Novinky - říjen 2007

2007-10-31 - MESSENGER

Dlouhá sluneční konjunkce

MESSENGER vstoupil 2007-10-26 do období sluneční konjunkce, což znamená, že se z hlediska pozemského pozorovatele ocitl za Sluncem. Řídícímu středisku v JHU-APL zbývá jen velmi krátká doba, než poruchy způsobené průchodem rádiových vln kolem slunečního disku zesílí a znemožní na delší dobu řádnou komunikaci se sondou. Podle zkušeností se očekává, že za týden až dva bude kontakt zcela přerušen.
I když současná konjunkce je nejdelší takovouto událostí - má trvat 47 dní, není první v dosavadním průběhu letu. Předchozí konjunkce začala 2006-10-17, těsně před příletem sondy k Venuši 2006-10-24, a trvala asi jeden měsíc, přičemž dva týdny bylo spojení zcela znemožněno. Řídící tým se z předchozího průběhu mise poučil a na současnou etapu se řádně připravil.
2007-10-17, ještě v bezpečné pozici, byla provedena velká motorická změna dráhy (viz zpráva z 2007-10-24) a po ní se započalo s postupným vypínáním vědeckého vybavení s výjimkou přístroje GRS [=Gamma-Ray Spectrometer]. Ten byl sice ponechán v zapnutém stavu ale v tzv. spánkovém režimu, v němž je ho možno udržovat alespoň na bezpečné teplotě bez dozoru ze Země.
Palubní počítač dostal instrukce, v nichž je povoleno fungovat alespoň 54 dní, aniž by byly systémy uvedeny do bezpečnostního režimu. Pokud by nebylo konjunkce, zůstala by maximální povolená prodleva mezi rádiovými relacemi obvyklý jeden týden. Tento týden dostal MESSENGER další pokyny, kterými se bude sonda řídit až do poloviny prosince. Mimo jiné se bude MESSENGER jednou denně otáčet. Tím by se měla vylepšit situace s postupným saturováním gyroskopů a s udržováním orientace.
K stanovení polohy v prostoru byla vyvinuta vylepšená metoda nazývaná DDOR [=Delta Differential One-way Ranging], která je doplňkem k běžným měřením na Dopplerově principu. Metoda DDOR využívá jako referenčních bodů kvasarů. Spolu s rádiovými stanicemi DSN a velice přesným měřením času dokáže upřesnít úhlové polohy sondy na nebeské klenbě. Přesnou trajektorii sondy bude potřeba znát hned poté, co 2007-12-19 skončí současná sluneční konjunkce a MESSENGER bude muset provést konečné úpravy dráhy před prvním průletem kolem Merkuru 2008-01-14. K dráhovým korekcím bude mít středisko tři příležitosti v prosinci a další dvě v lednu.

2007-10-27 - Cassini

Status Report (2007-10-17 až 2007-10-23)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-10-23. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-10-18 byla zahájena krátká pozorovací kampaň měsíce Hyperion. Vědecké přístroje studovaly barevnost povrchu a upřesňovaly rotaci tělesa. V nejmenší vzdálenosti kolem měsíce prolétla Cassini necíleně dne 2007-10-19. Koncem týdne se pak kamery zaměřily na měsíc z větší vzdálenosti a snímky byly použity ke stanovení parametrů oběžné dráhy.
2007-10-19 byla provedena pravidelná čtrnáctihodinová dekontaminace detektoru kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
2007-10-22 došlo k necílenému průletu kolem Titanu. Při této příležitosti snímkovaly kamery ISS stereoskopicky celý disk měsíce, zatímco spektrometr VIMS prováděl globální mapování a CIRS analyzoval molekuly nitrilů, uhlovodíků a oxidu uhličitého v závislosti na geografické poloze. Již dříve bylo zjištěno, že zastoupení plynů v atmosféře se mění podle zeměpisné šířky a navíc podle ročního období. CIRS dále shromažďoval informace o tepelné struktuře stratosféry Titanu.
Dalšího dne, 2007-10-23, minula necíleně Cassini dalších několik malých satelitů. Necílené průlety jsou takové, při nichž se neprovádí žádné zvláštní úpravy dráhy - sonda se zkrátka nachází náhodou ve správný okamžik na dobrém místě. Charakteristickou vlastností necílených průletů je to, že se odehrávají většinou ve značné vzdálenosti, která činí několik tisíc až milion kilometrů. Tentokrát se v přijatelné vzdálenosti vyskytly měsíce Tethys, Enceladus, Mimas, Rhea a Dione.
Byl dokončen zákrytový rádiový experiment na orbitě číslo 51 a zákrytové pozorování Saturnu přístrojem CIRS.

2007-10-25 - Chang´e 1

Čína se vydala k Měsíci

Start první čínské družice Měsíce Chang´e 1 se uskutečnil podle plánu dne 2007-10-24 v 10:05 UT. Sonda se prozatím pohybuje na oběžné dráze kolem Země, odkud bude 2007-10-31 navedena směrem k Měsíci a na selenocentrickou dráhu přejde 2007-11-05.

2007-10-25 - Plánované projekty

Planetární sondy ESA po roce 2015

Evropský vesmírný program si stanovil priority pro období mezi roky 2015 až 2025. Na zasedání výboru SSAC [=Space Science Advisory Committee], konaném ve dnech 2007-10-17 a 2007-10-18 v Paříži byli z padesáti předložených návrhů vybráni následující kandidáti na budoucí vědecké mise.
Laplace - expedice k Jupiteru, zaměřená na výzkum vzájemného působení planety a jejích měsíců, soustavy v mnohém připomínající samostatný planetární systém. Dalším z cílů bude podrobný průzkum měsíce Europa a možných podmínek výskytu života v oblasti mezi ledovou vrstvou a kamenným pláštěm měsíce. K dosažení cílů mise je v návrhu vyslání tří sond, jejichž přidruženým úkolem bude sledování magnetosféry samotného Jupitera a turbulentních změn v atmosféře. Vzhledem k charakteru mise se počítá s úzkou spoluprací s NASA.
Tandem - mise k Saturnu, zaměřená na výzkum měsíců Titan a Enceladus, a to jak z orbitálních drah, tak i přímo v terénu. Nejvyšším zájmem opět bude zjišťování podmínek možných pro vynik života (Enceladus), základním výzkumem pak historie a vývoj obou měsíců. Za tímto účelem budou sestrojeny průzkumné prostředky zahrnující orbitálních části, tři sondy určené pro sestup a nově i průzkumný balón, od jehož působení v atmosféře Titanu si vědci mnoho slibují. Opět se předpokládá užší spolupráce s NASA, přičemž která z misí Jupiter x Saturn bude realizována dříve záleží na výsledcích jednání se zahraničními partnery.
Marco Polo - návštěva blízkozemního asteroidu, sběr vzorků a návrat zpátky na Zemi. Projekt se bude zabývat vznikem a vývojem Slunečního systému a rolí malých těles na vznik a vývoj Země a pozemského života. Vlastní sonda se bude skládat z mateřského satelitu, v jehož vybavení bude i přistávací aparát s návratovou kapslí. Celá mise by měla proběhnout ve spolupráci s japonskou vesmírnou agenturou JAXA.
Další projekty doporučené SSAC se už netýkají průzkumu těles solárního systému. Jsou to Cross-scale (12 sond studujících plazmové prostředí kolem Země), mise Dark Energy (pátrání po temné hmotě a energii), Plato (hledání exo-planet) a Spica (infračervená observatoř).

-mk-

2007-10-24 - MESSENGER

MESSENGER nabral kurs k Merkuru

2007-10-17 provedl MESSENGER ve vzdálenosti 250 mil. km od Země velice důležitou motorickou operaci. Po ní nabral kurs k prvnímu setkání s Merkurem, k němuž se přiblíží 2008-01-14.
Manévr DSM-2 [=Deep Space Maneuver] byl rozdělen do dvou částí a uskutečnil se pod dohledem řídícího střediska JHU-APL. V 22:00 UT byl zapálen hlavní velký motor a po době o něco delší než 5 min, během níž bylo spotřebováno asi 70 kg dvousložkových pohonných látek, bylo dosaženo změny rychlosti Δv=226 m/s.
V 22:30 UT přišly ke slovu menší manévrovací motorky, které za následující 2 minuty činnosti upravily rychlost o dalších 1.4 m/s. Tímto zážehem se dosáhlo přemístění paliva v hlavní nádrži a změny polohy těžiště tak, že se celá soustava stala stabilnější pro další zamýšlenou etapu letu. Snížilo se nebezpečí, že se budou muset příští měsíc provádět zásahy do orientace sondy, která se bude v té době nacházet ve sluneční konjunkci (takřka v zákrytu se Sluncem), tedy v době zhoršených komunikačních možností.
DSM-2 byl druhým z pěti plánovaných korekčních manévrů tohoto charakteru a kladl vyšší požadavky na přesnost provedení, než je tomu u všech ostatních. DSM-1 se uskutečnil 2005-12-12 a nasměroval MESSENGER k Venuši. DSM-3 se chystá na 2008-03-17 a vrátí sondu podruhé k Merkuru. DSM-4 se očekává 2008-12-06 a jeho úkolem je připravit třetí průlet kolem planety v září 2009. Poslední DSM-5 přijde na řadu 2009-11-29 a ten již přivede MESSENGER do bodu, z něhož přejde na orbitu kolem Merkuru v březnu 2011.
Po úspěšné korekci DSM-2 teď sondu čeká nejprve zmíněná dlouhá sluneční konjunkce a pak začne příprava a zkoušky před první návštěvou Merkuru. Před tím je možnost v prosinci uskutečnit ještě dvě drobné úpravy dráhy TCM-19 [=Trajectory Correction Maneuver] a TCM-20. Pro MESSENGER tak končí dlouhý tříletý přelet mezi planetami a můžeme se těšit na první obrázky a data od Merkuru, který byl poprvé a naposled zkoumán stanicí Mariner 10 v sedmdesátých letech minulého století.

2007-10-23 - Chang´e 1

Upřesněn termín startu

Podle oficiální zprávy z 2007-10-22 se start první čínské měsíční družice Chang´e 1 uskuteční ve středu 2007-10-24 v 18:00 místního času (tj. 10:00 UT) ze střediska Xichang nosnou raketou Long March 3A {=Dlouhý pochod}.
Upřesnění vydané o den později hovoří o startovním okně v rozmezí 2007-10-24 až 2007-10-26. Očekává se, že 2007-10-31 bude sonda navedena na trajektorii k Měsíci a 2007-11-05 vstoupí na selenocentrickou oběžnou dráhu.
Startu, kromě 2000 platících diváků, mají být přítomni i experti z cizích kosmických organizací. Mluvčí čínské kosmické agentury při této příležitosti zdůraznil, že Čína vítá spolupráci v kosmických programech. Mimo jiné by se ráda stala 17. členem participujícím na projektu mezinárodní kosmické stanice ISS.
Pokud mise Chang´e 1 dopadne podle očekávání, v roce 2012 by se měla Čína pokusit o automatické měkké přistání na Měsíci a v roce 2017 o návrat vzorků povrchového materiálu.

2007-10-23 - Rosetta

Korekce před příletem k Zemi

2007-10-18 byl zapálen raketový motor sondy Rosetta, který doladil trajektorii letu tak, aby se mohlo uskutečnit setkání se Zemí v polovině listopadu.
Rosetta má za sebou již dva průlety kolem planet, kterých bylo využito k razantní změně dráhy, prostřednictvím tzv. gravitačního manévru. Rok po startu minula poprvé Zemi, letos v únoru Mars a následující setkání bude tudíž již v pořadí třetím rendezvous s planetou.
K druhému průletu kolem Země dojde 2007-11-13 v 20:57 UT ve výšce 5301 km nad Tichým oceánem při relativní rychlosti přibližně 12.5 km/s (45000 km/h).
Prozatím poslední korekce dráhy byla zahájena 2007-10-18 v 16:01 UT, kdy se těleso sondy začalo podle programu natáčet tak, aby tah raketových trysek mířil do správného směru. Zážeh se uskutečnil v 17:06 UT a motorky byly v činnosti 42 s. Po jejich vypojení se sonda zorientovala opět tak, aby vysokozisková anténa mířila k Zemi. Celá operace proběhla automaticky, protože během ní nebylo udržováno spojení s řídícím střediskem. Signál z Rosetty byl znovu zachycen v 18:39 UT na australské stanici New Norcia.
Výsledek dráhové korekce se vyhodnocuje. Existuje ještě rezerva na definitivní doladění trajektorie, se kterou se počítá 2007-11-01.
Poslední (čtvrtá) úprava dráhy s gravitační planetární asistancí se uskuteční v listopadu 2009, kdy se Rosetta opět přiblíží k Zemi. Mezitím ale 2008-09-05 navštíví svůj první skutečný cíl, planetku Steins.

2007-10-23 - Saturn

Na Titan jedině s deštníkem!

Nedávná infračervená pozorování, prováděná astronomy z University of California (Berkeley) na zařízeních Very Large Telescope (VLT) v Chile a K.M. Keck Observatory na Havaji odhalují přítomnost metanového mraku, který svou velikostí a zároveň umístěním vysoko v atmosféře hravě pokrývá západní vrcholky hlavního kontinentu Titanu, Xanadu a zajišťuje vytrvalé ranní přeháňky.
Metanový déšť je pravděpodobně způsoben podobnými procesy jako na Zemi: vlhkostí obtěžkané mraky jsou větrem hnány na pobřeží i úbočí hor, kde kondenzují v déšť. Tento déšť je kupodivu pozorován pouze v okolí světadílu Xanadu a mnohdy se mění až v husté mlhy. S obvyklou pravidelností se pak vyjasňuje okolo půl jedenácté dopoledne místního času, což při jedné otáčce rovnající se šestnácti dnům pozemským vychází přibližně na třetí den po východu Slunce.
Titan, s atmosférou složenou převážně z dusíku, připomíná rané počátky Země. Předchozí pozorování naznačovala, že celý měsíc je zahalen do uhlovodíkového oparu, jehož nejvyšší vrstvy dosahují výšky až 500 km. Díky teplotám okolo -183°C se chemikálie jako metan, etan vyskytují jak v tekuté, tak pevné formě. Blízko pólů měsíce Titan se proto rozprostírají jezera uhlovodíků, velmi podobné těm pozemským a pravidelně doplňované metanovými dešti. To potvrzují i pozorování sondy Cassini, která zachycuje oblaka etanu nad severním pólem měsíce. Výsadkový modul Huygens (ESA) byl dokonce sestrojen k přímému měření relativní vlhkosti metanu během sestupu atmosférou Titanu a několik snímků z místa přistání zachycuje metanová oblaka ve výšce 25-30 km. Všechny tři složky - oblaka, déšť a jezera - jsou přímým důkazem atmosférického cyklu, podobného tomu na Zemi. Jedinou větší odchylkou (kromě chemického složení) je velikost kapiček v metanovém mračnu - dosahují velikostí min. 1 mm, což je asi 1000x více než-li na Zemi a zároveň jsou rozmístěny mnohem dál od sebe, čímž jsou obtížněji detekovatelné.

-mk-

2007-10-23 - Cassini

Status Report (2007-10-10 až 2007-10-16)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2007-10-16. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Na základě všech uskutečněných radarových pozorování byla sestavena doposud nejúplnější mozaika topografických detailů kolem severního pólu měsíce Titan. Krajina je hustě poseta velkými jezery uhlovodíků. Obdobný ráz má i jižní polární region. Podrobnosti viz http://saturn.jpl.nasa.gov/news/press-release-details.cfm?newsID=782.
2007-10-15 bylo připomenuto 10. výročí startu sondy Cassini. Bylo zahájeno týdenní jednání vědecké skupiny projektu, jehož se zúčastní jak vědečtí pracovníci, tak i členové řídícího týmu. Na jednání se má mj. probírat upřesněný model atmosféry Titanu na základě měření při průletech T30, T32 a T36.
Téhož dne se rozběhly činnosti související s aktualizací nového palubního letového softwaru.

2007-10-17 - Saturn

Gejzíry na měsíci Enceladus

Nedávná analýza snímků pořízených sondou Cassini (NASA) potvrdila domněnku, že pozice gejzírů, vyvrhujících z povrchu Saturnova měsíce Enceladus proudy drobných ledových částic, se shoduje s teplotně aktivními oblastmi v okolí jižního pólu, na zlomech, pracovně nazývanými "tygří pruhy" (tiger stripes).
Pro celkovou analýzu byly zpracovány snímky za poslední dva roky od chvíle, kdy byly tyto teplotní anomálie objeveny. Veškeré výtrysky byly přiřazeny čtyřem základních zlomům a jejich pozice upřesnily pohledy z několika úhlů. Téměř ve všech případech došlo ke shodě s infračervenou mapou měsíce, pořízenou již dříve spektrometrem sondy Cassini. Určení těchto pozic bylo jistě nesnadné, neboť navzdory tomu, že některé výtrysky dosahují výše až 1000 km nad povrch měsíce, jejich pozorování je možné pouze v protisvětle, na hraně měsíčního kotouče. Zbylé výtrysky, ke kterým nebylo možno zatím přiřadit žádnou oblast s vyšší teplotou, zřejmě musí počkat na novou infračervenou mapu měsíce.
Prozatím uvažovaná teorie, vysvětlující existenci gejzírů, vychází totiž nejen z vlastních tepelných zdrojů měsíce Enceladus, ale bere v potaz i gravitační působení Saturnu a slapové síly, které mohou způsobovat tření v okolí zlomů. Starší údaje se proto nemusí shodovat s novějším pozorováním. Další průzkum je plánován na březen 2008, kdy se sonda Cassini přiblíží daleko více povrchu měsíce a zaměří se především na chemický rozbor jednotlivých gejzírů. Kombinace vyšších teplot, vody a organických látek může vytvářet prostředí přijatelné pro život a jestliže je planeta Mars v tomto směru vyloženě zklamáním, Saturnovy měsíce poskytují daleko širší možnosti.

-mk-

2007-10-17 - Chang´e 1

Start za několik dní

První čínská lunární sonda odletí koncem tohoto měsíce. Přípravy ke startu vstoupily do závěrečné fáze. Sdělila to oficiální místa 2007-10-16. Sonda a nosná raketa se nacházejí na kosmodromu a předstartovní zkoušky jsou téměř kompletní.
Šéf Komise pro vědu, technologii a průmysl národní obrany k tomu uvedl, že vhodný termín startu je buď duben nebo říjen. Nakonec padla volba na říjnové datum s ohledem na počasí a astronomické podmínky.
Sonda Chang´e 1 je vybavena mj. špičkovými kamerami a rentgenovým spektrometrem, které umožňují z oběžné selenocentrické dráhy mapovat prostorově povrch Měsíce, analyzovat měsíční prach a studovat kosmické prostředí mezi Zemí a Měsícem.
Další etapou ambiciózního čínského lunárního programu by mělo být měkké přistání a vysazení pohyblivého vozítka v roce 2012. Třetím krokem k osvojení letů na Měsíc bude vysazení robota sbírajícího vzorky materiálu, které budou následně odeslány k pozemským analýzám.
Dosti překvapivou zprávou je, že zájemcům (pouze čínským státním příslušníkům) o sledování začátku cesty sondy Chang´e 1 nabídla kosmická agentura 2000 kusů vstupenek (za cenu odpovídající asi 107 USD) na kosmodrom Xichang. Diváci si budou moci zvolit jedno ze tří pozorovacích stanovišť. Dvě jsou ve vzdálenosti 2.5 km a třetí 4 km od místa startu.

2007-10-17 - Venuše

Co je za silným skleníkovým efektem?

Na právě probíhající výroční konferenci American Astronomical Society's Division of Planetary Sciences v Orlandu (Florida) byl prezentován zajímavý objev, učiněný sondou Venus Express (ESA), toho času zkoumající planetu Venuši z oběžné dráhy. Mohl by vysvětlit, co stojí za velice intenzivní skleníkovým efektem pozorovaným na Venuši. Objev byl učiněn infračerveným atmosférickým spektrometrem (SOIR), na jehož činnosti se podílejí vědci z Francie, Belgie a Ruska.
Jedním ze způsobů zkoumání atmosféry Venuše je i pozorování západů Slunce za planetou, díky čemuž lze rozlišit jednotlivé vrstvy a zastoupení plynů v plynovém obalu planety. K údivu všech byla měřením zjištěna neznámá spektrální čára 3.3 µm, ke které nebylo možno přiřadit žádnou z běžných molekul. Původně se výzkumníci domnívali, že se jedná o nějakou organickou sloučeninu, ale ani zde nesouhlasilo spektrum se známými látkami. Pozorování byla proto ponechána bez komentáře a začalo intenzivní hledání neznámé látky.
Shodou okolností v téže době řešil tým NASA podobný problém, ovšem ve spojitosti s Marsem. Při práci na havajských teleskopech také Američany trápila spektrální čára 3.3 µm. V prosinci 2006 proto američtí vědci kontaktovali tým SOIR, zda-li se při své práci nesetkal s něčím podobným a jejich iniciativa nezůstala bez odezvy - následným porovnáním obou spekter vyšlo najevo, že jsou identická. S tím se již dalo pracovat.
Atmosféru na Marsu i na Venuši tvoří z 95% CO₂, i když na Venuši je atmosférický obal podstatně hustší. Americký tým přišel s myšlenkou, že hledaná látka by mohla být vzácná molekula CO₂, v níž je jeden kyslíkový atom standardní (8 protonů a 8 neutronů), zatímco druhý je izotop s 8 protony a 10 neutrony. Podobné sloučeniny jsou přítomny i na Zemi, tvoří asi 1% z celkového množství CO₂. Nezávislým zkoumáním tří týmů - ruského, amerického a francouzského - bylo nakonec potvrzeno, že hledanou molekulou je skutečně zmíněná vzácná sloučenina. Tím jsou ovšem (alespoň prozatím) vysvětleny i pekelné podmínky, které panují na Venuši. Těžší varianta CO₂ totiž dokáže absorbovat daleko více energie, než-li typický zástupce oxid uhličitý a jelikož je ho přítomno v atmosféře Venuše asi 250000x více, než-li na Zemi, zdá se být jeho příspěvek ke skleníkovému efektu této planety více než nesporný.

-mk-

2007-10-16 - Projekt MER

Rovery na Marsu - zelená na další rok

NASA již popáté prodloužila anabázi nesmrtelných roverů Spirit a Opportunity. Oba robotičtí geologové, pracující na opačných polokoulích Marsu, dostali povolení pokračovat v průzkumu rudé planety patrně až do roku 2009. Prodloužená mise a vědecký výzkum, který se bude provádět, závisejí nicméně na tom, jestli se podaří udržet produktivitu a mobilitu obou strojů. Prozatím i přes drobné potíže pokračují rovery v úspěšné práci a zásobují pozemské vědce záplavou zajímavých dat.
Robotická dvojčata přistála na Marsu v lednu 2004, tzn. před 45 měsíci a za úspěch bylo tehdy považováno, pokud přečkají v drsných podmínkách alespoň 90 dnů. Tato doba se nyní zdá být směšně krátká v porovnání se skutečností, činící více než tisícovku dnů. Rovery se nacházejí daleko od místa prvního kontaktu s povrchem planety a nezdá se, že by se chystaly odejít do důchodu. Opportunity v září začala sestupovat do kráteru o průměru 800 m a hloubce 70 m, vůbec největšího kráteru, který vozítka navštívila. Spirit provádí výzkum na vyvýšené plošině vulkanického původu, nacházející se v údolí mezi kopci, které poprvé spatřily kamery z místa přistání tyčit se na obzoru, a jež se zdály v daný okamžik nedosažitelně daleko.
Hlavní cíl -získat důkazy o přítomnosti vody na planetě - už byl v obou případech splněn. Opportunity dodala měření, která svědčí o dlouhodobém výskytu vlhkého prostředí s podmínkami, kdy se mohl dokonce objevit život na mikrobiální úrovni. Krajina v okolí Spiritu zase poskytla horniny, které jeví znaky přetvoření ve vodním prostředí.
Ke dnešnímu datu překonal Spirit 7.16 km a na Zemi odeslal více než 102 tisíc snímků. Opportunity má za sebou 11.57 km a lidé se jejím prostřednictvím seznámili s 94 tisícovkami obrazů z dalekého světa.

2007-10-16 - Měsíc

Úvahy o japonském měsíčním programu

Podle vyjádření japonských vědců, Japonsko plánuje intenzivní výzkum Měsíce, zakončený vytvořením stálé, dlouhodobě obyvatelné základny. Vše odstartovala čerstvě vypuštěná sonda Kaguya, následovat bude automatické přistání v roce 2012 a nakonec transport měsíčních vzorků na Zemi v roce 2018.
Výpravy člověka na Měsíc by chtělo Japonsko realizovat již ve větší mezinárodní spolupráci až po roce 2020. V úvahu připadají tradiční partněři, sdružení okolo výstavby ISS, ale je také možné představit si klub Japonsko, Indie, Čína, jakkoliv se to zdá v nynějších, spíše konkurenčních vztazích vyloučené.
Japonská kosmická agentura (JAXA) se nicméně nesoustředí pouze na průzkum Měsíce, jejími dalšími aktivitami jsou studium Merkuru, Venuše, Jupiteru a ve spolupráci s ESA také výzkum Marsu.

-mk-

2007-10-15 - Jupiter

Smršť objevů sondy New Horizons

Od průletu sondy New Horizons kolem největší planety solárního systému uplynulo už tři čtvrti roku, přesto vědecká pozorování, která byly získána jaksi mimochodem, nepřestávají astronomickou komunitu neustále překvapovat.
Na své cestě k planetě Pluto využila sonda New Horizons průletu okolo Jupitera k dalšímu zvýšení své rychlosti. Došlo k němu 2007-02-28 a doba trvání expedice k hlavnímu cíli se tak zkrátila o celé tři roky. Celkově šlo již o osmou návštěvu Jupitera pozemskými sondami a opět došlo k novým objevům a zpřesněným pozorováním. Ve výčtu nejzajímavějších objevů stojí pozorování blesků v oblasti pólů planety a studium životního cyklu amoniakových mračen naznačující skutečně turbulentní atmosférické děje. Pokus najít nějaká tělesa větší než 1 km v systému prstenců, které by mohly být zdrojem materiálu prstenců - kromě známých pastýřských měsíců Metis a Adrastea - skončil bohužel bezvýsledně. Úchvatná je struktura erupcí sopek na měsíci Io, první detailní snímky Malé červené skvrny (má již poloviční velikost Velké červené skvrny), dráhy nabitých částic pohybujících se v překvapivě dlouhém magnetickém ohonu planety a především aktualizovaný pohled na hlavní systém měsíců a Jupiterových prstenců. Od ledna 2007 provedla sonda více jak 700 pozorování, z toho nejvíce během osmi dnů nejtěsnějšího průletu. Jde o více jak dvojnásobný počet plánovaný jinak pro trpasličí planetu Pluto. Program pozorování byl pečlivě připraven, aby doplnil údaje z dřívějších misí, především posledních poznatků sondy Galileo.
Velká pozornost byla věnována měsíci Io, jednomu ze čtyř největších měsíců. Sonda sledovala celkem 11 různých aktivních sopek, z toho tři zcela nové a jednu čerstvou erupci vystupující až do výšky výšce 320 km nad vulkánem Tvashtar. Mohla tak být zdokumentována celá trasa vyvrženého materiálu, od nejžhavějšího magmatu až po zmrzlé kusy vracející se zpět na povrch. Podle pořízené infračervené mapy se na měsíci Io nachází minimálně 36 sopek; teplota magmatu se pohybuje okolo 1000°C, podobně jako na Zemi. Atmosféra měsíce je tak zároveň neustále doplňována plyny, jež jsou nad jednotlivými vulkány dobře patrné. Od dob sondy Galileo bylo zaznamenáno na povrchu nejméně 20 geologických změn, není proto divné, že měsíc Io získal status nejaktivnějšího tělesa sluneční soustavy.
Sonda New Horizons se nyní nachází na půl cesty mezi Jupiterem a Saturnem, 1.19 miliardy km od Země. Širší zprávu o zatím dosažených pozorováních je možno nalézt na
http://www.sciencemag.org/cgi/content/summary/318/5848/215.

na základě příspěvku -mk- upravil AH

2007-10-15 - Cassini

Status Report (2007-10-03 až 2007-10-09)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2007-10-09. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity uplynulého týdne zahrnovaly měření teplot v troposféře a tropopauze pomocí infračerveného spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a sledování prstence F. Další vědecká činnost byla omezena kvůli nadcházející aktualizaci letového softwaru.
Dne 2007-10-05 došlo k výpadku proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch] na vyhřívacím elementu číslo  2 spektrometru CIRS ve chvíli, kdy bylo topení odpojeno. Příslušný algoritmus vzniklou závadu bezodkladně opravil. Jako již v řadě podobných případů (dnešní měl již pořadové číslo 22) byl pravděpodobnou příčinou zásah paprskem galaktického záření.
Tentýž den byla na programu úprava dráhy OTM-131 [=Orbit Trim Maneuver], která měla za úkol vyladit oběžnou dráhu po posledním setkání s Titanem. Operace byla provedena hlavním motorem, který zahájil činnost v 18:45 UT. Po době hoření t=8.17 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=1.3 m/s. Všechny subsystémy se při korekci chovaly podle předpokladů.

2007-10-14 - Stardust

Nová příležitost pro vysloužilou sondu

Projekt Deep Impact, jehož hlavní nápln byl cílený zásah komety Tempel 1 čtyřmetrákovým projektilem vzbudil svého času zaslouženou pozornost. Fotografie kamer z mateřské sondy i přímo ze samotného impaktoru těsně před dopadem oblétly celý svět. Málo se proto ví, že vědecká část mise, zabývající se následným zkoumáním struktury vzniklého kráteru již tak úspěšná nebyla. Důvodem je složení komety, která je s největší pravděpodobností tvořena jak z celistvého materiálu, tak i z vrstev velmi jemného prachu. Sondě Deep Impact se zřejmě podobnou prachovou oblast podařilo zasáhnout, čímž bylo následné vědecké zkoumání v podstatě zmařeno oblakem zvířených částic. Než se prach usadil, minula sonda kometu nezmenšenou rychlostí a dopadová plocha pro zmizela v nenávratnu.
Je proto zadostiučiněním pro všechny zúčastněné, že šance na opětovný průzkum komety Tempel 1 je stále aktuální. Postará se o něj sonda Stardust, která po své fenomenální kometární misi spojené s návratem vzorků na Zem (návratové pouzdro bylo dosud nejrychleji přistávajícím tělesem) a svému výbornému technickému stavu čekala na svou reaktivaci. Té se jí dostalo právě při této příležitosti a další proud vědeckých dat by nás měl zahrnout již za 4 roky, tj. v roce 2011. Svým způsobem to bude výhoda, neboť nyní již vědci vědí, na co přesně se zaměřit. Kromě samotného kráteru to bude především zkoumání povrchových změn, které vyvolá průlet komety okolo Slunce. Dalším zajímavým úkazem, který stačila sonda Deep Impact vyfotografovat je oblast vzdáleně připomínající pozemské usazeniny z okolí řek. Je-li tato poněkud nestandardní vrstva pozůstatkem nárazů z dob formování komet, případně jde o jakousi formu eroze během opakovaných průletů okolo Slunce (oběžná doba je 6.5 roku) není stále jasné.
Dodatečný průzkum komety Tempel 1 sondou Stardust vyjde jen na 15% ceny plnohodnotné mise.

-mk-

2007-10-12 - Komety

Ulysses prolétl ohonem komety

Četnost a rozložení komet ve Sluneční soustavě je asi taková, jako je ryb v jezeře. Občas nějakou vidíte, ale přímo zachytit a prozkoumat nějakou už chce pořádnou dávku štěstí. Sonda Ulysses takové štěstí měla a její nepředpokládaný průzkum komety přišel s poněkud překvapujícím pozorováním.
V únoru tohoto roku sonda Ulysses zcela náhodou prolétla ohonem komety McNaught, 260 mil. km od jejího jádra a spektrometrem SWICS [=Solar Wind Ion Composition Spectrometer] zjistila nezvykle velké zpomalení slunečního větru, procházejícího ohonem - ze 700 km/s na 400 km/s. Poprvé u komet byly také v její "atmosféře" zjištěny kyslíkové ionty O3+ (místo obvyklých 8 elektronů má atom kyslíku pouze 5 elektronů a tudíž se jeví navenek jako kladně nabitý). Nejpravděpodobnější vysvětlení proto vychází z úvahy, že ionty solárního větru při prostupu kometárním ohonem komety McNaught odeberou některé z jejích elektronů, byť za cenu citelného zpomalení. Pozorování je to velmi nečekané, protože již v roce 1996 sonda Ulysses prolétla ohonem komety Hyakutake a žádné výraznější změny v chování solárního větru nezpozorovala. Teoretikové budou muset proto pozměnit své dosavadní počítačové modely interakcí ve Sluneční soustavě a přijít s daleko podrobnějším výkladem.
Faktem zůstává, že vzájemné ovlivňování slunečního větru s kometárním chvostem je zájmem astronomů již po desetiletí a zejména díky tomuto jevu byl učiněn v roce 1958 objev vlastního slunečního větru. Pozorováním komet bylo totiž zjištěno, že nezávisle na vlastní pozici komety během jejího putování okolo Slunce kometární ohon směřuje vždy ven ze Sluneční soustavy.

-mk-

2007-10-12 - Opportunity

Začíná skutečná práce v kráteru

O roveru Opportunity bylo v posledním období jen málo informací. Pravidelné týdenní status reporty, v nichž se popisovala činnost den za dnem, se objevovaly na obvyklých webových stránkách jen sporadicky a mnoho týdnů nebylo takto zdokumentováno vůbec.
Opportunity stejně jako druhý rover Spirit přečkala dlouhotrvající prachovou bouři, kdy hrozilo vážné nebezpečí definitivní ztráty cenných strojů. Nicméně i toto nebezpečí v průběhu srpna ustoupilo a vozítko s relativním dostatkem elektrické energie zahájilo pozvolna práce, které muselo kvůli bouři přerušit. Hlavním úkolem bylo překročit hranu kráteru "Victoria" a naučit se pohybovat v novém terénu, dřív než se přistoupí k systematickému vědeckému průzkumu.
První krůčky v kráteru byly velice opatrné, vůbec první kontakt se svahem kráteru v místě "Duck Bay" trval jen velice krátce a rover okamžitě vyjel zpět na okolní planinu. V dalších pokusech už byl řídící tým odvážnější a postupně zkoušel další operace na skloněném terénu. Bylo třeba vyzkoušet všechny myslitelné manévrovací postupy a zároveň ověřovat, jestli bude možné kráter po provedeném průzkumu stejnou cestou opustit. Rover se přitom pohyboval jen velmi blízko okraje kráteru. V dnešním krátkém článku z JPL bylo oznámeno, že poslední krok zkoušek, při němž se zjišťovalo podkluzování kol na hraně terénní mísy byl dokončen a následně se Opportunity vrátila na svah, odkud zahájí několik týdnů trvající studium.
Den 2007-10-12 zastihl Opportunity v poloze, v níž jen dvě ze šesti kol zasahovaly dovnitř kráteru. Na konci dne se už ale vozítko nacházelo 20 m daleko uvnitř "Victorie". Prvním cílem analýz bude světlá deska obnažených kamenů, která by měla obsahovat zakonzervovanou historii vzájemného působení atmosféry planety a horniny v průběhu miliónů let. Takových zajímavých skalisek je uvnitř kráteru spousta a Opportunity se s takovým geologickým bohatstvím nesetkala za celých 44 měsíců dosavadní mise. Na tomto místě nezbývá než znovu zopakovat notoricky známý fakt, že původně byla plánována životnost roveru na pouhé tři měsíce.

2007-10-10 - LRO, MSL

Ruské přístroje na amerických sondách

Představitelé NASA a ruské kosmické agentury Roscosmos podepsali 2007-10-03 dohodu o zařazení dvou ruských vědeckých přístrojů jako součástí misí Lunar Reconnaissance Orbiter (2008) a Mars Science Laboratory (2009).
Neutronový detektor Lunar Exploration Neutron Detector bude pátrat po známkách vodního ledu na povrchu i pod povrchem Měsíce. Zároveň bude zjišťovat dávky radiace, kterým mohou být vystaveni kosmonauti při budoucích lunárních misích. Na marsovské vozítko MSL bude umístěn přístroj Dynamic Albedo of Neutrons instrument s podobným zaměřením - měření vodíku uvolňovaného interakcí neutronů s povrchem Marsu. Oba přístroje vznikly v Ruské akademii věd.

-mk-

2007-10-09 - Výhledové technologie

Foton-M3 je zpět na Zemi

V Horkých novinkách z 2007-09-19 byla zveřejněna krátká zpráva o ruské družici Foton-M3, na jejíž palubě byly umístěny mezinárodní experimenty sloužící mj. jako zkouška zařízení pro budoucí planetární mise. Družice se 2007-09-24 po dvanácti dnech strávených na oběžné dráze vrátila zpátky na Zemi. Zejména díky práci 65 inženýrů v řídícím středisku v Kiruně (Švédsko) a v ruském CUPu v Moskvě byla mise zcela úspěšná (ESA vyslovila zvláštní poděkování ruské straně) a všech 43 vědeckých experimentů nyní prozkoumají jednotlivá evropská laboratorní pracoviště.

na základě příspěvku -mk- upravil AH

2007-10-08 - Astrometrie

Unikátní hvězdný katalog

V roce 1989 byla vypuštěna sonda Hipparcos (High Precision Parallax Collecting Satellite, ESA), první a na dlouhou dobu také poslední zařízení svého druhu, zabývající se přesným měřením vzdáleností jednotlivých hvězd a hvězdných seskupení. Svým technickým vybavením umožnila zpřesnit polohy 100000 hvězd, oproti pozemským pozorováním 10x až 100x. Výsledky měření byly publikovány v roce 1997 v katalozích Hipparcos a Tycho, které jsou do dnešní doby nepřekonané.
Katalog Hipparcos je zaměřen více vědecky a sleduje chování až 120000 hvězd a hvězdných seskupení, katalog Tycho vznikl jako neplánovaný doplněk a zachycuje pozice až miliónu hvězd (poslední verze Tycho-2 z roku 2000 udává dokonce již 2.5 mil. hvězd). Svým záběrem je nejvíce používaný k orientaci satelitů ve vesmíru. Díky panu Floor van Leeuwen z Univerzity v Cambridgi byla nyní všechna původní pozorování z katalogu Hipparcos opět zpracována za pomoci vylepšených algoritmů, čímž bylo dosaženo v některých specifických případech dalšího, až dvojnásobného zlepšení přesnosti. Rychlost zpracování dat se také zvýšila - z šesti měsíců před dvanácti lety na týden (při použití stolního počítače). Nová verze katalogu Hipparcos je v tištěné formě již k dispozici, v on-line podobě bude publikována příští rok.
Další astrometrická mise je plánována na rok 2011 opět pod hlavičkou agentury ESA a oficiálním názvem Gaia. Její výsledky budou publikovány v roce 2020.

-mk-

2007-10-08 - Juno

Nosná raketa pro sondu k Jupiteru

2007-10-03 oznámila NASA, že pro zajištění startu sondy Juno k Jupiteru vybrala firmu Lockheed Martin, konkrétně její speciální organizaci Lockheed Martin Commercial Launch Services se sídlem v Littletonu (Colorado).
Kontrakt ve výši 190 mil. USD zahrnuje vypuštění nosné rakety Atlas V model 551, procedury při integraci nosiče a užitečného zatížení a potřebnou podporu při sledování a příjmu dat a telemetrie.
Kosmická sonda má odstartovat v srpnu 2011 z Cape Canaveral Air Force Station na Floridě a bude navedena na meziplanetární trajektorii k Jupiteru. K cíli dorazí Juno v srpnu 2016 a z oběžné dráhy bude zkoumat atmosféru, gravitační pole a magnetosféru planety. Vědeckým cílem je pochopit procesy vzniku planety a její vývoj. Vedení mise sídlí na Southwest Research Institute v San Antoniu.
Další podrobnosti o projektu Juno jsou např. na stránkách
http://juno.nasa.gov

2007-10-07 - Nové technologie

Jaderný zdroj pro budoucí mise

NASA se rozhodla urychlit a především znovu vrátit na scénu koncept energetického zásobování kosmických prostředků jaderným zdrojem. Jde o kontroverzní krok, kritizovaný zejména ze strany ekologicky smýšlejících občanů, kteří se obávají znečištění životního prostředí, pokud by došlo k havárii při startu, nicméně z hlediska zkoumání vzdálenějších vesmírných těles jediný opodstatněný.
Ukázal to třeba letošní červenec na Marsu, kdy téměř došlo ke kritickému výpadku jinak velice odolných marsovských roverů Spirit a Opportunity z důvodů zastínění slunečního záření, ale např. i úspěšná mise Cassini, objevující nové světy planety Saturn mj. díky energii ze tří radioizotopových termoelektrických generátorů (RTG), není možné, aby meziplanetární mise stojící stamiliony a více dolarů spoléhaly jen na omezené energetické možnosti solárních panelů. Z tohoto důvodu budou od roku 2013 vybavovány středně nákladové mise novým, jaderným energetickým systémem s uzavřeným Stirlingovým okruhem ASRG [=Advanced Stirling Radioisotope Generator]. Tato novinka, vyvíjená firmou Lockheed Martin Astronautics na podnět Ministerstva energetiky USA, se oproti současným RTG generátorům vyznačuje až čtyřnásobným energetickým výkonem. Cílem takto vybavených misí budou vnější oblasti solárního systému, měsíce obřích planet a asteroidy v Kuiperově pásu, na jejichž průzkum nedočkavě čeká vědecká komunita.
Podle studie vážené International Academy of Astronautics (IAA) by (pilotovaný) průzkum malých těles a asteroidů mohl být dobrou alternativou nákladných pilotovaných letů k Měsíci. Na podobných expedicích by se daly vyvinout technologie budoucí výpravy k Marsu, aniž by se musela budovat základna na Měsíci a přitom by se jednalo o stejně atraktivní a vzrušující cíle. Hovoří se o expedicích k asteroidům přibližujícím se k Zemi a k měsícům Phobos a Deimos u Marsu. Využití jaderných energetických zdrojů je v těchto případech naprosto nezastupitelné.
Návrhy prvních misí kategorie Discovery a Scout, při nichž by došlo k nasazení ASRG, by měly do "hlavního stanu" NASA dorazit do 2007-11-30.

-mk-

2007-10-06 - Cassini

Status Report (2007-09-26 až 2007-10-02)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-10-01. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Na pozemské sledovací stanici DSS-63 [=Deep Space Station] se dne 2007-09-26 vyskytla porucha, která vyřadila přijímací zařízení na nějakou dobu mimo provoz. Byla přijata nouzová opatření, která ovšem nestačila tomu, aby se zachránila data vysílaná 2007-09-27. Teprve 2007-09-28 se podařilo doručit na Cassini povely, kterými se přerušilo vysílání naměřených dat a předala instrukce spektrometru CIRS, aby shromáždil nejcennější vědecká data z průběhu setkání s Titanem T36.
2007-09-28 došlo k úpravě dráhy letu OTM-130. Jednalo se o optimalizaci výšky průletu nad Titanem (T36), ke kterému mělo dojít 2007-10-01. Manévrovací motorky RCS byly zažehnuty v 18:59 UT a po době hoření t=14.375 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.024 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2007-09-29 prolétla Cassini necíleně kolem měsíců Dione, Enceladus a Telesto. Enceladus byl snímkován kamerami ISS, které se soustředily na záběry s vysokým rozlišením prasklin jdoucích kolmo na "tygří škrábance" poblíž pólu. Měsíc byl dále sondován radarem. Dione se podrobila další části globálního mapování a unikátnímu radarovému studiu. Přístroje CIRS a VIMS pozorovaly variabilitu terénu poblíž kráteru Amata.
Pozorování ledových měsíců pokračovala barevnou fotometrií/polarometrií tělesa Tethys a topografickým a geodetickým studiem limbu Japeta. Přístroje pozorovaly přechod Japeta před měsícem Epimetheus a objektu Tethys před Calypsem.
2007-10-01 došlo k průletu kolem Titanu ve výšce 975 km. Nejbližší bod ležel nad -60° zeměpisné šířky. Jednalo se o druhý průlet nad jižní hemisférou měsíce. V okamžiku největšího přiblížení byl v činnosti hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], který je součástí souboru přístrojů MAPS. Měl za úkol stanovit složení a teplotní strukturu atmosféry a ionosféry. Radar v režimu SAR [=Synthetic Aperture Radar] sondoval jižní pól a prováděl mapování v globálním měřítku rovníkové oblasti na hranici mezi tmavým a světlým terénem přibližně na 1.4° s.š. a 209° z.d. ISS pořizoval mozaiku barevných záběrů Titanu v rozlišení 1.4 až 1.7 km/pixel.

2007-10-05 - Měsíc

Čína chce zabydlet Měsíc

V oblasti dobývání Měsíce plánuje Čína vytvoření stálé lunární základny po roce 2020. Oznámila tak oficiálně 2007-09-26 Čínská vesmírná agentura. Za tímto účelem vyšle Čína k Měsíci řadu podpůrných robotických misí a základní průzkum zakončí vysazením člověka na jeho povrchu.
V roce 2003 vypustila Čína na oběžnou dráhu svého prvního taikonauta, jako třetí v pořadí - po bývalém SSSR a USA, a nyní jsou již v plném proudu závěrečné testy lunární sondy Chang'e 1, s termínem startu na konci tohoto roku. Následovat jí budou další automatické mise, rozšířené o přistání, sběr vzorků a jejich návrat zpět na Zemi. Konečně krátká pilotovaná expedice bude předcházet výstavbě samotné základny, jejímž heslem je "zůstat a žít dlouhou dobu". Samotní Číňané jsou si vědomi, že Měsíc jako oběžnice Země je obrovská základna, která si sama udržuje svoji dráhu a nepotřebuje žádnou údržbu. Faktem je, že chtějí naplno využít zdejších surovinových zdrojů a při jejich zpracování poněkud extrémních teplot, které panují jak v osvětlených, tak neosvětlených oblastech Měsíce.
Aby toho nebylo málo, chce se Čína společně s Ruskem účastnit základního průzkumu Marsu v roce 2009, ačkoliv této misi nebude jistě přikládána taková priorita jako průzkumu Měsíce, neboť o ten se v asijském regionu soupeří s Japonskem a Indií.

-mk-

2007-10-03 - Mars

Studenti hledají vodu na Marsu

V minulých šesti měsících se mohlo více jak 1500 studentů z jednotlivých škol po celém světě zapojit do projektu NASA, který by se dal stručně charakterizovat jako hledání nejpravděpodobnějších míst na Marsu s výskytem vody. Za tímto účelem byl vyčleněn pozorovací čas kamery HiRISE družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), během něhož bylo možno prozkoumat dvanáct konkrétních oblastí Marsu, vybraných studenty. Účast mladých lidí v prvním kole byla vskutku mezinárodní a tak se do projektu zapojili nejen školy z USA, ale např. i z Maďarska, Indie a dokonce Nepálu. Ze všech pozorování je vítěznými "vědeckými" třídami vybrána "fotografie týdne" a zveřejněna na
http://hirise.lpl.arizona.edu.
Studenti z Phoenixu doporučili např. pro svá pozorování oblast Iberus Vallis poblíž sopečného útvaru Elysium Mons. Z Maďarska byl zase vybrán návrh na prozkoumání povrchu jižně od Euripus Mons, blízko kráteru Hellas, kde jsou dobře rozpoznatelné vrstvy pravděpodobně ledovcového původu.
NASA se tímto způsobem snaží oslovit mladší generaci potenciálních vědců a nabízí jim možnost být "členem" vědeckého týmu ještě během základního výzkumu (snímkování planety sondou MRO končí až v listopadu 2008). Mise MRO je vůbec velmi otevřená veřejnosti a pohledy z nejlepšího snímkovacího zařízení, které se momentálně nachází v blízkosti Marsu jsou publikovány takřka v reálném čase.
Studenti a učitelé, kteří mají zájem o zkoumání Marsu se mohou stále registrovat na adrese
http://quest.nasa.gov/challenges/hirise.
Galerie dalších snímků jsou k dispozici např. na
http://marsoweb.nas.nasa.gov/HiRISE.

-mk-

2007-10-02 - Nové technologie

Jak se udržet na asteroidu?

Vědci z MIT (Massachussettský technologický institut) přišli s myšlenkou specifického upoutání astronautů na kosmickém tělese o malé hmotnosti pomocí systému vzájemně propojených lan. Tato technologie by mohla být využita při podrobném výzkumu asteroidů pilotovanými expedicemi, případně během návštěvy, která by měla nebezpečnou planetku odklonit z kolizní dráhy se Zemí.
Problém, který nejvíce vzbuzuje obavy konstruktérů je ten, že není přesně známo, jak povrch asteroidů vlastně vypadá. Podle typu asteroidu může jít o pevnou skálu, ale i o mix částeček velikosti písku až štěrku, na kterém je případné uchycení kotevních lan v podstatě nemožné. Teprve u těles o průměrné velikosti nad 8 km se dá uvažovat o tom, že by mohli kosmonauti postupovat při výzkumných pracích i bez jištění, ale i zde by se museli pohybovat velmi opatrně, jinak by se mohli stát nedobrovolnou oběžnici okolo místa svého dočasného pobytu. Předpokládá se proto spoutání asteroidu do smyček velmi lehkých lan, která by u menších objektů provedli přímo astronauti, u větších samostatně naváděné raketky. Tato lana by pak sloužila přímo k uchycení výzkumníků pomocí standardních karabin (jako na ISS), nebo i jako záchytný bod pro pohonný systém, který by změnil dráhu nebezpečného objektu.
Zbývá jen dořešit otázku, co v případě, kdy se lana zaříznou do nepříliš pevného povrchu a stanou se tak vlastně nepotřebnými...

-mk-

2007-10-01 - Nové technologie

Scarab bude nacvičovat vrtání mimozemských hornin

Vývojáři z Robotics Institute of Carnegie Mellon University's School of Computer Science zkonstruovali čtyřkolového robota Scarab, prototyp, který v pozemských podmínkách otestuje technologie použitelné při výzkumu mimozemských terénů. Jde především o vrtnou soupravu kanadského výrobce, chemickou laboratoř k analýze množství vodíku, vody a dalších chemických prvků, nový orientační systém, využívající nízkoenergetických laserů použitelných za naprosté tmy a malý radioizotopový zdroj energie, pohánějící robota i v podmínkách lunární noci.
Vrtná souprava je určená k průzkumu do hloubky 1 m. Je umístěna ve středu vozidla o půdorysu přibližně 1x1.2 m a její stabilizace proti účinkům točivého momentu je vyřešena novým systémem zavěšení kol, kdy si v případě potřeby celý robot v podstatě "sedne" na zem. To je nutné, neboť z předpokládaného výkonu radioizotopového generátoru okolo 100 W vychází váha celého roveru zhruba 250 kg, což není na vrtací práce mnoho. Z uvedeného výkonu je odvozena také rychlost celého zařízení - maximálně 10 cm/s.
Systém pružného zavěšení kol zajistí nejen pevné usazení během vrtných prací, ale dokáže zvýšit i světlost podvozku až na 0.5 metru a vyřešit tak mnoho obtížných terénních situací. Celý robot bude vyroben z uhlíkových kompozitů a v polních podmínkách bude zkoušen již na konci tohoto roku.

-mk-

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23