Novinky - září 2006

2006-09-28 - Rosetta

Status Report (2006-09-01 až 2006-09-15)

Ve výše uvedeném časovém období probíhal let Rosetty v aktivním módu. Hlavní činnosti se týkaly přípravy na nadcházející dráhovou korekci a uskutečnilo se další měření tepelných charakteristik konstrukce sondy.
Manévr DSM [=Deep Space Manoeuvre] je naplánován na 2006-09-29 a má být při něm dosaženo změny rychlosti Δv=32 m/s. 2006-09-06 byla do palubního počítače nahrána aktualizace tabulky řízení motorků RCS s novými údaji o inerciálních charakteristikách sondy. Dne 2006-09-13 byla konfigurace IMP změněna z provozu s jedním setrvačníkem na dva gyroskopy.
V noci mezi 2006-09-14 a 2006-09-15 došlo k druhému pokusu o stanovení tepelných vlastností konstrukce sondy. V podstatě se opakovala podobná procedura, jako 2006-08-31 (viz předchozí Status Report), pouze se prodloužila doba expozice z 12 na 24 h. Tentokrát již bylo na konci testu dosaženo ustáleného stavu. Teplota na žádném z měřených míst nepřekročila povolené limity. Maximální teplota byla zaregistrována na motorech číslo 4 a 5, a sice 57.5°C.
Z vědeckých přístrojů zůstává v činnosti stále jen detektor radiace SREM.
Ve sledovaném časové rozpětí se uskutečnilo 5 rádiových relací se stanicí New Norcia v délce 4 až 9 hodin. Mimoto vypomohla síť DSN osmi spojeními po čtyřech hodinách.
Dne 2006-09-15 se sonda nacházela 284.0 mil. km od Země (1.90 AU, doba letu rádiového signálu jedním směrem 15 min 11 s). Vzdálenost ke Slunci činila 151.4 mil. km (1.01 AU).

2006-09-26 - Měsíc

Rusko a Čína letos plánují podepsat společnou dohodu o výzkumu Měsíce

Upraveno podle příspěvku Štěpána Srdečného

Rusko a Čína by mohly na konci roku podepsat společnou dohodu o výzkumu Měsíce. Tuto zprávu zveřejnila Ruská vesmírná agentura RKA. Čína, která dokázala jako třetí země dopravit kosmonauta vlastními prostředky na oběžnou dráhu a tento úspěch už dokonce jednou zopakovala, se nepochybně stává kosmickou velmocí.
"Mohu říci, že se jedná o závěry rusko-čínské komise. Naší společnou prioritou je výzkumný program na Měsíci," prohlásil Anatolij Perminov, šéf RKA. "Podepsali jsme řadu kontraktů pro ruské i čínské podniky. Od dřívějšího vztahu, kdy Rusko prodávalo a Čína kupovala, jsme přešli k partnerství. Připravili jsme program spolupráce na roky 2007 až 2008."
Pro Rusko a Čínu to není první spolupráce na vesmírných projektech. Jedná se o oboustranně výhodnou spolupráci. Ruská strana dlouhodobě hledá finance na svůj vesmírný program. Perminov rovněž dostal pozvánku k návštěvě předního aerokosmického podniku v Šanghaji.
"Čína je jedním z lídrů ve vesmírném výzkumu. Momentálně pouze dvě další země (Rusko a USA) se kosmickému programu věnují ve větším rozsahu."
Rusko-čínská dohoda by se mohla podepsat již na konci tohoto roku v Pekingu. Za ruskou stranu bude smlouvu podepisovat ministerský předseda Michail Fradkov. Spolupráce by se mohla rozšířit i na účast na ruském projektu návratu vzorků z Marsova měsíce Phobosu.
"Jedním z dalších směrů, na němž pracujeme, je účast Číny na letu k Phobosu, při němž budou dopraveny vzorky měsíce zpět na Zemi. Ukončení jednání je naplánováno na konec roku 2006, pravděpodobně při příležitosti návštěvy ministerského předsedy v Pekingu."

2006-09-26 - Mars

Mise úspěšných aparátů byla prodloužena

Robotické sondy NASA u Marsu pracují tak skvěle, že dostanou šanci na další aktivní život.
Tým řídící dvojici vozítek MER Spirit a Opportunity už od ledna 2004 získal k dobru další rok na výzkum. Podnět k prodloužení mise přišel zvenčí NASA z vědeckých kruhů. NASA prodloužila rovněž o dva roky službu družici Mars Global Surveyor (start 1996) a družici Mars Odyssey (2001).
Nová etapa pro všechny zmíněné automaty začne oficiálně 2006-10-01. Všechny sondy přitom již beze zbytku splnily úkoly primárních misí i několikerých prodloužení. Další nový robot u rudé planety, Mars Reconnaissance Orbiter, navíc právě zahajuje svoji práci. Znamená to, že NASA má u Marsu celkem pět funkčních průzkumníků.
Každá družice nese odlišný soubor vědeckého vybavení, jejich měření se doplňují, jsou svým způsobem unikátní a tudíž nejsou vzájemně nahraditelné. Pozorování z oběžné dráhy se dále kombinuje s průzkumem na povrchu, který provádějí pohyblivá vozítka s geologickou výbavou. Družice navíc poskytují neocenitelné služby jako retranslační stanice.
Oba rovery na povrchu zůstávají v dobrém stavu, přestože původní plán, rozpočítaný na tři měsíce, byl již několikrát překonán. Dá se očekávat, že zůstanou funkční i po dobu již čtvrtého prodloužení mise. V něm by se měly dočkat marsovského jara a léta a přitom by se měla zvýšit denní prudukce elektrické energie, která se, hlavně v případě Spiritu stává vážným limitujícím faktorem efektivní činnosti. Po nástupu jara by měl Spirit konečně opustit zimní stanoviště a obnovit průzkum doliny mezi kopci "Columbia Hills". Opportunity zase dostane příležitost studovat velký impaktní kráter "Victoria", ke kterému se v minulých dnech po dlouhé cestě přiblížila prakticky na pár kroků.
Prodloužení misí o další pozemský rok, dává šanci zkoumat změny klimatu a jejich projevů na povrchu Marsu a nikoliv pouze změny počasí, jak by tomu bylo u krátkodobých pozorování.

2006-09-25 - Fobos-Grunt

Start k měsíci Marsu byl stanoven na rok 2009

Rusko vypustí v roce 2009 sondu k Phobosu, většímu z dvojice přirozených družic Marsu. Sonda, prozatím nazývaná Fobos-Grunt, má dopravit k Zemi vzorky povrchového materiálu měsíce. Podle slov Efraima Akima, zástupce Institutu aplikované mechaniky M. V. Keldyše, který pracuje na vývoji meziplanetární stanice, bude sonda vypuštěna z plošiny pohybující se na nízké oběžné dráze. Tím odpadne nutnost použít těžkého nosiče a ušetří se náklady na misi.
Startovní okno pro cestu k Marsu se otevírá v říjnu 2009 a vlastní přelet bude trvat 10 až 11 měsíců. Příležitost odletět zpět k Zemi se podle zákonů nebeské mechaniky dostaví až v roce 2011 a rovněž cesta mezi Marsem a Zemí zabere kolem 11 měsíců. Přistání nebude kvůli tvaru měsíce, jeho malému rozměru a vysoké oběžné rychlosti jednoduchou záležitostí.
Pro konstrukci sondy má být použito moderních materiálů, dovolujících zredukovat hmotnost aparátu. Současně se vyvíjí zcela nový a velmi přesný řídící systém.
Phobos je měsíc nepravidelného tvaru, který obíhá kolem Marsu ve vzdálenosti menší než 6000 km. Oběžná doba je kratší než činí jedna otočka planety kolem osy. Podle všeobecného názoru vědců se jedná o asteroid, zachycený gravitačním polem Marsu před milióny let. Materiál, z něhož je stvořen, by měl odpovídat materiálu dalších asteroidů, tedy hmotě z počátku vzniku solárního systému.
Žádná jiná kosmická velmoc neplánuje v dohledné době podobnou misi k měsíci Marsu. Rusku se tak otevírá možnost přispět velmi významnou měrou k poznání historie sluneční soustavy a důstojně se vrátit k planetárnímu výzkumu, který bylo nuceno především z finančních důvodů na mnoho let přerušit.

2006-09-23 - Cassini

Status Report (2006-09-14 až 2006-09-20)

Prozatím poslední telemetrii ze sondy Cassini přijala sledovací stanice DSN Goldstone 2006-09-20. Sonda zůstává ve skvělém stavu a pracuje podle předpokladů.
2006-09-14 se uskutečnil korekční manévr OTM-072 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o úpravu trajektorie po posledním průletu kolem Titanu T18. Hlavní motor zahájil činnost ve 12:30 UT a po době hoření t=50.8 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=8.2 m/s. Podle telemetrických dat pracovaly všechny systémy normálně. Počínaje průletem T16 začal navigační tým postupně otáčet přímku apsid (spojnice nejbližšího a nejvzdálenějšího bodu dráhy) tak, aby bylo dosaženo výhodnější trajektorie s ohledem na atmosférická pozorování. Apoapsis se dosud nacházelo nad noční stranou Saturnu, což bylo výhodné při studiu ohonu magnetosféry. Nyní se posouvá nad osvětlenou polokouli.
Byl publikován obrázek části povrchu Titanu pořízený radarem během posledního setkání, na němž byl identifikován impaktní kráter o průměru 30 km. Vzhledem k tomu, že byly dosud zaznamenány jen tři podobné útvary na Titanu, má každý nový objev velkou vědeckou cenu.
Počínaje 2006-09-15 začala série obletů vhodných pro jistá vědecká měření. Sonda se v oblasti apoapsidy dostává do zákrytu za planetou a zároveň do stínu. Tato geometrie umožňuje rádiovému zařízení RSS zkoumat strukturu prstenců a atmosféry. Fotografie prstenců v protisvětle dovoluje rozlišit větší detaily.
Na schůzce specialistů 2006-09-18 bylo rozhodnuto zrušit manévr OTM-073, protože požadovaná změna rychlosti činila pouhých Δv=8 mm/s. Absence manévru se prakticky neprojeví na dalším programu letu.

2006-09-22 - Rosetta

Status Report (2006-08-18 až 2006-09-01)

Popisované období zahrnovalo dva týdny letu v aktivním módu. Činnosti vykonávané v této době představovaly především pasivní prověrku PC3 vědeckého vybavení a stanovení tepelných charakteristik sondy.
Pasivní zkouška zařízení RSI, při kterém byl vyžadován kontakt se Zemí, byl na programu 2006-08-22. Kosmický i pozemní segment experimentu pracoval podle očekávání. Ostatní vědecké přístroje, s výjimkou přístrojů ROSINA a GIADA, pak byly přezkoušeny mimo období rádiového spojení mezi 2006-08-25 a 2006-08-29. Všechny příkazy byly vykonány a data s výsledky byla odeslána k Zemi na stanici New Norcia. Během zkoušek byla vygenerována řada poplachových hlášení o překročení nastavených hranic a byly indikovány anomální stavy. Některé z alarmů byly očekávány nebo už byly označeny za normální stav příslušnými odborníky. Vyhodnocení nicméně ještě nebylo ukončeno.
Přístroj SREM pokračuje v kontinuálním měření radiace.
Ověření tepelných vlastností bylo na programu v noci z 2006-08-31 na 2006-09-01. Účelem bylo získat jistotu, že sonda může zůstat trvale orientovaná v optimální poloze z hlediska natočení solárních panelů ve vzdálenosti 1 AU (astronomické jednotky, tzn. 150 mil. km) a dále od Slunce. Sonda byla orientována tak, aby úhel mezi osou +Z a směrem ke Slunci činil 110°. Prozatím byl přitom vyzkoušen let s maximálním úhlem 95°.
Sonda zůstala v této poloze 13 hodin a byl sledován vývoj teplot na některých důležitých komponentách konstrukce. Pokus byl monitorován v takřka reálném čase. Pro případ, že by teploty vystoupily nad povolenou hranici, byly přichystány dvě nouzové změny orientace. Tyto manévry mohly být postupně odvolávány.
Teplota byla měřeny na horních a spodních tryskách, v potrubí k manévrovacím motorům a v nádrži. Na všech čidlech byl po zaujetí zkušební orientace patrný nárůst teploty, která ovšem nepřesáhla definovaný limit a postupně se stabilizovala. Maximální zaznamenaná teplota činila 52.5°C (trysky číslo 4 a 5 v přední části), minimum bylo 45°C (trysky 10 a 11 ve spodní části). Povolená hranice byla přitom stanovena na 60°C.
Ve sledovaných dvou týdnech se uskutečnila čtyři rádiová spojení přes stanici New Norcia v délce trvání 8.7 h. Kromě toho bylo využito i dvou relací v délce 4 h přes síť DSN.
Dne 2006-09-01 se Rosetta nacházela 288.0 mil. km od Země (1.93 AU, tj. 15 min 26 s doby letu rádiového signálu v jednom směru). Vzdálenost ke Slunci činila 156.3 mil. km (1.04 AU).

2006-09-21 - Extrasolární planety

Planetární soustava s hnědým trpaslíkem

Astronomové objevili a přímo zobrazili hnědého trpaslíka o hmotnosti asi padesátkrát větší než je hmotnost Jupitera, obíhajícího společně s dalším planetárním objektem kolem hvězdy podobné Slunci. Objev byl učiněn pomocí orbitálního teleskopu Spitzer. Ačkoliv podobné uspořádání nebeských těles nebylo dosud pozorováno, mohlo by se jednat o poměrně běžný jev. Oběžné dráhy planet v takovémto systému musí být zákonitě přítomností relativně hmotného hnědého trpaslíka silně deformované. Zpráva o objevu se objevila v časopise The Astrophysical Journal.
Hnědý trpaslík je malá hvězda, která není dostatečně hmotná na to, aby se v jejím nitru rozhořela fúzní jaderná reakce. V důsledku toho je její počáteční povrchová teplota jen několik tisíc stupňů a postupně klesá. Tím se stává hůře detekovatelnou a reálná šance na její registraci současnými technickými prostředky nastává jen brzo (z astronomického hlediska) po zformování.
V posledních letech byli astronomové velmi úspěšní v detekci hmotných planet obíhajících kolem hvězdy v malé vzdálenosti. Takovéto planety jsou identifikovány nepřímými metodami na základě průvodních účinků, jakými se planeta projevuje při pozorování mateřské hvězdy. Teleskop Spitzer je konstruován pro pozorování vesmíru v infračerveném oboru, a proto je vhodný k přímé registraci chladných hnědých trpaslíků a dokonce i větších planet ve vnějších oblastech planetárních soustav.
Výše zmíněný hnědý trpaslík nese označení HD 3651 B a nachází se v souhvězdí Ryb (Pisces). Mateřská hvězda má hmotnost jen o málo menší než je hmotnost našeho Slunce a kolem ní obíhá planeta o velikosti téměř dosahující velikosti Saturnu. Pohybuje se velice blízko kolem centrální hvězdy, vzdálenost se dá srovnat s oběžnou drahou Merkuru. Dráha planety je velmi výstředná, což předem indikovalo, že je ovlivněna gravitačním působením neviditelného velmi hmotného objektu. Jako tento objekt byl stanoven zmíněný hnědý trpaslík, nacházející se ve vzdálenosti desetinásobku vzdálenosti Pluta.
Kromě tohoto trpaslíka byl objeven ještě menší podobný objekt o hmotností 20 Jupiterů obíhající kolem jiné hvězdy. O něm se předpokládá, že se jedná o jeden z nejmladších hnědých trpaslíků třídy T. Objekt označený HN Peg B se nachází v souhvězdí Pegasa. Jeho stáří se odhaduje asi na 300 mil. roků. Věk byl stanoven pečlivým průzkumem centrální hvězdy. Předpokládá se, že hvězda i se svým průvodcem vznikly ve stejné době ze stejného prachoplynového oblaku.

2006-09-20 - Mars

Radiační riziko expedice na Mars

Mezi největší rizika pilotované expedice k Marsu patří nevratné poškození mozku budoucích astronautů účinkem velkých dávek slunečního a kosmického záření. Pokud by působení radiace posádka přežila, není vyloučeno, že by se dostavily degenerativní účinky na centrální nervovou soustavu podobné Alzheimerově chorobě. Vyplývá to z výzkumu, který za 14 mil. USD provedli pro NASA biomedicínští specialisté pod pracovním názvem "Risk 29". Radiační nebezpečí by se tak mohlo stát překážkou, která by zastavila - nebo minimálně značně zpozdila - přípravy na lidskou výpravu k rudé planetě.
NASA před časem stanovila 45 rizikových aspektů meziplanetárního letu. Mezi ně patří například zrychlené odvápnění kostí, kinetóza (mořská nemoc), snížená odolnost proti jinak běžným chorobám, nedostatek potravy a psychologická slučitelnost členů posádky. Radiační riziko figuruje na zmíněném seznamu na místě 29.
"Risk 29" bere v úvahu, že astronauti budou dlouhodobě bombardováni vysokoenergetickými paprsky kosmické radiace, před kterou pozemšťany chrání jednak atmosféra a jednak Van Allenovy pásy kolem Země. S podobným problémem se setkaly už výpravy na Měsíc v programu Apollo. Tenkrát se ale jednalo jen o několikadenní expozici. Pro výpravy k Měsíci se navíc volily termíny s očekávanou sníženou aktivitou Slunce.
Cesta k Marsu, odhlédneme-li od medicínského hlediska, je zatím ještě pořád velmi tvrdý technický oříšek. Stačí jen připomenout kolik automatických sond v poslední době při pokusu o přistání ztroskotalo. Lidská posádka bude vyžadovat zcela odlišný přístup k technickému zajištění letu a metody odstínění kosmických paprsků budou podle provedené studie patřit k limitujícím. V jistých scénářích letu se dokonce uvažuje s výpravou k Marsu s gravitačním manévrem u Venuše. Při této variantě by bylo s ohledem na menší vzdálenost od Slunce radiační nebezpečí ještě vyšší.
Aby se mohlo dojít k jednoznačným závěrům, bude třeba posoudit kumulativní účinky všech možných typů záření, které se ve vesmíru vyskytují. Část pokusů se provádí např. na krysách, které jsou vystavovány paprskům o různých energiích. Jak už to bývá, výsledky bádání prováděného z prostředků vyčleněných na kosmonautiku lze později využít i v pozemské praxi. K možným aplikacím závěrů výzkumu patří mj. i v předchozím textu zmíněná Alzheimerova choroba, studium jejího původu a metod léčby.

2006-09-20 - Mars Reconnaissance Orbiter

Sonda rozložila antény radaru

2006-09-16 rozložila sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) antény přístroje, který by měl být schopen zaregistrovat tekutou či zmrzlou vodu pod povrchem Marsu. Anténa (výrobce Northrop Grumman) přístroje SHARAD [=Shallow Radar] má hmotnost necelé tři kilogramy ale dokázala se roztáhnout na délku 10 m. Tím bylo dosaženo konfigurace potřebné k zahájení vědecké činnosti.
S rozložením se čekalo na dosažení definitivní oběžné dráhy, která se postupně upravovala aerodynamickým bržděním od jara letošního roku. Experiment SHARAD pro nejnovější družici Marsu, vyslanou organizací NASA připravila Italská kosmická agentura.
Anténa a celý experiment SHARAD využívá obdobné technologie jako přístroj MARSIS instalovaný na evropské sondě Mars Express, startující v roce 2003. Tam ovšem rozpětí antén dosáhlo 40 m a rozloženy byly po dlouhých odkladech až loňského roku.
Firma Northrop Grumman má rozsáhlé zkušenosti s konstrukcí nejrůznějších rozkládacích kosmických konstrukcí. Údajně už jich dokázala dodat přes 2000 nejrůznějších typů a nikdy nebyly na jejich činnost žádné reklamace.

2006-09-18 - Cassini

Status Report (2006-09-07 až 2006-09-13)

Prozatím poslední telemetrická data ze sondy Cassini u Saturnu zaznamenala sledovací stanice DSN Goldstone dne 2006-09-13. Podle nich se sonda nachází ve skvělém stavu a pracuje podle předpokladů.
Dne 2006-09-07 došlo k dalšímu cílenému průletu kolem Titanu (T17). Největší přiblížení nastalo ve výšce 1000 km nad zeměpisnou šířkou 23° v místech, kde stávající model atmosféry předpokládal zvýšenou hustotu plynů ve srovnání s vyššími zeměpisnými šířkami. Byla očekávána vyšší četnost korekcí orientace sondy manévrovacími motorky. Motorky měly být v činnosti po dobu 40 až 65%. Průlet v této oblasti a pozorování rušivých účinků hustší atmosféry měly být využity ke stanovení potřebné výšky setkání T20, kdy se sonda přiblíží v ještě menší vzdálenosti od rovníku. Skutečné cyklování orientačních motorků bylo po skončené akci vyhodnoceno na pouhých 20%, tzn. hustota atmosféry se se zmenšující zeměpisnou šířkou nemění tak razantně, jak bylo očekáváno.
Na příletové větvi pátrala kamera ISS po možných bouřkových projevech a monitorovala polární záře. Spektrometr VIMS se soustředil na mapování a fotometrická měření Titanu a sledoval zákryt hvězdy za atmosférou měsíce.
Při tomto průletu byl opět v činnosti radar, který pořídil další pás detailních snímků povrchu tělesa. Spektrometr NIMS studoval teplotní strukturu atmosféry a ionosféry. Do průzkumu magnetosféry a plazmového prostředí se kromě souboru přístrojů RPWS zapojily i další vědecké přístroje. Kromě studia okolí Titanu byly studovány i vzájemné interakce s magnetosférou Saturnu.
Naměřená data z průletu byla odeslána na Zemi následujícího dne v průběhu devítihodinové rádiové relace přes 70m anténu v Goldstone. Následně se pozornost přístrojů Cassini přesunula na prstence planety a měsíc Japetus.
2006-09-09 se uskutečnil necílený průlet kolem měsíců Atlas, Methone, Calypso a Enceladus, přičemž k posledně jmenovanému se sonda přiblížila na 39932 km.
2006-09-10 došlo k úpravě dráhy OTM-071. Začátek hoření hlavního raketového motoru byl stanoven na 12:23 pm a po době t=41.0 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=6.55 m/s. Následující manévr (OTM-072) je plánován na 2006-09-14.

2006-09-17 - Rosetta

Status Report (2006-07-28 až 2006-08-18)

Uvedené časové období zahrnovalo tři týdny aktivního přeletového módu, od konce července pracuje Rosetta konkrétně v aktivním přeletovém módu pro oblasti blízko Slunce ACM1. V této době byla k Zemi odeslána telemetrická data shromážděná v předcházející fázi pasivního letu. Mimo jiné byl také dokončen přenos vědeckých dat získaných přístrojem RPC během pozorování komety Honda. Dále se uskutečnilo několik zásahů do palubních řídících procedur a v souborech palubního záznamníku.
Zvláštní pozornost byla věnována sledování teploty zásobníků pracovních látek. Podrobné monitorování teplotní rovnováhy na těchto komponentách předchází chystanému velkému korekčnímu manévru DSM [=Deep Space Maneuver], k němuž má dojít koncem září. Změřené teploty se pohybovaly těsně pod 39°C a tomu odpovídal tlak v nádržích 1.656, resp. 1.626 MPa.
Všechny vědecké přístroje, s výjimkou experimentu SREM, zůstaly mimo provoz. SREM pokračoval v monitorování radiačního pozadí.
Uskutečnily se celkem čtyři rádiové relace se sledovací stanicí New Norcia NNO (Austrálie) v délce trvání 8.3 h. Všechna spojení přes NNO byla využita k přenosu telemetrie a povelů na sondu. Kromě těchto seancí se uskutečnila ve dvou případech zkouška sledování sondy stanicemi DSN.
Dne 2006-07-28 byla formálně zahájena etapa gravitačního manévru u Marsu. K průletu kolem planety dojde až 2007-02-25 ale v souvislosti s tím bude nutno vykonat ještě dva manévry DSM - první na příletové větvi v září 2006 a druhý na doladění trajektorie po setkání s Marsem v dubnu 2007.
V nejbližší době je v plánu pasivní prověrka stavu užitečného zatížení PC3 [=Passive Checkout] a dvě pozorování teplotních charakteristik sondy na přelomu srpna a září. Na období listopad-prosinec se chystá aktivní kontrola vědeckého vybavení.
Na konci sledovaného období dne 2006-08-18 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 294.4 mil. km od Země (1.97 AU, doba letu rádiového signálu jedním směrem 15 min 46 s). Vzdálenost ke Slunci činila 162.8 mil. km (1.09 AU).

2006-09-14 - Trpasličí planety

Co se skrývá pod čísly 134340 a 136199?

Ještě nedávno se Pluto mohlo pyšnit titulem nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy. Před několika týdny bylo ale rozhodnutím Mezinárodní astronomické unie (IAU) degradováno do kategorie trpasličí planety, ve které je už několik zástupců v čele se známým objektem 2003 UB313 (alias Xena) a planetkou (1) Ceres.
Jelikož všechny známé trpasličí planety a kandidáti na tento titul byly původně identifikovány jako asteroidy a tudíž jim bylo (při dodržení jistých pravidel) přiděleno identifikační číslo, byl číselný kód vybrán dodatečně i Plutu. Bohužel nízká a snadno zapamatovatelná čísla - zásluhou pilných astronomů - jsou již dávno obsazena, nezbylo než se spokojit s šestimístným kódem, který spíš připomíná telefonní číslo než označení malé planety. Od nynějška by se tedy mělo pro ledový svět na okraji solárního systému oficiálně používat pojmenování (134340) Pluto. Dá se předpokládat, že tomu tak bude jen v odborných pracích a jen v případě, že si autor bude zakládat na absolutní terminologické preciznosti.
Od čísla Pluta jsou odvozena i čísla jeho tří satelitů. Máme tedy 134340 I (Charon), 134340 II (Nix) a 134340 III (Hydra). Všechna tato označení se objevila v posledním seznamu vydávaném Střediskem pro malé planety MPC [=Minor Planet Center].
Definitivního čísla se dostalo i objektu 2003 UB313. Zároveň obdrželo těleso po dohodě s objevitelským týmem oficiální jméno. Místo pracovního a značně kontroverzního jména "Xena" máme od nynějška trpasličí planetu (136199) Eris a její měsíček (dříve "Gabrielle") se nazývá (136199 I) Dysnomia.
Podle řecké mytologie byla Eris dcerou bohyně noci Nykty a sama zastávala "funkci" bohyně sváru. Dysnomia je pak dítětem bohyně Eris.
Cirkulář IAU je možno si přečíst na adrese
http://www.harvard.edu/iau/special/08747.pdf.

2006-09-13 - Mars Reconnaissance Orbiter

Družice Marsu přešla na definitivní dráhu

Nejnovější sonda NASA u Marsu dokončila půlroční operaci, během níž se úvodní dráha sérií motorických manévrů ale především opakovaným bržděním o atmosféru postupně přibližovala orbitě, ze které bude možno provádět detailní výzkum celého povrchu planety. Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) zažehl v pondělí 2006-09-11 na 12.5 min svých šest motorků o středním tahu, čímž se dráha dále cirkularizovala a pericentrum se přesunulo nad jižní pól Marsu. V současné době se sonda pohybuje nad povrchem planety ve výšce 250 až 316 km.
V tomto měsíci (září) zbývají vykonat ještě některé důležité operace, např. je v plánu rozvinout antény radaru o rozpětí 10 m, dodaného italským partnerem a odstranit krytky z objektivů základních přístrojů. Vlastní vědecká fáze mise začne v listopadu. Za dva roky, na něž je primární mise rozvržena, dorazí k Zemi více vědeckých dat, než jsme získali ze všech předchozích výprav k rudé planetě dohromady.
Pondělní manévr představoval největší motorickou operaci od brždění, které 2006-03-10 navedlo MRO na úvodní dráhu kolem Marsu. Tehdy pracovaly motory dokonce 27 min. Přesto se očekává ještě jeden malý zážeh sloužící k definitivnímu doladění trajektorie.

2006-09-13 - Meteory

Meteor vyvolal paniku na Novém Zélandě

2006-09-12 vyděsil obyvatele Nového Zélandu průlet jasného meteoru (bolidu), který byl k vidění nad severní a centrální částí Jižního ostrova. Sonický třesk vyhnal řadu lidí z pracovišť a domů. Podle svědků byl hlasitý hřmot tak silný, že rozkýval budovy (?) a rozechvěl okenní tabulky, takže si spousta lidí myslela, že se stavení zřítí. Někteří zahlédli jasnou stopu po ohnivé kouli řítící se oblohou.
Podle názoru intendanta z observatoře náležející ke Canterburské univerzitě se těleso pravděpodobně rozpadlo v atmosféře.

2006-09-12 - Sluneční soustava

Řekové nabádají k dodržování čistoty jmen astronomických objektů

Řečtí hvězdáři se obrátili na nejvyšší světový astronomický orgán s výzvou, aby byla zachována tradice, která planetám přiděluje jména vycházející z řecké mytologie.
Řeky (kteří mají samozřejmě svůj vlastní národní zájem) nazlobilo, když byl nový objekt o velikosti planety z roku 2003 provizorně pojmenován podle titulní hrdinky z amerického televizního seriálu "Xena, princezna-bojovnice". Vedoucí Athénské observatoře, Christos Zeferos odeslal dopis Mezinárodní astronomické unii (IAU) už 2006-08-20 a zároveň předložil soupis řady jmen z řecké mytologie, která by mohla "Xenu" nahradit. Ředitel astronomického institutu, Christos Goudis to komentoval: "V posledních pěti letech pozorujeme snahu o novou interpretaci sluneční soustavy a měli bychom zabránit improvizacím ve jménech nových hvězd (objektů). Astronomie má hluboké kořeny ... a my musíme chránit historické tradice."
Objekt "Xena" byl objeven týmem vedeným americkým astronomem Mikem Brownem z Kalifornského technologického institutu ve vzdálenosti 15 miliard km od Slunce v oblasti nazývané Kuiperův pás. Podle výsledků různých druhů pozorování je pravděpodobné, že je o něco větší než planeta (podle nové definice IAU už jen trpasličí planeta) Pluto. V materiálech IAU je vedena zatím jako 2003 UB313. Kolem "Xeny" krouží malý měsíček, který obdržel neoficiální jméno "Gabrielle" podle průvodkyně hlavní hrdinky zmíněného televizního seriálu. Pan Brown má pořád ještě dost času na to, aby předložil světu (na což má jako objevitel nesporné právo) nový, vhodnější návrh jména pro toto významné těleso z okraje solárního systému. Neměl by ale váhat příliš dlouho, protože na "Xenu" by si laická veřejnost mohla velice rychle zvyknout.
Podle soukromého názoru autora příspěvku, by skutečně u nejvýznamnější těles měla být zachována jak tradice, tak jistá míra serióznosti, která by byla celosvětově akceptovatelná. U drobných objektů už je situace zcela jiná. Kvůli jejich obrovskému množství záhy došla jména z nejrůznějších mytologií a jména významných osobností ze všech lidských oborů. Potom se můžeme setkat např. třeba i s asteroidem, v jehož jméně je vzdán hold fiktivnímu "českému všeumělovi" Járovi da Cimrmanovi - planetka (7796) Járacimrman. Ještě štěstí, že novou planetu neobjevili na naší observatoři. Pak by se - při podobném přístupu jako mají Američani - mohla v jedné řadě vedle antických bohů od Merkura až po Pluta místo Xeny a Gabrielly objevit např. i jistě "významná" dvojice Spejbl a Hurvínek. Nic proti dřevěným hercům, ale svět by na nás asi koukal dost nechápavě.

2006-09-11 - Cassini

Status Report (2006-08-31 až 2006-09-06)

Prozatím poslední telemetrická data ze sondy Cassini zaznamenala sledovací stanice Goldstone dne 2006-09-06. Cassini zůstává ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
2006-08-31 byl zveřejněn plán průletu kolem Titanu T17. Setkání se uskuteční ve výšce 1000 km relativně blízko rovníku (šířka 23°). V této oblasti předpokládá stávající model atmosféry vyšší hustotu, což by mělo být potvrzeno četnějšími zásahy motorků ACS [=Attitude and Control System] udržujících správnou orientaci sondy a na základě měření přístroje INMS. Jestliže se ukáže, že modely atmosféry odpovídají skutečnosti, bude patrně průlet T20, kdy se má Cassini přiblížit k povrchu ještě v menší zeměpisné šířce (7°), zvýšen až na 1030 až 1055 km. Definitivní rozhodnutí padne pravděpodobně 2006-09-11, což je poslední termín, do kdy se nemusí provádět potřebné zásahy do trajektorie.
2006-09-04 došlo ke korekci dráhy OTM-070 [=Orbit Trim Maneuver]. Manévr, který se označuje také jako T17 -3 dny (tři dny před průletem kolem Titanu číslo 17), uskutečnily manévrovací trysky RCS [=Reaction Control System]. Začátek manévru připadl na 12:45 PM a po době hoření t=164.1 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.2276 m/s. Veškeré systémy se během operace chovaly normálně.
Kamery ISS zahájily téhož dne studium systému prstenců planety v trvání 12.5 h. Pozorování se soustředilo na mezeru mezi prstenci, nazývanou Cassiniho dělení. Snímky byly pořizovány každých 8 min a cílem bylo pátrat po prachu, shlucích hmoty a variacích ve struktuře vnějšího prstence B.
2006-09-06 bylo zahájeno vědecké pozorování Titanu na příletové větvi průletu T17. Infračervený spektrometr CIRS sledoval tepelnou strukturu stratosféry měsíce. Snímky Titanu pořizoval kamerový systém ISS a vizuální a infračervený spektrometr VIMS.

2006-09-08 - Mars Reconnaissance Orbiter

Závěrečná fáze aerobrakingu

Družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), kroužící kolem rudé planety absolvovala závěrečnou fázi procesu brždění o atmosféru, nazývaného aerobraking, kterým postupně redukovala orbitální dráhu.
Ke dni 2006-08-25 měla sonda MRO za sebou již více než 400 sestupů do atmosféry a výška apocentra (nejvzdálenějšího bod dráhy od planety) se snížila na 1100 km. Jeden oběh se zkrátil na 2 h 7 min. Původní dráha, na kterou uvedl sondu brzdící motor 2006-03-10, se přitom vzdalovala od Marsu až na 43000 km a jeden oběh trval přibližně 35 h. Použití aerobrakingu představuje úsporu 600 kg pohonných látek, které by musely být při startu na palubě a sérií manévrů spotřebovány, aby bylo možno dosáhnout požadovaných parametrů dráhy.
Sonda sestupovala na každém oběhu až do výšky kolem 100 km. Tato výška nebyla vždy stejná a mírně kolísala v důsledku nepravidelností v gravitačním poli a především kvůli variacím v hustotě atmosféry. Sonda musela reagovat na měnící se podmínky, aby ohřev konstrukce a dynamické účinky, způsobené aerodynamickým odporem, zůstaly v přiměřených mezích.
Při každém ponoření do atmosféry se registrovala hustota atmosféry v určitém intervalu před a po dosažení nejnižšího bodu. Tento údaj se okamžitě vyhodnocoval a podle něho se plánovalo následující brždění. Zároveň se již jednalo o skutečné vědecké měření, pomocí něhož se zjišťovala struktura a cirkulace horní atmosféry.
Zatímco sonda přecházela na definitivní dráhu, technici studovali zablokovaný přepínač v komunikačním systému v pásmu X. Přepínač umožňuje zvolit vysílání přes anténu s nízkým ziskem nebo přes vysokoziskovou anténu pro jeden ze dvou zesilovačů v pásmu X. Současná orientace sondy je stabilní a lze vysílat k Zemi plný objem dat. Problematický přepínač prozatím jen snižuje flexibilitu ve výběru zesilovače.
2006-08-30, během 445. oběhu, došlo k zážehu korekčních motorků o středním tahu a sonda se vzdálila do bezpečné výšky nad hranicí husté atmosféry. V této chvíli se už MRO prakticky nacházel na dráze blízké k požadované. Projektová dráha má ležet ve výškách mezi 320 a 255 km s oběžnou dobou 1 h 53 min. Dráha by měla procházet na póly planety, aby bylo možno spolehlivě pokrýt fotografickými snímky celý povrch. Hlavní vědecká fáze pak začne v listopadu.
Podle poslední zprávy byla dne 2006-09-05 zážehem šesti manévrovacích motorků o středním tahu na 210 s opět upravena oběžná dráha. Především se změnila výška pericentra z 216 km na 320 km a sklon se zredukoval asi o 1° na přibližně 92.5°. Oběžná doba je nyní necelé 2 h. Příští týden se plánuje opakovaný zážeh motorů, který sníží výšku apocentra a upraví tím dráhu na více kruhovou. K povrchu Marsu bude sonda sestupovat nejvíce nad jižním pólem a nejvíce vzdalovat se bude nad severním pólem.

2006-09-08 - Cassini

Status Report (2006-08-24 až 2006-08-30)

Prozatím poslední telemetrická data ze sondy Cassini dorazila do sledovacé stanice Goldstone dne 2006-08-30. Cassini pokračuje v letu ve skvělém stavu a systémy pracují podle předpokladů.
V uplynulém týdnu byly značně vytíženy přístroje pro optická pozorování. Významné bylo mj. sledování zákrytu hvězdy 8 Nu Cap za měsícem Tethys, který registroval ultrafialový spektrograf UVIS. Kontrolní měření probíhala při zákrytu hvězdy Zeta Oph, Delta Sco a Lambda Sco za prstenci Saturnu. Kamery ISS zhotovily standartní snímek hvězd, aby se zkontrolovala citlivost přístrojů. Navigační tým získal tři snímky satelitů planety, které posloužily ke zpřesnění orbitálních parametrů a po dobu 13.5 probíhalo pátrání po blescích nad severní polokoulí Saturnu. Vizuální a infračervený spektrometr VIMS pořídil mozaiku celého systému prstenců ze vzdálenosti apocentra na 27. oběhu. Soubor přístrojů MAPS pokračoval ve výzkumu ohonu magnetosféry.
2006-08-26 proběhla zkouška tření v závěsech silových setrvačníků číslo 1, 2 a 4. Tato zkouška se opakuje každé tři měsíce. Sestava RWA-1 [=Reaction Wheel Assembly] nevykázala žádné změny při otáčení ve směru proti smyslu hodinových ručiček, v opačném smyslu byly výsledky slabší. Podobně tomu bylo i u sestavy RWA-4. Třetí prověřované zařízení RWA-2 se chovalo zcela shodně s poslední zkouškou.
Navigační tým 2006-08-30 oznámil, že korekční manévr OTM-070, plánovaný na 2006-09-04, není možno zrušit, i když se požaduje změna rychlosti jen o Δv=0.227 m/s.

2006-09-06 - Pluto

Boj o status Pluta ještě neskončil

Upraveno podle příspěvku Štěpána Srdečného

Nedávno se v Praze uskutečnila konference IAU, která se mimo jiné zásadním způsobem vyjádřila k nové definici pojmu planeta. Podle ní se za planetu, zjednodušeně řečeno, má nadále považovat těleso pohybující se po samostatné dráze kolem hvězdy (a nebýt další hvězdou) o dostatečné hmotnosti, aby zaujalo přibližně kulový tvar a na své dráze musí dominovat, nebo-li musí způsobit, že všechna další významná tělesa ze své dráhy odstraní. Nová definice způsobila, že Pluto není nadále řazeno mezi planety (nesplňuje podmínku dominance na dráze) a spolu s největším asteroidem Ceres a některými objekty Kuiperova pásu, již známými (2003 UB313 alias Xena) nebo očekávanými, spadá pod novou kategorii vesmírných objektů, nazvaných "trpasličí planety".
Pouze týden po tom, co bylo Pluto staženo ze seznamu plnoprávných planet naší sluneční soustavy, se rozhodli někteří astronomové vyhlásit tažení, které by mělo Pluto na tento seznam vrátit.
Petici za změnu již podepsalo více jak 300 profesionálních astronomů, kteří se rozhodli zvrátit rozhodnutí Mezinárodní astronomické unie (IAU). Argumentují přitom tím, že se zasedání IAU zúčastnilo a o osudu Pluta rozhodlo hlasováním pouhých 428 účastníků, zatímco počet členů IAU je přibližně 10000.
"Jako planetární vědci a astronomové nesouhlasíme s novou definicí IAU pro planety a nebudeme se jí řídit. Myslíme si že potřebujeme lepší definici," říkají podepsaní astronomové.
Podrobnosti a seznam rebelantů můžete nalézt na internetové síti.
Organizátor petice Mark Sykes, který je ředitelem Planetárního institutu v Tucsonu, Arizona, říká k přijaté definici, že "nerespektuje základní vědecká pravidla a měla by být odmítnuta". Mezi spoluautory petice figuruje i Alan Stern, který je hlavním vědeckým pracovníkem PI [=Principal Investigator] mise New Horizons, směřující k Plutu.
Britský magazín New Scientist na své webové stránce zveřejnil, že odpůrci zamýšlejí uspořádat příští rok speciální konferenci, která by měla pojem planeta znovu zrevidovat. Doufají, že se do jednání zapojí více než 1000 dalších astronomů.
Zdá se tedy, že boj o zařazení momentálně "trpasličí" planety Pluto zdaleka nekončí.

2006-09-05 - Cassini

Status Report (2006-08-17 až 2006-08-23)

Prozatím poslední telemetrická data ze sondy Cassini dorazila do sledovací stanice Goldstone 2006-08-23. Sonda pokračuje v letu ve výborném stavu a systémy fungují podle předpokladů.
Dne 2006-08-17 se sonda přiblížila na doposud nejmenší vzdálenost k malému měsíčku Helene. Jednalo se o tzv. necílený průlet ve výšce 48759 km. Relativní rychlost během setkání činila 7.7 km/s. Měsíc byl zkoumán kamerami ISS, infračerveným spektrometrem CIRS a ultrafialovým spektrografem UVIS. Byla získána data o barvě, polarizaci a tvaru satelitu a o jeho geologických charakteristikách.
O den později, 2006-08-18, došlo k necílenému průletu kolem Titanu.
Poslední týden probíhající podle vědeckého plánu S22 pokračovalo souběžné pozorování oblasti magnetosféry v různých vzdálenostech od Saturnu přístroji CAPS, CDA, INMS, MAG, MIMI a RPWS. Řada z těchto přístrojů byla využita ke studiu interakcí mezi ledovými satelity, prstenci a magnetosférou. MIMI dále zkoumal dynamické projevy vnitřní magnetosféry.
2006-08-19 došlo k drobné závadě, když vypadl proudový spínač v zesilovači TWTA [=Traveling Wave Tube Amplifier]. Postižený okruh byl nicméně v kritickém okamžiku bez proudu a tudíž neměla závada žádné další následky. Obdobná závada spínačů na pevné fázi SSPS [=Solid State Power Switch] je poměrně častá. Od startu se jednalo už o 18. výpadek a 4. anomálii tohoto roku. Jejich příčinou jsou patrně zásahy paprsky galaktického záření. K normálnímu stavu se zmíněný SPSS vrátil 2006-08-23.
2006-08-19 byl zahájen program letu podle sekvence S23. Tato etapa je rozplánována na 32 dnů až do 2006-09-20. V tomto časovém rozmezí se uskutečníjeden cílený průlet kolem Titanu ve vzdálenosti asi 1000 km, čtyři necílené průlety kolem měsíců Methone, Calypso, Atlas a Enceladus, tři korekční dráhové manévry OTM-070 až OTM-072. Sonda překříží rovinu prstenců a prolétne stínem planety.

2006-09-04 - SMART-1

Úspěšná evropská sonda ukončila let

Sonda SMART-1 organizace ESA ukončila svoji misi dne 2006-09-03 v 05:42 UT (07:42 SEČ) dopadem na měsíční povrch. Místo, ve kterém by se mohly někdy najít její zbytky, nebo lépe řečeno, kde se nacházejí stopy po dopadu, leží v bodě o souřadnicích 46.2° z.d. a 34.4° j.š., v krajině nesoucí jméno Lacus Excellentiae.
Průvodní jevy nárazu na Měsíc sledovala řada profesionálních i amatérských astronomů. Ke srážce došlo relativní rychlostí asi 2 km/s a sonda narazila do lunárního povrchu pod úhlem v rozmezí 5 až 10°.
Během letu trvajícího tři roky vyzkoušela sonda především originální konstrukci iontového motoru, pomocí něhož se s pouhými několika desítkami kg pracovní látky (xenonu) dokázala přemístit z eliptické geocentrické dráhy na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Zde pak prováděla poměrně rozsáhlý vědecký výzkum.
Mise SMART-1 je jednoznačným úspěchem evropské vědy a techniky.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23