Novinky - červen 2004
2004-06-28 - Saturn
Záhady kolem rotace planety
Sonda Cassini, blížící se k Saturnu,
se pokusila stanovit přesnou periodu rotace planety. Jelikož je možno
opticky pozorovat pouze oblaka pohybující se velkou rychlostí, která
nemusí být v žádné souvislosti s otáčením případného pevného
jádra planety, vyzkoušelo se změřit periodické variace v přirozeném
rádiovém signálu vysílaném Saturnem. Po proměření změn v rádiovém
spektru se překvapivě vynořilo více otázek než odpovědí.
Cassini dlouhodobě měřil přirozené rádiové
emise planety a zjistil periodu v intervalu 10 h 45 min 45 s
(±36 s). Tento časový interval by měl odpovídat jedné otočce
Saturnu kolem osy. A zde se nachází právě ona zmíněná záhada. Sondy
Voyager 1 a Voyager 2 z roku 1980 a 1981 naměřily stejným
způsobem dobu rotace o 6 min, tj asi o 1% kratší.
Vědci nemají důvod zpochybňovat měření Voyagerů a tím méně Cassini a na
druhou stranu není možné, aby se během dvaceti let prodloužila rotace
planety takovým radikálním způsobem. Musí proto hledat jiné vysvětlení
rozdílných měření. Uvažuje se třeba o tom, že zdroj rádiových pulsů mění
vzdálenost od středu planety.
První náznaky, že s údaji Voyagerů není něco v pořádku, se
vyskytly v roce 1997, kdy byla studována rotace Saturnu na Pařížské
hvězdárně. Nyní byla analyzována data z měření přístroje RPWS [=Radio
Plasma Wave Science] na palubě Cassini
z období 2003-04-29 až
2004-06-10. Data skutečně potvrdila prodloužení
periody rádiových pulsů o oněch záhadných 6 minut. Podle vyjádření
Dr. Deshe, člena týmu RPWS, je možná příčina v zaostávání otáčení
magnetického pole, které ovlivňuje nabité částice, které jsou oním zdrojem
rádiových emisí a otáčením vnitřku planety. Saturn se vyznačuje tím, že
jeho rotační osa a magnetická osa jsou téměř identické, zatímco u ostatních
planet je mezi těmito osami jistý úhel. Tato zvláštnost se může také
projevit v tom, že posuny v rotační době se projevují výrazněji.
Na Jupiteru například nebyly prakticky pozorovány. Každopádně nová měření,
jak už to bývá, připravila vědcům kromě odpovědí, jak se co děje, otázky,
proč se to tak děje.
Rádiové signály zachycené sondou Cassini,
převedené do slyšitelného zvuku připomínajícího tlukot srdce, lze získat
po návštěvě webovských stránek:
http://www.jpl.nasa.gov/videos/cassini/0604
nebo
http://www-pw.physics.uiowa.edu/space-audio
2004-06-25 - Cassini
Status Report (2004-06-17 až 2004-06-23)
Poslední spojení se Zemí bylo ve sledovaném období uskutečněno
2004-06-23 prostřednictvím sledovací stanice
DSN Madrid. Stav sondy zůstává nadále dobrý a systémy pracují normálně.
Po sedmi letech cesty kosmickým prostorem se meziplanetární stanice
přiblížila ke svému cíli. Do konce letu zbývá necelý týden.
2004-07-01 ve 02:36 UT
(2004-06-30 v 19:36 PDT) bude
zapálen brzdící motor, který po 96 minutách hoření zbrzdí plavidlo
o Δv=626 m/s. To bude dostatečná změna rychlosti, po níž bude
sonda zachycena gravitačním polem Saturnu.
Do jeho největší blízkosti se Cassini
dostane kolem 05:00 UT, těsně před vypnutím motoru. Sonda bude
prolétat pouhých 20000 km nad oblačnou přikrývkou planety. Cassini
nejprve prolétne mezerou mezi prstenci F a G, brždění se uskuteční nad
prstenci a nakonec znovu mezerou mezi stejnými prstenci protne rovinu
rovníku a zamíří nad jižní hemisféru. Tato dráha umožní, aby se tajemné
prstence staly objektem intenzivního pozorování. V průběhu další
mise se k nim sonda již nikdy tolik nepřiblíží. Po ukončení sběru
dat, budou okamžitě výsledky předány na Zemi.
2004-07-02, pouhých 36 hodin po brzdném
manévru SOI [=Saturn Orbit Insertion], mine poprvé sonda obří měsíc
Titan. K setkání dojde na vzdálenost 339000 km (o něco méně,
než činí vzdálenost Měsíce od Země). Po setkání s Titanem se uskuteční
první úprava oběžné dráhy OTM-001 [=Orbit Trim
Maneuver]. Tímto manévrem se mají opravit chyby vzniklé při SOI.
2004-07-04 se sonda a Saturn dostane do
konjunkce se Sluncem, tzn. sonda se z pohledu ze Země bude nacházet
za Sluncem a spojení bude jen omezené. Tato nepříznivá poloha by měla
trvat dalších osm dnů.
Sonda je naprogramována, aby během manévru SOI prováděla řadu unikátních
pozorování. Unikátní výsledky, vyplývající z extrémně malé vzdálenosti
od planety, se očekávají z magnetometru MAG, přístrojů měřících
rádiové a plasmové vlny RPWS (očekává se, že budou "slyšet" i srážky
velkých meteoroidů s tělesy tvořícími prstence). Po skončeném brždění
bude sonda orientována do dvou směru tak, aby mohly přístroje pozorovat
maximální plochu prstenců.
Zatím ale sondu ještě čeká vlastní motorický manévr SOI. Tato kritická
operace se ale již rozběhla. Na palubu sondy byla odvysílána série povelů,
zejména zabezpečujících správnou orientaci. Řízení bylo předáno ze
silových setrvačníků na orientační raketové motorky. Oficiálně byly
zahájeny operace spojené se SOI dne 2004-06-22.
Od tohoto dne začalo nepřetržité sledování sondy stanicemi DSN [=Deep
Space Network].
Z dalších zajímavých činností minulého týdne lze jmenovat snímkování
kompletní otočky Saturnu kamerami ISS, fotografování prstenců A a C a
pátrání po malých měsících v mezerách prstenců. Pozorováno bylo
celkem sedm měsíců (Dione, Enceladus, Hyperion, Japetus, Mimas, Rhea a
Tethys).
Sonda se pohybuje po perfektní trajektorii, a proto byl plánovaný korekční
manévr TCM-22 [=Trajectory Correction Maneuver]
jako nepotřebný zrušen.
2004-06-23 se v Tucsonu, Arizona (USA)
konala tisková konference, na které byly představeny první závěry
z pozorování měsíce Phoebe během průletu 2004-06-11.
Bylo uvedeno, že Phoebe je patrně velký balvan složený z původního
materiálu hmoty Sluneční soustavy. Měsíc tvoří směs ledu, kamení a
sloučenin obsahujících uhlík. To nasvědčuje tomu, že byl zformován ve
velkých vzdálenostech od Slunce a není vyloučeno, že by se mohlo jednat
o příslušníka Kuiperova pásu.
2004-06-22 - MESSENGER
Dokončují se tepelné izolace
Na sondě k Merkuru byly zahájeny poslední přípravné operace před
startem plánovaným na konec července resp. začátek srpna. Dokončují se
tepelné izolace.
Zatím poslední byl do stříbrné teflonové fólie zabalen sluneční monitor
rentgenového spektrometru XRS [=X-ray
Spectrometer]. Sluneční monitor je poměrně jednoduché zařízení, které měří
dopadající rentgenové paprsky ze Slunce. Prakticky stejné rentgenové
záření dopadá na povrch Merkuru a odražené a modifikované podle složení
povrchových vrstev je přijímáno hlavním detektorem přístroje XRS. Srovnáním
dopadajícího spektra zachycovaného zmíněným slunečním čidlem a spektra
odraženého, přijímaného hlavním detektorem XRS, se má zjišťovat prvkové
složení hornin na Merkuru. Hlavními detekovanými prvky mají být Mg, Al,
Si, S, Ca, Ti a Fe.
Kromě toho probíhají izolační práce na dalších choulostivých přístrojích
a systémech, jako např. slunečním čidlu, bateriích a rádiové aparatuře.
Některé části sondy sice nebudou přímo ozářeny Sluncem, odražené světlo
od povrchu planety však přesto může způsobit značně vysoké a prudké zahřátí.
2004-06-19 - Život ve vesmíru
Ve Velké Británii se vyvíjejí nové přístroje detekující přítomnost známek života
Otázku, zda je či byl život na Marsu, by mohl pomoci zodpovědět nový
projekt uskutečňovaný ve Velké Británii. V jeho rámci se vyvíjí
zařízení kosmických sond, které by bylo schopno detekovat projevy života
na cizích planetách. Práce se soustřeďuje na zhotovení účinnějšího a
robustnějšího zařízení na detekci tzv. biomarkerů, což jsou molekuly,
které indikují přítomnost současného nebo vyhynulého života.
Na projektu, který financuje Výbor pro techniku a fyzikální výzkumy
EPSRC [=Engineering and Physical Sciences Research Council] se zúčastňují
universita Cranfield s vědeckou skupinou kosmických přístrojů na
universitě v Leicesteru.
Současné metody detekce biomarkerů jsou málo efektivní, protože používají
biologické receptory, které jsou značně zranitelné ve styku s extrémními
vnějšími podmínkami v místě výzkumu. Projekt pod patronací EPSRC
má za cíl vyzkoušet alternativní způsoby, které by byly podstatně
flexibilnější a dokázaly odhalit nejrůznější molekuly ze skupiny
biomarkerů.
Výzkumný tým se soustředí na rozvoj technologie biosenzorů, které budou
používat umělé molekulární receptory na rozdíl od současně rozšířených
biologických receptorů. To se dá dobře využít při budoucích misích
k Marsu, případně na jiné nadějné objekty Sluneční soustavy.
Vyvíjený přístroj má prozatímní označení SMILE [=Specific Molecular
Identification of Life Experiment] a byl nedávno vybrán Evropskou kosmickou
agenturou ESA pro budoucí expedici k Marsu, kterou má být rover
ExoMars se startem v roce 2009.
Ústředním úkolem projektu je ukázat, jak mohou být koncepce a technologie
výroby biologických (tzn. založených na DNA a proteinech) molekulárních
receptorů upraveny na vytváření soustavy mikrosenzorů detekujících biomarkery.
Umělé molekulární receptory jsou robustnější než dosud používané receptory
založené na DNA a proteinech, což umožňuje použít je i v nepříznivých
podmínkách práce třeba i na Marsu.
2004-06-18 - Cassini
Status Report (2004-06-10 až 2004-06-16)
Zatím poslední kontakt se sondou nacházející se v bezprostřední
blízkosti Saturnu navázala dne 2004-06-16
stanice DSN Goldstone. Cassini se nachází ve výborném stavu a systémy
pracují normálně.
2004-06-11 uskutečnila sonda první těsné
přiblížení k tělesu Saturnova systému. Průlet kolem měsíce Phoebe
byl současně prvním setkáním s tímto malým satelitem nepravidelného
tvaru. Cassini se přiblížila na minimální vzdálenost 2068 km. Poslední
pozorování Phoebe kosmickou sondou se přitom uskutečnilo v roce 1981,
kdy stanice Voyager 2 sledovala měsíček ve vzdálenosti
2.2 mil. km.
Během průletu byly všechny optické přístroje orientovány na Phoebe a teprve
poté, co se sonda opět vzdálila, mohla být poloha sondy a zároveň
parabolické antény změněna a získaná data odvysílána na Zemi. Signál byl
zachycen 2004-06-12 stanicemi DSN Madrid a
pak Goldstone. Zásadní údaje byly získány pěti přístroji: CIRS, ISS, RADAR,
UVIS a VIMS. Maximální vědecký přínos byl podmíněn aktualizací programu,
který na poslední chvíli umožnil přesnější zaměření přístrojů na měsíc.
Vyhodnocení získaných údajů začalo a bude trvat několik týdnů.
Mapovací spektrometr pro viditelnou a infračervenou oblast VIMS [=Visible
and Infrared Mapping Spectrometer] má poskytnout spektra s rozlišením
0.5 km/pixel ve vlnovém rozsahu 0.4 až 5 µm, které mají
být využity ke stanovení složení povrchové vrstvy.
Rovněž kombinovaný infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared
Spectrometer] slouží ke stanovení složení povrchu měsíce a rozložení
teplot na denní i noční straně.
Ultrafialový zobrazovací spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging
Spectrograph] má být opět využit ke stanovení složení povrchu a dále má
detekovat přítomnost plynných prvků.
Radiolokátor RADAR byl poprvé použit po pěti letech, kdy byl naposled
v roce 1999 testován během průletu u Země. Radarové vlny jsou schopny
pronikat do hloubek mezi 0.02 až 0.20 m a informovat o zrnitosti
povrchu a přítomnosti vody v horní vrstvě regolitu.
Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] dovolil získat snímky
takřka celého povrchu s rozlišením 0.3 až 2.1 km/pixel. První
uvolněné snímky ukazují zjizvený povrch a důkazy, že malý měsíc má značné
zásoby vodního ledu, pokryté tenkou tmavou vrstvou. Phoebe je divoká
krajina pokrytá jámami, terénními zlomy, lineárními strukturami a řetězci
kráterových dolíků.
2004-06-14 se podle webových stránek Google
staly obrázky Phoebe astronomickým tématem dne.
2004-06-16 se uskutečnila dráhová korekce
TCM-21 [=Trajectory Correction Maneuver]. První
data po manévru říkají, že hlavní motor pracoval 38.38 s a bylo
dosaženo změny rychlosti Δv=3.68 m/s. Na palubu sondy byla
předána data pro nadcházející kritický manévr SOI [=Saturn Orbit Insertion],
který se uskuteční dne 2004-07-01.
Během posledního týdne bylo získáno 994 snímků ISS a 1160 souborů VIMS.
2004-06-17 - Stardust
Kometa 81P/Wild-2 se představila jako neobvyklý vesmírný objekt
Pozorování komety 81P/Wild-2 během historického
průletu sondy Stardust představilo vědcům mnohem záhadnější svět než bylo
očekáváno. Zpráva o kometě má vyjít ve vydání Science dne
2004-06-18. Zde je shrnutí hlavních
zajímavostí.
Odborníci jsou překvapeni pevným povrchem posetým vysokými věžovitými
vrcholky, zahloubenými krátery, příkrými srázy a desítkami sloupů
tryskajících plynů. Šéf týmu výzkumníků Dr. Donald Brownlee to
vylíčil takto: "Mysleli jsme, že kometa bude špinavá, černá, načechraná
sněhová koule. Naproti tomu jsme byli vyděšeni tím, že jsme spatřili na
prvních snímcích Stardustu naprosto odlišnou krajinu, která ukazovala
špičaté věže, jámy a krátery, které musí mít za podklad soudržný povrch."
Snímky pořídil Stardust 2004-01-02, když
prolétal pouhých 236 km od jádra komety. Těsný průlet umožnil získat
zatím nejpodrobnější snímky komety s vysokým rozlišením. Jádro komety
se nepodobá žádnému známému objektu Sluneční soustavy.
Obrázky ze sondy ukazují věže o výšce 100 m a krátery hluboké přes
150 m. Některé krátery mají centrální okrouhlou prohlubeň obklopenou
roztroušeným vyvrženým materiálem, jiné krátery mají ploché dno a zarovnané
okraje. Průměr jednoho velkého kráteru, pojmenovaného "Left Foot" tvoří
dokonce celou pětinu komety. Má průměr asi 1 km, zatímco celé jádro
je pouze 5 km veliké.
Dalším velkým překvapením je počet a chování výtrysků částic a plynů
z povrchu komety. Bylo očekáváno několik gejzírů, ale identifikováno
jich bylo během krátkého průletu více než dvacet. Teorie říkala, že
výtrysky budou nízké a téměř okamžitě se rozplynou v plynovém závoji
kolem komety. Místo toho byly pozorovány kompaktní dlouhé proudy připomínající
dobře fungující, výkonný vodotrysk. Tyto gejzíry také připravily sondě
mnoho horkých chvil. Stardust byl doslova bombardován drobnými částicemi.
Prolétl dokonce třemi různými proudy a byl přitom ostřelován milionem
částeček za sekundu. Dvanáct částic, srovnatelné velikostí s kulkou
z pušky, prorazilo horní vrstvu ochranného štítu sondy. Intenzívní
výtrysky mohou vznikat, když slunce ozařuje oblast s ledem
nacházejícím se na povrchu nebo těsně pod ním. Pevný led se mění v plyn,
aniž by procházel kapalnou fází. Při úniku do kosmického vakua jsou plyny
urychlovány na rychlost stovek km/h.
Tým Stardustu připouští, že sublimace ledu, společně se srážkami
s dalšími kosmickými tělesy, mohly být hlavním činitelem tvarujícím
povrch jádra. Některé z terénních útvarů vznikly před miliardami
let, v době, kdy na Zemi vznikal život. Částečky shromážděné sondou
u komety by mohly pomoci při poznávání ranné historie Sluneční soustavy.
Sonda Stardust byla vypuštěna v roce 1999 a nyní se vrací k Zemi
s tisícovkami zachycených částeček uzavřených v přistávacím
pouzdru. Pouzdro má přistát v lednu 2006 v pouštní oblasti
Utahu (USA). Vzorky budou analyzovány ve speciální laboratoři Johnsonova
vesmírného střediska NASA (Johnson Space Center) v Houstonu, Tex.
(USA).
Podrobné snímky komety 81P/Wild-2 lze najít na adrese:
http://stardust.jpl.nasa.gov
Série 12 různých obrázků (celkem 4476 kB), kde lze vidět mj. i
výtrysky z povrchu se nachází na:
http://stardust.jpl.nasa.gov/highres/1097899fig1.jpg
2004-06-17 - Cassini
Poslední korekce dráhy před příletem k Saturnu
Po úspěšně provedené dráhové korekci 2004-06-16
se sonda Cassini nachází na posledním úseku cesty k Saturnu, kam má
dorazit 2004-07-01. Sonda funguje normálně a
nachází se ve vynikajícím stavu.
Manévr byl nezbytný pro přesné doladění trajektorie tak, aby sonda
protnula ve správném místě rovinu prstenců. Cassini prolétne v úzké
mezeře mezi prstenci označovanými jako F a G. Tato nebezpečná trasa byla
intenzívně zkoumána pozemskými i vesmírnými teleskopy a samotnou sondou.
Aby se ochránily životně důležité systémy sondy, bude během průletu rovinou
prstenců orientována velkou parabolickou anténou ve směru letu. Anténa
poslouží jako štít před drobnými částicemi, které nebylo možno na žádných
snímcích identifikovat.
Během korekčního manévru byl zapojen hlavní motor sondy na dobu 38 s
a zbrzdil rychlost o Δv=3.6 m/s. V dalších několika dnech
se budou bedlivě analyzovat data, aby se ověřilo, zda korekce byla
dostatečně přesná. Všechny údaje tomu zatím nasvědčují. V případně
nezbytnosti je možno ještě na poslední chvíli provést dodatečné úpravy.
2004-06-15 - MER
Na Spiritu se projevují známky stárnutí, Opportunity se spouští do kráteru
Po pěti měsících práce na mrazivém povrchu Marsu se na roveru
Spirit začaly objevovat známky stárnutí,
které mohou snížit pohyblivost robotické paže a zhoršit jízdní vlastnosti.
Oficiálně to oznámilo vedení JPL.
Manažer mise Mark Adler sdělil, že jsou již zřetelné známky zhoršení stavu
stroje, který již takřka dvojnásobně překročil projektovanou dobu činnosti.
Může sice pracovat ještě několik měsíců, ale stejně tak se může zastavit
a selhat příští hodinu. JPL se bude nicméně snažit udržet vozítko i jeho
dvojče Opportunity v uspokojivém
stavu co nejdéle.
Na druhé straně Marsu zůstává Opportunity
v dobré kondici a pozvolna sestupuje dovnitř kráteru Endurance.
Některou noc je uváděna do tzv. hlubokého spánku, při němž je kvůli úspoře
elektrické energie vypínáno maximum systémů, mj. i vyhřívání přístrojů.
Zatím se tato skutečnost nijak na stavu vozidla nepříznivě neprojevila,
ale obzvlášť infračervený spektrometr je velice ohrožen nízkými nočními
teplotami, které se pohybují na samé hranici odolnosti spektrometru.
Jak Opportunity proniká po svahu dolů,
noří se současně, obrazně řečeno, i do dávnější historie
kráteru Gusev. Kráter Endurance je mnohem
hlubší než dříve prozkoumaný kráter Eagle a jeho nejnižší místa obsahují
skály, které se tvořily ve značně vzdálenějším geologickém období.
V kráteru Endurance se sice nacházejí podobné skalní útvary jako
v kráteru Eagle, vědce však vzrušují především kameny, které vypadají
na první pohled odlišně.
Technici strávili několik týdnů fotografováním kráteru Endurance, aby si
vytvořili dokonalou trojrozměrnou představu terénní mísy. Zjišťoval se
sklon a charakter svahů a hledala se nejbezpečnější cesta dovnitř a
případně i ven. První opatrné kroky uvnitř ověřovaly předběžné odhady o
manévrovacích schopnostech roveru na skloněném terénu. Rover sjížděl
dolů a znovu zkoušel vyjet nahoru. Po provedených pokusech panuje
v řídícím středisku optimismus. Vše nasvědčuje tomu, že
Opportunity jízdu v kráteru zvládne
a dokáže případně znovu vyjet na okolní
planinu Meridiani.
Rover Spirit se nyní nachází na úpatí
kopců Columbia Hills, pahorků pojmenovaných na počest astronautů, kteří
zahynuli při katastrofě raketoplánu začátkem roku 2003. Vědci očekávají,
že budou moci prozkoumat výchozy geologického podloží vystupujících ze
svahů ve větších výškách a snad se jim podaří objevit další důkazy o
přítomnosti vody v oblasti v dávné minulosti. Bohužel na Spiritu
se objevují již výrazné příznaky krátící se životnosti. Po třech kilometrech
v kamenitém terénu, který musel být překonán, než se Spirit dopravil
do současné polohy, dělá technikům starost motor pravého předního kola,
který odebírá dvakrát až třikrát více proudu než ostatních pět koleček.
Nárůst odebíraného proudu byl dlouhodobý a to je známka postupné degradace
této části podvozku; pravděpodobně se zvýšily odpory v převodovce.
Inženýři se pokoušejí stanovit přesnou diagnózu problému. Chystají nahřátí
převodovky, protože je možné, že se jedná pouze o nefunkční mazivo zatuhlé
vlivem nízkých vnějších teplot. Pokud by to nepomohlo, je možné používat
postižené kolo až do úplného zničení, nebo je šetřit a postupovat dál jen
s pěti koly, šesté by se zapínalo jen příležitostně v náročných
situacích (např. šplhání po prudkém svahu, jemné manévrování poblíž
cílového objektu atp.). Rover je normálně schopen uspokojivé jízdy i bez
jednoho funkčního kola.
Závad Spiritu způsobených krutými
teplotními podmínkami však přibývá. Minulý týden byl např. ztracen celý
den, protože selhalo rádiové spojení, když se nepodařilo sladit přijímač
na roveru s frekvencí vysílanou ze Země. Tato závada však byla již
delší dobu očekávána a rychle se zvládla. Objevují se také náznaky snížené
pohyblivosti robotické ruky, lékaři by to mohli označit za počínající
artritidu kloubů.
Situace se může ještě podstatně zhoršit v srpnu a září, kdy
v operační oblasti obou roverů bude vrcholit krutá zima. Inženýři
však doufají, že se jim podaří udržet geologické roboty v činnosti
dostatečně dlouhou dobu a že vědci získají další cenná data z rudé
planety.
2004-06-14 - Organizace
Změny v řízení projektů JPL
Novým manažerem projektu Mars Exploration Rover (MER)
se stal od dnešního dne James K. Erickson poté, co jeho
předchůdce Richard A. Cook přešel jako zástupce manažera do projektu
pokročilejšího roveru Mars Science Laboratory (MSL)
s plánovaným startem k Marsu v roce 2009. Cook tak následoval
svého dřívějšího vedoucího Petera C. Theisingera, který řídil MERy
od poloviny roku 2000 až do letošního února.
Erickson je zkušeným pracovníkem JPL, u níž je zaměstnán již 30 let.
Po tři roky, než přešel do projektu MER, byl manažerem mise Galileo
k Jupiteru. Před tím pracoval na sondách Viking k Marsu, Voyager
k vnějším planetám a družici Mars Observer.
Cook nastoupil do JPL v roce 1989 a byl manažerem letových operací
expedice Mars Pathfinder. Dále se zúčastnil na řízení mise Magellan, což
byla družice Venuše.
2004-06-13 - Cassini
Zveřejněny detailní snímky měsíce Phoebe
NASA-JPL zveřejnila první úchvatné snímky
získané během těsného průletu sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Phoebe
dne 2004-06-11. Originály obrázků je možné
vidět na adrese:
http://saturn.jpl.nasa.gov
Měsíc Phoebe o průměru 220 km je posetý spoustou relativně velkých
kráterů, které často obnažují vrstvy světlého a tmavého materiálu. Světlé
vrstvy pocházejí pravděpodobně z jádra měsíce, který je bohatý na
led, tmavé vrstvy mají původ v uloženém vyvrženém materiálu, který
byl uvolněn během impaktů. Na svazích kráterů jsou patrné stopy po
koulejících se úlomcích, které nakonec skončily na dně. Na povrchu měsíce
lze rozeznat i jednotlivé balvany o velikosti až 300 m.
2004-06-12 - Cassini
Sonda prolétla kolem měsíce Phoebe
Průletem kolem Phoebe 2004-06-11 uskutečnila
sonda Cassini první setkání s měsícem Saturnova systému. Během
následujících čtyř roků a 76 oběhů kolem planety se plánuje 52 dalších
blízkých průzkumů sedmi jiných přirozených satelitů z celkového
počtu 31 známých měsíců.
Potvrzení o úspěšném měření obdržela NASA přes stanici DSN v 16:52 UT
(07:52 PDT) 2004-06-12. Průlet se
uskutečnil ve vzdálenosti asi 2068 km a sonda se pohybovala relativní
rychlostí 5.81 km/s (20900 km/h) k Saturnu. Příjem prvních
snímků se očekává během nejbližšího dne.
2004-06-11 - Cassini
Status Report
Poslední rádiové spojení se sondou navázala stanice DSN v Goldstone.
Stav kosmického aparátu je nadále výborný a všechny systémy pracují
normálně.
V uplynulém týdnu pokračoval přístroj UVIS [=Ultraviolet Imaging
Spectrograph] v mapování magnetosféry Saturnu. Cílem je získat
představu o rozložení a hustotě atomů a molekul. Protože se sonda nachází
v blízkosti rázové vlny, soubor přístrojů MAPS [=Magnetospheric and
Plasma Science] zkoumal jevy interakce slunečního větru s magnetosférou.
Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] pokračoval v pořizování
snímků oblačnosti Titanu.
Připravovala se a upřesňovala činnost sondy pro blížící se průlet kolem
měsíce Phoebe. Toto upřesnění je nezbytné, protože se neustále získávají
kvalitnější informace o trajektorii sondy a poloze Saturnových měsíců. Do
aktualizace bylo nutno zahrnout i skutečnou dráhu po provedené korekci
TCM-20. V okamžiku průletu kolem Phoebe
nebude žádná ze stanic DSN [=Deep Space Network] sondu přímo sledovat,
výsledky mají zachytit až 2004-06-12 stanice
DSN Madrid a Goldstone.
V uplynulém týdnu Cassini odvysílala 500 snímků ISS a 875 souborů
VIMS. Detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] zaznamenal proudy
prachových částic ze směru od Saturnu ale i ve směru 100° od spojnice
sonda-Saturn.
2004-06-11 - MESSENGER
Předstartovní přípravy finišují
Na startovní komplex na Floridě se postupně vracejí týmy techniků, které
opustily Cape Canaveral poté, co byl původní start plánovaný na začátek
května odložen. Je to známka toho, že náhradní termín vzletu
(2004-07-30 až 2004-08-13)
se značně přiblížil. Sonda k Merkuru se i nadále nachází v dílnách
Astrotech Space Operations poblíž Kennedy Space Center.
Úspěšně byly ukončeny zkoušky autonomního řízení letu ve fázích mimo
přímý rádiový kontakt se Zemí. Pokračuje obalování kosmického aparátu do
fólií tepelných izolací. Dovnitř sondy jsou instalovány letové
Ni-H akumulátorové baterie. Na palubě byly
již jednou krátce v březnu, ale po posunu startu byly opět vyjmuty
a zkoušky se prováděly s náhradními zdroji.
Panely fotovoltaických baterií mají být připojeny
2004-06-21 a o dva dny později se má odzkoušet
jejich rozvinutí. V období 2004-06-28 až
2004-07-02 se budou do nádrží MESSENGERu plnit
pohonné látky. Na kompletní sestavě pak bude 2004-07-07
odzkoušeno vyvážení a konečně 2004-07-12 bude
připojena k hornímu stupni nosné rakety.
2004-07-16 opustí sonda dílny Astrotech a po
přesunu na startovní rampu 17-B bude spojena
s raketou Delta-2. Ta se začne na rampě
montovat již 2004-06-23.
2004-06-10 - Cassini
Sonda se blíží k prvnímu objektu Saturnova systému
Meziplanetární mise, která je dosud vůbec nejsložitějším planetárním
experimentem, se blíží k jednomu ze Saturnových měsíců.
2004-06-11 proletí Cassini v bezprostřední
blízkosti měsíce Phoebe. V tomto okamžiku bude k příletu
k obří planetě zbývat pouhých 19 dní.
Poslední korekce dráhy je plánována na 2004-06-16
a konečně 2004-07-01 má být Cassini naveden
na oběžnou dráhu. Stane se tak poprvé v dějinách kosmonautiky. Sonda
na oběžné dráze má provádět po čtyři roky intenzívní výzkum planety,
přirozených satelitů a samozřejmě systému prstenců.
Doba příletu a trajektorie byla záměrně zvolena tak, aby bylo možno zkoumat
Phoebe z bezprostřední blízkosti. Bude to první a poslední příležitost,
kdy se Cassini k měsíci přiblíží. Oběžná dráha Phoebe leží skoro
13 mil. km od planety, což je čtyřikrát víc než další hlavní
družice Japetus. Oběžná dráha sondy bude ležet hluboko pod drahou Phoebe
a k tomuto měsíci se už nikdy nedostane.
Měsíc Phoebe byl pozorován v roce 1981, kdy Saturnovým systémem
prolétal Voyager 2. K měsíci se přiblížil na vzdálenost
2.2 mil. km. Cassini má proletět pouze 2000 km daleko a
očekává se, že získané snímky budou tisíckrát podrobnější. Již nyní
docházejí na Zemi snímky kvalitnější než z roku 1981.
Cassini má shromažďovat data i pomocí jiných přístrojů. V činnosti
budou spektrometry a radar.
Phoebe objevil v roce 1898 astronom William Henry Pickering. Průměr
přibližně kulovitého měsíce je asi 220 km. Kolem osy se otočí za
9 h a 16 min a oběh kolem Saturnu vykoná za 18 měsíců.
Sklon dráhy k rovníku obnáší 30°. Zajímavé je, že satelit obíhá
kolem Saturnu retrográdním způsobem, tzn. proti pohybu ostatních velkých
měsíců. Předchozí pozemská pozorování prokázala, že se na povrchu nachází
vodní led.
Phoebe je zajímavý rovněž tím, že je velice tmavý. Odráží pouhých 6%
dopadajícího světla. Všechny tyto odlišnosti od běžných měsíců vedou vědce
k domněnce, že se jedná o cizí těleso, které bylo dodatečně zachyceno
v gravitačním poli Saturnu. Mohlo by se dokonce jednat o objekt
původem z Kuiperova pásu, což je pole malých ledových těles pohybujících
se daleko za oběžnou drahou Pluta. Pokud tomu tak je, může průzkum měsíce
Phoebe přinést nové zásadní poznatky o vesmíru a historii Sluneční
soustavy.
2004-06-05 - Opportunity
Rover pojede do kráteru Endurance
NASA dospěla k rozhodnutí, že vědecký přínos, který se dá očekávat
po sestupu roveru Opportunity do kráteru
"Endurance", je větší než riziko, že se vozítko nebude schopno dostat
zpět.
Opportunity zkoumala kráter "Endurance" o velikosti stadionu od konce
května. Vědecký tým dlouhou dobu z okolní planiny zkoumal vnitřek
terénní deprese a vyhodnocoval očekávané vědecké výsledky a možnosti, jak
překonat vnitřní svah. Rover postupně objížděl podél okraje a ze snímků
byl vypracován podrobný trojrozměrný obraz kráteru.
Rozhodnutí o sestupu do hloubi kráteru je zásadní pro další průběh mise.
Odkryté vrstvy skal pozorované ve stěnách jsou mohutnější, ve větší
hloubce a tudíž i starší než podobné geologické útvary v kráteru
"Eagle", jejichž zkoumání se rover věnoval první týdny po přistání. Dá
se očekávat, že se výrazně rozšíří znalosti o historii
planiny Meridiani a především o jejím
mokrém období. I kdyby se nepodařilo znovu vyjet nahoru a rover by musel
zůstat až do konce života na dně, má geologický marsovský robot dostatek
práce na dlouhé období.
Aby mohl zahájit nový průzkum, nemusí Opportunity
sjíždět až na dno. Jeden ze zajímavých výchozů kamenného podloží vyžaduje
zajet po svahu jen 5 až 7 metrů. Svah v tomto místě má sklon
asi 25°. Po prozkoumání prvního objektu by se mělo vozítko pokusit
vyjet opět nahoru. Schopnosti roveru se zjišťovaly na Zemi na zkušebním
stroji. Při tomto testu dokázal pozemský dvojník roveru sklon 25°
překonat.
2004-06-04 - Cassini
Status Report
Zatím poslední spojení bylo navázáno 2004-06-02
stanicí Canberra (Austrálie) a potvrdilo, že se sonda nachází ve výborném
stavu.
Klíčovou událostí minulého týdne byla úspěšná korekce dráhy
TCM-20 [=Trajectory Correction Maneuver].
Motor byl v činnosti 362 s a během manévru bylo dosaženo změny
rychlosti Δv=34.7 m/s. Odchylka od plánované změny rychlosti
byla menší než přípustné tolerance. Korekční manévr byl zároveň jednou
z posledních prověrek pohonného sytému před navedením na oběžnou
dráhu kolem Saturnu. Během manévru bylo rádiové vysílání vedeno přes
nízkoziskovou anténu LGA-2 [=Low Gain Antenna],
protože orientace sondy neumožňovala zamířit parabolickou anténu k Zemi.
LGA-2 byla poprvé použita po dlouhé přestávce,
která uplynula od průletu sondy kolem Země.
Palubní aktivity zahrnovaly kalibraci antén přístrojů RPWS [=Radio and
Plasma Wave Subsystem]. Tato činnost byla přípravou na průlet kolem prvního
reprezentanta Saturnova systému, měsíce Phoebe, ke kterému dojde
2004-06-11. Kamerový systém ISS [=Imaging
Science Subsystem] pozoroval plnou otočku atmosféry Saturnu.
Poslední týden znamenal dalších 1240 snímků ISS (celkem od zahájení
přibližovací fáze 8818) a 838 datových souborů VIMS [=Visual and Infared
Mapping Spektrometer] (celkem 2050).
2004-06-02 - Neptun
Boeing studuje družici planety
Firma Boeing získala od NASA-JPL grant
v hodnotě 250000 USD na vypracování studie robotické expedice
k planetě Neptun. Mise má být prvním letem kosmického aparátu
poháněného fúzním jaderným reaktorem. Studie je jedním z programů
zpracovávaných v rámci tzv. výhledových misí (Vision Missions studies
program) a má posoudit technologické předpoklady k zajištění vědeckých
cílů mise. Zamýšlená výprava má zahrnovat orbitální část pohybující se
na polární dráze a několik atmosférických sond.
Studium Neptunu, stejně jako dalších obřích planet, má posloužit
k dalšímu poznání Sluneční soustavy a procesů, které ji vytvořily.
S vysláním družice Neptunu se uvažuje ve druhé dekádě 21. století.
Mise má být technologickým předělem, otevírajícím další možnosti
efektivního průzkumu vzdálenějších oblastí vesmíru.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|