DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - říjen 2009


2009-10-30 - Cassini

Status Report (2009-10-212009-10-27)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2009-10-27. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V týdnu od 2009-10-21 uskutečnil přístroj CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] na palubě sondy tři měření v rámci kampaně sledování slunečního větru a polárních září. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] se věnoval 26 hodin mapování severní polokoule Saturnu, přičemž byly měřeny teploty horní troposféry a tropopauzy a posléze byl přístroj kalibrován. Sluneční světlo dopadající na teleskop CIRS je pravděpodobně rozptylováno dovnitř vinou drobných nedokonalostí zrcadla. Aby se kvantifikoval efekt částic z prstenců dopadajících na zrcadlo, měřil CIRS rozptýlené sluneční světlo při různých úhlech ke slunci. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] hledaly po 25 hodin výboje blesků na Saturnu, pozorovaly transit Rhey před měsíci Dione a Tethys, Encelada před Tethys a Titanu před Rheou. Mimo to po 6 hodin fotografovaly měsíček Bestia a hranu prstence E. Širokoúhlá kamera prováděla fotopolarimetrická měření intenzity a polarizace odraženého světla.


2009-10-29 - Return to Moon

První start rakety Ares

Ve středu 28. října v 15:30 UT vypustila NASA svou, po dlouhé době koncepčně novou raketu Ares I. Zkušební start, při němž byl jen částečně funkční první stupeň, nesl označení Ares I-X. Se svými více než 95 metry jde po obřím nosiči Saturn V o nejvyšší dosud postavenou raketu a i takto lze vyjádřit ambice, jaké má agentura v nové etapě dobývání kosmického prostoru. Primárně je určena pro vynášení nové kosmické lodě Orion (design odvozen z projektu Apollo) s cílem zajistit přepravu lidí a nákladu k ISS na nízké oběžné dráze, k Měsíci a případně i dále. Zároveň jde o jediný pilotovaný dopravní prostředek, který budou mít Američané k dispozici poté, co odejdou do výslužby raketoplány Space Shuttle.
Úspěšný start následoval po úterním termínu, pokaženém počasím. Teprve ve středu se nad Kennedyho vesmírným centrem ukázala modrá obloha. Po dvou a půl minutách letu se pak od makety druhého stupně oddělila motorová část prvního stupně a přistála ve vodách Atlantiku.
"Jde o nejkrásnější start rakety, jaký jsem kdy viděl,"" s neskrývaným dojetím prohlásil hlavní manažer projektu Jeff Hanley, jehož tým strávil přípravou celé tři roky.
Na raketě bylo instalováno přes 700 čidel, s jejichž údaji se budou inženýři projektu zabývat příštích několik měsíců. Celý start pak vyšel na 445 milionů dolarů, což je srovnatelné se startem dosud sloužících raketoplánů. Zanedlouho budou USA závislé na dosti drahých přepravních službách Ruské federace, neboť s nasazením dopravní lodi Orion se počítá až v roce 2015. Tato loď pak bude schopná přepravit k ISS 6 kosmonautů a na Měsíc 4 kosmonauty pro misi dlouhou až 210 dní.
Loď Orion je značně vylepšená a přepracovaná loď z projektu Apollo s tím rozdílem, že na rozdíl od původních měsíčních letů bude nyní přistávat přímo na Zemi, místo v moři. A stejně jako kdysi bude i nyní vybavena záchrannou věžičkou, která tak citelně chyběla při startu raketoplánu Challanger (1986).
Přes nynější úspěšný test je další směr vývoje vesmírných projektů v době Obamovy prezidentské administrativy poněkud nejisté. Částečně i díky krizi je objednána revize celého projektu Constellation (nosné rakety řady Ares a pilotované lodi Orion). Vývoj rakety Ares I nebyl bez potíží, hlavním problémem se staly nečekané vibrace celé sestavy a ani cena za jeden start neodpovídá původně předpokládané. Výchozí rozpočet projektu Constellation byl nastaven na 28 miliard dolarů, nyní již postupně nabobtnal nejméně na 44 miliard. Roční rozpočet agentury NASA činí 18 miliard, z čehož 10 miliard je určeno pro vývoj pilotovaných letů, především raket typu Ares a přepravní lodi Orion.
Šetření tzv. Augustinovy komise z letošního roku uvádí potřebu dalších tří miliard dolarů ročně do rozpočtu NASA, aby byly naplněny cíle projektu Constellation. V opačném případě bude lepší počkat do konce služebního období stanice ISS (nejstarší stavební celky mají za sebou již záruční lhůty) a pilotované lety na Měsíc zaplatit z peněz takto ušetřených. Mezi dalšími alternativami jsou jak vyčkání na úspěchy soukromého sektoru, tak přeskočení ve vývoji přímo k nejtěžším raketám Ares V, které by zajišťovaly přímou cestu k Měsíci a dál.
-mk-


2009-10-27 - Cassini

Status Report (2009-10-142009-10-20)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2009-10-20. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-10-14 byl znovu otevřen kryt hlavního motoru (cyklus 51). Kryt má být opět uzavřen 2009-10-30 (cyklus 52). Dne 2009-10-15 uplynulo 12 roků od startu mise Cassini.
Při průletu periapsidou dráhy 2009-10-15 sondoval radar rovníkové oblasti Saturnu. V programu na tento týden bylo připraveno snímkování transitů měsíců Mimas před Rheou a Tethys před Titanem kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a pátrání po blescích v atmosféře Saturnu. Infračervený spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] shromažďoval data pro regionální i globální mozaiku planety a pozoroval prstence E a G. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] uskutečnil několik pomalých skenů viditelné hemisféry Saturnu a mapoval stopové prvky v bezprostředním okolí Encelada kvůli ověření souvislosti erupcí kryovulkánů na měsíci s přítomností těchto prvků. Plazmový spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] společně se zařízením MAPS [=Magnetosphere and Plasma Science] pokračovaly v kampani studia polárních září a slunečního větru. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil zastoupení kyslíkových sloučenin ve stratosféře Saturnu.
2009-10-16 se v 02:00 UT uskutečnil korekční manévr OTM-218 [=Orbit Trim Maneuver]. Data přijatá bezprostředně po jeho ukončení potvrdila, že hlavní motor pracoval t=4.97 s a rychlost sondy byla změněna o Δv=0.845 m/s. Všechny systémy při operaci, která měla upravit dráhu po nedávném průletu kolem Titanu, vykazovaly nominální funkci.
2009-10-18 proběhla zkouška tření v sestavách silových setrvačníků číslo 1, 2 a 4. Gyroskopy byly roztočeny na 900 ot/min v obou směrech a měřil se čas, za který se vlivem třecích sil zcela zastaví. Nebyly zaznamenány žádné nečekané stavy oproti předchozím testům.
2009-10-21 se před chystaným průletem kolem Encelada (2009-11-02) uskutečnila v apoapsidě další úprava dráhy letu. Hlavní motor byl spuštěn v 01:29 UT a po době hoření t=24.42 s změnil rychlost letu o Δv=4.16 m/s. Všechny subsystémy pracovaly normálně.


2009-10-21 - Rosetta

Poslední návštěva u Země

Evropská kometární sonda Rosetta se 2009-11-13 prosmýkne kolem Země, nabere energii a nastoupí poslední etapu desetiroční cesty do vnějších oblastí Sluneční soustavy. Uskuteční řadu pozorování systému Země-Měsíc a zamíří ke svému hlavnímu cíli - kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko.
Sonda využije gravitační asistence Země již potřetí a naposledy; jednou jí pomohl změnit dráhu Mars. Nejnižšího bodu dráhy dosáhne v 08:45 SEČ nad Indickým oceánem (109° v.d., 8° j.š.), jižně od ostrova Java. V tomto okamžiku bude vzájemná rychlost sondy a Země činit 13.3 km/s. Průletem kolem Země získá sonda dalších 3.6 km/s vzhledem ke Slunci.
Na cestě ke kometě se ještě uskuteční rychlý průzkum asteroidu 21 Lutetia v červenci příštího roku. Konečného cíle dosáhne Rosetta v květnu 2014. Z boku tělesa sondy se uvolní přistávací aparát Philae, který se pokusí měkce přistát na kometě. Mateřská sonda bude pokračovat v souběžném letu s kometou směrem ke Slunci. Blízký výzkum je rozplánován na dva roky.


2009-10-21 - Rosetta

Status Report (2009-09-262009-10-02)

Popisované období zahrnovalo druhý týden prověrek užitečného zatížení PC10 [=Payload Check-out]. Vybrané přístroje byly aktivovány, odzkoušeny a zkalibrovány a podle plánu byl instalován vylepšený software. Kosmická sonda i pozemní segment pracovaly podle očekávání.
Hlavní testy se týkaly přistávacího modulu Philae, především přístrojů COSIMA a ROSINA. V dalších dnech budou prověřeny experimenty PTOLEMY, CIVA-P a CONSERT. Monitor radiačního pozadí SREM [=Standard Radiation Environment Monitor] pokračoval ve sběru dat na pozadí ostatních činností.
Zkoušky PC10 budou dokončeny v dalším týdnu. Následovat mají intenzivní aktivity související s průletem kolem Země 2009-11-13.
Rádiový kontakt byl udržován prostřednictvím sledovací stanice New Norcia (NNO) v Austrálii v pravidelných denních intervalech.
Dne 2009-10-02 se Rosetta nacházela 37.94 mil. km (0.25 AU) od Země, což představovalo 127 s doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 183.97 mil. km (1.23 AU).


2009-10-20 - Extrasolární planety

Lovec planet HARPS

Na mezinárodní konferenci v Portu, zabývající se studiem extralorárních planet, zazněl velice zajímavý příspěvek o přístroji High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher, známém pod zkratkou HARPS. Spektrograf, namontovaný na 3.6 m teleskopu na observatoři ESA La Silla v Chile, se pochlubil objevem dalších 32 (!) exoplanet a potvrdil svoji pověst nejúspěšnějšího lovce planetárních světů mimo Sluneční soustavu.
Uvedené skóre zvětšilo počet známých planet o "malé" hmotnosti o úctyhodných 30%. Za uplynulých pět let zaregistroval HARPS více než 75 z celkových 400 doposud zaznamenaných exoplanet. Těchto 75 objektů pochází z 30 různých planetárních systémů. Obzvláště cenné jsou množící se objevy malých planet, které jsou jen několikrát hmotnější než Země - tzv. Superzemí - a těles do velikosti Neptunu. HARPS se zasloužil o objevení 24 z celkem 28 exoplanet, jejichž hmotnost je menší než dvacetinásobek Země. Podobně jako u předchozích objektů se jedná o členy vícenásobných planetárních soustav, přičemž je znám i případ, že systém je tvořen až pěti tělesy.
Myšlenka na vybudování extrémně přesného spektrografu s vysokým rozlišením na La Silla se zrodila v roce 1999. Konsorcium, které HARPS stavělo, vedl Michel Mayor z Ženevské observatoře. HARPS byl dokončen v roce 2003 a brzy nato byl schopen měřit nepatrné radiální periodické pohyby hvězd. Rozlišovací schopnost detektorů byla taková, že dokázal rozeznat změny rychlosti menší než 3.5 km/h. Taková přesnost je zcela nezbytná k detekci planet na základě sledování "kývání" hvězdy, vyvolaného gravitačním účinkem malého neviditelného průvodce.
Jako odměnu za vybudování zařízení dostalo konsorcium přiděleno 100 pozorovacích nocí ročně na dobu pěti let. Tento čas byl věnován nejambicióznějšímu projektu měření radiálních rychlostí stovek hvězd, které by mohly vlastnit planetární průvodce. Program se brzy prezentoval jako velice úspěšný. Mayorův tým objevil, mimo jiné, první Superzemi v roce 2004, trojici Neptunů kolem HD69830, první Superzemi Gliese 581d, pohybující se v zóně života kolem mateřské hvězdy a v roce 2009 zatím nejlehčí exoplanetu kolem normální hvězdy Gliese 581e. Posledním objevem je svět patrně pokrytý lávou s hustotou podobnou Zemi. Všechny tyto zprávy ukazují nesmírnou různorodost planetárních systémů a pomáhají poznávat, jak mohou takové systémy vznikat.
Konsorcium HARPS volilo cíle velice pečlivě. K dispozici mělo řadu podpůrných programů na detekci planet u hvězd podobných Slunci, u trpasličích hvězd anebo hvězd s menším obsahem kovů než Slunce. Počet planet kolem trpaslíků třídy M se rovněž dramaticky zvýšil a zahrnuje i hrst Superzemí a několik obřích planet, které neodpovídají jednoduché teorii vzniku planet.
Pozorovací tým objevil i tři kandidáty na extrasolární planetu kolem hvězd s malým obsahem kovů. Takové hvězdy byly považovány za málo vhodné na vytvoření planetárního systému, který normálně vzniká z prachoplynového disku bohatého na kovy kolem mladého centrálního slunce. Oproti teoretickým předpokladům byly i u nich nalezeny planety o hmotnosti několika Jupiterů.
Ačkoliv první fáze pozorovacího programu už oficiálně skončila, tým bude pokračovat v rámci dalších dvou velkých projektů ESO - na hledání Superzemí kolem hvězd podobných Slunci a kolem M-trpaslíků. HARPS bude bezpochyby dále objevovat nové exoplanety a zvláště se od něho očekává, že bude nacházet nové světy stále více podobné naší rodné planetě.


2009-10-20 - Cassini

Status Report (2009-10-072009-10-13)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2009-10-13. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-10-09 v 12:30 UT proběhl korekční manévr OTM-217 [=Orbit Trim Maneuver]. Operaci, jejímž cílem bylo doladit dráhu před průletem T62 kolem Titanu, uskutečnily malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem], které po době činnosti t=130.13 s změnily rychlost letu o Δv=0.16 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2009-10-10 měřil infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zastoupení H2O a CO2 ve stratosféře Saturnu v závislosti na geografické šířce. Následně pokračovala posledním tříhodinovým pozorováním kampaň studia slunečního větru a polárních září přístrojem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Denní vědecký program byl zakončen snímkováním Saturnu, prstenců a Titanu.
Dne 2009-10-12 byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru, který takto zůstane chráněn proti zásahu prachovými částicemi až do 2009-10-14. Jednalo se již o 51. cyklus zavřeno-otevřeno od začátku letu.
Téhož dne v 10:02 UT minula sonda ve vzdálenosti 1300 km relativní rychlostí 6 km/s měsíc Titan. Nejbližší bod průletu T62 se nacházel nad 64° j.š. Průlet vrátil trajektorii Cassini takřka do rovníkové roviny, což dovolí v dalším průběhu letu setkání s jinými ledovými měsíci.
Vědecký program průletu T62 zahrnoval kalibraci spektrografu UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], při níž byl pozorován zákryt Slunce za Titanem. Měřen byl vertikální profil N a N2 a některých uhlovodíků až do výšky 3000 km. UVIS dále studoval okolí měsíce ve vzdálené a extrémní ultrafialové oblasti.
Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozoroval vznik, vývoj a zánik mraků, obzvláště ve středních a rovníkových šířkách. Souběžně prováděný zákrytový experiment poskytl informace o vertikální struktuře a složení atmosféry a vrstev mlhy. VIMS rovněž pořídil globální mapu západní oblasti Senkyo.
CIRS pokračoval ve výzkumu oblasti limbu mezi 70 a75° j.š. ve vzdálené infračervené oblasti. Stanovoval teplotu a složení atmosféry a studoval vlastnosti aerosolů. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pořídily mozaiku snímků západní oblasti Senkyo, nad níž byla současně monitorována oblačnost přístrojem VIMS. Magnetometr sledoval magnetické pole poblíž terminátoru. Aparatura RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] měřila teplotní plazmu v ionosféře Titanu a v okolí, hledala známky blesků na Titanu a sledovala vzájemné působení magnetosféry měsíce a Saturnu.
2009-10-13 minula sonda necíleně měsíc Rhea.


2009-10-14 - Rosetta

Status Report (2009-09-192009-09-25)

Sledované období zahrnovalo první týden zkoušek užitečného zatížení PC10 [=Payload Check-out]. Operace proběhly podle plánu. Přístroje byly aktivovány, přezkoušeny a kalibrovány a u některých byl aktualizován řídící software. Sonda i pozemní sektor se chovaly podle očekávání.
Monitor radiačního pozadí SREM [=Standard Radiation Environment Monitor] i nadále pokračoval v práci na pozadí. Vylepšený software obdržely a prověřovány byly přístroje ALICE, COSIMA, MIDAS, MIRO, ROSINA a přistávací modul Philae. Kromě těchto zařízení proběhly testy u experimentů GIADA a OSIRIS.
Rádiové spojení bylo navazováno každý den přes pozemní stanici New Norcia.
Na konci popisovaného období dne 2009-09-25 se Rosetta nacházela 45.776 mil. km (0.30 AU) od Země, což znamenalo 153 s doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 190.68 mil. km (1.27 AU).
Zkoušky vědeckého vybavení budou pokračovat ještě další týden. Následně se už veškeré aktivity přesunou na zajištění třetího gravitačního manévru u Země 2009-11-13. Nejprve se budou provádět navigační měření, jimiž se má stanovit aktuální letová trajektorie. Někdy v měsíci před průletem je plánováno promazání silového setrvačníku B.


2009-10-13 - Return to Moon

Další zkouška padáku pro Ares

NASA provedla ve spolupráci s dodavatelskými firmami test hlavního padáku rakety Ares I, při plné konstrukční zátěži. Test se uskutečnil 2009-10-08 na základně americké armády Yuma v Arizoně a je prvním ze série tří plánovaných. Transportní letadlo C-17 amerických vzdušných sil při něm z výšky 7.5 km shodilo náklad o váze přes 32.5 tuny, který po rozvinutí testovaného padáku bezpečně přistál (byl tak ustanoven i nový hmotnostní rekord).
Šlo již o devátý test, jemuž předcházelo několikeré ověřování konstrukce vrchlíku s menším zatížením. Hlavní padák prvního stupně rakety Ares I je navrhován pro dynamické zatížení 113 tun, které nastává při prudkém rozvinutí během zpátečního sestupu a přistání do moře. Padák má v průměru 45 m a samotný váží 900 kg. Testování má celkem tři fáze: vývojovou, při plném zatížení padáku a při jeho přetížení. Další prověrka je plánována na jaro 2010 a bude při ní zkoušen výtažný a stabilizační padák, zatím oba samostatně.
Padák konstrukčně vychází z modelu již používaného na urychlovacích stupních amerických raketoplánů.
Hlavním dodavatelem prvního stupně rakety Ares I je ATK Space Systems (Promontory, Utah), subkontraktor United Space Alliance (Houston, Texas) je zodpovědný za návrh, vývoj a zkoušky padáků.
-mk-


2009-10-12 - Nové technologie

Mikrovlnná těžba vody na Měsíci

Podle posledních výzkumů se předpokládá, že pod povrchem terénu v polární oblasti Měsíce by se mohla vyskytovat rozptýlená zmrzlá voda. Vědcům NASA se podařilo přijít s levnou a účinnou metodou extrakce vody z měsíčního prachu. "Není to vlastně žádná věda,"" vysvětluje Ed Ethridge z Marshall Space Flight Center. "Využili jsme zahřátí půdního vzorku pomocí mikrovln a následné kondenzace vodních par." Vědci věří, že nedávné zjištění vodní přítomnosti na Měsíci je pouze špičkou pomyslného i skutečného ledovce a tak nyní pracují na postupech, jak nejlevněji a nejefektivněji vodní zásoby těžit. Výhoda mikrovlnného způsobu spočívá především v tom, že není zapotřebí těžkých mechanizací k dobývaní podzemních ložisek. Svazek mikrovln se zacílí na určité místo pod povrchem a po krátkém časovém působení lze již kondenzovat vytvořenou páru.
Teorie byla ověřena při pokusu, pracovně nazvaném "Měsíc v láhvi". Experimentální kontejner byl naplněn "lunárním" permafrostem (malým množstvím ledu rozptýleným v napodobenině měsíčního prachu) a vložen do mikrovlnné trouby. Mikrovlny ohřály vodu dostatečně k její extrakci, navzdory tomu, že samotná půda zůstala při teplotách podobných těm na Měsíci. Minimálně 95% obsažené vody bylo získáno zpět během pouhých 2 minut "opékání", nicméně mělo by se dosáhnout až na hranici 99%.
Dalším testem bylo zacílení svazku mikrovln, tentokrát již přímo na půdní vzorek (bez použití mikrovlnky) stejným způsobem, jaký bude snad použit i na Měsíci. Vlny byly materiálem dobře absorbovány, aniž by byly odraženy zpět do volného prostoru a voda se odpařila.
Nyní by bylo žádoucí provést pokus i na pravých půdních vzorcích z misí Apolla, se zaměřením na časy a množství vody, jež by bylo teoreticky možné na Měsíci těžit, a pokud budou výsledky dostatečně průkazné, pokusí se vědci vytvořit první prototyp mikrovlnné těžní věže.
-mk-


2009-10-12 - Cassini

Status Report (2009-09-302009-10-06)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2009-10-06. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-10-04 byla kalibrována záložní inerciální jednotka IRU-B [=Inertial Reference Unit]. Jednalo se každoroční operaci, při níž je na dobu zkoušky zařazena IRU-B jako hlavní. Výsledky ukazují, že zařízení i nadále funguje správně.
Dne 2009-10-05 byl uzavřen program podle sekvence S53 a okamžitě bylo zahájena S54. Sekvence S54 je naplánována do 2009-11-13 a v jejím průběhu dojde ke dvěma cíleným průletům kolem Titanu a Encelada a deseti necíleným průletům postupně kolem měsíců Rhea, Methone, Atlas, Calypso, Mimas, Tethys, Titan, Pallene, Epimetheus, a opět Calypso. Termíny jsou rezervovány pro šest korekcí dráhy OTM-217 až OTM-222 [=Orbit Trim Maneuver].
Prvními vědeckými aktivitami etapy S54 bylo sedmidenní měření magnetosféry přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] a sadou ORS [=Optical Remote Sensing], která se zaměřila na polární záře.


2009-10-09 - Jupiter

Kyslík v oceánu na Europě

Globální oceán na Jupiterově měsíci Europě obsahuje asi dvakrát více tekuté vody než všechna moře a oceány na Zemi. Nejnovější studie předpokládají, že je v něm rozpuštěn dostatek kyslíku, aby mohlo být tamní prostředí vhodné pro život. Kyslíku by mělo být stokrát více, než se dříve odhadovalo.
Šance na život na Europě byly dosud značně nejisté, protože oceán na měsíci se rozkládá pod několika kilometry tlustou vrstvou ledu, což ho izoluje od povrchu, kde by mohl vznikat kyslík interakcemi vodního ledu s energetickými částicemi (obdoba kosmických paprsků). Bez kyslíku by mohl život existovat například u horkých podmořských vřídel za předpokladu, že by se připustil exotický metabolismus založený na síře nebo produkci metanu. Nicméně zatím nemáme žádné náznaky, že by Europa takovými zřídly disponovala.
Zásadní otázkou tudíž bylo, zda může kyslík z povrchu dosáhnout oceánu v dostatečném množství tak, aby se mohly udržet životní procesy založené na kyslíku stejně, jako na Zemi. Odpověď snad přichází ze studia nejnovějších útvarů na povrchu Europy. Geologické projevy a nepřítomnost impaktních kráterů na povrchu ukazují, že vrchní plocha ledu je neustále přetvářena a že současný povrch je starý jen asi 50 miliónů let, což je asi jen 1% stáří solárního systému.
Richard Greenberg z University of Arizona určil tři procesy, které by mohly kontinuálně formovat povrch - postupné ukládání čerstvého materiálu, otevírání trhlin, které jsou vyplňovány novým ledem ze spodních úrovní a rozpad ker na povrchu a jejich nahrazování čerstvým materiálem. Když odhadl intenzitu "výroby" kyslíku na povrchu, vypočítal, že rychlost jeho dopravy do oceánu je tak velká, že koncentrace kyslíku ve vodě naroste tak rychle, že podobné úrovně jako v pozemských oceánech může dosáhnout jen za pár miliónů let.
Greenberg říká, že koncentrace kyslíku ve vodě by byla tak velká, že by v ní mohly existovat nejenom mikroorganismy ale i tzv. "makrofauna", tzn. složitější živočichové, kteří mají vyšší nároky na kyslík. Kontinuální dodávka kyslíku by mohla stačit pro zhruba 3 miliardy kilogramů hmoty makrofauny, která spotřebovává tolik kyslíku, jako pozemské ryby.
Dobrou informací pro otázku možnosti vzniku života je, že muselo uplynout několik miliard let, než se první kyslík dostal z povrchu až do tekutého oceánu. Bez toho zpoždění by nemohly proběhnout prebiotické procesy a zformovat se první primitivní organické struktury, které nemohly vznikat v kyslíkovém prostředí. Oxidační procesy jsou pro organické struktury zničující až do té doby, než si vytvoří vlastní prostředky, jak jim čelit. I na Zemi vznikal základ života bez přítomnosti kyslíku a teprve později se vytvořila kyslíková atmosféra, bez níž naopak současné životní formy nemohou existovat.


2009-10-08 - Asteroidy

Přesnější dráha planetky Apophis

Na základě nových informací přepočítali vědci NASA dráhu velkého asteroidu Apophis. Poslední výpočty ukazují, že pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2036 je menší, než předpokládaly dřívější scénáře.
Nejnovější údaje o trajektorii budou prezentovány na setkání Americké astronomické společnosti (Divize planetárních věd) 2009-10-08 v Puerto Ricu. Autory studie jsou vědci z NASA JPL Steve Chesley a Paul Chodas, kteří se věnují skupině asteroidů NEO [=Near Earth Object].
"Apophis je nebeské těleso, které se stalo předmětem všeobecného zájmu už v okamžiku objevu v roce 2004", říká Chesley. "Vylepšené výpočetní techniky a nově změřené údaje ukazují, že pravděpodobnost střetu se Zemí 13. dubna 2036 se zmenšila z poměru 1:45000 na 1:250000."
Hlavní podíl dat, která umožnila zpřesnit trajektorii planetky, dodal tým Dave Tholena z University of Hawaii. Tholen vyhodnotil stovky dříve neproměřených fotografií noční oblohy zhotovených 2.2 m teleskopem observatoře na vrcholku Mauna Kea. Data získaná přesným změřením polohy komety na snímcích byla doplněna dalšími výsledky z observatoří Kitt Peak a Arecibo.
Výpočty zpřesnily nejenom dráhu Apophise v roce 2036, ale dovolily nahlédnout i do pozdější doby. V tomto století se Apophis přiblíží k Zemi ještě jednou na nebezpečnou vzdálenost v roce 2068. Pravděpodobnost srážky byla spočítána na 3:1 mil. Stejně jako v případě přiblížení v roce 2029 a 2036, kdy nebylo možno zpočátku dráhu vypočítat s požadovanou přesností, předpokládá se, že i pro rok 2068 se bude trajektorie postupně precizovat a pravděpodobnost srážky se časem sníží. Pro připomenutí - první výpočty udávaly, že v roce 2029 činí pravděpodobnost srážky 2.7%. Později byla srážka v roce 2029 prakticky vyloučena, ale objevila se druhá možnost 2036-04-13, kdy by se asteroid o průměru stovky metrů měl přiblížit k Zemi na 29450 km. Nejnovější upřesnění parametrů dráhy způsobilo, že se na rok 2036 můžeme těšit jako na mimořádnou příležitost pozorovat velikou planetku z bezprostřední blízkosti a ne jako na rok, kdy nastane soudný den lidstva.
Výpočty dráhy planetek vycházejí z fyzikálního modelu sluneční soustavy, v němž jsou zohledněny gravitační účinky Slunce, Měsíce, ostatních planet a tří největších asteroidů. NASA pátrá po asteroidech blížících se Zemi a sleduje jejich dráhy pomocí pozemských i kosmických teleskopů. Program pozorování NEO, nazývané také Spaceguard {=Kosmická stráž}, který řídí středisko JPL, takové objekty systematicky vyhledává, zjišťuje jejich vlastnosti a propočítává jejich dráhy, aby zjistil, zda případně nepředstavují hrozbu pro Zemi.


2009-10-06 - LCROSS

Změna místa dopadu

Na základě analýz nejnovějších dostupných dat z Měsíce změnila NASA cíl dopadu sondy LCROSS z kráteru Cabeus A na Cabeus.
Rozhodnutí změnit cílovou oblast proběhlo na základě reakcí vědecké komunity na oznámení původního místa dopadu a podle všeho především na základě čerstvých pozorování sondy LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter]. Ta zpřesnila mapu koncentrací vodíku v oblasti a pomocí výškoměru LOLA [=Lunar Orbiter Laser Altimeter] také vylepšila počítačový model, díky němuž bylo možno lépe nasimulovat světelné podmínky v okamžiku zvíření povrchového materiálu (ty jsou důležité především pro pozorování z pozemských observatoří). Pro tento model byla také zkombinována data z japonské sondy Kaguya (JAXA). Výsledkem je, že v jinak vysokém okrajovém valu kráteru Cabeus byla nalezena trhlina v podstatě ve směru slunečních paprsků, které umožní osvětlit vyvržený prach daleko dříve po dopadu. Zbylý val vrhá stín dostatečný k tomu, aby na jeho tmavém pozadí byl světlý oblak dobře kontrastní.
Řídící tým se bude až do poslední chvíle snažit zpřesnit místo dopadu. Změna dopadového místa byla zahrnuta do posledního korekčního manévru TCM7 [=Trajectory Correction Maneuvre].
-mk-


2009-10-06 - Cassini

Status Report (2009-09-232009-09-29)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-09-29. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-09-25 uskutečnily kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] dvě pozorování, která měla za úkol sledovat pohyb malých satelitů a mapovat osvětlenou stranu prstenců přes osm různých barevných filtrů. Fotografování v různých barvách pomáhá stanovit složení prstenců, dokumentuje vývoj systému prstenců a ukazuje, jakým způsobem se v nich recykluje materiál. Další pozorování prováděly přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] a CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], které sledovaly okraje magnetosféry a účinky slunečního větru. Magnetosféru studovalo též zařízení MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] a RPWS [=Radio and Plasma Wave Science].


2009-10-01 - Rosetta

Status Report (2009-08-222009-09-18)

Popisované období zahrnuje čtyři týdny operací, během nichž byla kosmická sonda rekonfigurována z pasivního do aktivního letového módu. Následně byla 2009-09-08 ukončena hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode]. Telemetrie, sledování a přenos povelů byly převedeny ze středněziskové na vysokoziskovou anténu. Další aktivity se soustředily na desátou prověrku systémů sondy SC10 [=Spacecraft Check-out], která mj. zahrnuje ověření charakteristik systémů udržování orientace a slunečních senzorů při velkých orientačních odchylkách.
Dne 2009-09-16 přešla sonda do bezpečnostního módu, z něhož byla ale rychle vyvedena a program podle nominálního letového plánu byl obnoven. Rozběhly se činnosti před zahájením desátých prověrek užitečného zatížení PC10 [=Payload Check-out].
Vědecké přístroje zůstaly ve vypnutém stavu s výjimkou monitoru radiačního pozadí SREM.
Zkoušky vědeckých přístrojů jsou naplánovány na dva týdny a obsahují i údržbu a kalibraci. Poté se už vše bude připravovat na třetí a poslední gravitační manévr u Země 2009-11-13. Jako první je v programu delší navigační kampaň, která má upřesnit aktuální parametry dráhy.
Rádiové spojení v srpnu probíhalo ještě v týdenních intervalech, které se ale od probuzení sondy z hibernace zkrátily na jeden až tři dny. Všechny rádiové relace zajistila sledovací stanice New Norcia v Austrálii, při operacích na obnovení normální činnosti po aktivaci bezpečnostního módu v jednom případě vypomohla stanice Cebreros.
2009-09-18 se Rosetta nacházela 54.26 mil. km (0.36 AU) od Země, což představovalo 181 s doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 197.4 mil. km (1.31 AU).


2009-10-01 - Cassini

Status Report (2009-09-162009-09-22)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-09-22. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2009-09-18 se uskutečnily necílené průlety kolem měsíců Prometheus a Dione.
2009-09-20 se vzdálenost Země - Slunce, viděná z paluby sondy, zvětšila na 3°, což znamená, že formálně skončilo letošní období sluneční konjunkce a obnovil se vědecký program a normální rádiové spojení se Zemí. Až do 2009-09-24 pokračovala závěrečná část kampaně pozorování prstenců osvětlovaných po celou dobu rovnodennosti (Equinox) jen pod malým úhlem. Takové světelné podmínky umožňují registrovat úkazy a objekty, které jsou za jiných okolností prakticky nepozorovatelné.
Z dalších vědeckých experimentů tohoto týdne bylo prezentováno sledování prstenců přístrojem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer], monitorování dlouhodobých trendů teploty v prstencích zařízením CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] tak, jak slunce postupně osvětluje jednu stranu a při rovnodennosti přechází na druhou stranu prstenců. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] se vrátily k fotografování "zvlnění" v prstencích, která jsou způsobena většími částečkami, které mohou zvířit hmotu ve svém okolí, ale nejsou dostatečně hmotné na to, aby si vytvořily vlastní mezeru v prstenci.
2009-09-22 minula sonda necíleně měsíc Titan.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23