Novinky - srpen 2004
2004-08-31 - Extrasolární planety
Objeveni zástupci nové třídy extrasolárních planet
Dnes byl oznámen objev zástupců nové třídy planet mimo naši Sluneční soustavu.
Planety jsou asi 10 až 20krát větší než Země ale podstatně menší než
objekty detekované předtím. Nová skupina extrasolárních planet má tedy
velikost asi jako Neptun.
Nalezeny byly současně dvě takové planety. O objev se zasloužil tým
astronomů vedených Dr. Paulem Butlerem z Carnegie Intitute of
Washington a Dr. Geoffrey Marcym z University of California,
Berkeley, objev druhé patří Barbaře McArthur[ové] z University of
Texas, Austin. K detekci planet došlo prakticky současně.
Objev planet takové velikosti je velice významný. Prozatím byly známé jen
obří plynové planety velikosti Jupitera. Těchto bylo zaznamenáno již asi
140. Nové planety jsou podstatně menší a pravděpodobně i svým složením se
více blíží klasické představě planety s pevným jádrem. Dá se očekávat,
že brzy dojde i k detekci meších kosmických objektů o velikosti Země.
K tomu by měly posloužit projekty Kepler, Space Interferometry Mission
a nebo Terrestrial Planet Finder.
Obě nové planety se pohybují velice blízko mateřské hvězdy. První z nich,
objevená Mercym a Butlerem, obíhá maličkou hvězdu Gliese 436 každých
dva a půl dne ve vzdálenosti asi 4.1 mil. km. Jedná se teprve
o druhou známou planetu, kroužící kolem červeného trpaslíka hvězdné
třídy M. Hvězda má hmotnost přibližně 0.4 hmotnosti Slunce.
Gliese 436 leží ve vzdálenosti asi 30 světelných roků od Země
v souhvězdí Lva.
Druhá planeta, kterou nalezla McArthur[ová], provází hvězdu 55 Cnc
ze souhvězdí Raka (Cancer). Oběžná dráha je podobná - k jednomu
oběhu potřebuje méně než tři dny a pohybuje se ve vzdálenosti
5.6 mil. km. Kolem této hvězdy byly již dříve prokázány tři
další obří průvodci, jejichž oběžné doby jsou 15, 44 a 4520 dní.
Shodou okolností nejvzdálenější z nich objevili Marcy a Butler
v roce 2002. Hvězda 55 Cnc je stará asi 5 miliard roků,
což je srovnatelné se stářím našeho Slunce a leží ve vzdálenosti
41 světelných let.
Jelikož jsou obě nové planety menší než Jupiter, je možné, že jsou tvořeny
spíš kameny a ledem než plynem. Oba objevy byly učiněny na základě měření
variací radiálních rychlostí způsobených pohybem hmotné planety
v gravitačním poli mateřské hvězdy.
2004-08-28 - Rosetta
Status Report (2004-08-07 až 2004-08-20, dny mise: 158 až 171)
Uplynulých čtrnáct dní bylo pro sondu Rosetta
velice klidných. Spojení bylo navázáno pouze dvakrát v týdenních
intervalech, přičemž se hlavně předávala telemetrie uložená v palubní
paměti. Při poslední rádiové seanci 2004-08-20
se úspěšně opakoval test prahových hodnot antény LGA.
Dne 2004-08-20 se sonda pohybovala ve vzdálenosti
75.6 mil. km od Země a rádiový signál putoval jedním směrem
4 min 12 s.
2004-08-27 - Cassini
Status Report (2004-08-19 až 2004-08-25)
Zatím poslední spojení se sondou navázala sledovací stanice Madrid
2004-08-25. Systémy pracují normálně a let
pokračuje podle plánu.
Začátkem týdne se uskutečnila schůzka odborníků, kteří posoudili strategii
prvních dvou setkání s Titanem. K tomu se plánují korekční manévry
OTM [=Orbital Trim Maneuver] 2, 3, 4 (Ta-3), 5, 6 a 7. Návazně na to byl
detailně projednán první z nich OTM-002.
Manévr OTM-002 se uskutečnil
2004-08-23 (t=51 min 8 s,
Δv=392.9 m/s). Hlavním účelem korekce dráhy bylo zvýšení
pericentra. Po úpravě trajektorie leží nejbližší bod dráhy ve výšce asi
300 tis. km nad Saturnem. Po skončení manévru byl ponechán
ještě dalších 33 min otevřen oddělovací ventil číslo 10, aby se
natlakovala nádrž paliva a okysličovadla pro další motorické operace.
Korekce dráhy byla poprvé sledována novou procedurou, využívající stanic
DSN. Manévr OTM-002 proběhl bez problémů.
Vědecké aktivity tohoto týdne zahrnovaly optické pozorování jižního pólu
planety a pořizování mozaiky magnetosféry pomocí ultrafialového zobrazovacího
spektrografu UVIS. Kamerový systém ISS snímkoval prstence a jižní oblasti
Saturnu. V činnosti byl rovněž magnetosférický experiment MIMI a
soubor přístrojů MAPS.
Během týdne bylo na Zemi dopraveno 578 obrázků ISS (celkem 18004) a
130 souborů VIMS (celkem 4914).
2004-08-25 - 2001 Mars Odyssey
Mars Odyssey už pracuje v nastaveném čase
Družice Marsu 2001 Mars Odyssey dokončila 2004-08-25
primární misi, při které objevila rozsáhlé zásoby zmrzlé vody, zkoumala
radiační rizika budoucích marsovských astronautů a mapovala tvářnost povrchu
a rozložení minerálů v měřítku celé planety.
"Odyssey splnila všechna kritéria úspěšnosti," prohlásil Dr. Philip
Varghese, vedoucí projektu z Jet Propulsion Laboratory. Sonda zkoumá
z oběžné dráhy Mars od února 2002, více než 23 pozemských měsíců
neboli celý marsovský rok. NASA již schválila prodloužení mise až do září
2006.
Expedice prodloužená o další marsovský rok bude sloužit především jako
podpora ostatních misí. Přibližně 85% všech obrázků a dat z roverů
Spirit a Opportunity
došlo dosud na Zemi prostřednictvím retranslace přes Mars Odyssey a
každodenně se objem předaných dat zvětšuje. Snímky ze sondy pomohly analyzovat
případná místa přistání chystaného přistávacího aparátu
Phoenix (start 2007). Rovněž družice
Mars Reconnaissance Orbiter má v roce
2006 využívat služeb sondy Mars Odyssey. Ta bude sledovat atmosférické
podmínky a podle toho se bude upřesňovat postup brždění nové družice
využitím aerodynamického odporu atmosféry (aerobreaking). 2001 Mars
Odyssey odstartovala 2001-04-07 a po příletu
k Marsu 2001-10-23 používala k úpravě
oběžné dráhy rovněž metodu aerobreakingu.
Sonda 2001 Mars Odyssey nese na palubě tři přístroje, soustavu kamer
v infračerveném a viditelném oboru, sadu spektrometrů (záření gama,
neutrony a vysokoenergetické neutrony) a detektor radiace. Poslední
z přístrojů je již ale od období silných slunečních erupcí v říjnu
2003 mimo provoz.
Původní rozsah mise počítal s náklady 297 mil. USD,
prodloužení přijde na dalších 35 mil. USD.
2004-08-20 - Cassini
Status Report (2004-08-12 až 2004-08-18)
Zatím poslední rádiové spojení se sondou navázala dne
2004-08-18 stanice DSN Goldstone.
Cassini pokračuje v normálním
provozu a její stav je výborný.
V minulých dnech byl na palubu nahrán nový software analyzátoru
kosmického prachu CDA a byla provedena jeho zkouška. Probíhá příprava na
chystaný motorický manévr OTM-002, který má
zvýšit výšku pericentra dráhy. Parametry manévru budou naposledy ověřeny
2004-08-19 a k jeho provedení má dojít
2004-08-23. Bude to třetí největší změna dráhy
během mise. Trajektorie se změní tak, že nejbližší bod od Saturnu bude
ležet daleko za vnějším okrajem prstenců přibližně o 300 tis. km
dále než se sonda přiblížila během brzdícího manévru SOI dne
2004-07-01.
Mezi drahami měsíců Mimas a Enceladus byly objeveny dva nové miniaturní
měsíce o průměru 3 a 4 km. Obdržely označení S/2004 S1 a
S/2004 S2, další podrobnosti viz Horké novinky
z 2004-08-16.
2004-08-18 - Mars
Další důkazy o přítomnosti vody na Marsu
Rover Spirit konečně nalezl důkazy o
dávné přítomnosti vody v kráteru Gusev.
Došlo k tomu poté, co konečně narazil na výchoz kamenného podloží na
výběžku kopců "Columbia Hills" přibližně 3 km od původního místa
přistání.
Dvojče Spiritu, vozítko
Opportunity, má mezitím problémy
s vrtačkou RAT, která je od 2004-08-15
nepoužitelná. Problém se zkoumá a předpokládá se, že bude brzy vyřešen.
Pravděpodobnou příčinou závady je asi úlomek horniny, který zůstal zaklíněn
mezi nástrojem a hlavou. Patrně ho bude možné odstranit zařazením zpětného
chodu, technici však provádějí další zkoušky, aby operace proběhla
pokud možno hladce.
Opportunity měla to štěstí, že se
bezprostředně v místě dopadu na povrch Marsu nacházely výstupy starých
geologických vrstev. Mohla tudíž bez zdržování zkoumat nejzajímavější
kameny a důkazy o přítomnosti vody v dávné minulosti byly podány
poměrně brzo. Naproti tomu Spirit dosednul
uprostřed pláně, která byla dodatečně přelita magmatem a svědkové vodní
historie zůstaly ukryti pod vrstvami novějších hornin. Teprve po půl roce
jízdy dorazil na předhůří "Columbia Hills" a po náročném manévrování
v terénu začal zkoumat geologické vrstvy skaliska "Clovis" ve výšce
asi 9 m nad úrovní okolní pláně. Kopce "Colombia Hills" mohly být
v minulosti ostrovem vyčnívajícím z jezera Gusev.
Už první rozbory udávají, že horniny byly v minulosti vystaveny
působení vody. Jedná se o zcela odlišné kameny, než které nacházel
Spirit na planině. Jsou vidět povlaky a
žíly, které jsou typické pro působení malého množství vody. Dá se očekávat,
že později, když se pronikne hlouběji, budou indície ještě zřetelnější.
Hlavní důkazy poskytlo měření rentgenového spektrometru, které detekovalo
v kameni bróm, síru a chlór. Jedná se o velice měkký kámen, zcela se
lišící od čedičů, které zkoumal rover uplynulého půl roku. Vypadá, že byl
dodatečně silně přetvořen.
2004-08-16 - Saturn
Cassini objevil dva nové měsíce
Sonda již na svém prvním oběhu kolem Saturnu objevila dva nové miniaturní
přirozené satelity planety. Měsíce mají průměr asi 3 a 4 km. Pohybují
se ve vzdálenosti 194 tis. km a 211 tis. km od středu
planety, mezi drahami dvou známých měsíců Mimas a Enceladus. Obdržely
předběžné označení S/2004 S1 a S/2004 S2. První z nich je
možná totožný s objektem, který byl zachycen na jediném snímku sondy
Voyager, která minula Saturn před 23 lety. Tehdy byl označen
S/1981 S14.
Dosud nejmenší známý měsíc Saturnu měl průměr kolem 20 km. Vědci
očekávali přítomnost podobně malých měsíčků, jako jsou nově objevené
objekty, v mezerách mezi prstenci případně poblíž prstence F.
Výskyt tak malého tělesa mezi dvěma velkými měsíci je proto
překvapující.
Nové měsíce na snímcích poprvé objevili Dr. Sebastien Charnoz a
Dr. Andre Brahic, členové mezinárodního týmu
Cassini, pracující na Pařížské
univerzitě.
2004-08-16 - Mars
Firma Boeing uzavřela kontrakt na vývoj nových padáků pro mise k Marsu
Boeing získal zakázku za 1.5 mil. USD na tříletý vývoj nových
padáků pro budoucí marsovské mise. Padáky by měly mít schopnost manévrovat
během sestupu a tím dopravit přistávací aparát přesně do plánovaného
místa.
Program řídí Jet Propulsion Laboratory a je celkově zaměřen na vývoj
přistávací technologie zajišťující přesné a spolehlivé nasměrování při
vstupu do atmosféry, klesání na padáku a dosednutí na povrch Marsu. Budoucí
robotické mise NASA by tak mohly získat možnost přistání v okruhu
asi 4 km kolem vyhlédnuté cílové plochy. Technologie by mohla být
aplikována i při možných pilotovaných expedicích.
Tradiční padáky jsou při sestupu zcela odkázány na vrtochy větru, který
je odnáší od předpokládaného místa přistání. Např. rover
Spirit se setkal se silnými poryvy větru
ve velkých výškách během klesání k povrchu v lednu 2004.
S technologií vyvíjenou Boeingem může palubní počítač ovládat pohyb
padáku a kompenzovat účinky větru.
Řídící systém používá tři výřezy či klapky na padáku, které se mohou
otevírat a zavírat a tím regulovat proudění vzduchu. Podobný systém se
používá i u pozemských padáků řízených parašutistou.
Výroba padáku by měla proběhnout v roce 2006 a dalšího roku dojde
na zkoušky za simulovaných marsovských podmínek.
2004-08-14 - Organizace
Středisko MSFC bylo vybráno jako řídící pracoviště pro mise Discovery a New Frontiers
Středisko Marshall Space Flight Center (MSFC) v Huntsville, Ala.
(USA) bylo vybráno jako programové středisko pro mise NASA z kategorie
Discovery a New Frontiers. Za tyto
expedice odpovídá NASA Headquarters ve Washingtonu a středisko MSFC bude
asistovat Ředitelství vědeckých misí u NASA Headquarters při řízení,
plánování technologií, stanovení systémů, jištění letu a vztazích
s veřejností.
Program Discovery se týká úzce zaměřených
vědeckých projektů, které doplňují rozsáhlý planetární výzkum. Důraz je
kladen na rýchlý vývoj a realizaci a striktně omezené náklady.
K současnému datu už odstartovalo několik misí Discovery, z těch
nejznámějších lze jmenovat Mars Pathfinder, NEAR Shoemaker a poslední
expedici MESSENGER.
Program New Frontiers klade důraz na nové cíle definované Národní akademií
věd. První misí má být sonda New Horizons, která má v roce 2014
proletět kolem soustavy Pluto-Charon a pak se
zaměří na tělesa v Kuiperovu pásu. Další dva navržené projekty jsou
ve studijní fázi a v květnu 2005 má být zvolen další cíl inciativy
New Frontiers.
2004-08-13 - Jupiter
Ganymed má hroudovité nitro
Vědci objevili, že pod ledovým povrchem největšího Jupiterova měsíce
Ganymedu se nacházejí nepravidelné hroudy. Tyto zvláštní kusy hmoty mohou
být skaliska, která jsou navzájem spojena už po miliardy let ledovou kůrou
měsíce. Tento objev byl zveřejněn takřka rok poté, co sonda Galileo
"spáchala rituální sebevraždu" v atmosféře Jupitera.
Informace o Ganymedu byla zveřejněna 2004-08-13
v časopise Science. Nový poznatek vyžaduje, aby se vědci znovu
zamysleli, co může nitro měsíce obsahovat. Hroudy odlišného materiálu se
nacházejí zcela pod povrchem a nedají se přiřadit k žádnému viditelnému
povrchovému útvaru. Je to důkaz toho, že ledová kůra je dostatečně silná,
aby dokázala udržet koncentrace cizorodého materiálu a tyto neklesly na
dno ledového příkrovu. Není také vyloučeno, že tato anomálie má příčinu
v hromadách kamenů nacházejících se na dně ledového příkrovu. Mluví
se také o vrstvách zamrzlého kamení nebo o hromadách kamení na dně
případného tekutého vodního oceánu, který leží pod věčně zamrzlým ledovým
krunýřem. Možností je tedy několik, ale myšlenka na obrovské skalnaté
bloky zamrzlé těsně pod povrchem má nejvíce příznivců.
Těleso Ganymedu se skládá ze tří základních vrstev. Ve středu se nachází
kulovité jádro z kovového železa. Nad ním je kamenný plášť a zcela
vnější obal tvoří silný ledový příkrov. Tloušťka ledu se pohybuje kolem
800 km. V ledovém plášti se očekávala přítomnost kamenných
příměsí a jejich nepravidelné rozložení (jinak řečeno koncentrace na
určitých místech) mohou být příčinou popisovaných zvláštností.
Na nečekané koncentrace hmoty na Ganymedu narazili vědci po rozboru
dopplerovské deformace rádiového signálu během druhého těsného průletu
sondy Galileo kolem měsíce v roce 1996. Tehdy se poprvé objevily
nečekané odchylky. Následovaly podobné rozbory všech 31 blízkých průletů
kolem obřích Jupiterových měsíců. Na konci zkoumání bylo nutné konstatovat,
že zmíněné anomálie se objevily jen při onom druhém průletu kolem
Ganymeda.
Koncentrace hmoty (mascony) byly poprvé objeveny v 60. letech
20. století pří prvních expedicích k Měsíci. Tehdy se prokázalo,
že to jsou plochy lávy ztuhlé v měsíčních prohlubních. Koncentrace
hmot ovlivňují dráhu kosmických sond a jejich poznání má proto velký
význam pro plánování budoucích misí. Jednou z nich může být i expedice
NASA Jupiter Icy Moons Orbiter (JIMO).
2004-08-13 - Cassini
Status Report (2004-08-05 až 2004-08-11)
Zatím poslední spojení se sondou navázala stanice Goldstone
2004-08-11. Stav systémů je nezměněn a družice
Saturnu pokračuje v bezchybném letu.
Vědecké aktivity v uplynulém týdnu spočívaly v pokračujícím
sledování vlivu slunečního větru na polární záře Saturnu přístrojem MAPS
[=Magnetospheric and Plasma Science] a pozorování jižního pólu planety a
polárních září přístroji ORS [=Optical Remote Sensing]. Přístroji UVIS
[=Ultraviolet Imaging Spectrograph], MIMI [=Magnetospheric Imaging
Instrument], VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a kamerami
ISS [=Imaging Science Subsystem] se pořizovala mozaika a film prstenců a
jižního pólu. Spektrometr CIRS pátral po uhlovodících ve stratosféře a
měřil výskyt kyslíkových sloučenin ve stratosféře v závislosti na
zeměpisné šířce, aby se zjistilo, zda nejsou jejich zdrojem prstence.
Dále se měřilo složení atmosféry Saturnu v různých výškách.
Z technických činností byla jmenována úprava otáček setrvačníků a
instalace rozšířených souborů pro spektrometr INMS do palubní paměti SSR.
Pokračuje příprava pro korekci dráhy OTM-002
[=Orbit Trim Maneuver], kterou se má zvýšit pericentrum oběžné dráhy.
V uplynulém týdnu dorazilo na Zemi 677 snímků z kamer ISS
(celkem 16573 od zahájení výzkumu Saturnu na příletové fázi) a 38 souborů
VIMS (celkem 4652).
2004-08-09 - Rosetta
Status Report (2004-07-30 až 2004-08-06, dny mise: 151 až 157)
V uplynulém týdnu byl stav sondy monitorován denně s výjimkou
prvních dvou dní, kdy nebylo záměrně se stanicí navazováno spojení. Důvodem
častých kontaktů bylo ověřování nového softwaru avioniky (verze 7).
Závěrečné kontroly proběhly 2004-08-02 a od
tohoto okamžiku je let sondy řízen již vylepšenou verzí programu.
Kromě této hlavní aktivity proběhly zkoušky navigačních kamer a srovnání
výsledků záložního procesoru pracujícího s programem avioniky v.7
s pozemním počítačem. 2004-08-04 byly
zkušebně zapojeny kamery OSIRIS [=Optical, Spectroscopic and Infrared
Remote Imaging System].
Poslední spojení ve sledovaném období navázala se sondou pozemní stanice
New Norcia 2004-08-06.
Rosetta byla vzdálena od Země
73.6 mil. km a signál putoval v jednom směru 4 min
5 s.
ESA upozornila, že příští dva Status Reporty budou vydávány ve
čtrnáctidenních intervalech (2004-08-20 a
2004-09-03), poté by se měla obnovit týdenní
periodicita.
Do startu příštího automatického průzkumníka rudé planety zbývá přesně
jeden rok. Startovní okno v roce
2005 hodlá NASA využít k vypuštění další družice pojmenované
MRO [=Mars Reconnaissance Orbiter]. Možný
termín vzletu z kosmického střediska na Cape Canaveral nastává
2005-08-10. Kosmický aparát dosáhne Marsu
o sedm měsíců později a dopraví na oběžnou dráhu zatím nejvýkonnější
přístroje určené ke studiu povrchu, podpovrchových vrstev a atmosféry.
Sonda váží při startu 2180 kg a jedná se zatím o největší kosmické
plavidlo, které by mělo kroužit kolem Marsu. Výkon sondy má být umocněn
použitím vysokorychlostního přenosu dat, jehož kapacita má být vyšší než
umožňuje vysokorychlostní pevná telefonní linka. Tento výkon je nutný,
aby bylo možno úspěšně přenášet množství snímků s vysokým rozlišením,
profilů atmosféry a dálkové sondáže podpovrchových vrstev hornin.
Sondu MRO montuje již více než rok firma
Lockheed Martin Space Systems, Denver (USA) a stavba vstoupila do závěrečného
stádia. Letový software je hotov na 96%. Zároveň byla ve stejných dílnách
zahájena výroba nosné rakety Atlas V. Pro nosič Atlas má být tento
start první meziplanetární misí od roku 1973. Na projektu MRO v současné
době pracuje 175 zaměstnanců Lockheedu a 110 odborníků v JPL [=Jet
Propulsion Laboratory].
Jak uvádí manažer programu ve firmě Lockheed, Kevin McNeill, byla dokončena
montáž a zkoušky většiny subsystémů stanice. Několik dalších měsíců se
budou instalovat a testovat vědecké přístroje. Na začátku příštího roku
dojde na zkoušky odolnosti proti kosmickým podmínkám. Na jaře by měla být
sonda a raketa převezeny na Cape Canaveral a měla by zde proběhnout
jejich integrace.
Šest vědeckých experimentů se nachází v závěrečné etapě montáže,
zkoušek a kalibrace a do Denveru by měly dorazit během příštích týdnů.
Na palubě se nachází rovněž komunikační zařízení Electra a dva technologické
experimenty na podporu budoucích marsovských misí. Electra byla namontována
již v červenci. Dalším instalovaným zařízením má být sondážní
zařízení atmosféry a kompaktní průzkumný zobrazovací spektrometr. První
přístroj má v atmosféře zjišťovat vertikální variace v rozložení
vodních par, prachu a teploty, spektrometr dodaný JHU-APL
[=Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory], Laurel, Md. (USA)
má na povrchu pátrat po minerálech vázaných na výskyt vody a tím navazovat
v globálním měřítku na výzkumy
roverů MER.
Nejvýznamnějším přístrojem na palubě bude kamera kombinovaná s teleskopem,
která dovolí pořizovat snímky povrchu, na kterých budou moci být rozlišeny
detaily o velikosti kuchyňského stolu. Kameru připravuje firma Ball
Aerospace, Boulder, Colo. (USA). MRO dále
ponese tři další kamerové systémy. Dva připravuje Malin Space Science,
San Diego - přehledovou kameru s širokou plochou záběru a
barevnou kameru s objektivem typu rybí oko, která má zaznamenávat
změny počasí a variace atmosférického ozónu. Třetí kamera, dodávaná JPL,
bude pomocí snímkování pozic dvou přirozených satelitů Marsu ověřovat
přesnou navigaci pro budoucí mise.
Italská agentura ISA [=Italian Space Agency] dodává sondážní radar, který
má pod povrchem pátrat po vrstvách ledu, skal a možná i rezervoárech tekuté
vody.
JPL připravila zkušebně novou technologii rádiového spojení, která by
měla v budoucnu sloužit pro účely meziplanetárních misí. Je založena
na vyšších frekvencích a vyšší účinnosti rádiového pásma.
MRO je jednou z dalších etap
systematického výzkumu Marsu zahájeného v devadesátých letech
americkou NASA. Výsledků mise bude využito při plánování příštích míst
přistání například pro komplexní mobilní laboratoř
Mars Science Laboratory, která by měla
k Marsu zamířit v roce 2009.
Poznámka: Článek Mars Reconnaissance Orbiter
v naší Databázi (část Plánované projekty)
bude v nejbližších dnech zásadně přepracován.
2004-08-06 - Cassini
Status Report (2004-07-29 až 2004-08-04)
Zatím poslední spojení se sondou ve sledovaném období navázala stanice
DSN Goldstone dne 2004-08-04. Stav sondy
zůstává výborný a systémy pracují normálně.
Vědecký výzkum se soustředil na planetu Saturn. Přístroje MAPS
[=Magnetospheric and Plasma Science] zahájily kampaň pozorování vlivu
slunečního větru na výskyt polárních září. Soubor kamerových přístrojů
ORS [=Optical Remote Sensing] sledoval jižní pól a přítomné polární záře.
RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] se soustředil na přirozené rádiové
emise Saturnu v kilometrovém pásmu. Kromě sledování planety hlavní
kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografoval zadní stranu
měsíce Japetus. Tato polokoule bude v průběhu mise viditelná pouze
zřídka.
V uplynulém týdnu bylo získáno 744 snímků ze systému ISS. Od začátku
přibližovací vědecké fáze bylo na Zemi již přijato 15896 snímků ISS a
4614 obrázků z přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping
Spectrometer].
Podle informace navigačního týmu se Cassini
nachází nyní 20° od Slunce. Po konjunkci, která proběhla před měsícem,
se výrazně zlepšila kvalita přijímaného rádiového signálu.
2004-08-05 - Saturn
Nové poznatky o bouřích na Saturnu a o zářící atmosféře Titanu
Sonda Cassini, která již měsíc krouží
kolem Saturnu zkoumala elektrické výboje v atmosféře planety, objevila
nový radiační pás a kolem měsíce Titan pozorovala zářící auru.
Přístroj RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] detekoval rádiové vlny
vznikající během bouří. Mají podobný charakter jako známé praskání
v rádiových přijímačích doprovázejících blesky v pozemských
podmínkách. Překvapením bylo, že nyní pozorované bouře se dramaticky liší
od úkazů pozorovaných před dvaceti lety při průletu sond Voyager.
Cassini pozoruje, že výskyt bouří je
značně nepravidelný. Některé dny se vyskytují sporadicky nebo nejsou
detekovány dokonce žádné. Ukazuje to na řadu oddělených bouřkových oblastí
s krátkou životností ve středních a vysokých zeměpisných šířkách.
Voyager pozoroval projevy rozsáhlé bouře v nízkých zeměpisných
šířkách, která trvala několik měsíců.
Rozdíl v bouřkových projevech může být způsoben odlišným zastíněním
planety dnes a před dvaceti lety. V době Voyagerů vrhaly prstence
hluboký stín do úzkého pásu poblíž rovníku planety. Úzký pruh atmosféry
byl tehdy v permanentním stínu a tudíž studený. V malé vzdálenosti
se nacházela ozářená a relativně horká oblast. Turbulence mezi horkou a
studenou částí atmosféry vyvolávaly dlouho trvající bouře.
Cassini dorazila k Saturnu v období
léta na jižní polokouli. Znamená to, že stín prstenců padá na rozsáhlé
území severní hemisféry a horké a studené oblasti jsou od sebe značně
vzdálené. Bouře mají méně příznivé podmínky pro vznik a dlouhodobé
trvání.
Hlavním objevem přístroje MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] je
detekce nového radiačního pásu těsně nad oblačností Saturnu sahajícího
až k okraji prstence D. Nový radiační pás obklopuje celou
planetu. Zaregistrován byl pomocí emisí rychlých neutrálních atomů a
magneticky zachycených iontů, které se střetávají s plynnými oblaky
pod prstencem D, což je pás ležící nejblíže k Saturnu. Tento
objev znamená, že pásy radiace se rozkládají i v mnohem těsnější
vzdálenosti od planety než se dříve předpokládalo.
O pozornost se přihlásil rovněž největší měsíc planety Titan. Spektrometr
VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zachytil záři kolem
měsíce vyvolanou emisemi metanu a oxidu uhelnatého v husté a rozlehlé
atmosféře. Záření se vyskytuje jak nad denní, tak nad noční stranou. Rozměr
zářící aury dosahuje až jedné třetiny poloměru měsíce. Fluorescence metanu
na osvětlené straně byla sice očekávána, záření noční strany však vědce
překvapilo. Spektrum záření leží v infračervené oblasti a pro prosté
lidské oko je neviditelné.
2004-08-04 - MER
Množí se technické problémy
Zatímco rover Spirit šplhá do skalnatých
marsovských hor, jeho dvojče Opportunity
sestoupilo hlouběji do kráteru. U obou vozítek se však technici potýkají
s jistými technickými problémy, které omezují možnosti vědeckých
výzkumů. Potíže nejsou neočakávané, protože oba automaty už více než
dvakrát překročily plánovanou životnost a podmínky na Marsu jsou více
než tvrdé.
Při provádění povelů 2004-08-01
u Spiritu se nepodařilo sepnout jistý
polovodičový prvek. Na této komponentě, programovatelném hradlu, přímo
závisí použití všech tří spektrometrů na palubě. Následné příkazy na
zapojení miniaturního infračerveného spektrometru v denním plánu
odstartovaly sérii chybových hlášení.
Inženýři JPL určili, že nejpravděpodobnější příčinou poruchy je načasování
několika instrukcí, které přicházejí na hradlo. Zdá se, že některé přišly
v nesprávném pořadí o několik µs dříve než bylo potřeba. Pokud
je tato diagnóza správná, šlo by opakování poruchy zamezit vložením
jistého zpoždění mezi jednotlivé instrukce. Dokud se tento problém
nezvládne, jsou všechny tři spektrometry vyřazeny z provozu.
Spirit mezitím dorazil k výchozu kamenného podloží blízko vrcholu
výběžku "Columbia Hills". Tato lokalita leží asi 9 m nad úrovní
planiny kráteru Gusev. Na tomto místě by
měl rover strávit více než týden, zkoumat výchoz pojmenovaný "Clovis" a
pořizovat panoramatické snímky z nové "vyhlídky".
Na druhé polokouli Marsu sestoupila Opportunity
již asi 20 m dovnitř kráteru "Endurance" a postupně zkoumala stále
starší horniny, se kterými se setkávala při jízdě dolů. Dosavadní mobilita
na svahu kráteru vyvolává naděje, že se operace uvnitř kráteru
z hlediska pohybu vozítka zvládnou. Technici se rozhodli, že rover
vyšlou po svahu proti směru pohybu hodinových ručiček na místo, kde se
nacházejí výběžky pískových dun, napadaného kamení a základu skalnatého
útesu.
Během uplynulých dvou týdnů se čtyřikrát vyskytlo chybové hlášení při
mikroskopickém snímkování přístrojem MI [=Microscopic Imager] umístěným
na mechanické ruce. Jedna teorie vysvětluje závady částečným poškozením
ohebného kabelu, který je veden vedle ramene ruky k přístroji. Dříve
než se poruchy vysvětlí, bylo manipulování s robotickou rukou omezeno.
Pokud by závada byla skutečně způsobena mechanickým opotřebením, znamenalo
by to dříve nebo později definitivní ztrátu cenného přístroje.
2004-08-03 - Chang'e 1
Příprava čínské družice Měsíce pokračuje podle plánu
Čína zahájila vývoj svojí první nepilotované sondy k Měsíci
s plánovaným startem do roku 2007. Oznámily to čínské státní sdělovací
prostředky. Podle nich práce probíhají hladce a nikdo ze zúčastněných
pracovníků nepochybuje, že vzlet se uskuteční ve stanoveném termínu. Jméno
Chang'e 1 pochází se starobylé legendy o cestovateli na Měsíc.
Výstavba pozemního sledovacího systému se chýlí ke konci, prohlásil
vedoucí vědeckého týmu. Obří radioteleskopy, které Čína provozuje
v Pekingu, Šanghaji, Kunmingu a Urumči byly vybaveny zařízením pro
interferometrii VLBI [=Very Long Base Interferometry].
Družice má na oběžné dráze kolem Měsíce setrvat nejméně jeden rok. Projekt
se má zaměřit na trojrozměrné snímkování měsíčního povrchu, kvantifikaci
užitečných prvků a distribuci různých materiálů na povrchu, měření
tloušťky měsíčního regolitu a detekci He3
a konečně průzkum prostředí mezi Zemí a Měsícem. Náklady na misi se
předpokládají ve výši 1.4 miliard yuanů (asi 170 mil. USD).
Vynaložené prostředky by se však měly vrátit jinou cestou. Jako příklad
se uvádí projekt Apollo, který stál kdysi Spojené státy přes
25 miliard USD, ale odhaduje se, že jeho přínos byl čtyřikrát
až pětkrát větší. Zásluhou měsíčního závodu se do civilní praxe dostalo
mnoho špičkových technologií, a tak kromě vědeckého poznání byl obohacen
i praktický sektor.
Poněkud složitější bude další projekt Číny a sice přistání automatické
stanice na lunárním povrchu. Vzhledem k náročnosti úkolu se
nepředpokládá, že k přistání dojde před rokem 2010. Čína se po
úspěšném vypuštění kosmonauta vlastními silami hodlá razantněji přihlásit
i k průzkumu Měsíce a možná i dalších objektů Sluneční soustavy.
2004-08-02 - Rosetta
Status Report (2004-07-23 až 2004-07-30, dny mise: 144 až 150)
Po aktivaci palubního softwaru avioniky verze 7 (viz minulý Status
Report) byl tento týden věnován sledování, jak se bude nový program chovat
za letových podmínek. Z tohoto důvodu bylo každý den navazováno
spojení se sondou. Kromě příjmu telemetrie bylo častých kontaktů využito
k celé řadě zkoušek palubních systémů. Provádělo se mj.:
- 2004-07-25 byly dvěma navigačními
kamerami pořízeny snímky systému Země-Měsíc ze vzdálenosti
70 mil. km.
- 2004-07-27 se ověřila nová metoda
práce se silovými setrvačníky, která má v případech velkých
kroutících sil snížit spotřebu paliva v orientačních raketových
motorcích.
- 2004-07-29 se ověřovala funkce sledovače
hvězd. Dále se sledoval účinek působení teplotního záření na sondu,
u níž byla ozářena strana -Z a osa +X byla nakloněna 50°.
Na palubu sondy byly nahrány opravy pro záložní procesor avioniky a
uloženy do paměti. Aktivace záložního procesoru se předpokládá začátkem
srpna.
Při rádiovém spojení se stanicí New Norcia 2004-07-30
se sonda nacházela ve vzdálenosti 71.9 mil. km a signál putoval
v jednom směru 3 min 59 s.
2004-08-02 - MESSENGER
Start se odkládá
První countdown sondy k Merkuru byl dne 2004-08-02
v 02:09 EDT (04:09 UT), tj. pouhých 7 min před
zážehem motorů, zastaven kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám.
Příštího dne se má pokus o vzlet zopakovat.
Startovní okno v trvání 12 s
se 2004-08-03 otevírá v 02:15:56 EDT
(06:15:56 UT). Počasí na Floridě je ovlivňováno tropickou bouří
Alex, která míří z Atlantického oceánu nad pevninu. Vyhlídky na
start jsou tedy přibližně stejné, jako při prvním termínu, nicméně, kdyby
Alex změnil směr, počasí se může zlepšit.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|