Novinky - říjen 2004

2004-10-29 - Cassini

Status Report (2004-10-20 až 2004-10-27)

Zatím poslední rádiové spojení se sondou navázala v uplynulém týdnu dne 2004-10-27 sledovací stanice DSN [=Deep Space network] Madrid. Cassini se nachází ve výborném stavu a systémy fungují normálně.
Minulý týden byl pro členy řídícího týmu velice vzrušující. Zlatým hřebem byl těsný průlet kolem Titanu, který se uskutečnil v noci z 2004-10-26 na 2004-10-27. Tomuto okamžiku však předcházela celá řada událostí.
Ve středu 2004-10-20 byly do palubního počítače přeneseny nové sekvence povelů, jejichž podstatnou částí byly instrukce pro vědecké přístroje během průletu.
V pátek 2004-10-22 se uskutečnil mítink věnovaný setkání s Titanem, na kterém byla mj. prezentována geometrie průletu a program vědeckého průzkumu. Během průletu budou v činnosti prakticky všechny vědecké experimenty.
2004-10-23 se uskutečnil korekční manévr OTM-004 [=Orbital Trim Maneuver], jehož hlavním účelem bylo doladit dráhu sondy před setkáním. Manévr byl zahájen v 07:29:28 UT. První údaje po jeho skončení ukazují, že korekce prováděná malými raketovými motorky RCS [=Reaction Control System] trvala 7 min 47 s a bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.38 m/s. Jednalo se o zatím nejdelší nepřetržité hoření motorků RCS. Zajímavé je, že předchozí korekce pomocí RCS se uskutečnila před více než rokem 2003-09-10. Od této doby se veškeré motorické manévry prováděly hlavním raketovým motorem.
Úspěch vědecké činnosti u Titanu závisel ve velké míře na podpoře komplexu DSN v Madridu. Předpověď počasí pro oblast Madridu předpokládala nízkou oblačnost a slabý déšť. Nebezpečné by mohly být silné deště, které by mohly způsobit ztrátu přenášených dat. Naštěstí meteorologové pracovali kvalitně a avizovaný slabý déšť neznamenal pro sledovací stanici žádnou komplikaci.
V noci ze čtvrtka (2004-10-26) na pátek (2004-10-27) minula sonda Cassini ve vzdálenosti 1176 km od povrchu Titan a na Zemi dorazily detailní snímky, spektra a radarová data. Jednalo se o zatím největší přiblížení k Titanu v dějinách kosmonautiky. Analýza získaných dat v současnosti pokračuje. Největší očekávání patřilo měření přístroje RADAR. Při průletu měl tento aparát zmapovat asi 1% povrchu měsíce. Na konci mise Cassini by měla být podobným způsobem prozkoumána asi čtvrtina Titanu.
Jedinou závadou během přiblížení byl postižen přístroj CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Na Zemi dorazila pouze nepoužitelná data. Bylo rozhodnuto spektrometr odpojit od napájení a znovu ho nabootovat. Po 24 h byl CIRS znovu připojen a od té doby pracuje podle předpokladů, nicméně problém se dále zkoumá.

2004-10-29 - MER

50 tisíc snímků z marsovských vozítek

Snímek předaný nedávno roverem Spirit a zachycující kalibrační terč (tzv. sluneční hodiny) s kouskem terénu v pozadí se stal jubilejním 50000. obrázkem předaným dvojicí vozítek MER [=Mars Exploration Rover] od ledna 2004.
Zásoba obrázků od záběrů mikroskopem po panoramatické snímky zobrazující kilometry vzdálené terénní útvary představují obrovskou pokladnici vědeckých informací. Na fotografiích se nacházejí nejenom povrchové objekty ale i Slunce, měsíce Phobos a Deimos a Země s Měsícem.
Uvedených 50 tisíc je dvakrát tolik než kolik dokázali vědci získat od všech tří předchozích přistávacích aparátů NASA: Viking 1, Viking 2 a Mars Pathfinder.
Pokud se počítají stereo přístroje za dvojici jednotlivých kamer pro levý a pravý snímek, má každý rover devět "očí". Většinu obrázků představují snímky stereoskopické panoramatické kamery. V případě Spiritu tvoří jejich poměr 35%, u Opportunity je to 32%. Barevné snímky z těchto kamer vznikají složením jednotlivých záběrů pořízených přes různé filtry. Složením jednotlivých obrázků se tvoří mnohdy rozsáhlé mozaiky. Úplné barevné panorama (360°) vyžaduje spojení více než 100 jednotlivých fotografií. Pokud je v činnosti panoramatická kamera, provádí se obvykle kalibrace barevnosti pomocí speciálního terče na vozítku. Při tom se pořizuje série snímků přes různé filtry, aby mohla být správně vyhodnocena skutečná barva Marsu. Není tedy divu, že zrovna kalibrační terč se stal jubilejním obrázkem z rudé planety. Kalibrační terč je totiž nejčastěji fotografovaným objektem.
Druhý nejvýznamnější podíl v zastoupení snímků mají v případě Spiritu přední kamery předcházení kolizí (HazCam). I tady se jedná o dvojici stereoskopických objektivů. Spirit musel překonat obrovskou vzdálenost skoro 3.6 km a kamery HazCam musely dodat asi 9% z celkového počtu snímků. Opportunity jezdila po Marsu poněkud méně (1.6 km) a snímky HazCam představují jen 3%. V zadní části vozítka se nachází druhá dvojice HazCam. Protože se používají především při couvání, je jejich vytíženost zhruba pětinová oproti předním kamerám.
Další kamery jsou, podobně jako panoramatická kamera, umístěny na stožáru a slouží k navigačním účelům (NavCam). Jedná se opět o stereoskopický pár objektivů, který má ovšem širší úhel záběru a nepoužívá barevné filtry. Spirit je používal v 7% a Opportunity v 6%.
Pro účely detailního průzkumu geologických objektů používají rovery kameru s mikroskopem na robotické ruce. Opportunity získala mikroskopem 4% snímků a Spirit 2%.
Kromě těchto kamer má sestupový aparát ještě jednu kameru (desátou) na spodku přístroje, která fotografovala Mars během klesání na padáku. Každá z těchto kamer pořídila pouze tři obrázky, které byly využity mj. pro identifikaci skutečného místa dopadu.
Viking Lander 1 předal od roku 1976 během 79 měsíců aktivní činnosti na Marsu 3542 obrázků, Viking Lander 2 za dobu 43 měsíců počínaje rovněž rokem 1976 dokázal pořídit 3043 snímků. Mars Pathfinder za pouhých 12 týdnů fotografoval okolí místa přistání 16635krát a jeho malé průzkumné vozítko Sojourner 628krát. Mise Mars Pathfinder se uskutečnila v roce 1997.

2004-10-29 - Saturn/Titan

Měření radaru naznačuje mladý aktivní povrch Titanu

První radarové obrázky povrchu měsíce Titanu ukazují velice komplikované geologické struktury, které by mohly být relativně mladé. Při průletu před několika dny bylo poprvé k průzkumu oblačností zakrytého povrchu měsíce použito zobrazovacího radaru. Radar na palubě Cassini vysílal signály směrem k Titanu a měřil dobu příchodu odražených paprsků. Pro radarové paprsky nebyla hustá atmosféra žádným problémem.
Při průletu v noci z 2004-10-25 na 2004-10-26 zmapoval radar asi 1% povrchu Titanu. Záběry zachycují část terénu na severní polokouli v oblasti, která zatím nebyla opticky zdokumentována. Zachycené detaily jsou menší než 300 m v průměru. I na tomto relativně malém území lze rozpoznat celou škálu různých typů terénu. Vidět jsou světlejší plochy, které představují členitý povrch a tmavé oblasti, které naopak odpovídají hladšímu terénu. Prozkoumaná plocha je ještě příliš malá na to, aby se dala jednoznačně vyloučit přítomnost jezer či moří tekutých plynů. Nepřítomnost impaktních kráterů naopak naznačuje, že se jedná o velmi mladý, geologickými procesy přetvořený terén.
Vědce zaujalo několik povrchových detailů ostře odlišených od okolí. Například útvar pracovně pojmenovaný "Si-Si" nebo "Halloween Cat" (volně přeloženo "Kočka Si-Si"), protože vzdáleně připomíná siluetu kočičí hlavy, je velmi tmavý a hladký a je obklopen světlým terénem. Vědci spekulují o tom, zda se nejedná o malé jezero. Podobné úvahy jsou ale zatím předčasné.
Z charakteru odražených radarových paprsků lze také usuzovat na složení povrchu. Jedna z prvních interpretací umožňuje uvažovat o tom, že povrch je pokryt organickými sloučeninami.
Optické zobrazovací kamery objevily na Titanu útvary pásového charakteru. Pruhy mohly vzniknout přemísťováním materiálu větrem, prouděním tekutých uhlovodíků nebo posunem jakýchsi ledových vrstev (obdoba známých pozemských ledovců). Na fotografiích lze rozeznat i několikanásobné vrstvy mlhy v atmosféře, která sahá až do výšky asi 500 km. Hustota atmosféry na povrchu je asi čtyřikrát větší než na Zemi.
Další setkání s Titanem absolvuje Cassini již 2004-12-13. O Vánocích se od orbitální části oddělí pouzdro Huygens a podle předpokladů sestoupí do atmosféry Titanu 2005-01-14.

2004-10-27 - Saturn/Titan

Poprvé jsou vidět povrchové detaily na Titanu

První analýza snímků a dalších dat získaných během včerejšího blízkého setkání kosmické stanice Cassini s největším měsícem Saturnu Titanem odkryla dosud nejpodrobnější povrchové detaily. Dále prokázala, že Titan v průběhu miliard let ztratil značnou část původní atmosféry.
Měření rozsáhlým souborem palubních přístrojů ukázalo neuvěřitelnou rozmanitost Titanu. Obrázky z kamer a zobrazovacích spektrometrů pracujících v infračerveném a viditelném oboru poskytly pohled na mozaiku tmavého a světlého materiálu na povrchu měsíce. Povrchová vrstva se zdá být přetvořena četnými geologickými procesy. I když bylo objeveno několik kruhových struktur, žádná z nich nemohla být jednoznačně identifikována jako impaktní kráter. Povrch Titanu se zdá být zcela neobvyklým prostředím a vědcům bude trvat delší dobu než pochopí zákonitosti jakými se utvářel a jakým způsobem lze pozorované detaily vyložit.
Iontový a neutrální spektrometr objevil větší zastoupení těžšího izotopu dusíku v poměru k jeho lehčí formě. Vědci se domnívají, že molekuly dusíku v horní vrstvě atmosféry jsou postupně odváty od Titanu, přičemž lehčí formy tomuto působení podléhají snáze.
Během průletu kolem Titanu bylo v činnosti jedenáct z celkem dvanácti souborů vědeckých přístrojů. Výsledky z deseti z nich dorazily na Zemi v pořádku. Na kombinovaném infračerveném spektrometru se projevila závada, jejíž příčiny se zkoumají.
Cassini se přiblížila k Titanu na minimální vzdálenost 1174 km. Během průletu byla sonda orientována přístroji k měsíci a parabolická anténa tudíž nemohla zprostředkovávat spojení se Zemí. K obnovení rádiového kontaktu došlo podle očekávání v 01:25 UT.
Titan je hlavním objektem průzkumu mise Cassini. Jako jediný měsíc ve Sluneční soustavě se vyznačuje hustou atmosférou, která má pravděpodobně podobné složení jako měla atmosféra Země krátce po svém vzniku a ještě před vznikem života. Po tomto průletu se má sonda přiblížit k Titanu ještě 44x a navíc má být začátkem příštího roku vysazeno na povrch pouzdro Huygens dodané Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Hlavním úkolem tohoto průletu bylo změřit vlastnosti atmosféry Titanu, aby bylo možno včas simulovat sestup pouzdra a případně upravit profil letu. Bližší poznání atmosféry je rovněž důležité pro další průlety, kdy má dojít k ještě těsnějším setkáním.

2004-10-27 - Cassini

První těsné přiblížení k Titanu

Informace a obrázky z prvního těsného průletu kolem měsíce Titan, které předala sonda Cassini, byly zachyceny 2004-10-27 v 01:25 UT sledovací stanicí Madrid (Španělsko). Podle předpokladů minula sonda oblačností zahalený největší měsíc Saturnu ve vzdálenosti přibližně 1200 km.
V okamžiku průletu, ke kterému došlo v 16:44 UT, se Cassini nacházela 1300 mil. km od Země. Součástí vědeckých výsledků je množství, pravděpodobně více než 500, obrázků z kamery v oblasti viditelného spektra. Signál putoval od Saturnu 1 h 14 min. Příjem dat bude pokračovat ještě několik hodin. Starosti působí technikům možnost prudkého deště ve Španělsku, který by mohl narušit rádiové spojení.

2004-10-21 - Cassini

Status Report (2004-10-14 až 2004-10-19)

2004-10-15 uplynulo již sedm roků od startu mise Cassini/Huygens. Poslední rádiové spojení bylo navázáno prostřednictvím stanice Goldstone dne 2004-10-19. Sonda se nadále nachází ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
Hlavní vědecké aktivity minulého týdne zahrnovaly snímání soustavy prstenců kamerovým systémem ISS, měření slunečního větru přístroji MAPS a diagnostické zkoušky zařízení RADAR. Začala kampaň průzkumu spojeného se vzdáleným průletem kolem měsíce Japetus. Pokračovala příprava na blízký průlet kolem Titanu, který se uskuteční příští týden ve vzdálenosti asi 1200 km.

2004-10-21 - MER

Konec října na Marsu z pohledu roverů Spirit a Opportunity

Začátkem října se na roveru Spirit objevil staronový problém s ovládáním kol. Stejná závada se vyskytla již dříve, ale bez zjevné příčiny krátce nato zmizela. Po dvou týdnech relativního klidu je tedy otázka jízdních schopností Spiritu opět na scéně. Technici z JPL pracují intenzívně na zjištění příčin zvláštního chování a jeho případném odstranění. Mezitím i při ztížených podmínkách dokázal rover 2004-10-17 popojet 3.67 m do požadovaného místa.
S roverem Opportunity mají inženýři naopak příjemné problémy. Opportunity z neznámých příčin začala vyrábět více elektrické energie, než tomu nasvědčoval dosavadní průběh snižování účinnosti solárních panelů a postup zimního období na Marsu.
Oba rovery mají úspěšně za sebou základní tříměsíční misi i její první prodloužení. Dne 2004-10-01 začalo již druhé prodloužení mise MER.
V prvních říjnových dnech zaznamenal řídící tým u roveru Spirit chybnou funkci systému, který brání kolům během jízdy, aby se vzpříčily do nevhodného směru. Každé přední a zadní kolo roveru je vybaveno motorkem (steering actuator) řídícím servopohon. Nastavuje směr, do kterého je kolo natočeno. Tyto motorky nemají nic společného s motory, které kola pohánějí. Řídící servopohony se zapínají a vypínají pomocí relé a právě toto relé je pravděpodobně příčinou pozorované chybné funkce.
Relé ovládají pravé přední a levé zadní kolo současně a 2004-10-01 nepracovala správně podle pokynů. Následné zkoušky neobjevily žádný problém a 2004-10-07 se rover pohyboval předpokládaným způsobem ke kameni "Tetl", kde se zdržel několik dnů podrobným výzkumem. Bohužel již 2004-10-13 se závada opět objevila a stav se stále v posledních týdnech nemění. Na Zemi probíhají zkoušky na modelu roveru a hledá se možnost uvést rover do plného operačního stavu. Ale i pokud by se to nepodařilo, je Spirit schopen pohybovat se po Marsu. Jízda by pouze byla obtížnější a místo dlouhých přejezdů by se muselo postupovat, zvláště v členitém terénu, v kratších oddělených krocích.
Rover Spirit prozatím urazil od přistání 3647 m, to je šestkrát více, než bylo cílem mise. V současnosti se nachází u vrstevnatého kamene "Uchben" v kopcích "Columbia Hils". Dvojče Opportunity dokázalo překonat 1619 m. Jeho poslední zastávka byla u zajímavého balvanu "Wopmay" uvnitř kráteru "Endurance".
O dodávku energie se u obou roverů starají solární baterie mající plochu asi 1.3 m². Bezprostředně po přistání v lednu 2004 dokázaly fotovoltaické články vyprodukovat zhruba 900 Wh denně. Podle předpokladů se výkon článků postupně snižoval. Příčinou bylo jednak usazování prachu na povrchu baterií a jednak změna ročního období. Postupně nastávala zima a slunce vycházelo stále méně nad obzor. V červenci již činil denní výkon baterií Spiritu jenom asi 400 Wh a poslední dva měsíce se stále pohyboval mezi 400 a 500 Wh.
Opportunity měla poněkud výhodnější podmínky než Spirit. Nachází se blíže k rovníku a pohybuje se na svahu přivráceném ke slunci. Z těchto důvodů se dařilo udržovat v červnu až srpnu dodávku energie mezi 500 a 600 Wh. Začátkem září se ale generovaná energie nečekaně a výrazně zvýšila. Posledních 10 týdnů činí výkon baterií více než 700 Wh denně. Možným vysvětlením by mohlo být, že se články samovolně očistily od prachu buď působením větru nebo odpadnutím zmrzlé prachové desky.

2004-10-18 - Deep Impact

Sonda se připravuje ke startu na kosmodromu Cape Canaveral

Sonda Deep Impact dorazila na Floridu, kde se má připravit ke startu, který je plánován na 2004-12-30. Kosmická stanice byla převezena od výrobce Ball Aerospace & Technologies, Boulder, Colo. (USA) a byla umístěna do dílen Astrotech Space Operations facility poblíž Kennedyho kosmického střediska na Floridě.
Úkolem kosmické sondy Deep Impact je dostihnout kometu Tempel 1 a vůči jejímu povrchu uvolnit měděný projektil (Impactor). K této události dojde 2005-07-04 ve vzdálenosti 133.6 mil. km od Země. Projektil o hmotnosti 372 kg a rozměru asi 1x1 m se srazí s kometou rychlostí 37000 km/h (10.3 km/s) a při tom vyhloubí kráter o rozměrech stadionu. Prolétající mateřská část sondy bude kosmický jev fotografovat a sbírat další vědecká data, která se dostanou k Zemi prostřednictvím sítě sledovacích stanic DSN. Efekty způsobené dopadem Impactoru na povrch komety bude možno pozorovat ze Země dokonce i amatérskými astronomickými dalekohledy.
Nejbližší procedurou v dílnách Astrotech bude vyložení sondy z přepravního kontejneru. Během týdne se má následně ověřit, jak přístroje přečkaly dlouhou cestu z Colorada. Do palubního počítače se nahraje letový software a spustí se série ověřovacích zkoušek a simulací. Otestovat se musí jednotlivé systémy a vědecké přístroje a chování sondy během letu v kosmickém prostoru včetně průletu kolem komety a operace spojené se samostatnou existencí Impactoru.
Dále bude nutno nainstalovat vysokoziskovou anténu. Důležitou etapou bude ověření funkce slunečních baterií. Poslední činností bude plnění nádrží pracovními látkami. Po skončení těchto prací bude kompletní sonda o hmotnosti 976 km upevněna na třetí stupeň nosné rakety Delta. Tato sestava bude uložena do transportní schránky a v polovině prosince převezena na startovní rampu. Zde bude po dalších zkouškách spojena se "zbytkem" rakety Delta 2 a nakonec bude instalován aerodynamický kryt.
Vzlet je plánován na 2004-12-30 ze startovního komplexu číslo 17, přičemž startovní okno trvá od 19:39 do 20:19 UT (14:39 až 15:19 místního času EST).
Vědci předpokládají, že materiál komety vyvržený při impaktu, bude totožný s původním materiálem, ze kterého se tvořila tělesa Sluneční soustavy. Z tohoto hlediska jsou vědecké výsledky mise očekávány s napětím.
Mise Deep Impact je součástí širšího kosmického programu Discovery. Je řízena University of Maryland, College Park, Md. (USA) ve spolupráci s Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif. (USA)

2004-10-18 - Rosetta

Status Report (2004-10-09 až 2004-10-15, dny mise: 221 až 227)

Uplynulý týden byl ve znamení závěrečných zkoušek v rámci druhé oživovací fáze. Vyžadovalo to rádiový kontakt se Zemí po většinu času. Spojení probíhalo střídavě přes stanice DSN (2004-10-12 až 2004-10-15) a středisko v New Norcia (denně). Veškeré plánované činnosti se podařilo dokončit včetně dodatečných testů přístrojů COSIMA (2004-10-11 a 2004-10-12) a RPC (2004-10-09 a 2004-10-10). Ověření činnosti experimentu ROSINA, původně chystané na 2004-10-11, bylo odloženo v důsledku stále probíhajícího vyšetřování příčin anomálního chování přístroje v uplynulém období. Některé činnosti se týkaly rovněž zkoušek systémů sondy a konfiguračních nastavení.
Dne 2004-10-09 byly pro tentokrát dokončeny ověřovací zkoušky přistávacího aparátu Philae.
2004-10-12 až 2004-10-14 proběhla druhá etapa sledování interferencí při současném zapojení téměř všech přístrojů na palubě. Do palubního počítače byl nahrán vylepšený software od firmy ASTRIUM, který by měl odstranit některé chyby, které se objevily při pozemních simulacích. Oba sledovače hvězd byly nastaveny na tzv. "prachovou" konfiguraci. 2004-10-14 byly zahájeny testy rádiového subsystému odzkoušením obou antén se středním ziskem v pásmech X a S.
Orientace sondy byla změněna tak, že osa +X nyní míří směrem k Zemi. V této poloze zůstane až do opětovného přiblížení k Zemi.
Dne 2004-10-15 se Rosetta nacházela 66.2 mil. km od Země, což představuje 3 min 40 s letu rádiového signálu v jednom směru.

2004-10-14 - Cassini

Status Report (2004-10-07 až 2004-10-13)

Poslední rádiové spojení v uplynulém týdnu navázala se sondou stanice Goldstone dne 2004-10-13. Stav aparatury zůstává stále výborný a přístroje pracují normálně.
Oproti předchozím obdobím byly minulé dny více věnovány pozorování pomocí kamerového sytému ISS [=Imaging Science Subsystem]. Pořizovala se série snímků prstenců, globální barevná mapa měsíce Japetus, spektrofotometrické snímkování měsíce Phoebe a celá řada pozorování malých měsíců. Posledně jmenovaná pozorování budou využita k přesnějšímu stanovení parametrů drah. Zobrazovací ultrafialový spektrograf UVIS pozoroval přechody hvězd za prstencem B.

2004-10-11 - Rosetta

Status Report (2004-10-02 až 2004-10-08, dny mise: 214 až 220)

Ve sledovaném týdnu byly dokončeny zkoušky zaměřování přístrojů do požadovaných směrů. 2004-10-04 se zopakovalo podobné měření s přístrojem ALICE, který vykazoval při posledních testech chybnou funkci. Získaná data byla následně odvysílána na Zemi a v současné době se zpracovávají. Na 2004-10-10 je v plánu ještě opakování zkoušky s přístrojem RPC.
Od 2004-10-05 byly obnoveny zkoušky přistávacího modulu. Prozatím všechny prověrky dopadly úspěšně. Výjimkou je přístroj ROMAP, který vykazoval větší spotřebu elektrické energie, než se předpokládalo. Po příčinách nestandardní funkce se pátrá.
Se stanicí byl v uplynulém týdnu udržován každodenní rádiový kontakt pomocí stanice New Norcia v Austrálii. 2004-10-07 byla rovněž využita jedna seance za přispění sítě DSN organizace NASA.
Dne 2004-10-08 se Rosetta nacházela 68.7 mil. km od Země a rádiový signál překonal tuto vzdálenost za 3 min 49 s.

2004-10-08 - Cassini

Status Report (2004-09-30 až 2004-10-06)

Zatím poslední rádiové spojení se sondou navázala sledovací stanice Madrid dne 2004-10-06. Podle telemetrických údajů se Cassini nachází ve výborném stavu a všechny systémy pracují normálně.
Na palubu sondy byla odvysílána a začala se vykonávat nová sekvence povelů pro další etapu vědeckého pozorování S04. Zahrnuje mj. pozorování prstenců Saturnu, sledování magnetosféry v ultrafialovém oboru a měření slunečního větru přístrojem MAPS.
2004-10-04 byl zveřejněn nový rozbor dráhy Cassini. Tato tzv. referenční trajektorie zvyšuje přesnost navedení pouzdra Huygens k Titanu a upřesňuje efemeridy družice a hlavních přirozených satelitů saturnu. Hlavní změnou oproti původní verzi referenční trajektorie je zmenšení výšky při druhém průletu kolem Titanu (Tb) z 2200 km na 1200 km a naopak zvětšení výšky při čtvrtém průletu (T3) z 1000 km na 1577 km.

2004-10-05 - Rosetta

Status Report (2004-09-25 až 2004-10-01, dny mise: 207 až 213)

Sledovaný týden byl zcela věnován pokračování zkoušek zaměřování sondy a jejích přístrojů do stanovených směrů, které započaly již 2004-09-23. Sonda byla natáčena až do extrémních poloh a přístroje skanovaly oblohu. Obecně bylo konstatováno, že testy proběhly úspěšně, nicméně se objevilo několik drobných závad na přístroji ALICE, VIRTIS (několik chybových hlášení) a OSIRIS (závada při otevírání předních dvířek). Pozorování přístroji ALICE a RPC bylo odloženo až na období od 2004-10-04.
Kvůli intenzívním pracím bylo nutno udržovat se sondou každodenní rádiové spojení prostřednictvím stanice New Norcia. Tentokrát se ESA obešla bez asistence sítě DSN provozované americkou organizací NASA.
Dne 2004-10-01 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 70.9 mil. km od Země a rádiový signál putoval 3 min 56 s v jednom směru.

2004-10-01 - Cassini

Status Report (2004-09-23 až 2004-09-29)

Poslední rádiové spojení se sondou bylo v uplynulém týdnu navázáno 2004-09-29 pomocí sledovací stanice DSN Madrid. Stav sondy je nadále výborný a systémy pracují normálně.
Hlavní vědeckou náplní bylo v uplynulých dnech sledování magnetosféry Saturnu v ultrafialovém oboru pomocí spektrografu UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a pozorování slunečního větru přístroji MPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Navigační tým pořizoval dvakrát denně snímky, pomocí nichž byla upřesňována dráha sondy a doplňovány údaje o trajektoriích měsíců planety. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] pokračoval ve fotografování Saturnu a jeho prstenců.
V průběhu sledovaného týdne bylo na Zemi odesláno 1205 snímků ISS (od začátku vědeckého pozorování v lednu 2004 již celkem 25525) a 74 souborů VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] (celkem 5410).

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23