Novinky - srpen 2005

2005-08-31 - Cassini

Tygří pruhy na Enceladu

Sonda Cassini objevila, že dlouhé praskliny na Saturnově měsíci Enceladus, přezdívané "tygří pruhy" jsou velice mladé. Jejich stáří bylo odhadnuto na 10 až 1000 roků! Tento údaj podporuje dřívější názor, že jižní pól měsíce je velmi aktivní. Geologicky se toto území muselo projevit v době vzdálené ne více než 10 let. Praskliny v kůře měsíce jsou dlouhé asi 130 km a probíhají přibližně paralelně vedle sebe ve vzdálenosti kolem 40 km.
Praskliny fungují jako jakési ventilační šachty. Vychází z nich vodní pára a jemné ledové částečky, které vytvářejí ledové krystalky. Proces krystalizace se dá časově posoudit, a proto lze docela dobře odhadnout stáří útvaru. Všechno nasvědčuje tomu, že materiál krystalků je neustále obnovován.
Objev je o to zajímavější, že zjasnění jižního pólu Encelada bylo pozorováno dokonce pozemskými prostředky. Cassini je dostatečně blízko a dřívější pozemská pozorování mohou být konfrontována s detailními snímky měsíce. Sonda Voyager 2, která měla možnost pozorovat měsíc v roce 1981, naopak nic jako "tygří pruhy" nezaznamenala.
Mapující spektrometr, pracující v infračervené a viditelné oblasti (VIMS) na palubě Cassini dokáže rozlišit dvě formy vodního ledu na povrchu Encelada. Led se vyskytuje jako původní ledové krystalky a jako starší amorfní hmota. Led vystupující z "horkých" prasklin nebo-li "tygřích pruhů" na jižním pólu se formuje do dokonalých krystalků. I když nadále zůstává studený a bez pohybu, stárne a krystalky postupně ztrácejí tvar. Takovéto "znehodnocení" krystalů proběhne v časovém horizontu 10 let, případně i v době kratší. Jednoznačně z toho vyplývá, že pruhy jsou velice mladé.
Pára, kterou prokázaly v okolí měsíce další přístroje - hmotový spektrometr a analyzátor kosmického prachu - patrně pochází ze stejných jižních oblastí, v nichž představují "tygří pruhy" relativně horké útvary. Do jisté míry to připomíná výtrysky par a prachu u některých komet.
Enceladus se zařadil na dosud velice krátký seznam těles Sluneční soustavy s pozorovanou vnitřní geologickou aktivitou. Dalšími jsou například Jupiterův měsíc Io a měsíc Triton kroužící kolem Neptunu.
Data, z nichž vycházejí předchozí závěry, získala Cassini během setkání 2005-07-14, při němž se přiblížila k Enceladu na 175 km. Samotný měsíc má průměr kolem 500 km a pyšní se povrchem s nejvyšší známou světelnou odrazivostí.

2005-08-31 - MRO

První dráhová korekce

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) úspěšně vyzkoušela hlavní raketové motory při příležitosti úpravy dráhy, která má stanici zavést 2005-03-10 k Marsu. Sonda nastartovala v sobotu 2005-08-27 šest hlavních motorů na dobu 15 s. Před tím se uskutečnil 30sekundový zážeh šestice menších motorků. Vyvozené zrychlení přemístilo palivo ke dnu nádrže kapalných pohonných látek a doprava k motorům proběhla potom bez problémů. Sonda byla během manévru orientována do vypočítaného směru a po skončení práce motorů se opět reorientovala po přeletové polohy.
Manévr splnil dva úkoly naráz. V první řadě doladil trajektorii sondy ale zároveň představoval cennou prověrku motorů, které mají za úkol navést MRO na oběžnou dráhu kolem Marsu. První analýza navigačních dat ukazuje, že korekce proběhla podle plánu. Bylo dosaženo změny rychlosti o Δv=7.8 m/s. Heliocentrická rychlost sondy činí v současné době 32.856 km/s.
Šest hlavních motorů bude znovu použito až po dosažení Marsu. Potom ale budou muset pracovat celých 25 min. Dosažené zbrzdění musí být dostatečné, aby byla sonda zachycena gravitačním polem planety. Další tři dráhové korekce na meziplanetární dráze už mají provádět jenom menší raketové motorky. Zajímavé je, že už úvodní úsek dráhy po startu byl naplánován s tak velkou odchylkou od ideální trajektorie, aby pro její opravu bylo možno použít sestavu nejvýkonnějších palubních motorů.
K dalšímu milníku v průběhu mise mělo dojít 2005-08-30. Tehdy se měly zapojit přístroje a měla být zahájena kontrola jejich stavu. K dnešnímu dni se sonda nachází ve skvělém stavu. Od startu 2005-08-12 urazila už kolem 6 mil. km, nicméně k Marsu zbývá ještě dalších 95.9 mil. km.

2005-08-28 - Rosetta

Status Report (2005-07-29 až 2005-08-25, dny mise: 516 až 544)

V popisovaném období se podle původních předpokladů mělo uskutečňovat pouze sledování sondy, nacházející se v pasivním přeletovém módu. Nicméně v telemetrii přijaté dne 2005-08-04 byla zaregistrována neočekávané zvýšení spotřeby paliva o 20 g a změna rychlosti o 2.5 mm/s. 2005-08-08 bylo proto navázáno mimořádné spojení, které mělo změnu rychlosti ověřit. Telemetrie hlásila, že spotřeba pohonných látek se vrátila k normálu a detekované zrychlení vymizelo. Další spojení 2005-08-11 s konečnou platností potvrdilo, že v období mezi 2005-08-01 a 2005-08-04 došlo k anomálním jevům. Bylo proto rozhodnuto hned následujícího dne zrušit pasivní a přejít k vyzkoušenému aktivnímu přeletovému módu.
S uváděním sondy do aktivního stavu se započalo 2005-08-18 a činnosti byly dokončeny během příštího dne, kdy byla obnovena telekomunikace s maximální rychlostí přes vysokoziskovou anténu. Téhož dne se podařilo předat kompletní telemetrické údaje z období pasivního přeletového módu. Při tom bylo zjištěno, že od 2005-08-04 už nedošlo na palubě sondy k žádným neočekávaným jevům. Rosetta ale přesto zůstala v aktivním stavu a její chování bylo pravidelně monitorováno.
Vědecké přístroje na palubě, s výjimkou detektoru SREM, zůstaly mimo provoz. SREM nicméně zůstával nadále záměrně v činnosti se sníženou frekvencí měření.
V popisovaném období došlo k 8 rádiovým relacím, z toho ke 4 mimořádným, prostřednictvím sledovací stanice New Norcia v Austrálii. Maximální délka spojení obnášela 10 h.
Dne 2005-08-25 byla sonda vzdálena od Země 152 mil. km a rádiový signál putoval jedním směrem 8 min 07 s.

2005-08-25 - Meteory

Vliv meteorického prachu na pozemské klima

Kosmický balvan, který zanikl nad Antarktidou minulého roku, rozvířil debatu o tom, jak může meteorický prach ovlivnit náš povětrnostní systém. Zmíněný meteor o hmotnosti přibližně 1000 t vstoupil do zemské atmosféry 2004-09-03. Infračervené záření ohnivé koule bylo zaregistrováno americkými vojenskými družicemi. Objekt obrousilo tření o molekuly atmosféry a stopa ve formě oblaku prachu se roztáhla mezi výškami 56 až 18 km. Zbytek dopadl do oceánu.
Bližší průzkum prašného mraku, vznášejícího se dlouhou dobu v ovzduší pomocí přístrojů pozemních antarktických stanic ukázalo, že částečky prachu mají rozměr větší než 20 µm, což je asi tisíckrát více, než se dříve u zbytků po meteorech předpokládalo. Toto zjištění je velice důležité, protože do atmosféry se dostávají značná množství maličkých částic z meteorů a ze zbytků asteroidů a komet. Předchozí výzkumy ukázaly, že částečky větší než 1 µm, uvolněné např. při vulkanických erupcích, mohou do značné míry ovlivňovat počasí. Jejich relativně velký rozměr způsobí zeslabení slunečního záření dopadajícího na povrch, což vyvolává následně místní ochlazení. Prachové částice jsou skvělými jádry, na kterých začíná kondenzovat atmosférická vlhkost. Bylo rovněž zjištěno, že větší částice setrvávají v atmosféře po delší dobu, některým trvá měsíce než klesnou k zemi.
Kosmický prach pochází především z kusů hmoty, která shoří při vstupu do atmosféry. Lidské oko tento jev může zaznamenat jako rudožlutou čáru za meteorem, která může být provázena stopou připomínající kouř. Větší kosmické objekty mohou vstup do atmosféry částečně přežít. Meteority dopadající na povrch Země mívají hmotnost odpovídající 1 až 25% původního tělesa. Zbytek horniny se odpaří třením o ovzduší. Velmi veliké objekty, naštěstí poměrně vzácné, mohou po nárazu do Země explodovat s katastrofálními účinky. Stopy po takových kolizích jsou stále na zemském povrchu patrné.

2005-08-24 - Spirit

Rover dorazil na vrcholek kopce

482 solů po příjezdu k úpatí "Columbia Hills" a 582 solů od přistání na Marsu konečně vystoupal Spirit na pahorek "Husband Hill", který se nachází asi 90 m nad úrovní dna kráteru Gusev.
Během dvouměsíčního sprintu od místa přistání ke kopcům "Columbia Hills" si rover částečně zablokoval pravé přední kolo, což mělo za následek, že technici museli přijít na jiný způsob jízdy, jehož podstatou je opatrné couvání s vadným kolem volně se otáčejícím tzn. s nezapojeným motorem. Kolo se aktivně používá pouze v případech obtížného terénu a pro přesné zaujetí polohy u vyhlédnutého cíle.
Spirit překonal i těžké zimní období a k dnešnímu dni už má za sebou přibližně 4750 m spanilé jízdy. Během pobytu na Marsu odeslal Spirit na Zemi více než 59000 snímků, z toho 40000 vysokorozlišující panoramatickou kamerou PanCam. PanCam měla tedy nyní příležitost poprvé prohlédnout krajinu za vrcholkem kopce.
V nejbližších dnech se bude Spirit rozhlížet z nejvyššího bodu terénu a pilně snímkovat nejbližší okolí i 70 km vzdálené pohoří lemující kráter Gusev. Směrem k jihu se nachází kopce "Ramon Hill" a "McCool Hill" a pravděpodobný další cíl jízdy. Je jím oblast zajímavě uspořádaného terénu, v němž dominuje velká tmavá plocha, která byla zachycena na snímcích družice Mars Global Surveyor. Řídící tým už ji stihl pojmenovat neoficiálním názvem "Ultreya Abyss".
Kromě dlouhodobého plánování je ale nutno myslet i na program nejbližších dnů. Vozítko už mnohonásobně překročilo plánovanou životnost, a proto je zapotřebí přistupovat k výzkumu takovým způsobem, jako kdyby každý sol byl posledním. Vědecký výzkum se stává stále obtížnějším. Prvky roveru se zákonitě opotřebovávají, kromě zmíněného problematického podvozku je už do značné míry obroušená vrtačka RAT. Nástroj byl vyprojektován na vyhloubení tří vývrtů do kamenů. Tento počet byl už překročen dvacetkrát a na vrtací korunce se za tu dobu obrousil veškerý materiál. Radioaktivní materiál použitý ve spektrometrech se přirozeným rozpadem spotřebovává a citlivost přístrojů se snižuje. Aby se dosáhlo stejného výsledku jako po přistání, je nyní nutno provádět snímání spektra Mössbauerovým aparátem místo původních 12 h celé 4 soly. A situace se každým dnem zhoršuje.
Nicméně stav roveru je stále nadějný. Současné letní období s dlouhými dny spolu s větrem, čistícím občas panely fotovoltaických článků, jsou příčinou, že výroba elektrické energie je takřka stejná jako po přistání. Jak dlouho ale taková situace vydrží?

2005-08-24 - Chandrayaan-1

Anténa pro spojení se sondou

Indie pokračuje v přípravách na misi Chandrayaan-1, v jejímž rámci se má uskutečnit první indický pokus o vyslání sondy k Měsíci. Ke startu má dojít již za dva roky a je proto třeba začít kromě vlastní kosmické aparatury chystat i pozemní vybavení.
V Heyderabadu (Indie) se 2005-08-19 sešli odborníci, aby probrali návrh obří antény o průměru 32 m, která bude, podobně jako třeba stanice DSN [=Deep Space Network] organizace NASA, zajišťovat výkonné spojení se vzdáleným kosmickým objektem. Anténa takovýchto parametrů bude první stavbou tohoto druhu v Indii.

2005-08-22 - Cassini

Status Report (2005-08-11 až 2005-08-17)

Zatím poslední spojení se sondou bylo navázáno 2005-08-17 prostřednictvím sledovací stanice Goldstone. Cassini se i nadále nachází ve skvělém stavu a funguje normálně.
2005-08-11 dosáhla sonda nejvzdálenějšího bodu dráhy od Saturnu (apoapsis) a zahájila 13. oběh kolem planety. V oblasti kolem apoapsidy pořizoval kamerový systém ISS sérii snímků jižní polokoule Saturnu a spektrometr VIMS studoval prstence.
Řídící tým po prostudování dat ze sondy usoudil, že není nutné provádět první dotlakování paliva, které se mělo uskutečnit v polovině září, a nebude toho zapotřebí nejméně do prosince 2005. Tlakování má za cíl uchovat správné parametry paliva, nezbytné k bezchybné funkci hlavního raketového motoru.
2005-08-16 se sešel tým, aby vyhodnotil, zda se 2005-08-18 uskuteční plánovaná dráhová korekce OTM-028. Vzhledem k tomu, že požadovaná změna rychlosti byla nepatrná, bylo posléze rozhodnuto korekční manévr zrušit.
Koncem týdne se sonda přiblížila na 608 tis. km k měsíci Hyperionu. ISS studoval geologii satelitu a spektrograf UVIS měřil albedo v ultrafialovém oboru. Spektrometr CIRS uskutečnil infračervená měření s vysokým rozlišením, které slouží ke stanovení složení povrchu. Jednalo se o ověřovací činnosti před chystaným cíleným setkáním, k němuž dojde na oběhu 15 ve vzdálenosti asi 1010 km.

2005-08-18 - MRO

První úkol na cestě k Marsu splněn

Sonda MRO [=Mars Reconnaissance Orbiter], která startovala 2005-08-12, splnila jeden z prvních úkolů na začátku sedmiměsíční cesty k Marsu. U přístroje MARCI [=Mars Color Imager] byla v minulých dnech provedena kalibrace.
"Ze startovního módu jsme přešli na přeletový a kosmická sonda nadále funguje neobyčejně dobře," řekl Dan Johnson, manager mise ve středisku JPL.
Kvůli kalibraci, ke které došlo 2005-08-15, byla sonda natočena asi o 15° a kamera MARCI provedla skanování pozice Země a Měsíce. Pak se MRO znovu vrátila k orientaci, kterou bude udržovat po většinu cesty k Marsu. Data se správně zaznamenala na palubě, byla odvysílána k Zemi a dorazila k týmu MARCI společnosti Malin Space Science Systems v San Diegu. Dr. Michael Malin, šéf uvedené společnosti, je vedoucím vědeckým pracovníkem pro dva experimenty na sondě. Jedním z nich je i přístroj MARCI. Podle Dr. Malina jsou nejnovější data nyní zpracovávána a analyzována.
Přístroj MARCI je kamera, pracující v několika vlnových pásmech. Jedná se o kameru s nejširším úhlem záběru ze všech čtyř kamer na palubě. Je schopna každý den z oběžné dráhy ve výšce kolem 300 km zobrazit celý povrch Marsu. V době snímkování se nacházela sonda přibližně 1 mil. km od Země. Obraz Země a Měsíce zabírají na snímku jen několik bodů a není možné rozlišit žádné podrobnosti. Nicméně i takový výsledek poskytuje dostatek informací o tom, jak zařízení pracuje ve všech sedmi barevných pásmech, včetně dvou ultrafialových, které budou později využity k registraci ozónu v atmosféře Marsu. Popsaná operace byla první ze dvou příležitostí ke kalibraci přístrojů v přeletové fázi. Druhá přijde na řadu začátkem září, kdy se na dvojplanetu Země-Měsíc zaměří hlavní kamera s vysokým rozlišením HiRISE [=High Resolution Imaging Science Experiment].
Mezitím by mělo dojít k prvnímu a největšímu dráhovému korekčnímu manévru (celkem se předpokládají čtyři), který je v plánu na 2005-08-27.
MRO by měl dorazit k Marsu 2005-03-10 a přejít na předběžnou oběžnou dráhu. Po pozvolné úpravě dráhy začne po půl roce, v listopadu 2006 hlavní vědecká fáze mise.

2005-08-17 - Asteroidy

Současná situace u objektů NEA

Podle informace instituce Speceguard Survey, která pátrá po kosmických objektech potenciálně ohrožujících Zemi, není vyloučeno, že během měsíce dosáhne počet známých těles větších než 1 km (resp. jasnějších než činí absolutní hvězdná velikost 18) hranici 800 kusů. Asteroidy, jejichž dráha se přibližuje k Zemi jsou označovány jako NEA [=Near-Earth Asteroids] nebo NEO [=Near-Earth Objects]. K 2005-08-08 jich bylo katalogizováno na webových stránkách NASA NEO Program Office již 3496 a z toho větších než 1 km bylo zaregistrováno 793.
Jestli populace velkých objektů NEA zahrnuje kolem 1100 ks, jak se uvádí v několika studiích, znamená to, že zmíněných 800 členů představuje již 73% celkového počtu. Přitom ještě před několika roky byly odhady nižší než současných 800. Úkolem Spaceguard Survey je objevit alespoň 90% existujících velkých objektů NEA. Zadání se tedy blíží ke svému naplnění.
V posledních letech je patrný pokles objevů velkých asteroidů. Od roku 2000 jich bylo postupně zachyceno 131, 91, 101, 69 a 57. Zdá se tedy, že neznámá velmi nebezpečná tělesa jsou stále vzácnější. Naproti tomu u malých asteroidů NEA lze pozorovat vzrůstající tendenci objevů. Ve stejném časovém rozmezí to bylo 362, 439, 485, 439 a 532 nových těles. Tento trend se přičítá vylepšeným metodám detekce malých objektů.

2005-08-17 - Hayabusa

Hayabusa už registruje cílový asteroid

V květnu 2003 zahájila japonská sonda Hayabusa dlouhou cestu k asteroidu (25143) Itokawa. Po více než dvou rocích, během nichž mj. využila gravitační asistence u Země v květnu 2004, se přiblížil okamžik setkání s cílem putování. Asteroid bude dostižen příští měsíc.
Na obrázcích, které pořizuje sledovač hvězd (což je v podstatě navigační kamera), už byla cílová planetka zaregistrována. Kamera zachytila obraz asteroidu ve dnech 2005-07-29 a 2005-07-30, dále 2005-08-08 a 2005-08-09 a konečně 2005-08-12. Kombinace optického vyhodnocení celkem 24 snímků a rádiového zaměření poslouží k přesnému navedení sondy do těsné blízkosti asteroidu. Prvenství sondy Hayabusa spočívá ve využití iontových motorů k pozvolnému přibližování, přitom bude hlavní tíže letových operací spočívat na optické navigaci. Během jednoho nebo dvou týdnů by měla být aktivována hlavní optická navigační kamera ONC [=Optical Navigation Camera] a zobrazovač s vysokým rozlišením.
Hayabusa je vybavena třemi silovými setrvačníky. U gyroskopu pro osu X se vyskytla závada, která se projevila zvýšeným třením, které vedlo k odstavení setrvačníku dne 2005-07-31. Sonda je schopna pokračovat v letu pomocí módu DRW [=Double-Reaction-Wheel]. Tento mód byl aktivován, sonda se opět stabilizovala a od té doby funguje normálně. Technici se domnívají, že se podaří splnit všechny vědecké úkoly během přibližovací fáze a odběru vzorků povrchu.
Od 2005-08-12 se sonda přibližuje k planetce rychlostí kolem 38 m/s. Iontové motory stále pracují. K jejich vypojení dojde ve vzdálenosti asi 3500 km a dále se budou tělesa blížit rychlostí pouhých 10 m/s, která bude postupně snižována klasickými reaktivními motorky RCS [=Reaction Control System]. V polovině září by se měla vzdálenost sondy od asteroidu Itokawa zmenšit na pouhých 20 km.

2005-08-16 - Cassini

Status Report (2005-08-04 až 2005-08-10)

Zatím poslední telemetrie ze sondy byla zaznamenána 2005-08-10 prostřednictvím sledovací stanice DSN Madrid. Stav Cassini je nadále výborný a systémy pracují podle očekávání.
Vědecké aktivity tohoto týdne zahrnovaly mj. monitorování prstence F přístrojem CIRS a mapování regionu jižně od rovníku Saturnu, jehož cílem bylo určení lokálních teplot horní troposféry a tropopauzy. Kamerový systém ISS fotografoval malé měsíčky Pandora, Janus, Helene, Telesto, Methone, Prometheus, Epimetheus a Pan kvůli upřesnění parametrů oběžných drah. Experiment MAPS se věnoval měření v oblasti hranice magnetosféry. VIMS byl kalibrován zaměřením na jasnou hvězdu Fomalhaut (α PsA). Kalibrace byla vykonána i na přístroji UVIS, který pozoroval hvězdu α Eri.
2005-08-05 byly zveřejněny informace a obrázky, které získala sonda během průletu kolem měsíce Mimas dne 2005-08-02. Povrch měsíce je poset krátery a jizvami, které z Mimasu činí těleso s nejčlenitějším povrchem v Saturnově systému. Krajině Mimasu dominuje obrovský kráter Hershel o průměru 140 km.
Dráhová korekce OTM-027 [=Orbit Trim Maneuver] sloužící k zaměření sondy před šestým průletem kolem Titanu se uskutečnila 2005-08-10. Manévr vykonal hlavní raketový motor, který byl spuštěn ve 14:44 UT. Po době činnosti t=15.5 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=2.4 m/s. Systémy sondy po provedeném manévru vykazovaly nominální stav.

2005-08-12 - Asteroidy

První trojnásobný asteroid

Astronomové z University of California, Berkeley a Observatoire de Paris objevili první planetku, kterou doprovázejí dva menší průvodci. Hlavním tělesem v tomto miniaturním planetárním systému je asteroid (87) Sylvia, který je znám již od roku 1866. Jelikož byl pojmenován po mýtické matce zakladatelů Říma, Romula a Rema, navrhl jeden z objevitelů, Franck Marchis, aby se nová tělesa jmenovala po nich. Mezinárodní astronomická unie IAU tento návrh schválila a oznámení o tom bylo publikováno v cirkuláři 2005-08-11.
Planetka (87) Sylvia je jedním z největších objektů hlavního pásu asteroidů, který se nachází mezi dráhami Marsu a Jupitera. Těleso tvaru brambory o průměru kolem 280 km se pohybuje na vnějším okraji pásu ve vzdálenosti přibližně 3.5 AU od Slunce. Již před čtyřmi roky byl objeven první průvodce asteroidu. Sylvia se tak zařadila mezi 60 známých binárních asteroidů. Sedmnáct z nich se přitom nachází v hlavním pásu a byly přímo zobrazeny buď za pomoci tzv. adaptivní optiky na pozemských hvězdárnách nebo prostřednictvím družicové observatoře HST.
Nyní tedy byl objeven druhý měsíček asteroidu Sylvia. Nový průvodce obíhá hlavní těleso na takřka kruhové dráze ve stejné rovině a ve stejné směru jako většina měsíců planet (a rovněž náš Měsíc). Nejbližší měsíček Remus o průměru pouhých 7 km krouží ve vzdálenosti 710 km a jeden oběh trvá 33 h. Druhá oběžnice Remulus má průměr asi 18 km, její dráha leží ve vzdálenosti 1360 km od centrálního tělesa a oběžná doba činí 87.6 h. Samotná Sylvia má rotační periodu 5 h 11 min.
Z pozorování nových oběžnic bylo možno upřesnit znalosti o hmotnosti a hustotě asteroidu. Zdá se, že máme co do činění s další planetkou připomínající slepenec úlomků. Hustota byla vypočítána na 1200 kg/m³, což je pouze o 20% více než činí hustota vody. Astronomové z toho usuzují, že vodní led může tvořit podstatnou část hmoty asteroidu. Dalšími složkami mohou být zbytky prvotní hmoty, ze které se tvořila Sluneční soustava, a kterou můžeme studovat v tzv. uhlíkatých chondritech, což je nejběžnější typ meteoritů. To potvrzují i spektroskopická pozorování. Uvnitř tělesa se může nacházet až 60% prázdného místa, jakýchsi pórů či dutin.

2005-08-10 - Měsíc

Američané na Měsíci v roce 2018

Spojené státy plánují dopravit v roce 2018 na Měsíc čtyři astronauty. Od tohoto data by se k naší přirozené družici měly vydávat ročně dvě expedice. Zpráva obsahující tuto informaci, která byla publikována v denníku Orlando Sentinel, vychází údajně z oficiálních dokumentů NASA.
V plánu je vybudování lunární předsunuté základny, skládající se z obytných buněk, elektrárny a výrobny paliva a vody z místních materiálů. Cesta na Měsíc se uskuteční pomocí rakety odvozené ze systému space shuttle. Návrat na Zemi ale bude připomínat spíš vyzkoušenou techniku přistání na padáku v kabině podobné velitelské sekci Apolla z 60. let minulého století. Měsíční expedice mají být zkušebními misemi před výpravou na Mars, která by měla trvat kolem 500 dní. To aspoň tvrdí Orlando Sentinel s odvoláním na studii NASA, která by měla být publikována příští měsíc. Všechny tyto informace jsou v souladu s vizí prezidenta Bushe, kterou přednesl před rokem a podle níž by se měl člověk vrátit na Měsíc do roku 2020 a později zamířit k Marsu. Studie odhaduje, že pro realizaci tohoto cíle bude potřeba vynaložit v nejbližších 20 letech kolem 217 miliard USD.
NASA předpokládá že raketoplány space shuttle půjdou do výslužby v roce 2009. Až v roce 2011 by měla být k dispozici nová americká kosmická loď. Ta by měla být ale bezpečnější než raketoplán.

2005-08-06 - Cassini

Status Report (2005-07-28 až 2005-08-03)

Prozatím poslední telemetrii ze sondy přijala sledovací stanice DSN Madrid dne 2005-08-03. Cassini se nachází ve vynikajícím stavu a systémy pracují normálně.
2005-07-31 byl oficiálně ukončen letový program S12. V nadcházejícím období do 2005-08-30 bude program řízen podle sekvence S13. Během tohoto období dojde k cílenému průletu kolem Titanu (T6) a šesti necíleným průletům kolem měsíců Mimas, Prometheus, Calypso, Titan, Tethys a Telesto. Uskuteční se pět korekčních manévrů OTM-026 až OTM-030.
2005-08-02 proběhl již šestý experiment využívající zákrytu sondy za prstenci a planetou. Plánované jsou ještě dva další, které by měly být ukončeny v září t.r. Úhlová vzdálenost Slunce-Země-sonda se již zvýšila na 7.5°.
2005-08-02 se uskutečnily rovněž necílené průlety kolem měsíců Mimas, Prometheus, Calypso a Titan. V souvislosti s připravovanou korekcí OTM-026 byl odklopen kryt hlavního raketového motoru. V tomto stavu zůstane až do 2005-08-19, kdy se po korekci OTM-028 a před cíleným průletem kolem Titanu (2005-08-22) znovu uzavře.
K dráhovému korekčnímu manévru OTM-026 došlo 2005-08-03. Tento manévr byl v žargonu techniků nazván "dočišťovacím" manévrem po průletu Enceladus 2. Hlavní motor byl nastartován v 13:14 UT (ERT=Earth receive time). První rychlá kontrola po operaci potvrdila, že motor pracoval t=16.7 s a došlo ke změně rychlosti Δv=2.6 m/s. Všechny subsystémy hlásily normální funkci.

2005-08-05 - Sluneční soustava

Další "desátá planeta"

V minulých dnech se v denním tisku a v televizních zprávách objevily již po několikáté informace o nově pozorované desáté planetě Sluneční soustavy. Pomineme-li nádech senzačnosti, který mu dodaly sdělovací prostředky, jedná se jistě o důležitý astronomický objev. Zároveň ale znovu naléhavě vyvstává potřeba precizního definování, co lze ještě považovat za planetu. Bohužel na jasném stanovisku k této otázce se Mezinárodní astronomická unie, které zmíněný problém přísluší, dosud neshodla. Není se ale co divit. Budoucí potíže s klasifikací byly předem přichystány již v okamžiku, kdy se mezi planety dostalo Pluto. Tato malá "planeta" obíhající Slunce po dost odlišné dráze od ostatních planet dodnes pro mnohé astronomy planetou není. U dalších podobných vesmírných těles pak zákonitě vyvstává otázka "proč tenhle dostatečně velký kus hmoty není planeta, když Pluto mezi planety zařazeno bylo?"
Co je tedy příčinou posledního vzrušení?
Koncem července (např. zpráva JPL z 2009-07-29) bylo oznámeno, že pomocí dalekohledu Samuel Oschin Telescope umístěného na Polomarské observatoři poblíž San Diega v Kalifornii byla objevena desátá planeta Sluneční soustavy. Objev oznámil Dr. Mike Brown z California Institute of Technology (Caltech), jehož výzkum částečně financuje NASA.
Podle zprávy se jedná o typický objekt z Kuiperova pásu, ale jeho velikost je úctyhodná a ve srovnání s devátou planetou Plutem, by si zasloužil, podle Browna, rovněž označení planeta. V současné době se nachází ve vzdálenosti 97 AU od Slunce (tzn. 97krát více než činí vzdálenost Slunce-Země) a jedná se tak o vůbec o nejvzdálenější pozorovaný objekt solárního systému. Zároveň je třetím nejjasnějším objektem z Kuiperova pásu.
"Teleskopem bude pozorovatelný dalších šest měsíců a v současnosti se nachází na ranním nebi takřka v nadhlavníku v souhvězdí Velryby (Cetus)," řekl Brown, který učinil objev již 2005-01-08 spolu s dalšími kolegy Chadem Trujillem z Gemini Observatory na Mauna Kea (Havajské ostrovy) a Davidem Rabinowitzem z Yale University z New Havenu (Connecticut).
Zmínění pánové poprvé vyfotografovali planetu 48palcovým teleskopem Samuel Oschin dokonce již 2003-10-31. Nicméně objekt je tak daleko, že jeho pohyb nepostřehli až do ledna letošního roku. V posledních sedmi měsících vědci studovali všechny možné záběry, aby zpřesnili velikost tělesa a jeho pohyb. Objekt obdržel prozatímní označení, které se dává asteroidům, tedy 2003 UB313.
"Bezpochyby je větší než Pluto," prohlašuje Brown. Velikost se odhaduje na základě známé vzdálenosti a jasnosti objektu. Bohužel skutečná odrazivost povrchu nového tělesa se nedá určit, proto je velikost v tomto smyslu nejistá. Dají se stanovit jen určité mezní hodnoty. "I kdyby odrážel 100% dopadajícího světla, pořád by byl větší než Pluto," dodává Brown. "Řekl bych, že je patrně 1.5krát větší než Pluto, ale konečnou velikost nyní neznáme."
Největší možná velikost 2003 UB313 je stanovena na základě pozorování družicové observatoře Spitzer. Jelikož ho Spitzer nedokázal detekovat, průměr nemůže být větší než 3200 km. Objevitelé již poslali Mezinárodní astronomické unii IAU návrh pojmenování nového tělesa a čekají na jeho schválení. Pak s ním seznámí veřejnost.
Krátce po objevu se observatoři Gemini na Mauna Kea podařilo získat spektrum "planety" pomocí 8metrového teleskopu Gemini North. Spektrum NIRI (blízký infračervený obor) naznačilo velkou podobnost se spektrem Pluta, jemuž dominují stopy zmrzlého metanu. To by ukazovalo na velmi starý povrch, který nebyl od doby vzniku před 4.5 miliardami let výrazně ohřátý. Pokud by se totiž těleso někdy dostalo blíže ke Slunci, metan by se velice rychle odpařil. K dnešnímu dni byl metanový led zjištěn jen na Plutu a na Neptunově měsíci Tritonu.
Aby bylo nové těleso zařazeno mezi planety hovoří mnoho argumentů pro i proti. Jen namátkově - pro: samostatná dráha kolem Slunce a velký průměr, proti: velká excentricita a sklon dráhy a izolovanost od ostatních planet (dráha leží třikrát dál než dráha Pluta). Mezinárodní astronomickou unii čeká tedy těžké rozhodování a potřeba jednoznačné definice planety se jeví jako velice aktuální.

2005-08-02 - Rosetta

Status Report (2005-07-16 až 2005-07-29, dny mise: 503 až 516)

Sledované období bylo věnováno přípravě a vstupu do pasivního přeletového módu. Tento mód byl navozen poprvé během mise. Aktivita sondy byla snížena na minimum a byla utlumena výměna dat s řídícím střediskem. V tomto stavu by měla sonda zůstat další dva měsíce.
První týden uvedeného období byly dokončovány zbývající činnosti související s údržbou systémů mj. nastavení limitních hodnot tepelné regulace. 2005-07-21 byl zkušebně ověřen přenos dat sníženou rychlostí 250 bit/s.
2005-07-25 byla sonda zorientována do polohy odpovídající hibernaci v oblastech blízko Slunce a konečně 2005-07-26 byl zahájen pasivní přeletový mód. Stav sondy byl následně druhého dne zkontrolován při spojení se stanicí New Norcia.
V popisovaném období se neprováděly žádné operace s vědeckým vybavením. Jedinou výjimkou je permanentně pracující přístroj SREM, který monitoruje radiační pozadí. Ale také u tohoto experimentu byla snížena rychlost sběru dat.
Dne 2005-07-24 překonala sonda vzdálenost 100 mil. km od Země. Posledního dne popisovaného období 2005-07-29 se nacházela Rosetta 107.3 mil. km od Země a rádiový signál putoval jedním směrem 5 min 57 s.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23