Novinky - duben 2008

2008-04-29 - Rosetta

Status Report (2008-03-15 až 2008-04-11)

V průběhu čtyř týdnů, uvedených v titulku, pokračovala Rosetta v meziplanetární cestě na čtvrtém oběhu kolem Slunce. Vzdálenost od Slunce se pomalu zvětšovala a maxima 2.26 AU měla dosáhnout až v prosinci 2008.
Hlavními událostmi ve sledovaném období bylo úspěšné provedení zkoušky dynamických operací před průletem kolem asteroidu a posléze přechod do módu hibernace pro malé vzdálenosti od Slunce NSHM [=Near Sun Hibernation Mode].
2008-03-19 byl aktivován kamerový systém OSIRIS v rámci údržby palubního softwaru. Zkouška přístroje se koncentrovala na zaznamenání nejlepší konfigurace uzávěrky.
Nácvik na průlet kolem asteroidu Steins proběhl 2008-03-24. Měl za cíl prověřit chování sondy během extrémních dynamických podmínek, které se očekávají při setkání v září letošního roku. Ověřoval se rovněž speciální software systému řízení polohy a orientace AOCS v módu AFB [=Asteroid Flyby Mode], chování hvězdných čidel a kamery za podmínek rozptýleného slunečního světla a zkoušela se činnost přistávacího aparátu. Během zkoušky se sonda různě natáčela v prostoru tak, jak bude muset manévrovat při sledování rychle se pohybujícího cíle. Test AFB skončil úspěchem a několik chyb v orientaci se vešlo do stanovených povolených limitů.
Do hibernace NSHM byla sonda převáděna postupně od 2008-03-26 a vydržet v ní by měla až do začátku července, kdy má být oživena, prověřena a připravena na průlet kolem asteroidu.
Ve sledovaném období bylo navázáno celkem 7 rádiových relací prostřednictvím sledovací stanice New Norcia (NNO) v Austrálii.
Dne 2008-04-11 se Rosetta nacházela 73 mil. km (0.48 AU) od Země, což představovalo 244 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 222 mil. km (1.48 AU).

2008-04-28 - MESSENGER

Nová jména na Merkuru

Mezinárodní astronomická unie IAU schválila nová jména pro některé útvary na Merkuru, objevené poprvé na snímcích ze sondy MESSENGER, která v lednu letošního roku poprvé minula nejvnitřnější planetu Sluneční soustavy. IAU je jedinou institucí, která je oprávněná přidělovat názvy nebeským tělesům (planetám, měsícům a asteroidům) a útvarům na jejich povrchu.
Útesy, zlomy (v latinské oficiální verzi rupes) na Merkuru jsou pojmenovány podle lodí slavných objevitelů. Soustava zlomů objevená MESSENGERem obdržela jméno Beagle Rupes, podle lodi přírodovědce Charlese Darwina. (Pozn.: podle stejné lodi byl nazván i neúspěšný přistávací modul na Marsu).
Krátery dostávají názvy podle slavných umělců, hudebníků a spisovatelů. Nově jsou na Merkuru k vidění krátery Apollodorus (řecký architekt), Atget (francouzský fotograf), Cunningham (americký fotograf), Eminescu (rumunský básník), Kertész (americký fotograf původem z Maďarska), Neruda (bohužel chilský a nikoliv český básník), Raditladi (básník a divadelní autor z Botswany), Sander (německý fotograf), Sveinsdóttir (islandská malířka a textilní výtvarnice), Xiao Zhao (čínský středověký umělec).
Na snímcích z MESSENGERu byly objeveny skupiny příkopů (latinsky fossa, mn. číslo fossae) rozbíhajících se na malém území uprostřed pánve Caloris. Protože na žádném z dřívějších obrázků planety podobné útvary nebyly spatřeny, rozhodla IAU zavést nově pro Merkur tuto kategorii a přidělovat jí jména podle významných architektonických děl. První soustava příkopů na Merkuru se nyní jmenuje Pantheon Fossae.
Obrázek zachycující nové pojmenované útvary je možno vidět např. na:
http://messenger.jhuapl.edu/gallery/sciencePhotos/image.php?gallery_id=2&image_id=181.
MESSENGER při své lednové návštěvě zachytil velkou část povrchu Merkuru, která nebyla pozorovatelná předchozí (první a zatím jedinou) sondou Mariner 10 před 33 roky. Nachází se na ní mnoho dalších objektů hodných pojmenování, ale nomenklaturní proces se teprve rozbíhá a jistě dostane nový impuls po příštím setkání MESSENGERu s planetou letos v říjnu a pak až sonda zaujme oběžnou dráhu kolem Merkuru v březnu 2011.

2008-04-28 - Cassini

Status Report (2008-04-16 až 2008-04-22)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-04-22. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-04-18 bylo definitivně rozhodnuto, že se průletová trajektorie E4 v případě cíleného setkání s měsícem Enceladus nebude oproti původnímu návrhu měnit (viz též minulý Status Report). V případě průletu E5 bylo rozhodnutí přesunuto na polovinu května.
Vědecký program 2008-04-18 byl věnován studiu severního polárního regionu Saturnu ultrafialovým spektrografem UVIS a vizuálním a infračerveným mapovacím spektrometrem VIMS. Měsíce Mimas a Enceladus byly fotografovány z velké vzdálenosti za účelem optické navigace. Malé měsíce Pan, Methone a Pandora byly snímkovány v rámci kampaně na stanovení přesných oběžných drah. Infračervený spektrometr CIRS pozoroval prstenec C.
2008-04-19 došlo k necíleným průletům kolem objektů Mimas, Telesto a Epimetheus. Tentýž den byl na programu test třecích sil v sestavě silových setrvačníků RWA číslo 1, 2 a 4. Ve srovnání s výsledky z ledna 2008 RWA-1 se v jednom směru otáčení mírně zhoršil, v opačném došlo ke zlepšení. Sestava RWA-2 nevykázala žádné změny. RWA-4 se zlepšila v obou smyslech otáčení - doba zastavení se prodloužila cca o 4 min na 34 min v jednom resp. o cca 11 min na 41 min v opačném smyslu.
2008-04-19 byl naplněn program letu podle sekvence S39 a okamžitě navázalo plnění plánu S40. Sekvence potrvá do 2008-05-31 a zahrnuje mj. dva cílené průlety kolem Titanu a 11 necílených průletů kolem dalších měsíců - po dvou kolem objektů Telesto, Methone, Epimetheus a Janus a po jednom kolem měsíců Titan, Pallene a Atlas. Má se uskutečnit 5 korekcí dráhy OTM-153 až OTM-157. Jelikož je program tak rozsáhlý, že se nevešel celý do palubní paměti, bude druhá polovina odvysílána až 2008-05-06 s tím, že se začne vykonávat 2008-05-13.
2008-04-20 se prováděla periodická kontrola a údržba systému řízení polohy a orientace AACS, k níž dochází každé tři měsíce. Tentokrát se aktivity soustředily na servopohony ovládající závěsy motorů a na záložní jednotku RWA-3.

2008-04-25 - Rosetta

Status Report (2008-02-16 až 2008-03-14)

Rosetta pokračovala v letu na čtvrtém oběhu po heliocentrické dráze. Vzdálenost od Slunce se pomalu zvětšuje a svého maxima 2.26 AU dosáhne v prosinci tohoto roku. Aktivita ve sledovaném období byla relativně nízká a mise probíhala podle plánu.
Dne 2008-02-21 se uskutečnila korekce dráhy. Jednalo se o část operací souvisejících s doladěním dráhy po posledním gravitačním manévru u Země. Plánovaná změna rychlosti činila Δv=248.3 mm/s.
Po překročení vzdálenosti 1.2 AU dne 2008-02-26 byla sonda rekonfigurována na podmínky středních vzdáleností od Slunce. Jednalo se především o nové nastavení termoregulačního systému. V pozemském středisku proběhla rekonfigurace počítače tak, aby odpovídal novým předpisům ESOC o zálohování zařízení.
2008-03-03 se uskutečnila zkouška kamerového systému OSIRIS. Výsledky testu jsou velmi povzbudivé. Uzávěrka absolvovala několik set cyklů a pouze v jednom případě nefungovala správně. Ve zkouškách se bude pokračovat.
Vědecké přístroje byly mimo provoz s výjimkou monitoru radiačního pozadí SREM, který pokračoval v činnostech odpovídajících aktivnímu přeletovému módu.
V uplynulém měsíci bylo navázáno celkem 6 spojení prostřednictvím stanice New Norcia a ve dvou případech poskytla výpomoc síť NASA DSN.
Dne 2008-03-14 se Rosetta nacházela 59.4  mil. km (0.39 AU) od Země, čemuž odpovídala doba letu rádiového signálu 198 s (3 min 18 s) jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 195.4 mil. km (1.30 AU).

2008-04-23 - Cassini

Status Report (2008-04-09 až 2008-04-15)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-04-15. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-04-10 se uskutečnilo setkání specialistů, kteří řešili otázky související se dvěma cílenými průlety kolem měsíce Enceladus, k nimž má dojít ještě letos. Jedná se o průlet E4 dne 2008-08-11 a průlet E5 plánovaný na 2008-10-09. Jednou z aktuálních otázek je volba průletové trajektorie. I když nebylo definitivně rozhodnuto, pravděpodobně zůstane oproti původním výpočtům zachována výška ale v případě E5 se změní dráha tak, aby se sonda více ponořila do plynného oblaku nad polárními kryovulkány.
Dne 2008-04-11 byl proveden korekční manévr OTM-152. Hlavní raketový motor zahájil práci v 02:15 UT a po době hoření t=20.16 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=3.31 m/s. Jednalo se o doladění trajektorie po posledním setkání s Titanem. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2008-04-11 došlo k necílenému průletu kolem měsíce Mimas.
Téhož dne bylo poprvé navázáno spojení s Cassini v pásmu Ka přes stanici DSS-47 Narrabri, kde je instalována soustava šesti 22metrových antén. Na sondě právě probíhal zákrytový experiment, při které procházely vlny prstenci a ionosférou Saturnu. Souběžně se stanicí Narrabri byly signály registrovány i na DSS-34 Canberra a DSS-25 Goldstone. Úroveň signálu u nové stanice byla o 2 až 3 dB vyšší než u druhých dvou stanic, které disponují jednotlivými teleskopy o průměru 34 m.
Vědecký program 2008-04-14 zahájilo studium rozložení metanu v atmosféře Saturnu, které prováděl spektrometr VIMS a spektrograf UVIS. Dalším objektem pozorování byl měsíc Tethys, na něhož se soustředily kamery ISS (barevná fotometrie), přístroj UVIS (albedo) a CIRS (infračervené vyzařování). Sonda pokračovala v kampani upřesňující elementy oběžných drah malých satelitů Atlas, Janus, Polydeuces, Prometheus a Calypso.
2008-04-15 bylo oficiálně rozhodnuto o prodloužení primární mise Cassini o dva roky. Program byl původně rozvržen do konce července 2008. Nově oznámené prodloužení představuje dalších 60 oběhů kolem planety, 26 průletů kolem Titanu, 7 kolem Encelada a po jednom kolem měsíců Dione, Rhea a Helene. Počítá se samozřejmě s dalším výzkumem prstenců, magnetosféry a planety samotné. V dalším je v plánu monitorováním průběhu ročních období na Titanu a Saturnu a pozorování unikátního úkazu v roce 2009, kdy se bude Slunce nacházet přesně v rovině prstenců. Příprava prodloužené mise byla zahájena minulý rok tak, aby nová programová sekvence S42 plynule navázala na primární misi dne 2008-07-01.
Sonda má dostatek pohonných látek a po skončení zmíněného prodloužení bude možná navázat třetí etapou výzkumu Saturnova systému. Na této variantě se už začalo předběžně pracovat.

2008-04-21 - LADEE

Zájem o Měsíc roste

Nedlouho poté, co NASA definovala nové úkoly sondy LRO spočívající v průzkumu prachových podmínek na Měsíci (viz Horké novinky 2008-04-12), oznamuje agentura vypuštění další družice pro rok 2011, zabývající se podobnou problematikou. Půjde o nízkonákladovou misi, jejíž výdaje nepřesáhnou 80 mil. USD a jejíž název je předběžně stanoven na Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer (LADEE), z čehož je patrné, jakou váhu přikládá NASA studiu podmínek panujících těsně nad povrchem Měsíce. Sonda LADEE bude vypuštěna jako přidružený náklad k misi Gravity Recovery and Interior Laboratory (GRAIL), která je zkonstruována za účelem pořízení precizní mapy gravitačního pole Měsíce. Po navedení na měsíční trajektorii raketou Delta II se obě sondy navzájem oddělí a sonda LADEE podstoupí samostatnou zhruba čtyř až pětiměsíční cestu, následovat bude asi měsíc dlouhá zkušební fáze a stodenní operační provoz.
Sonda LADEE je společnou akcí středisek NASA Ames Research Center, Moffet Field a Goddard Space Flight Center, Greenbelt. Ames má na starosti řízení projektu, stavbu sondy a provoz, Goddard zajistí zkoušky sondy v simulovaných kosmických podmínkách a integraci s nosnou raketou. Misi organizačně překrývá nově zřízený Úřad pro lunární vědecké programy (Lunar Science-Program Office) při středisku Marshall Space Flight Center, Huntsville.

- mk -

2008-04-21 - Cassini

Status Report (2008-04-02 až 2008-04-08)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-04-08. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-04-02 prováděli specialisté mající na starost systém řízení orientace analýzu dat získaných při posledním průletu kolem Encelada. Úkolem bylo rekonstruovat hustotu plynů v gejzíru, kterým sonda prolétala, jako funkci výšky letu nad terénem. Dvěma různými postupy byla stanovena maximální změřená hustota asi na 6.05x10^-12 kg/m³. Maximální odpor registrovala sonda 45 s po největším přiblížení k povrchu ve výšce 450 km.
Dne 2008-04-03 byla provedena kalibrace senzorů magnetometru MAG. Podobná operace se vyžaduje jednou za tři týdny.
2008-04-05 pozoroval ultrafialový spektrograf UVIS zákryty hvězd za prstenci Saturnu. Kamery ISS krátce monitorovaly malé měsíčky a posléze se k planetě natočil spektrometr VIMS, který studoval distribuci metanu v atmosféře. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS skenoval zastíněnou stranu prstenců.
Následujícího dne 2008-04-06 se uskutečnila první ze dvou pozorovacích kampaní zaměřených na měsíček Ymir. Hlavním technickým úkolem dne byla zkouška tření v závěsech záložního silového gyroskopu RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly]. Setrvačník byl roztočen na 600 ot/min v obou směrech a měřena doba, po níž se působením třecích sil zastaví. Tato doba činila asi 40 min v jednom smyslu otáčení, což je o něco příznivější výsledek než při posledním měření v říjnu 2007.
Druhé pozorování měsíčku Ymir se uskutečnilo 2008-04-08.

2008-04-20 - Mars Express

Slibný experiment MARSIS

Experiment MARSIS [=Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding] evropské sondy Mars Express, kroužící na dráze kolem Marsu od roku 2003, poskytl 3D obraz podpovrchových vrstev planety a svou úspěšnou aktivitou rozšířil možnosti dalšího zkoumání vesmírných těles. MARSIS byl určen pro průzkum podpovrchových vrstev ledu a tekuté vody, což by umožnilo posoudit budoucí místa přistání budoucích expedic, tak poskytlo celkový pohled na vývoj Marsu po geologické, klimatické, případně i biologické stránce. Radar pracuje na principu detekce ozvěn radarových vln při přechodu mezi různými podpovrchovými vrstvami. Celý experiment byl brán skutečně jako experiment, neboť nebylo jisté, zda-li bude povrch Marsu svých charakterem vůbec prostupný pro radarové vlny a zároveň také existovala možnost, že veškerá pozorování zhatí ionosféra Marsu. Tyto obavy se naštěstí nepotvrdily a jedním z nejvýznamnějších přínosů bylo přesné změření objemu vody, ukryté v oblasti marsovských polárních čepiček.
Pozitivní zkušenosti během užívání radaru MARSIS se následně využijí při zkoumání dalších těles Sluneční soustavy. Nejbližším výzkumným cílem se stane zřejmě Jupiterův měsíc Europa a jeho ledové krusty, pod nimiž se nalézá vodní oceán. Radar dokáže (teoreticky) prostoupit vrstvy ledu až 20 km mocné a tak by nalezení nejpříhodnějšího místa pro vysazení podvodního robota bylo více než reálné. Na dalším měsíci Titan, tentokrát u planety Saturn, může radar odvozený od typu MARSIS změřit celkový objem jezer uhlovodíků a na měsíci Enceladus strukturu ledu, z něhož vyvěrají ledové gejzíry, nedávno pozorované sondou Cassini. Dá se říci, že radar MARSIS je velmi vhodný především ke zkoumání ledových světů, nicméně může se zabývat i strukturou komet a asteroidů přibližujících se k Zemi, které by mohly Zemi ohrozit. Vzhledem k velikosti těchto těles bude možno pořídit kompletní trojrozměrnou mapu jejich nitra.
Nástupcem tohoto zařízení je SHARAD [=Shallow Subsurface Radar] umístěný na sondě agentury NASA Mars Reconnaissance Orbiter, které pracuje s vyššími frekvencemi a tím i vyšší přesností, ovšem za cenu ztráty možnosti proniknout do hlubších vrstev (u experimentu MARSIS je udáván dosah 5 km).
Experiment MARSIS je úspěšným výsledkem spolupráce Italské vesmírné agentury ASI a americké NASA a data z jeho měření jsou stále zpracovávána. Přístroj SHARAD byl dodán Italskou vesmírnou agenturou. Provoz řídí Římská univerzita a data jsou vyhodnocována společným americko-italským týmem.

- mk -

2008-04-14 - Phoenix

Příští měsíc budeme na Marsu

Řídící středisko NASA JPL v Pasadeně dne 2008-04-10 doladilo trajektorii sondy Phoenix mířící do přistávací oblasti na Marsu, kde by měla měkce dosednout 2008-05-25. "Je to náš první korekční manévr, který navádí sondu do vybrané polární oblasti na Marsu," řekl Brian Portock, vedoucí navigačního týmu Phoenixu. Předchozí dvě úpravy dráhy v srpnu a říjnu měly za úkol "pouze" zajistit zásah planety.
NASA mezitím vydala podmíněný souhlas s vybraným místem přistání. Mělo by jím být ploché údolí, neoficiálně pojmenované "Green Valley" {=Zelené údolí}. Definitivní potvrzení oblasti se očekává koncem dubna po získání dodatečných podrobných snímků z družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Orbiter MRO už zhotovil přibližně 40 obrázků z tohoto regionu. Jejich analýza vedla k rozhodnutí posunout střed přistávací oblasti asi 13 km na jihovýchod oproti původnímu plánu. Tím se místo vzdálilo od poněkud balvanitého pole, objeveného na snímcích. Poslední korekce dráhy už brala v úvahu zmíněný přesun středu přistávací oblasti.
Přistávací elipsa má rozměr 100x20 km. Fotografie ukázaly, že se uvnitř i v bezprostředním okolí nachází asi 5 miliónů kamenů, dostatečně rozměrných, aby zničily přistávající aparát, pokud by náhodou dosedl přímo na ně. Místo přistání bylo zvoleno jako kompromis mezi očekávaným vědeckým přínosem a nebezpečím zániku sondy. Na tomto místě se očekává největší koncentrace ledu mimo hranice polárních čepiček. Pokud by se hledalo místo s největší šancí na přijatelné prostředí pro mikrobiální život, bylo by právě zde.
Prozatím poslední dráhová korekce začala natočením Phoenixu o 145°, následoval zážeh motorků na dobu t=35 s a na závěr byla opět upravena orientace tak, aby hlavní anténa mířila k Zemi. Do okamžiku přistání se počítá ještě se třemi dalšími korekčními manévry, které budou dále upřesňovat místo přistání, aby se dosáhlo maximální bezpečnosti operace.
Poslední den letu 2008-05-25 čeká sondu série kritických úkonů, které musí snížit přeletovou rychlost cca 21000 km/h (5.8 km/s) až prakticky na nulu těsně nad povrchem. První fázi zajistí aerodynamický odpor atmosféry, dále se jistá část sestupu odehraje na padáku a posledních asi 900 m bude aparát klesat na raketových motorech, které tentokrát nebudou měnit svůj tah, ale frekvenci pulsů. Přistání na Marsu je dosud ne zcela zvládnutá operace. Motorický sestup realizovaly poprvé a naposledy dvě sondy Viking v sedmdesátých letech, další úspěšná přistání proběhla pomocí airbagů. Předchozí pokus o měkké přistání pomocí brzdících raketových motorů - sonda Mars Polar Lander v roce 1999 - skončil katastrofou.

2008-04-12 - LRO

Prach a voda na Měsíci

Agentura NASA vybrala dva návrhy vědců Goddardova vesmírného střediska, které rozšiřují pracovní náplň sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Ta by měla být vypuštěna ještě tento rok a představuje první krok NASA v opětovném dobytí Měsíce. Základní mise je plánována na jeden rok a jejím hlavním cílem je výběr oblastí nejvhodnějších k přistání. Dodatečnou náplní bude průzkum nerostného bohatství Měsíce a případné dopady měsíčního prostředí na lidský organismus. Spolu se sondou LRO bude vypuštěna také sonda Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS), která prozkoumá (impaktní technikou) neustále zastíněný kráter v blízkosti měsíčního pólu s cílem najít stopy vodního ledu.
První z přijatých návrhů se zabývá chováním měsíčního prachu v elektrickém poli. Ze zkušeností posádek lodí programu Apollo vychází měsíční prach jako velmi nepříjemná součást měsíčního prostředí, jejíž působení se ještě více zhoršuje účinky elektrostatických polí. Ta jsou na Měsíci rozmístěna velmi nerovnoměrně a jsou příčinou transportu prachových částic po lunárním povrchu. Mapy rozmístění elektrostatických polí proto umožní další upřesnění místa přistání.
Výzkumem budou procházet především "vyšší" vrstvy prachové "atmosféry" pomocí přístroje Cosmic Ray Telescope for the Effects of Radiation (CRaTER). Jako další odhadne Lunar Reconnaissance Orbiter Camera (LROC) množství prachu nad povrchem Měsíce a Lyman-Alpha Mapping Project (LAMP) se zaměří na úzký přechod mezi měsíčním povrchem a horizontem, kde by mělo být dobře registrovatelné střetávání slunečního větru s těmito prachovými částicemi.
Druhý návrh průzkumů bude podoben příslovečnému hledání jehly v kupce sena. Vzhledem k nákladům, jež provázejí každý start do kosmu, je úspora každého kilogramu váhy prioritou číslo jedna, a tak je snaha o co největší využití měsíčních surovinových zdrojů. Mezi nejdůležitější úkoly patří nalezení vody, což je v místních podmínkách takřka detektivní práce. Měsíc postrádá atmosféru, a tak je většina povrchu bombardovaná slunečním větrem mnohokrát sušší, než-li jsou pozemské pouště. Nicméně se očekává, že lze v některých oblastech nalézt zvýšené koncentrace vodíku, základního prvku vody a samotný vodní led ve dnech kráterů v okolí měsíčních pólů. Tato místa jsou miliony let v permanentním stínu a je velká pravděpodobnost, že případné ledovcové vrstvy budou mít význam i pro zpřesnění celkové historie vývoje sluneční soustavy. Voda bude využita mj. pro výrobu dýchatelného vzduchu, vodíku pro raketové motory. Hledáním jejích nalezišť se bude zabývat Lunar Exploration Neutron Detector (LEND). Obecně se dá říci, že kosmické záření po kontaktu s měsíčním povrchem vyvolává spršku částic, obsahující mj. i neutrony. Některým z nich se podaří uniknout do kosmu a jejich přítomnost dokáže sonda registrovat. Pokud se na své cestě do volného prostoru střetne neutron s atomem vodíku, sníží svojí rychlost. Tato rychlost má registrovatelný rozsah a tak jsou vodíková "pole" snadno detekovatelná. Výsledkem má být měsíční mapa rozložení vodíku, jejíž rozlišení má dalece přesáhnout praktické potřeby.
Příspěvkem vědců Goddardova vesmírného střediska bude především zpracování výsledků obou experimentů do podrobných počítačových map a modelů.

- mk -

2008-04-12 - Cassini

Status Report (2008-03-26 až 2008-04-01)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-03-31. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-03-27 došlo po týdnu k další chybné funkci proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch] na topném článku spektrometru CAPS [Cassini Plasma Spectrometer]. Závada byla odstraněna až 2008-03-29 pomocí povelů předávaných v reálném čase.
Ve večerních hodinách prolétla sonda apoapsidou dráhy. Těsně před tímto okamžikem se rozběhla kampaň pozorování Titanu, v níž se pozornost soustředila na analýzy nitrilů, uhlovodíků a oxidu uhličitého v závislosti na zeměpisné šířce a emisním úhlu k rovníku, které prováděl spektrometr CIRS. Přístroje MAPS se věnovaly studiu dynamiky Saturnovy vnitřní magnetosféry.
2008-04-01 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Titan, Pallene a Janus.
Téhož dne prolétla Cassini periapsidou dráhy (bod ležící nejblíže Saturnu). Přístroje UVIS a VIMS při této příležitosti pozorovaly zákryty jasných hvězd za materiálem prstenců. Prstence fotografovaly ve velkém rozlišení kamery ISS. Hmotový spektrometr INMS sledoval vnitřní magnetosféru Saturnu. Zákrytové experimenty prováděl i tým provozující rádiové zařízení RSS.

2008-04-02 - Extrasolární planety

Dalších deset cizích světů

Lovu extrasolárních planet se věnují desítky astronomů z celého světa a na tento účel byly vyčleněny nemalé technické prostředky. Obor vyžaduje úzkou mezinárodní spolupráci a soustředění sil v určitých perspektivních směrech. Jeden z mnoha mezinárodních týmů nyní ohlásil objev dalších 10 planet obíhajících cizí slunce.
Nový program zabývající pátráním po planetách projevujících se během přechodu (transitu) před diskem mateřské hvězdy funguje pod názvem SuperWASP, přičemž WASP je zkratkou pro Wide Area Search for Planet. Tým vede Don Pollaco z Queen´s University v Belfastu (Severní Irsko). Sledováním transitu planety lze odhalit nejenom samotnou existenci planetárního tělesa, ale získat další hodnotné údaje o jeho vlastnostech. V minulých šesti měsících nasadil tým SuperWASP do výzkumu dvě baterie kamer rozmístěných na Kanárských ostrovech a v Jižní Africe a výsledkem bylo 10 nových extrasolárních planet.
Většina planet byla prozatím detekována tzv. gravitační technikou, tzn. pozorováním nepatrných pohybů hvězdy, na kterou působí blízké hmotné těleso - planeta. Od prvního objevu začátkem 90. let jich bylo tímto způsobem objeveno přibližně 270. Nevýhodou metody je nutnost pozorovat hvězdu po dlouhou dobu a zaregistrovat se dají jen velmi hmotné planety obíhající těsně kolem hvězdy. Metoda pozorování přechodů před hvězdou dokáže detekovat i menší tělesa, k pozorování je potřeba jen krátký okamžik, kdy se planeta skutečně před diskem hvězdy pohybuje a navíc se dá poměrně dobře dedukovat velikost a hmotnost planety a některé její další vlastnosti. Bohužel jen u části hvězd leží rovina ekliptiky v takové poloze, že má planeta šanci dostat se do jedné přímky se Zemí a hvězdou.
Kamery systému SuperWASP pracují v částečně automatickém režimu. Prohledávají velkou část oblohy najednou - každou noc mají astronomové k dispozici data od miliónů hvězd. První vyhodnocení dat je záležitostí počítačového programu. Vytříděná data dostávají vědci k dalšímu zpracování a posouzení, zda byl transit skutečně pozorován či nikoliv. V této fázi se do programu už zapojují i další observatoře se svým technickým vybavením - například síť teleskopů LCOGTN [=Las Cumbres Observatory Global Telescope Network], Nordic Optical Telescope v La Palma (Španělsko), Swiss Euler Telescope v Chile a Observatoire de Haute Provence v jižní Francii.
Metodou pozorování přechodu planety před hvězdou bylo prozatím objeveno 46 planet, od roku 2004, kdy se rozběhl program SuperWASP, zachytil 15 z nich. Hmotnosti planet SuperWASP se pohybují od poloviny hmotnosti Jupitera až do jeho osminásobku. Řada z nich je značně exotických - např. jedna má oběžnou dobu, a tudíž jeden rok pouhý jeden den. Planeta krouží tak blízko hvězdy, že teplota "povrchu" na denní straně může dosáhnout 2300°C.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23