DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - září 2008


2008-09-30 - Rosetta

Status Report (2008-09-06 až 2008-09-19)

Sledované období zahrnovalo 14 dní následné činnosti po průletu kolem asteroidu Steins. Program byl zaměřen především na odvysílání zaznamenaných vědeckých dat. Veškerá data byla úspěšně zaznamenána na Zemi a aktivity se momentálně soustředí na pozorování jevů související s tzv. gravitační čočkou, kterým se věnuje výkonná kamera OSIRIS.
Se sondou se uskutečnilo celkem 7 rádiových seancí, na nichž se podílely jednak sledovací stanice ESA New Norcia a jednak síť DSN.
Většina vědeckého vybavení byla vypojena. Výjimku tvořily výše zmiňované experimenty prováděné s kamerou OSIRIS a detektor radiačního pozadí SREM, který pracuje nepřetržitě.
Dne 2008-09-19 se Rosetta nacházela 386.1 mil. km (2.58 AU) od Země, což představovalo 1288 s (21 min 28 s) doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 324.1 mil. km (2.16 AU).
V další etapě se předpokládá, že studium gravitační čočky skončí 2008-10-05. Sonda pokračuje v letu na čtvrtém oběhu kolem Slunce. Největší vzdálenosti od Slunce (2.26 AU) dosáhne 2008-12-17. Pak se začne znovu přibližovat a 2009-11-13 proletí potřetí kolem Země, přičemž uskuteční poslední ze čtyř gravitačních manévrů.
Mezi 2008-12-17 a 2009-01-06 bude Rosetta procházet sluneční konjunkcí, kdy separační úhel sonda-Země-Slunce bude menší než 3°. Minimální separační úhel bude činit 1.6° a sonda ho dosáhne 2008-12-28. V době sluneční konjunkce se nepředpokládají žádné speciální činnosti.


2008-09-30 - Phoenix

Sníh na Marsu

Modul Phoenix, spočívající v polární oblasti Marsu zaregistroval sníh padající z mraků. Mimo to poskytl důkazy, že povrchový materiál nese znaky vzájemného působení minerálů a vody v kapalném stavu.
Sněhové vločky odhalil laser instalovaný jako součást kanadské meteorologické stanice. Laser sonduje atmosféru nad přistávacím aparátem a zpozoroval, jak z mraků ve výšce 4 km padá sníh. Tento sníh nicméně neskončil na zemi, ještě ve velké výšce se odpařil. Podobný jev zatím nebyl na Marsu pozorován.
Dalším významným objevem je registrace uhličitanu vápenatého, který je hlavní součástí vápence a křídy, a částeček, které by mohly být jílem. Většina uhličitanů (karbonátů) a jílů vzniká na Zemi jen v přítomnosti tekuté vody. Od svého přistání na rudé planetě 2008-05-25Phoenix potvrdil, že tvrdá vrstva pod povrchem obsahuje vodní led.
Uhličitan vápenatý se objevil ve vzorcích odebraných ve výkopu, který vyhloubila robotická ruka a který byl analyzován v přístroji TEGA [=Thermal and Evolved Gas Analyzer] a v chemické laboratoři MECA [=Microscopy, Electrochemistry and Conductivity Analyzer].
TEGA ohřívá vzorky na vysokou teplotu a při tom se uvolnily molekuly oxidu uhličitého, který byl vzápětí analyzován hmotovým spektrometrem. Teplota, při níž se plyn uvolnil, odpovídá přesně bodu, kdy by se měl uhličitan vápenatý tepelně rozkládat.
Přístroj MECA prokázal karbonát jinou cestou. Vzorek byl analyzován v mokrém prostředí a změřená koncentrace vápníku odpovídala očekávanému roztoku uhličitanu vápenatého.
Oba zmíněné přístroje rovněž zaregistrovaly substanci podobnou jílu. V mikroskopu byly pozorovány destičkovité částečky s hladkým povrchem, které připomínají jíl.
Mise Phoenix byla původně naplánována na tři měsíce, nyní už trvá skoro pět měsíců. Produkce elektrické energie se ale snižuje a nikdo nečeká, že by se podařilo udržet robota v chodu do konce roku. Ještě než dojde energie, hodlá řídící tým zapojit mikrofon instalovaný na přistávacím aparátu a snad i zachytit zvuky Marsu.
Tři měsíce po přistání na stanovišti Phoenixu slunce nezapadalo. V současnosti se už schovává pod obzor, momentálně již na čtyři hodiny. Výkon solárních článků neustále klesá. Od konce října už nebude dost energie, aby šlo manipulovat s robotickou rukou.


2008-09-29 - Cassini

Status Report (2008-09-172008-09-23)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-09-23. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2008-09-17 sonda necíleně prolétla kolem měsíců Pandora, Mimas, Calypso a Daphnis. Vědecký program téhož dne zahrnoval pozorování zákrytů hvězd za prstenci přístroji UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a VIMS [=Infrared Mapping Spectrometer]. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledoval zatmění měsíce Enceladus za Saturnem. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] studovaly magnetosféru nad polární oblastí planety a kamera NAC [=Narrow Angle Camera] ze souboru ISS [=Imaging Science Subsystem] skenovala prstence, především některé ringlety, dále sestavu prstence A a pozorovala Enceladus s jeho kryovulkanickou aktivitou.
2008-09-18 byl po 25 dnech otevřen kryt hlavního raketového motoru. Touto procedurou prošel motor již 44krát. Ačkoliv se v minulých dnech nepočítalo s velkým nebezpečím zásahu prachovými částicemi, zůstával kryt uzavřen kryt dlouhou dobu kvůli možným poruchám ve spojení během sluneční konjunkce.
2008-09-19 bylo zahájeno devítihodinové pozorování přístrojem VIMS hvězdného zákrytu za prstencem C. Po rádiové relaci, které trval 9 h, navázal experiment CIRS na studium teplotní mapy a dalších detailů prstenců. Na prstence se posléze zaměřily i kamery ISS.
Dne 2008-09-20 se uskutečnila korekce dráhy OTM-164a. Hlavní motor byl zažehnut v 20:15 UT. Po době hoření t=5.3 s došlo ke změně rychlosti o Δv=0.88 m/s.
2008-09-20 se program soustředil na snímkování kamerou NAC ze systému ISS. Kamera postupně fotografovala satelity Pan, Epimetheus, Prometheus a Pan kvůli upřesnění orbitálních parametrů. Dále byla sledována oblaka na Titanu a nakonec měsíc Rhea při nízkém fázovém úhlu. Při posledně jmenovaném pozorování probíhalo paralelně měření spektrometrem UVIS.
Dne 2008-09-23 proběhly některé operace technického charakteru. Systém AACS absolvoval periodickou kontrolu PEM [=Periodic Engineering Maintenance]. U záložní sestavy silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly] byla provedena kontrola třecích sil v závěsech, která se uskutečňuje každých šest měsíců. Setrvačníky byly roztočeny na 600 ot/min v obou směrech a byl měřen čas, po němž se zastaví působením třecích sil.


2008-09-25 - Extrasolární planety

Mohou se planety srazit?

Astronomové z UCLA [=University od California, Los Angeles] a CALTECH [=California Institute of Technology] oznámili, že objevili stopu katastrofické kolize dvou planet u cizí hvězdy. Došlo k ní poměrně nedávno (samozřejmě z astronomického hlediska) ve vzdálenosti asi 300 světelných let v souhvězdí Berana (Aries). Objev byl učiněn během pokusu o stanovení stáří hvězdy. Bylo zjištěno, že kolem hvězdy krouží nezvyklé množství prachu, který byl interpretován jako pozůstatek srážky dvou velikých těles. Objev bude publikován v prosincovém vydání časopisu Astrophysical Journal.
Srážka byla přirovnána k podobné katastrofě, jako by se srazila Země s Venuší. Astronomové něco podobného zatím nezaznamenali. Zdá se, že k planetárním kolizím může docházet i v "dospělém" systému. Taková srážka představuje pro obě tělesa naprostou apokalypsu, o případném přežití živých organismů nemůže být ani řeči.
Nabízí se otázka, zda by se něco podobného mohlo přihodit i ve Sluneční soustavě. Dráhy planet, ač zdánlivě stabilní, podléhají různým poruchám. Počítačové modely nicméně ukázují, že pravděpodobnost kolize např. Merkuru s Venuší nebo Zemí je v nejbližší miliardě let prakticky vyloučena.
Co je takřka nemožné nyní a v dostatečně vzdálené budoucnosti, nemuselo platit v počátcích solárního systému. Mezi astronomy je stále dost populární myšlenka, že náš Měsíc vděčí za svůj vznik srážce dvou planetárních embryí - mladé Země a tělesa srovnatelného s Marsem. Kolize vytvořila obrovské množství trosek, které buď zkondenzovaly do zárodku Měsíce, nebo se vzdálily na heliocentrickou dráhu. Později byly zachyceny Zemí nebo dopadly na Měsíc. Stopy gigantických impaktů na tváři Měsíce jsou vidět dodnes.


2008-09-21 - Rosetta

Status Report (2008-08-30 až 2008-09-05)

V průběhu sledovaného období vrcholilo navigační sledování asteroidu Steins, sonda provedla poslední úpravu dráhy TCM [=Trajectory Control Manoeuvre] a večer posledního dne úspěšně minula svůj první cíl v pásu asteroidů.
Snímkování navigační kamerou a hlavní vědeckou kamerou OSIRIS probíhalo od 2008 08-25 každodenně a skončilo ověřovacím snímkem po provedené dráhové korekci 2008-09-04. Na základě snímků byla vybrána z několika možností pro motorický manévr varianta CA-36hours [=Closest Approach - 36 h].
Operace TCM byla zahájena v 05:00 UT (SCET, tj. palubního času) odpojením silových setrvačníků a ukončena v 09:00 UT uvedením do normální letové konfigurace. Motory byly nastartovány v 07:26 UT a po době hoření t=103.5 s bylo dosaženo změny rychlosti letu o Δv=0.118 m/s. Při manévru bylo spotřebováno 127.10 g pohonných látek. Poslední série snímků po operaci potvrdila, že zásah do trajektorie byl velice přesný. Bez korekce by sonda minula cíl ve vzdálenosti 791.4 km, motorický zásah posunul nejbližší bod průletu do vzdálenosti 800.7 km, což se jen nepatrně lišilo od plánované hodnoty 800 km. Tato vzdálenost byla stanovena jako optimální z hlediska podmínek pro operace těsně u asteroidu.
Půl dne před největším přiblížením 2008-09-05 se rozběhly připravené sekvence. V 06:20 UT (pozemského času) začala zvolená navigační kamera soustavně sledovat přibližující se cíl. V 09:00 UT odešla ze Země poslední modifikace programových příkazů a v 15:00 UT bylo definitivně rozhodnuto o přechodu do průletového módu AFM [=Asteroid Fly-by Mode]. V 16:00 UT byla stanovena navigační kamera A jako hlavní a zároveň s tímto povelem odešla poslední dávka revidovaných příkazů.
V 17:58 UT (SCET) zahájila sonda změnu orientace (tzv. flip) a zakončila ji v 18:18 UT. Vzápětí v 18:19 UT se začala automaticky natáčet tak, aby přístroje sledovaly asteroid. V takové situaci už nebylo možno udržovat zamíření parabolické antény k Zemi a skutečně v 18:28 UT se spojení přerušilo. V 18:38 UT se Rosetta mihla rychlostí 8.6 km/s v nejmenší vzdálenosti 800 km od povrchu asteroidu (2867) Steins. Sledování cíle a otáčení sondy v prostoru pokračovalo nicméně dále. Teprve v 19:54 UT se znovu sonda překlopila, parabola našla Zemi a pozemní středisko zachytilo telemetrické vysílání. V 23:20 UT (pozemního času) konečně začala z vesmíru proudit první získaná vědecká data.
Při příležitosti průletu kolem asteroidu byla zapojena řada vědeckých experimentů. Pozorování prováděly přístroje ALICE, MIRO, OSIRIS, ROSINA, RPC, VIRTIS a sada vědeckého vybavení umístěná na modulu Philae. Kromě toho pokračoval v činnosti detektor radiace SREM.
Všechny operace u asteroidu se odehrály ve vzdálenosti 358.9 mil. km (2.39 AU) od Země, což představovalo zpoždění rádiového signálu 1197 s (19 min 57 s). Vzdálenost od Slunce činila 319.2 mil. km (2.13 AU).


2008-09-20 - Cassini

Status Report (2008-09-102008-09-16)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-09-16. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program 2008-09-10 byl zahájen výzkumem polárních září na Saturnu přístroji CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Poté, co se sonda zorientovala anténou k Zemi a odvysílala naměřená data, zůstala v době, kdy se schovala z hlediska pozemského pozorovatele za prstenci, ve stejné orientaci a rádiová aparatura RSS [=Radio Science System] prováděla zákrytové experimenty. Vysílač emitoval rádiové signály o různých frekvencích, které byly po průchodu prstenci přijímané na Zemi. Denní program byl zakončen pozorováním jižní polární oblasti optickými přístroji ORS [=Optical Remote Sensing].
Téhož dne došlo k necílenému průletu kolem měsíce Enceladus.
2008-09-13 pokračovalo měření dráhových parametrů maličkých satelitů planety. Měsíčky byly fotografovány kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Následně ISS a spektrometry UVIS a CIRS pozorovaly po dobu 6.5 h měsíc Rhea. Program pokračoval fotografováním segmentu prstence G a přechodu měsíce Dione před Enceladem. Přístroje CAPS a MAPS studovaly magnetické a plazmové prostředí kolem Saturnu.
2008-09-13 byla ukončena etapa letu podle programu S44 a okamžitě bylo zahájeno vykonávání operací podle S45. Sekvence S45 skončí po 35 dnech 2008-10-18. V této etapě je v plánu cílený průlet kolem měsíce Enceladus a 15 necílených průletů kolem těles Titan, Tethys a Pallene (po dvou), Pandora, Mimas, Calypso, Daphnis, Atlas, Pan, Telesto, Janus a Epimetheus. Pro dráhové korekce je rezervováno pět termínů.
2008-09-16 minula sonda necíleně Titan.


2008-09-19 - Chandrayaan-1

K Měsíci za měsíc?

Pokud se nic zvláštního nestane, měla by první indická družice Měsíce odstartovat ke své misi přesně za měsíc 2008-10-19.
Sonda Chandrayaan-1 tvaru kvádru vážící 590 kg byla dokončena, prošla rozsáhlými zkouškami a je připravena k letu. Vynese ji raketa PSLV [=Polar Satellite Launch Vehicle] z kosmodromu Šríharikota (Sriharikota) nacházejícího se v indickém státě Andrapradéš (Andhra Pradesh). Na kosmodrom pojmenovaný Satish Dhavan Space Centre dorazí sonda koncem tohoto měsíce, pravděpodobně 2008-09-30.
Na palubě se nachází 11 vědeckých přístrojů, které kromě Indie je dodalo dalších pět zemí - USA, Velká Británie, Německo, Švédsko a Bulharsko. Jejich úkolem je především výškově zmapovat povrch Měsíce, zaznamenat rozložení minerálů, provádět studium vlastností prostředí na selenocentrické dráze a měřit radioaktivitu lunárního povrchu. Sonda se pokusí detekovat přítomnost některých exotických prvků jako např. radonu, uranu a thoria.
Podle oficiálních informací schválila indická vláda realizaci druhé měsíční sondy Chandrayaan-2. Má vzniknout v mezinárodní spolupráci s Ruskem a vzlétnout by měla v letech 2011 až 2012. Na lunární povrch má vysadit robotické vozítko, které bude provádět chemické analýzy a vyhledávat přírodní zdroje. Rovněž se hovoří o snaze prokázat přítomnost vzácné molekuly helia He3, které se jeví jako perspektivní látka v energetice. V souvislosti s touto misí bude zapotřebí provést zásahy do vybavení pozemních středisek.


2008-09-16 - MAVEN

Další Scout k Marsu

NASA vybrala další robotickou misi určenou k výzkumu rudé planety. Sonda MAVEN [=Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN], jak už anglický název napovídá, má za úkol získat více detailních informací o atmosféře, vývoji klimatu a možnosti příznivých podmínek pro existenci života. Odstartuje v roce 2013 a náklady na ní jsou stanoveny na 485 mil. USD.
Výběr proběhl z dvaceti návrhů, které NASA obdržela jako odpověď na svoji výzvu (Annoucement of Opportunity) ze srpna 2006. Mise MAVEN byla vyhodnocena jako nejperspektivnější z hlediska možného vědeckého přínosu při nejnižším riziku.
Kdysi měl Mars hustou atmosféru a na povrchu vodu v tekutém skupenství. V průběhu dramatických klimatických změn většinu atmosféry ztratil. MAVEN bude zkoumat součásti atmosféry, které unikají do prostoru ještě dnes. Z toho by se dala extrapolovat historie planety do vzdálenější minulosti.
Vedoucím projektu (PI-Principal Investigator) je Bruce Jakosky z Laboratory for Atmospheric and Space Physics z Univerity of Colorado (Boulder). Univerzita obdrží v příštím roce 6 mil. USD na zahájení přípravy mise a vývoj technologie. Projekt řídí NASA Goddard Space Flight Center (Greenbelt, Md.). Sondu postaví firma Lockheed Martin (Littleton, Colo.). Konstrukce vychází z úspěšných modelů realizovaných satelitů Mars Reconnaissance Orbiter a 2001 Mars Odyssey. Hlavní práce na návrhu techniky začnou na podzim 2009.
Sonda MAVEN odstartuje koncem roku 2013 a k Marsu dorazí na podzim 2014. Po zabrzdění raketovým motorem přejde na eliptickou oběžnou dráhu ve výšce přibližně 150 až 6200 km. Osm vědeckých přístrojů bude provádět měření po dobu jednoho pozemského roku, což je asi polovina roku na Marsu. Sonda se má rovněž spustit až do výšky asi 130 km a přímo odebrat vzorky horní atmosféry. Kromě vlastního vědeckého poslání má sonda v průběhu primární mise i po jejím skončení sloužit jako retranslační stanice dalším robotickým průzkumníkům na povrchu planety.
Projekt MAVEN je zařazen do programu Mars Scout, což jsou malé a laciné sondy, které jsou řízeny systémem jedné jmenované osoby, označované jako Principal Investigator. Prvním realizovaným Scoutem je sonda Phoenix, která momentálně stále ještě pracuje na povrchu planety a jejíž mise byla prodloužena až do konce září.


2008-09-15 - Cassini

Status Report (2008-09-032008-09-09)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-09-09. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2008-09-03 dosáhl separační úhel (SEP) Slunce-Země-sonda minimální hodnoty 1.67°. Vyvrcholila tím současná sluneční konjunkce s maximální úrovní rušení rádiového signálu přicházejícího ze sondy. Formální konec konjunkce, kdy SEP překročí 5° nastane za pět dní. Do té doby se aktivity omezí na rádiové experimenty, při nichž bude mj. studována sluneční koróna. Tento experiment probíhá již od 2008-08-26 a naplánován je do 2008-09-15.
Téhož dne došlo k necílenému průletu kolem měsíčku Methone.
2008-09-05 Cassini detekovala dva nové prstencové segmenty vázané na miniaturní měsíčky Athene a Methone. Jedná se o další potvrzení domněnky, že malé vnější měsíčky obíhají planetu uvnitř částečných nebo úplných prstenců.
Separační úhel SEP se zvýšil 2008-09-05 nad 2°. V nejbližší době se předpokládalo odvysílání dat z přístrojů MAPS, které byly shromážděny během konjunkce.
2008-09-07 se separační úhel zvýšil nad 3° a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr] zahájil měření magnetosféry. Závěr dne pokrylo studium neosvětlené strany prstenců prostřednictvím infračervených spektrometrů VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2008-09-09 pokračoval přístroj VIMS v pátrání po severních polárních zářích (aurora). Současně měřil spektrometr MAPS magnetické a plazmové prostředí v době, kdy dráha sondy přetínala magnetické siločáry související s aurorální aktivitou. Posledním bodem denního programu bylo optické sledování měsíce Tethys.


2008-09-12 - Rosetta

Status Report (2008-08-16 až 2008-08-29)

Operace v uvedených dvou týdnech se soustředily na upřesnění dráhy v rámci přípravy na průlet kolem asteroidu (2867) Steins. Rosetta byla permanentně zaměřena na přibližující se cíl s občasnou změnou orientace kvůli opakované kalibraci přístrojů. Navigační snímky asteroidu byly pořizovány denně jak navigačními kamerami, tak úzkoúhlou kamerou OSIRIS.
Rezervované okno pro případnou korekci dráhy dne 2008-08-28 (CA-8d [=Closest Approach], tj. 8 dnů před největším přiblížením) nebylo využito. Poslední měření trajektorie nicméně předpokládá, že kvůli optimalizaci podmínek průletu bude nejméně ještě jedna úprava dráhy nutná. Termíny jsou zatím stanoveny na 2008-09-02 (CA-3d), 2008-09-04 (CA-36h) a 2008-09-05 (CA-12h).
Detektor SREM pokračoval v měření radiačního prostředí. Vědecké výsledky, kromě zpřesnění dráhových parametrů cíle, začala poskytovat i kamera OSIRIS. Na základě snímků z kamery byla sestavena tzv. světelná křivka asteroidu. Ostatní vědecké přístroje byly prozatím mimo provoz.
Spojení se sondou bylo navazováno každodenně, rádiové relace probíhaly přes evropské stanice New Norcia a Cebreros a americká zařízení DSN u Madridu a Canberry. Sedm relací bylo věnováno optické navigaci.
Dne 2008-08-29 se Rosetta nacházela 344.5 mil. km (2.3 AU) od Země, což představovalo 1149 s doby letu (19  min 9 s) rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 316.4 mil. km (2.11 AU) k asteroidu Steins méně než 6 mil. km.


2008-09-11 - Rosetta

Status Report (2008-08-03 až 2008-08-15)

Po dokončení prověrek užitečného vybavení, které probíhaly po většinu července, byla v srpnu zahájena kampaň sledování asteroidu (2867) Steins v rámci přípravy nadcházejícího setkání. Asteroid byl fotografován navigačními kamerami NAVCAM a hlavní vědeckou kamerou sondy OSIRIS. Navigační snímky byly pořízeny ve čtyřech termínech 2008-08-04, 2008-08-07, 2008-08-11 a 2008-08-14. Přesnost měření předčila očekávání a dovolila připravit první korekci dráhy TCM [=Trajectory Correction Manoeuvre].
Ve sledovaném období byl let sondy monitorován při čtyřech příležitostech stanicí New Norcia (termíny shodné s výše uvedenými navigačními okny) a v osmi případech americkými stanicemi sítě DSN.
Dne 2008-08-14, tři týdny před setkáním s asteroidem, se uskutečnila korekce dráhy letu. Motorický manévr byl zahájen v 11:42 UT a po době hoření t=113 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.128 m/s. Motory spotřebovaly 142.28 g pohonných látek. Korekce způsobila, že původní vzdálenost nejbližšího bodu průletu 554.2 km se zvětšila na 792.4 km, což dobře odpovídalo požadované výšce 800 km. Do setkání s planetkou 2008-09-05 bylo nicméně stanoveno několik dalších termínů pro případný dodatečný zásah do trajektorie.
Z vědeckého vybavení byla v činnosti zmíněná kamera OSIRIS a monitor radiačního prostředí SREM. Ostatní přístroje byly vypojeny.
Dne 2008-08-15 se Rosetta nacházela 314.5 mil. km (2.1 AU) od Země, což odpovídalo 1049 s (17 min 29 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 310.3 mil. km (2.07 AU) a k asteroidu (2867) Steins 15.7 mil. km.


2008-09-11 - Mars

Jak vznikly kaňony na Marsu?

O původu soustav hlubokých údolí na Marsu se dlouho vede odborná diskuse a jistě ještě nějakou dobu potrvá, než na tuto otázku dostaneme definitivní odpověď. Velice populární a rozšířená myšlenka, že byly vytvořeny v relativně krátkém období katastrofických záplav, se podle nejnovějších zpráv jeví jako málo pravděpodobná. Podle studie v Journal of Geophysical Research pocházející od autorů z University of California měly vzniknout dlouhodobým působením periodicky protékající vody obdobně jako je to na některých místech na Zemi s aridním a semiaridním charakterem. Citovaná studie reprodukuje výsledek počítačových simulací tvorby údolí na základě klimatického modelu Marsu.
Že byl Mars po nějakou dobu vlhký a teplý se dnes již bere jako prokázaný fakt. Nějaká katastrofická událost, o které v době před 3.5 miliardami let, kdy kaňony vznikly, nemusela být nouze - např. zásah planety obřím asteroidem - jistě mohla vytvořit na dobu stovek nebo tisíců let teplé a vlhké podmínky, jejichž následkem byly masívní záplavy. Tyto jevy by se ale musely promítnout do vzhledu povrchu Marsu i takovým způsobem, který nebyl zaznamenán. Voda by zaplňovala krátery a přelévala by se přes okraje. Přitom by vymílala v jejich stěnách koryta, která nejsou pozorována.
Pokud připustíme, že vlhké období trvalo delší dobu - min. 10000 let - a bylo doprovázeno dešťovými srážkami střídanými s obdobími sucha, měla by voda šanci vyhloubit kaňony a přitom nenarušit kompaktní kruhové tvary kráterů. Tento model se velice dobře osvědčil během počítačových simulací a podle autorů studie podpořil názor, že Mars byl vlhký a teplý delší dobu, v níž se střídaly deště s obdobími sucha, kdy se voda vsákla a odpařila.


2008-09-09 - Cassini

Status Report (2008-08-272008-09-02)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-09-02. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-08-27 sledovaly optické přístroje po dobu 11.5 h polární záře nad jižním pólem Saturnu. Mimo to probíhalo snímkování jednoho z měsíců proti hvězdnému pozadí k navigačním účelům úzkoúhlou kamerou ISS [=Imaging Science Subsystem].
Vědecká pozorování 2008-08-28 byla zahájena devítihodinovým sledováním prstenců planety spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Následovalo pětihodinové studium měsíce Rhea optickými přístroji ORS [=Optical Remote Sensing].
2008-08-30 bylo měřeno prostředí kolem Saturnu Spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Pokračovalo snímkování malých měsíčků za účelem upřesnění jejich orbitálních parametrů. Po dobu 13 h byl snímán "film" prstence F přístroji VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer], CIRS a ISS.
Dne 2008-09-31 prolétla Cassini necíleně kolem Titanu. Výzkum měsíce se prováděl přístrojem CIRS. ISS a CIRS pak pokračovaly v dlouhodobé kampani studia prstence F.
Od 2008-09-01 začalo období sluneční konjunkce, kdy se úhel SEP [=Sun-Earth-Probe] mezi Sluncem, Zemí a sondou zmenšil pod 3°. V souvislosti s tím byl spínač ovládající nouzové činnosti při dlouhodobé ztrátě spojení CLT [=Command Loss Timer] přestaven z normální hodnoty 90 h na 10 dní. Nastavená doba se bude postupně zkracovat až do 2008-09-07, kdy se znovu vrátí na obvyklý stav. Během sluneční konjunkce zůstává anténa orientovaná k Zemi a vědecký program je redukován na záznam vysílání rádiové aparatury a měření přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science], které nejsou na orientaci sondy závislé.
2008-09-02 prolétla sonda necíleně kolem měsíce Janus. Separační úhel SEP se snížil na 1.67°.


2008-09-08 - Rosetta

Průlet kolem planetky Steins

Sonda Rosetta dosáhla na své desetileté cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko prvního objektu v pásmu asteroidů mezi oběžnou dráhou Marsu a Jupiteru. V minulých dnech minula a zkoumala planetku (2867) Steins.
Rosetta proletěla kolem vesmírného tělesa ve vzdálenosti 800 km relativní rychlostí 8.6 km/s. K největšímu přiblížení došlo 2008-09-05 v 18:38 UT (SCET - čas na palubě sondy), resp. 18:58 UT (ERT - doba teoretického zaznamenání události na Zemi). Rozdíl 20 min mezi oběma časy je dán dobou letu rádiového signálu na momentální vzdálenost 360 mil. km.
Sonda minula cíl v malé vzdálenosti a při velké relativní rychlosti. Aby se optimalizovalo množství získaných vědeckých dat, bylo nutno udržovat po celou dobu průletu zaměření 11 zapojených přístrojů co nejpřesněji na planetku. Rosetta tudíž musela provádět rychlý přemet, blížící se k mezím, které umožňovala konstrukce sondy. Při těchto obratech, které řídila data z navigační kamery, nebylo možno udržovat zaměření parabolické antény k Zemi. Veškeré operace v kritických minutách tudíž probíhaly mimo kontrolu pozemního střediska. Sonda se natočila k planetce poprvé v 18:39 UT (ERT). Od 18:48 UT (ERT) ztratila sonda podle očekávání rádiové zaměření na Zemi. Spojení bylo obnoveno až v 20:14 UT (ERT) a první bity telemetrických informací začaly proudit do střediska DSN v Goldstone. Naměřené vědecké údaje pak byly předávány až po půlnoci následujícího dne. Veřejnost byla s předběžnými výsledky a prvními snímky seznámena na tiskové konferenci v poledne místního času dne 2008-09-06 ve středisku v Darmstadtu (SRN).
Asteroid (2867) Steins byl zařazen do skupiny E, což jsou tělesa složená převážně ze silikátů a bazaltů, ale o detailním složení víme zatím jen velmi málo. Na snímcích je vidět kamenný objekt tvaru dětské káči o efektivním průměru asi 5 km s obrovským kráterem na horní straně.
Rosetta je již 4.5 roku na cestě a ke svému konečnému cíli dorazí v roce 2014. Mezitím v červenci 2010 navštíví druhou planetku (21) Lutetia.


2008-09-08 - Cassini

Status Report (2008-08-202008-08-26)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-08-26. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-08-21 pozoroval systém RSS [=Radio Science Subsystem] společně se spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] prstence Saturnu, především tzv. "paprsky" tj. přechodné útvary připomínající výplet kola, které byly poprvé pozorovány během mise Voyagerů.
2008-08-22 se uskutečnil korekční manévr OTM-164 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor zahájil práci v 09:45 UT a po době hoření t=81.2 s změnil rychlost letu o Δv=13.5 m/s. Všechny subsystémy hlásily během operace nominální funkci.
Dne 2008-08-24 byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru kvůli zvýšenému riziku poškození během následujících průlet; oblastmi s vyšší koncentrací prachových částic. Téhož dne prováděl infračervený spektrometr CIRS [=Cassini Infrared Spectrometr] desetihodinové pozorování atmosféry planety a měřil zastoupení H2O a CO2 ve stratosféře v závislosti na geografické šířce.
2008-08-25 probíhala kampaň pozorování severního pólu Saturnu, které se zúčastnila kompletní sestava optických přístrojů ORS [=Optical Remote Sensing]. Po jejím dokončení byl sledován zákryt hvězdy γCru za prstenci.
2008-08-26 prolétla sonda necíleně kolem měsíce Atlas. Později, v době průletu nad pólem Saturnu, shromažďovaly přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] údaje o elektromagnetickém a plazmovém prostředí.


2008-09-07 - MESSENGER

Sluneční plachta navádí sondu k Merkuru

Dne 2008-09-04 oznámil řídící tým sondy MESSENGER, že korekce dráhy, původně plánovaná před nadcházejícím průletem kolem Merkuru, nebude zapotřebí. Je to tento rok už počtvrté, co byl motorický zásah do trajektorie letu zrušen. Co je toho příčinou? Mezi navigační techniky byla nedávno implementovaná metoda SRP [=Solar-Radiation Pressure], která používá k manévrování prostorem tlaku slunečního záření podobným způsobem, jako využívají plachetnice síly větru. MESSENGER se nyní blíží k Merkuru, nad jehož povrchem již podruhé proletí 2008-10-06.
Tlak slunečního záření je malý a klesá se čtvercem vzdálenosti od Slunce. Metoda SRP však na rozdíl od klasického použití motorů nepotřebuje žádné pohonné látky. Malý tah slunečního pohonu je nahrazen jeho dlouhodobým působením.
Průlety kolem Merkuru se předpokládají ve vzdálenosti asi 200 km. Při první příležitosti v lednu letošního roku se ještě spoléhalo na klasickou motorickou korekci. Po jejím vykonání se chyba zacílení zmenšila z původních 2000 km na 9.5 km. Místo toho, aby se motorky kvůli definitivnímu doladění trajektorie zapínaly ještě jednou, zvolil řídící tým opravu dráhy metodou SRP. Takto se jim podařilo, že sonda minula plánovaný bod v prostoru o pouhých 1.4 km. Manévr se provedl tři dny před nejtěsnějším přiblížením vhodným nakloněním panelů slunečních baterií. Po tomto úspěchu bylo rozhodnuto, že se SRP v rámci druhého setkání s planetou bude používat daleko intenzivněji.
Měsíc před druhou návštěvou Merkuru zůstává MESSENGER v dobrém stavu a všechny systémy pracují podle očekávání. Všechny přístroje, s výjimkou laserového výškoměru MLA [=Mercury Laser Altimeter], jsou v provozu. MLA bude zapojen až 2008-09-25 a nakonfigurován pro fázi setkání. Příkazové sekvence pro průlet jsou kompletní a testují se na simulátoru.
MESSENGER je asi 90.04 mil. km od Slunce a 140.9 mil. km od Země, což představuje asi 7.8 min doby letu rádiového signálu v jednom směru.


2008-09-07 - Cassini

Status Report (2008-08-132008-08-19)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-08-19. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-08-12 bylo dokončeno studium gravitačního pole měsíce Enceladus, které se realizovalo prostřednictvím rádiové aparatury RSS [=Radio Science Subsystem]. Vzhledem k délce pozorování byly do experimentu zapojeny postupně sledovací stanice Madrid, Canberra a Narrabri.
Dne 2008-08-15 minula sonda měsíc Titan. Jednalo se o tzv. necílený průlet ve vzdálenosti přibližně 300 tis. km. Kamery ISS [-Imaging Science Subsystem] pořizovaly po dobu 10 hodin snímky určené ke zlepšení globálního obrazu satelitu.
Vědecká pozorování 2008-08-18 se soustředila na jedenáctihodinové snímkování soustavy prstenců zařízením ISS. Fotografována byla Enckeova mezera a měsíček Daphnis.
2008-08-19 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Pallene a Pan. Aparatura RSS prováděla zákrytovou sondáž prstenců.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23