Novinky - říjen 2005

2005-10-31- Hayabusa

Co se děje u Itokawy?

Japonská JAXA je na rozsáhlé informování o probíhající misi Hayabusa velice skoupá. Bez problémů lze získat každý den údaje o vzdálenosti od Země a od cílového asteroidu Itokawa, co se ale konkrétního děje, se dozvídáme jen po kapkách. Aspoň tedy zprávy z 2005-10-30 v plném rozsahu:

• Vzdálenost od Země: 292,786,730 km
• Vzdálenost od Itokawy: 5.1 km
• Čtvrtý den činnosti v domovské pozici
• Byl proveden funkční test přibližovacích operací
• Uskutečnilo se pozorování kandidátů na místa odběru vzorků

2005-10-31 - Rosetta

Status Report (2005-10-07 až 2005-10-28, dny mise: 586 až 607)

V popisovaném období se sonda Rosetta nacházela v pasivním přeletovém módu s občasnou kontrolou stavu systémů a drobnými údržbářskými aktivitami. Dne 2005-10-12 byl spuštěn nový řídící program systému řízení polohy AOCS [=Attitude and Orbit Control System], který bude platný až do průletu kolem Marsu v únoru 2007. 2005-10-13 byla provedena oprava palubního softwaru sledovače hvězd, který byl implementován na čidlo STR A [=Star Tracker A].
Kvůli očekávanému enormnímu vytížení sledovací stanice New Norcia v souvislosti s chystaným startem sondy Venus Express, které má trvat tři dny, byla sonda konfigurována do stavu, v němž zůstane celých 11 dnů bez pozemního dozoru. Současně byla upravena strategie desaturace silových setrvačníků, aby zvládly toto období a nebylo ohroženo zaměření sondy na Zemi v okamžiku potřeby opětovného navázání kontaktu.
Ve sledovaném období se neprováděly žádné operace s užitečným zatížením s výjimkou experimentu SREM, který nepřetržitě pokračuje v monitorování radiačního pozadí.
Uskutečnila se tři rádiová spojení přes stanici New Norcia v Austrálii, maximální délka seance činila 8 h. Dne 2005-10-28 byla opětovně sonda použita jako zkušební cíl při zprovozňování nové sledovací stanice Cebreros (Španělsko).
Dne 2005-10-28 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 262.6 mil. km (1.76 AU) od Země, což představovalo 17 min 35 s cesty rádiového signálu. Vzdálenost od Slunce činila 257.5 mil. km (1.72 AU).

2005-10-30 - Cassini

Proč je deváté přiblížení k Titanu označováno T-8?

Otázka položená v titulku jistě už dříve napadla některé hloubavé čtenáře. Stejně tak jim musela padnout do očí zjevná nelogičnost v označování oběhů sondy kolem Saturnu, kdy první tři oběhy jsou pojmenovány A, B, C a další pak 3, 4, 5 atd. Kvůli vysvětlení je třeba se vrátit trochu do historie.
Původně uvažovaný průběh mise Cassini-Huygens byl samozřejmě naplánován dávno před startem. V něm se každý oběh vzestupně čísloval počínaje 1, rovněž průlety kolem Titanu byly označovány T-1, T-2, T-3 atp. Bohužel během sedmileté cesty k planetě objevili technici, že by mohlo pravděpodobně dojít k velkým problémům v komunikaci mezi přistávajícím aparátem Huygens a orbitální částí Cassini. Hrozila ztráta velkého objemu dat, která měla Cassini zachytit a odvysílat na Zemi.
Řešení zapeklité situace se nalezlo v úpravě drah prvních tří oběhů kolem Saturnu. První dva oběhy byly podstatně zkráceny a tím ve stejném časovém intervalu "vznikl prostor" pro zařazení třetího oběhu. Tímto opatřením bylo možno napravit dodatečně zjištěnou chybu a na druhou stranu se co nejrychleji vrátit k původním plánům.
V tomto okamžiku mohli plánovači jednoduše přečíslovat všechny oběhy a nebo přejmenovat pouze první tři. Jelikož již v této době byla pro misi nachystána spousta dokumentů, tabulek, softwaru atd., a protože byla snaha předejít různým nedorozuměním, z původních dvou oběhů 1 a 2 se staly tři nové oběhy A, B, C a ostatní si ponechaly svoje původní číslování tzn. 3, 4, 5 atd. Analogicky byly průlety kolem Titanu označeny T-A, T-B, T-C a pak už následoval T-3, T-4 atd. Tak došlo k tomu, že současný průlet (2005-10-28), který je označen T-8 je už vlastně devátým přiblížením k Titanu. Protože ale jeden z nich (T-C) byl výhradně věnován retranslaci dat z Huygense, je vlastně deváté setkání s měsícem, označené jako T-8, pouze osmou příležitostí pro sběr vědeckých dat.

2005-10-30- Hayabusa

Sonda změnila polohu

V poslední dekádě října opustila Hayabusa pozici ve vzdálenosti přibližně 8 km, odkud sledovala polární oblasti asteroidu Itokawa. Přesunula se do míst, odkud zahájila mapování rovníkových částí a zároveň se rozběhlo detailní snímkování míst, z nichž by mohly být odebírány vzorky. Dne 2005-10-26 se sonda nacházela ve vzdálenosti 4.5 km od planetky, o den později se přiblížila dokonce na 3.4 km.

2005-10-29 - Cassini

Status Report (2005-10-20 až 2005-10-26)

Poslední telemetrické údaje za sondy přijala prozatím sledovací stanice Madrid dne 2005-10-26. Casini pokračuje v letu ve výborné kondici a všechny systémy pracují podle očekávání.
Dne 2005-10-21 se uskutečnila dráhová korekce OTM-039 [=Orbit Trim Maneuver]. Manévr byl zahájen v 16:15 UT malými motorky RCS [=Reactin Control Subsystem], které po 96.6 s práce upravily rychlost sondy o Δv=89.8 mm/s. Operace, nutná k zacílení sondy před nadcházejícím průletem kolem Titanu, proběhla bez problémů.
Od 2005-10-23 se po dva dny provádělo pozorování prstence E pomocí spektrometru VIMS ve vzdálenostech 30 až 40 poloměrů planety. Cílem bylo zaznamenat spektra v různých fázových úhlech. VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] rovněž pořizoval jedenáct hodin snímky sloužící ke globálnímu zmapování Saturnu.
2005-10-24 bylo rozhodnuto zrušit další korekční manévr OTM-040. Při něm byla požadována změna rychlosti kolem Δv=6.8 mm/s.
2005-10-25 byly na sondu vyslány povely pro radarový přístroj, jehož hlavním úkolem bylo při setkání s Titanem T8 sondovat oblast místa přistání pouzdra Huygens.

2005-10-26 - Venus Express

Sonda se zbavuje znečištění

Jak už bylo oznámeno dříve, byl start evropské sondy k Venuši Venus Express odložen na neurčito kvůli nečistotě zjištěné uvnitř aerodynamického krytu. V těchto dnech se zkoumá stupně znečištění a posuzuje se míra nebezpečí, které by kontaminace sondy mohla způsobit. Podle prvních informací se nejednalo o nic fatálního a sonda zůstává v dobrém stavu.
Sestava sondy, urychlovacího stupně Fregat a aerodynamického krytu byla sejmuta z nosné rakety Sojuz a odtransportována zpět do montážní haly ráno v neděli 2005-10-23. Následujícího dne byl kryt odstraněn a technici zahájili inspekci kosmického aparátu. Dosavadní výsledky jsou povzbuzující, protože na těle sondy byly objeveny jen poměrně velké cizí kousky pocházející z izolace kryjící stupeň Fregat. Takovéto znečištění se dá snadno odhalit prostým okem nebo pomocí ultrafialových lamp a poté odstranit. Technici si při tom pomáhají podle velikosti cizorodé částečky pinzetami, vysavači nebo dusíkovými pistolemi.
Kontrola sondy bude pokračovat ještě několik dní. Zvláštní pozornost se musí věnovat optickým přístrojům. Potom se bude muset Venus Express podrobit opakovaným rutinním zkouškám. Teprve pak se může připojit na Fregat a nakonec na opět nosnou raketu.
Nové datum startu by mělo být oznámeno v nejbližší době. Prozatím nepanují obavy, že by se nepodařilo sondu vypustit uvnitř startovního okna, které se uzavírá 2005-11-24.

2005-10-26 - Rusko

Ruská vláda schválila kosmonautický program do roku 2015

Ruská vláda odsouhlasila vesmírný program na období 2006 až 2015. Oznámil to Anatolij Perminov, šéf Federální kosmické agentury 2005-10-25 tiskové agentuře RIA.
Z oblasti výzkumu těles Sluneční soustavy stojí v popředí projekt sondy Fobos-Grunt, která má na Zemi dopravit vzorky hornin z povrchu malého měsíčku Marsu. Koncem roku 2006 by se měl zahájit 500 dnů trvající přípravný experiment na pilotovanou misi k Marsu.
Dalšími významnými součástmi ruského kosmického plánu je vícenásobně použitelná pilotovaná loď Kliper (Clipper), dva nosné prostředky - Angara a Sojuz-2 a nový modul pro mezinárodní kosmickou stanici ISS.

2005-10-22 - Venus Express

Start se odkládá

Během posledních přípravných operací před startem evropské sondy Venus Express k Venuši se objevil nepříjemný problém, který závažně zasáhl do prozatím hladkého průběhu prací. Uvnitř aerodynamického krytu užitečného zatížení bylo detekováno blíže nespecifikované znečištění (kontaminace). Informace se objevila na internetových stránkách ESA dne 2005-10-21.
Znamená to, že sonda bude muset být demontována z urychlovacího stupně Fregat, opětovně vyčištěna a znovu instalována. Znečištění se do prostoru dostalo buď ze stupně Fregat nebo z aerodynamického krytu. Důsledkem zjištěné kontaminace je nutnost o několik dní odložit start, původně plánovaný na 2005-10-26. Shodly se na tom organizace ESA i Starsem, která zajišťuje start. Nové datum bude teprve oznámeno.

2005-10-22 - Cassini

Status Report (2005-10-13 až 2005-10-19)

Prozatím poslední telemetrii ze sondy kroužící kolem Saturnu přijala 2005-10-19 sledovací stanice DSN [=Deep Space Network] poblíž Madridu. Cassini se nachází ve výborném stavu a funguje podle očekávání.
Po nedávných vzrušujících okamžicích, které prožíval řídící tým při sérii několika přiblížení k objektům Saturnova systému, byl sledovaný týden poměrně klidný. Dne 2005-10-14 byla zahájena týden trvající kontrola softwaru infračerveného spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Do těchto chvil probíhá vše dobře. Dále se uskutečnila schůzka specialistů, zabývající se letovou strategií v časovém intervalu mezi osmým průletem kolem Titanu (2005-10-28) a setkáním s měsícem Rhea (2005-11-26). V tomto období jsou mj. plánovány korekční manévry OTM-041 až OTM-043.

2005-10-19 - Venus Express

Probíhá integrace nosné rakety s užitečným zatížením

Na kazašském kosmodromu Bajkonur finišují přípravy na vypuštění evropské sondy k Venuši.
V úterý 2005-10-18 v 17:30 místního času (11:30 UT) byla sestava sondy Venus Express s urychlovacím stupněm Fregat, ukrytá pod aerodynamickým krytem naložena na železniční vagón, který ji měl odtransportovat z montážní budovy MIK-112 do budovy MIK-40, kde se sestavuje nosná raketa. K nákladu byla připojena vzduchová potrubí, pomocí nichž se uvnitř krytu během převozu udržovala správná čistota a teplota prostředí.
Vzdálenost mezi oběma budovami činí asi 40 km ale cesta trvala pět a půl hodiny, protože rychlost jízdy se udržovala kvůli cennému nákladu velice nízká. Na cestu vlak vyrazil kolem 21:15 a na místě se objevil následujícího dne po půlnoci v 02:45 místního času (20:45 UT, 2005-10-18).
V průběhu dne byla sestava mechanicky spojena se třetím stupněm (Blok I) nosné rakety Sojuz. Činnost týmu starajícího se o sondu se týkala jen kontroly tlaku paliva a okysličovadla v nádržích a monitorování teploty vzduchu pod aerodynamickým krytem.
První a druhý stupeň rakety (centrální stupeň a čtyři boční motorové jednotky) už byly sestaveny dříve a čekaly na konečnou montáž kompletního nosiče.
Mezitím pokračují veškeré přípravné práce na startovní rampě. V bunkru bylo instalováno pozemní podpůrné elektrické zařízení EGSE [=Electrical Ground Support Equipment], kterým se sleduje stav sondy až do okamžiku startu, a bylo zkontrolováno elektrické spojení mezi bunkrem a startovní věží. Prověřeny byly komunikační trasy mezi řídícím bunkrem na Bajkonuru a řídícím střediskem ESOC [=European Space Operations Centre], hlasové okruhy přes spojové družice a telefonní linky.
Do plánovaného startu zbývá už jen jeden týden.

2005-10-18 - Venus Express

Sonda je pod aerodynamickým krytem

2005-10-17 byl na sestavu sondy Venus Express a urychlovacího stupně Fregat instalován aerodynamický kryt. Prvním krokem operace bylo otočit sestavu z vertikální do horizontální polohy. Jelikož již byly nádrže sondy i stupně Fregat naplněny pohonnými látkami, byla manipulace s nimi klasifikována jako riziková a prováděla se s nejvyšší opatrností a za přítomnosti minimálního počtu lidí v čisté montážní hale.
Po otočení bloku do vodorovné polohy následovala řada kontrol. Ty měly mj. za účel prověřit, zda jsou všechny pomocné a manipulační úchyty odstraněny, zda byly sejmuty ochranné kryty na užitečném zatížení, hvězdných čidlech a slunečních bateriích atp. Po finální vizuální obhlídce bylo teprve vydáno povolení na instalaci aerodynamického krytu. Pozdější přístup ke kosmické sondě již byl vyloučen.
Po skončení kontrol přišli ke slovu ruští specialisté, kteří pokračovali s montáží aerodynamického krytu. Během této operace zůstal blok sondy zafixovaný v horizontální poloze. Kryt se přisunul na pohyblivém vozíku MGSE [=Mechanical Ground Support Equipment] a pomalým pohybem se nasadil na sestavu sondy a stupně Fregat. Nakonec dosedl na přírubu, který představuje místo spoje mezi nosnou raketou Sojuz a urychlovacím stupněm.
I další operace již byly zcela v režii ruského týmu. Aerodynamický kryt bylo potřeba opatřit různými závěsy a pružinami, pomocí nichž se uskuteční oddělení krytu několik minut po startu rakety.
Všechny plánované operace byly úspěšně zakončeny a nyní sestava skládající se ze stupně Fregat, sondy, krytu, mezistupňové konstrukce a adaptéru na nosnou raketu čeká na přesun z haly MIK-112 vlakem do 40 km vzdálené haly MIK-40, kde se sestavuje nosná rakety a nacházející se již v areálu startovní rampy. Převoz by se měl uskutečnit 2005-10-18.

2005-10-18 - Cassini

Status Report (2005-10-06 až 2005-10-12)

Prozatím poslední telemetrii ze sondy přijala 2005-10-12 stanice Goldstone. Cassini zůstává ve skvělém stavu a všechny systémy pracují normálně.
2005-10-06 padlo definitivní rozhodnutí o zrušení korekčního manévru OTM-037. Předcházel mu rozbor, který potvrdil, že dopad na požadovanou trajektorii bude minimální - v případě průletu kolem Dione prakticky neměřitelný, a u Telesta jen velmi malý.
2005-10-08 se začal let řídit podle sekvence S15. Program je rozpočítán na 35 dní a skončí 2005-11-12. V tomto období se uskuteční cílený průlet kolem Dione (2005-10-12) a Titanu (2005-10-28) a necílené průlety kolem měsíců Telesto, Pallene, Atlas, Enceladus, Methone a Calypso. Plánovány jsou korekce OTM-038 až OTM-041.
2005-10-09 byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru. Toto opatření bylo preventivně učiněno před průletem nebezpečnou prachovou zónou související s prstencem E. Motor se měl otevřít opět o dva dny později kvůli plánovanému manévru OTM-038 a znovu krátce zakrýt v době průletu rovinnou prstenců. Pak už by měl kryt zůstat otevřený až do poloviny května příštího roku.
2005-10-11 se uskutečnilo velice těsné přiblížení k měsíci Dione. Nejmenší vzdálenosti bylo dosaženo v 19:10 UT a činila asi 500 km. Sonda minula měsíc rychlostí 9 km/s. Dione je těleso o průměru 1120 km a po satelitech Japetus a Rhea je třetí největší ledovou družicí Saturnu. K přiblížení došlo blízko pericentra oběžné dráhy kolem Saturnu. Po průletu bylo nezbytné provést co nejdříve korekční manévr, který měl napravit rušivý efekt těsného průletu na trajektorii sondy.
Po setkání s Dione se Cassini necíleně přiblížila k dalším měsíčkům Telesto, Pallene, Atlas a Enceladus.
Korekční manévr OTM-038 proběhl dne 2005-10-12. Operace se uskutečnila den po setkání s Dione a jeho provedení bylo vymezeno okamžiky průletů rovinou prstenců na vzestupné a sestupné větvi dráhy, kdy měl být motor chráněn krytem proti zásahu částečkami prachu. Hlavní motor zahájil práci v 19:15 PST a po době činnosti t=92.7 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=14.8 m/s. Operace proběhla bez problémů.

2005-10-17 - Stardust

NASA se připravuje na návrat vzorků z komety

Částice posbírané v okolí komety Wild 2 jsou již netrpělivě očekávány ve středisku JSC [=Johnson Space Center] v Houstonu. Sonda Stardust by je měla na Zemi dopravit začátkem příštího roku 2006-01-15. Prachová zrnka by mohla vědcům poskytnout nové údaje vedoucí k lepšímu poznání komet a jejich role v solárním systému.
S kometou se sonda setkala před dvěma lety 2004-01-02.
Vědecký tým a skupina mající za úkol najít schránku se vzorky a dopravit ji do JSC se mezi 2005-10-03 a 2005-10-07 v JSC společně nacvičovali jednotlivé kroky záchranné operace. Schránka určená na vzorky z komety byla převezena do JSC a umístěna do speciální čisté laboratoře Stardust Laboratory. Zde vědci odstranili kryt a zkoušeli postupy zhotovení dokumentace, zpracování a analýzy kometárních a mezihvězdných částic.

2005-10-17 - 2001 Mars Odyssey

Přímý přenos z Marsu

Arizonská státní univerzita (ASU) spustila na adrese http://themis.asu.edu webovou stránku, která poskytuje "živý" přenos z Marsu. Na skrolujícím panelu se promítají snímky ve viditelném a infračerveném oboru tak, jak je posílá přístroj THEMIS [=Thermal Emission Imaging System] umístěný na palubě sondy 2001 Mars Odyssey. Podle vyjádření vydoucího vědeckého týmu, prof. Phila Christiansena se na stránce objevují obrázky ve stejném okamžiku, v jakém je dostávají k dispozici týmy vědců.
THEMIS je speciální kamera, která je vybavena 10 filtry v infračerveném vlnovém pásmu a 5 filtry pro vizuální obor. Jejím úkolem je studovat mineralogii Marsu a dále teplotní a fyzikální vlastnosti povrchu planety. Ve viditelném oboru činí rozlišení 18 m/pixel a v infračerveném pásmu 100 m/pixel.
Na webové stránce lze najít mj. rovněž výběr nejlepších snímků, interaktivní mapu Marsu, ze které je možno získat přístup ke všem 82000 snímkům z kamery a soupis nejdůležitějších objevů učiněných prostřednictvím experimentu THEMIS.

2005-10-16 - Venus Express

Sonda spolu s urychlovacím stupněm elektricky odzkoušeny

2005-10-13 byla sonda Venus Express poprvé po instalaci na urychlovací stupeň Fregat elektricky zapojena. Tomuto okamžiku předcházelo propojení konektorů, přes něž byla sonda napájena v době, kdy ještě stála na zemi, se stupněm Fregat. Jediné elektrické spojení s kosmickou stanicí je teď výhradně přes konektor na urychlovacím stupni.
Po zapojení elektrického proudu proběhly zkoušky, které měly prověřit kvalitu všech spojů počínaje pozemním podpůrným zařízení EGSE [=Eletrical Ground Support Equipment], přes Fregat a adaptér na nosné raketě až k vlastnímu kosmickému plavidlu. Po skončení testů byla sonda opět vypnuta. K dalšímu zapojení dojde až v noci před přepravou na startovní rampu, když se budou nabíjet letové akumulátory.
Poslední činnost rušného dne se týkala propojení pyrotechnických vedení mezi adaptérem nosné rakety a urychlovacím stupněm. V tomto místě dojde po skončení práce nosné rakety Sojuz k oddělení stupně Fregat, když se za pomoci pyrotechniky přetnou spojovací šrouby.

2005-10-12 - Rosetta

Status Report (2005-09-17 až 2005-10-07, dny mise: 566 až 586)

V popisovaném třítýdenním období se sonda nacházela v pasivním přeletovém módu, během něhož se prováděly pouze periodické kontroly vybavení. Ve dnech 2005-09-28 a 2005-09-29 se uskutečnily zkoušky systémů udržování orientace s výjimkou silových setrvačníků, neboť nebyl zájem o dlouhodobější zapojení orientačních motorků do provozu. U reaktivního systému udržování orientace ještě stále probíhá pozorování, které by mělo objasnit problémy, ke kterým došlo v srpnu během hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode]. Všechny prověrky dopadly úspěšně.
Protože byla sonda vystavena účinkům silné sluneční erupce ze dne 2005-09-08, proběhlo přezkoušení několika palubních pamětí, zda nebyly trvale poškozeny setkáním s proudem nabitých částic. Všechny kontrolované paměti byla shledány bez závad.
Dne 2005-09-20 se uskutečnila zkouška detektoru iontů a elektronů RPC-IES. Test se nakonec nepodařilo dokončit kvůli chybě v odvysílaném programu. O den později, 2005-09-21 byla procesorová jednotka DPU1 [=Data Processing Unit 1] na přistávacím aparátu podrobena komplexnímu přezkoušení spojenému s odstraňováním případných závad. Operace proběhla úspěšně a DPU1 byla posléze opět reaktivována.
Ve sledovaném období se uskutečnilo celkem 5 rádiových seancí prostřednictvím sledovací stanice New Norcia (Austrálie) s maximální délkou spojení 10 h. Kromě toho byla Rosetta využita v rámci sledovací kampaně a ověření funkce nové sledovací stanice ESA vybudované v Cebreros (Španělsko). Spojení proběhlo ve třech cyklech mezi 2005-09-26 a 2005-09-28. Nová stanice a rozhraní do řídícího střediska se osvědčily ve všech prověřovaných módech - příjmu telemetrie, vysílání povelů a sledování.
Dne 2005-10-07 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 226.2 mil. km (1.51 AU) od Země a 252.4 mil. km (1.69 AU) od Slunce. Rádiový signál putoval v jednom směru 12 min 34 s.

2005-10-12 - Venus Express

Sonda připojena na urychlovací stupeň

Dnes, 2005-10-12 byla na kosmodromu Bajkonur sestava kosmické sondy Venus Express a adaptéru určeného k napojení na nosný prostředek umístěna na urychlovací stupeň Fregat.
Činnost byla klasifikována jako nebezpečná, protože v době montáže už byl Venus Express i stupeň Fregat naplněny 570 kg, resp. 5000 kg vysoce hořlavého a jedovatého paliva. Sestavení provedly společně týmy z průmyslového konsorcia, které postavilo sondu a firmy NPO-Lavočkin, výrobce stupně Fregat.
Zítra je v plánu propojení urychlovacího stupně a adaptéru kabely, pomocí nichž bude sonda napájena a řízena po dobu čekání na start. Následovat má krátké zapnutí sondy a funkční test, mající za cíl prověřit integritu propojovací kabeláže a základní přezkoušení palubních zařízení.
Do plánovaného data startu již zbývají poslední dva týdny.

2005-10-10 - Ulysses

15. výročí mise

Patnáct let po vypuštění pokračuje sonda Ulysses, společný podnik organizací ESA a NASA v letu na dráze kolem Slunce a nadále předává cenné informace o naší nejbližší hvězdě.
Kosmická sonda Ulysses byla vyrobena v Evropě a do vesmíru ji vynesl 1990-10-06 americký raketoplán Discovery. Od tohoto data už na své pouti urazila obdivuhodných 17 miliard km. Během mise doslovně otevřela nové okno do heliosféry, oblasti obklopující Slunce, která se rozkládá až za samotné hranice solární soustavy.
Ulysses je prvním lidským výtvorem, který byl naveden na dráhu procházející nad polárními oblastmi Slunce s oběžnou dobou 6 roků. Z této unikátní dráhy má možnost sledovat všechny "zeměpisné" šířky sluneční koule a tím zkoumat dosud neprobádané sluneční oblasti.
Na palubě sondy se nachází sada důmyslných vědeckých přístrojů, mnohé z nich předtím neměly možnost vydat se do vesmíru. Jejich zásluhou bylo učiněno mnoho převratných objevů, o nichž se autorům projektu v roce 1970, když se začala mise plánovat, ani nesnilo.
Ulysses umožnila první čtyřrozměrný průzkum (tři prostorové souřadnice plus časové měřítko) slunečního větru, což je stálý proud nabitých částic vyvrhovaných Sluncem a vyplňující celý prostor kolem nás. Díky těmto údajům mají vědci příležitost nejenom poznávat zdroj slunečního větru ale i studovat samotné prostředí Sluneční soustavy. Ulysses příkladně poskytl zcela nový pohled na fenomén přepólování magnetického slunečního pole. Zkoumal původ kosmických paprsků, hranici heliosféry a mezihvězdného média a dokonce přispěl k upřesnění základních kosmologických koncepcí např. v otázce vývoje hmoty ve vesmíru.
V únoru 2004 rozhodl Výbor pro vědecké programy ESA o prodloužení mise Ulysses až do března 2008. Tím se dokončí třídimenzionální mapování heliosféry podstatného úseku z 22letého slunečního magnetického cyklu.
Happy birthday, Ulysses!

2005-10-08 - Cassini

Status Report (2005-09-29 až 2005-10-05)

Zatím poslední telemetrii ze sondy přijala sledovací stanice Canberra dne 2005-10-05. Let sondy pokračuje podle plánu a systémy jsou ve výborném stavu.
Ve zprávě z minulého týdne bylo uvedeno, že budou podniknuta opatření na záchranu přibližně 88 Mb dat z průletu kolem Hyperionu, nepřijatých vinou závady na pozemní stanici DSS-14. Dne 2005-09-29 byly z řídícího střediska odvysílány povely, které upravily obslužný program palubního záznamníku SSR-B [=Solid State Recorder].
K přehrání dat došlo až 2005-10-04. Bylo potvrzeno, že údaje z radaru dorazily na Zemi v pořádku. Jednalo se o 85 Mb vědeckých a inženýrských záznamů a 0.02 Mb interních dat.
2005-10-04 se uskutečnila schůzka, na níž se probírala strategie setkání s měsíci Dione 1 až Titan 8. Jedná se o interval od 2005-10-11 do 2005-10-28 a mj. obsahuje tři korekční manévry OTM-038 [Orbit Trim Maneuver] až OTM-040.

2005-10-07 - Extrasolární planety

Na řadě jsou planety velikosti Země

Otázky, zda kolem cizích hvězd obíhají planety o velikosti Země a zda by mohly být domovem cizího života, mohou být již brzy, alespoň částečně, zodpovězeny. Pomoci by měly nové technické prostředky, které se dostaly astronomům do rukou.
Na hvězdárně Keck Observatory na hoře Mauna Kea na Havajských ostrovech se technikům úspěšně podařilo potlačit světlo tří hvězd, včetně známé Vegy (αLyr) tak, že jeho intenzita poklesla stokrát. To by mělo umožnit prozkoumat nejbližší okolí hvězdy a detekovat prachový prstenec, ve kterém se mohou zformovat planety. Prachový disk v normálním případě nemůžeme vidět, protože je přezářen světlem centrálního slunce.
Úspěchu bylo dosaženo zařízením Keck Interferometer, které propojilo dva desetimetrové dalekohledy. Interferometrickou kombinací vznikl přístroj o výkonu odpovídajícímu jedinému fiktivnímu teleskopu o průměru fotbalového hřiště. O potlačení světla hvězdy se pak postaral další přístroj pojmenovaný nuller {=rušič, mařič, nulovač}.
Měření prováděná touto technologií možná pomohou vybrat vhodné cíle pro plánované projekty NASA chystané pod názvem Terrestrial Planet Finder. Jedna z misí má pátrat po planetách pozemského typu ve viditelném a druhá v infračerveném vlnovém oboru.
Potlačení světla hvězdy je prvním krokem chystaného výzkumu. Dále by mělo být zahájeno pátrání po prachových oblacích kolem hvězd. Kampaň začne koncem příštího roku až se vyladí citlivost nulleru. Kombinace informací ze všech misí pátrajících po extrasolárních planetách poskytne kompletní obraz o potenciálních, Zemi podobných světech - jak jsou velké, jsou-li dostatečně teplé a jestli jejich atmosféry a povrch nenaznačují existenci současného života.
Dosud se astronomům podařilo objevit kolem 150 planet u cizích sluncí. Většina z nich jsou obři velikosti Jupitera, žádná zatím není tak malá jako Země. Přitom na oběžnicích srovnatelných se Zemí je největší šance najít život, obzvlášť jestli se budou nacházet ve správném teplotním pásu a budou mít příhodnou geologickou a chemickou stavbu.

2005-10-06 - Asteroidy

Xena má vlastní satelit

Objekt 2003 UB313, prozatím nazývaný také "Xena", už byl v Horkých novinkách zmiňován v článku z 2005-09-14. Těleso, aspirující na označení 10. planeta Sluneční soustavy, poskytuje stále nový materiál, aby si tento titul zasloužilo. Jedná se o asteroid (?) z Kuiperova pásu o průměru - podle posledních odhadů - o 20% větším než má Pluto. Pohybuje se ve vzdálenosti 97 AU (astronomických jednotek) od Slunce a je tudíž v současné době nejvzdálenějším objektem patřícím do solárního systému. Jako poslední senzaci oznámili astronomové z Kalifornského technologického institutu (Caltech) a jejich spolupracovníci, že kolem "Xeny" krouží malý měsíc.
Satelit je asi 100x slabší než hlavní objekt a oběhne kolem "Xeny" každých několik týdnů. Poprvé byl pozorován 2005-09-10 pomocí 10metrového teleskopu Keck II na Havajské observatoři. Zpráva o objevu byla zaslána do Astrophysical Journal Letters dne 2005-10-03. Po měsíci bylo pátráno naprosto cíleně. Objevitelé vycházeli z analogického výskytu přirozených satelitů u většiny respektovaných planet naší soustavy. "Xena" je jméno hrdinky-bojovnice ze známého televizního seriálu. Není proto divu, že nově objevený měsíček obdržel pojmenování (samozřejmě zatím neoficiální) po věrné družce televizní Xeny - Gabrielle. Rozměr tělesa "Gabrielle" je odhadován na desetinu velikosti hlavního objektu. Jestliže se tedy počítá, že "Xena" má průměr 2700 km, mohla by mít "Gabrielle" kolem 250 km. Aby se tento údaj upřesnil, bude potřeba určit složení měsíce. Většina objektů Kuiperova pásu, masivního shluku miniplanet rozprostírajícího se za drahou Neptunu, je tvořeno napůl kamenem a napůl vodním ledem. Takto složené těleso odráží světlo způsobem, který se dá odhadnout a na základě toho se dá s jistou přesností přiřadit ke změřené svítivosti rozměr objektu. Pokud by bylo zastoupení ledu větší (tzn. těleso by bylo bělejší), planetce by pro dosažení stejné svítivosti postačoval menší průměr.
Další pozorování měsíce "Xeny" by se mělo uskutečnit v listopadu a v prosinci pomocí družicového dalekohledu Hubble Space Telescope (HST). Měla by se upřesnit oběžná dráha "Gabrielle" a z toho by se dala podle Newtonových zákonů vypočítat hmotnost "Xeny".
Objev měsíčku "Gabrielle" byl umožněn použitím adaptivní optiky (Laser Guide Star Adaptive Optics system) na teleskopu Keck II, která odstraňuje rušivé efekty atmosférických turbulencí a vytváří ostrý obraz sledovaného slabého cíle.
Nová optická metoda umožnila stejnému týmu astronomů v lednu pozorovat v Kuiperově pásu měsíček i u druhého velkého asteroidu "Santa" neboli 2003 EL61. Třetí velký objekt "Easterbunny" (2005 FY9) se musí prozatím bez oběžnice obejít. Počítáme-li do Kuiperova pásu i planetu Pluto, máme již tři obří tělesa ze čtyř, které mají vlastní satelit. Zdá se tedy, že přítomnost vícenásobných objektů nebude ve vzdálených končinách Sluneční soustavy výjimkou.
Dříve se vědci domnívali, že objekty Kuiperova pásu mohou získat měsíc procesem gravitačního zachycení, při němž se dvě původně samostatná tělesa k sobě přiblíží a přitažlivé síly většího připoutají menší. V případě Pluta mělo jít o jiný způsob. Těsná dvojice Pluto-Charon patrně vznikla před miliardami let rozbitím původně větší planety srážkou s jiným velikým projektilem z Kuiperova pásu. Poslední výše popsané objevy naznačují, že způsob vzniku měsíců popsaný u Pluta bude patrně obvyklý.

2005-10-05 - Měsíc

NASA vybrala tým na stavbu přistávacího aparátu

NASA oznámila 2005-09-30, že vybrala střediska Marshall Space Flight Center (MSFC), Huntsville, Ala. a Goddard Space Flight Center (GSFC), Greenbelt, Md., aby řídila vývoj přistávacího lunárního aparátu. Vypuštěn nebude pravděpodobně dříve než v roce 2010. Má prověřit možnost přesného přistání na vybraném místě, zhodnotit prostředí oblasti přistání a posoudit, zda místní zdroje mohou být užitečné z hlediska trvalé lidské přítomnosti.
Hlavním úkolem mise bude zjistit, zda se na permanentně zastíněných místech v polárních regionech existuje vodní led, což by mělo nesmírný význam pro pobyt lidí na Měsíci.
Přistávací aparát bude zkoušet kritické automatické přistání a schopnosti precizního dosažení požadovaného bodu na povrchu Měsíce, což jsou nezbytné předpoklady příštích pilotovaných expedic. Současně se mají ověřovat metody snížení rizika havárie během přistávacího manévru. Zkušenosti z této mise a získaná data by měla hrát zásadní roli pro návrat lidí na Měsíc a prodloužení doby pobytu na jeho pobytu.
Jako předstupeň pilotovaných expedic vyhlásila NASA program robotického lunárního průzkumu RLAP [=Robotic Lunar Exploration Program], jehož podstatou bude série automatických měsíčních průzkumníků. Uváděný přistávací aparát je druhá mise programu RLEP. První misí bude Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Družice LRO určená na selenocentrickou dráhu se již staví v GSFC a měla by odstartovat v roce 2008. Orbiter ponese šest vědeckých přístrojů a bude mapovat a snímkovat měsíční povrch, hledat podzemní ledové vrstvy a měřit kosmickou radiaci.

2005-10-05 - Voyager 1

Nové informace z hranic Sluneční soustavy

Kosmická sonda Voyager 1 ještě po 28 letech putování kosmickým prostorem vysílá překvapivé zprávy z oblastí, které by se daly nazvat hranicí solárního systému. Nové objevy byly zveřejněny v časopise Science z 2005-09-23.
Sonda se nachází v oblasti heliopauzy, tedy v místech, kde se sluneční vítr setkává s řídkým mezihvězdným plynem. Interakce slunečních částic s mezihvězdným prostředím je mnohem dynamičtější a komplexnější než jsme se dosud domnívali. Voyager 1 by měl překonat prostor heliopauzy za osm až deset let a dvojče Voyager 2 o pět let později.
Voyager 1 už prolétl rázovou vlnou, v níž rychle se pohybující částice slunečního větru (řádově stovky km/s) skokově snižují rychlost, zhušťují se a ohřívají vlivem srážek s mezihvězdným plynem. Očekávalo se, že rychlost poklesne na desítky km/s. Zdá se ale, že snížení rychlosti je mnohem větší a občas to vypadá, jako by dokonce sluneční vítr vanul opačným směrem, tzn. dovnitř Sluneční soustavy. Mohlo by to být způsobeno tím, že tlak slunečního větru směrem ven poklesl současně s poklesem sluneční aktivity v průběhu 11letého slunečního cyklu.
Další překvapení přineslo měření magnetického pole. Bylo zjištěno, že meziplanetární magnetické pole ve vnějších oblastech sluneční soustavy za rázovou vlnou se mění pomaleji než ve vnitřních prostorách systému. Orientace pole se mění během otáčky Slunce dvakrát. Protože sluneční otočka trvá 26 dní, směr magnetického pole se mění každých 13 dní. Magnetické pole s různou orientací je unášeno slunečním větrem a vytváří jakési pásy odlišných vlastností. Tyto "zebří pruhy" dohánějí sondu a přístroje na palubě registrovaly každých 13 dní změnu. Za rázovou vlnou se pásy pohybují skoro stejnou rychlostí jako sonda, takže trvá asi 100 dní, než je možno pozorovat změnu orientace pole.
Pravděpodobně nejvýznamnější objev souvisí s tím, co vlastně pozorováno nebylo. Vědci předpokládali, že mezihvězdné ionty by měly v oblasti rázové vlny řadou srážek získávat rychlost a tím by mělo vznikat pozorované kosmické záření o vysokých energiích. Očekávalo se proto, že v rázové vlně bude zaznamenána zvýšená intenzita záření. S překvapením bylo zjištěno, že záření neustále zesiluje i za rázovou vlnou. Znamená to, že zdroj kosmického záření musí ležet v oblastech, kterých sonda ještě nedosáhla.
Obě sondy, Voyager 1 i Voyager 2, pokračují v letu směrem od Slunce. Pokud nedojde k neočekávané závadě (nebo NASA z finančních důvodů stanice nevypne), je jejich životnost limitována výkonem palubních termoelektrických generátorů, které vyrábějí elektřinu z tepla vznikajícího přirozeným rozpadem plutonia.

2005-10-04 - Technologie

Zkoušky planetárního terénního vozidla v poušti

Až do začátku loňského roku, kdy prezident Bush vyhlásil ambiciózní plán výzkumu vesmíru, neměla NASA žádný oficiální plán na vyslání lidí na Měsíc nebo na Mars. To ale nemohlo zabránit nezávislé skupině vědců, pocházejících ze střediska Johnson Space Center (JSC) v Houstonu, aby zkoumali technologie, které budou potřeba pro takovéto mise.
Každoročně přibližně na deset dní se odebírali do pouště a tam zkoušeli nová zařízení a postupy, jenž by mohly být jednou kosmickým cestovatelům užitečné. Projekt přezdívaný Desert RATS [=Research and Technology Studies] {=Pouštní krysy} právě nedávno ukončil osmou sezónu v terénu. Tentokrát se zkoušky odehrávaly v lokalitě známého meteoritického kráteru v Arizoně. Země neposkytuje mnoho terénů, které by dobře napodobovaly podmínky na Marsu. Arizonská poušť se ale pro účely letošních experimentů podobá prostředí na Marsu dostatečně.
Podle vedoucího skupinky, Joea Kosma z JSC, je kráter ideálním místem, protože "když si odmyslíte vegetaci, atmosférický tlak snížíte a slunce posunete kousek dál, v podstatě dostanete druh terénu, jaký byste nalezli na Marsu." Jedná se o divokou, mírně pahorkovitou krajinu s rozesetými kameny a balvany. A samozřejmě se spoustou prachu. Prach je všude, poletuje kolem v prudkých větrných poryvech, vytváří prašné víry a na všem se usazuje.
Tohoto roku byly dva týdny věnovány zkouškám vzájemné spolupráce dvojice "astronautů" (do skafandru oblečených vědců) a vozidla (roveru) pojmenovaného SCOUT [=Science Crew and Operations Utility Testbed].
Astronauti na Měsíci nebo na jiné planetě budou provádět mnoho stejných činností jako geologové na Zemi. Budou chodit po krajině, pozorovat terénní útvary, pořizovat snímky, sbírat vzorky skal a půdy. Astronauti ale mají oproti pozemským výzkumníkům značně omezené prostředky. Navíc bude jejich zájmem propátrat co největší oblast. Bude proto výhodné šetřit energii a soustředit se, pokud to bude možné, jen na vědeckou činnost. Jeví se proto jako nezbytné zkombinovat činnosti prováděné lidmi a stroji. Například SCOUT umožní dopravit výzkumníky na místo zájmu rychleji a s menší námahou.
SCOUT vypadá jako mírně přerostlá písečná "bugina". Její návrh vychází z měsíčního vozidla, které používali astronauti programu Apollo v sedmdesátých letech 20. století. Sedadla jsou dimenzována tak, aby sloužila dvěma lidem v objemných skafandrech. Ovládací joystick a dotyková obrazovka jsou přiměřeně velké pro manipulaci těžkých rukavicích. Nese rozsáhlou sestavu kamer a spojovacích prostředků. Maximální rychlost jízdy obnáší asi 10 km/h.
První zkoušky v terénu absolvovalo vozidlo v roce 2004. Tehdy bylo na něm všechno na manuální ovládání. Znamenalo to např., že pokud bylo třeba dojet k nějakému místu, nezbylo než aby jeden řidič nasedl a absolvoval trasu jako s autem. Letos se zkoušely různé dálkově ovládané činnosti. "Astronaut" měl k dispozici řídící skříňku s příslušným ovladačem, tlačítky a páčkami, jimiž mohl řídit rover stejně, jako kdyby seděl "za volantem". Podobně se dalo vozidlo ovládat i povely vysílanými z tisíce km vzdáleného řídícího centra v JSC. Podobné ovládání na Marsu nebude ale asi příliš použitelné, vzhledem k velkému časovému zpoždění mezi vysláním příkazu na Zemi a jeho provedením na rudé planetě. V tomto případě by se ale mohla použít metoda provádění dávek příkazů, jakou jsou právě navigovány rovery Spirit a Opportunity. Stručně by se dala popsat např. jako "dojeď do místa č. 1, vyfotografuj okolí, přesuň se do bodu 2, zhotov panorama, zajeď na místo č. 3, vrať se do výchozího bodu."
Zřejmě nejatraktivnějším pokusem byla práce roveru SCOUT ve funkci "následuj člověka". Jak už název napovídá, vozidlo jako nákladní mula popojíždí s nákladem přístrojů a sesbíraných vzorků za geologem putujícím krajinou. Na palubě může mít rover samozřejmě celou sadu automatických kamer, přístrojů zjišťujících polohu a dalších užitečných věcí. Inženýři "cvičí" vozidlo také na to, aby dokázalo reagovat na jistá gesta. Například astronaut může ukázat prstem na určitý bod a počítač na roveru pozná, že má zmíněný cíl vyfotografovat. Podobných "vychytávek" by se dala vymyslet jistě celá řada.
Ačkoliv budou budoucí astronauti bezpochyby používat vozidla s podobnými vlastnostmi jako má SCOUT, není možné mluvit o postaveném stroji jako o prototypu příštích roverů. Jedná se o pouhé zkušební zařízení, na kterém se ověřovala mj. podstata řízení v automatickém a poloautomatickém režimu, překonávání překážek a sledování člověka. Na Mars zcela určitě nepoletí např. automobil na gumových pneumatikách plněných vzduchem ale kola budou pravděpodobně zhotovena z aluminiových konstrukcí. Počítač SCOUTu byl sestaven z běžně dostupných komponent. Ani ty nejsou pro kosmické účely příliš vhodné - je třeba používat součástky odolné prachu, radiaci atp. Zkušenosti získané "Pouštními krysami" mohou být nicméně užitečné, dojde-li skutečně k návratu lidí na Měsíc a někdy ve vzdálené budoucnosti třeba k letu na Mars.

2005-10-02 - Mars

Zemětřesení na Marsu?

Na snímcích družice Mars Global Surveyor (MGS) byla na povrchu planety zjištěna série geologických změn, pravděpodobně vyvolaných otřesy půdy (zemětřesením či "marsotřesením"). Sonda zaznamenala brázdy v pískové duně, které na předchozích snímcích z roku 2002 neexistovaly. Dvě nové brázdy vyfotografované v dubnu jsou 900 m dlouhé a přibližně 30 až 40 m široké.
Dále jsou na některých místech patrné čerstvé stopy zanechané převalujícími se balvany. Optické přístroje sondy zachytily více než tucet balvanů, které se skutálely ze svahů v období mezi listopadem 2003 a prosincem 2004. "Do pohybu je mohl uvést silný vítr nebo marsotřesení," sdělil Tom Thorpe, manažer mise v JPL.
MGS dále zdokumentoval zmenšující se vrstvy zmrzlého oxidu uhličitého poblíž jižního pólu, což ukazuje na měnící se klima. Přítomnost tolika změn na tváři planety je důkazem, že Mars je mnohem dynamičtější planeta, než jsme se dříve domnívali.

2005-10-01 - Cassini

Status Report (2005-09-22 až 2005-09-28)

Prozatím poslední telemetrii ze sondy přijala sledovací stanice Goldstone dne 2005-09-28. Cassini je ve skvělém stavu a pracuje normálně.
Dne 2005-09-22 bylo řízením letu rozhodnuto zrušit korekční manévr OTM-034, který byl původně plánován na příští den. Korekce, která měla doladit dráhu před průletem kolem měsíce Hyperion byla uznána za nepotřebnou. Místo změny trajektorie bylo nutno mírně upravit zaměření sondy kvůli tomu, že bude měsíc míjet v nepatrně odlišné poloze.
2005-09-23 došlo k necíleným průletům kolem satelitů Calypso, Mimas, Prometheus a Tethys. Nejmenší vzdálenost od posledně jmenovaného činila pouhých 1500 km, což je méně než u mnohých cílených průletů. Mezi další vzrušující události těchto dnů patřil průlet sondy prachovým polem prstence E. I když se neočekávalo přílišné riziko, pro jistotu bylo rozhodnuto natočit stanici tak, aby parabolická anténa fungovala jako ochranný štít a kryt hlavního motoru byl uzavřen. Sonda se pohybovala v oblasti periapsidy a palubní radar při této příležitosti uskutečnil první pasivní pozorování atmosféry Saturnu.
2005-09-24 se Cassini přiblížila k měsíci Titanu, tentokrát metodou necíleného průletu.
2005-09-25 došlo k cílenému průletu kolem měsíce Hyperionu. Jednalo se o jediné plánované setkání během základní mise. Maximální přiblížení nastalo v 03:44 UT.
Během rádiového spojení 2009-05-27 došlo opět k přibližně 12 min výpadku telemetrie kvůli závadě na 70m parabolické anténě stanice DSS-14. Chybějící data obsahovala výsledky z radarového měření. Informace byly údajně stále zaznamenány v palubním záznamníku SSR a bude je možno zachránit.
2005-09-25 se uskutečnil korekční manévr OTM-035. Motorická operace měla za úkol upravit trajektorii po průletu periapsidou a v blízkosti Hyperionu a na druhou stranu připravit další setkání s měsícem Dione na vzdálenost 500 km, ke kterému dojde 2005-10-11. Korekci provedly motorky RCS, které zahájily operaci v 17:30 UT a po 321.3 s hoření změnily rychlost sondy o 0.294 m/s. Jelikož byl manévr velice přesný, mohla být zrušena další korekce OTM-036.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23