Novinky - září 2010

2010-09-30 - Extrasolární planety

Objevena první obyvatelná planeta?

Společný tým lovců planet z University of California a Carnegie Institution oznámil nález planety s hmotností trojnásobku Země, obíhající blízkou hvězdu ve vzdálenosti, která leží přesně uprostřed její zóny života. Zóna života znamená, že na povrchu panují teploty dovolující existenci vody v tekutém stavu. Prozatím je to planeta nejvíce podobná Zemi a nejvážnější kandidát na přítomnost života mimo Sluneční soustavu. Objev je výsledkem více než desetiletých pozorování, při nichž se používal momentálně největší pozemský optický dalekohled na observatoři W. M. Kecka na Havaji.
Jestliže mluví astronomové o "potenciálně obyvatelné" planetě, neznamená to, že by na ní mohli žít lidé, ale pouze to, že by byla schopná udržet nějaký život. Obyvatelnost závisí na mnoha faktorech, ale existence tekuté vody a atmosféry je nejdůležitější.
Teleskop Keck I, použitý při pozorování, byl vybaven spektrometrem s vysokou citlivostí, kterým studoval červeného trpaslíka Gliese 581. Spektrometr detailně zaznamenával radiální rychlosti hvězdy. Kývání hvězdy ve směru k a od Země je vyvoláno gravitačním působením obíhajících neviditelných planet. Jestliže hvězdu obíhá planet více, jsou pozorovatelné pohyby hvězdy komplikovanější. Astronomové mají ale sofistikovaný analytický aparát, který z tohoto složitého kývání hvězdy dokáže stanovit základní parametry doprovodných objektů.
Hvězda Gliese 581 je už delší dobu známá jako systém s několika planetami. Nejnovější objev přidal k dosavadnímu seznamu dvě nová planetární tělesa, čímž se planetární soustava rozrostla na šest členů. Podobně jako ve Sluneční soustavě, obíhají planety kolem Gliese 581 po téměř kruhových drahách. Planeta, o níž je řeč, má hmotnost trojnásobku Země a hvězdu oběhne jednou za 37 dní. Z hmotnosti lze dovodit, že se jedná o kamenné těleso s jasně definovaným povrchem a gravitací, která je schopna udržet stabilní atmosféru.
Gliese 581 se nachází ve vzdálenosti asi 20 světelných roků v souhvězdí Vah (Libra) a už dříve u ní byly odhaleny dvě planety ležící na okrajích zóny života, každá z jedné strany. Tyto planety byly označeny Gliese 581c (bližší) a Gliese 581d (vzdálenější). Nový objev dostal označení Gliese 581g a leží přesně uprostřed zóny života. Jelikož všechny planety obíhají velmi blízko kolem červeného trpaslíka, mají dlouhodobým působením slapových sil vázanou rotaci. Znamená to, že jedna polokoule je neustále ozářena sluncem a druhá je trvale ve stínu. Vlivem toho se čeká, že na planetách budou na povrchu stabilní klimatické podmínky. Pro přítomnost života by pak byla asi nejvhodnější oblast poblíž terminátoru, na místě, kde se stýká den a noc.

2010-09-30 - Cassini

Status Report (2010-09-15 až 2010-09-21)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-09-21. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-09-16 se v 04:14 UT uskutečnila v apoapsidě korekce dráhy OTM-261 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor byl v činnosti t=158.75 s a změnil rychlost letu o Δv=0.176 m/s. Všechny subsystémy vykazovaly při manévru nominální funkci.
Kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometr] uskutečnil v tomto týdnu několik pozorování stratosféry Saturnu a prováděl měření teplotního profilu horní troposféry a tropopauzy palnety s prostorovým rozlišením přibližně 2°. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] zaznamenaly deset malých měsíců v rámci kampaně na sledování jejich drah a rovněž snímkovaly nepravidelný měsíček Kiviuq. Dále monitorovaly pohyby atmosféry Titanu. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] mapoval atmosféru Saturnu.
Dne 2010-09-20 byl zrušen plánovaný korekční manévr OTM-262 jako nepotřebný.

2010-09-22 - Chang´e 2

Záhady kolem rakety

Zahájení druhé čínské mise k Měsíci bylo stanoveno na pátek 2010-10-01. S blížícím se startem zůstává nicméně řada nezodpovězených otázek, týkajících se vlastní sondy i jejího raketového nosiče. Čínská média se nadcházející události téměř nevěnují. Při srovnání s předchozí slávou kolem jiných čínských kosmických projektů je to minimálně podezřelé, i když se vezme v úvahu, že Chang´e 2 je jen "opakováním" mise Chang´e 1.
Proč je Čína v případě Chang´e 2 tak zdrženlivá? Možná je příčinou jen celkové posílení bezpečnostních opatření v kosmických aktivitách. Nedávno byla vypuštěna čínská špionážní družice s velmi vysokým rozlišením. Čína má jisté spory s Japonskem na moři. Není vyloučeno, že současná komplikovanější mezinárodní situace není příznivá podrobným zprávám z akcí, byť čistě vědeckých. Kdo ví?
Přes mizivé množství relevantních dat o misi Chang´e 2, jeden zajímavý údaj se přece objevil. Dlouhou dobu se mělo za to, že, stejně jako její předchůdkyně, i sonda Chang´e 2 vzlétne pomocí rakety Long March 3A (CZ-3A). Samotné čínské kruhy toto řešení jistou dobu potvrzovaly. Ale časy se mění. Podle informace novin China People´s Daily se má použít jiný typ. Fotografie z chystaného startu naznačují, že by se mělo jednat o Long March 3C (CZ-3C). Proč má být nasazena mnohem silnější raketa, pokud se jedná o téměř identickou operaci?
První vysvětlení se nabízí - Chang´e 2 je těžší než její předchůdce. Žádná oficiální zpráva to ale neuvádí a i kdyby se váha mírně zvýšila, pořád by CZ-3A byla dostačující. Hmotnost tedy musí být výrazně vyšší. Co toho může být příčinou? Vynesen může být současně impaktor, čili malý modul, připojený k sondě a pak shozený na měsíční povrch. Chang´e 2 by pak sledovala dopad. Aby měl impakt na Měsíc pozorovatelný efekt, musí se uskutečnit buď velkou hmotou, nebo velkou rychlostí (případně oběma dohromady). Impaktor a motor, který ho převede z oběžné dráhy na sestupovou, jsou velmi hmotné komponenty.
Druhou možností, proč by se zvýšila hmotnost sondy, je zvětšení zásob pohonných látek na palubě. Chang´e 2 se má pohybovat po nižší oběžné dráze a na opravy dráhy, dané pohybem v nestejnorodém gravitačním poli, bude potřebovat větší zásoby paliva.
Předpokládejme ale, že Chang´e 2 není těžší než její starší sestra. Proč by pak bylo potřeba zvýšit nosnou kapacitu?
Čína oznámila, že se nová sonda dostane k Měsíci rychleji než předchozí. Na to by skutečně bylo potřeba více energie. To by ale neměla být příčina změny raket. Chang´e 1 letěla k Měsíci méně než dva týdny a to není nic pozoruhodného. Je to jen otázka řízení letu a vybavení sondy. Důvodem pro rychlejší cestu by mohlo být zkrácení doby průletu nebezpečnými radiačními pásy. Ale ani to nemůže být samo skutečným důvodem nasazení nové rakety.
Doposud se mluvilo o dvou různých nosných raketách. Jak se vlastně liší? Rozdíl mezi CZ-3C a CZ-3A je skutečně obrovský, ačkoliv patří do stejné rodiny nosičů. Obě rakety mají stejný první stupeň, ale CZ-3C používá výkonnější druhý stupeň a navíc dva pomocné raketové motory (boostery) připojené k prvnímu stupni. CZ-3A má nosnost 2600 kg na přechodovou dráhu ke geostacionární (GTO=Geostationary Transfer Orbit) ale CZ-3C už 3800 kg na GTO. To je o třetinu větší nosná kapacita!
Nepochybujeme, že pro zvýšení nosné kapacity musí být nějaký rozumný důvod. Jaký to ale je? Čína něco tají!
Třeba to souvisí s výhledovými misemi. Dalším stupněm čínských lunárních výprav má být automatické přistání. První je v plánu už v roce 2013 a startovat se má s raketou Long March 3B (CZ-3B). I když by písmeno naznačovalo, že se jedná o slabší verzi než CZ-3C, opak je pravdou. Všechno souvisí s genezí raket CZ-3. Prvně byla postavena CZ-3B, vysokovýkonná raketa se čtyřmi návěsnými motory a kapacitou 5100 kg na GTO. Verze CZ-3C vznikla tak, že se dva pomocné motory odstranily.
Co z toho plyne? Nasazením verze CZ-3C by se ověřilo, jak bude fungovat CZ-3B na podobné trajektorii letu k Měsíci. Kritické je přitom chování druhého stupně a případného třetího stupně instalovaného za sondou. Pro úplnost - China Daily zmiňuje, že se nyní použije CZ-3B, ale fotografie na internetu jednoznačně představují verzi CZ-3C. Na připojení dvou zbývajících boosterů (aby se z 3C stala 3B) je už teď pozdě.
Můžeme jen doufat, že odpovědi na předchozí otázky budou k dispozici už za několik dní po startu sondy Chang´e 2.

2010-09-22 - Budoucí projekty

Automatické přistání na Měsíci v podání ESA

Německá firma EADS Astrium byla pověřena, aby pro agenturu ESA zpracovala studii přistávacího lunárního aparátu. Jedná se o přípravu mise v rámci programu NEXT [=New Exploration Science and Technology]. Vývojová etapa "Lunar Lander Phase B1" má za cíl navrhnout profil mise, v níž by poblíž jižního měsíčního pólu kolem roku 2018 přistál automatický modul.
Kontrakt má hodnotu 6.5 mil. euro a významnou částkou k němu přispívá Německo. Rozvržen je na 18 měsíců do konce roku 2011. Finálním výstupem by měl být návrh mise a detailní projekt přistávacího aparátu a měsíčního roveru. Významné je sladění parametrů sestupového modulu a základních technologií pro automatické, měkké a přesné přistání. V rámci studie se mají vyzkoušet součásti hardwaru motoru a navigačních sensorů, které budou za pomoci zvláštního zařízení pracovat v realistických lunárních podmínkách.
Fáze B1 potvrdí celkové náklady na výpravu a plán realizace. Na tomto podkladě pak rada ministrů členských států ESA rozhodne o financování projektu. Potom by ESA mohla přistoupit k dalšímu kroku, kterým by bylo udělení kontraktů na vývoj, konstrukci a zkoušky přistávacího aparátu.
Při příležitosti podpisu kontraktu s firmou Astrium dne 2010-09-16 v Berlíně řekl její vicepresident Dr. Michael Menking: "Pro Astrium byly rozhodující schopnosti a zkušenosti s automatickým setkáním a spojením, prokázané v případě (zásobovací lodi) ATV [=Automated Transfer Vehicle]. Koncept nové studie vychází z technologie ATV a tyto unikátní zkušenosti nám dovolují vyvinout klíčové technologie potřebné pro měsíční lander. Bez nich by nebylo možné myslet na přistání automatického plavidla na Měsíci."
Dr. Di Pippo[-vá] z ředitelství pilotovaných letů ESA komentovala událost: "Zatímco se chystáme připojit ke Spojeným státům, Rusku a Japonsku při využívání kosmické stanice ISS na příštích více než deset let, připravujeme další kroky a budujeme pozici Evropy v rámci globální explorace, odpovídající její úrovni z hlediska kapacit a znalostí. Po silné a úspěšné přítomnosti na nízké oběžné dráze je Měsíc nejbližším přirozeným úkolem na společné cestě k dalším cílům."
Aby automatické plavidlo měkce přistálo na Měsíci, musí se vyřešit řada technologických problémů. Nejdůležitější je autonomní navigační systém a pohonný systém. Po přistání vyjede na měsíční povrch vozítko a začne zkoumat povrch v širším okolí. Současně zahájí práci sada stacionárních přístrojů. Fáze průzkumu na místě by měla trvat šest až osm měsíců.

2010-09-21 - Cassini

Status Report (2010-09-08 až 2010-09-14)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-09-14. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-09-08 byl podroben analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] 15hodinové dekontaminaci. Tato procedura se opakuje vždy po několika měsících a je součástí běžné údržby přístroje. Operace proběhla hladce a zařízení pracuje opět normálně.
Řídící tým připomněl, že korekční manévr OTM-261 [=Orbit Trim Maneuver] z minulého týdne byla jubilejní 200. motorická úprava dráhy po příletu k Saturnu. Přibližně 60 plánovaných korekcí bylo možno zrušit.
Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] v minulém týdnu několikrát měřil obsah kyslíkových sloučenin ve stratosféře Saturnu. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] po dobu 9 hodin skenoval atmosféru planety ve vzdálené ultrafialové oblasti. Magnetometr byl kalibrován při pomalé rotaci celé sondy. Tato kalibrace je na programu každých 15 až 20 dní. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovaly malé měsíčky. Po dobu 4 hodin sledovaly satelit Hyrrokkin. Fotografovaly též největší měsíc Titan. Společně se spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] sledovaly pohyb oblačnosti na Saturnu.
2010-09-13 byly na přechodnou dobu několika hodin zastaveny setrvačníky RWA [=Reaction Wheel Assembly]. Jedná se o nové doporučení z firmy The Aerospace Corporation, které má napomoci lepší distribuci maziva v ložiskách a snížení zátěže třením. Procedura se má od nynějška opakovat vždy po dvaceti dnech.
Téhož dne bylo preventivně vynulováno počítadlo otáček RWA, protože se už blížilo maximální hodnotě, po níž by přestalo další otáčky přičítat.

2010-09-15 - Cassini

Status Report (2010-09-01 až 2010-09-07)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-09-07. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecká činnost popisovaného týdne obsahovala gravitační měření pomocí rádiové aparatury RSS [=Radio Science Subsystem]. Mapovací spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zhotovoval obraz polokoule Saturnu a pořizoval záběry prstenců při velkém fázovém úhlu ve chvílích, kdy bylo Slunce zakryto diskem planety. Kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] studoval jižní (tmavou) stranu prstenců, aby se zdokumentovalo, jak prstence reagují na změnu roční doby od rovnodennosti, která nastala v srpnu 2009. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] vyhotovily barevnou mozaiku Dione a pozorovaly tzv. "tenké proužky". Kromě toho fotografovaly vzácný úkaz, když Telesto, jeden z malých měsíčků Saturnu, přecházel před jiným satelitem Rheou. ISS a CIRS po 17.5 hodinách práce dokončily pozorování slabých prstenců.
2010-09-04 v 06:00 UT se v apoapsidě dráhy uskutečnil manévr OTM-261 [=Orbit Trim Maneuver]. Účelem operace bylo upravit trajektorii před nadcházejícím průletem kolem Titanu. Hlavní motor byl v činnosti t=14.145 s a změnil rychlost letu o Δv=2.434 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2010-09-07 byl během rádiové relace přes stanici DSN Canberra zaregistrován výpadek proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch] v náhradním topidle raketového motoru A. Zařízení bylo v době poruchy mimo provoz a událost neměla žádný významný dopad na další průběh letu. Jednalo se už o 33. podobnou závadu od začátku mise, přičemž k poslední došlo před 50 dny.

2010-09-14 - Sluneční soustava

Úroda těles za Neptunem

Za oběžnou dráhou Neptunu se pohybuje bezpočet ledových balvanů označovaných jako transneptunická tělesa TNO [=Trans-Neptunian Object]. Nejznámějším z nich je bývalá normální a nyní trpasličí planeta Pluto. Ze stejné oblasti nás čas od času navštěvují komety včetně slavné periodické komety Halley. Většina z transneptunických objektů je malá a dopadá na ně už jen slabé sluneční světlo. Mezi hvězdami jsou takové kousky hmoty nezřetelné a obtížně se detekují.
Nyní mají astronomové k dispozici novou techniku, která už do nynějška dokázala v archívu snímků kosmického teleskopu Hubble HST vystopovat 14 nových TNO. Metoda ale má naději podobně objevit stovky dalších.
"Transneptunická tělesa nás zajímají proto, že jsou stavebními bloky, které zbyly po zformování solárního systému," vysvětluje vedoucí týmu astronomů Cesar Fuentes z Northern Arizona University.
Tak jak se TNO pohybují kolem Slunce, zanechávají na pozadí nehybných hvězd na fotografickém snímku slabou světelnou čáru. Odborníci vyvinuli software, schopný rychle analyzovat stovky fotografií z HST a hledat podobné stopy. Podezřelé místo označí a po vizuální kontrole se pak rozhodne, zda se jedná skutečně o nový objev nebo ne.
Většina TNO se nachází poblíž roviny ekliptiky - roviny, v níž se pohybují i planety a většina materiálu slunečního systému. Je to tím, že se, stejně jako celá sluneční soustava, vytvořila z rotujícího prachoplynového disku. Neplatí to zcela přesně, proto tým astronomů, aby zvýšil naději na úspěch, rozšířil pátrání až do oblasti nacházející se 5° od roviny ekliptiky. Prozatímní bilance představuje 14 dosud neznámých nových těles, přičemž v jednom případě se jedná o binární soustavu, v níž dva objekty obíhají kolem sebe navzájem, podobně jako Pluto a Charon. Ve všech případech se jednalo o velice slabé body, typicky mezi 25. až 27. hvězdnou velikostí (což je asi 100 milionkrát slabší úkaz než objekt viditelný prostým okem). Jakmile je objekt zachycen, dá se měřením zjistit jeho pohyb a vzdálenost. Pokud se zkombinuje jasnost a vzdálenost, může se odhadnout velikost tělesa. Bylo spočítáno, že nová tělesa by měla mít průměr mezi 40 a 100 km.
Všechny známé planety dodržují víceméně společnou rovinu ekliptiky. Naproti tomu TNO by mohly kroužit pod větším sklonem. Astronomové se nyní snaží zjistit relaci mezi velikostí tělesa a sklonem oběžné dráhy a jak se populace transneptunických těles vyvíjela po dobu existence sluneční soustavy. Obecně by se dalo říci, že malé objekty jsou úlomky větších těles, které se miliardy let potkávaly, srážely a tříštily. Tým prozatím zjistil, že zastoupení velkých a malých "balvanů" pohybující se v ekliptice i ve skloněných rovinách je přibližně stejné. Znamenalo by to, že historie kolizí je v obou případech podobná.
Dosavadní studie prozatím prohlédla čtverec na obloze o ploše jedné třetiny stupně, což je jen zlomek toho, co bude potřeba probádat. Na snímcích HST se tudíž mohou schovávat stovky ještě neznámých transneptunických objektů. Fuentes a jeho kolegové jsou odhodláni pokračovat v pátrání. "Prokázali jsme, že jsme schopni detekovat a charakterizovat TNO dokonce z dat, která byla pořízena za zcela jiným účelem," končí Fuentes optimisticky.

2010-09-08 - Deep Impact

Další kometa na dohled!

V neděli 2010-09-05 odvysílala sonda Deep Impact první z přepokládaných asi 64 tisíc snímků blížící se komety Hartley 2. Sonda po dokončení svého hlavního poslání pokračuje v přesčase v plnění nových úkolů v rámci mise EPOXI. Se jmenovanou kometou se setká přibližně za měsíc 2010-10-04. První obrázek komety pořídila palubní kamera se středním rozlišením ze vzdálenosti asi 60 mil. km.
Na palubě jsou umístěny tři přístroje schopné provozu a všechny tři se zapojí do blízkého průzkumu komety. Jedná se o dva dalekohledy s digitální barevnou kamerou a infračervený spektrometr. Snímkování bude pokračovat po celou dobu až do setkání a po něm - s výjimkou asi šestidenního přerušení, kdy se budou kalibrovat přístroje a uskuteční se korekce dráhy. Znamená to dalších 79 dní víceméně souvislého studia kosmického tělesa a plynů a prachu, které je doprovázejí.
Mise EPOXI je kombinací dvou úkolů, stanovených až po průletu kolem primárního cíle letu. První EPOCh [=Extrasolar Planet Observation and Characterization] ověřuje metody detekce extrasolárních planet, druhá část DIXI [Deep Impact Extended Investigation] bude právě naplněna průletem kolem komety. Označení EPOXI je pak složeninou z obou výše uvedených zkratek.

2010-09-09 - Opportunity

V polovině cesty mezi krátery

Před dvěma roky opustila Opportunity kráter "Victoria" a zamířila k dalšímu velkému, ale vzdálenému cíli na jihu - kráteru "Endeavour". Toto pondělí 2010-09-06, podle mínění řídícího týmu, překonala polovinu cesty z odhadnutých 19 kilometrů, které ji dělily od západního okraje cílového útvaru.
"Victoria" má v průměru asi 800 m a Opportunity se jí věnovala přibližně dva roky. "Endeavour" je 28krát větší, jeho průměr činí 22 km. Snímky z družice Mars Reconnaissance Orbiter ukázaly - ovšem až poté, co se Opportunity vydala na cestu - že na okraji kráteru se nacházejí minerály jílovitého charakteru. Takovéto materiály vznikají pouze za přítomnosti vody a už byly několikrát spatřeny na různých místech planety - prozatím jen z oběžné dráhy, na místě nebyla možnost je ještě analyzovat. Cesta Opportunity ke kráteru "Endeavour" tak získala nový geologický význam.

2010-09-08 - Cassini

Status Report (2010-08-25 až 2010-08-31)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-08-31. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V popisovaném týdnu byla ukončena kampaň studia mezihvězdného prachu detektorem CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] po dobu 8 hodin sledoval Saturn, kde měřil teploty horní troposféry a tropopauzy. Rádiová aparatura byla přezkoušena v rámci příprav na plánované zákrytové experimenty. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovaly 15 hodin měsíčky Hyrrokkin a Greip a 23 hodin měsíc Kiviuq. Snímky dalších přirozených satelitů Saturnu byly pořízeny kvůli upřesnění orbitálních parametrů. Dodatečná pozorování kamerami ISS a spektrometrem CIRS proběhla u Titanu (monitorování oblačnosti) a u prstenců planety (slabé prstence pod nízkým pozorovacím úhlem a při vysokém fázovém úhlu).

2010-09-08 - Asteroidy

Dva těsné průlety kolem Země

Ve středu 2010-09-08 minuly Zemi dva asteroidy ve výšce menší, než činí vzdálenost Měsíce. Obě tělesa s průměrem kolem deseti metrů se pohybují po navzájem nezávislých drahách a v okamžiku největšího přiblížení byly teoreticky pozorovatelné středně velkým amatérským dalekohledem. Žádné z nich neohrozilo naší planetu přímým zásahem.
Asteroidů o velikosti přibližně 10 metrů, které se přibližují k Zemi, je odhadem asi 50 miliónů. Do vzdálenosti Měsíce se mohou dostat velice často, prakticky každý den se uskuteční jeden průlet. Některé občas dopadají na Zemi, průměrně jednou za deset let.
Oba uváděné objekty odhalilo pracoviště Catalina Sky Survey poblíž Tucsonu v Arizoně v neděli 2010-09-05 ráno během rutinní přehlídky oblohy. Zprávu o objevu obdrželo krátce nato středisko Minor Planet Center v Cambridge ve státě Massachussetts. Zde byly stanoveny předběžné parametry oběžné dráhy a při tom se zjistilo, že za tři dny se tělesa přiblíží k Zemi. Asteroidy byly zařazeny do seznamu blízkozemských objektů NEO [=Near Earth Object].
První těleso 2010 RX30 má průměr mezi 10 a 20 m a Zemi mělo minout 2010-09-08 v 09:51 UT ve výšce 248 tis. km (0.6 vzdálenosti Měsíce). Velikost druhé planetky 2010 RF12 byla odhadnuta na 6 až 14 m. K Zemi se přiblížila o několik hodin později v 21:12 UT na 79 tis. km (0.2 vzdálenosti Měsíce).

2010-09-06 - Cassini

Status Report (2010-08-18 až 2010-08-24)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-08-24. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2010-08-20 bylo změněno nastavení spínače CLT [=Command Lost Timer] na 110 h. Předchozí přestavení souviselo s aktualizací letového softwaru řídícího správu příkazů a dat CDS [=Command & Data Subsystem].
2010-08-20 bylo rovněž ukončeno období, kdy byly mimo provoz silové setrvačníky. Příčinou jejich odpojení byl předpoklad, že za dobu nečinnosti se znovu optimálně rozdělí mazivo v ložiskách a sníží se tření. Zda bylo požadovaného efektu dosaženo, zatím není jisté, protože chybí potřebná data. Řízení orientace místo silových setrvačníků během jejich odpočinku od 2010-08-18 přebraly raketové motorky RCS.
V rámci vědeckého programu uplynulého týdnu se uskutečnila spolu se sítí DSN [=Deep Space Network] zkouška připravenosti rádiového systému k zákrytovým experimentům, které jsou v plánu 2010-09-02. Přístroje na studium magnetosféry a plazmatu MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] prováděly pozorování po dobu 11.5 hodiny. Kompozitní infračervený spektrometr po dobu 8 hodin sledoval infračervenou hvězdu CW Leonis. Analyzátor CDA [=Cosmic Dust Analyzer] pokračoval ve studiu mezihvězdného prachu.

2010-09-02 - Cassini

Status Report (2010-08-11 až 2010-08-17)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-08-17. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-08-13 v 22:29:42.33 UT minula sonda ve výšce 2550 km a relativní rychlostí 6.8 km/s měsíc Enceladus (průlet E11). Hlavní pozornost se soustředila na studium tepelných emisí z prasklin v ledu na jižním pólu, známých pod pojmenováním "tygří pruhy". Vzhledem k poměrně velké vzdálenosti průletu mohla sonda sledovat měsíc po celou dobu setkání. Primárním přístrojem v činnosti při maximálním přiblížení byl infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Spektrometr mapoval tepelné vyzařování z tygřích pruhů, přičemž pokračoval v podobných měřeních z předchozích průletů, tentokrát byla k podobným pozorováním zvolena příhodnější trajektorie. Speciální pozornost byla věnována příčným prasklinám, které probíhají mezi hlavními útvary Alexandria a Cairo Sulci, aby se ověřilo, kolik tepla uniká z nitra měsíce v oblastech mezi hlavními zlomy. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] shromažďoval údaje o složení povrchu. Na odletové větvi se aktivita přesunula od Encelada na fotografování měsíce Tethys kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem].
2010-08-15 se uskutečnil pokus, zda je možné využít vysílání přes nízkoziskovou anténu LGA [=Low Gain Antenna] pro dopplerovská měření gravitačního pole kolem Titanu, kdy není vysokozisková anténa zamířena k Zemi. Cílem bylo zjistit, zda může sonda spolehlivě přijímat signál ze Země přes LGA za podmínek průletu, dále se měl posoudit vliv šumu a nakonec, jak jsou dopplerovská měření vázána na rozdílný pohyb vysílací antény a těžiště sondy.
2010-08-16 byl zrušen korekční manévr OTM-260 [=Orbit Trim maneuver], který byl naplánován po průletu sondy kolem Encelada. Požadovaná změna rychlosti činila pouze 10 mm/s.
Kromě vědeckých aktivit u Encelada popsaných výše se pozornost tento týden soustředila mj. na pozorování měsíce Dione a výtrysků kryovulkánů na Enceladu přístrojem CIRS. Stejný spektrometr měřil po 13 hodin kyslíkové sloučeniny ve stratosféře Saturnu. Kamery ISS snímkovaly výrony na Enceladu, fotografovaly Dione, kde se rovněž pokoušely zachytit případné výtrysky plynů a par. Pokračovalo fotografování malých satelitů v rámci kampaně na upřesnění jejich oběžných drah. Ke slovu se dostaly i přístroje určené ke studiu magnetosféry a plazmového prostředí MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Magnetometr byl kalibrován v době, kdy sonda sedm hodin rotovala kolem osy X. ISS a CIRS monitorovaly situaci na Titanu.

2010-09-02 - Chandrayaan-2

Indické vybavení pro novou misi k Měsíci

2010-08-30 oznámila agentura ISRO [=Indian Space Research Organisation] skladbu vědeckých přístrojů druhé indické výpravy k Měsíci. Sonda Chandrayaan-2 se má vydat na cestu v roce 2013 nosnou raketou GSLV [=Geosynchronous Satellite Launch Vehicle] z kosmického střediska Satish Dhawan Spece Centre kosmodromu Sriharikota.
Chandrayaan-2 sestává z družicové části a přistávacího modulu nesoucího pohyblivé vozítko (rover). Přistávací aparát (lander) získá Indie z Ruska, družice a rover jsou vlastní konstrukce. Indické komponenty se staví pod dohledem ústředí ISRO v Bengalore. Vzletová hmotnost celé sestavy obnáší asi 2650 kg, přičemž družice má 1400 kg a lander 1250 kg.
Příslušná komise doporučila po analýze cílů mise, váhových poměrů a energetických možností, aby bylo na družici umístěno pět experimentů, z nichž dva už letěly v misi Chandrayaan-1 - i když ve starší verzi. K Měsíci se tudíž vydají:

• Spektrometr pracující v měkkém rentgenovém oboru (CLASS) určený k mapování hlavních chemických prvků na měsíčním povrchu a monitor slunečního rentgenového záření XSM.
• Radar se syntetickou aperturou (SAR) v pásmu L a S, který bude zkoumat horní povrchovou vrstvu a analyzovat různé její komponenty včetně vodního ledu.
• Zobrazující infračervený spektrometr (IIRS) bude zkoumat minerály, molekuly vody a hydroxyly.
• Neutrální hmotový spektrometr (ChACE-2) je určený k analýze lunární exosféry.
• Mapovací kamera (TCM-2) má posloužit k vypracování třídimenzionální mapy povrchu jako podkladu k mineralogickému a geologickému studiu.

• Laserový spektroskop (LIBS)
• Rentgenový spektroskop (APIXS)

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23