Novinky - prosinec 2006

2006-12-27 - Extrasolární planety

Kovový disk u bílého trpaslíka

Astrofyzici z University of Warwick objevili neobvyklý prstenec plynů bohatých na kovové prvky obíhající těsně u bílého trpaslíka. Zpráva byla publikována v časopisu Science 2006-12-22.
Zajímavý úkaz byl pozorován u hvězdy označené SDSS1228+1040, nacházející se v souhvězdí Panny (Virgo) a vzdálené asi 463 světelných let od Země. Hvězda přešla do kategorie bílých trpaslíků asi před 100 mil. roky a podržela si zatím velmi vysokou povrchovou teplotu.
Pozorovatelé zaznamenali emisní spektrální čáry ukazující na přítomnost železa (Fe), hořčíku (Mg) a vápníku (Ca) v materiálu obklopujícím hvězdu. Je to důkaz disku z kovových par, kroužícího kolem hvězdy ve vzdálenosti necelého milionu km. Vzácnou shodou okolností leží rovina disku takřka na spojnici se Zemí. Disk má na svědomí patrně asteroid o průměru nejméně 50 km, který se přiblížil tak blízko ke hvězdě, že byl gravitačními silami roztrhán na malé části, které pak sluneční záření dokázalo proměnit na oblak plynů.
Bílí trpaslíci začínají svůj život podobně jako naše Slunce (jejich hmotnost je do osminásobku hmotnosti Slunce). Po určité době přecházejí do stádia rudého obra, mnohonásobně zvětší objem a přitom zničí všechny vnitřní planety (odpovídající polohou Merkuru a Venuši) a další tělesa ofouknou do větší vzdálenosti. Fáze rudého obra netrvá z astronomického hlediska dlouho a pak se začne hvězda opět smršťovat a zároveň ohřívat na několik set tisíc stupňů. Vzniká bílý trpaslík, který ale postupně chladne a mění barvu směrem k červené.
Hvězda SDSS1228+1040 je nyní bílým trpaslíkem, který "vyhubil" všechna tělesa do vzdálenosti 1000 slunečních poloměrů, ale objekty ve vzdálenosti pásu asteroidů zůstaly zachovány. Některé z takových případných malých těles mohlo být vychýleno ze své dráhy a přiblížit se do kritické vzdálenosti k centrální hvězdě, kde bylo zničeno gravitačními silami a tepelnými účinky dopadajícího záření. Změnu dráhy asteroidu by mohla zapříčinit velká hmotná planeta nebo její zárodek.
V případě SDSS1228+1040 jsme tedy dostali důkaz, že i kolem bílých trpaslíků (tedy hvězdy, kam směřuje i naše Slunce a kam se asi za 5 až 8 miliard let dostane) se vyskytují pevná tělesa.

2006-12-26 - Cassini

Status Report (2006-12-14 až 2006-12-20)

Prozatím poslední signály z Cassini přijala sledovací stanice DSN Goldstone 2006-12-20. Podle telemetrických dat se sonda nachází ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
2006-12-14 se uskutečnilo desetihodinové studium struktury prstenců a mezer mezi nimi kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zároveň zjišťoval teploty v prstencích v submilimetrovém pásmu. Skenování prstenců se provádí pravidelně tak, aby bylo možno získat data při různých geometrických podmínkách, jako jsou např. výška slunce nad prstenci, poloha sondy, fázový úhel a místní čas.
Korekce dráhy OTM-083 proběhla dne 2006-12-25. Manévr hlavním motorem sondy byl zahájen ve 12:15 UT a trval t=4.8 s. Bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.77 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
Cassini tím zahájila oběhy kolem Saturnu s periodou 16 dní. Na této dráze se bude pohybovat až do června příštího roku - s jedinou výjimkou koncem ledna, kdy se na krátkou dobu přesune na dráhu s oběžnou dobou 24 dní. Pro každou šestnáctihodinovou orbitu se plánují tři korekce dráhy, navigační tým čeká tudíž velice napjatý časový rozvrh.
Další korekce OTM-084 se uskutečnila 2006-12-20. Jednalo se o motorický manévr hlavním motorem provedený v oblasti apoapsidy. Začátek operace připadl na 11:59 UT a po době hoření t=42.7 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=6.8 m/s. I v tomto případě proběhla úprava dráhy hladce.
Vzhledem ke svátečním dnům na konci roku bude další Status Report zveřejněn až v prvním lednovém týdnu a bude zahrnovat období 14 dnů.

2006-12-25 - Mars Reconnaissance Orbiter

Jmenován nový manažer mise

Do čela mise Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) byl jmenován nový manažer Jim Erickson z JPL, který byl doposud zástupcem hlavního manažera. Bývalý manažer Jim Graf vedl projekt od počátku vývoje až po zahájení rutinní vědecké činnosti. Nyní odchází na jiné místo - stane se zástupcem ředitele na oddělení Výzkumu Země a technologií (Earth Science and Technology Directorate) při JPL. Zde bude řídit stávající a připravované mise určené ke studiu zemské atmosféry, povrchu a nitra.
Graf pracuje ve vesmírném výzkumu už více než 30 let. Podílel se mj. na vývoji iontového pohonu, výrobě přístrojů pro kosmická plavidla a jako manažer vystupoval v projektu Quick Scatterometer. Za svoji činnost byl několikrát oceněn.
Nový manažer Erickson býval vedoucím týmu projektu roverů MER, odkud byl "převelen" k MRO. Předtím řídil misi Galileo k Jupiteru. Za 30 let kariéry u JPL byl členem týmu Viking k Marsu, Voyager k vnějším planetám ale i neúspěšné družice Mars Observer.

2006-12-21 - Rosetta

Status Report (2006-12-08 až 2006-12-15)

Uvedený časový interval představuje třetí týden aktivních prověrek užitečného zatížení Rosetty. V něm došlo na zapojení přístrojů ALICE, OSIRIS, ROSINA, VIRTIS, RPC a SREM. Hlavní testy probíhaly na zařízení OSIRIS a ROSINA. RPC a SREM jsou aktivní po celou dobu kampaně. Ostatní experimenty byly zapínány jen na nezbytně dlouhou dobu.
Všechny prověrky proběhly hladce. Problémy se objevily pouze u kamerového systému OSIRIS, u něhož se při provádění instrukcí mimo rádiový kontakt se Zemí mezi 2006-12-09 a 2006-12-11 vyskytly blíže nespecifikované anomálie. Jakmile byla závada zaregistrována, byl experiment 2006-12-11 povelem ze Země ukončen. Zkoušky stavu zařízení, které mají zjistit, zda není ohrožena jeho další činnost, se plánují na dva dny počínaje 2006-12-21.
Na přistávacím modulu Philae byly zkoušky prozatím ukončeny a aparát byl vypojen. Řídící tým potvrdil, že záložní baterie byla úspěšně dobita na úroveň 80%. Celá kampaň aktivních zkoušek PC4 má být zakončena 2006-12-22.
Koncem prosince je v plánu měření tepelných charakteristik konstrukce. Mezi 2007-01-02 a 2007-01-04 bude zkušebně sledován asteroid (21) Lutetia kamerou OSIRIS a 20067-01-07 budou nacvičovány změny orientace při průletu kolem Marsu, k němuž dojde 2007-02-25.
V uvedeném týdnu se uskutečnilo pět rádiových relací se stanicí New Norcia v délce trvání 9 až 12 h. Kromě toho přispěla ke sledování Rosetty ještě dvěma čtyřhodinovými relacemi americká síť DSN.
Dne 2006-12-15 se sonda nacházela 303.9 mil. km od Země (2.03 AU), což představuje 16 min 14 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 172 mil. km (1.15 AU).

2006-12-17 - Cassini

Status Report (2006-12-07 až 2006-12-13)

Prozatím poslední data z Cassini dorazila na Zemi 2006-12-13. Podle telemetrických údajů zůstává sonda ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2006-12-07 bylo opožděně oznámeno, že dne 2006-11-02 se uskutečnila již celkem 4000. rádiová relace se sondou od startu v říjnu 1997. Prvních 2837 spojení bylo navázáno během přeletové fáze ještě před zaparkováním u Saturnu.
2006-12-12 v 12:53 UT se Cassini již po jednadvacáté setkala s Titanem. Průlet T21 se odehrál ve výšce 1000 km nad povrchem měsíce při relativní rychlosti 5.9 km/s.
Radar se syntetickou aperturou prováděl sondáž pásu sahajícího ze zeměpisné šířky těsně pod rovníkem až k 50° na sever. Bylo to umožněno málo obvyklou trajektoriií, při níž sonda míjela Titan pod velkým úhlem vzhledem k rovníku. Mezitím infračervený spektrometr CIRS pořizoval snímky ve směrech nadir a limb ve středním infračerveném pásmu a celá sada přístrojů ke studiu magnetosféry a plazmového prostředí MAPS studovala interakce mezi magnetosférou Titanu a Saturnu.

2006-12-17 - Rosetta

Status Report (2006-12-01 až 2006-12-08)

Uvedený časový interval představoval jeden týden aktivního přeletového módu, věnovaný aktivním prověrkám užitečného zatížení.
Do zkoušek byly zapojeny všechny vědecké přístroje s výjimkou experimentů MIDAS, MIRO, ROSINA a VIRTIS. Dále byly testovány dvě navigační kamery. Hlavní důraz byl kladen na vyzkoušení přístroje COSIMA, přistávacího modulu a kamer OSIRIS. 2006-12-06 došlo také na opakování testů jednoho z kanálů sady přístrojů RPC, který se nezdařil na první pokus (viz minulý Status Report). Tentokrát zkouška dopadla k plné spokojenosti. Přístroje RPC a SREM zůstaly v trvalém provozu a monitorovaly stav meziplanetárního prostředí. Ostatní experimenty zůstaly aktivní jen po dobu vlastní prověrky.
Všechny prověrky proběhly hladce až na dva případy. Problémy se vyskytly u přístroje ALICE, který chybně zareagoval na jeden příkaz. Závažnější byla obdobná závada u přístroje GIADA, kde chybná interpretace jednoho z povelů 2006-12-04 vedla ke zrušení celé pozorovací sekvence plánované na 2006-12-11. V obou případech se ale nejedná o kritické závady, které by ohrožovaly celý experiment. Zkoušky probíhaly autonomně mimo možnost zásahu ze Země.
U kamerového systému OSIRIS byl úspěšně instalován nová řídící software.
Během provádění zkušebních sekvencí na přístroji MUPUS, umístěném na přistávacím modulu Philae, ve dnech 2006-12-01 až 2006-12-02 došlo k neočekávanému náhlému přerušení telemetrických dat. Závada byla zkoumána při následujích rádiových spojeních. Prozatím bylo rozhodnuto ponechat přístroj ve vypnutém stavu.
Ve sledovaném týdnu se uskutečnilo 5 rádiových kontaktů prostřednictvím sledovací stanice New Norcia v délce trvání 9 až 12 h. Síť DSN přispěla dvěma relacemi po 4 hodinách, při nichž byla sonda pouze pasivně monitorována.
Dne 2006-12-08 se Rosetta nacházela 301.1 mil. km od Země (2.01 AU), což představovalo 16 min 5 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 168 mil. km (1.12 AU).

2006-12-09 - Cassini

Pohoří na Titanu

Na měsíci Titanu bylo objeveno zatím nejvyšší pohoří pokryté vrstvami organického materiálu a zahalené do oblak. Obrázky úchvatného přírodního útvaru předala na Zemi první umělá družice Saturnu, sonda Cassini.
"Vidíme rozsáhlé horské pásmo, jež připomíná (pohoří) Sierra Nevada na západě Spojených států. Pohoří je souvislé a asi 100 mil dlouhé," říká Dr. Bob Brown z University of Arizona, vedoucí týmu, majícího na starosti přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
Během průletu kolem Titanu 2006-11-25 byla zvolena taková konfigurace, která umožnila získat prozatím nejpodrobnější infračervené snímky povrchu měsíce. Rozlišit se přitom daly povrchové detaily menší než 400 m. Na obrázcích se objevila dlouhá horská pásma, duny a nánosy materiálu připomínající lávové řeky. Data z přístroje VIMS společně s údaji z radaru z předchozích setkání s Titanem, umožnila určit výšku a složení těchto geologických útvarů.
Pokud by byl Titan Zemí, zmíněné horstvo by se nacházelo na jižní polokouli, někde v místě Nového Zélandu. Pohoří je asi 150 km dlouhé, 30 km široké a dosahuje výšky kolem 1500 m. Na vrcholcích leží světlý materiál, jenž by mohl být zmrzlým methanem, případně jiným obnaženým organickým materiálem. Aspoň část této hmoty se na hřeben kopců dostala ve formě deště, prachu či mlhy. Pohoří se patrně vytvořilo podobným procesem jako horská pásma na Zemi. Kůra měsíce byla zvrásněna při pohybech tektonických desek.
Radarová a infračervená měření se dala jen těžko samostatně interpretovat, teprve jejich kombinace poskytla dostatek materiálu a pohoří bylo správně identifikováno.
Kromě horského pásma, byly na infračervených snímcích objeveny i vějířovité útvary, pravděpodobně památky na vulkanické proudy. Radar při předchozím průletu tyto "řeky" také zachytil, navíc zaregistroval nezřetelný kruhový útvar, ze kterého proudy vycházejí. Není vyloučeno, že se jedná o sopku.
V sousedství pohoří byla zachycena oblačnost, jejíž původ v těchto zeměpisných šířkách není zcela jasný. Mělo by se jednat o methanovou mlhu, která se vytváří, když se atmosféra ochlazuje, jak je větrem hnána přes vrcholky hor.
Složení dun zaznamenaných na povrchu Titanu je naproti tomu mnohem jasnější. Nachází se zde zrnka písku z organických sloučenin navátých na podloží z vodního ledu. Vyskytovat se tu mohou i různé sněhové závěje.

2006-12-11 - Rosetta

Status Report (2006-11-17 až 2006-12-01)

Období uvedené v titulku zahrnovalo dva týdny aktivního přeletového módu, ve kterých byla zahájena (po třech pasivních) první aktivní prověrka užitečného zatížení PC4 [=Payload Checkout].
Kampaň byla zahájena 2006-11-22 sekvencí pasivních testů vybavení pro rádiové experimenty RSI [=Radio Science Investigation]. Na zbývající zařízení - s výjimkou přístrojů ROSINA a OSIRIS - došlo následujícího dne 2006-11-23. Zkoušky nebyly prozatím prováděny interaktivní metodou.
Prověřovány byly rovněž dvě navigační kamery. Došlo na ně autonomně mimo dobu přímého rádiového kontaktu se Zemí. Data ze zkoušek získaná během zmíněného dne byla odvysílána do řídícího centra 2006-11-27. Hned dalšího dne 2006-11-28 započaly interaktivní zkoušky vědeckých přístrojů na modulu Philae. Ukončeny byly 2006-12-01. Mimo vlastních testů byl rovněž aktualizován palubní software.
Během celé kampaně zůstaly zapojeny přístroje ze souboru RPC [=Rosetta Plasma Consortium] a detektor radiace SREM, které monitorovaly stav meziplanetárního prostředí. Ostatní přístroje byly zapojeny pouze po nezbytně nutnou dobu v rámci vlastního testu.
Dosavadní data ukazují, že zkoušky proběhly hladce. Výjimkou je jeden kanál detektoru iontů a elektronů ze souboru RPC, u něhož byly 2006-11-26 zjištěny anomálie. Senzor sám je v dobrém stavu, bylo proto rozhodnuto zkoušku opakovat během několika příštích dnů. Kromě toho byl zaznamenán výpadek synchronizace přístrojů RPC. Tato závada se projevila vůbec poprvé a její příčina leží patrně v krátké době na synchronizaci mezi zapnutím přístroje a začátkem příkazů na zpracování dat. Na řešení problému se pracuje.
Aktivní zkoušky vědeckého vybavení by měly pokračovat ještě další dva týdny.
Ve sledovaném období bylo uskutečněno celkem 6 rádiových seancí přes stanici New Norcia v délce trvání 4 až 12 h. Jedna relace byla věnována pouze pasivnímu sledování rádiového vysílání. V 5 dalších případech sledovaly sondu stanice DSN patřící NASA.
Dne 2006-12-01 se Rosetta nacházela 298.2 mil. km (1.99 AU) od Země, což reprezentovalo 16 min 34 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 164.2 mil. km (1.10 AU).

2006-12-09 - Cassini

Status Report (2006-11-30 až 2006-12-06)

Prozatím poslední signály ze sondy Cassini zachytila sledovací stanice Goldstone 2006-12-06. Podle telemetrických dat zůstává první umělá družice Saturnu ve skvělém stavu a systémy pracují normálně.
Jako běžné bezpečnostní opatření byl 2006-11-30 časovač CLT [=Command Lost Timer] přestaven na hodnotu 5 dní. Normální nastavení je 85 hodin, tj. asi 3.5 dne. Důvodem je, že o nadcházejícím víkendu ve dvou po sobě jdoucích dnech (v sobotu a neděli) nebyla plánována žádná rádiová relace prostřednictvím sítě DSN a pokud by se i dalšího dne z nějakého důvodu nemohlo spojení uskutečnit, původní interval 85 h by byl překročen, CLT by situaci vyhodnotil jako dlouhodobou ztrátu spojení a převedl by sondu do bezpečnostního módu.
2006-12-01 zpracovával přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] po dobu 11 hodin tepelnou mapu Saturnu. Téhož dne byly na sondu odvysílány povely, které měly uvést proudový spínač SSPS, který minulý týden selhal, do normálního stavu.
2006-12-02 se uskutečnil necílený průlet kolem Titanu ve výšce 945000 km. Optické přístroje dále sledovaly průchod hvězd za prstencem F.
Dalšího dne 2006-12-03 došlo k necílenému průletu kolem měsíce Telesto. Nejmenší vzdálenost mezi sondou a tělesem činila 101770 km.
Vědecká pozorování 2006-12-04 se soustředila na optické sledování hranice stínu na hlavních prstencích. Přístroje ISS se pokoušely fotograficky zachytit nezřetelný materiál prstenců.
2006-12-05 bylo rozhodnuto zrušit dráhovou korekci OTM-082, plánovanou na 2006-12-09. Požadovaná změna rychlosti činila pouze Δv=0.005 m/s, což je méně než je schopen zvládnout systém RCS [=Reaction Control Subsystem].

2006-12-08 - Měsíc

Rusko obnovuje automatický lunární průzkum

První větší ruská mise k Měsíci - projekt Luna-Glob - zamíří k našemu přirozenému satelitu v roce 2012, 36 let po ukončení lunárních expedic někdejšího Sovětského svazu. Sdělil to 2006-12-07 tiskový mluvčí ruské kosmické agentury.
Rusko (resp. Sovětský svaz) se do dějin zapsalo jako průkopník robotického průzkumu Měsíce. První lety podniklo ještě koncem padesátých let minulého století. V šedesátých letech pak dlouho soutěžilo v nevyhlášeném závodě o dosažení Měsíce lidskou posádkou se Spojenými státy. Když v roce 1969 toto utkání definitivně prohrálo, ukončilo záhy i lunární průzkum automatickými prostředky a pozornost obrátilo k budování orbitální stanice kolem Země a k výzkumu nejbližších planet, především Venuše. Nyní tedy nastal čas se na Lunu vrátit.
O projektu Luna-Glob jsme přinesli základní informace v Horkých novinkách 2006-06-05. Igor Panarin, tiskový mluvčí Roskosmosu, zopakoval, že nepilotovaná mise bude obsahovat družici Měsíce, který uvolní 12 penetrátorů, které dopadnou do různých míst na povrchu a vytvoří síť seismometrů, které budou dlouhodobě studovat geologickou stavbu nebeského tělesa. Po vypuštění penetrátorů vysadí mateřská loď na povrch polární stanici vybavenou hmotovým a neutronovým spektrometrem. Tato část by se měla pokusit detekovat vodní led, o němž se předpokládá, že by se mohl v polárních regionech vyskytovat. Spektrometr, vyvinutý ruskými vědci, bude poprvé vyzkoušen v reálných podmínkách v roce 2008 na palubě americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter.
Kromě tohoto velkého projektu hodlá Rusko v letech 2008 až 2015 k Měsíci vypustit ještě asi pět menších sond.
Zvýšená aktivita Ruska nepochybně souvisí s vyhlášením ambiciózních plánu NASA na obnovení letů k Měsíci a vybudování permanentní lunární základny (Rusko se rovněž hlásí ke spolupráci na tomto projektu) ale také s projekty menších států (Indie, Čína) na automatické dosažení Měsíce.

2006-12-08 - Lunar Reconnaissance Orbiter

Završena další přípravná etapa mise k Měsíci

Sonda LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter] americké NASA úspěšně absolvovala prověrku, označovanou jako CDR [=Critical Design Review]. Předmětem prověrky byla revize kompletního systému, připraveného ve středisku NASA Goddard Space Flight Center (GSFC) a ověření, zda technické zadání bylo správně aplikováno. Navíc měla prověrka potvrdit, že dosavadní projekt je už v takovém stavu, že je možno přistoupit k vlastní výrobě dílů sondy a vývoji softwaru. K požadovanému závěru kontrolní komise skutečně došla a proto může být výroba a montáž sondy zahájena.
Sonda LRO představuje první z nové série amerických robotických misí k Měsíci. Družice bude vypuštěna v říjnu 2008 a na palubě ponese šest vědeckých přístrojů a několik technologických experimentů. Hlavním úkolem je především zlepšit pokrytí lunárního povrchu podrobnými snímky a zpřesnit měsíční mapy a zkoumat prostředí na oběžné dráze kolem Měsíce. Na základě těchto pozorování budou mj. vybírána další místa vhodná k přistání jak automatických aparátů, tak lodí s lidskou posádkou. LRO je součástí širšího programu Lunar Precursor and Robotic Program, řízeného ze střediska Marshall Space Flight Center v Huntsvillu.
Prověrka CDR byla zahájena 2006-11-06 ve středisku GSFC v Greenbeltu, kde se bude sonda vyrábět. Komise složená z představitelů NASA a některých externích organizací kontrolovala všechny možné aspekty návrhu LRO, čímž se rozumí konstrukce sondy a integrace všech systémů, vědecké řídící středisko, zkoušky a bezpečnostní požadavky. Prověrka byla dokončena 2006-11-09.
Pozn. autora "Databáze": zpráva o úspěšné zkoušce se objevila v tisku až s měsíčním zpožděním 2006-12-08.

2006-12-02 - Cassini

Status Report (2006-11-22 až 2006-11-29)

Prozatím poslední signály z Cassini byly zachyceny sledovací stanicí Goldstone dne 2006-11-29. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělém stavu a systémy pracují podle očekávání.
2006-11-25 v 16:00 UT byla ukončena činnost podle výzkumného plánu S25 a bezprostředně nato byl zahájen program S26. Je rozvržen na 42 dnů až do 2007-01-05. Zahrnuje dva cílené průlety kolem Titanu a tři necílené průlety - dva kolem Titanu a jeden kolem měsíce Telesto. V uvedeném časovém intervalu je naplánováno sedm úprav dráhy OTM-081 až OTM-087 [=Orbit Trim Maneuver].
Téhož dne byla zakončena kampaň monitorování slunečního větru přístroji RPWS, trvající 2.5 dne. Využívalo se při ní výhodné polohy sondy v rázové vlně a měření byla koordinována s pozemním pozorováním polárních září na Saturnu.
První z necílených průletů kolem Titanu v rámci etapy S26 se uskutečnil 2006-11-25. Nejkratší vzdálenost k měsíci činila 925150 km a v činnosti byl radar, který se kalibroval pro další blízké setkání T21.
2006-11-26 došlo k dalším poruše na proudovém spínači SSPS [=Solid State Power Switch] na sestavě silových gyroskopů RWA4 [=Reaction Wheel Assembly]. Závada, přičítaná zásahu paprsky galaktického záření, se opakuje několikrát do roka a nemívá vážné následky. Ani tentokrát nebyl let ohrožen, protože k RWA jsou instalovány dva nezávislé přívody energie. Tentokrát byl normální stav autonomně obnoven pomocí nové procedury "Tripped RWA SSPS", která byla vyvinuta po podobné závadě 2005-11-03. Od startu došlo již k 20 podobným výpadkům a očekává se, že by k nim mohlo docházet asi dvakrát ročně. Poprvé ale tentokrát došlo k závadě na elementu, který byl už jednou postižen v minulosti. Zajímavé je také, že posledních pět závad od 2006-05-01 dělilo od sebe jen 7 až 8 týdnů.
Dne 2006-11-27 se uskutečnil korekční manévr OTM-081. Poprvé za dobu letu k němu došlo v záložním termínu, protože analýzy dodatečně zjistily, že první příležitost je energeticky méně výhodná. Operaci provedly motory RCS [=Reaction Control Subsystem] ve 14:29 UT, které po době t=160.1 s změnily rychlost o Δv=0.22 m/s (v původním termínu by bylo potřeba dosáhnout Δv=0.75 m/s). Všechny subsystémy pracovaly normálně.
2006-11-28 pozorovaly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] hranici stínu na hlavních prstencích planety. Snímky tohoto typu při speciální geometrii jsou vhodné k měření sklonu prstenců.

2006-12-01 - Chang'e 1

Blíží se start čínské lunární sondy

Stavba první čínské měsíční družice pokračuje podle plánu, takže se dá očekávat, že v únoru příštího roku bude připravena ke startu. Zkoušky systémů by měly být dokončeny do konce tohoto roku. Potvrdil to 2006-11-29 člen Čínské akademie věd Ouyang Ziyuan. Sonda Chang'e 1 je prvním konkrétním projektem z čínského programu průzkumu Měsíce, který byl vyhlášen v roce 2004.
Družice má za úkol zhotovit třídimenzionální snímky lunárního povrchu, studovat rozložení 14 významných prvků na Měsíci, měřit mikrovlnné záření z povrchu a určovat tloušťku měsíčního regolitu. Kromě toho bude použita k monitorování kosmického prostředí mezi Zemí a Měsícem.
Čínský měsíční program je rozdělen do tří stupňů. Po projektu družice bude následovat dálkově ovládané vozítko (rover) a poslední etapu představuje přistávací aparát, který odvrtá vzorek povrchového materiálu a dopraví ho zpět k Zemi. Všechny tři etapy by měly být dokončeny do roku 2017 a pak možná přijdou na řadu úvahy o přípravě pilotované expedice.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23