestav silových setrvačníků. O dva dny později, v době, kdy se neprováděly žádné vědecké nebo inženýrské činnosti, začalo v jednom gyroskopu narůstat tření. Bezpečnostní systém správně zareagoval a podezřelé zařízení odpojil. Ačkoliv analýza problému zabere ještě nějaký čas, je málo pravděpodobné, že by ho způsobil nový software, oživení sondy nebo momentální změna rychlosti.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23