Novinky - leden 2012

2012-01-31 - Extrasolární planety

Kepler objevuje další planety

Družicová observatoř Kepler zaznamenala jedenáct nových planetárních systémů tvořených 26 potvrzenými planetami. Tyto nejnovější objevy zdvojnásobily počet planet známých zásluhou mise Kepler a ztrojnásobily počet hvězd, u nichž se vyskytuje více než jedna tranzitující planeta.
Všechny objevené planety obíhají kolem svých hvězd jednou za šest až 143 dní. Znamená to, že se nacházejí blíže, než je dráha Venuše v naší soustavě. Velikosti leží v rozmezí 1.5 rozměrů Země až po větší tělesa než Jupiter. Patnáct z nich je menších než Neptun. Není zcela jasné, které objekty jsou kamenné a které jsou obvyklými plynovými obry.
Před startem Keplera jsme znali asi 500 exoplanet na celé obloze. Nyní, dva roky od zahájení mise, kdy jsme prohlédli nebe na ploše, která by se dala zakrýt dlaní, objevila družice více než 60 planet a zaevidovala dalších 2300 kandidátů. Vychází z toho, že naše galaxie je slušně naplněna planetami nejrůznějších velikostí a s nejrůznějšími oběžnými drahami. V tomto smyslu se vyjádřil Doug Hudgins, člen vědeckého týmu Kepler při ústředí NASA ve Washingtonu.
Princip práce družice Kepler byla na těchto stránkách už vícekrát popsána. Citlivé zařízení na palubě zaznamenává světlo vybrané hvězdy a registruje periodické změny v její jasnosti. Nepatrné změny jasnosti lze interpretovat jako přechodné zastínění hvězdy obíhající planetou, která přechází (tranzituje) mezi diskem hvězdy a pozorovatelem. Kepler periodicky proměřuje více než 150 tisíc hvězd. Podezřelá hvězda je pak detailně zkoumána dalšími prostředky, které mohou odhalit, zda se skutečně jedná o slunce s planetárními průvodci. Tento postup je značně časově náročný a teprve nejnovější metody umožňují potřebné analýzy podstatně zrychlit.
Každá z uvedených jedenácti nových soustav obsahuje mezi dvěma až pěti planetami stěsnaných v malém prostoru kolem hvězdy. Gravitační síly tělesa navzájem přetahují, přičemž se oběh zrychluje nebo zpomaluje. Mění se tudíž i oběžné periody planet. Kepler tento efekt zaznamenává a měří tzv."variace v načasování tranzitu" (Transit Timing Variations - TTV). Planetární systémy, u nichž se projevuje TTV, lze prověřovat bez nároků na rozsáhlá pozemní pozorování. Planetární kandidáti tak mohou být potvrzeni mnohem dříve a dokonce u slabších a vzdálených hvězd.
Pět systémů (Kepler-25, 27, 30, 31 a 33) obsahuje dvojici planet, přičemž jejich oběžné doby jsou v poměru 1:2. Další čtyři soustavy (Kepler-23, 24, 28 a 32) obíhají dvě planety v poměru 2:3. Tyto poměry vyplývají z intenzívního působení gravitačních sil, které si v relativně krátké době dokázaly rezonančně uzpůsobit oběhy planet v poměru takovýchto malých čísel.
Kepler-33 je stará a masívní hvězda. Kolem ní bylo objeveno nejvíce planet. Pět oběžnic má velikost v rozmezí 1.5 až 5 průměrů Země. Všechny jsou bohužel tak blízko slunci, jak žádná planeta solární soustavy.
Všechny popsané objevy jsou s více podrobnostmi publikovány ve čtyřech různých příspěvcích v časopisech Astrophysical Journal a Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

2012-01-26 - Rosetta

Status Report (2011-04-18 až 2011-05-15)

Zpráva popisuje období 28 dnů letových operací. Většina činností se týkala příprav na nadcházející fázi letu v módu hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode]. Rosetta nyní vstoupila do poslední etapy před hibernací.
V tomto období prošla sonda sluneční opozicí, při níž byly veškeré aktivity redukovány. Vzhledem k tomu, že heliocentrické vzdálenosti byly velké, podmínky při opozici neovlivnily podstatně výkon přenosu telemetrie a předávání povelů. Spojení v uvedeném období udržovala výhradně pozemní stanice ESA v Austrálii v lokalitě New Norcia v jedno- až dvoudenních intervalech.
Z dalších význačných bodů programu se uvádí mj. měření účinků uniků zbytkových plynů z konstrukce, test vybití akumulátorů až na úroveň 2, aktualizace tabulky údajů o termoregulaci a prověrka rádiového spojení.
Z vědeckého vybavení byl v činnosti pouze monitor rádiového prostředí SREM.
Dne 2011-05-15 se Rosetta nacházela 508 mil. km (3.39 AU) od Země. Rádiový signál potřeboval na cestu v jednom směru 1695 s (28 min 15 s). Vzdálenost ke Slunci činila 654 mil. km (4.37 AU). 2011-04-19 činila vzdálenost k sondě 492 mil. km. Od toho data se začala opět zvětšovat a podobně "blízko" bude znovu až v říjnu 2014.

2012-01-24 - Rosetta

Status Report (2011-03-29 až 2011-04-17)

Překládaná zpráva popisuje hlavní události v průběhu tří týdnů. Hlavním úkolem bylo předání snímků získaných kamerou OSIRIS a navigačními kamerami, jak o tom referovala předchozí zpráva, a zkrácený test slunečních článků.
Fotografování cílové komety a části hvězdného pole, která bude viditelná při přibližování k cíli v létě 2014, vědeckou kamerou OSIRIS a navigačními kamerami bylo součástí příprav na vědeckou část mise. Tyto snímky byly konečně odvysílány z paluby k Zemi. 2011-03-31 proběhla prověrka funkce fotovoltaických baterií ve vzdálenosti 4.195 AU od Slunce. Zkouška potvrdila, že upravený model systému zásobování elektřinou je v souladu se skutečným stavem. Sonda se nyní nachází v aktivním přeletovém módu a blíží se k okamžiku, kdy bude převedena do další hibernace.
Veškeré vědecké přístroje byly vypojeny s výjimkou monitoru radiačního prostředí SREM, který pokračuje ve standardním měření od února 2010.
V popisovaném období udržovala komunikaci se sondou výhradně stanice New Norcia (NNO) v Austrálii, kterou provozuje ESA. Spojení bylo navazováno přibližně ve dvoudenních intervalech.
Dne 2011-04-17 se nacházela sonda 492.56 mil. km (3.29 AU) od Země. Představovalo to 1643 s (27 min 23 s) doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 638.18 mil. km (4.26 AU).

2012-01-24 - Cassini

Status Report (2011-12-04 až 2012-01-10)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-01-09. Podle telemetrických dat zůstává sonda - s výjimkou spektrometru CAPS, který je vypojen - v dobré kondici.
Vědecké aktivity minulého týdne se koncentrovaly především na řadu pozorování kamerovým systémem ISS [=Imaging Science Subsystem] a dalšími optickými přístroji ORS [=Optical Remote Sensing]. Během přibližování k apoapsidě dráhy sledovaly kamery ISS výrony hmoty z měsíce Enceladus a infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval limbus Saturnu, kde byla zkoumána teplotní struktura stratosféry ve středním infračerveném pásmu. Přístroje ISS a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] provedly dva skeny Saturnu. ISS dále fotografoval Titan v rámci monitorovací kampaně. CIRS zaznamenával teploty v troposféře a tropopauze Saturnu. Na závěr týdne přístroje ORS znovu pozorovaly Titan a na Saturnu měřily vítr a složení atmosféry.
2012-01-09 byl na 30 minut opět zapojen ultrastabilní oscilátor USO [=Ultra Stable Oscillator]. Jednalo se o diagnostiku, která by měla pomoci objasnit anomálii, která se vyskytla 2011-12-23. Během poruchy byla ztracena nebo poškozena některá data z ISS a VIMS. Telemetrie zaznamenávaná během nynějšího vypínání a zapínání USO odpovídala očekávání. Následovat budou další prověrky.

2012-01-21 - Rosetta

Status Report (2011-03-05 až 2011-03-28)

Uvedené rozmezí dat v titulku představuje 24 dní rutinních letových operací. Hlavní aktivity se soustředily na přípravu přístrojů na pobyt v hibernaci. Byla snímkována cílová kometa a hvězdné pole kamerou OSIRIS a navigačními kamerami. U sondy proběhlo přeměření setrvačných vlastností a testován byl sluneční senzor.
V rámci příprav na nadcházející hibernaci byly aktivovány přístroje MIDAS, ALICE a OSIRIS. Kometa a oblast hvězdného pole, které bude v záběru během finálního přiblížení v létě 2014, byly snímkovány kamerou OSIRIS. Jednalo se už o nácvik přechodu do vědecké fáze letu. Během této práce bylo pozorováno nečekané urychlení sondy. Pravděpodobnou příčinou byl únik plynů, které se nahromadily uvnitř zařízení při motorickém manévru v lednu 2011.
Rádiové spojení se sondou udržovaly při pravidelných relacích v intervalu 1 až 2 dny pozemní stanice New Norcia, Goldstone a Madrid.
Dne 2011-03-28 se nacházela sonda 502 mil. km (3.36 AU) od Země, což představovalo 1678 s (27 min 58 s) letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 625.8 mil. km (4.18 AU).

2012-01-19 - Cassini

Status Report (2011-12-21 až 2012-01-03)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-01-03. Podle telemetrických dat zůstává sonda - s výjimkou spektrometru CAPS, který je vypojen - v dobré kondici.
Vědecká náplň uplynulých 14 dnů zahrnovala několik sérií pozorování Titanu kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Spectrometer]. Systém ISS uskutečnil řadu snímkování malých měsíčků v rámci sledování jejich oběžných drah. Po dobu 15 hodin byl fotografován nepravidelný měsíček Suttungr. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] provedl dva pomalé skeny vnitřní magnetosféry Saturnu, při nichž mapoval výskyt vodíku a poté 11 hodin sledoval polární záře na planetě. Magnetometr byl kalibrován po dobu 7 hodin během rotace sondy kolem osy X. CIRS pracoval 23 hodin na mapě Saturnu ve středním infračerveném pásmu. Měřil teplotu v horní troposféře a tropopauze. Detektor CDA [=Cosmic Dust Analyzer] se 13 hodin věnoval studiu mezihvězdného prachu. Nakonec se CIRS 12 hodin zabýval měřením kyslíkových sloučenin H2O a CO2 ve stratosféře.
2011-12-22 se uskutečnila oprava dráhy OTM-304 [Orbit Trim Maneuver]. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly spuštěny v 23:14 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po manévru potvrdila, že pohon pracoval t=10.125 s a změnil rychlost letu o Δv=0.0164 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
Dne 2011-12-23 došlo k anomálii v rádiovém přenosu. Na začátku spojení přes 70m anténu stanice DSS-43 [=Deep Space Station] Canberra nebyl zaregistrován žádný signál ze sondy. Dodatečné sledování stanicemi DSS-45 Canberra a DSS-14 Goldstone ukázalo, že se jednalo o problém na sondě. Ze Země byl 2011-12-25 vyslán pokyn, aby byl vyřazen z provozu dosud používaný ultrastabilní oscilátor USO [=Ultra-Stable Oscillator] a místo něho byl použit pomocný oscilátor. Ultrastabilní oscilátor se využívá především při rádiových experimentech, pro komunikaci se Zemí je záložní oscilátor dostačující. V tomto módu vysílá sonda od 2011-12-27 pravidelně. Řešení problému se pozdrželo kvůli Vánočním svátkům a stále ještě probíhá. Další informace na stránkách Cassini.
2011-12-27 se v rámci periodické údržby orientačního systému AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem] roztočila kvůli promazání ložisek záložní sada silových setrvačníků a přezkoušel se servopohon ovládající závěs záložního motoru.
2012-01-03 minula Cassini ve vzdálenosti 29415 km rychlostí 5.5 km/s měsíc Titan. Kamery ISS fotografovaly těleso v okamžiku největšího přiblížení.

2012-01-18 - GRAIL

Měsíční družice dostaly nová jména

Dvojice sond GRAIL [=Gravity Recovery and Interior Laboratory] získala od 2012-01-17 nová "lidská" jména. Tento den byly vyhodnoceny návrhy amerických školáků a pro sondy definitivně vybrána jména Ebb a Flow. Vítězný návrh podali žáci ze školy Emily Dickinson School v Bozemanu (Montana). Nové názvy, které se dají přeložit jako Odliv a Příliv dobře charakterizují hlavní úkol sond, kterým je studium gravitačních polí Měsíce. Příliv a odliv je nejmarkantnějším projevem působení lunární gravitace na hmotu Země.
Školáci z Montany přesvědčili svým promyšleným nápadem, že jsou lepší než dalších přibližně 11 tisíc soutěžících. Nahrazení obvyklých zkratek lépe znějícími slovy je zcela v duchu posledních projektů, u nichž dala NASA možnost mladým lidem tímto způsobem se zapsat do historie. Podobně získaly své jméno rovery na Marsu  Spirit, Opportunity či Curiosity.

2012-01-18 - Rosetta

Status Report (2011-02-19 až 2011-03-04)

Hlavními aktivitami v popisovaných 14 dnech bylo měření dráhy DDOR [=Delta Diffenential One-way Ranging], aby bylo možné vyhodnotit úspěšnost motorického manévru RDVM#1 [=Rendezvous Manoeuvre], který byl popisován v minulé zprávě. Sonda byla po manévru převedena do standardní letové konfigurace.
Nová dráha po dosavadním měření ukazuje, že korekce byla téměř perfektní a pokud by se mělo provést další doladění, s nímž se počítalo jako se zážehem Trim 2, jednalo by se jen o řádově několik mm/s. Není tudíž třeba - i tak se podařilo dosáhnout trajektorie, která vede kolem cílové komety ve vzdálenosti asi 50000 km. Po skončení operací spojených s RDVM#1 přešla sonda k normální práci a je přichystána k aktivitám před plánovanou hibernací.
V měření radiace v okolí pokračoval detektor SREM.
Spojení se sondou bylo udržováno prakticky každý den. K tomu posloužily sledovací stanice ESA v Austrálii (New Norcia) a na Kanárských ostrovech (Cebreros) a radioteleskopy NASA Goldstone, Canberra a Madrid.
Dne 2011-03-04 se nacházela Rosetta 533.2 mil. km (3.56 AU) od Země. Rádiový signál potřeboval k překonání této vzdálenosti v jednom směru 1779 s (29 min 39 s). Vzdálenost ke Slunci činila 610.3 mil. km (4.08 AU).

2012-01-17 - Cassini

Status Report (2011-12-14 až 2011-12-20)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-12-13. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2011-12-17 se v 09:44 UT uskutečnil korekční manévr OTM-303 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor byl v chodu t=2.923 s a změnil rychlost letu o Δv=0.489 m/s. Všechny systémy vykazovaly nominální funkci. Operace měla za cíl upravit dráhu po nedávném průletu kolem měsíců Dione a Titan.
Týdenní vědecký program byl zahájen posledními pozorováními Titanu po průletu T79 na odletové větvi. Zahrnovala sběr dat pro teplotní mapu v rámci studia sezónních změn ve stratosféře Titanu. Měření prováděl spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Dále se uskutečnilo globální pozorování oblačnosti s rozlišením 100 km/pixel přístrojem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Následovalo snímkování oblačnosti kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Fotografování bylo krátce přerušeno při kalibraci radaru. Další studium Titanu prováděly optické přístroje ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing] z větší vzdálenosti, když už se sonda blížila k apoapsidě. Monitor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] uskutečnil dvě kampaně v trvání 15 a 13 hodin pozorování mezihvězdného prachu. ISS pořizoval astrometrické snímky malých měsíčků Janus, Pandora a Atlas. Poslední vědeckou aktivitou bylo měření vodíku ve vnitřní magnetosféře Saturnu spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph].

2012-01-16 - Rosetta

Status Report (2011-02-12 až 2011-02-18)

(Po téměř roční odmlce vydala ESA další sadu zpráv o průběhu letu Rosetty. Postupně budou zařazovány do sekce Horkých novinek, i když ty starší už poněkud vychladly. AH)
Předkládaná zpráva popisuje sedm dní letových operací Rosetty. Hlavními událostmi bylo nahrání programu pro test vysokoziskové antény v pásmu S, zkouška funkce solárních panelů ve vzdálenosti 4 AU (600 mil. km) od Slunce a motorická operace, která byla součástí prvního korekčního setkávacího manévru RDVM#1 [=Rendezvous Manoeauvre].
Motorický manévr o velikosti Δv=17.29 m/s, uskutečněný 2011-02-17, byl původně plánován na 2011-02-10. Tehdy byl přerušen následkem závady v udržování orientace sondy. Systém manévrovacích motorků je konfigurován nyní tak, že sada A je jako hlavní a sestava B jako záložní. Zážeh označený TRIM 1B uskutečnily motorky A, čímž se potvrdilo, že se v tomto okruhu nevyskytuje žádná chyba. Manévr, který byl propočítán přibližně na 29 minut byl ukončen asi o 30 s dříve, což indikuje poněkud vyšší výkon pohonu, než se předpokládalo. Nyní probíhá vyhodnocení nové trajektorie, aby se prověřilo, zda nebude nutné provést ještě další opravu dráhy.
O den dříve před korekcí proběhla zkouška výkonu fotovoltaiky ve vzdálenosti 4 AU od Slunce. Výsledky se téměř nelišily od předpokládaných dat. Nové údaje poslouží k dalšímu plánování operací ve velkých vzdálenostech.
Z vědeckých přístrojů zůstává v činnosti pouze monitor radiačního prostředí SREM.
Vzhledem k vysoké frekvenci kritických operací, bylo spojení s Rosettou udržováno nejenom standardním postupem přes stanici New Norcia v Austrálii, ale výpomoc poskytla i síť DSN [=Deep Space Network] se stanicemi v Goldstone a Madrid.
Dne 2011-02-18 se sonda nacházela 556 mil. km (3.71 AU) od Země, což reprezentovalo 1855 s (30 min 55 s) doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 600.86 mil. km (4.01 AU).

2012-01-12 - Extrasolární planety

Trojice malých exoplanet

Měření přicházející z kosmické observatoře Kepler umožnila astronomům oznámit nález tří zatím nejmenších planet mimo naši sluneční soustavu. Všechny obíhají kolem hvězdy označené KOI-961 a mají průměr 0.78, 0.73 a 0.57 průměru Země. Nejmenší z nich je velikostí podobná Marsu.
U všech se předpokládá, že jsou to pevná tělesa stejně jako Země. Mohly být, vzhledem současným k technickým možnostem, objeveny jen proto, že se pohybují velice blízko mateřské hvězdy. Zákonitě tudíž leží v pásmu vysokých teplot mimo tzv. zónu života, tzn. mimo místa, kde by se mohla vyskytovat voda v tekutém stavu. Kamenné planety jsou v momentálním seznamu více než 700 extrasolárních planet pořád ještě velkou vzácností.
Zpracování obrovského objemu dat ze stanice Kepler je zatím jen na začátku a nová stále přibývají. Objev tělesa velikosti Marsu už teď však vzbuzuje velké naděje, že se potvrdí názor, podle něhož jsou malá kamenná tělesa u cizích hvězd běžným jevem.
Kepler soustavně monitoruje přes 150 tisíc hvězd a měří u nich přechodné snížení jasnosti, které by mělo nastávat v okamžiku, kdy disk hvězdy zastíní obíhající planeta. Pokud pokles jasnosti je registrován opakovaně, je hvězda označena za "podezřelou" a následuje důkladný průzkum dalšími prostředky, pozemními teleskopy.
Poslední objev učinil tým astronomů ze střediska Caltech (California Institute of Technology) z Pasadeny. Data z Kepleru ověřoval prostřednictvím pozorování z hvězdáren na Palomaru (Kalifornie) a Mauna Kea (Havajské ostrovy). Ověřovací měření dramaticky zmenšila původně odhadované rozměry.
Nové tři planety obíhají kolem hvězdy za méně než dva dny. Hvězda KOI-961 je červeným trpaslíkem s průměrem asi jedné šestiny našeho Slunce neboli jen o 70% větším než je průměr Jupiteru. Máme před sebou dosud nejmenší planetární systém. Je možná více podobný soustavě měsíců kolem Jupitera než naší představě o sluneční soustavě. Jelikož se jedná o zcela běžný typ hvězdy, nabízí se myšlenka, zda i kamenné planety v takovémto uspořádání nejsou typickým vesmírným fenoménem.
Registrace trojice malých planet je dalším z řady významných objevů družice Kepler. Pro připomenutí - v prosinci 2011 byla ohlášena planeta Kepler-22b o průměru 2.4 velikosti Země v zóně života kolem hvězdy podobné Slunci. V témže měsíci byly zaznamenány první extrasolární planety velikosti Země u hvězdy slunečního typu. Označeny byly Kepler-20e a Kepler-20f.

2012-01-11 - Cassini

Status Report (2011-12-07 až 2011-12-13)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-12-13. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Týdenní program vědeckých pozorování zahrnoval na prvním místě monitorování Titanu kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem], spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Kamery ISS zhotovovaly snímky malých měsíčků Helene a Tellesto k astrometrickým účelům a dokumentovaly atraktivní přechody měsíce Rhea před Dione, Dione přes Titan a Tethys před diskem Titanu. Detektor CDA [=Cosmic Dust Analyzer] sledoval po dobu 14.5 hodiny mezihvězdný prach. CIRS měřil kyslíkové sloučeniny H2O a CO2 ve stratosféře Saturnu. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] byl opět kalibrován zaměřením na hvězdu Spica. Následně se naskytla další příležitost fotografovat vzájemné zákryty měsíců. Titan přecházel před měsícem Tethys a Rhea před Titanem. Snímkovány byly dále vrstvy mlhy v atmosféře Titanu. UVIS opakovaně pomalu skenoval polární zónu na Saturnu a monitoroval stopu stínu Encelada. Analyzátor prachu CDA proměřoval prostředí prstence E během průletu stínem prstence ve vzdálenosti 4 poloměrů Saturnu.
2011-12-09 se uskutečnil korekční manévr OTM-301 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se operaci, která měla optimalizovat kombinovaný průlet kolem Dione (D3) a Titanu (T79). Motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly zažehnuty v 22:14 UT a po době činnosti t=11.25 s změnily rychlost letu o Δv=0.018 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Dne 2011-12-12 minula Cassini satelit Dione (průlet D3) ve výšce 99 km relativní rychlostí 8.7 km/s. Hlavním cílem bylo zkoumat vnitřní strukturu měsíce. Dále byla vzhledem k nízkému průletu příležitost měřit částice v okolním prostředí přístrojem INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] a před největším přiblížením probíhalo pozorování sadou optických přístrojů. Během průletu bylo využito rádiového vysílače k zaznamenání Dopplerovských změn daných proměnnou rychlostí letu.
Téhož dne byl znovu otevřen kryt hlavního raketového motoru, který byl uzavřen dne 2011-12-10. jednalo se už o 70. takovýto cyklus.
2011-12-12 došlo dále k necíleným setkáním s měsíci Calypso, Enceladus a Tethys.
2011-12-13 minula sonda ve výšce 3586 km a rychlostí 5.8 km/s měsíc Titan (průlet T79). Hlavní měření prováděl spektrometr CIRS. Původně se počítalo, že proběhnou měření plazmových polí přístrojem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], ale jelikož je CAPS od června kvůli elektrické závadě mimo provoz, náhradní pozorování prováděly optické přístroje ORS [=Optical Remote Sensing].

2012-01-10 - Opportunity

Příští zimu přečká rover na stanovišti "Greeley Haven"

Rover Opportunity má strávit několik dalších měsíců na místě neoficiálně označeném "Greeley Haven". Pojmenováno bylo na počest planetárního geologa Ronalda Greeleyho (1939-2011), který byl členem vědeckého týmu marsovských roverů a účasten byl i u dalších planetárních misí.
Stanoviště se vyznačuje odkrytými kamennými útvary a především náklonem terénu směrem ke slunci. Přispěje se tak k udržování dostatečné produkce elektrické energie během páté zimy, která na Opportunity nyní čeká. Zároveň je v okolí dostatek zajímavých cílů, které mohou být zkoumány v době, kdy bude omezena mobilita vozítka.
Opportunity pracuje blíž k rovníku, než tomu bylo v případě Spiritu. V minulých zimách si proto mohla dovolit pokračovat v jízdě, zatímco Spirit musel parkovat dlouhou dobu na svahu s příhodným náklonem. Letos se ale situace poněkud zhoršila; fotovoltaické panely jsou pokryty silnější vrstvou prachu a přeměna slunečního záření na elektřinu není tak efektivní. V záloze je sice ještě možnost, že by poryv větru dokázal panely alespoň částečně ofouknout, počítat se s ní ale nedá. Opportunity proto zaparkuje a omezí přes zimu energeticky náročné aktivity.
Slunovrat na jižní polokouli Marsu, kdy je den nejkratší a slunce nejníže nad obzorem, nastane 2012-03-30. Několik měsíců kolem tohoto data bude pro Opportunity kritických. Rover ale nezůstane pasivní. V plánu jsou geologické analýzy materiálů v nejbližším okolí, fotografování úplného barevného panoramatu (tzv. Greeley Panorama) a rádiové experimenty, které započaly v minulých dnech. Během nich se zjišťuje Dopplerovým měřením šíření rádiových vln a následně odchylky v rotaci Marsu. Z nich se dá do jisté míry usuzovat na rozložení hmot uvnitř planety.
Zimní přístav Opportunity se nalézá na vyvýšenině "Cape York", což je vlastně segment obvodového valu obřího kráteru "Endeavour". K tomuto kráteru o průměru 22 km dorazil rover před pěti měsíci. Před tím absolvoval dlouhý tříletý přejezd přes pláně od menšího kráteru "Victoria", který sám byl předmětem studia dva roky. Vedle původních představ, které hovořily o životnosti tři měsíce, je uvedená doba skutečně impozantní.
Spirit se odmlčel v březnu 2010, když přestaly fungovat dvě ze šesti kol a rover nebyl schopen zaujmout vhodnou polohu před příchodem zimy a patrně se vybily palubní akumulátory.

2012-01-06 - Cassini

Status Report (2011-11-30 až 2011-12-06)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-12-06. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2011-12-02 se v apoapsidě dráhy uskutečnil korekční manévr OTM-300a [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o doladění trajektorie před nadcházejícími průlety kolem Dione (D3) a Titanu (T79). Motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] začaly pracovat v 00:30 UT a po době hoření t=13.75 s změnily rychlost letu o Δv=0.021 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
V seznamu vědeckých aktivit uplynulého týdne se uvádí na prvním místě tři pozorování mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Subsystém ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděl astrometrická snímkování malých měsíčků, mj. Helene, Calypso a Epimetheus. Následně bylo zhotoveno pět snímků k navigačním účelům. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] po dobu 23 hodin měřil teplotu troposféry a tropopauzy Saturnu ve středním infračerveném pásmu. Magnetometr byl opět po čase kalibrován při současné rotaci sondy kolem osy X.

2012-01-04 - Cassini

Status Report (2011-11-23 až 2011-11-29)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-11-29. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2011-11-23 se Cassini necíleně přiblížila k měsíci Helene.
Jubilejní korekčná manévr OTM-300 [=Orbit Trim Maneuver] se uskutečnil v periapsidě oběžné dráhy 2011-11-24. Hlavní raketový motor byl spuštěn v 06:45 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po operaci potvrdila, že hoření trvalo t=17.175 s a rychlost letu se změnila o Δv=2.969 m/s. Změna dráhy měla za cíl nasměrovat sondu před průletem kolem Titanu dne 2011-12-13 (průlet T79). Před tím dojde ještě k přiblížení k měsíci Dione (D3) ve výšce asi 100 km. Oba průlety nelze s dostatečnou přesností sladit, proto bylo při dnešní úpravě dbáno také na to, aby se průlet D3 uskutečnil v bezpečné vzdálenosti.
Vědecký rozvrh uplynulého týdne, kdy se sonda pohybovala poblíž periapsidy, zahájilo snímkování oblačnosti na Titanu kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a dalšími optickými přístroji ze vzdálenosti asi 2.1 mil. km. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], kamery ISS a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] sledovaly 10 hodin polární záře na Saturnu. Monitor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] studoval prostředí při průletu rovinou prstenců. Přístroj UVIS byl 3 hodiny kalibrován zaměřením na hvězdu Spica. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a zařízení ISS a VIMS sledovaly 18 hodin slabé prstence při nízké elevaci a fázi. Následovalo 14.5hodinové měření světelné křivky vnějšího nepravidelného měsíčku Thrymr kamerami ISS a spektrometrem VIMS. Později se provádělo po dobu 15.5 h studium Titanu aparaturou CIRS, ISS a VIMS. CDA pokračoval v práci studiem mezihvězdného prachu v trvání 13 h. Na závěr týdne fotografovaly kamery ISS male vnitřní měsíčky včetně objektů Epimetheus a Methone.
2011-11-24 minula sonda postupně měsíce Enceladus, Epimetheus a Titan. Ve všech případech se jednalo o tzv. necílené průlety. Téhož dne došlo k uzavření krytu raketového motoru. Kryt byl otevřen hned následujícího dne (cyklus 69).
2011-11-27 se Cassini opět necíleně přiblížila k Titanu.

2012-01-02 - GRAIL

Dvojice nových družic Měsíce

Na přelomu roku 2011 a 2012 se na oběžné dráze kolem Měsíce usadily dvě nové družice. Sondy GRAIL-A a GRAIL-B [Gravity Recovery And Interior Laboratory] odstartovaly jednou nosnou raketou 2011-09-10 a po téměř čtyřměsíčním samostatném letu po komplikované dráze kolem Země dosáhly plánovaného bodu poblíž Měsíce. V něm byl zapálen hlavní raketový motor, který zajistil, že byly zachyceny lunárním gravitačním polem.
GRAIL-A vstoupil na selenocentrickou dráhu 2011-12-31 v 22:00 UT a u dvojníka GRAIL-B se motorický manévr uskutečnil 2012-01-01 v 22:43 UT. Obě sondy se nyní pohybují na eliptické (GRAIL-A 90x8363 km), téměř polární dráze s oběžnou periodou asi 11.5 hodiny. V dalších týdnech dojde ještě k několika zážehům motorků, které postupně zredukují výšku. Výsledná oběžná doba by měla být o něco kratší než 2 hodiny. Na začátku vědecké fáze letu v březnu 2012 budou sondy obíhat ve výšce 55 km na takřka kruhové dráze, procházející nad póly Měsíce.
Obě tělesa budou vysílat rádiové signály, z nichž se dá velmi přesně určit jejich vzájemná vzdálenost. Jestliže budou prolétat nad oblastmi s větším nebo slabším gravitačním polem, bude se jejich vzájemná poloha měnit. Různá velikost gravitačních sil je dána jednak přítomností viditelných útvarů na povrchu, jako jsou například pohoří a krátery, a jednak hmotami ukrytými pod měsíčním povrchem. Informace o vzájemné vzdálenosti sond pak dokážou odborníci přeměnit ve velmi přesnou mapu gravitačního pole Měsíce.
Obě sondy mají na palubě malou kameru MoonKAM [=Moon Knowledge Acquired by Middle school students], která má jediný účel - výukový a popularizační. Jak z názvu vyplývá, zasloužili se o instalaci kamer studenti, které si vzala pod patronát první americká astronautka Sally Ride[ová]. Tisíce studentů budou vybírat cílové plochy, které budou kamery fotografovat. Snímky budou opět vyhodnocovat studenti. Další zajímavostí je, že studenti se od října 2011 snaží navrhnout pro sondy specifická jména. Výsledky budou uveřejněny v lednu 2012.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23