Novinky - listopad 2008

2008-11-28 - Saturn

Podzemní voda na Enceladu

Pod povrchem Saturnova měsíce Enceladus by se mohl skrývat velký rezervoár vody. Je to jedno z možných vysvětlení zvláštních mraků vodní páry a ledových částeček, které tryskají z povrchu satelitu. K tomuto závěru došli vědci z JPL studující data z ultrafialového spektrografu UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] umístěného na palubě sondy Cassini. Tým odborníků předpokládá, že zdrojem mraků mohou být průduchy, které vedou vodní páru z teplého a pravděpodobně tekutého nitra měsíce k povrchu. Pára při tom tryská supersonickou rychlostí. Zpráva o objevu byla publikována v časopisu Nature z 2008-11-27.
Ve Sluneční soustavě jsou pouze tři místa, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu blízko povrchu - Země, měsíc Europa u Jupitera a nyní Enceladus u Saturnu. Pokud se prokáže, že za původem gejzírů je slapové ohřívání vnitřku měsíce, jak se předpokládá, bude se jednat o unikátní proces v planetárním systému. Nejedná se ale o zcela neznámý úkaz. Na Zemi známe útvar pojmenovaný Lake Vostok v Antarktidě, kde se pod tlustým ledovým příkrovem nachází nádrž tekuté vody.
V případě Encelada se tvoří ledové částečky z páry, proudící z vodního zásobníku trhlinami v ledové kůře a unikající do vesmíru. Vějíře takových krystalků byly již mnohokrát vyfotografovány. Podle jiné teorie se oblak plynů a ledových zrnek tvoří odpařováním ledu, který se čas od času odkrývá v prasklinách na jižním pólu, rozevíraných slapovými účinky. Vědci ale nezaznamenali žádnou souvislost množství unikajících par s obdobím, kdy by se praskliny měly otevírat více či méně.
Zvlášť cenná jsou pozorování, kdy je možno sledovat hvězdy nacházející se za oblakem výtrysku. Tehdy je zřetelně vidět, že jsou výtrysky zformovány do tenkých paprsků. To podporuje myšlenku, že prasklinami vystřeluje nejprve tekutá voda vysokou rychlostí. Teorie je ještě příliš syrová a její pravdivost bude možné doložit až později. Příležitostí na dodatečný průzkum bude ještě dost. Enceladus se stal jedním z hlavních cílů prodloužené mise Cassini, která potrvá až do září 2010.

2008-11-28 - Merkur

Nová jména kráterů na Merkuru

Mezinárodní astronomická unie IAU nedávno schválila návrh vědeckého týmu sondy MESSENGER na pojmenování 15 kráterů na Merkuru. Všechny nově pojmenované krátery byly zachyceny na fotografiích, které pořídila sonda během svého prvního průletu kolem planety letos v lednu. IAU je od roku 1919 mezinárodním arbitrem názvosloví kosmických těles a útvarů na nich. Aby se dodržela stejná linie pojmenování útvarů na Merkuru, dostaly krátery jména slavných umělců z celého světa. V našich krajinách budou jistě povědomá jména Dalí (Salvador Dalí, španělský malíř), Glinka (Michail Glinka, ruský hudební skladatel), Munch (Edvard Munch, norský malíř) nebo Poe (Edgar Allan Poe, americký spisovatel).
První skupina 12 pojmenování byla přidělena již v dubnu a zmínka o tom se vyskytla rovněž v Horkých novinkách.

2008-11-27 - Mimozemský život

Sladká molekula by mohla indikovat cizí život

Vědci detekovali v oblasti naší galaxie, kde by se mohly vyskytovat obyvatelné planety, molekulu cukru, která je spojována s původem života. Mezinárodní tým badatelů používající francouzský rádiový teleskop IRAM zaregistroval molekulu u masívní hvězdy nacházející se 26000 světelných let daleko.
Molekula glykolaldehydu byla prokázána sice už dříve, ale jen v blízkosti středu galaxie, kde panují extrémní podmínky, nepřející obydleným světům. Nejnovější objev je situován daleko od středu Mléčné dráhy, což naznačuje, že by se stejná sloučenina mohla vyskytovat kdekoliv v galaxii. Je to dobrá zpráva pro hledače mimozemského života - molekula široce rozšířená zvyšuje šanci, že by se (i jiné) molekuly sloužící jako stavební kameny živých organismů mohly najít v místech, kde by mohly kroužit planety podobné Zemi.
Glykolaldehyd je nejjednodušší molekula ze skupiny monosacharidů a může reagovat s další sloučeninou propenalem (akrolein) a přitom vytvořit ribózu, složku kyseliny ribonukleové RNA, která se uplatňuje při biosyntéze bílkovin.

2008-11-26 - Juno

K Jupiteru poletí další sonda

NASA oficiálně zahájila práce na nové sondě k Jupiteru. Mise Juno přestavuje družici pohybující se na velmi protáhlé eliptické dráze, procházející nad póly planety. Z této dráhy bude sonda zkoumat jevy, ze kterých by se dalo soudit na okolnosti vzniku a vývoje Jupitera a studovat jeho strukturu. Pod hustou oblačnou přikrývkou obra mezi planetami se mohou skrývat tajemství základních procesů a podmínek, které panovaly v mladém Slunečním systému. Jupiter je archetyp obří planety a po zformování zárodku solárního systému vznikl velmi záhy. Je tvořen většinou materiálu, který zbyl po zkondenzování Slunce. Obrovská hmotnost Jupitera umožnila, že tento prapůvodní materiál zůstal uchován v originálním složení. Výzkum Jupitera tudíž současně představuje výzkum historie Sluneční soustavy.
Sonda Juno by měla odstartovat v srpnu 2011. Do vesmíru ji z kosmodromu na Cape Canaveral vynese raketa Atlas. K Jupiteru se dostane v roce 2016. Program je plánován na 32 oběhů kolem planety v průběhu jednoho roku. Sonda se bude přibližovat až na 4800 km k horní hranici oblačné přikrývky.
Sonda bude napájena energií z fotovoltaických článků. Je to svého druhu premiéra, protože dosavadní sondy vyslané do tak velkých vzdáleností od Slunce používaly jako zdroj energie termoelektrické články. Kromě obvyklé kamery (která v tomto případě bude využívána především pro propagaci letu, než k vědeckým výzkumům - pozn. AH) bude na palubě umístěno devět experimentů, které budou zkoumat cizí svět pod vrstvou mraků. Sada přístrojů se zaměří na existenci ledového či kamenného jádra planety, bude studovat silné magnetické pole, mraky z vody a čpavku hluboko v atmosféře a pozorovat polární záře. V řecké a římské mytologii byla Juno manželkou Jupitera (řecké jméno Zeus) a skrz oblaka žárlivě špehovala z Olympu, co vyvádí její drahý, ale rozverný manžel. Podobně se bude sonda Juno snažit odhalit tajnosti největší planety solární soustavy.
Poznání pochodů při vzniku Jupitera vede k pochopení vývoje zbytku Sluneční soustavy, procesů, které vyvrcholily vznikem Země a nakonec i lidstva. Podobně jako Slunce je Jupiter tvořen především vodíkem a héliem. Malým procentem jsou zastoupeny i některé těžší prvky. Nicméně podíl těžkých prvků na planetě je podstatně větší než na Slunci. Hluboko v atmosféře, za vysokého tlaku, se plynný vodík mění na látku, které se říká kovový vodík. Vodík se začíná chovat jako elektricky vodivý kov. Předpokládá se, že tato hmota je příčinou silného magnetického pole, registrovaného kolem planety. Úplně ve středu planety se patrně nachází kamenné jádro.
Mise Juno je druhým projektem zařazeným do programu New Frontiers. Prvním je sonda New Horizons, která momentálně putuje třetím rokem k Plutu. Program New Frontiers představuje sondy střední třídy zaměřené na výzkum Sluneční soustavy. Sondu Juno staví Lockheed Martin (Denver) a projekt řídí NASA Jet Propulsion Laboratory (Pasadena). Italská kosmická agentura ISA dodá pro misi infračervený spektrometr a část rádiové aparatury.
Další informace hledejte např. na adrese http://juno.wisc.edu/.

2008-11-25 - Chandrayaan 1

Sonda se usadila na pracovní dráze

Indická družice Měsíce Chandrayaan 1 zaujala definitivní pracovní oběžnou dráhu a zahajuje vědecký výzkum. Stojí zato si zrekapitulovat některé z posledních událostí.
Dne 2008-11-14 byla v 14:36 UT již na současné oběžné dráze ve výšce asi 100 km uvolněna dopadová sonda MIP [=Moon Impact Probe], která 25 minut poté dopadla na lunární povrch poblíž kráteru Shackleton. Ten se nachází v oblasti jižního pólu, kde by uvnitř věčně zastíněných kráterů mohl existovat vodní led ve významném množství. Sonda MIP nesla tři vědecké přístroje. Kamera snímala přibližující se Měsíc, radar sloužil k přesnému stanovení výšky a hmotový spektrometr analyzoval složení řídké atmosféry Měsíce. Data získaná impaktorem byla vysílána na mateřskou družici a ta je později přadala pozemnímu středisku.
Ve chvílích, kdy MIP padala na lunární povrch, byly na palubě sondy Chandrayaan 1 už v provozu dva experimenty - mapovací kamera TMC [=Terrain Mapping Camera] a zařízení RADOM [=Radiation Dose Monitor], měřící radiační dávku na oběžné dráze, která může v budoucnu limitovat pilotované expedice. Bezprostředně poté, co MIP dosáhla měsíčního povrchu, přistoupilo se k oživování dalších přístrojů. Postupně budou podrobeny zkouškám při všech plánovaných podmínkách a bude ověřeno, zda poskytují správné údaje.
Evropský experiment SIR-2, což je spektrometr pracující v blízkém infračerveném oboru, byl úspěšně odzkoušen 2008-11-19 a o den později zahájil regulérní měření. Rentgenový spektrometr C1XS [=Chandrayaan-1 X-ray Spectrometer] byl poprvé aktivován 2008-11-23 a zkoušky ještě stále probíhají. Analyzátor SARA [=Sub-keV Atom Reflecting Analyser] bude zprovozněn mezi 2008-12-07 a 2008-12-10. Oživování tohoto přístroje je poněkud delší, protože pracuje s vysokým napětím a je nutno je zvyšovat v několika postupných krocích.

2008-11-25 - Extrasolární planety

Obří planeta u Beta Pictoris

Tým francouzských astronomů objevil pomocí teleskopu VLT [=Very Large Telescope] na observatoři ESO objekt poblíž hvězdy Beta Pictoris (βPic), který se pravděpodobně nachází uvnitř prachoplynového disku, který tuto hvězdu obepíná. Vzdálenost planety od hvězdy činí asi osminásobek vzdálenosti Země-Slunce. Jedná se pravděpodobně o obří těleso, které by mohlo být příčinou nezvyklého tvaru disku a dalších zajímavých jevů. Poprvé byla pozorována planeta ve vzdálenosti odpovídající poloze Saturnu v naší soustavě.
Horká hvězda Beta Pictoris je jednou z nejlépe prozkoumaných hvězd obklopených diskem prachu a kosmických trosek. Pocházejí z kolizí mezi většími tělesy, např. asteroidy nebo planetárními zárodky. Disk byl poprvé zaznamenán v roce 1984 a od té doby byl důkladně prostudován. Už první pozorování ukazovala na deformace disku. Tyto jevy byly jasnými stopami přítomnosti hmotné planety ve vzdálenosti 5 až 10 AU (1 AU = vzdálenost Země od Slunce). Proniknout pozemskými přístroji dovnitř disku poblíž žhavé hvězdy bylo ale nesnadné.
V roce 2003 francouzský tým použil zařízení NAOS-CONICA namontované na 8.2metrový teleskop VLT. Využil výhod vysoké kvality snímků dané použitím adaptivní optiky v infračervené oblasti a dobrých dynamických vlastností detektoru. Teprve nedávno dokončil analýzu dat popisujících bezprostřední okolí hvězdy. K analýzám byly použity nejzdařilejší záběry a výsledkem byl záznam jasného bodu uvnitř hala obklopujícího Betu Pictoris. Aby se vyloučila možnost, že se jedná jen o optický klam a nikoliv o reálné těleso, byla provedena řada nezávislých testů různými metodami. Výsledky potvrdily původní předpoklady.
Podle vyjádření zástupce týmu: "Naše pozorování ukazují na přítomnost obří planety asi osmkrát hmotnější než je Jupiter, v předpokládané vzdálenosti od hvězdy osmkrát větší, než je vzdálenost Země-Slunce, což je přibližně poloha Saturnu ve Sluneční soustavě."
Skutečnost, že se planeta nachází v rovině disku, znamená, že je vázána na hvězdu a její protoplanetární disk a takřka vylučuje možnost, že by se jednalo jen o objekt náhodně zachycený před nebo za soustavou Beta Pictoris. Navíc má takovou polohu a hmotnost, která by vysvětlila zvláštnosti disku.
Doposud bylo zobrazeno několik kandidátů na planety u cizích hvězd, všechny se ale nalézaly mnohem dále od středu soustavy. Pokud by se takové planety nacházely v naší soustavě, pohybovaly by se na dráze Neptunu a dále. Beta Pictoris tudíž drží rekord planety vyfotografované prozatím nejblíže centrální hvězdy.
Hvězdy Beta Pictoris leží ve vzdálenosti asi 70 světelných let v souhvězdí Malíře (Pictor). Hvězda je velice mladá, stáří bylo odhadnuto na 12 mil. roků.

2008-11-24 - Dawn

Sonda přerušila urychlování iontovým motorem

Dne 2008-11-20 bylo na sondě Dawn podle plánu prozatím přerušeno dlouhodobé urychlování pomocí iontových motorů. Sonda se teď pohybuje pouze setrvačností a míří k Marsu, kolem něhož proletí v únoru příštího roku. Přestávka v činnosti motorů potrvá přibližně půl roku a elektrický pohon se opět rozběhne až v červnu 2009. Mezitím je nicméně možné provádět případné korekce dráhy, se kterými se počítá v lednu, a na jaro se připravuje dokonce zážeh motorů v rámci zkoušek.
Iontový pohon je zásadní komponentou sondy, která míří do pásu asteroidů a postupně navštíví Vestu a Ceres. Za celou dobu mise, rozpočítané na 8 roků, budou iontové motory v činnosti celkem asi 50000 hodin (více než 5 let). Spotřeba pracovní látky xenonu činí pouze asi 0.26 kg/den.
Dawn přiletí k asteroidu Vesta v roce 2011 a trpasličí planetu Ceres navštíví v roce 2015.

2008-11-22 - Cassini

Status Report (2008-11-12 až 2008-11-18)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-11-18. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-11-12 se uskutečnila korekce dráhy OTM-171 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor zahájil práci v 23:30 UT a po době hoření t=30.9 s byla změněna rychlost letu o Δv=5.14 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Dne 2008-11-13 bylo na programu monitorování oblačnosti na Titanu, na něž navázalo měření spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Mapovací spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] byl v činnosti 10 h, během nichž pořizoval mozaiku neosvětlené strany prstenců.
Program dne 2008-11-14 byl zahájen sledováním měsíce Mimas ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Následovalo pozorování infračerveným spektrometrem CIRS [Composite Infrared Spectrometer], který analyzoval zastoupení molekul vody a oxidu uhličitého ve stratosféře Saturnu v závislosti na geografické šířce. Kamery ISS pak zhotovily film zabírající prstenec F.
Dráhová korekce OTM-172 plánovaná na 2008-11-16 byla zrušena. Požadovaná změna rychlosti se pohybovala řádově v mm/s.
2008-11-16 minula sonda necíleně měsíc Tethys. Vědecký program dnešního dne byl zahájen fotografováním prstence F kamerami ISS s vysokým rozlišením. Přístroje CIRS, VIMS a UVIS pozorovaly zatmění měsíce Dione stínem Saturnu. Rádiová aparatura RSS byla v době, kdy Cassini prolétala periapsidou dráhy, využita ke studiu gravitačního pole Saturnu. Jelikož se jednalo o časově náročný experiment, bylo nutno do sledování zapojit několik pozemských stanic DSN [=Deep Space Network]. Poblíž periapsidy byl v činnosti rovněž analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
2008-11-17 byla hlavní pozornost věnována pozorování prstenců přístroji CAPS a CIRS. Sledováno bylo vertikální rozložení teplot, související se schopností absorbovat sluneční záření v hmotě prstenců.
Rovněž 2008-11-18 byly v centru pozornosti prstence planety. Spektrometr CIRS navázal na měření teplot. Optické přístroje pak sledovaly jižní pól planety a hledaly projevy polárních září. Na oblast nad jižním pólem se rovněž zaměřily přístroje ze souboru MAPS. Spektrometr VIMS pozoroval oblaka na Titanu.

2008-11-20 - Mars Science Laboratory

Čtyři možná místa přistání

Do konečného výběru místa přistání pojízdné laboratoře MSL [=Mars Science Laboratory] se probojovali čtyři kandidáti. Oproti předchozím přistávacím aparátům má NASA tentokrát širší možnost volby díky tomu, že MSL používá vyspělejší technologii a také může slibná místa daleko důkladněji předem prozkoumat na snímcích výkonných družic.
Mezi kandidáty na přistávací plochy byly zařazeny následující lokality:

• Eberswalde - kráter s deltovitým zaústěním staré řeky do předpokládaného jezera, ležící na jižní polokouli;
• Gale - kráter s kopcem poskládaným z vrstev jílů a sulfátů. Uvažovalo se o něm již při výběru místa přistání vozítek MER. Nachází se poblíž rovníku;
• Holden - kráter zaplněný aluviálními naplaveninami, pravděpodobně dno vyschlého jezera se silnými jílovitými usazeninami, ležící jižně od rovníku;
• Mawrth - kaňon s odkrytými geologickými vrstvami tvořenými nejméně dvěma typy jílů. Oblast leží na severní polokouli.

2008-11-19 - Mars Science Laboratory

Hledá se jméno pro nový rover

NASA hledá jméno pro svého dalšího vyslance, rover MSL [=Mars Science Laboratory] o velikosti auta, který se vypraví k Marsu v příštím roce. Veřejnou soutěž vyhlásila spolu s filmovým studiem Walta Disneyho, které vyprodukovalo letos animovaný film WALL-E, jehož hlavním hrdinou je robot, který má v této souvislosti "osobně" on-line vítat studenty účastnící se soutěže.
Soutěž začala 2008-11-18 a je určena americkým žákům a studentům od 5 do 18 let. Návrh musí zároveň obsahovat esej, ve které bude vysvětleno, proč by mělo marsovské vozítko nést právě to které zvolené jméno. Návrhy musí dorazit do 2009-01-25. Po předběžném roztřídění bude mít v březnu příležitost hlasovat o devíti finalistech veřejnost prostřednictvím internetu. Vítěze ohlásí NASA v dubnu 2009.
Studio Disney poskytne ceny nejlepším návrhům, včetně exkurze do střediska Jet Propulsion Laboratory, kde se rover MSL kompletuje. Hlavní vítěz bude mít čest vozidlo podepsat.
Rover MSL je dosud největší a nejvýkonnější automatický aparát, který byl určen k přistání na Marsu. Na pečlivě zvoleném místě má zkoumat, jestli zde existují či existovaly podmínky pro život. Bude hledat minerály vzniklé za přítomnosti vody a pátrat po některých sloučeninách, které jsou chemickými stavebními kameny živých organismů. Pojízdná laboratoř bude podrobně snímkovat okolí, analyzovat horniny laserovým přístrojem, prohlížet kameny a zeminu skoro dvoumetrovou robotickou rukou a zahřívat a "očichávat" vzorky prachu odebrané vrtačkou.
Rover je momentálně ve fázi montáže a zkoušek. Hledání jména pro nového průzkumníka může atraktivním způsobem přitáhnout k vědě a technice mladou generaci a dává veřejnosti šanci podílet se tímto jednoduchým způsobem na kosmickém výzkumu.

2008-11-19 - Rosetta

Status Report (2008-10-06 až 2008-10-31)

Sledované období představuje čtyři týdny, v nichž se sonda nacházela v aktivním přeletovém módu. Jedinou mimořádnou událostí byl pokus o diagnostiku závady, která se vyskytla na přístroji COSIMA v průběhu průletu kolem asteroidu Steins. Zkoušky se soustředily konkrétně na část TMU [=Target Manipulation Unit]. Bylo prokázáno, že TMU je funkční a zároveň se posílilo podezření, že za problémy mohou mechanické odpory ve svazku kabelů, způsobené nízkými teplotami. Připravují se další ověřovací testy.
Kosmická sonda i pozemní segment pracovaly podle očekávání. Spojení se uskutečnilo celkem šestkrát prostřednictvím sledovacích stanic New Norcia a Goldstone. Jedna z plánovaných rádiových relací byla vynechána ve prospěch mimořádných operací s družicovým teleskopem XMM-Newton.
Z vědeckých přístrojů byl v činnosti pouze monitor radiačního prostředí SREM [=Standard Radiation Environment Monitor].
Na konci sledovaného období, dne 2008-10-31 se Rosetta nacházela 451.26 mil. km (3.01 AU) od Země, což představovalo 1505 s (25 min 5 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 334.65 mil. km (2.23 AU).
Na další etapu letu je přichystána prověrka rádiové aparatury, další zkoušky přístroje COSIMA a testy přistávacího modulu. Sonda pokračuje v letu na čtvrtém oběhu kolem Slunce. Afelu dosáhne 2008-12-17 ve vzdálenosti 2.26 AU. V rozmezí 2008-12-17 až 2009-01-06 absolvuje Rosetta období sluneční konjunkce, kdy separační úhel Země-sonda-Slunce bude menší než 3°. Minimální separační úhel 1.65° bude pozorován 2008-12-27. Nejsou plánovány žádné speciální činnosti.

2008-11-18 - Spirit

Prachová bouře na ústupu

Podle prozatím poslední zveřejněné informace o Spiritu, pocházející z 2008-11-14, se situace na Marsu poněkud zlepšila. Poté, co řídící tým obdržel ve čtvrtek 2008-11-13 aktuální data o stavu vozítka, vypracoval plán, jak se vyrovnat s nedostatkem energie v nejbližších týdnech.
Solární panely vyprodukovaly během čtvrtka 161 Wh. Obloha se znatelně pročistila oproti situaci před čtyřmi dny, kdy výkon fotovoltaických článků stačil zajistit jen 89 Wh/sol. Vrstva prachu na povrchu solárních baterií se nicméně zvětšila. Ještě nedávno dokázalo 33% slunečních paprsků proniknout prachovým nánosem až na účinnou plochu, dnes už je to pouze 30%.
"Spirit ještě není mimo nebezpečí,"" řekl John Callas z JPL, který je manažerem projektu marsovských vozítek. "Bouře a prach nezmizely úplně. A toto je na Marsu doba, kdy se podobné bouře mohou vyskytovat. Takže v našem plánu je zachovávat opatrnost, pracovat s dobitými bateriemi a čekat až bouřková aktivita skončí."
Dne 2008-11-14 byl odeslán nový program na nadcházející čtyři dny. Stojí v něm, že mají zůstat některé topné články vypojeny, rover má konat omezená pozorování a zredukovat spojení. Podobně se chystají analogické sekvence na zbytek měsíce. 2008-11-30 začnou dva týdny, kdy rover nedostane nové pokyny, protože se Mars schová za Sluncem. Už před začátkem současné prachové bouře nebyla na toto období chystaná žádná speciální činnost, tím spíš dnes je na místě zachovávat obezřetnost a raději nechat rover odpočívat.

2008-11-18 - Chang´e 2

Druhá čínská sonda k Měsíci v roce 2011

Čína minulý týden oznámila, že druhá lunární sonda Chang´e 2 odstartuje do konce roku 2011. Chang´e 2 je součástí čínského projektu lunárních sond a bude prý mj. testovat pětici zásadních technologií chystaných pro budoucí výpravy, uvádí se například úpravy oběžné dráhy a způsob měkkého přistání. Její konstrukce bude vylepšením modelu Chang´e 1. Další pokus o dosažení Měsíce - sonda Chang´e 3 - přijde na řadu v druhé fázi čínského měsíčního programu a odstartuje pomocí rakety Long March 3B (CZ-3B) nejdříve v roce 2012. Po přistání by měl na povrch Měsíce sjet malý pohyblivý rover. Kolem roku 2017 by ve třetí fázi programu mohl být na Zemi dopraven vzorek měsíčního regolitu.
Dne 2008-11-12 publikovala Čína první mapu kompletního měsíčního povrchu, sestavenou na základě snímků z úspěšné sondy Chang´e 1.

2008-11-18 - Cassini

Status Report (2008-11-05 až 2008-11-11)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-11-11. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-11-07 zhotovily kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] úplný sken prstence F s vysokým rozlišením z neosvětlené strany. Následovalo pozorování zákrytu hvězd za prstenci ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Neosvětlenou stranu prstenců, převážně se nacházející v Saturnově stínu, pak sledoval spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Spectrometer]. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval rozložení teplot na prstencích.
2008-11-08 se uskutečnil necílený průlet kolem měsíců Polydeuces, Telesto a Enceladus. Téhož dne došlo na korekci dráhy OTM-170 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor zahájil práci v 23:44 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po operaci potvrdila, že byl v činnosti 54.6 s a změnil rychlost letu o Δv=9.09 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci. Během změny dráhy byly v činnosti přístroje ze souboru RPWS [=Radio and Plasma Wave Science], které se snažily zaregistrovat bouřkové hvizdy.
Na zbytek víkendového programu 2008-11-08 a 2008-11-09 bylo přichystáno pozorování oblasti polárních září a malých zdrojů radiace spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. ISS skenoval prostor Maxwellova ringletu a hledal nové miniaturní měsíčky a známé malé satelity fotografoval za účelem upřesnění oběžných drah. VIMS pozoroval zákryt hvězdy za prstencem B a celá sada optických přístrojů ORS [=Optical Remote Sensing] se věnovala studiu Titanu. Jednalo se o součást kampaně monitorování oblačnosti.

2008-11-14 - Spirit

Spirit se zatím drží

S velkou nervozitou čekalo řídící středisko na čtvrteční termín (2008-11-13), kdy se měl po několikadenní naplánované odmlce znovu ohlásit Spirit z povrchu Marsu. Činnost roveru byla tváří v tvář riziku úplného zamrznutí vinou nedostatku sluneční energie během probíhající prachové bouře úplně zastavena a komunikace odložena na dobu, až se povětrnostní podmínky trochu zlepší. Na snímcích družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) se skutečně nedávno začaly objevovat známky toho, že se obloha nad stanovištěm Spiritu v kráteru Gusev pročišťuje.
V případě, že by zásoba energie v akumulátorech roveru poklesla pod kritickou úroveň, palubní počítač by automaticky spustil tzv. bezpečnostní mód, což prakticky znamená, že rover odpojí všechny životně nedůležité spotřebiče a čeká, zda se energetická situace nevrátí do přijatelných mezí. Těsně před spuštěním bezpečnostního módu ale vyšle signál, který tuto okolnost oznámí. Řídící středisko potom nemá prakticky žádnou šanci v tomto stavu cokoliv podniknout a musí jen pasivně čekat, jestli se vozítko samo nepřihlásí do služby.
2008-11-11 vyslalo řídící středisko na Mars sadu příkazů, které měly Spiritu v dalších dnech pomoci přežít. Hlavním účelem bylo zabránit přechodu do bezpečnostního módu a zachovat si tak kontrolu nad stavem systémů. Součástí instrukcí bylo i odložení rádiového spojení až na 2008-11-13. Od té chvíle pozemské antény netrpělivě sledovaly Mars - nebylo jasné, zda vůbec rover instrukce přijal a zda přijímací stanice nepřeslechly nouzový signál a vozítko už není v bezpečnostním módu. Ve čtvrtek dorazil konečně ve stanovenou dobu přes spojovou družici Mars Odyssey signál ze Spiritu. Znamená to, že poslední povely rover zaznamenal, řídí se jimi a hlavně, že stále pracuje. Obdržená data se analyzují a chystají se další úsporná opatření. Vyhráno ale není a kritická situace stále trvá.

2008-11-13 - Chandrayaan 1

Chandrayaan na operační dráze

Indická družice Měsíce Chandrayaan 1 zakotvila na finální oběžné dráze ve výšce 100 km nad lunárním povrchem. Jeden oběh kolem Měsíce trvá asi dvě hodiny. Na této dráze setrvá sonda asi dva roky a bude se věnovat rozsáhlému vědeckému pozorování.
Bezprostředně po navedení sondy na základní oběžnou dráhu ve výšce 504 až 7502 km byla motoricky snižována výška ve třech krocích rozložených na tři dny. Závěrečný manévr, při němž byl raketový motor v činnosti 60 s, se uskutečnil 2008-11-12 přesně tři týdny po startu sondy z kosmodromu Shriharikota. Raketový motor o tahu 440 N byl při modifikacích selenocentrické dráhy zažehnut celkem desetkrát a kumulativní doba činnosti činila přibližně 16 min.
Dalším klíčovým momentem bude uvolnění dopadové sondy MIP a její navedení proti lunárnímu povrchu. Tato operace by měla proběhnout v pátek 2008-11-14. Přibližně po 20 minutách omezených vědeckých výzkumů po oddělení zasáhne MIP Měsíc a jeho život skončí.

2008-11-12 - Spirit

Spirit v ohrožení života

Pro všechny fanoušky marsovských robotických vozítek MER [=Mars Exploration Rover] přišla velice pesimistická zpráva. Na místě, kde pracuje Spirit, se v minulých dnech rozpoutala silná prachová bouře. Světlo, pronikající atmosférou a přes prachový nános na panelech solárních baterií, se zredukovalo na míru, která vážně ohrožuje život roveru.
Sluneční články během solu číslo 1725 (2008-11-09) dokázaly vyrobit pouhých 89 Wh. Menší denní produkci ještě žádný z roverů v uplynulých necelých čtyřech letech nezažil. Je to méně, než kolik Spirit denně potřebuje k pouhému udržení nutných systémů v činnosti. Zásoba energie v akumulátorech pochopitelně klesá a hrozí bezprostřední nebezpečí, že se rover přepne do bezpečnostního módu, což by v tomto případě mohlo znamenat definitivní konec.
Řídící středisko vyslalo instrukce, kterými se odpojí některé topné články, včetně vyhřívání infračerveného spektrometru, a podniklo další opatření na minimalizaci spotřeby energie. Spirit se nepokusí o spojení až do čtvrtka. Zatímco se bude připravovat další strategie, bude Země během dalších dní bedlivě naslouchat, jestli náhodou nezachytí signál, který by Spirit vyslal, kdyby se automaticky přepnul do bezpečnostního módu.
Předpověď počasí dává naději, že by se bouře mohla uklidnit během několika dní. I když se ale ovzduší vyčistí, dá se očekávat, že naopak na panelech fotovoltaických článků přibude další vrstva čerstvého prachu.

2008-11-11 - Phoenix

Phoenix skončil!

Přistávací aparát Phoenix přestal po více než pěti měsících práce na povrchu Marsu komunikovat. Jak se čekalo, slábnoucí sluneční paprsky v polární oblasti, kam robot dosedl, už dále nebyly schopny dodávat tolik energie, kolik jí bylo potřeba k pokračující činnosti systémů. Poslední signál přijalo řídící středisko v neděli 2008-11-02.
Kromě zkracujícího se dne se na energetické bilanci nepříznivě projevila zaprášená obloha, větší oblačnost a nižší venkovní teploty. Všechny tyto okolnosti jsou průvodními jevy končícího léty a nastupujícího podzimu. Phoenix přesto dokázal pracovat i po třech měsících původně plánované životnosti.
Řídící středisko bude ještě několik dalších týdnů sledovat situaci na Marsu a čekat, zda se robot přeci jenom neozve. Je to ale krajně nepravděpodobné, protože počasí v místě přistání se neustále zhoršuje. I když Phoenix už svoji práci dokončil, zpracování dat, která dokázal odvysílat k Zemi, je ještě jen v úvodním stádiu.
Phoenix odstartoval 2007-08-04 a na Rudé planetě přistál 2008-05-25. Dosedl v severní oblasti tak daleko od rovníku, kam se dosud žádný lidský vyslanec nepodíval. Aparát se hrabal v zemině, ohříval vzorky, "očichávala a chutnal" prach z Marsu. Kromě mnoha vědeckých pozorování ověřil přítomnost vodního ledu ukrytého pod povrchem. Kamery na modulu předaly více než 25000 obrázků od celkových panoramat až k mikroskopickým detailům. Z celkového počtu 152 solů na planetě, 149 sloužilo vědě. Měření na sondě přispělo dalšími kamínky do mozaiky, která možná někdy dá odpověď na otázku možného života na Marsu. Kromě geologických výzkumů nelze opomenout i permanentní sledování meteorologických jevů a snímkování polární krajiny a změn, které lze na ní pozorovat v průběhu střídajících se ročních dob.

2008-11-10 - Chandrayaan 1

Měsíc má novou družici!

Osmnáct dní po startu přešla v sobotu 2008-11-08 indická sonda Chandrayaan 1 na selenocentrickou oběžnou dráhu. Poprvé se těleso vyrobené v Indii dokázalo vymanit z gravitačních pout Země a dosáhlo Měsíce. Historická událost byla zaznamenána poté, co byl v 11:45 UT zažehnut raketový motor na kapalné pohonné látky a 817 s (13 min 37 s) snižoval rychlost sondy, která jí byla udělena, aby se vůbec dostala do vzdálenosti Měsíce. Operaci sledovalo řídící středisko v Bangalore prostřednictvím sledovací stanice v Byalalu, disponující dvěma obřími parabolickými anténami o průměru 18 a 32 m.
Raketový motor byl nastartován v okamžiku, kdy sonda míjela Měsíc ve výšce asi 500 km. Brzdící manévr umístil Chandrayaan 1 na výchozí eliptickou oběžnou dráhu ve výšce 504 až 7502 km s oběžnou periodou přibližně 11 hodin. Oběh bude v nadcházejících dnech (hovoří se asi o jednom týdnu) postupně opatrně upravován. Cílem je dosáhnout kruhové polární dráhy ve výšce 100 km. Poté se uvolní dopadový modul MIP, který by měl zasáhnout lunárního povrchu a během několikaminutového sestupu provádět omezená vědecká pozorování. Vědecké vybavení na hlavní družici se bude postupně zapínat a Chandrayaan 1 přejde časem do normální operační fáze.
Sonda odstartovala 2008-11-22 z kosmodromu Satish Dhawan Space Centre. Nosná raketa PSLV-C11 ji nejprve navedla na základní oběžnou dráhu kolem Země, ležící ve výšce 255 až 22860 km. V dalších dvou týdnech byl postupně zapínán raketový motor a po každém zážehu se zvyšovalo apogeum, nejprve na 37900 km, pak na 74715 km, 164600 km, 267000 km a nakonec na 380000 km, což už je vzdálenost, v níž obíhá Měsíc Zemi. Během tohoto období byl vyzkoušen jeden vědecký přístroj instalovaný na palubě. Mapovací kamera TCM [=Terrain Mapping Camera] ve dvou seancích zhotovila snímky nejprve Země a pak Měsíce.
Sobotním úspěšným manévrem se Indie stala pátou Zemí, která dokázala k Měsíci vyslat vlastními silami automatického průzkumníka - po Sovětském svazu, Spojených státech, Japonsku a Číně. Hlavně - s ohledem na dvě posledně jmenované země - se Indii podařilo vyrovnat krok s regionálními konkurenty v kosmické technice.

2008-11-08 - Cassini

Status Report (2008-10-29 až 2008-11-04)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-11-04. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2008-10-29 se uskutečnil korekční manévr OTM-169 [=Orbit Trim Maneuver]. Jeho účelem bylo změnit trajektorii před nadcházejícím průletem kolem měsíců Enceladus (E6) a Titan (T46). Manévrovací motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly zažehnuty v 17:59 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po operaci potvrdila, že motorky pracovaly 191 s a rychlost letu se změnila o Δv=0.23 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2008-10-30 byl uzavřen ochranný kryt hlavního raketového motoru.
2008-10-31 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Methone, Pandora, Daphnis, Atlas a Epimetheus. Téhož dne se Cassini přiblížila ve výšce 174 km k povrchu Encelada. Sonda minula měsíc relativní rychlostí 17.7 km/s. Bod nejtěsnějšího přiblížení se nacházel nad 28° j.š. Jednalo se již o druhý těsný průlet kolem stejného objektu v průběhu jednoho měsíce, přičemž nejvyšší prioritu mělo tentokrát optické sledování povrchu sadou přístrojů ORS [=Optical Remote Sensing] a studium gravitačního pole za pomoci rádiové aparatury RSS [=Radio Science Subsystem]. Kamery ISS fotografovaly oblasti tzv. "tygřích pruhů" na jižním pólu. Získány byly snímky s velmi vysokým rozlišením. Ačkoliv se sonda přiblížila k měsíci na velice malou vzdálenost, přesto se jednalo o tzv. necílený průlet, jelikož předcházející korekce dráhy neměly za cíl maximalizovat vědecký přínos právě z tohoto setkání.
2008-11-01 byl znovu otevřen kryt raketového motoru (cyklus číslo 50). Další manipulace s krytem se uskuteční nejdříve v říjnu 2009.
2008-11-03 byla zjištěna závada na infračerveném spektrometru CIRS, konkrétně v jednotce BIU [=Bus Interface Unit]. Opětovné nabootování přístroje obnovilo činnost, bohužel však byla ztracena data zaznamenaná v průběhu průletu kolem Titanu T46.
Průlet kolem Titanu T46 se uskutečnil 2008-11-03 na 91. oběhu sondy kolem Saturnu. Sonda minula měsíc ve výšce 1105 km relativní rychlostí 6.3 km/s. Orientace byla udržovaná pomocí motorků RCS. Nejnižšího bodu dosáhla Cassini nad 3.5° j.š. Aparatura RSS zkoumala ionosféru a atmosféru během zákrytu a studovala povrch měsíce.

2008-11-07 - Chandrayaan 2

Spolupráce Indie - Rusko

Mezi představiteli indické agentury ISRO a ruského Roskosmosu byla přibližně před rokem (2007-11-12) podepsána dohoda o společném projektu sondy k Měsíci Chandrayaan 2. Ačkoliv je první indický lunární průzkumník Chandrayaan 1 zatím ještě jen na cestě k cíli, rozběhly se již přípravné práce na jeho pokračovateli. Indie iniciovala rozhovory, jejichž cílem by bylo stanovit zásady spolupráce a odpovědnost za jednotlivé komponenty projektu. Základní koncepce již byla stanovena, vědecké vybavení nicméně ještě jasné není a mělo by se v zásadních bodech vyjasnit během půl roku.
Prozatím bylo dohodnuto, že mise bude obsahovat družici Měsíce, přistávací aparát a pohyblivé vozítko (rover). Orbitální část zajistí Indie, modul, který dosedne na lunární povrch, dodá ruská strana a rover by měl být společným dílem. Hlavní objem vědeckých přístrojů se očekává z indické strany, předpokládá se ale, že se, stejně jako v případě sondy Chandrayaan 1, zapojí i řada zahraničních institucí.
Po přistání na Měsíci rover sjede na povrch a bude se pohybovat v okolí. Bude sbírat materiál, který se bude na místě analyzovat. Prioritně je zájem o detekci molekul vodních par a izotopu He3.
Ústředí ISRO schválilo na projekt Chandrayaan 2 finance ve výši 4250 mil. rupií, přičemž 500 mil. už bylo uvolněno.

2008-11-05 - Phoenix

Phoenix ještě žije!

Po posledních komplikacích koncem října se prozatím od 2008-10-30 daří udržovat se sondou, spočívající poblíž polárního kruhu na Marsu, pravidelné každodenní spojení. Data přicházející přes retranslační družice v minulém týdnu ukazují, že vždy odpoledne nebo navečer dochází Phoenixu elektrická energie, ale následujícího jitra, jakmile začne slunce svítit na solární baterie, robot ožívá.
Doba, po níž mohou fotovoltaické články generovat energii, se nicméně každým dnem zkracuje. Navíc brání průchodu slunečních paprsků atmosférou rozptýlený prach, který se do ovzduší dostal při prachové bouři minulého týdne.
"Je to přesně ten scénář, jaký jsme očekávali pro závěrečnou etapu mise, i když prachová bouře vypukla o pár týdnů dříve, než jsme doufali," řekl manažer projektu Barry Goldstein z NASA-JPL. "Pokusíme se ale ve zbývajících dnech ještě trochu věnovat vědě. Každý den může být posledním."
Technici se pokoušejí předat do palubní paměti sondy nové instrukce, které by zajistily vykonávání některých vědeckých činností, když se přistávací aparát každého rána probouzí. Prioritní jsou nyní meteorologická pozorování. Pokud bude dostačovat energie, je možné měřit vodivost zeminy pomocí vidličkovité sondy, která je zapíchnutá do regolitu. Možná se podaří i několik snímků terénu, na kterém se začíná tvořit jinovatka.
Phoenix přistál na Marsu 2008-05-25 a primární mise skončila podle plánu po třech měsících. Robot už nyní zahájil šestý měsíc na Rudé planetě a pracuje v přesčase.

2008-11-05 - Chandrayaan 1

Sonda zamířila do vzdálenosti Měsíce

V úterý 2008-11-04 v 04:46 místního času zažehli technici řídící let sondy Chandrayaan 1 její raketový motor o tahu 440 N a po 145 s hoření urychlili sondu tak, že se v apogeu vzdálí od Země na 380 tis. km, tedy do vzdálenosti, v níž obíhá Zemi náš Měsíc.
V sobotu bude Chandrayaan 1 a Měsíc v takové poloze, že bude možno uskutečnit první z manévrů, který zakotví sondu na selenocentrické oběžné dráze. Postupně bude dráha modifikována až do konečné, která bude kruhová ve výšce 100 km nad měsíčním povrchem. Týden nato se uvolní impaktor MIP a dopadne na předem zvolené místo na Měsíci.

2008-11-05 - Nové technologie

Jak se vypořádat s radiací při meziplanetárním letu?

Dříve, než se jednou vydá lidská posádka na Mars nebo na jinou planetu, bude nutno vyřešit otázku dlouhodobého působení nebezpečné radiace v meziplanetárním prostoru. I nejkratší možná výprava tam a zpět zabere nejméně 18 měsíců. Po celou tuto dobu bude posádka vystavena zásahům subatomárních částic, kterými se kosmické prostředí "jen hemží". Částice snadno procházejí běžnou hmotou a působí mj. na strukturu DNA v lidských buňkách. Následkem může být poškození organismu, zvýšené riziko vzniku rakoviny atp.
V roce 2001 zjistila NASA, že u 39 bývalých astronautů se vyskytl oční zákal poté, co pobývali v kosmu. 36 z nich se podívalo za hranice nízké oběžné dráhy. NASA dále předběžně odhadla, že pokud se k Marsu vydá čtyřicetiletý nekuřák, po návratu bude mít 40% šanci, že se u něho vyvine rakovina; nebezpečí proti dvojníkovi, který zůstane na Zemi, se zdvojnásobí.
O tomto nebezpečí se ví již delší dobu, jak je minimalizovat se ale prozatím zdálo neřešitelným problémem technickým i finančním. První opatření se nabízí samo po zkušenostech z pozemské praxe izolace záření např. u jaderných reaktorů. Osoby je možné odstínit hmotou, která záření pohltí - například pláštěm z olova nebo velkou nádrží s vodou. Náklady na dopravení tolika tun mrtvého materiálu do vesmíru jsou však astronomické a tudy cesta tudíž nevede.
Druhá metoda zrozená v 60. letech navrhovala vytvořit kolem kosmické lodi napodobeninu zemského magnetického pole. Magnetické pole Země, i když je relativně slabé, dokáže odchýlit paprsky kosmického záření a chrání pozemský život. Proč by se něco analogického nemohlo realizovat na kosmické lodi? Podle tehdejších rozvah by bylo kosmické plavidlo zabaleno do magnetického pole o průměru stovek kilometrů. Udržování takového pole by bylo ale energeticky nesmírně náročné a vlastní magnetické pole je rovněž pro lidi nacházející se uvnitř něho škodlivé. Otázka účinné ochrany posádky lodi na cestě k Marsu se zdála být tudíž těžko řešitelná.
Britští a portugalští vědci se ke druhému konceptu nedávno vrátili a vypočítali, že magnetická "bublina" nemusí být vlastně tak obrovská, mělo by stačit několik stovek metrů. Studie, publikovaná tento týden, vychází z matematických simulací, které se mj. používají při modelování jaderné fúze, kdy je horká plazma udržována ve vymezeném prostředí silným magnetickým polem. Nová technika dovoluje získat přesnější obraz chování jednotlivých částic, pokud narazí na magnetické pole. Vědci nakonec dokázali navrhnout miniaturizovaný magnetický ochranný štít namísto dřívějšího neohrabaného generátoru magnetického pole.
Zmenšený model zařízení byl odzkoušen v laboratoři v Lisabonu. Zařízení je předmětem patentového řízení a detaily tudíž nejsou zatím veřejné. Pokud by se postavil agregát tohoto typu ve velikosti nutné pro výpravu na Mars, měl by vážit "několik stovek kilogramů" a spotřebovával by jen asi 1 kW energie. Jestliže se zváží, že běžné komunikační satelity dnes potřebují dvakrát až třikrát více energie, jeví se navržené zařízení skoro jako zázrak. Magnetické síly by měly být srovnatelné s pozemskými podmínkami, ale kvůli zvýšení bezpečnosti posádky by mohl být agregát umístěn na nepilotovaném plavidle, které by letělo v tandemu s obydlenou kabinou. Generované pole by bylo schopno odstínit takřka všechny částice uvolněné při sluneční bouři - proudu protonů vanoucích od Slunce. Nedokáže vzdorovat jinému, i když méně nebezpečnému problému - vysokoenergetickým kosmickým paprskům, které se pohybují v mezihvězdném prostoru, ale loď může být potažena vhodnou látkou, která paprsky tohoto typu zachytí.

2008-11-03 - Cassini

Status Report (2008-10-22 až 2008-10-28)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2008-10-28. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-10-22 - po přibližně dvou hodinách studia magnetosféry přístrojem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] pořizovaly kamery sondy navigační snímky před nadcházejícími aktivitami, které budou vyžadovat stanovení oběžné dráhy kolem Saturnu s maximální přesností. Devět hodin bylo věnováno rádiovému spojení se Zemí a poté pokračovalo snímkování malých měsíců v rámci dlouhodobé kampaně upřesňování parametrů oběžných drah. Nakonec byla sonda uvedena do rotace, během níž byly kalibrovány senzory magnetometru MAG.
Dne 2008-10-24 minula Cassini necíleně malé satelity Janus, Pan a Mimas. Tým, mající na starosti studium magnetosféry a plazmového prostředí, prováděl pozorování magnetosféry nad polární oblastí planety a plošně omezených zdrojů radiace. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval zákryt hvězdy za hlavními prstenci a sada optických přístrojů fotografovala Slunce pohybující se za prstenci. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] následně snímkovaly měsíc Mimas a skenovaly prstence. Vědecký program dne zakončilo měření infračerveného spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zaměřeného rovněž na prstence.
Téhož dne byl - před nadcházejícím korekčním manévrem OTM-169 - otevřen kryt hlavního raketového motoru. Byl tím ukončen 49. cyklus manipulace s krytem motoru od začátku letu.
2008-10-28 byl přístroj CAPS orientován tak, aby byla optimalizována data z  měření magnetosféry. Pozorování zabralo dvě hodiny. Následně hledaly kamery ISS nové malé měsíčky a fotografovaly známé miniaturní satelity kvůli upřesnění parametrů jejich oběžných drah.

2008-11-03 - Chandrayaan 1

První fotografie ze sondy

Indická kosmická agentura ISRO oznámila v sobotu 2008-11-01, že obdržela první snímky z paluby automatické stanice Chandrayaan 1, mířící k Měsíci. Kamery instalované na sondě zhotovily obrázky Země ze vzdálenosti 9000 km a 70000 km.
Sonda byla vypuštěna 2008-10-22 na dráhu kolem Země. Momentálně postupně zvětšuje výšku apogea a blíží se k Měsíci. Do blízkosti Měsíce by měla dorazit a na oběžnou dráhu kolem našeho přirozeného satelitu by měla být navedena v sobotu 2008-11-08.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23