DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - prosinec 2004


2004-12-30 - Cassini

Před setkáním s Japetem

Rok 2004 u Saturnu završí sonda Cassini blízkým průletem kolem záhadného měsíce Japetus. K setkání dojde 2004-12-31 na vzdálenost 123400 km. K dalšímu a ještě bližšímu přiblížení k Japetu dojde až v roce 2007.
V roce 2005 Cassini uskuteční více než 10 cílených těsných průletů kolem měsíců Saturnova systému. Většina z nich bude věnována hlavnímu cíli mise, Titanu, ostatní se uskuteční u menších ledových měsíců početné rodiny přirozených satelitů Saturnu. Kromě toho se uskuteční celá řada pozorování při vzdálenějších setkáních a není možno zapomenout na výzkum prstenců, kosmického prostředí a samotné planety.
Měsíc Japetus o průměru 1400 km objevil v roce 1672 Jean-Dominique Cassini, podle něhož je pojmenována celá mise. Japetus je třetím největším Saturnovým měsícem. Vyznačuje se odlišným vzhledem obou polokoulí. Jedna z nich je velice světlá, druhá neobyčejně tmavá. Co je toho příčinou, není zcela jasné.
Japetus je zvláštní i z jiného pohledu. Jako jediný z velkých měsíců systému má značný sklon oběžné dráhy k orbitě v níž se pohybují ostatní měsíce a prstence. Bylo také změřeno, že má poměrně nízkou hustotu ve srovnání s podobnými tělesy. To by nasvědčovalo tomu, že ve svém nitru obsahuje větší podíl ledu nebo zmrzlého metanu nebo čpavku.
Posledními sondami, které pozorovaly Japetus byly stanice Voyager 1 a Voyager 2 v letech 1980 a 1981. Cassini má ovšem možnosti provést daleko podrobnější výzkum.


2004-12-28 - Cassini/Huygens

Cassini provedla korekci dráhy

Kosmická sonda Cassini uskutečnila 2004-12-27 úhybný manévr, který ji vyvedl z dráhy směřující k dopadu na Titan. Původní trajektorie byla nutná kvůli nasměrování přistávacího modulu Huygens, který nemá možnost vlastních úprav dráhy. K jeho přistání dojde 2005-01-14.
Nejbližším významným okamžikem mise bude 2004-12-31 průlet kolem měsíce Japetus. Japetus se vyznačuje dvěma odlišnými polokoulemi, z nichž jedna je velice světlá a druhá tmavá.


2004-12-24 - Cassini/Huygens

Huygens se oddělil

Dnes došlo po sedmi letech společného putování k oddělení sondy Cassini a sestupového pouzdra Huygens. Modul zahájil třítýdenní samostatnou cestu, která vyvrcholí ponořením do husté atmosféry měsíce Titanu dne 2005-01-14. Zprávu o úspěšném oddělení zaznamenala sledovací stanice NASA Deep Space Network poblíž Madridu (Španělsko) v 15:24 UT. Všechny systémy fungovaly podle očekávání a nejsou náznaky jakýchkoliv problémů.
2004-12-27 provede orbitální modul korekci dráhy, která ho vyvede z dosavadní trajektorie směřující k dopadu na Titan na dráhu v bezpečné vzdálenosti, odkud bude sledovat sestupující Huygens a rádiový signál předá na Zemi.


2004-12-22 - Lunar Reconnaissance Orbiter

NASA vybrala vědecké experimenty pro nejbližší misi k Měsíci

NASA vybrala šest návrhů na vědecké vybavení sondy LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter], prvního projektu nového programu průzkumu vesmíru.
LRO má odstartovat na podzim 2008 (pravděpodobně říjen) a má být součástí průzkumu Měsíce automatickými sondami organizace NASA. Mise má na oběžnou dráhu kolem Měsíce umístit výkonný satelit, který by se soustředil na průzkum související s budoucími robotickými a pilotovanými expedicemi. Dále má hledat potenciální zdroje užitečných nerostů a dokumentovat možné účinky radiačního prostředí u Měsíce na zdraví kosmonautů.
Nabídky experimentů obdržela NASA na základě výzvy (Announcement of Opportunity) z června 2004.
"Experimenty, které jsme vybrali pro LRO, vycházejí ze zkušeností z dálkového průzkumu Země a Marsu," prohlásil při této příležitosti Dr. A. Asrar z ředitelství vědeckých misí. "Měření získaná těmito přístroji budou popisovat nebývalým způsobem měsíční povrch a jeho okolí a poslouží návratu lidí (na Měsíc) v příštím desetiletí," dodal. LRO má poskytnou údaje, které budou rozhodující pro klíčová rozhodnutí, jenž je nutno učinit před koncem této dekády.
Vybrané návrhy budou pokračovat fází A/B, což představuje studii o optimálním začlenění hardwaru do konstrukce, výroby a dodávky do předpokládaného časového plánu. Po ukončení fáze B bude následovat fáze C, která bude zahájena předběžným posouzením konstrukce přístrojů a schválením pro další realizaci.
Pro LRO byly prozatím vybrány tyto přístroje:

  • Laserový výškoměr LOLA [=Lunar Orbiter Laser Altimeter], vedoucí pracovník Dr. David E. Smith, Goddard Space Flight Center (GSFC), Greenbelt, Md. Přístroj bude použit pro topografické práce s vysokým rozlišením, bude měřit sklony terénu přistávacích prostorů a hledat led v zastíněných polárních kráterech.
  • Průzkumná kamera LROC [=Lunar Reconnaissance Orbiter Kamera], vedoucí pracovník Dr. Mark Robinson, Northwestern University, Evanston, Ill. Kamera bude fotografovat povrch včetně malých povrchových objektů, které by mohly ohrozit přistávající modul. Kromě detailních snímků má pořizovat i obrázky rozlehlých oblastí kolem pólů v několika vlnových délkách, které poslouží k dokumentování měnících se světelných podmínek a případných přírodních zdrojů.
  • Neutronový detektor LEND [=Lunar Exploration Neutron Detector], vedoucí pracovník Dr. Igor Mitrofanov, Institut kosmických výzkumů a Federální kosmická agentura, Moskva (Rusko). Detektor má měřit neutrony z lunárního povrchu a pomocí nich pátrat po vodním ledu a dále má měřit radiační zatížení budoucích kosmonautů v blízkosti Měsíce.
  • Radiometr [=Diviner Lunar Radimeter Experiment], vedoucí pracovník Prof. David Paige, UCLA, Los Angeles. Radiometr bude mapovat teplotní pole kompletního lunárního povrchu s horizontílním rozlišením 300 m. Má identifikovat případné "mrazové doliny" a potenciální ložiska ledu.
  • Detektor Lyman-alfa LAMP [=Lyman-Alpha Mapping Project], vedoucí pracovník Dr. Alan Stern, Southwest Research Institute, Boulder, Colo. LAMP bude pozorovat celý povrch Měsíce ve vzdáleném ultrafialovém pásmu. Bude pátrat po zdrojích ledu a jinovatky v polárních oblastech a pořizovat snímky permanentně zastíněných oblastí při pouhém hvězdném osvětlení.
  • Teleskop kosmických paprsků CRaTER [=Cosmic Ray Telescope for the Effect of Radiation], vedoucí pracovník Prof. Harlan Spence, Boston University, Mass. Přístroj bude měřit účinky galaktických kosmických paprsků na plastické látky a vliv radiačního pozadí na biologické materiály.

LRO řídí Goddard Space Flight Center (GSFC). GSFC zajistí vypuštění, kosmickou sondu, provede koordinaci instalace užitečného zatížení, návrh systémů, pojištění a management.


2004-12-21 - Cassini/Huygens

Huygens připraven k oddělení

Hlavními milníky prvního roku pobytu dvojité sondy Cassini/Huygens u Saturnu jsou dvě události. První kapitolou byl přechod na oběžnou dráhu začátkem léta a druhou se má stát uvolnění pouzdra Huygens 2004-12-24 k samostatné cestě na Titan.
Sonda Huygens, vyrobená a řízená Evropskou kosmickou agenturou ESA, byla připojena k mateřské části Cassini a elektricky napájena propojovacím kabelem. Takřka sedm let cesty k Saturnu zůstávala v klidovém stavu. Každého čtvrt roku byla na tři hodiny oživena a prováděly se na ní prověrky stavu přístrojů a systémů. Za několik málo dní bude spojení s orbitální částí přestřiženo a pouzdro zahájí samostatný let k měsíci Titanu, kam má dorazit 2005-01-14.
"Jako partnerů ESA bylo jedním z našich úkolů dopravit Huygens k Saturnu a shodit ho na Titan," řekl Robert T. Mitchell, manažer programu Cassini v Jet Propulsion Laboratory. "První část jsme splnili a na Vánoce předepjaté pružiny jemně odstrčí modul a uvedou ho na balistickou dráhu k Titanu."
Palubní baterie na pouzdru budou dobity ze zdrojů Cassini ale zůstanou "spát" dokud je časovací zařízení neprobudí těsně před vstupem do horní atmosféry Titanu. Vzápětí začne dramatické ponoření do hustých vrstev, při němž se bude zjišťovat chemické složení a rozvrstvení až do okamžiku dopadu na povrch. Data získaná během 2.5hodinového klesání budou vysílána na sondu Cassini. Poté se Cassini otočí parabolickou anténou k Zemi a zaznamenané údaje předá do sledovacích stanic DSN, odkud půjdou jednak do střediska JPL a jednak do evropského řídícího centra ESOC v Darmstadtu (Německo).
V současné chvíli se ještě spojené sondy Cassini/Huygens nacházejí na kolizní trajektorii k Titanu. Je to jediný možný způsob jak navést pouzdro do správného místa. Potvrzení o úspěšném oddělení mají prvně obdržet stanice DSN Madrid a Goldstone krátce před 16:00 UT dne 2004-12-24.
2004-12-27 provede opuštěná Cassini úhybný manévr, kterým se dostane do bezpečné vzdálenosti od Titanu a zároveň do míst, kde bude moci monitorovat přistávající pouzdro. Na jeho palubě se nachází šest různých vědeckých experimentů, mj. i kamery, které by mohly pořídit snímky povrchu Titanu pod hranicí oblačnosti.


2004-12-16 - Saturn

Počasí na Titanu

Druhý těsný průlet sondy Cassini kolem mlhou zahaleného měsíce Titanu umožnil poprvé srovnat stav atmosféry po delším časovém odstupu. Ukázalo se, že obloha na měsíci vykazuje jasné známky měnícího se počasí.
Na snímcích získaných před méně než dvěma měsíci bylo nebe nad Titanem bezoblačné s výjimkou skvrny mračen nad jižním pólem. Na obrázcích z 2004-12-13 je patrno, že oblaků přibylo.
"Poprvé vidíme ohraničené tvary mraků ve středních šířkách, což znamená, že pozorujeme existenci počasí a můžeme měřit rychlosti a atmosférickou cirkulaci nad oblastmi, kde to dříve nebylo možné," řekl Dr. Kevin Baines, účastník vědeckého týmu pracujícího se spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] z JPL.
Cassini prolétla ve výšce 1200 km nad povrchem Titanu a hned příštího dne se zblízka podívala na další měsíc Dione. Během průletu získala sonda úchvatné záběry na noční stranu Titanu s atmosférou doutnající vlastním světlem. Vědci měli možnost zkoumat jednotlivé vrstvy atmosféry rozprostírající se až do vzdálenosti 400 km od měsíce.
Snímky kamer sondy ukazují oblasti na Titanu, které nebylo možno pozorovat dříve a rovněž jemné detaily v oblačnosti. Některé povrchové útvary by mohly souviset s impakty ale bez údajů o jejich výškách je o tom předčasné hovořit. Jednoznačné krátery na snímcích nebyly zjištěny, nicméně na tmavém terénu je vidět několik kruhovitých světlejších tvarů.
Vědci byli překvapeni soustavou propletených struktur na povrchu měsíce Dione, ke kterému se Cassini opět přiblížila 2004-12-15. Oproti očekávání nejsou terénní útvary tvořeny silnými ledovými nánosy, ale vidět jsou jasné ledové útesy vytvořené tektonickými jevy. "Toto je zatím nejpřekvapivější zjištění, to jsme skutečně nečekali," prohlásila Dr. Carolyn Porco[ová], vedoucí kamerového týmu ISS [=Imaging Science Subsystem].


2004-12-14 - Mars Science Laboratory

Přístrojové vybavení dostává zřetelnější obrysy

Představa MSL na povrchu Marsu - 1000x569x16M (89 kB) NASA vybrala osm návrhů na přístrojové vybavení a s tím spojený okruh vědeckých výzkumů pro mobilní vědeckou laboratoř MSL [=Mars Science Laboratory], jenž má odstartovat k Marsu v roce 2009. Organizace a firmy svými návrhy reagovaly na výzvu z dubna letošního roku.
Mise MSL je součástí dlouhodobého programu výzkumu Marsu známého pod názvem MEP [=Mars Exploration Program]. Na povrch Marsu by měla být dopravena pohyblivá laboratoř, která by prozkoumala poměrně rozsáhlou oblast z hlediska možného výskytu minulého nebo i současného života. Značně autonomní vozidlo by mělo být po přistání v provozu jeden místní rok, což odpovídá zhruba dvěma pozemským letům.
Kromě vybraných osmi přístrojů ponese laboratoř rovněž neutronový detektor určený k měření vodíku (a vody), který dodá Ruská federální kosmická agentura. MSL dále dopraví na rudou planetu soubor meteorologických přístrojů a ultrafialový senzor, kterými k projektu přispěje španělské Ministerstvo školství a vědy.
"Mise představuje obrovský skok kupředu ve výzkumu Marsu," řekl Dr. A. Asrar z ředitelství vědeckých výzkumů NASA. "MSL je další logický krok po roverech Spirit a Opportunity. Bude používat unikátní soubor analytických nástrojů ke studiu rudé planety po dobu delší než jeden rok a odkrývat minulé a současné podmínky pro obydlení Marsu."
"Mars Science Laboratory je obzvláště výkonný systém a vybrané přístroje jsou součástí analytické laboratoře, která bude pracovat na povrchu poprvé od přistání Vikingů před více než 25 lety," doplnil D. McCuistion, ředitel programu výzkumu Marsu při NASA Headquarters.
Vybrané návrhy nyní absolvují předběžné projektové studie, které se zaměří na to, jak přístroje uzpůsobit k instalaci na mobilní plošině tak, aby odpovídaly účelu mise. Misi MSL řídí, jako v mnoha předešlých případech, středisko Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif. pro NASA Science Mission Directorate.
Pro misi byly vybrány následující experimenty. Jejich názvy jsou zatím nepříliš zapamatovatelné, popisují především účel přístroje. Podle tradice NASA dojde později nepochybně k jejich zkrácení:

  • Mars Science Laboratory Mast Camera {=kamera na stožáru}, vedoucí pracovník Michael Malin, Malin Space Science System, San Diego, Calif. Kamera bude pořizovat multispektrální a stereoskopické obrázky objektů vzdálených od několika centimetrů do kilometrů a bude schopna snímat komprimované video s vysokým rozlišením rychlostí 10 snímků/s aniž by vyžadovala použití palubního počítače.
  • ChemCam: Laser Induced Remote Sensing for Chemistry and Micro-Imaging {=dálková analýza materiálu za pomoci laserového paprsku}, vedoucí pracovník Roger Wiens, Los Alamos National Laboratory, Los Alamos, N.M. Přístroj bude pomocí laserového paprsku odpařovat povrchový materiál ve vzdálenosti až do 10 m od stanoviště roveru a měřit prvkové složení skal a půdy nacházející se pod ním.
  • Mahli: Mars HandLens Imager for Mars Science Laboratory {=zobrazovací zařízení v mikroskopickém měřítku}, vedoucí pracovník Kenneth Edget, Malin Space Science System, San Diego, Calif. Mahli by měl pořizovat snímky skalisek, půdy a ledu v rozlišení 2.4krát lepším a se širším zobrazovaným polem než je schopen získat mikroskopický zobrazovač, který je v současné době instalován na roverech MER.
  • The Alpha-Particle-X-ray Spectrometer for Mars Science Laboratory {=rentgenový spektrometr}, vedoucí pracovník Ralf Gellert, Max-Planck-Institute for Chemistry, Mainz, Německo. Přístroj má zjišťovat elementární složení kamenů a půdy. Bude dodán Kanadskou kosmickou agenturou.
  • ChemMin: An X-ray Diffraction/X-ray Fluorescence instrument for definitive mineralogical analysis in the Analytical Laboratory of Mars Science Laboratory {=přístroj na měření rentgenové difrakce a fluorescence}, vedoucí pracovník David Blake, Ames Research Center, Moffet Field, Calif. Přístroj bude identifikovat a kvantifikovat veškeré minerály v komplexních přírodních vzorcích, jako jsou například čediče, horniny vzniklé odpařením a půdy. Jedná se o jeden z hlavních úkolů MSL.
  • Radiation Assessment Detector {=detektor radiačního zatížení}, vedoucí pracovník Donals Hassler, Southwest Research Institute, Boulder, Colo. Úkolem experimentu je změřit v širokém spektru radiaci na povrchu Marsu. Znalost radiačního zatížení je základním předpokladem pro budoucí výzkum Marsu lidskými posádkami. Náklady na přístroj hradí NASA, Exploration System Mission Directorate.
  • Mars Descent Imager {=sestupová kamera}, vedoucí pracovník Michael Malin, Malin Space Science System, San Diego, Calif. Kamera má pořizovat barevný videozáznam s vysokým rozlišením během sestupové a přistávací fáze. Na základě takto získaných snímků lze usuzovat na širší geologické souvislosti a obrázky samozřejmě pomohou s přesnou lokalizací místa přistání.
  • Sample Analysis at Mars with an integrated suite consisting of a gas chromatograph mass spectrometer, and a tunable laser spectrometer {=integrovaný plynový chromatograf a laserový spektrometr}, vedoucí pracovník Paul Mahaffy, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Md. Pomocí přístroje se budou provádět mineralogické a atmosférické analýzy, detekovat široké spektrum organických sloučenin a uskutečňovat rozbory stabilních izotopů v organických látkách a zjišťovat vzácné plyny.


2004-12-14 - Cassini

Druhý průlet kolem Titanu

Kosmická sonda NASA Cassini uskutečnila 2004-12-13 v 11:38 UT druhé setkání s obřím měsícem Titanem. Jednalo se o poslední průlet před uvolněním modulu Huygens dodaného evropskou agenturou ESA, ke kterému dojde o prvním svátku vánočním. Informace získané během průletu umožňují verifikovat údaje z prvního přiblížení, ke kterému došlo 2004-10-26.
Telemetrii potvrzující úspěšný průlet zachytila první stanice DSN Madrid o půlnoci z 2004-12-13 na 2004-12-14. Podle předpokladů minula sonda měsíc ve vzdálenosti 1200 km.
Podobně jako při posledním průletu byl hlavní důraz kladen na sledování atmosféry Titanu. Získané informace jsou důležité pro posouzení míry rizika při ještě bližších setkáních a rovněž jsou použity k ověření modelu atmosféry, který slouží jako podklad pro návrh trajektorie sestupu pouzdra Huygens.
Přibližně o den později prolétla sonda Cassini kolem dalšího měsíce Dione. Ledový satelit minula ve vzdálenosti 72500 km. První obrázky a vědecké výsledky z obou průletů budou prezentovány na konferenci Americké geofyzikální unie v San Franciscu dne 2004-12-16.


2004-12-14 - Deep Impact

NASA stanovila nový termín startu sondy ke kometě

Skupina techniků připravující start a řídící tým letu se chystají na vzlet sondy Deep Impact, který byl nově stanoven na 2005-01-12. Start se má uskutečnit z Cape Canaveral na Floridě v 18:08:20 UT. Další možnost vzletu je tentýž den o 40 min později. Startovní okno trvá až do konce ledna. Před sondou je šestiměsíční let dlouhý 431 mil. km. Deep Impact uvolní modul, který se střetne s kometou 9P/Tempel 1 rychlostí přibližně 37000 km/h. Ke srážce dojde symbolicky na Den nezávislosti USA 2005-07-04 a k oslavám přispěje umělým ohňostrojem v hlubinách kosmu. Očekává se, že účinky kolize šestikilometrového jádra komety a 372 kg vážícího Impactoru budou pozorovatelné i amatérskými astronomickými prostředky. Vytvořený kráter a vyvržený materiál bude pozorovat prolétající orbitální část pomocí kamer a spektrometrů.
Sonda se od 2004-10-17 nachází v dílnách na kosmodromu, kam byla dopravena od výrobce, jímž je firma Ball Aerospace & Technologies. Probíhají přípravné práce před startem.


2004-12-13 - MER

Další důkazy přítomnosti vody na Marsu

Vědci identifikovali další důkaz, který svědčí o dávné přítomnosti vodního prostředí na Marsu. Minerál zvaný goethit byl nalezen roverem Spirit v kamenech kopců "Columbia Hills".
"Goethit, podobně jako jarosit, který nalezla Opportunity na druhé straně Marsu, je silným důkazem existence vody," řekl dr. Goestar Klingelhoefer z University Mainz (Německo), jenž je vedoucím vědeckým pracovníkem Mössbauerova spektrometru. Goethit se tvoří výlučně za působení vody ať v kapalném, plynném nebo tuhém stavu. Hematit, který byl identifikován již dříve v kopcích, kde se pohybuje Spirit, rovněž vzniká ve vodním prostředí, není to však bezpodmínečně nutné. Minerál goethit byl objeven na stanovišti "West Spur". Spirit nyní míří od "West Spur" dále k vrcholku kopce "Husband Hill". Nezodpovězená zůstává nadále otázka, zda voda se na tomto místě nacházela jen pod povrchem, nebo, podobně jako v místě činnosti Opportunity, se rozlévala nad terénem. Odpověď může dát další jízda vzhůru do kopců.
Spirit má neustále potíže se špatnou funkcí pravého předního kola, kvůli němuž po většinu času musí couvat. Jízda není tak pohodlná, na rozsah vědeckých výzkumů však nemá vliv. Spirit a Opportunity oproti původním plánům stále pracují a nic nenasvědčuje tomu, že by se neměly dožít ročního výročí přistání na Marsu.
Opportunity prozatím skončila s průzkumem kráteru "Endurance" a pokračuje v jízdě na rozlehlé planině Meridiani. Podařilo se jí nasnímkovat oblaka a mrazové krystalky, které provázejí sezónní změny počasí. Část vodních par se přesunuje od severního pólu k jihu vlivem toho, že na severní polokouli je právě léto. Meridiani se nachází těsně pod rovníkem, prožívá tedy svoje zimní období. Tato skutečnost a nízké teploty u povrchu způsobují, že jsou stále častěji patrná oblaka a projevy mrazu. Jinovatka se vyskytuje některé ráno i na konstrukci roveru. To může být pro vozítko nebezpečné. Vlhkost může znamenat riziko zvýšeného nalepování prachu a snížení výkonu solárních panelů.


2004-12-10 - Cassini

Status Report (2004-12-022004-12-08)

Poslední telemetrie ve sledovaném období byla přijata sledovací stanicí DSN Madrid dne 2004-12-08. Sonda se nachází ve výborném stavu a pracuje normálně.
Vědecký výzkum v minulém týdnu se soustředil na infračervené sledování hlavních prstenců Saturnu přístrojem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Podařilo se získat první detailní údaje o teplotě prstenců. Dále CIRS sledoval přítomnost vody a oxidu uhličitého ve stratosféře planety a změny závislé na geografické šířce.
Kamerový systém ISS pokračoval ve fotografování malých měsíců kvůli upřesnění parametrů jejich drah, ultrafialový spektrograf UVIS se dále věnoval průzkumu magnetosféry a ISS dále získal pomocí úzkoúhlé kamery sekvenci snímků jižní polokoule Saturnu přes různé barevné filtry. Sekvence slouží ke stanovení rychlostí větru a zjišťování pohybu vlhkosti.
Před chystaným průletem kolem měsíce Dione, ke kterému dojde 2004-12-14 byl uzavřen kryt hlavního motoru.
Hlavní technickou událostí týdne byla druhá depasivace baterií výsadkového modulu Huygens. První telemetrické údaje ukazují, že se dobrý stav zjištěný při první operaci v září nezměnil. Dapasivace trvala 35 min, po ní následovala pětiminutová pauza před další osmiminutovou ověřovací sekvencí, při níž bylo potvrzeno, že žádná baterie nezůstala připojena na proudovou sběrnici pouzdra. Všechny baterie se chovaly během depasivace standardním způsobem. Napětí se během ní zvýšilo z původních asi 65 V na konečných přibližně 70 V. Proud obnášel asi 1.9 A. Napětí na sběrnici bylo stabilní 28 V.
Během diskuse navigačního týmu s dalšími skupinami řízení letu dne 2004-12-07 se probíraly dopady možného zrušení plánované korekce OTM-007 [=Orbital Trim Maneuver]. Po přezkoumání všech okolností bylo rozhodnuto tento manévr neuskutečnit, protože na dalším letu by se projevil jen neznatelně a dráha může být doladěna přesněji až při budoucím manévru OTM-009.


2004-12-04 - Mars Express

Sonda pokračuje ve vědeckých výzkumech

Vědecké přístroje na palubě evropské sondy Mars Express pokračují zcela bez problémů v průzkumu rudé planety a zůstávají ve skvělém stavu. Koncem roku 2004 se pohybovala kosmická stanice na oběžné dráze Marsu, přičemž nebyla nucena prolétat stínem a navíc osvětlení povrchu planety poblíž pericentra bylo ideální pro práci přístrojů HRSC a OMEGA. Jedinou skvrnkou na bezchybné činnosti zůstává nucená nečinnost experimentu MARSIS. U přístroje nebyla dosud rozložena anténa, protože přetrvává podezření, že by během rozklápění mohlo dojít ke kolizi s jinými částmi sondy. Rozhodnutí, jestli bude učiněn pokus o zprovoznění přístroje či nikoliv bylo znovu odloženo na leden 2005, přičemž k vlastnímu vysunutí antény by mohlo dojít nejdříve 2005-03-17.
Phobos - 1240x1281x16M (70 kB) Nejpůsobivější výsledky mise Mars Express pro veřejnost představují snímky z vysokorozlišující kamery HRSC. V průběhu listopadu 2004 byla zveřejněna na webu další série úchvatných barevných záběrů povrchu Marsu a měsíce Phobos.
Fotografie Phobosu je vůbec zatím nejdetailnějším zobrazením malého marsovského měsíčku. Uveřejněný snímek byl pořízen během 756. oběhu stanice kolem Marsu ze vzdálenosti menší než 200 km s rozlišením asi 7 m/pixel. Mars Express se přibližuje k Phobosu poměrně pravidelně jednu hodinu před průletem pericentrem dráhy, které leží ve výšce 270 km. V těchto momentech je nutno sondu natočit tak, aby přístroje místo k povrchu Marsu zaměřily malý měsíc. Toto se událo již několikrát před tím, a v budoucnu se bude ještě opakovat. Tentokrát se podařilo získat obrázky za takřka ideálních podmínek. Na publikovaném snímku je zobrazena strana měsíce přivrácená k planetě. Sonda pořídila současně 10 jednotlivých obrázků, které umožňují posoudit tvar měsíce, jeho topografii, barvu, rozptyl světla na povrchu a dráhové a rotační parametry. Regolit (povrchová vrstva) je tvořena jemnozrnným materiálem, který je typický pro většinu "neledových" kosmických těles a který byl vytvořen četnými impakty na povrch.
Další období, ve kterém bude sonda prolétat stínem planety, započne 2004-12-08. V tomto čase budou možnosti optických experimentů omezeny, o to více času bude věnováno rádiovým výzkumům (MaRS).


2004-12-03 - Cassini

Status Report (2004-11-232004-12-01)

Zatím poslední spojení navázala sledovací stanice Goldstone dne 2004-12-01. Podle telemetrických údajů pokračují systémy v normální činnosti a sonda se nachází ve výborném stavu.
Ultrafialový spektrograf UVIS pokračuje v pozorování vnitřní magnetosféry Saturnu s cílem zdokumentovat rozložení a hustotu atomů a molekul. Věnuje se také monitorování prstence F, kde se pozornost soustředí na změny v odrazivosti.
Přístroj RADAR absolvoval radiometrickou kalibraci tím , že měřil mikrovlnné zdroje mj. Slunce a Saturnu.
Hlavní technickou aktivitou tohoto týdne byla závěrečná kontrola PCO [Probe Check-out] pouzdra Huygens. Jednalo se o poslední prověrku před oddělením pouzdra, ke kterému má dojít za tři týdny. První rozbor dat ukazuje, že vše probíhá podle očekávání.
Od začátku detailních vědeckých pozorování v lednu roku 2004 obdrželi vědci na Zemi již 29509 snímků z kamer ISS [=Imaging Science Subsystem] a 6323 souborů VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
Vedení projektu se rozhodlo z bezpečnostních důvodů zvětšit výšku průletu číslo 5 a 7 kolem Titanu z původní hodnoty 950 km na 1025 km. Příčinou jsou nové poznatky o vlastnostech atmosféry měsíce. Navigační tým také provedl nový rozbor dráhy sondy a měsíce Titanu a došel k závěru, že tohoto výsledku lze dosáhnout s malou nebo dokonce žádnou korekcí a bez významných dopadů na další průlety. Výška průletu číslo 4, která se uvažuje přibližně 2500 km se mírně sníží a okamžiky průletů se nezmění o více než 1 min.


2004-12-03 - Saturn

Prometheus dopaden při činu

Ačkoliv je krádež na Zemi trestným činem, zdá se, že se u Saturnu jedná o celkem běžnou záležitost. Sonda Cassini totiž byla svědkem jevu, při kterém měsíček Prometheus loví částečky z jednoho z planetárních prstenců.
O měsíci tvaru brambory se předpokládá, že je zodpovědný za záhadné smyčky v prstenci F. Poblíž prstence obíhají dva malé měsíce - zmíněný Prometheus a Pandorra. Přenos hmoty a chování smyček byly sondou Cassini pozorovány vůbec poprvé.
Na snímcích pořízených 2004-10-29 je vidět slabý proužek materiálu táhnoucí se od prstence k měsíci. Na sekvenci snímků z 2004-10-28 je zase vidět chaos smyček a uzlíků, jež jsou především způsobeny blízkostí Promethea. Smyčky jsou patrné jako "boule" pohybující se kolem prstence F. Složením 44 snímků pořízených každé tři minuty vznikl jakýsi film zachycující skoro dvě hodiny reálného času, což je asi osmina oběžné doby částic prstence kolem Saturnu.
Vědci nemají zatím zcela jasno, jakým způsobem Prometheus ovlivňuje prstenec F ale vypadá to, jakoby měsíc gravitací přitahoval materiál z prstence. Postižené částice se tím dostávají na poněkud odlišnou oběžnou dráhu. Výsledkem je, že na jistých místech v prstenci se tyto neobvyklé oběžné dráhy projevují jako hustotní vlny a uzly. Tak je to vidět i na zmíněných snímcích. Přesto ještě všechny aspekty působení malých měsíčků na materiál prstenců nejsou objasněny.
Zájemci o obrázky ze sondy Cassini mohou navštívit oficiální stránky NASA, adresy byly již uvedeny např. v Horkých novinkách 2004-11-23.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23