Novinky - březen 2010
2010-03-30 - Cassini
Status Report (2010-03-17 až 2010-03-23)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-03-23.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-03-18 bylo z preventivních důvodů prodlouženo nastavení časového spínače CLT [=Command Loss Timer] na 5 dnů.
Spínač aktivuje bezpečnostní sekvence v případě, že sonda nedostane ve stanoveném intervalu signál ze Země. Nejbližší rádiová relace byla naplánována
na 2010-03-22 a pokud by k ní z jakéhokoliv důvodu nedošlo, musel by být bezpečnostní modus aktivován, protože již
neexistoval žádný náhradní termín v běžně stanovené době. Opětné přestavení na standardních 90 h (3.75 dne) proběhne
2010-03-22.
Vědecký program popisovaného týdne sestával z pozorování Titanu a měření kyslíkových sloučenin ve stratosféře Saturnu spektrometrem CIRS [=Composite
Infrared Spectrometer]. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] mapoval plyny v okolí Encelada a hledal souvislosti mezi
jejich výskytem a činností kryovulkánů na měsíci. Dále sledoval zatmění Slunce za Saturnem. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] společně
s přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] po dobu 14.5 hodin studoval večerní stranu magnetosféry. Analyzátor prachu CDA [=Cosmic
Dust Analyzer] se 2.7 dní takřka nepřetržitě věnoval prachovým částicím v prstenci E. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping
Spectrometer] pozoroval zákryty hvězd αOri (Betelgeuse), αCMa (Sirius) a αCMi (Procyon) za atmosférou Saturnu. RADAR prováděl distanční
radiometrii Titanu a shromažďoval data kvůli kalibraci. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] upřesňovaly oběžné dráhy malých satelitů a dokumentovaly
přechod Dione před měsícem Tethys. VIMS a CIRS současně sledovaly prstence E a G a přístroje ISS, CIRS a UVIS se několikrát zaměřily na Titan v rámci
dlouhodobé pozorovací kampaně.
2010-03-19 byla vypojena topidla v tělese sondy. Vše proběhlo podle plánu a nebyly pozorovány žádné anomální jevy, jak bylo
hlášeno před týdnem. Topné články byly zapojeny po dobu 6 dnů, když byl uzavřen kryt raketového motoru, aby se ověřily tepelné charakteristiky sondy.
Pracovní látky v nádržích se za tuto dobu ohřály a podle rychlosti ohřevu by se mělo upřesnit jejich aktuální množství.
Téhož dne se uskutečnil necílený průlet kolem Titanu.
2010-03-20 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Telesto, Atlas, Prometheus, Daphnis a Methone.
2010-03-21 se uskutečnily necílené průlety kolem satelitů Pallene a Polydeuces.
Dne 2010-03-22 byl opět otevřen kryt hlavního raketového motoru (59. cyklus). Během dne došlo již k 30. výpadku
proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch]. Postihl záložní topidlo v přístroji MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument]. Bezpečnostní
program si se závadou poradil a zapojil náhradní vytápění. Vlastní přístroj MIMI měl být zcela aktivován následujícího dne.
2010-03-25 - Extrasolární planety
Kandidát na vodní planetu
Družice CoRoT pravděpodobně objevila další pozoruhodnou planetu. Tentokrát se jedná o obří plynové těleso velice podobné Jupiteru nebo Saturnu. Exoplaneta
se pohybuje kolem slabé hvězdy v souhvězdí Hada (Serpens) ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Na velmi málo planetách panují takové teplotní
podmínky, aby zde mohla existovat voda v tekuté podobě. Nový objekt označený CoRoT-9b by mohl být právě jednou z nich.
Těleso CoRoT-9b bylo objeveno již 2008-05-16 a od té doby o něm byly zjištěny další podrobnosti. Především oběžná doba -
planeta obíhá kolem centrální hvězdy jednou za 95.274 dní, což je o něco pomaleji než Merkur. Hodnota oběžné periody se dá zjistit velice přesně u
planet procházejících z hlediska pozorovatele před diskem hvězdy (transitní metoda pozorování). Takových je již asi 70 z celkových asi čtyř
stovek známých exoplanet. Při transitu se v okamžiku, kdy se planeta nachází před hvězdou, pravidelně jasnost hvězdy zmenšuje. Z periodického
zatmívání hvězdy se dá nejen zjistit oběžná doba planety, ale odhadnout se dá i její hmotnost, průměr, hustota a teplota.
Planeta CoRoT-9b je výjimečná tím, že se jedná o první transitující planetu, která má relativně dlouhou oběžnou periodu a zároveň i téměř kruhovou oběžnou
dráhu. V nejbližším bodě se blíží k hvězdě na vzdálenost 54 mil. km. Ačkoliv se tedy jedná o vzdálenost srovnatelnou s polohou
nejvnitřnější planety v naší soustavě, přesto je CoRoT-9b transitující planeta s dosud největší známou oběžnou drahou. S ohledem na to,
že centrální hvězda je chladnější než naše Slunce, byla odhadnuta teplota planety někde v rozmezí -23°C a +157°C.
CoRoT-9b má průměr 1.05krát větší než Jupiter a hmotnost 84% Jupitera. Z těchto čísel vyplývá hustota 0.9 g/cm3, což je 68% hustoty Jupitera.
Je to tudíž extrasolární planeta, která se velice podobá objektu z našeho solárního systému. Pohybuje se tak daleko od svého slunce, že vědci nemusí
brát v úvahu slapové účinky, které by u bližších těles významně ohřívaly vnitřek planety. I když to nelze přímo pozorovat, má se z analogie
s nám známými planetami za to, že se CoRoT-9b otáčí tak, že na něm existuje střídání dne a noci. Vše tudíž nasvědčuje tomu, že nová planeta se velice
podobá Jupiteru a Saturnu.
Nakonec ještě jedna poslední ale o to zajímavější spekulace. I když je planeta plynový obr bez pevného jádra, co by se stalo, kdyby kolem ní kroužil měsíc
podobný Titanu obíhajícímu kolem Saturnu. Pokud by se skutečná teplota blížila spodní odhadované hranici (-23°C), vypadal by jako ledová koule. Jestliže
teplota bude na horní hranici (+157°C), bude měsíc příliš horký, než aby se na něm vyskytovala tekutá voda. Ale, co když teplota leží někde uprostřed?
2010-03-24 - Jupiter
Heliový déšť na Jupiteru
Prostředí na Jupiteru je tak odlišné od našich pozemských zkušeností, že je jen těžké najít analogii, která by podmínky v atmosféře největší planety
sluneční soustavy přiblížila chápání běžného člověka. Vědci z University of California v Berkeley nyní přišli s dalším vysvětlením některých
neobvyklých pozorovaných jevů. Tvrdí, že hélium známé na Zemi jako plyn, který vynáší balóny vzhůru, na Jupiteru padá jako déšť.
Hélium kondenzuje jako mlha či oblaka v horních vrstvách atmosféry. Kapičky tvořící mlhu se postupně zvětšují a klesají stále hlouběji směrem ke
středu planety. Pomocí heliového deště lze dále vysvětlit skutečnost, že v horní atmosféře je pozorováno méně neonu, než by odpovídalo předpokládanému
složení hmoty Jupitera. Neon se rozpouští v héliu a společně s ním je strháván dolů. Jestliže se mluví o kapkách a dešti, je to jen nedokonalá
ilustrace skutečných procesů. Ale jak bylo řečeno hned na začátku, poměry na Jupiteru nedovolují najít dokonalou analogii s jevy podobnými
lidské zkušenosti.
Kapičky hélia se tvoří asi 10000 až 13000 km pod horní vrstvou vodíkových oblaků při teplotě asi 5000°C a tlaku 1 až 2 mil. atmosférického
tlaku na Zemi. Za těchto podmínek se nedá dost dobře říci, zda je hélium a vodík ještě plyn nebo už kapalina. Američtí vědci tento stav označují jako
tekutinu nebo fluidum. Kapičky hélia se v tomto prostředí ochotně mísí s neonem (podobně jako se mísí voda a alkohol) a klesají ve fluidním
prostředí metalického vodíku. Metalického proto, že vodík začíná vést elektrický proud stejně jako kovový vodič. Vodík s héliem se naopak mísí jen
obtížně - podobně jako voda a olej.
Popsané podmínky jsou natolik extrémní, že je nejde vytvořit ani v sebelepších pozemských laboratořích. Počítačové simulace však naznačují, že ve
středu Jupitera by mělo být malé kamenné jádro obklopené silnou vrstvou ledu z metanu, vody a čpavku. Poslední výpočty udávají rozměry toho pevného
jádra dvakrát větší, než se myslelo dříve. Nové modely stavby Jupitera mohly být vytvořeny mimo jiné na základě údajů ze sestupového modulu sondy Galileo,
který v roce 1995 pronikl hluboko do atmosféry planety. Modul JEP [=Jupiter Entry Probe] měřil teplotu a tlak a zastoupení prvků až do doby, než ho
obrovské okolní tlaky rozdrtily. Prvkové složení atmosféry se mírně lišilo od látky, z níž byl Jupiter stvořen před 4.56 miliardami let, kdy
vznikala sluneční soustava. Hlavní odchylky byly právě v zastoupení hélia a neonu. Neonu dokonce byla jen jedna desetina z množství, které
se čekalo.
Ochuzování horní vrstvy převážně vodíkové atmosféry, ve které sonda JEP prováděla měření, o molekuly neonu se dá vysvětlit výše popsaným héliovým deštěm.
Naměřené hodnoty dobře odpovídají počítačovým simulacím, které s tímto jevem kalkulují. Myšlenka héliového deště přitom není žádnou novinkou. Tímto
fenoménem byla například již dříve vysvětlována vyšší teplota Saturnu oproti teoretickým modelům, které braly ohled na velikost, složení, stáří a rychlost
ochlazování planety. V porovnání se Saturnem je Jupiter tak velký, že na teplotě planety se tento efekt už neprojevuje.
2010-03-23 - Cassini
Status Report (2010-03-10 až 2010-03-16)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-03-16.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-03-11 byl až do 2010-03-19 uzavřen kryt hlavního raketového motoru. Situace, kdy byl kryt
uzavřen, byla tentokrát využita k testu tepelných charakteristik sondy.
Vědecký program sledovaného týdne zahrnoval další kampaň upřesňování orbitálních parametrů přirozených satelitů Saturnu pomocí snímků z kamer ISS
[=Imaging Science Subsystem]. Sledován byl prstenec E při malém sklonu a kamery fotografovaly mj. vnější měsíček Erriapus a přechod Dione před Titanem.
Ke slovu při dlouhodobém měření přišly přístroje ze sady MAPS [Magnetospheric and Plasma Science]. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging
Spectrograph] pokračoval ve skenování magnetosféry Saturnu. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil obsah H2O
a CO2 ve stratosféře planety v závislosti na geografické šířce. Mimo vědecké aktivity byla provedena kalibrace analyzátoru kosmického prachu CDA
[=Cosmic Dust Analyzer].
2010-03-13 byl zahájen test teplotního chování sondy při uzavřeném krytu raketového motoru. Byla zapojena topidla, přičemž
se čekalo, že v obou nádržích pracovních látek se zvýší teplota o 3 až 4°C. Skutečné výsledky se přiblížily očekávaným. Technici se domnívají,
že informace o změnách teploty bude možné využít pro přesnější stanovení zbývajícího množství látek v nádržích.
2010-03-18 - Merkur
Nová jména na Merkuru
Mezinárodní astronomická unie IAU [=International Astronomical Union] potvrdila nová pojmenování 10 kráterů na povrchu Merkuru podle návrhu vědeckého
týmu mise MESSENGER. Útvary byly fotografovány během tří průletů sondy kolem planety v lednu a říjnu 2008 a v září
2009. IAU je arbitrem nomenklatury planet a měsíců od roku 1919. V případě Merkuru se pro označení útvarů používají jména slavných umělců.
Na povrchu planety nejbližší Slunci mají teď nový věčný památník:
- Bek - (cca. 1340 př. n. l.) sochař tvořící za vlády faraóna Achenatena z 18. egyptské dynastie;
- Copland - Aaaron Copland (1900 - 1990) americký hudební skladatel a klavírista;
- Debussy - (1862 - 1918) francouzský hudební skladatel;
- Dominici - Maria de Dominici (1645 - 1703) maltský sochař a malíř;
- Firdousi - Hakim Abu´l-Qasim Firdawsi Tusi (935 - 1020) perský básník;
- Geddes - Wilhelmina Geddes (1887 - 1955) irská malířka na sklo;
- Hokusai - Katsushika Hokusai (1760 - 1849) japonský malíř a grafik;
- Kipling - Rudyard Kipling (1865 - 1936) anglický prozaik (Kniha džunglí) a básník;
- Picasso - Pablo Picasso (1881 - 1973) španělský malíř a sochař;
- Steichen - Edward Steichen (1879 - 1973) americký fotograf, malíř a kurátor umělecké galerie a muzea.
Uvedených deset jmen doplňuje označení dalších 42 kráterů, které byly objeveny a již dříve pojmenovány zásluhou mise
MESSENGER. Pravou žeň objevů můžeme ale očekávat, až sonda příští rok přejde na oběžnou dráhu kolem planety a zahájí
rozsáhlý globální průzkum. Pak se možná dostane i na některého umělce z naší části Evropy, aby posílil prozatím osamoceného Antonína Dvořáka, který
se na povrchu Merkuru zabydlel už po letu sondy Mariner 10 ze sedmdesátých let minulého století.
2010-03-16 - Google Lunar X Prize
Volná kapacita na lunárním robotu
Firma Astrobotic Technology nabízí, že v roce 2012 dopraví na Měsíc celkem 240 liber (109 kg) vědeckého nebo čistě komerčního nákladu při
svém pokusu o měkké přistání v rámci soutěže Google Lunar X Prize. Zájemci o umístění vědeckých přístrojů, prototypů nových zařízení nebo třeba i
reklamních předmětů si ale musí připravit 700 tis. USD za jednu libru (2.2 kg) plus fixní poplatek 250 tis. USD, který pokryje
inženýrské práce při integraci nákladu buď na stacionární přistávací aparát, nebo solární vozítko, které bude na Měsíc vysazeno.
Společnost zveřejnila technický popis nabízené služby na svých webových stránkách společně s dotazníkem,
jak by si potenciální zákazník představoval využít nabízenou kapacitu. Mezi nejnadějnějšími aplikacemi je např. výzkum směřující k potvrzení a
charakteristice případné vody na Měsíci. Další zajímavým úkolem by mohla být výroba kyslíku z měsíčního materiálu. Hovoří se i o prověření metody,
jak by se mohla automatická vozítka a později lidské expedice dostat k podzemním vulkanickým kavernám.
Známá firma Celestis Inc. už si ze zmíněných 240 liber zarezervovala 11 liber (5 kg) na úvodní misi. Firma sídlící v Houstonu se zabývá
tzv. "nebeskými pohřby". Za poplatek dopravuje popel zámožných nebožtíků na oběžnou dráhu a Měsíc by se jevil jako další atraktivní a trvalá destinace
pozůstatků jejich zákazníků.
Prozatím si vědci, kteří mají zájem poslat přístroje na Měsíc či jinou planetu, musí připravit celou složitou misi sami. NASA vynakládá na každou výpravu
kategorie Discovery nebo New Frontiers stovky miliónů dolarů. Astrobotic dává možnost
zrealizovat jeden vědecký experiment za zlomek této sumy tím, že si kalkuluje lidovou kilovou cenu. Firma ale určitě také počítá s tím, že se jí
podaří získat odměnu 25 mil. USD, kterou vypsala společnost Google pro toho, kdo nezávisle na státních institucích dopraví jako první na Měsíc
robota, který ujede aspoň 500 m a odvysílá HD video.
Na vynesení třídílné sondy k Měsíci o hmotnosti 150 liber (68 kg) s nákladem 240 liber (109 kg) plánuje Astrobotic využít
kapacitu nosné rakety Falcon 9, vyvíjené společností Space Exploration Technologies (SpaceX). V minulém roce - i když Falcon 9 ještě
nevzlétl - tato firma obdržela od NASA kontrakt v hodnotě 1.6 miliard USD na zásobování kosmické stanice ISS.
Astrobotic plánuje celou řadu robotických lunárních misí, které by následovaly po úvodní "Tranquility Trek", expedici na místo přistání Apolla 11
v roce 2012. Pozdější výpravy zhruba v ročních intervalech by měly zkoumat vodní led na pólech a hledat vulkanické jeskyně, které by v budoucnu
mohly sloužit jako laciné přístřeší pro automatické stroje i pro astronauty.
2010-03-15 - Cassini
Status Report (2010-03-03 až 2010-03-09)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-03-09.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2010-03-03 minula sonda měsíce Pan, Calypso a Helene. Ve všech případech se jednalo o tzv. necílené průlety, při nichž
není speciálně upravována průletová trajektorie. K setkání s měsícem Helene došlo pouhý den po návštěvě měsíce Rhea. Cassini se přiblížila
k Helene na pouhých 1800 km, nejvíce za celu dobu mise. Na příletové větvi byl v činnosti spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping
Spectrometer], jehož úkolem bylo poskytnout data o složení povrchu a pomoci odpovědět na otázku, zda je pokryt materiálem pocházejícím z prstence E.
Detailní snímky pořizovaly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem]. Vědci doufají, že se jim podaří nalézt stopy historie měsíce, včetně toho, jak byl
gravitačně zachycen větším měsícem Dione a zda v minulosti prodělal nějaké kolize. Přenos dat ze setkání s Rheou a Helene probíhal normálně až
do okamžiku, kdy ho narušil silný déšť nad sledovací stanicí Canberra v sobotu a neděli 2010-03-06 a
2010-03-07. Ovlivněno bylo celkem 285 minut vysílání, přičemž 225 minut představovalo zcela ztracená data a 60 minut
docházela data poškozená.
2010-03-03 byl otevřen kryt hlavního raketového motoru (ukončen 58. cyklus).
Vědecký program popisovaného týdne zahrnoval kromě speciálního průzkumu Helene fotografování měsíce Japetus. CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS
[=Magnetospheric and Plasma Science] pozorovaly magnetosféru Saturnu na večerní straně. VIMS sledoval prstence E a G. Magnetometr byl kalibrován při
rotaci sondy. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] zhotovil mozaiku záběrů magnetosféry.
2010-03-08 bylo rozhodnuto zrušit korekční manévr OTM-239 [=Orbit Trim Maneuver] jako nepotřebný.
2010-03-14 - Rosetta
Status Report (2010-02-13 až 2010-02-26)
Období uvedené v titulku představuje dva týdny operací, jejichž jádro spočívalo v dalších údržbářských aktivitách, které jsou přípravou na
12. prověrku užitečného vybavení (PC-12) v dubnu a květnu. Čidlo RTOF měřící dobu průletu částic, jedno ze tří senzorů spektrometru ROSINA, při
zkouškách vykázalo výrazné zlepšení. U přístroje byl implementován a odzkoušen nový software, který řídí vysokonapěťové napájení senzoru RTOF. Zkoušky
proběhly ve dnech 2010-02-16 a 2010-02-25.
Dne 2010-02-24 bylo prověřováno systém generování elektřiny modulu Philae, přičemž byla
příslušná část fotovoltaiky mezi 14:33 a 15:15 UT vystavena slunečnímu záření. Přistávací modul byl elektricky odpojen od mateřského tělesa a
přešel na vlastní napájení z akumulátorů dobíjených solárními články. Během zkoušky byl aktivován rovněž senzor COPS na spektrometru ROSINA, kterým
se monitorovaly zbytkové plyny uvolňované při zahřívání sondy (outgasing). Dalším přístrojem oživeným při testu ke kontrolním účelům byl RPC. Shromážděná
data se momentálně analyzují.
Detektor radiačního pozadí SREM pokračoval ve standardní činnosti, ostatní vědecké přístroje byly vypojeny.
Ve sledovaném období se uskutečnilo celkem 7 rádiových relací se sondou, všechny prostřednictvím sledovací stanice ESA New Norcia (NNO)
v Austrálii.
Dne 2010-02-26 se Rosetta pohybovala 93.3 mil. km (0.62 AU) od Země, což představovalo 311 s doby letu
rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 237.85 mil. km (1.58 AU).
Pro nejbližší dobu je v plánu další prověrka experimentu ROSINA a studium dynamických vlastností sondy před příletem k asteroidu
Lutetia v červenci 2010. Souběžně s dynamickou zkouškou se uskuteční i zkušební měření několika přístroji.
Rosetta pokračuje v cestě v normálním letovém módu, v němž setrvá až do června 2011, kdy bude uložena
do hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode].
2010-03-11 - Měsíc
Třetí čínská sonda k Měsíci v roce 2013
Třetí čínská robotická mise k Měsíci Chang´e-3 se uskuteční pravděpodobně v roce 2013. Původní tříetapový plán automatických lunárních expedic pak bude
završen další sondou v roce 2017. V tomto smyslu se nedávno vyjádřil Ye Peijian, hlavní konstruktér první čínské družice Měsíce
Chang´e-1 a vedoucí dokončovaného projektu Chang´e-2.
Chang´e-3 představuje automatický přistávací aparát, který dopraví na Měsíc malý rover, jehož úkolem je zkoumat povrch i nitro Měsíce. Podle oficiálního
vyjádření pokračuje příprava mise Chang´e-3 ve stádiu stavby prototypu dobře a očekává se, že po překonání různých (blíže nespecifikovaných) potíží se
uskuteční podle původního plánu.
Chang´e-2 a Chang´e-3 jsou součástí druhé fáze čínského postupu na Měsíc. Chang´e-2 bude zkoušet, i když jen na oběžné dráze, klíčové komponenty přistávacího
modulu a zhotovovat snímky s vysokým rozlišením potenciální cílové plochy na povrchu. Chang´e-2 by měla do vesmíru vzlétnout letos v říjnu.
V roce 2013 má následovat zmíněné ostré přistání s aparaturou Chang´e-3 a v roce 2017 bude měsíční program završen návratem vzorků z Měsíce
zpět k pozemním analýzám.
Čínští představitelé se v různých souvislostech již několikrát nechali slyšet, že by průzkum Měsíce rádi zakončili lidskou výpravou. Veškeré úsilí
na pilotovanou expedici se však zatím odehrává v teoretických úvahách. Praktické kroky jsou teprve před námi.
Čína usilovně pracuje na tom, aby se stala nepřehlédnutelnou kosmickou velmocí. Patrné je to obzvláště ve srovnání se zveřejněnými programy Ruska a Spojených
států, u nichž se pilotované kosmické lety již delší dobu soustředí víceméně na udržení současné úrovně a chybí výraznější vize do budoucna. Faktem je, že
Čína prozatím sleduje hlavní mezníky dobývání vesmíru dosažené ruskou i americkou stranou v šedesátých a sedmdesátých letech (pochopitelně s výjimkou
programu Apollo). Činí tak pomalu, ale systematicky. Po prvních zkušebních letech čínských astronautů a výstupu do volného kosmu je na příští rok nachystán
start základního modulu budoucí orbitální laboratoře Tiangong-1. Z tohoto hlediska je nutno brát čínské plány velmi vážně, i když se momentálně zdají
značně ambiciózní.
2010-03-09 - Nové technologie
Čínská měsíční superraketa
Čína studuje možnost konstrukce těžké rakety, která by mohla dopravit asijské astronauty na Měsíc. V tomto smyslu se minulý týden vyjádřil Liang Xiaohong,
viceprezident Čínské akademie technologií raketových nosičů, pro deník China Daily. Nová raketa by měla mít při startu tah 3000 tun.
Těžký nosič by měl trojnásobný tah oproti momentálně připravované nejsilnější čínské raketě Long March 5 (CZ-5). Ta vyvíjí při startu sílu 1000 tun,
což dovoluje vynést na nízkou oběžnou dráhu náklad o hmotnosti 25 tun a na geostacionární dráhu asi 10 tun. CZ-5 by měla poprvé vzlétnout
v roce 2014.
Proti CZ-5 by měla studovaná superraketa mnohem větší kapacitu, její konkrétní parametry jsou ale ještě předmětem diskuse. CZ-5 by tudíž potom představovala
jen přípravný stupeň k budoucí měsíční expedici. Čína momentálně analyzuje proveditelnost lidské výpravy na Měsíc i přesto, že Amerika lunární výpravu
z finančních důvodů nedávno odpískala. Podle názoru představitelů čínských vědců je přistání na Měsíci velmi potřebné, neboť by dalo silný impuls rozvoji
národní vědy a technologie.
Vedle přípravy těžkého nosiče se v Číně vyvíjí celá nová rodina nosných raket pro budoucí kosmické programy. Raketa Long March 6 by měla být
nosičem pro malé a Long March 7 pro střední náklady. Společně s Long March 5 by tak byla sada dopravních prostředků do vesmíru kompletní
a měla by nahradit současné čínské nosiče. Raketa Long March 5 vstoupila do fáze zkoušek.
Pro účely výroby a zkoušek nosičů Long March 5 (CZ-5) se od loňského roku buduje v Binhai New Area severně od přístavního města Tianjin nová
továrna na ploše 100 tis. čtverečních metrů. Stavba stála prozatím 1.5 miliard jüanů (220 mil. USD), přičemž celkové náklady by mohly
dosáhnout výše 10 miliard jüanů. V továrně by se mohlo vyrábět až 12 raket Long March 5 ročně.
Raketa Long March 5 bude použita především při dopravě modulů chystané čínské kosmické stanice. Základní modul by se mohl na oběžné dráze kolem Země
objevit do roku 2020. Modul by měl mít hmotnost kolem 20 tun. Než k tomu ale dojde, bude CZ-5 vynášet těžké vědecké a aplikované družice. Prvním
nákladem bude geostacionární spojová družice Fenyun-4, která vzlétne z nově budovaného kosmodromu na ostrově Hainan. Družice se již staví a bude
vážit 8 až 9 tun a bez nového silnějšího prostředku by nemohla být vynesena. Maximální náklad, který zvládnou současné čínské rakety dopravit na
geostacionární dráhu, má hmotnost "jen" 5.2 tuny.
2010-03-09 - Cassini
Status Report (2010-02-24 až 2010-03-02)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-03-02.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-02-25 se uskutečnila kalibrace referenční inerciální jednotky. Operace trvala něco přes tři hodiny, během nichž se
sonda postupně otáčela kolem všech tří os v obou směrech.
Po rozboru aktuální trajektorie bylo zjištěno, že odchylka od cílového bodu v případě nadcházejícího průletu kolem měsíce Rhea je menší než 1 km.
Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto zrušit korekci OTM-238 [=Orbit Trim Maneuver] plánovanou na
2010-02-27.
Dne 2010-02-28 byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru, čímž byl završen již 58. cyklus manipulace s krytem
od startu sondy.
Jedněmi z posledních vědeckých aktivit letové etapy S57 bylo snímkování měsíce Japetus kamerovým systémem ISS [=Imaging Science Subsystem], vnějšího
satelitu Skoll a přechodu Dione před Enceladem. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zhotovoval infračervenou mapu
Saturnu, na základě níž byly stanoveny teploty horní troposféry a tropopauzy. Ve stratosféře planety byl měřen obsah kyslíkových sloučenin. Přístroj VIMS
pozoroval prstence E a G.
2010-03-01 byl ukončen let podle programové sekvence S57 a okamžitě navázalo plnění úkolu z programu S58. Tato sekvence je
rozplánována na 34 dní do 2010-04-04. V tomto období se uskuteční po jednom cíleném průletu kolem měsíců Rhea a Helene
a deset necílených průletů kolem měsíců Pan, Calypso, Titan, Telesto, Atlas, Prometheus, Daphnis, Methone, Pallene a Polyduces. Pro korekce dráhy jsou
rezervovány tři termíny OTM-239 až OTM-241.
Program S58 byl zahájen sledováním výtrysků par z pólu Encelada kamerami ISS. Jednalo se o součást dlouhodobé kampaně, v níž se má stanovit
časová závislost činnosti kryovulkánů na fázi měsíce. Spektrometr UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrometr] sledoval výtrysky v ultrafialové a extrémní
ultrafialové oblasti.
2010-03-02 minula sonda rychlostí 8.6 km/s ve výšce 100 km měsíc Rhea. Předchozí cílený průlet se uskutečnil již
v listopadu 2005. Na příletové větvi skenoval radar celý povrch měsíce, simultánně sketerometrickou a radiometrickou metodou. Cílem bylo poznat texturu
povrchu a jeho složení. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] sledoval interakce mezi měsícem a magnetosférou Saturnu. Po největším přiblížení
pozorovaly přístroje VIMS a CIRS Rheu ve viditelném a infračerveném vlnovém pásmu za účelem lepšího poznání geologické historie a složení regolitu. CIRS
protáhl měření až do doby, kdy Rhea vstupovala do stínu.
2010-03-05 - Rosetta
Status Report (2010-01-30 až 2010-02-12)
Po úspěšné zkoušce hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode], která byla popsána v minulé zprávě, pokračovaly aktivity podle plánu. Dne
2010-02-03 bylo obnoveno mazání gyroskopu B a až do 2010-02-11 trvala následná zabíhací fáze.
Tento fakt byl zapracován do řídící procedury subsystému udržování orientace, který nyní pracoval se všemi čtyřmi silovými gyroskopy. V popisovaném
období se uskutečnila i celá řada zkoušek vědeckých přístrojů, které se připravují na 12. prověrku užitečného zatížení PC-12 [=Payload Check].
PC-12 je v plánu na duben a červen 2010.
Do všech pamětí EEPROM byla 2010-02-04 nakopírována nová verze softwaru experimentu ALICE. Téhož dne byl na sondu odvysílán
nový software pro přístroj COSIMA a následujícího dne pro zařízení ROSINA. Ve dvou dnech, počínaje 2010-02-09 se prováděla
úspěšná zkouška uzávěrky kamer OSIRIS. V činnosti byl, jako obvykle, monitor radiačního prostředí SREM, ostatní vědecké přístroje nebyly aktivní.
Každodenní rádiové spojení bylo udržováno výhradně prostřednictvím sledovací ESA New Norcia v Austrálii. Ve většině případů se jednalo jen o monitorování
stavu sondy a sledování dráhy.
Na konci sledovaného období dne 2010-02-12 se sonda nacházela 72.6 mil. km (0.48 AU) od Země a 219 mil. km
(1.46 AU) od Slunce. Doba letu rádiového signálu jedním směrem činila 242 s (4 min 2 s). Sonda směřuje k asteroidu
Lutetia, se kterým se potká v červenci 2010.
Rosetta je nyní konfigurována do normálního letového módu, v němž setrvá až do začátku hibernace DSHM v červnu 2011. V nejbližších dnech
se uskuteční zkouška slunečního generátoru na modulu Philae a dynamický test sondy před průletem kolem asteroidu Lutetia.
Všechny tyto zkoušky závisí na chování gyroskopu B, který se nyní po promazání sleduje.
2010-03-03 - Rosetta
Status Report (2010-01-16 až 2010-01-29)
Uvedené období popisuje dva týdny, které byly zcela věnovány zkoušce hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode]. Jedná se o pasivní mód, v němž
setrvá Rosetta více než dva roky mezi červnem 2011 a lednem 2014 na posledním úseku letu ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Sonda byla 2010-01-20 stabilizována rotací a o den později následoval povel k přechodu do hibernace. Test skončil
2010-01-27 automatickým pokynem palubního počítače a podle plánu přešla sonda do bezpečnostního módu. Během následného obnovování
normálního provozu přešla sonda ještě jednou do bezpečnostního módu ale podařílo se velmi rychle vrátit k operačnímu stavu.
Paměť SSMM [=Solid State Mass Memory] byla mimo provoz od 2010-01-21 během celého testu a opětovně byla zapojena v rámci
obnovení normální funkce sondy. Kompletní software SSMM byla nahrán do paměti EEPROM [=Electricaly Erasable Programmable Read Only Memory] dne
2010-01-27 jako součást obnovení EEPROM. SSMM byla mezi 2010-01-27 a 2010-01-28
kompletně rekonfigurována, přičemž byly znovu odvysílány všechny palubní procedury OBCPs [=On-board Control Procedures].
Během popisovaného období byly letové operace pod kontrolou sledovací stanice ESA New Norcia (NNO). V okamžiku vstupu a výstupu z módu DSHM byly
do činnosti zapojeny i stanice NASA DSN Madrid (DSS-65) a Goldstone (DSS-14,
DSS-24).
Dne 2010-01-29 se Rosetta nacházela 56.9 mil. km (0.38 AU) od Země, což představovalo
190 s doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 200.5 mil. km (1.34 AU). Rosetta nyní míří k bodu
setkání s asteroidem Lutetia v červenci 2010.
Rosetta se v současnosti nachází v normálním letovém módu a na uzavření zkoušky DSHM je třeba učinit ještě několik drobných úkonů. Na začátek února je
naplánováno promazání setrvačníku B. Další týdny budou věnovány přípravě zkoušek užitečného zatížení PC12 [=Payload Check-out], včetně testu slunečního
generátoru na modulu Philae.
Podrobný popis testu DSHM:
2010-01-20
17:00 UT: Raketové motorky o tahu 10 N zvyšují otáčky tělesa sondy, silové setrvačníky se vypojují.
17:35 UT: Vysílání přepojeno na anténu se středním ziskem MGA [=Medium-Gain Antenna].
18:00 UT: Sonda převedena na stabilizaci rotací.
18:01 UT: Ukončeno zvyšování otáček, stabilizace rotační osy. Sonda se měla podle plánu otáčet rychlostí 4°/s (tj. asi 2/3 ot/min), skutečnost
činila 3.93°/s. Povolená odchylka plus/minus byla stanovena na 1°/s.
18:47 UT: Úprava zaměření vysokoziskové antény HGA [=High-gain Antenna].
20:00 UT: MGA vysílá signál, který je monitorován stanicí DSS-65.
23:00 UT: Vysílání z HGA (nemodulovaný nosný signál) je detekován na stanici NNO a později na DSS-65. Rotací sondy se signál
na Zemi projevuje jako pravidelné pulsy. Po uvedení sondy do rotace byl signál několikrát přepojen mezi modulovaným vysíláním telemetrie a nemodulovanou
nosnou vlnou. Tyto signály měly za cíl pouze vyzkoušet příjem vysílání ve formě pulsů z rotující sondy. Stanice ESA i NASA pracovaly bez problémů.
2010-01-21
00:00 UT: Sonda konfigurována do DSHM.
02:00 UT: Zahájení procesu přechodu do DSHM.
03:30 UT: Nemodulované pulsy jsou zachyceny na DSS-14.
05:48 UT: Poslední zachycený signál na DSS-14.
06:16 UT: Začátek hibernace.
06:29 UT: Podle očekávání ztráta signálu ze sondy potvrzuje, že hibernace DSNM byla zahájena. Na sondě byly vypojeny systémy orientace AOCS [=Attitude
and Orbit Control Subsystem] a rádiový a povelový TTC [=Telemetry, Tracking & Command].
07:50 UT: Pozemním povelem byl k monitorovacím účelům zapojen vysílač TX-2, který pracoval přes anténu MGA rychlostí
148 bps.
2010-01-27
05:37 UT: Palubní software automaticky zapojuje oživovací proces.
12:03 UT: Palubní počítač navozuje bezpečnostní mód. Vysílání je podle předpokladů přerušeno.
12:30 UT: V pásmu S je přijat signál, že se zastavila rotace sondy.
15:50 UT: Stabilizace znovu přechází na tříosou pomocí silových setrvačníků.
Vyhodnocení zkoušky DSHM:
Rotace sondy během zkoušky se snižovala rychlostí asi 0.0002°/den. Příčinou je patrně tlak slunečního záření na plochu solárních článků a parabolickou
anténu. Sklon rotační osy se změnil asi o 3.4° Rozdíly leží v rámci nejistoty měření, ale budou důkladně analyzovány. Teploty ve sledovaných místech
zůstaly v předepsaných mezích a není nutno z tohoto hlediska provádět změny v konfiguraci.
2010-03-02 - Měsíc
Opět o vodě na Měsíci
Problematika přítomnosti vodního ledu se pomalu stává evergreenem současných a budoucích výzkumů Měsíce. S posledními informacemi na toto téma přišla
nyní NASA, která seznámila veřejnost s výsledky práce zařízení Mini-SAR, které bylo umístěno na indické sondě Chandrayaan-1.
Přístroj Mini-SAR [=Miniature Synthetic Aperture Radar], tedy radar se syntetickou aperturou, objevil led ve více než 40 malých kráterech v okolí
lunárního severního pólu. Průměry kráterů jsou mezi 2 a 15 km a, i když neznáme tloušťku ledové vrstvy, odhaduje se zásoba vody v tomto regionu
na nejméně 600 mil. tun.
V minulém roce Mini-SAR mapoval permanentně zastíněné krátery na pólu, které nejsou běžně viditelné ze Země. Radar zkoumal polarizaci rádiových vln
odrážených od povrchu, což závisí na vlastnostech plochy, od které se vlny odrážejí. Výsledky ukazují, že by se zde měly nacházet depozity podobné ledu.
Výsledky práce radaru Mini-SAR jsou v souladu s dalšími výzkumy. Například přístroj Moon Mineralogy Mapper zaznamenal vodní molekuly poblíž pólů
a vodní páru detekoval i spektrometr na palubě dopadové sondy LCROSS, která zasáhla kráter na jižním pólu.
Přístroje MIni-SAR a Moon Mineralogy Mapper byly částí sady 11 vědeckých přístrojů z několika zemí, které našly uplatnění na první indické družici
Měsíce. Ke startu se chystá druhá sonda Chandrayaan-2 a i v tomto případě nabídla indická kosmická agentura ISRO mezinárodní vědecké komunitě volnou
kapacitu pro vědecké přístroje.
2010-03-01 - Nové technologie
Cesta na Mars za 39 dní
Cesta ze Země na Mars by mohla, podle raketového odborníka, který má jistý vliv v NASA, v budoucnosti trvat jen 39 dní. Dosavadní doba
přeletu by se tak zkrátila šestkrát.
Franklin Chang-Diaz, bývalý astronaut a fyzik v MIT [=Massachusetts Institute of Technology], říká, že dosažení Rudé planety by mohlo být dramaticky
rychlejší, jestliže se použije nová high-tech raketa, využívající technologie VASIMR. Taková raketa se po desetiletích vývoje chystá ke startu. VASIMR
[=Variable Specific Impulse Magnetoplasma Rocket] se rázem stává ústředním prvkem budoucích technologií. Firmy mimo NASA takto zároveň mohou pomoci snížit
astronomické ceny kosmických letů.
NASA se stále vzpamatovává z dopadů politického rozhodnutí zrušit program Constellation, který měl do konce desetiletí vrátit lidstvo na Měsíc. Vyzvala
všechny firmy, aby navrhly nové technologie, které by umožnily další průzkum vesmíru robotickými aparáty a možná i lidskými posádkami. Naděje se mj.
obrátily na firmu Chang-Diaze Ad Astra Rocket Company v Texasu.
"Dříve ... podpora NASA tomuto projektu byla minimální, protože agentura nekladla tak velký důraz na pokročilé technologie, jako nyní," řekl Chag-Diaz
tiskové agentuře AFP. Místo toho se NASA soustředila na sérii misí Apollo, které dopravily poprvé - a prozatím naposled - člověka na Měsíc.
"Byli fascinováni Apollem a žili v éře Apolla ještě dalších 40 let a zapomněli vyvíjet něco nového," dodává Chang-Diaz.
Šedesátiletý Chang-Diaz doufá, že "to něco" nového je jiná než chemická raketa, která dovolí pilotovaný let na Mars. Jeho raketa používá elektrickou energii,
aby přeměnila pracovní látku - pravděpodobně vodík, hélium nebo deuterium - v plazmu, zahřátou na 11 mil. °C. Plazma se přivádí za
pomocí magnetického pole k pohonné jednotce a žene kosmické plavidlo. Motor by dokázal urychlit loď k Měsíci nebo Marsu až na 55 km/s až do
okamžiku, kdy by musel být tah obrácen.
Chang-Diaz je veterán ze sedmi kosmických letů. Je přesvědčen, že cesta na Mars by trvala jen 39 dní, namísto dnešních představ o tříleté výpravě,
v níž je zahrnuto i 18 měsíců nuceného pobytu na planetě, kdy by astronauti čekali, než se naskytne vhodný okamžik k návratu. Vzdálenost mezi
Zemí a Marsem se mění - jak planety obíhají kolem Slunce - mezi 55 mil. a 400 mil. km.
Použití ionizované látky k pohonu má ještě jednu nezanedbatelnou výhodu. Při práci motoru se kolem plavidla vytváří magnetické pole, které chrání
posádku před kosmickou radiací.
Zmenšený model rakety VASIMR byl postaven a testován ve vakuu ve spolupráci s NASA. Dalším důležitým krokem bude zkouška na oběžné dráze. Motor
VASIMR o výkonu 200 kW (označený VX-200) má být do vesmíru vypuštěn koncem roku 2013. Vedou se jednání o spolupráci
s firmami SpaceX a Orbital Science Corp.
Aniž by se podceňovaly budoucí komplikace, vidí Chang-Diaz příležitosti nové technologie na rozsáhlém trhu - při údržbě a opravách družic nebo při
robotických či komerčních cestách na Mars. Raketa VASIMR by mohla otevřít novou éru průzkumu vesmíru i na komerční bázi.
2010-03-01 - Cassini
Status Report (2010-02-17 až 2010-02-23)
Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-02-23.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity popisovaného týdne zahrnovaly mj. sestavení mozaiky globální dynamiky atmosféry v oblasti rovníku na základě snímků spektrometru
VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. U magnetometru byla provedena kalibrace a kalibrováno bylo zaměření přístrojů RS [=Radio Science]. Kamery
ISS [=Imaging Science Subsystem] několikrát snímkovaly Japetus a pozorovaly oblaka na Titanu. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared
Spectrometer] vytvářel teplotní mapu Saturnu se zaměřením na troposféru a tropopauzu a měřil obsah kyslíkových sloučenin ve stratosféře. Spektrometr CAPS
[=Cassini Plasma Spectrometer] a přístroje MAPS [=Magnetospheric And Plasma Science] paralelně po dobu 17.5 h měřily plazmové prostředí.
2010-02-18 proběhla pravidelná údržba PEM [=Periodic Engineering Maintenance] systému AACS [=Attitude and Articulation Control
System]. Aktivity PEM se konají jednou za čtvrtletí a tentokrát měly na programu zkoušky závěsů raketového motoru a záložní sestavy silových setrvačníků
RWA [=Reaction Wheel Assembly]. Téhož dne se uskutečnila zkouška šumových vlastností přístroje CIRS a aktualizace jeho softwaru.
2010-02-23 v 17:44 UT se uskutečnila korekce dráhy OTM-237 [=Orbit Trim Maneuver].
Jednalo se o úpravu trajektorie před průletem kolem měsíce Rhea, k němuž dojde 2010-03-02. Raketové motorky RCS [=Reaction
Control Subsystem] pracovaly t=8.75 s a změnily rychlost letu o Δv=15.24 mm/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|