Novinky - duben 2007
2007-04-29 - Cassini
Status Report (2007-04-18 až 2007-04-24)
Prozatím poslední signály z Cassini
zachytila 2007-04-24 sledovací stanice Goldstone.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělém stavu a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
2007-04-19 při průletu apoapsidou oběžné dráhy
se uskutečnila dráhová korekce OTM-105. Hlavní
motor byl nastartován v 05:45 UT a po době činnosti t=21.9 s
změnil rychlost o Δv=3.51 m/s. Všechny systémy hlásily nominální
funkci.
K další úpravě dráhy OTM-106 došlo o tři
dny později. Vykonaly ho manévrovací motorky RCS, které byly spuštěny
2007-04-24 v 05:30 UT. V činnosti
byly t=9.0 s a změnily rychlost o Δv=0.017 m/s. Jednalo se
o doladění trajektorie před setkáním s Titanem T-29,
plánovanému na 2007-04-26. Poprvé se kvůli technice
motorického manévru upravoval okamžik průletu tak, aby bylo možno spustit
motory na rozumně dlouhou dobu. Jako nejmenší změna rychlosti pomocí RCS bylo
pro příště stanoveno Δv=0.01 m/s. Pokud by se neměnil okamžik
průletu, byla by potřeba změna jen Δv=0.008 m/s. Pokud by se ale
tento manévr zcela zrušil, následná korekce by byla příliš velká a sice více
než 2 m/s.
2007-04-24 se uskutečnily necílené průlety kolem
měsíců Dione a Telesto. Pro Telesto nebyla plánována žádná pozorování, satelit
Dione byl snímkován úzkoúhlou kamerou ISS.
2007-04-29 - Rosetta
Status Report (2007-03-24 až 2007-04-20)
V popisovaném časovém období čtyř týdnů se uskutečnil omezený vědecký
program a navigační měření v rámci přípravy na motorický manévr
DSM-3 [=Deep Space Maneuver], který je v plánu
2007-04-26.
Všechny činnosti proběhly podle plánu bez vážnějších závad. Výjimkou byl senzor
hmotového spektrometru RTOF [=Reflectron type Time Of Flight] experimentu Rosina.
Zařízení vykazuje nestandardní chování; tento jev byl pozorován již dříve.
Z vědeckých aktivit je nutno uvést pozorování Jupitera přístrojem Alice,
které má pokračovat až do konce května. Pokračuje rutinní sledování radiačního
pozadí detektorem SREM. Ostatní vědecké vybavení je mimo provoz.
Dne 2007-04-20 se Rosetta
nacházela ve vzdálenosti 276.7 mil. km od Země (tj. 1.84 AU,
15 min 23 s doby letu rádiového signálu jedním směrem). Vzdálenost
ke Slunci činila 234.4 mil. km (1.56 AU).
2007-04-25 - Extrasolární planety
Objevena první obyvatelná planeta
Astronomové objevili planetu mimo naší Sluneční soustavu, která se zatím
nejvíce podobá Zemi. Extrasolární planeta má průměr asi o 50% větší než Země
a panují na ní takové podmínky, že by se zde mohla vyskytovat voda v tekutém
stavu. Objev učinil mezinárodní tým astronomů ze Švýcarska, Francie a Portugalska
pomocí 3.6 m teleskopu ESA v Chile. Planeta krouží kolem rudého trpaslíka,
u něhož byla již dříve detekována planeta o hmotnosti Neptunu. Panuje silné
podezření, že se v systému vyskytuje ještě třetí planetární těleso
o osminásobné hmotnosti Země.
Nově objevený objekt je nejmenší dosud známou exoplanetou. Oběhne kolem
mateřského slunce za pouhých 13 dní. Krouží ve vzdálenosti čtrnáctkrát
menší než Země od Slunce. I přesto, s ohledem na typ centrální hvězdy
označené v kalatozích jako Gliese 581, leží v tzv zóně života,
neboli v pásmu, kde se může vyskytovat voda v kapalném skupenství.
Teplota na planetě, kterou sami objevitelé nazývají Superzemě, se pohybuje
mezi 0 a 40°C. Jelikož průměr činí asi 1.5x průměru Země, má se zato,
že planeta je skalnatá (jako Země) nebo dokonce pokrytá oceánem.
Mateřská hvězda Gliese 581 patří do skupiny stovky nejbližších hvězd.
Nachází se ve vzdálenosti 20.5 světelných let v souhvězdí Vah (Libra).
Její hmotnost činí asi 30% hmotnosti Slunce. Jak již bylo řečeno, jedná se
o červeného trpaslíka, což je zcela běžný hvězdný typ. Mezi stovkou nejbližších
hvězd patří 80 do této kategorie. Jsou ideálním cílem při hledání planet
pozemského typu. Protože mají malou hmotnost a vyzařují málo energie, leží
zóna života velice blízko u hvězdy a tudíž je snazší detekovat objekty v ní
ležící. U větších hvězd se přesunuje zóna života daleko od centrálního slunce
a malé planety v nich se nacházející prakticky nelze pozemskou technikou
odhalit.
Před dvěma roky objevil stejný tým astronomů první planetu u Gliese 581.
Tehdy se jednalo o objekt o hmotnosti 15 Zemí, tedy asi velikosti Neptunu,
s oběžnou dobou 5.4 dnů. Třetí planeta by mohla mít hmotnost
8 hmotností Země a oběžnou periodu 84 dnů. Na potvrzení se ale
ještě čeká. Soustava Gliese 581 se tak stává zajímavým hvězdným systémem
s pozoruhodnou sestavou oběžnic.
Objev byl učiněn zařízením HARPS [=High Accurancy Radial Velocity for Planetary
Searcher], nejpřesnějším spektrografem na světě. Je umístěn na observatoři
La Silla v Chile a je schopen měřit radiální rychlosti pozorovaného
objektu s přesností 1 m/s. Při pohybu planety kolem hvězdy dochází
vlivem vzájemného gravitačního působení k periodickému "kmitání" hvězdy
směrem k pozorovateli a zpět. Měření periody kmitů a průběhu změn radiální
rychlosti se dá vypočítat oběžná doba a vzdálenost od hvězdy a rovněž minimální
hmotnost obíhajícího tělesa.
2007-04-22 - Cassini
Status Report (2007-04-11 až 2007-04-17)
Prozatím poslední spojení se sondou Cassini
navázala 2007-04-17 sledovací stanice Madrid.
Podle telemetrických dat se sonda nachází nadále ve skvělém stavu a všechny
subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-04-11 bylo oznámeno, že definitivně dosloužil
jeden ze dvou detektorů na magnetometru. Došlo k tomu po devíti letech
bezchybné činnosti. Postupná degradace čidla byla nicméně pozorována již před
příletem k Saturnu. Příčinou je patrně mikroskopický pór nebo prasklina
ve skle héliové elektronky a postupná ztráta hélia. Druhý detektor zůstává
v provozu na plný výkon. V případě prodloužené mise bude tato závada
znamenat omezení využitelnosti magnetometru přibližně o 15%.
2007-04-12 bylo po analýze aktuální trajektorie
letu rozhodnuto zrušit korekci OTM-104 [=Orbit
Trim Maneuver] původně plánovanou na 2007-04-13.
Dne 2007-04-14 proběhla zkouška tření v sestavě
silového setrvačníku číslo 3. Během ní se obvyklým způsobem roztočil
gyroskop na 600 ot/min v obou směrech a vždy se zjišťovala doba,
za kterou se vlivem vnitřního tření zcela zastaví. Při testu nebyly pozorovány
žádné významné změny oproti stavu zjištěnému při poslední prověrce v říjnu
loňského roku. K úplnému zastavení došlo v obou případech po více
než 40 min.
2007-04-18 - Program Aurora
Evropa míří na Mars
Specialisté sdružení ve skupině ESF [=European Science Foundation] dokončili
návrh ambiciózního programu výzkumu Měsíce a Marsu. Dokument by měl být oficiálně
publikován již v květnu.
Program je znám pod jménem Aurora, byl vyhlášen v roce 2001 Evropskou
kosmickou agenturou ESA [=European Space Agency] a představuje evropský příspěvek
k mezinárodnímu průzkumu sluneční soustavy. Zahájen bude misemi automatických
sond, které by připravovaly půdu pro konečný cíl, čímž má být přistání lidí
na Marsu ve třicátých létech.
Podle zástupců ESF se v případě Aurory nejedná o obvyklý program
s prioritním vědeckým významem, ale jde především o technologickou
záležitost - i když s nezanedbatelným vědeckým přínosem.
První misí programu Aurora se má stát projekt ExoMars, představující robotické
zařízení, které přistane na Marsu v roce 2013-2014. Ponese rover vybavený
důmyslnou laboratoří, která bude analyzovat místní horniny a půdu a hledat
stopy života. I když jen málokterý z vědců věří, že by se mohl najít
živý organismus, zůstává jistá šance detekovat alespoň náznaky vyhynulého
života z dřívějších dob, kdy podmínky na Marsu byly poněkud příznivější.
Evropa dále očekávala, že se stane významným partnerem amerického pokusu o
automatický odběr a návrat vzorků půdy Marsu. To se jeví jako nezbytný předstupeň
pozdější pilotované expedice. NASA prozatím ale tento podnik odložila k ledu
a je nejisté, jestli se o něj někdy v dohlednu pokusí. ESA se tudíž
rozhoduje, zda by neměla uskutečnit vlastní podobnou misi. Jednalo by se o
obrovský projekt, při němž by bylo v akci asi pět modulů, musely by
se vypracovat nové procedury jako například metoda přesného přistání, vzletu
z planety, setkání na oběžné dráze kolem Marsu a návratu k Zemi.
Evropa neodmítá možnost, že by se do projektu zapojili i další partneři např.
i USA, Japonsko, Čína a Indie (Rusko ve vyjádření zástupce ESF není zmiňováno,
ale v tomto případě se jedná jistě jen o opomenutí). Nicméně zda se ESA
k tak obřímu projektu odhodlá jako hlavní řešitel, není ještě jisté.
Ve světle náročnějších ambicí ESA byla ESF požádána, aby vypracovala revizi
strategie celého programu Aurora. ESF bude směřovat plány k pěti hlavním
cílům - robotickému průzkumu Měsíce, Marsu a asteroidů a lidské výpravě
k Měsíci a Marsu. Výsledky se dovíme nejdříve na workshopu v Athénách,
který se bude konat v květnu.
Lety s lidskou posádkou byly vždy značně kontroverzní. Většinou se má
za to, že stejné úkoly lze jednodušeji splnit i s automatickým zařízením.
V případě hledání života na Marsu se ale připouští, že robot je pro takový
náročný úkol málo vhodný a jen návštěva člověka na planetě by mohla definitivně
do problému vnést jasno. Lidé se dokáží novým okolnostem přizpůsobit, jsou
zruční a dokáží reagovat na nečekané skutečnosti. Pokud je potřeba se rychle
rozhodnout, je bezpochyby výhoda na straně člověka.
Dalším argumentem, proč je vhodné poslat člověka k Marsu, je vzdálenost planet.
Rádiový signál potřebuje na překonání vzdálenosti k Marsu až 20 min.
Nedá se proto uvažovat o ovládání robotického průzkumníka v reálném čase.
Geologické práce v terénu, např. vrtání, zkoumání mikrofosílií atp.,
dokáže člověk provádět s větší efektivitou a kreativitou, než nejlepší
automat.
Je možné, že se Amerika vrátí k původním plánům, pak je Evropa připravena
se na takovýchto akcích významně podílet. Nicméně i samostatný přístup k průzkumu
solárního systému není pro ESA zcela tabu. V každém případě by se jednalo
o obrovskou technologickou výzvu, z níž by mohl evropský průmysl později
profitovat.
ESF je asociací 75 členských organizací ze 30 států, věnujících
se vědeckému výzkumu. Od svého založení v roce 1974 koordinovala celou
řadu celoevropských vědeckých iniciativ.
2007-04-14 - Cassini
Status Report (2007-04-04 až 2007-04-10)
Prozatím poslední spojení se sondou Cassini
navázala 2007-04-09 sledovací stanice DSN Goldstone.
Podle telemetrických dat zůstává plavidlo ve skvělém stavu a všechny subsystémy
pracují podle očekávání.
Kompozitní infračervený spektrometr CIRS byl podroben celotýdenním testům
nového letového softwaru. Kvůli krátkodobému výpadku sledovací stanice
DSS-14 byla ztracena část výsledků, a proto se
počítá s doplňkovým měřením v dalších dnech.
Od 2007-04-04 probíhalo připomínkové řízení
k plánu prodloužené mise, během něhož mohly mj. jednotlivé vědecké týmy
vznášet návrhy na doplnění stávajícího dokumentu.
2007-04-07 byla dráha sondy korigována motorickým
manévrem OTM-103. Zásah do trajektorie byl učiněn
malými manévrovacími motorky RCS, které byly zažehnuty v 22:59 UT a
po t=25.9 s změnily rychlost o Δv=0.033 m/s.
2007-04-10 minula sonda rychlostí 6.2 km/s
ve výšce 990 km měsíc Titan. Jednalo se již o 28. cílený průlet
(T28). Vědeckou náplň setkání tvořila radarová sondáž povrchu, při níž se
opět hledala nová jezera kapalných uhlovodíků. Mimo nových partií již známé
oblasti měla být zobrazena i druhá strana hranice tzv. "černého jezera",
čímž by se zjistilo, jak je veliké. Kromě toho byl radar zaměřen ještě mírně
k jihu, kde bude pokračovat průzkum při dalším průletu
2007-05-12. Další přístroje dálkového průzkumu
pozorovaly noční stranu Titanu. Kamery ISS se pokoušely zachytit polární záře
a blesky, infračervený spektrometr VIMS sledoval oblačnost a spektrometr
UVIS sbíral data do ultrafialového portrétu měsíce.
2007-04-14 - Dawn
Sonda dorazila na Floridu
Dne 2007-04-10 v 9 hodin místního času
dorazila do střediska Astrotech Space Operations v Titusville sonda
Dawn. Mise Dawn {=Úsvit} směřuje do pásu planetek mezi drahami Marsu a Jupitera
k největším objektům této oblasti. Startovní okno se otevírá již
2007-06-30.
Manažer projektu Keyur Patel z JPL si při této příležitosti zažertoval:
"Dawn už zbývá udělat jen dva přesuny. Jeden učiní v polovině června -
15 mil z montážní dílny na startovní rampu. Druhý začne, až se Dawn
zvedne k osmileté a 3.2 miliard mil dlouhé pouti do nitra pásu
asteroidů."
Sonda za pomoci iontového motoru bude cestovat ke dvěma nejzajímavějším a
přitom odlišným obyvatelům této oblasti sluneční soustavy - asteroidu
Vesta a (podle nejnovější astronomické definice) trpasličí planetě Ceres.
Po příjezdu do střediska Astrotech, nacházejícího se poblíž kosmodromu NASA
KSC [=Kennedy Space Center], započnou předstartovní přípravy. Technici instalují
letové baterie, vyzkoušejí motory a prověří vědecké přístroje. Koncem dubna
budou připojeny rozměrné panely fotovoltaických článků a zkušebně rozloženy.
Začátkem května se uskuteční test kompatibility se sítí DSN [=Deep Space Network],
která bude zajišťovat sledování a komunikaci. Dawn bude naplněn pohonnými
pracovními látkami a konečně v polovině května proběhne zkouška vyvážení
na rotujícím stole.
Dawn pak bude instalován na vrcholek posledního stupně nosné rakety a umístěn
do přepravního kontejneru, v němž bude převezen na Cape Canaveral Air
Force Station. Toto je momentálně plánováno na 2007-06-19.
Nakonec bude sonda s posledním urychlovacím stupněm namontována na špici
rakety Delta 2 na startovní rampě 17-B.
Nosnou raketu Delta 2 model vyrobila
firma United Launch Alliance. Jedná se o těžší model běžného typu Delta 2,
který je vybaven většími urychlovacími stupni na tuhé pohonné látky. První
stupeň by měl být vztyčen na rampě 17-B koncem
května. Následně bude připojeno devět urychlovacích stupňů na TPL. Druhý
stupeň spalující hypergolické KPL bude nasazen na první stupeň v prvním
červnovém týdnu. V tzv. čisté místnosti na mobilní servisní věži bude
umístěn aerodynamický kryt.
Další etapou bude řada zkoušek nosné rakety. V polovině června bude během
simulovaného odpočítávání v rámci těsnostní zkoušky naplněn první stupeň
kapalným kyslíkem. Dalšího dne se uskuteční simulovaný vzlet, při němž se budou
prověřovat operace po odpoutání od rampy, tentokrát zatím bez přítomnosti
paliva v nádržích. Bude testován kompletní elektrický a mechanický systém.
Jakmile bude na vrcholek rakety instalována sonda Dawn, bude zahájena poslední
hlavní zkouška - prověrka vzájemné spolupráce nosné rakety a užitečného
nákladu. Budou se testovat všechny události před a po vzletu, opět ale bez
ostrého plnění nádrží.
Za start rakety odpovídá organizace NASA Launch Services Program nacházející
se přímo v KSC a United Launch Alliance. Misi Dawn k Vestě a Ceresu
řídí středisko JPL, což je divize California Institute of Technology (Pasadena)
pro NASA Science Mission Directorate ve Washingtonu.
Další informace o misi Dawn lze získat na internetové domovské stránce
http://dawn.jpl.nasa.gov.
2007-04-13 - Mars Global Surveyor
Zpráva o pravděpodobné příčině ztráty kosmické sondy
Družice Mars Global Surveyor (MGS), vypuštěná v roce 1996, fungovala
na oběžné dráze kolem rudé planety až do listopadu 2006, čtyřikrát déle než
bylo plánováno. V ještě delší vědecké činnosti ji pravděpodobně zabránilo
selhání baterií, které nastalo následkem řady událostí.
Předběžná zpráva o průběhu havárie byla vydána 2007-04-13.
Jejími autory jsou členové vyšetřovací komise, která byla pro tento účel
ustanovena při NASA Headquarters krátce poté, co se MGS odmlčel.
Poslední spojení se Zemí navázal MGS dne 2006-11-02.
Někdy během následujících 11 hodin došlo k vybití palubních baterií
a sonda ztratila možnost udržovat žádanou orientaci. Primární příčinou byla
chyba v programu palubního počítače, která se do něho dostala při úpravách
softwaru před pěti měsíci.
2006-11-02 obdržela sonda příkaz k rutinnímu
nastavení panelů fotovoltaických článků. Krátce poté byla zaznamenána celá
série poplašných hlášení, ale přesto se zdálo, že je sonda stabilizována. To
byla poslední zpráva, která dorazila na Zemi. Následně se sonda orientovala
tak, že jedna ze dvou baterií na palubě byla vystavena přímé expozici slunečním
světlem. Baterie se přehřála a nakonec se ona i druhá baterie vybily. Spojovací
anténa naneštěstí mířila špatným směrem a řídící středisko nemělo přehled, co
se děje. V bezpečnostním programu palubního počítače bohužel chyběly
instrukce, které by zabránily zaujmout takovou orientaci, která by ohrozila
plavidlo zvýšením teploty u kritických komponent.
Vyšetřovací komise tedy zjistila, že sonda MGS a její řídící tým postupovaly
podle existujících procedur, ale že tyto postupy byly nedostačující pro speciální
případ, který nastal. Doporučení pro jiné mise tedy zní: více důkladných kontrol
a zkoušek všech mimořádných změn v letovém softwaru před tím než budou
implementovány do palubního počítače a vyvinout takové programy, které budou
eliminovat riziko přehřátí choulostivých částí sondy. Kontrolou nyní projdou
řídící programy všech stávajících i plánovaných kosmických misí.
Zveřejněná zpráva v zásadě potvrzuje informaci, která byla uveřejněna
v Horkých novinkách již 2007-01-10 - viz archiv.
2007-04-11 - Extrasolární planety
Voda v atmosféře extrasolární planety
Astronomové oznámili, že se poprvé podařilo identifikovat vodu v atmosféře
extrasolární planety. Travis Barman z Lowellovy observatoře využil měření
z orbitálního teleskopu Hubble a svých nových teoretických modelů a
objevil velice silný důkaz vodní absorpce v atmosféře planety HD209458b.
Přítomnost vodní páry se předpokládá v atmosférách téměř všech dosud
známých extrasolárních planet, dokonce i u těch, které krouží kolem mateřské
hvězdy v menší vzdálenosti než Merkur kolem Slunce. Většinou je ale velice
obtížné vodu a vůbec kreroukoliv složku atmosféry identifikovat právě kvůli
přílišné blízkosti centrálního slunce. V případě HD209458b to bylo možné
především zásluhou toho, že planeta prochází - viděno ze Země -
přesně před diskem hvězdy.
Jestliže se planeta dostává mezi hvězdu a pozorovatele, její atmosféra pohlcuje
světlo hvězdy o určitých vlnových délkách. Zvláště vodní páry v atmosféře
obří planety způsobí, že rozměr planety v infračerveném spektru se zdá
mnohem větší než ve viditelném pásmu. Právě srovnání měření snímků ve viditelném
a infračerveném spektru pořízených observatoří HST, které byly implementovány
do nového teoretického modelu, definitivně prokázaly, že v atmosféře zmíněné
hvězdy, vzdálené 150 světelných let, se nacházejí vodní páry.
2007-04-10 - Cassini
Status Report (2007-03-28 až 2007-04-03)
Prozatím poslední signály ze sondy Cassini
přijala sledovací stanice Goldstone 2007-04-03.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve vynikajícím stavu a všechny systémy
pracují normálně.
Dne 2007-03-28 byla zahájena etapa letu podle
programu S29. Tato etapa skončí po 37 dnech (2007-05-04)
a během ní Cassini uskuteční dva cílené
průlety kolem Titanu, po jednom necíleném u měsíců Dione a Telesto a vykoná
osm motorických úprav dráhy. První část sekvence S29 je už v palubní
paměti, druhá polovina by měla dorazit 2007-04-16.
Vědecký program S29 byl zahájen sledováním Titanu pomocí infračerveného
spektrometru CIRS a fotopolarimetrickým studiem Titanu kamerami ISS. V průběhu
týdne pak došlo na výzkum magnetosféry sadou přístrojů MAPS. Spektrometr VIMS
sledoval zákryty hvězd a ultrafialový spektrometr UVIS skenoval měsíc Enceladus.
Kamery rovněž fotografovaly měsíce za účelem upřesnění parametrů oběžných drah.
Týdenní vědecký program vyvrcholil sérií měření prstence F přístrojem VIMS.
2007-03-28 se uskutečnil motorický manévr
OTM-101. Hlavní raketový motor byl nastartován
v 22:59 UT a po době hoření t=3.22 s bylo dosaženo změny rychlosti
Δv=0.527 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Další korekce dráhy OTM-102 proběhla 2007-04-03. Jednalo se o doladění trajektorie
před příletem k Titanu, k němuž dojde 2007-04-10.
Hlavní motor zahájil činnost v 06:45 UT a po t=16.7 s byla
rychlost změněna o Δv=2.69 m/s.
2007-04-09 - Voyager
Sondy stále fungují
Obě sondy Voyager již dávno splnily svůj hlavní úkol, když před přibližně
dvaceti lety podrobně prozkoumaly všechny obří planety, přesto stále fungují
a pokračují v letu za hranice Sluneční soustavy. Řídící středisko je
stále sleduje a zaznamenává cenná vědecká data. Jako ilustraci typické činnosti
byl nedávno na speceref.com uveřejněn
status report týdne končícího dnem 2007-01-12.
Na obě sondy měl být odvysílán příkaz na resetování časového členu (command
loss timer), který aktivuje bezpečnostní mód při dlouhodobé ztrátě kontaktu
se Zemí. Zatímco u Voyageru 1 byl potvrzen příjem instrukcí, u druhé
sondy se spojení neuskutečnilo kvůli poruše na pozemním zařízení.
Během týdne bylo spojení se sondou Voyager 1 věnováno 37.3 hodin
provozního času sítě DSN, v případě Voyageru 2 to bylo 54.5 h.
Funkce vědeckého vybavení odpovídala předpokladům.
Na palubě Voyageru 1 zůstávalo 27.98 kg pohonných látek. Výkon generátoru
elektrické energie činil 288.0 W. Voyager 2 měl k dispozici
29.72 kg pohonných látek a termoelektrický generátor produkoval
289.3 W.
Voyager 1 se nacházel 15187 mil. km od Slunce, Voyager 2
byl poněkud blíže a sice 12220 mil. km. Od Slunce se vzdalovaly
rychlostí 17.136 km/s (V1), resp. 15.576 km/s (V2). Doba letu
rádiového signálu v jednom směru činila v případě prvního Voyageru
14 h 14 min 13 s, u druhé sondy jen 11 h 26 min 19 s.
2007-04-05 - MESSENGER
MESSENGER dokončil 40% přeletové fáze
2007-03-28 dokončil MESSENGER
z hlediska doby letu 40% pětileté cesty k Merkuru. Pokud by se
brala za základ vzdálenost, stačila sonda prozatím překonat třetinu požadované
dráhy. Současně s tím, jak se oběžná heliocentrická dráha blíží ke Slunci,
zvětšuje se její průměrná rychlost. Maxima dosáhne v polovině října 2008,
kdy se bude pohybovat průměrnou rychlostí téměř 63 km/s.
Uplynulého dva a půl roku cesty nebylo pouhým čekáním na setkání s cílovou
planetou. Uskutečnila se důkladná prověrka systémů a vědeckého vybavení,
dráha byla upravena 10 motorickými manévry, sonda dvakrát využila
gravitačního pole dvou planet k radikálně změně dráhy, došlo k inovaci
programového vybavení hlavního počítače a pěti vědeckých experimentů. Sonda
absolvovala dlouhé období sluneční konjunkce a několikrát se musela vypořádat
s neočekávanými událostmi, jako byl například reset hlavního řídícího
computeru.
Nejbližším atraktivním mezníkem letu bude druhý průlet kolem Venuše, ke kterému
dojde za čtvrt roku 2007-07-05. Zde získá
MESSENGER poslední potřebný impuls, který ho
zavede k oběžné dráze Merkuru. Kolem Merkuru nejprve třikrát prolétne
a za pomoci dalších velkých motorických manévrů konečně přejde
2011-03-18 na oběžnou dráhu kolem první planety
Sluneční soustavy.
Co by se mělo uskutečnit při zmíněném gravitačním manévru u Venuše? Zatímco
první průlet byl čistě technickou záležitostí, k níž došlo v době
sluneční konjunkce a mimo možnost spolehlivého spojení se sondou, tentokrát
se chystá rozsáhlý vědecký výzkum. Kamera MDIS bude snímkovat noční stranu
v blízké infračervené oblasti a na příletové a odletové větvi bude zhotovovat
barevné i monochromatické snímky polokoulí Venuše. Spektrometr pracující
v ultrafialovém a viditelném pásmu (součást souboru MASCS) bude pozorovat
emise složek atmosféry v závislosti na výšce na denní i noční straně
a na odletové větvi dráhy bude pozorovat exosférický ohon. Další část přístroje
MASCS, spektrograf ve viditelném a infračerveném oboru, bude zkoumat chemické
složení oblačnosti. Mohl by také zachytit infračervené záření odražené od
povrchu. Laserový výškoměr MLA bude měřit jasnost Venuše v pásmu 1064 nm
tak, že přijímač pulsů bude použit jako pasivní detektor vln. V době
kolem největšího přiblížení by se mohl laser pokusit změřit vzdálenost k vrstvě
mraků. Magnetometr bude zkoumat magnetickou strukturu rázové vlny a spektrometr
energetických částic a plazmatu bude pozorovat urychlování nabitých částic
a proudy plazmy v rázové vlně.
Vědecká pozorování budou koordinována s prací družice
Venus Express organizace ESA.
Průlety kolem Merkuru se uskuteční v lednu a říjnu 2008 a poslední
v září 2009. Bude jich využito k prvním přehlídkám té polokoule planety,
která zatím nebyla pozorována žádnou kosmickou sondou a k získání prvních
mineralogických dat o povrchu.
Na přelomu března a dubna, 972. den po startu
(2004-08-03) se MESSENGER
nacházel 53.4 mil. km od Slunce a 135.3 mil. km od Země.
Sonda se pohybovala kolem Slunce rychlostí 154241 km/h (42.84 km/s).
Palubní počítač doposud vykonal 255719 příkazů z řídícího centra.
2007-04-04 - Hayabusa
Sonda se chystá na cestu domů
Po dlouhé době se konečně na síti objevila nová zpráva o osudech japonské
sondy Hayabusa, která se pokouší dopravit
k Zemi vzorek materiálu asteroidu.
JAXA [=Japan Aerospace Exploration Agency] od února tohoto roku zkoušela
novou metodu udržování orientace během činnosti iontových motorů. Testy
pokračovaly i během března. V polovině dubna se plánuje zahájit konečnou
operaci navedení sondy na zpáteční dráhu k Zemi. Pokud se vše zdaří,
přistávací pouzdro s několika gramy mimozemského materiálu dosedne na
zemský povrch v červnu 2010.
2007-04-03 - Perspektivní projekty
Vlajkové lodi k planetám
Pomineme-li průzkum Marsu, pro který zřídila speciální program, uskutečňuje
NASA v posledních letech výpravy k planetám Sluneční soustavy
výhradně v rámci programů Discovery
a New Frontiers - v obou jmenovaných
případech se jedná o relativně laciné sondy. Kromě nich ale docela vážně
uvažuje o komplexních průzkumnících s cenou mezi 700 mil. a
3 miliardami dolarů. Pro takovéto mise některé zdroje používají označení
"Flagship" nebo-li Vlajková loď.
Pro tyto typy výprav ústředí NASA samo definuje úkoly a popis mise a vybere
a sestaví velký tým vědců a techniků, kteří se zapojí do realizace. Zatím
poslední misí, která by se dala zařadit mezi vlajkové lodi, je družice Saturnu
Cassini. V současné době se žádná
podobná expedice oficiálně nepřipravuje, ale poradní vědecká skupina sestavila
v minulých letech seznam projektů, které by mohly přijít brzy na řadu.
První z uvažovaných výprav je Europa Explorer. Sonda vyslaná k Jupiteru
by zaparkovala na nízké oběžné dráze kolem měsíce Europa. Jejím úkolem by
byl průzkum a mapování celého povrchu do nejmenších detailů. Kromě vysocerozlišující
kamery by byla vybavena též gravitačními a magnetickými experimenty, s nimiž
by se mělo prokázat, zda na měsíci pod ledovým povrchem skutečně existuje
oceán kapalné vody. Spektrometr pracující v blízkém infračerveném oboru
a hmotový spektrometr by analyzovaly různé chemické látky na povrchu, z nichž
mnohé mohou být zajímavé z biologického hlediska. Tekutá voda v menším
rozsahu (kapsy a praskliny poblíž povrchu) by se měla hledat rovněž pomocí
tepelného mapovacího zařízení a radarové sondáže.
Místa s přítomností vody v kapalném stavu by byla později cílem
další mise Europa Astrobiological Lander. Přistávací aparát by byl schopen
extrahovat vzorky vody pomalu vystupující prasklinami z hloubky až několika
stovek metrů pod povrchem a provádět analýzy zaměřené na přítomnost mikrobiálního
života.
O misi k Europě se již v NASA několikrát mluvilo, tentokrát to ale vypadá,
že peníze by na ni mohly být uvolněny od roku 2009 a do vesmíru by měl Europa
Explorer odstartovat v roce 2017. NASA totiž předpokládá, že na Vlajkové
lodi dokáže vyčlenit kolem 3 miliard USD za dekádu, což by stačilo na
jednu až dvě výpravy každých deset let.
Přibližně pět let po výpravě k Europě by mohlo dojít na další dvě velké
sondy. První z nich se prozatím nazývá Titan Explorer. Jedná se o horkovzdušný
balón svržený do atmosféry Titanu. Největší Saturnův měsíc s atmosférou
obsahující nejjednodušší organické látky (především uhlovodíky) překonal
totiž na základě měření sondy Cassini a
přistávacího modulu Huygens všechna nejoptimističtější
očekávání.
Kromě geologických a meteorologických procesů a dějů vázaných na kapalnou
složku povrchu, by bylo hlavním úkolem identifikovat komplexní přírodní
organické látky, podobné, jaké kdysi existovaly na Zemi a které byly základem
vzniku života. Na Zemi už takové sloučeniny po vzniku života dávno zmizely
(byly spotřebovány), nicméně na jiných tělesech solárního sytému se ještě
mohou vyskytovat.
Balón vznášející se v atmosféře Titanu by mohl být doprovázen separátním
modulem na oběžné dráze, který by kromě retranslační funkce prováděl vlastní
průzkum, především důkladné zmapování měsíce. Cassini
při krátkých průletech je schopna tento úkol splnit jen na malém procentu
povrchu.
Aerostat (balón) by mohl putovat tisíce kilometrů, unášen mírnými větry pár
kilometrů nad povrchem. Pokud by řídící tým uznal, že přelétá nad obzvlášť
zajímavým územím, mohl by sestoupit níže do výšky kolem stovky metrů, spustit
tenkou harpunu a pomocí ní odebrat vzorky materiálu a ten by byl v gondole
podroben důkladné analýze.
Dalším atraktivním projektem je Venus Mobile Explorer - další balón,
tentokrát ale vznášející se v atmosféře Venuše. I ten by byl schopen
odebírat vzorky povrchových hornin. Hlavním cílem mise je přispět k poznání
geologické historie stále záhadného světa. Jedním z úkolů je najít ostrovy
žuly a materiálů přetvářených vodními procesy, což by mohlo podpořit jednu
z hypotéz, hovořící, že na počátku své historie mohla mít Venuše na
povrchu oceán tekuté vody. V takovém případě by se nedalo vyloučit, že -
pokud oceán vydržel aspoň několik set miliónů let - i na Venuši mohl
vzniknout zárodek života.
Tato mise by se uskutečnila v každém případě až po výpravě k Titanu,
protože pekelné podmínky na Venuši si vyžadují vyvinout zcela nové technologie,
než máme dnes k dispozici. Je mnohem jednodušší vytápět elektroniku
v ledovém prostředí těles vzdálených od Slunce, než ji dlouhodobě udržovat
v chladu při okolní teplotě 480°C, která panuje na povrchu Venuše.
Nezbude než vymyslet výkonnou "ledničku" nebo spoléhat na revoluční vynález
elektronických prvků schopných pracovat ve Venušském prostředí. S touto
misí se tudíž nedá počítat dříve než v roce 2025.
Jak je vidět, nedávný odpor vedení NASA ke komplexním (a dražším) misím se
po epochálním úspěchu projektu Cassini-Huygens
začíná pozvolna měnit. Jestli se některá z uvedených sond skutečně zrealizuje,
kdy a za jakých podmínek, je už jiná otázka a na její zodpovězení si budeme
muset ještě nějaký rok počkat.
2007-04-01 - Rosetta
Status Report (2007-03-10 až 2007-03-23)
Časový interval uvedený v titulku představuje dva týdny letu, během
nichž pokračovalo pozorování Jupiteru a uskutečnila se zkouška přístroje ROSINA
a úprava softwaru AOCS.
Veškeré aktivity proběhly podle očekávání, s výjimkou zjištěné závady
na senzoru RTOF [=Reflectron type Time Of Flight] hmotového spektrometru
experimentu ROSINA.
Sledování Jupiteru přístrojem Alice probíhá prakticky nepřetržitě a bude na
programu až do května. Z dalšího vědeckého vybavení byl v provozu
pouze detektor radiačního pozadí SREM.
Zkoušky přístroje ROSINA byly zahájeny 2007-03-20
a ukázaly, že chyba čidla RTOF, pozorovaná již dříve, stále trvá. Test byl
tudíž prohlášen za neúspěšný a RTOF byl automaticky převeden do módu stand-by.
Řídící tým se pro tuto chvíli rozhodl nepokračovat ve zkouškách senzoru a zbytek
rezervovaného času byl věnován prověrce další součásti přístroje DFMS [=Double
Focusing Magnetic Mass Spectrometer], na který byla implementována programová
záplata.
Dne 2007-03-17 byl proveden zásah do softwaru
paměti EEPROM orientačního systému AOCS.
V uvedeném období se uskutečnilo 13 rádiových seancí se stanicí
New Norcia a 4 sledování dráhy letu sítí DSN, které sloužily jako podpora
při vyhodnocení dráhy po gravitačním manévru u Marsu.
Dne 2007-03-23 se Rosetta
nacházela ve vzdálenosti 302.1 mil. km od Země (2.01 AU).
Tomu odpovídala doba letu rádiového signálu 16 min 48 s jedním směrem.
Vzdálenost ke Slunci činila 227.1 mil. km (1.51 AU).
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|