Novinky - prosinec 2003

2003-12-31 - Měsíc

Čínské plány sond k Měsíci

Povzbuzena úspěchem první pilotované mise, přihlásila se Čína k expedicím i za hranice nízké oběžné dráhy. Poslední den roku 2003 oficiálně sdělila, že v roce 2004 zahájí program automatických sond k Měsíci. Program by měl mít tři etapy. Prvním úkolem by bylo vytvoření umělé družice na lunární oběžné dráze, k čemuž by mělo dojít v roce 2007. Jak prohlásil ředitel čínské kosmické agentury Sun Laiyan, následovat by mělo měkké přistání nepilotované kosmické stanice na Měsíci v roce 2010 a na rok 2020 se plánuje automatické přistání, sběr vzorků a návrat na Zemi. Poslední dvě etapy není možné brát jako definitivní, stále se ještě rozpracovávají. Po spekulacích, že se Čína chystá dopravit člověka na Měsíc, je předložený plán velice střízlivý a odpovídá přístupu Číňanů i v dalších oblastech, jako např. v pilotovaných expedicích, kdy se první let připravoval důkladně dlouhou dobu. Není vyloučeno, že zmíněné lunární mise budou uskutečněny ve spolupráci s jinými zeměmi.
Družice v roce 2007 by měla získat trojrozměrný obraz měsíčního povrchu, analyzovat obsahy užitečných materiálů, zjišťovat tloušťku vrchní vrstvy a zkoumat prostředí mezi Měsícem a Zemí. Ke startu má být použita nosná raketa Dlouhý pochod CZ-3A.
Sun označil program výzkumu Měsíce za důležitý čínský krok při průzkumu vzdálenějšího vesmíru a jako základní předpoklad k postupu ještě dále.
Čínský kosmický program byl nově definován v roce 1992 a od tohoto data se jeho rozsah neustále rozšiřuje. Nyní zaměstnává několik desítek tisíc vědců, techniků a dělníků ve více než 3000 závodech.

2003-12-23 - Mars

Evropské plány na lidskou výpravu k Marsu

Evropští vědci a inženýři sdružení v pracovní skupině Aurora zveřejnili po třetím zasedání, které se uskutečnilo v listopadu v Kolíně, možný scénář budoucího postupu při rozvíjení znalostí o vesmíru a rozvoji technologií, jenž by měl vyvrcholit ve třetí dekádě 21. století přistáním pilotované lodi na povrchu Marsu. Tato "cestovní mapa" se objevila na internetových stránkách v době, kdy se modul Beagle 2 oddělil od sondy Mars Express, v době marťanské euforie, kdy vypadalo, že přistání na Rudé planetě proběhne čítankovým způsobem. Je otázkou, zda současné marné pátrání (i když ne definitivně uzavřené) po signálech z přistávacího modulu, nezchladí optimismus tvůrců plánu, i když byl schválen dohlížecím výborem pro výzkumné programy EPAC [=Exploration Programme Advisory Committee].
Plán Aurora má dvě větve: současné zkušenosti s pobytem lidí na nízké oběžné dráze LEO [=Low Earth Orbit] a z rozvoje robotického průzkumu planet. V první je třeba pokračovat a rozvíjet možnosti vesmírných letů za hranice LEO. Dále je třeba podporovat, podle plánů Aurora, vývoj lodi schopné posloužit lidským expedicím v hranicích Sluneční soustavy. V rámci robotických misí je nutno navázat na schopnosti a technologie použité při misích Mars Express a SMART-1, které se mají stát vhodným odrazovým můstkem pro pokročilejší expedice. Konečně pokusy prováděné na Zemi (pokusná stanice simulující činnost na povrchu Marsu v Antaktidě) a na kosmické stanici ISS mají být dalšími předstupni k zamýšleným cílům. Evropa, jak se zdá, má snahu stát se příštím vážným kandidátem na pionýrské kosmické výpravy.
Hlavními milníky v plánu Aurora jsou tato data:

• 2007 - vyzkoušení prototypu (demonstrátoru) návratové/přistávací kabiny vstupující do atmosféry vysokou rychlostí.
• 2009 - ExoMars - vyslání roveru k Marsu s cílem pátrání po životě, ať minulém či současném.
• 2011/2014 - dělená mise mající za úkol poprvé dopravit vzorky marsovských hornin na Zemi (přistávací modul předá vzorky na oběžné dráze kolem Marsu družici, která zajistí jejich dopravu k Zemi).
• 2014 - Demonstrátor(y) technologií pilotované mise, jehož úkolem bude ověřit metody spojování a montáže v kosmu a udržení životních podmínek na palubě.
• 2018 - Automatická mise mající za cíl ověřit metody brzdění o atmosféru (aerobraking/aerocapture), sluneční elektrický pohon a měkké přistání (dříve se uváděla pro rok 2010 menší mise třídy Arrow).
• 2024 - lidská expedice k Měsíci mající za úkol demonstrovat základní prvky zajištění životních podmínek, možnosti lidské výkonnosti a adaptace a využití místních zdrojů.
• 2026 - automatický let k Marsu, který vyzkouší všechny hlavní fáze letu s budoucí lidskou posádkou.
• 2030/2033 - rozdělená mise vrcholící přistáním prvních lidí na Marsu.

Uvidíme, jak bude dobývání Marsu pokračovat. Podle slov vedoucího týmu Aurora je předložený text živoucím dokumentem, který se bude upravovat podle pokroku v osvojování nových technologií a na základě nových problémů, které se ještě mohou v příštích letech vyskytnout.

2003-12-20 - MESSENGER

Přípravy ke startu pokračují

Americká sonda MESSENGER [=MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging], která má odstartovat v květnu 2004 a která se má stát první družicí Merkuru vstoupila do dalšího kola předstartovních zkoušek. Byla převezena z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (APL), Laurel (Md.), kde byla navržena a postavena, do třicet kilometrů vzdáleného střediska NASA Goddard Space Flight Center (GSFC), Greenbelt (Md.). Zde má být podrobena zkouškám působení kosmického prostředí. Byla tím završena jedna z největších akcí prováděných v APL.
Práce na sondě zahrnovala řešení mnoha technologických problémů, z nichž vyniká zvláště nutnost zajistit fungování sondy v žáru blízkého Slunce. Stanici MESSENGER čeká nejprve pět let trvající cesta vnitřními oblastmi Sluneční soustavy a od roku 2009 nejméně jednoroční práce na oběžné dráze kolem Merkuru. Slunce ve vzdálenosti Merkuru přitom září 11x jasněji než na Zemi a teploty zde dosahují více než 400°C.
V minulém týdnu byla sonda podrobena zkouškám na vibračním stole, kde se především simulovaly otřesy a rázy během vzletu nosné rakety. Dalších deset týdnů se bude sonda vyvažovat a seřizovat, pak se znovu postaví před obří reproduktory, které napodobují hlukové vibrace při startu. Následně bude uzavřena ve vakuové komoře, v níž lze napodobit nejenom kosmické vakuum ale i extrémní horko a chlad, kterým může být MESSENGER během letu vystaven. V březnu 2004 bude sonda přepravena na Floridu na kosmodrom, ze kterého ji na kosmickou pouť vynese raketa Delta II.
Na palubě sondy má být umístěno sedm vědeckých přístrojů, mj. kamera, laserový výškoměr, magnetometr a několik spektrometrů. MESSENGER má pořídit globální mapu Merkuru, zjišťovat složení a strukturu povrchové kůry, geologickou historii, původ řídké atmosféry a aktivní magnetosféry. Před tím než u Merkuru v roce 2009 zakotví, prolétne kolem něho v těsné blízkosti v roce 2007 a 2008.

2003-12-20 - Cassini

Status Report

Sonda pokračuje v bezchybném letu k Saturnu. Zatím poslední spojení bylo navázáno prostřednictvím sledovací stanice u Madridu 2003-12-15. Řídící středisko provádí rutinní zkoušky a údržbu palubních systémů a přístrojů.
Na příští rok se chystá v souvislosti s blížícím se vyvrcholením letu Cassini zahájení velké koordinované pozorovací kampaně Saturnu pozemními metodami širokou mezinárodní astronomickou komunitou. Navíc bylo dohodnuto, že kosmický teleskop HST rezervuje svých 17 oběhů pro sledování planety. Smyslem pozorování je získat maximum informací o stavu atmosféry Saturnu pomocí snímkování a spektroskopie ve všech možných vlnových délkách. 
2003-12-08 bylo oznámeno, že plazmový spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] zaznamenal poprvé za drahou Jupitera ionty pocházející z mezihvězdného prostředí. Jedná se o první velký objev učiněný přístrojem CAPS.

2003-12-19 - Stardust

13 dní do setkání

Sonda se blíží ke kometě Wild-2 a nachází se zatím v dobrém stavu. Řídící středisko denně navazuje rádiové relace a každý den jsou pořizovány navigační snímky. V minulých dnech byla odzkoušena metoda řízení polohy během průletu, kdy je třeba krýt těleso sondy za ochranným štítem před poškozením částicemi prachu z okolí komety. Změny orientace, při nichž se má použít jednak hlavního pohonu, tak i sekundárních motorků, se nejprve odzkoušely na pozemním simulátoru a pak i ve skutečnosti na sondě.

2003-12-18 - Rosetta

Letošní plán splněn

Ve vesmírném středisku Kourou skončily dne 2003-12-03 letošní práce na přípravě sondy Rosetta. Osazenstvo v Jižní Americe bylo zredukováno na minimum. Předtím ještě byly provedeny 2003-11-28 zkoušky vyklápění vysokoziskové antény, která byla následně opět složena do startovní polohy. První prosincový den rakouská skupina obalovala sondu vícevrstvou izolací MLI [=Multi Layer Insulation] a paralelně proběhl další zkrácený test funkčnosti Rosetty.
Aktivity v Kourou se rozběhnou opět v polovině ledna, kdy má dojít k plnění nádrží pracovními médii.

2003-12-16 - Stardust

Stíhání komety pokračuje

2003-12-15 se sonda Stardust nacházela již pouze 9.5 mil. km od komety 81P/Wild-2 a každým dnem se přibližuje o dalších 530000 km. Od prvního zachycení komety navigační kamerou sondy 2003-11-17 pokračuje pravidelné snímkování a upřesňování vzájemných poloh kosmického objektu a přibližující se stanice. V současné době se zaznamenávají dva obrázky týdně, v období 10 až 3 dny před setkáním se plánuje snímkování třikrát denně a pak bude kometa fotografována každou hodinu. K průletu ve vzdálenosti asi 300 km dojde 2004-01-02.

2003-12-15 - Cassini

Status Report

Sonda pokračuje v bezchybném letu k Saturnu. Zatím poslední spojení bylo navázáno prostřednictvím sledovací stanice v Goldstone 2003-12-08. Řídící středisko provádí rutinní zkoušky a údržbu palubních systémů a přístrojů.
Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila minulý týden v Evropském středisku pro výzkum vesmíru a technologie v Noordwijku (Nizozemsko) oponenturu FAR [=Flight Acceptance Review] samostatné fáze letu pouzdra Huygens. Účelem je provést revizi všech změn, ke kterým došlo od první verze letového plánu. Speciálními kapitolami jsou úprava scénáře mise kvůli pochybnostem o schopnosti udržovat rádiové spojení, kontrola procedury vstupu do atmosféry a sestupu a potvrzení připravenosti implementace nového letového plánu. Jednotlivé skupiny odborníků budou během dalších 6 týdnů provádět kontrolu dokumentace a připravovat další požadavky pro další diskuse. Závěrečné projednání všech příslušných bodů proběhne začátkem února příštího roku.
Navigační tým absolvoval třetí část týmových zkoušek a tréninku. Předmětem bylo mj. zpracování dat v období od navedení na oběžnou dráhu Saturnu po druhé přiblížení k Titanu.
Domovská webová stránka projektu Cassini získala novou tvář a je k vidění na adrese:
http://saturn.jpl.nasa.gov/index.cfm

2003-12-11 - Cassini

Sonda fotografuje Saturn

Sonda Cassini, která má dorazit v létě příštího roku k cíli, již nyní provádí snímkování Saturnu. Na internetových stránkách
http://sci.esa.int/jump.cfm?oid=34372
je možno si jeden z těchto vynikajících záběrů pořízených úzkoúhlou kamerou prohlédnout.

2003-12-08 - Velké planety

Recyklace planetárních prstenců

Prstence, které je možno pozorovat kolem všech velkých planet, Jupiteru, Uranu, Neptunu a především Saturnu, jsou relativně krátkodobým jevem. Nyní se podle zprávy profesorů Larryho Esposita a Joshuy Colwella z University of Colorado - Boulder's Laboratory for Atmospheric and Space Physics našel možný proces, který udržuje existenci těchto nádherných planetárních ozdob po podstatně delší dobu, než jaká se předpokládala v dřívějších modelech.
Jsou silné příznaky, že malé měsíčky poblíž obřích planet nejsou nic jiného než slepence tvořené kosmickou drtí. Tato relativně nesoudržná tělesa jsou možným zdrojem materiálu pro prstence. Z dřívějších modelů vzniku a vývoje prstenců vyplývalo, že Sluneční soustava by už měla být takřka na konci "věku prstenců". Teorie ale neodpovídala přesně současnému stavu ani v okolí Slunce, ani v případě předpokládaných prstenců u extrasolárních planet. Nový matematický model coloradské university ukazuje, jak se pomocí recyklace dá prodloužit doba existence prstenců planet a jejich měsíců.
Pozorování sond Voyager a Galileo ukázala množství prstenců, které jsou ve všech případech proloženy oběžnými drahami malých měsíčků. Je jasné, že měsíce nejenom tvarují prstence svojí gravitační silou, ale jsou i zdrojem materiálu prstenců. V každém systému prstenců dochází k destrukčnímu působení, jako např. obrušování, drcení a rozptylování částic tak rychle, že prstence musí být mnohem mladší než planeta, kolem které krouží.
Numerické modely provedené v 90. letech Espositem a Colwellem udávaly tzv. "kolizní kaskádu", při které byly nejprve malé měsíčky rozbity srážkou s kometou nebo asteroidem. Vzniklé fragmenty se pak rozptýlily po oběžné dráze a vytvořily nový prstenec. Částice prstence se dále navzájem srážely a otíraly, až se přeměnily na prach, který byl nakonec z dráhy prstence odvát. Podle nové teorie však prvotní částice prstence mají snahu se opět spojovat do nových měsíců ještě dříve, než jsou zcela rozemlety kosmickým mlýnkem. Tento proces probíhá velice rychle. Typický prstenec je mladší než několik stovek milionů roků, což je jen okamžik proti stáří planety, které se udává na 4.5 miliardy let.
Nejnovější teorie tedy předpokládá, že po rozbití měsíce a vzniku prstence je nový materiál po čase zachycen jiným měsícem v systému. Hmota kolem planety se tedy přelévá v podobě prstenců mezi měsíci a tím se podstatně prodlužuje období, než je zcela vymetena z okolí planety působením vnějších vlivů. Takto by se dala vysvětlit dlouhověkost prstencových systémů, i když samotné prstence a měsíce mají podstatně kratší životnost.

2003-12-08 - Mars

Probíhají na Marsu v současnosti klimatické změny?

Sonda 2001 Mars Odyssey již dokončila celý marsovský rok mapování rozložení materiálu na a těsně pod povrchem planety. Kromě sezónních změn se jeví, že byly objeveny příznaky dlouhodobého trendu ve vývoji klimatu Marsu. Překvapující je změřené rozšíření ledu v relativně teplých oblastech. V některých nízko položených regionech poblíž rovníku bylo naměřeno takové množství ledu, které převyšuje objem, jaký by se očekával v rovnovážném stavu při ustáleném klimatu za současných podmínek.
Jedním z možných vysvětlení je, že Mars se právě nachází v přechodném období oteplování po minulé době ledové. Zjištěná místa s větším výskytem ledu jsou potom analogií pozemským sněhovým závějím, které přetrvávají v přírodě, i když jarní počasí už rozpustilo všechen sníh v širokém okolí.
Přítomnost ledu registruje sonda pomocí měření neutronových emisí. V horních vrstvách půdy do hloubky asi 1 m bylo v takovýchto anomálních oblastech zjištěno až 10% ledu. Shora jsou pláty ledového materiálu pokryty a částečně tepelně izolovány navátou vrstvou prachu.

2003-12-06 - Asteroidy

Přírodní raketový motor

Vědci NASA poprvé zaznamenali velice slabou, ale teoreticky důležitou sílu, která dokáže změnit dráhu asteroidu. Tato síla, nazývaná Jarkovského efekt (Yarkovsky Effect) vzniká absorpcí sluneční energie a jejího vyzařování do prostoru v podobě tepla. Objev má význam pro budoucí předpovědi trajektorie a sledování dráhy planetek.
Jarkovského efekt byl prokázán při pozorování relativně nenápadného asteroidu (6489) Golevka. Je to jeden z malých objektů NEA [=Near Earth Asteroid] o průměru asi 0.5 km a hmotnosti kolem 210 miliard kg. Jeho předností ale je, že byl několikrát důkladně zkoumán pomocí radaru. Stalo se tak v letech 1991, 1995, 1999 a letos v květnu. Mezinárodní tým astronomů použil získaná data k detailní analýze oběžné dráhy planetky. Poprvé bylo dokázáno, že se takovýto kosmický objekt sám, i když velice nepatrně, urychluje.
Podstatou Jarkovského efektu je myšlenka, že rotující povrch asteroidu je zahříván slunečním zářením na denní straně a ochlazuje se na noční straně. Zatímco strana přivrácená ke Slunci přijímá teplo rovnoměrně, při vyzařování dochází k tomu, že večerní partie povrchu (tzn. ty, které přecházejí z denní do noční strany) vyzařují více tepla než ranní. Podobné je to i na Zemi - v podvečer je větší teplo než ráno. Tato nerovnoměrnost vytváří nepatrné zrychlení, které bylo až dosud neměřitelné. V případě Golevky se jedná o sílu několika gramů, což je vzhledem k celkové hmotnosti asteroidu nepředstavitelně málo. Ale během 12 roků pozorování i tato nepatrná síla způsobila posunutí vesmírného balvanu v prostoru o 15 km. Pokud se toto působení aplikuje na období několika desítek milionů let, což není z astronomického hlediska mnoho, vliv této maličké síly na vývoj dráhy asteroidu je již obrovský. Z asteroidů, které nyní obíhají mezi Marsem a Jupiterem se rázem mohou stát objekty přibližující se Zemi.
Jarkovského efekt má šanci stát se základním prostředkem pro pochopení mnoha aspektů dynamiky asteroidů. Může být uplatněn na řešení takových otázek jako např. jak se dostávají z hlavního pásu do vnitřních oblastí Sluneční soustavy, jak se seskupují do tzv. "rodin" po rozbití asteroidu kosmickou srážkou apod. Projev Jarkovského efektu umožnil poměrně přesně stanovit hmotnost a hustotu sledovaného asteroidu, což může být použito při zkoumání jiných nebeských těles.
Na současném významném objevu se podstatnou mírou zasloužil Dr. David Vokrouhlický z Karlovy univerzity v Praze, který vytvořil zdokonalený model působnosti Jarkovského efektu na asteroid Golevka a určil pravděpodobnost jeho zaznamenání radarovou metodou. V týmu zpracovávajícím výsledky pozorování observatoře v Arecibu (Porto Rico) je kromě vědců z USA uveden i další pracovník Karlovy univerzity, David Čapek.

2003-12-05 - Stardust

Úspěšná korekce dráhy

Sonda Stardust vykonala 2003-12-03 dráhový korekční manévr TCM 10 [=Trajectory Correction Maneuvre] s délku hoření motoru 118 s. Úpravou trajektorie je zajištěn průlet kolem komety 81P/Wild-2 ve vzdálenosti o něco menší než 300 km. Během příštího měsíce se plánují další tři manévry, jejichž konečným výsledkem bude jistý průlet v koridoru míjejícím kometu ve vzdálenosti 300±50 km.
2003-12-04 byla získána sedmá a poslední série navigačních záběrů, které byly doposud pořizovány jednou za čtrnáct dní. Od 2003-12-08 bude zahájeno denní snímkování.
Maximální přiblížení ke kometě nastane 2004-01-02.

2003-12-05 - Cassini

Status Report

Ve zprávě o průběhu letu se jako obvykle uvádí, že se sonda nachází ve výborném stavu a let pokračuje podle plánu. K zatím poslednímu spojení došlo 2003-12-01. S kosmickým plavidlem komunikovala sledovací stanice DSN u Madridu.
2003-11-30 došlo na hmotovém spektrometru iontů a neutrálních částic INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] k anomálnímu rebootování, což vyvolalo sérii poruchových hlášení během spojení se Zemí. Nyní se přístroj nachází v bezpečném stavu.
Posledního listopadu byl ukončen experiment, ve kterém se vědci pokoušeli detekovat gravitační vlny GWE#3 [=Gravitational Wave Experiment].

2003-12-03 - Mars

Nově vyvinuté membrány naznačují další možnosti pro lety k planetám

Pod patronací NASA byly vyvinuty speciální membrány, které mohou posloužit k výrobě raketového paliva přímo na povrchu Marsu. Membrány umožňují separovat molekuly CO₂ z atmosféry. Princip výroby pohonné látky je pak teoreticky jednoduchý. Atmosféra na Marsu obsahuje přibližně 95% oxidu uhličitého. Čistý CO₂ po oddělení průchodem přes membránu se smíchá s vodíkem a po zahřátí vzniká metan - což je velice účinné palivo pro rakety nebo vozidla. Vedlejším produktem je voda. Uvedený postup výroby metanu se nazývá podle svého objevitele z 19. století Sabatierův proces. Vznikající voda, kromě normálního použití, může být elektrolyticky rozložena na kyslík vhodný k dýchání a vodík, který je možno znovu vrátit do procesu výroby metanu. Směs plynů tvořících atmosféru Marsu, i když je tvořena převážně oxidem uhličitým, však nelze bez vyčištění použít, protože cizorodé plyny (Ar, N₂) mohou celý Sabatierův proces zastavit.
Membrány o tloušťce asi 25 µm jsou vyrobeny z několika vrstev polymerů a byly vyzkoušeny ve speciální komoře simulující marsovské prostředí. Zařízení o výšce asi 1 m bylo rozděleno na dvě části. V jedné části byla připravena směs plynů odpovídající našim znalostem o prostředí na Marsu a ve druhé části bylo vyrobeno vakuum. Tyto dvě poloviny byly odděleny membránou o ploše přibližně 6.5 cm². Hmotovým spektrometrem bylo zjišťováno jak snadno jednotlivé molekuly pronikají do prázdného prostoru. U zatím nejlepšího vzorku membrány pronikal CO₂ asi 50krát rychleji než dusík. Pokusy pokračují s jinými materiály, s různým vrstvením a rozměry. Cílem je získat zařízení, které by dokázalo produkovat minimálně 2.5 litru oxidu uhličitého za minutu při čistotě 99.8%.
Kromě zmíněné výroby paliva se nabízí pro vyvinuté membrány mnoho dalších možností použití. Mohly by být využity jako filtry při odstraňování CO₂ vznikajícího při dýchání posádky kosmické stanice nebo základny na Marsu. Tento plyn se musí neustále chemicky likvidovat, protože jeho větší koncentrace ohrožují lidský organismus. Pomocí membrán by se mohl CO₂ vypouštět přímo do kosmického prostoru nebo do atmosféry Marsu, aniž by se výrazně ohrozily zásoby vzduchu na stanici. V pozemských podmínkách by mohly být v budoucnu použity k filtrování plynů unikajících do atmosféry a snižování skleníkového efektu, který je přičítán zvyšování koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Další možné aplikace pro praktický život jistě ještě napadnou moudré hlavy techniků. Teď je důležité, aby slibně vypadající první výsledky byly dotaženy do hlubších poznatků a navrženy praktické technologie, které tohoto jevu využívají.

2003-12-01 - Stardust

Kometa Wild-2 je na dosah

49 dní před historickým setkáním s kometou 81P/Wild-2 pořizuje sonda Stardust ze vzdálenosti 25 mil. km snímky svého cíle. Záběry mají posloužit k přesnému stanovení trajektorie komety a přesnému zacílení sondy k chystanému průletu 2004-01-02. Řízení letu očekává, že se průlet uskuteční ve vzdálenosti 300 km. Vlastní těleso komety má průměr kolem 5.4 km.
Kometa byla poprvé detekována navigační kamerou sondy 2003-11-13. Získaná série záběrů byla nejprve uložena v paměti palubního počítače a v dalších dnech odvysílána na Zemi. Při zpracování snímků byla objevena bílá skvrnka protínající jednu stranu pomyslného trojúhelníku v jehož vrcholech jsou tři referenční hvězdy, které Stardust používá k navigaci. Objevení komety tak brzo bylo překvapující ale velice prospěšné. Řídící středisko získalo dostatek času na vyhodnocení trajektorií sondy a komety a k provedení nezbytných korekcí dráhy. Poloha komety byla dále ověřena druhou sérií navigačních snímků pořízených 2003-11-18. Na těchto obrázcích se nachází kometa jako objekt 11 hvězdné magnitudy, tedy přibližně 1500krát slabší než je schopen zaregistrovat lidský zrak.
První korekce dráhy letu sondy je plánována na 2003-12-03. Konečným výsledkem všech korekcí by měl být jistý průlet ve vzdálenosti 300 km s odchylkou ±16 km. Stardust má mj. sebrat vzorky prachu z okolí komety a společně s dalšími prachovými částicemi, které byly shromažďovány v minulých letech při letu v meziplanetárním prostředí, je dopravit v lednu 2006 zpět na Zemi.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23