DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - květen 2011


2011-05-30 - Juno

Poslední zkouška solárních panelů

Na tři obří sluneční panely, které budou zásobovat energií sondu Juno na misi k Jupiteru, dopadly ve čtvrtek 2011-05-26 poslední fotony světla před cestou do kosmu. Závěrečné předstartovní zkoušky fotovoltaiky byly dokončeny v laboratořích firmy Astrotech v Titusville na Floridě. Následně byly panely složeny do startovní konfigurace.
Poprvé v historii se bude vyrábět elektrická energie ve fotovoltaických článcích tak daleko od Slunce. Jupiter se nachází v pětinásobné vzdálenosti od Slunce než naše Země. Na jednotkovou plochu slunečních baterií dopadá tudíž u Jupitera dvacetpětkrát méně energie než u Země. Aby solární panely dokázaly vyrobit dostatečné množství energie, musí mít přiměřeně velikou plochu. Každý ze tří panelů je proto 2.7 m široký a 8.9 m dlouhý. I tak mohou produkovat jen asi 450 W.
Přípravy ke startu finišují i v dalších směrech. 2011-05-24 byl na kosmodrom na Mysu Canaveral přepraven první stupeň nosné rakety Atlas V. Válec o průměru 3.8 m a délce 32 m přiletěl v nákladním prostoru obřího letadla Antonov AN-124-100, což je druhé největší nákladní letadlo na světě. První stupeň bude po obvodu doplněn pěti urychlovacími motory na tuhé pohonné hmoty a v létě otestován na startovním komplexu LC-41.
Třítýdenní startovní okno pro misi Juno začíná 2011-08-05 (08:39 PDT až 09:39 PDT) a končí 2011-08-26.


2011-05-28 - OSIRIS-REx

Další vědecká mise k asteroidu

V roce 2016 vypustí NASA novou kosmickou sondu k asteroidu. Jedním z úkolů bude pomocí robotické ruky odebrat vzorek regolitu. Výzkum asteroidů nám dovolí lépe vysvětlit zákonitosti vzniku sluneční soustavy a počátků života. Mise OSIRIS-REx [=Origin-Spectral Interpretation-Resource-Identification-Security - Regolith Explorer] se stane prvním americkým projektem, jehož úkolem je dopravit ukázku hmoty z asteroidu na Zemi.
Podle administrátora NASA Charlese Boldena se jedná o významný krok ke splnění cílů artikulovaných prezidentem Obamou, které směřují k rozšíření působnosti za nízkou oběžnou dráhu. "Robotické mise, jako je tato, vydláždí cestu budoucím lidským kosmickým výpravám k asteroidu a dalším cílům v hlubokém vesmíru."
NASA vybrala OSIRIS-REx až po přezkoumání trojice koncepčních studií nových vědeckých projektů, mezi nimiž byl dále návrat vzorků z odvrácené strany Měsíce a mise na povrch Venuše.
Asteroidy jsou pozůstatky oblaku plynu a prachu, který před 4.5 miliardami let zkondenzoval, a na jeho místě se zažehlo Slunce a zformovaly planety. Jako takové musí obsahovat původní materiál "solární mlhoviny" a nést informace o podmínkách v okamžiku zrození sluneční soustavy.
Po letu trvajícím čtyři roky se OSIRIS-REx v roce 2020 přiblíží k primitivnímu blízkozemnímu asteroidu, který dosud není pojmenován, ale stále ještě nese jen předběžné číslování 1999 RQ36. Ze vzdálenosti kolem 5 km bude zahájeno asi půlroční důkladné mapování tělesa. Vědecký tým mezitím vybere nejvhodnější místo na povrchu, ze kterého bude odebrán vzorek hmoty. Kosmický robot se v několika postupných krocích přiblíží k vybranému bodu, vysune ruku a sebere asi 60 g (2 unce) materiálu, s nimiž se v roce 2023 vrátí na Zemi.
Vzorek materiálu bude uložen v přistávací kapsli, která se na padáku snese ve vojenském prostoru Test and Training Range v Utahu. Konstrukčně se jedná o podobné zařízení, jaké bylo použito při dopravě částeček komety Wild 2 v projektu Stardust. Po přistání bude schránka dopravena do střediska NASA Johnson Space Center v Houstonu. Odtud se přivezený materiál předá vybraným výzkumným pracovištím, u nichž bude jistota, že dokážou splnit všechna přísná pravidla planetární ochrany. V těchto ústavech bude možno uskutečnit přesné analýzy, které zatím nelze nahradit dálkovým studiem prostřednictvím kosmické techniky.
Objekt 1999 RQ36 má v průměru asi 600 m. Skládá se převážně z uhlíku, klíčového prvku organických molekul. Organické sloučeniny byly už nalezeny v meteoritech i ve vzorcích komety, což značí, že některé stavební kameny živých organismů mohou vznikat i ve vesmíru. Vědci by se rádi přesvědčili, že tomu tak je i u 1999 RQ36.
Kromě zkoumání vzhledu a stavby jednoho konkrétního asteroidu je úkolem letu rovněž studovat metody jak lépe počítat dráhy těchto malých vesmírných těles. Během mise se bude poprvé přesně měřit tzv. Jarkovského efekt (Yarkovsky effect). O tomto úkazu lze mj. najít základní informace 2003-12-06 v naší databázi. Stručně řečeno, jedná se o malé síly měnící dráhu asteroidu, které vznikají u rotujícího tělesa nerovnováhou mezi tlakem slunečního záření pohlcovaného osvíceným povrchem a tepelnou energií vyzařovanou zahřátým povrchem zpět do vesmíru. Účinnost takového přirozeného reaktivního pohonu závisí na velikosti a tvaru tělesa, jeho rotaci a charakteru povrchu. Aby mohli astronomové spolehlivěji vypočítat dráhu tělesa přibližujícího se k Zemi resp. ohrožujícího Zemi, měli by vzít v úvahu i nepatrné ale dlouhodobě působící změny trajektorie vyvolané Jarkovského efektem.
Vedoucím realizačního týmu ve funkci PI [=Principal Investigator] byl jmenován Michael Drake z University of Arizona v Tucsonu. Projekt řídí středisko NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu. Výrobu sondy zajistí firma Lockheed Martin Space System v Denveru. Na projektu participují dále Kanadská kosmická agentura a další střediska NASA. Náklady na misi včetně nosné rakety se odhadují přibližně na 800 mil. USD.
Mise OSIRIS-REx bude třetím projektem programu New Frontiers. Prvním byla v roce 2006 sonda k Plutu New Horizons a druhou je družice Jupiteru Juno, která se vydá na cestu ještě letos v srpnu.


2011-05-25 - Spirit

Spirit definitivně končí

NASA se rozhodla ukončit aktivity zaměřené na navázání kontaktu s roverem MER Spirit. Vysílání ve čtvrtek 2011-05-25 bude posledním ze série pokusů. Řídící středisko dosud vycházelo z předpokladu, že se Spirit s  příchodem jara a zlepšených světelných podmínek probere z klidového stavu, do kterého samovolně přešel začátkem minulé drsné zimy.
Poslední komunikace se uskutečnila před více než rokem 2010-03-22. V té době se neustále snižoval výkon fotovoltaických článků a zásoba energie v akumulátorech klesala. Je pravděpodobné, že se nakonec snížila natolik, že nebylo možné napájet ani životně důležité topné články uvnitř konstrukce a následné podchlazení nenávratně poškodilo některý z kritických systémů.
Pokusy o navázání spojení v uplynulých měsících se ukazovaly jako málo nadějné a k žádanému výsledku nakonec nevedly. Do operací se přitom zapojovala jak síť obřích pozemských teleskopů DSN, tak dvě družice na oběžné dráze kolem Marsu. K rozhodnutí definitivně ukončit misi Spirit přispělo i to, že existující spojové kapacity budou již brzy potřeba pro nový velký projekt NASA. Koncem tohoto roku k Marsu zamíří větší a výkonnější pojízdná laboratoř MSL [=Mars Science Laboratory] Curiosity. Pracovníci NASA ale ani v této situaci nevyloučili možnost, že - pokud to kapacity DSN dovolí - občas zkusí obrátit pozornost na poslední stanoviště Spiritu.
Spirit přistál na Marsu 2004-01-03. Původně plánovaná životnost byla tři měsíce, skutečná více než šest roků. V práci na Marsu stále pokračuje dvojník Spiritu - rover Opportunity.


2011-05-25 - Budoucí projekty

NASA: Je čas na průzkum Titanu

Podle názoru představitelů NASA je vhodná chvíle na rozšíření průzkumu Titanu. Sondě Cassini se podařilo získat poznatky takového charakteru, že dovolují vážně uvažovat o existenci podpovrchového oceánu vody a čpavku na tomto největším měsíci Saturnu. S trochou nadsázky se dá říci, že povrch Titanu je ze všech známých těles Sluneční soustavy nejvíce podobný Zemi.
Dalším projektem k Titanu by měla být mise TiME [=Titan Mare Explorer]. Prováděla by první přímý průzkum oceánu mimo Zemi. K Titanu by se vydala sonda, ze které by se uvolnilo přistávací pouzdro. Dosednout by mělo na některé z pozorovaných jezer tvořených metanem a etanem a jako loďka plavat po hladině.
Titan je větší než planeta Merkur. Je jediným známým vesmírným tělesem, na jehož povrchu se vyskytují kapaliny - i když se jedná o kapalný metan a nikoliv vodu. Krajina je utvářena metanovými dešti. Nejodvážnější astrobiologové připouštějí dokonce spekulace o výskytu života v takovýchto podmínkách.
Aby záhadám nebyl konec, Titan by snad měl hostit pod povrchem oceán tvořený vodou a čpavkem. Dlouhodobým radarovým mapováním byla zjištěna řada výrazných povrchových útvarů, které se časem přesunuly až o 30 km. Jedním z vysvětlení by bylo, že kůra měsíce plave na tekutém podkladu. Existence tekutého oceánu pod povrchem se předpokládá i u některých Jupiterových měsíců (především Europa), ale u žádného měsíce není přítomnost kapalného prostředí kombinována s hustou atmosférou a s ní spojenými meteorologickými jevy.


2011-05-24 - Cassini

Status Report (2011-05-112011-05-17)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-05-17. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2011-05-12 se v 06:45:30 UT uskutečnila oprava dráhy OTM-284 [=Orbit Trim Maneuver]. Motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v činnosti t=109.375 s a změnily rychlost letu o Δv=0.120 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
V přehledu vědeckých činností uplynulého týdne se na prvním místě uvádí série tří pozorování oblačnosti na Titanu. Na měření spolupracovaly přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem], CIRS [Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Každá etapa trvala asi 1.5 h a byla rozvržena tak, aby pozorování pokrylo větší rozsah geografických délek v delším časovém intervalu. VIMS a CIRS rovněž zhotovovaly mozaiku severní polokoule Saturnu, na které je nyní pozorovatelná gigantická bouře. Mezitím přístroje ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] studovaly vnitřní magnetosféru včetně okamžiku, kdy dráha sondy přetínala rovinu prstenců, kdy dochází k jisté změně ve stavu plazmy. VIMS a další přístroje ORS [=Optical Remote Sensing] sledovaly prstence při malém fázovém úhlu. Kamery ISS 14 h zhotovovaly snímky vnějšího nepravidelného měsíčku Suttungr (průměr 5.7 km) a 28 h dalšího malého tělesa S/2004_S12 (průměr 5.2 km). Spektrometr UVIS byl podroben tříhodinové kalibraci zaměřením na hvězdu Spica a následně mapoval výskyt vodíku na Saturnu a v blízkém okolí. Sedmihodinovou kalibraci absolvoval i magnetometr obvyklým způsobem - při rotaci sondy kolem osy X. Kamery ISS prováděly astrometrická měření malých měsíců Calypso, Epimetheus a Prometheus.


2011-05-24 - GRAIL

Dvojice sond na Floridě

Dvojice sond GRAIL byla 2011-05-20 přepravena od výrobce Lockheed Martin do střediska Kennedy Space Center na Floridě. Obě stanice zde absolvují čtyřměsíční prověrky a poslední přípravné operace před odletem k Měsíci plánovaným na začátek září. Ke startu z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station se chystá raketa Delta II Heavy. Startovní okno se otevírá mezi 2011-09-11 (12:3713:16 UT) a 2011-10-19.
Každá ze sond váží asi 200 kg. Pro přepravu na palubě dopravního letounu C-17 byly uzavřeny v klimatizovaném kontejneru. Letadlo vzlétlo z letecké základny Buckley poblíž Denveru a ve večerních hodinách (19:40 EDT) přistálo na přistávací dráze Shuttle Landing Facility Kennedyho vesmírného střediska. Poté byl cenný náklad přemístěn do dílen Astrotech Space Operations v Titusville. Na 2011-05-23 bylo plánováno vyjmutí sond z kontejneru a zahájení plánovaných testů.
Dvě téměř identické sondy GRAIL [=Gravity Recovery And Interior Laboratory] mají být navedeny na lunární oběžnou dráhu ve výšce asi 50 km a na základě analýz rádiových signálů budou studovat gravitační pole, vnitřní strukturu a tepelné vlastnosti Měsíce.


2011-05-19 - Cassini

Status Report (2011-05-042011-05-10)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-05-10. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2011-05-05 v 23:30 UT se uskutečnila oprava dráhy OTM-283 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé reaktivní motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] pracovaly t=8.125 s a změnily rychlost letu o Δv=0.0143 m/s. Všechny subsystémy indikovaly nominální funkci.
2011-05-08 v 22:53:45 SCET [=Spacecraft Event Time] se Cassini přiblížila na vzdálenost 1873 km k měsíci Titanu. K setkání (průlet T-76) došlo nad geografickou šířkou 0.0°, tj. nad rovníkem, relativní rychlostí 5.9 km/s. Během průletu byly pořizovány záběry s vysokým rozlišením spektrometrem VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer] oblasti Belet a okolních dunových polí. VIMS společně s kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] snímkoval měsíc při nízkém fázovém úhlu. VIMS dále pokračoval v mapování oblačného příkrovu. Záměrem bylo podchytit případné sezónní změny před a po datu rovnodennosti. ISS a VIMS společně pozorovaly hemisféru Titanu odvrácenou od Saturnu v globálním měřítku včetně již zmíněného regionu Belet a oblasti Senkyo. Zatímco přístroje VIMS, UVIS a CIRS sledovaly 19 hodin na odletové fázi atmosféru a povrch měsíce, ISS monitoroval mlhu a oblaka.
Kromě aktivit spojených s průletem kolem Titanu se vědecký program uplynulého týdne týkal mj. mapování Saturnu ve střední infračervené oblasti spektrometrem CIRS, přičemž se měřila teplota v troposféře a tropopauze. Později zjišťoval CIRS zastoupení sloučenin kyslíku ve stratosféře. Kamery ISS byly po 12 hodin kalibrovány zaměřením na hvězdu Vega a poté navázaly na kampaň stanovení parametrů oběžných drah malých měsíčků Methone, Janus, Polydeuces, Telesto, Prometheus, Pandora a Calypso. Po průletu kolem Titanu zahájil standardní průzkum Saturnovy soustavy ultrafialový spektrometr UVIS sledováním jevů nad pólem planety. Na zhotovení souvislé řady pozorování participovaly rovněž další optické přístroje ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing]. V okamžiku průletu rovinou prstenců byl v činnosti detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Poslední uváděným vědeckým pozorováním je sledování zákrytu hvězdy ΟCet za Saturnem a dálkové studium výronů hmoty z nitra měsíce Enceladus.


2011-05-14 - Comet Hopper

Nový projekt ke kometě

Před týdnem byli čtenáři "spaceprobes" informování o kandidátech na další mise v programu Discovery. O jednom z nich zveřejnil předkladatel návrhu podrobnější informace.
Projekt Comet Hopper obdržel ze strany NASA finanční příspěvek ve výši 3 mil. USD na další rozvoj konceptu mise. Řešitelem je středisko NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, Md. Vedoucím projektu PI [=Principal Investigator] byla jmenována Jessica Sunshine[ová] z University of Maryland v College Park.
Několik komet už bylo navštíveno automatickými sondami. Ve všech případech se ale zatím jednalo jen o rychlý průlet, který umožnil zaznamenat jen okamžitou situaci kosmického objektu. Komety se ale vyznačují především tím, že jsou to tělesa dynamická, měnící se dramaticky podle své okamžité pozice na oběžné dráze.
Mise Comet Hopper má za úkol sledovat vývoj komety 46P/Wirtanen. Kvůli tomu má sonda několikrát na kometě přistát a pozorovat děje, které jsou následkem interakce hmoty tělesa a slunečního záření. Kometa bude pozorována detailně přímo z různých míst na povrchu a v nejspodnější vrstvě komy, což je jakási kometární atmosféra vznikající z plynů a pevných částic vyvrhovaných z jádra komety četnými výrony a gejzíry.
Víme o tom, že uvnitř komety se nachází materiál, který se při jistých teplotách snadno odpařuje. Sonda by měla dosednout na plochých místech kometárního jádra, kde by se podobné molekuly mohly vyskytovat. Comet Hopper by se stal předchůdcem připravované větší mise Comet Nucleous Sample Return, která si klade za cíl dopravit vzorky materiálu jádra komety k Zemi. Jmenovaný projekt má v plánech NASA vysokou prioritu.
Sonda Comet Hopper ponese sadu doplňujících se experimentů ke studiu fyzikální a chemické struktury jádra komety a spodní komy. Mezi nimi budou přístroje jak pro kontaktní průzkum, tak pro dálková měření.
Dalšími partnery v projektu jsou Lockheed Martin, KinetX, Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, University of Bern, NASA Jet Propulsion Laboratory a Discovery Communications. V roce 2012 padne konečné rozhodnutí, zda se Comet Hopper dočká realizace v programu Discovery. V takovém případě by mohl čerpat náklady až 425 mil. USD, které ale nezahrnují výdaje na vypuštění.


2011-05-13 - Cassini

Status Report (2011-04-272011-05-03)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-05-03. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2011-04-27 byl zrušen plánovaný korekční manévr OTM-282 [=Orbit Trim Maneuver] plánovaný na 2011-04-29 v apoapsidě dráhy. Výpočty ukázaly, že požadovaná změna rychlosti je příliš malá a lze ji bez problému kompenzovat při dalších korekcích.
Vědecký program minulého týdne obsahoval osmihodinovou kalibraci magnetometru. Jako obvykle se při této operaci nechala sonda rotovat kolem osy X. Detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] studoval ve dvou kampaních 15 h a 37.5 h částečky mezihvězdného prachu. Přístroje VIMS [=Visual and Infared Mapping Spectrometer] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] po dobu 15 h sledovaly prstence E a G. Úkolem bylo posoudit velikost prachových zrnek. Kamery pokračovaly ve snímkování malých družic za účelem stanovení aktuálních parametrů jejich oběžných drah. Cílem byly měsíce Methone, Telesto, Janusn Calysto, Prométheus, Pandora a Polydeuces. Posledním měřením ve sledovaném období bylo 13hodinové sledování variací v magnetosféře přístrojem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Od okamžiku zahájení vědekého pozorování Saturnu v lednu 2004 bylo na Zemi přijato už 243371 snímků z kamer ISS [=Imaging Science Subsystem] a 118330 souborů měření VIMS.


2011-05-12 - Dawn

První snímky Vesty

Sonda Dawn zhotovila první snímky obřího asteroidu Vesta, které jsou určeny k navigačním účelům před definitivním přiblížením. Oběžnou dráhu kolem Vesty má Dawn zaujmout 2011-07-16 ve vzdálenosti 188 mil. km od Země.
Snímky byly pořízeny 2011-05-03, když se sonda nacházela přibližně 1.21  mil. km od cíle. Asteroid na snímcích vypadá jako jasná tečka o rozměru několika pixelů na pozadí hvězdného nebe.
Asteroid (4) Vesta je představitelem protoplanety, tedy velkého tělesa, kterému k zformování v regulérní planetu chybělo jen relativně málo. Objekt o průměru 530 km je druhým největším objektem v hlavním pásu asteroidů. Pozemní i moderní kosmické teleskopy snímkují Vestu už dvě století, povrchové detaily jsou ale kvůli značné vzdálenosti nezřetelné a prakticky neznámé.
Aby sonda Dawn zakotvila u Vesty, musí nejprve dokonale sladit vzájemnou polohu a rychlost. Právě proto je zapotřebí dlouhodobě snímat přibližující se cíl a, pokud to bude nutné, korigovat dráhu motorickými manévry. Úvodní oběžná dráha má ležet ve výšce 2700 km nad povrchem asteroidu. Z této pozice se zahájí v srpnu vědecké výzkumy, především úvodní snímkování a topografické mapování. Později se dráha sníží na 200 km. Dawn zůstane na oběžné dráze kolem Vesty asi jeden rok. Po dalším přeletu kosmickým prostorem dorazí v roce 2015 k druhému cíli, kterým je (1) Ceres, trpasličí planeta (dříve řazená rovněž mezi asteroidy), největší objekt v pásu asteroidů.


2011-05-07 - Nové projekty

NASA vybírá příští planetární projekty

NASA vybrala tři mise, ze kterých jedna by přicházela do úvahy k realizaci v roce 2016 v rámci programu Discovery. Jeden projekt se zaměřuje na studium vnitřní struktury Marsu, druhá sonda by zamířila k jezerům na Titanu a poslední projekt má za cíl zkoumání jádra komety.
Na studii každé mise byly prozatím přiděleny 3 milióny USD, které poslouží k vypracování koncepce a předběžné návrhy a analýzy. Po další prověrce koncepčních studií v roce 2012 padne rozhodnutí, který z návrhů se dočká skutečně startu. Náklady na misi nemají překročit 425 mil. USD, v nichž ale nejsou zahrnuty prostředky na raketový nosič.
Řízení projektu Discovery si vyžádalo návrhy další projektů v červnu 2010. Odborníci následně posuzovali 28 došlých nabídek. Vybrané mise znamenají pokračování studia vývoje a dynamických procesů v solárním sytému. Kromě tří základních misí byly pro další rozpracování vybrány rovněž tři zajímavé nové technologie, které by se daly použít v budoucích planetárních projektech.

Vybrané projekty jsou tyto:
Geophysical Monitoring Station (GEMS) má za úkol studovat strukturu a složení vnitřku Marsu. Cílem je přispět k pochopení vzniku a vývoje terestrických planet. Vedoucím projektu PI [=Principal Investigator] je Bruce Banerdt z NASA-JPL.
Jedná se o přistávací zařízení, které ponese tři experimenty. Seismometrem se budou zkoumat vlastnosti materiálů od kůry až po jádro Marsu. Teplotní sonda je určena k měření tepelného toku z nitra planety. Rádiové zařízení bude na principu Dopplerova efektu studovat drobná chvění povrchu.
Titan Mare Explorer (TiME) má provádět první přímé výzkumy v prostředí oceánu mimo naši Zemi. Má přistát a plavat na velkém jezeře z uhlovodíků na Titanu. S návrhem přišla Johns Hopkins University - Applied Physics Laboratory a funkcí PI byla pověřena Ellen Stofan[ová].
Comet Hopper má několikrát přistát na kometě a sledovat změny vyvolané účinky Slunce. Projekt připravuje NASA-GSFC a PI je Jessica Sunshine[ová].

Tři vybraná technologická zařízení byla prezentována jako:
NEOCam je teleskop, který by pozoroval asteroidy z kategorie NEO [=Near Earth Objects] z pozice nacházející se ve vzdálenosti asi 1.5 mil. km od Země. Měl by vytvořit katalog objektů přibližujících se k Zemi, na jehož základě by se vyhodnotilo riziko případné kolize.
Primitive Material Explorer (PriME) má za cíl vyvinout hmotový spektrometr určený k preciznímu měření složení komet a k posouzení role komet při dopravě chemických látek na Zemi.
Whipple se nazývá experiment, který by měl prověřit možnosti pozorování různých těles ve velké vzdálenosti od Slunce.


2011-05-05 - Cassini

Status Report (2011-04-202011-04-26)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-04-26. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne zahájilo pětihodinové pozorování Titanu optickými přístroji ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing]. Sledovaly se pohyby oblačnosti a sezónní změny v cyklu metan-uhlovodíky na jezerech, oblacích a aerosolech. Radar shromažďoval radiometrická data Titanu z velké vzdálenosti a absolvoval technické prověrky. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] byl po dobu 8 hodin kalibrován. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pokračovaly v kampani snímkování malých měsíčků. Pozorovány byly satelity Polydeuces, Pallene, Prometheus, Helene, Telesto, Methone a Pandora. Ultrafialový spektrometr UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrometer] se 11 hodin věnoval pozorování jevů nad pólem Saturnu. Detektor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] zkoumal 44 hodin mezihvězdný prach.
2011-04-22 se v 08:00 UT uskutečnil manévr OTM-281 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byl v chodu t=35.5 s a stačily změnit rychlost pohybu o Δv=0.042 m/s. Všechny subsystémy pracovaly podle očekávání.
2011-04-25 byl zahájen program letu podle sekvence S68. Je rozplánována na 69 dní do 2011-07-03. 0  tomto časovém intervalu se uskuteční dva cílené průlety kolem Titanu (T-76 a T-77) a dva necílené průlety kolem měsíců Helene a Telesto. Je možné počítat až s šesti korekcemi dráhy OTM-282 až 287. Prvními operacemi etapy S68 bylo pozorování přechodu měsíce Rhea před Dione a monitorování obří bouře na Saturnu. CIRS dokončil 23hodinové mapování Saturnu ve střední infračervené oblasti a měření teplot v troposféře a tropopauze.
Téhož dne byla opět vyřazena z činnosti záložní jednotka silových setrvačníků RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly], která byla aktivní během sekvence S67, a rozběhla se jednotka standardní RWA-4. Provoz RWA-3 byl bezproblémový, nicméně bylo zaznamenáno poněkud zvýšené tření.


2011-05-04 - Dawn

Dawn se blíží k Vestě

Sonda Dawn právě oficiálně zahájila fázi přiblížení k asteroidu Vesta. Od této chvíle se začnou využívat palubní kamery k navigačním účelům, aby se kosmické plavidlo dokázalo 2011-07-16 setkat s planetkou.
Dawn se momentálně nachází ve vzdálenosti 1.21 mil. km od cílového tělesa. Během přibližování zůstávají v chodu iontové motorky a dolaďují vzájemné rychlosti sondy a cíle.
Prozatím si při navigaci vystačilo řídící středisko s měřením rádiového signálu palubního vysílače. Jak se ale sonda blíží k asteroidu je zapotřebí použít dokonalejší metody, která by dokázala vzít v úvahu i skutečnou polohu obou objektů. Kamery získají obrázky Vesty na hvězdném pozadí v různých okamžicích. Bude možné upřesnit trajektorii pohybu a vypočítat potřebné korekce. Není vyloučeno, že se na snímcích asteroidu objeví i jeho prozatím neznámý průvodce.
Iontové motory postupným tahem dokázaly převést sondu po rozvíjející se spirálové dráze na téměř paralelní trajektorii s Vestou. Až se tělesa přiblíží na přibližně 16000 km, gravitační pole asteroidu sondu zachytí. Následně bude zahájen průzkum obřího asteroidu z bezprostřední blízkosti sondou na oběžné dráze.
Let sondy Dawn začal 2007-09-27. Na oběžné dráze kolem Vesty zůstane přibližně jeden rok. Poté se vzdálí a v roce 2015 by se měla přiblížit k druhému velkému tělesu v pásu asteroidů - trpasličí planetě Ceres.


2011-05-03 - Extrasolární planety

Exoplanety podobné Titanu

Podle posledních studií se mohou kolem slabých hvězd, nazývaných rudí trpaslíci, nacházet tělesa pokrytá oceány organických sloučenin, podobná měsíci Titanu.
Saturnův Titan je jediným známým měsícem s hustou atmosférou, a kromě Země jediným světem, na jehož povrchu se nacházejí kapalné látky. Jezera na Titanu jsou tvořena kapalným metanem, což často vede ke spekulacím, zda by se v nich nemohl vyskytovat život založený na tomto uhlovodíku, podobně jako je pozemský život založený na vodě. Hypotetické organismy by konzumovaly organické látky - stejně jako pozemské, ale dýchaly by vodík a vydechovaly metan. Pozemská věda se pochopitelně soustředí především na život ve vodním prostředí, ale nastíněný metanový život nelze zcela, podle současné úrovně znalostí, vyloučit.
Vědci z Amesova střediska NASA zkusili matematicky přemístit těleso odpovídající Titanu na oběžnou dráhu kolem relativně malého rudého trpaslíka třídy M4. Důvodem byl fakt, že tito trpaslíci jsou nejrozšířenějšími hvězdami v galaxii. Je tudíž daleko pravděpodobnější, že podobné těleso bude nalezeno kolem takového slunce než kolem hvězdy stejné kategorie jako naše vlastní. Rovněž byly propočítány možnosti, že Exo-Titan obíhá kolem poněkud teplejšího centrálního tělesa třídy M3, což odpovídá hvězdě Gliese 581, která se už proslavila poměrně početnou planetární rodinkou. V jejím případě by se Titan mohl pohybovat nejenom po samostatné oběžné dráze, ale mohl by být měsícem některé z obřích planet, které už u Gliese 584 byly prokázány.
Spektrum záření rudého trpaslíka je více posunuto do infračervené oblasti než v případě Slunce. Infračervené záření lépe proniká mlhou v atmosféře Titanu. Bylo vypočítáno, že pokud by se Titan umístil do takové vzdálenosti od rudého trpaslíka, že by celkový příkon záření byl stejný jako je nyní ze Slunce, zásluhou infračervené složky by se povrch ohřál přibližně na 10°C.
Rudý trpaslík je na druhou stranu schopen v erupcích generovat více částic a ultrafialových paprsků, což by naopak mohlo vytvářet hustější mlhu a bránit ohřívání povrchu Titanu. Nicméně pořád je možné, že by se zde mohla vyskytovat jezera. Podle výpočtů by k této situaci došlo, pokud by se Exo-Titan nacházel ve vzdálenosti 8.4 až 23% AU (astronomické jednotky) od trpaslíka třídy M4 nebo mezi 63 a 166% AU od hvězdy Gliese 581.
Vědci se zabývali také myšlenkou, že cizí Titan není průvodcem žádné hvězdy, ale jako bludná planeta putuje vesmírem. Ani v tomto případě není tekuté jezero na jeho povrchu vyloučeno. Stačí k tomu "málo" - teplo vyvíjené geotermálními procesy by muselo být dvacetkrát větší než v případě Země. To se dá ovšem těžko předpokládat. Ale kdyby mělo těleso dvacetkrát hustší atmosféru než známý Titan, dokázal by vzdušný obal zadržet tolik energie, že by se mohl na jeho povrchu opět vyskytovat tekutý metan... Vesmír je opravdu zajímavý!


2011-05-02 - Cassini

Status Report (2011-04-132011-04-19)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-04-18. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2011-04-16 se v 01:00 UT provedla oprava dráhy OTM-280 [=Orbit Trim Maneuver]. Manévr, jehož cílem bylo doladit trajektorii před nádcházejícím průletem kolem Titanu, se uskutečnil pomocí malých raketových motorků RCS [=Reaction Control Subsystem]. Po době hoření t=13.125 s bylo dosaženo změny rychlosti o Δv=0.0212 m/s. Všechny subsystémy po skončené operaci hlásily nominální funkci.
2011-04-17 minula sonda malé měsíce Aegaeon a Helene. V obou případech se jednalo o tzv. necílený průlet.
V oblasti vědeckých aktivit se minulý týden největší pozornost soustředila na měření magnetosféry Saturnu přístroji ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Pro navigační účely bylo pořízeno pět snímků. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] uskutečnil dvě série skenů polárních jevů vždy v trvání 17 hodin. Snímkování bylo koordinováno s teleskopem HST [=Hubble Space Telescope] na oběžné dráze kolem Země. Krátce po průletu periapsidou pozorovaly spektrometry VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zákryt hvězdy za Saturnem. Měření sloužilo ke stanovení poměru H/He v atmosféře planety. Další pozorovací čas byl vyhrazen úkolům během průletu kolem Titanu.
Geometrie průletu T-75 byla ideální pro studium struktury magnetického prostředí. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] měřil ionty a elektrony unikající od měsíce v důsledku interakcí s magnetosférou Saturnu. UVIS zkoumal atmosféru měsíce v extrémní a vzdálené ultrafialové oblasti. Tato data poskytují informace o prostorovém rozložení emisí dusíku, emisí a absorpci vodíku a absorpci jednoduchých uhlovodíků, a dále vlastnostech aerosolů, tvořících mlhu. Přístroje CIRS a UVIS společně skenovaly povrch Titanu a sbíraly údaje o sezónních změnách teploty.
K největšímu přiblížení k Titanu došlo 2011-04-19 v 05:00:39 UT téměř přesně nad rovníkem (0.1° s.š.) ve výšce 10053 km. Relativní rychlost sondy a měsíce činila 5.6 km/s.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23