Novinky - srpen 2011
2011-08-30 - Cassini
Status Report (2011-08-17 až 2011-08-23)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2011-08-23.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity minulého týdne se zaměřily na pozorování atmosféry Saturnu, zatímco se sonda blížila do nejnižšího bodu oběžné dráhy. Kompozitní
infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledoval zastoupení sloučenin kyslíku ve stratosféře v závislosti na geografické
šířce a ve středním infračerveném pásmu měřil tepelnou strukturu stratosféry. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometr VIMS [=Visual
and Infrared Mapping Spectrometer] navázaly na měření rychlostí větru, přičemž každých deset minut zhotovovaly mozaiku záběrů planety. Ultrafialový
spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] prováděl pomalé skenování viditelné polokoule a studoval horní atmosféru. VIMS měl příležitost
sledovat zákryt hvězdy οCet Saturnem. Kromě toho se věnoval po 20 hodin studiu časové variability větrů a studoval časové změny tzv.
"Šňůr perel", což jsou řetězce místních zjasnění v mracích, a dalších atmosférických jevů. Očekává se, že dlouhodobé sledování jmenovaných "Šňůr"
odhalí zákonitosti jejich chování.
2011-08-22 v 16:30 UT se uskutečnila korekce dráhy OTM-288 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se operaci, která
měla sondu připravit na průlet kolem Titanu 2011-09-12. Manévr provedly malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem],
které byly v činnosti t=83.75 s a změnily rychlost letu o Δv=0.092 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
2011-08-23 došlo k necílenému průletu kolem měsíců Epimetheus a Atlas.
2011-08-30 - GRAIL
Aktivity na Mysu vrcholí
Přípravné operace před startem nové mise NASA k Měsíci vstupují do závěrečné fáze. Sondy GRAIL [=Gravity Recovery And
Interior Laboratory] na základně Cape Canaveral Air Force Station na Floridě očekávají vzlet, plánovaný na 2011-09-08.
Úkolem dvojice sond je průzkum naší přirozené družice v dosud nevídaných detailech. Po dobu devíti měsíců budou studovat strukturu lunárního
nitra od kůry na povrchu po nejvnitřnější jádro. Vědci doufají, že se jim potom podaří lépe porozumět historii Měsíce.
2011-08-25 byly obě sondy uzavřeny v aerodynamickém krytu nosné rakety Delta II. Po startu nastoupí poměrně
složitou cestu na oběžnou dráhu kolem Měsíce. K jejímu dosažení budou potřebovat asi 3.5 měsíce a procestují více než 4 mil. km.
Na selenocentrické dráze budou vysílat rádiové signály, na jejichž základě se stanoví velmi přesně jejich vzájemná poloha. Nehomogenní gravitační pole
kolem Měsíce způsobí, že se vzdálenost mezi oběma sondami bude neustále měnit - prodlužovat a zkracovat. Vědci z polohy sond zpětně určí,
v jakém poli se pohybují a nakonec, jaké hmoty uvnitř Měsíce gravitační pole formují, tedy co se nachází pod povrchem.
Startovní okno mise GRAIL se otevírá 2011-09-08 a trvá do 2011-10-19.
Každého dne existují dvě příležitosti ke vzletu vzdálené od sebe asi 39 minut. V první možný den 2011-09-08 je
příležitost ke startu v 08:37 EDT (12:37 UT) nebo v 09:16 EDT (13:16 UT).
2011-08-25 - Cassini
Status Report (2011-08-10 až 2011-08-16)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-08-16.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědeckým činnostem uplynulého týdne dominovalo studium Saturnu přístroji CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], ISS [=Imaging Science Subsystem]
a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Sonda se přitom pohybovala kolem apoapsidy dráhy. Pozorování bylo zaměřeno na studium větrů
a složení atmosféry. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] dále snímkoval horní atmosféru planety. Kamery ISS a VIMS
dvakrát po 1.5 hodině monitorovaly oblačnost na Titanu. ISS nakonec snímkoval po dobu 14 hodin nepravidelný měsíc Tarqeq a prováděl měření jeho
světelné křivky.
Během posledního dne bylo zhotoveno 771 snímků ISS a 43 sad měření VIMS.
2011-08-23 - Asteroidy
Led a metan na Sněhurce
Astronomové z Kalifonského technologického institutu Caltech [=California Institute of Technology] zjistili, že trpasličí planeta 2007 OR10 -
přezdívaná Snow White {=Sněhurka} - je těleso pokryté asi na polovině povrchu vodním ledem, který v podobě řídkého bahna kdysi vyvěralo
z pradávných vulkánů. Nejnovější objevy rovněž předpokládají, že rudé zbarvení způsobuje tenká vrstva zmrzlého metanu, posledního zbytku atmosféry,
která pomalu unikla do vesmíru. Tým autorů pod vedením profesora Browna nachystal o nejnovějších výsledcích výzkumu článek do Astrophysical Journal Letters.
Sněhurka byla objevena v roce 2007 a obíhá Slunce na samé hranici solárního systému. Pyšní se přibližně polovičním průměrem, než má Pluto, čímž
zaujala páté místo co do velikosti mezi dosud známými trpasličími planetami. V době objevu se Brown domníval, že se jedná o ledový objekt, který
vznikl odlomením od jiné trpasličí planety Haumea. Přezdívku Sněhurka dostalo těleso proto, že podle této teorie mělo mít bílou barvu. Krátce nato se
ale zjistilo, že je ve skutečnosti jedním z nejčervenějších objektů ve Sluneční soustavě. Několik dalších objektů ve stejné vzdálenosti od Slunce
je rovněž rudých.
Pokud zde mluvíme o těchto vzdálených tělesech, máme na mysli obrovskou skupinu ledových oběžnic zastupujících tzv. objekty Kuiperova pásu KBO [=Kuiper
Belt Objects]. Sněhurka, i když je relativně velká, byla z tohoto pohledu tuctovým příslušníkem asi 400 potenciálních trpasličích planet a několika
stovek tisíc z celkového počtu KBO. Všechna tělesa krouží kolem Slunce tak daleko, že jejich detailní pozorování pozemskými přístroji bylo dlouhou dobu
prakticky vyloučené.
Nedávno byl bývalým žákem profesora Browna zkonstruován nový přístroj Folded-port Infrared Echellette (FIRE) a po instalaci na 6.5 m teleskop
v Chile byl na podzim 2010 zaměřen na objekt 2007 OR10. Podle očekávání byla Sněhurka rudá. Překvapením ale bylo, že spektrum ukazovalo
přítomnost vodního ledu na povrchu. To byl už šok - vodní led přece není rudý! Naštěstí už existoval z minulosti podobný případ. Lépe poznaná
trpasličí planeta Quatar objevená v roce 2002 má na povrchu prokázaný led a zároveň i metan. I když je Quotar o něco menší než Sněhurka, je dost
velký na to, aby měl kdysi atmosféru a vulkanickou činnost. Z atmosféry nicméně časem zůstaly jen poslední zbytky metanu. Vesmírná radiace opět
po jisté době způsobila, že se molekuly metanu (CH4) spojily do dlouhých uhlovodíkových řetězců, charakteristických červenou barvou. Radiací upravené
molekuly metanu ve formě jinovatky teď pokrývají povrch Quotaru a dávají mu rudé zabarvení.
Spektrum 2007 OR10 je velmi podobné spektru Quotaru, z čehož se soudí, že obě tělesa prodělala podobný vývoj. O přítomnosti metanu ale ještě
100% jistota nepanuje. Definitivně může být potvrzena, až se přístroj podobný FIRE namontuje na silnější teleskop. Mluví se v této souvislosti o
obřím dalekohledu na Havaji - Keck Observatory.
Jako zdánlivě formální problém se nyní jeví úkol definitivně pojmenovat objekt s prozatímním označením 2007 OR10. Jméno Sněhurka pro těleso
s výraznou rudou barvou není, jak každý uzná, opravdu nejvhodnější.
2011-08-17 - Cassini
Status Report (2011-08-03 až 2011-08-09)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-08-08.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne zahrnoval studium Saturnu v extrémní a vzdálené ultrafialové oblasti přístrojem UVIS [=Ultraviolet Imaging
Spectrograph], během něhož byla pomalu skenována viditelná polokoule planety. Dále proběhla kalibrace magnetometru a následně průzkum magnetosféry
sadou přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Jako poslední vědecká aktivita jsou uváděny dvě série měření teplot v horní
troposféře a tropopauze infračerveným spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2011-08-16 - Cassini
Status Report (2011-07-27 až 2011-08-02)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-08-02.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Po další telekonferenci operačního tými SCO [=Spacecraft Operations Team] bylo 2011-07-28 rozhodnuto, že přístroj
CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] zůstane i nadále mimo provoz a bude pokračovat analýza potíží s elektrickým napájením.
Přehled vědeckých výzkumů uplynulého týdne začíná 23hodinovým mapováním teplot v horní troposféře a tropopauze Saturnu spektrometrem CIRS
[=Composite Infrared Spectrometer]. Přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] byl v průběhu 12 hodin kalibrován zaměřením
na šest hvězd. CIRS později 12 hodin měřil obsah sloučenin kyslíku ve stratosféře. 11 hodin sledoval polární záře nad Saturnem
ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] navázaly na kampaň fotografování malých
měsíčků s cílem zpřesnit parametry jejich oběžných drah. Dále byly snímkovány měsíce Mimas, Rhea, Enceladus a Janus. CIRS pak ve středním
infračerveném pásmu pokračoval v měření teplot v horní troposféře a tropopauze s vysokým prostorovým rozlišením. UVIS dokončil
16hodinové skenování viditelné polokoule planety v extrémní a vzdálené ultrafialové oblasti.
2011-08-01 uskutečnil systém RSS [=Radio Science] zákrytový experiment, při němž rádiové vlny procházely atmosférou
Saturnu. Jednalo se o první takovéto měření od začátku výzkumné etapy Cassini Solstice Mission (CSM) a jediné v roce 2011.
Téhož dne došlo k necíleným průletům kolem měsíců Helene, Titan, Telesto, Methone a Rhea.
2011-08-04 - Cassini
Status Report (2011-07-20 až 2011-07-26)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-07-25.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne zahájil kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem], který se věnoval astrometrickým snímkováním miniaturních
měsíců Calypso, Polydeuces, Helene, Pandora a Epimetheus. Později v oblasti apoapsidy prováděl spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]
po dobu 32 hodin skenování magnetosféry Saturnu, přičemž byl mapován výskyt vodíku a kyslíku. Detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer]
26.5 h registroval mezihvězdný prach. Přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a ISS uskutečnily společný experiment sledování
tranzitu exoplanet. ISS, CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS navázaly na kampaň monitorování jevů na Titanu. Na konci týdne se systém
ISS vrátil ke snímkování malých měsíců, tentokrát byl zaměřen na Atlas a Janus. CIRS zahájil 23hodinové mapování teplot v horní troposféře a
tropopauze Saturnu.
Během minulého týdne bylo pořízeno a předáno 130 nových snímků ISS a 1406 datových souborů z mapovacího spektrometru VIMS. Od ledna
2004, kdy byla zahájena fáze přibližování k Saturnu, bylo na Zemi uloženo už 247649 snímků ISS a 121693 souborů VIMS.
2011-08-01 - Cassini
Status Report (2011-07-13 až 2011-07-19)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-07-19.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne zahájilo poblíž apoapsidy 14.5hodinové pozorování prstence E při nízkém fázovém úhlu kamerami ISS
[=Imaging Science Subsystem] a spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Úkolem
bylo zjistit, zda se rozměry částeček tvořících prstence sezónně mění. Navázalo pětihodinové hledání malých satelitů v Lagrageově bodě L4
měsíce Rhea. Ultrafialový spektrograf UVIS absolvoval tříhodinovou kalibraci zaměřením na hvězdu Spica a magnetometr byl osm hodin kalibrován při
rotaci sondy kolem osy X. Přístroje ISS, CIRS a VIMS ve dvou oddělených kampaních sledovaly Titan. ISS fotografoval transit měsíce Ttethys přes
jižní pól Titanu a prováděl astrometrická měření poloh malých měsíčků Epimetheus, Prometheus, Cylypso a Polydeuces. Nakonec snímkoval transit
Dione přes jižní polokouli Rhey. Detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] 23.5 hodiny studoval částice prachu pohybující se v retrográdním
směru. Posledním uváděným pozorováním je 32hodinové skenování magnetosféry Saturnu spektrometrem UVIS, kdy se mapoval výskyt vodíku a kyslíku
v Saturnově systému.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|