Novinky - listopad 2006
Listopad je pro řídící tým Rosetty naplněn
usilovnou činností. Všechny aktivity směřují k blížícímu se průletu
kolem Marsu v únoru 2007. Před touto událostí je nutno určit přesnou
trajektorii a případně ji upravit a v neposlední řadě provést sérii
zkoušek systémů a přístrojů.
Sonda byla ke svému cíli - kometě
67P/Churyumov-Gerasimenko - vyslána složitou cestou, vedoucí kolem
několika planet. Průlety kolem hmotných těles jsou využívány pro postupné
urychlení letu. Ke kometě se tak dostane umělá stanice o hmotnosti, která
by (při daném výkonu použité nosné rakety) nemohla být do bodu setkání jinak
vůbec dopravena. První těsný průlet spojený s gravitačním manévrem má
už Rosetta za sebou. V prvním případě
se v březnu 2005 přiblížila k Zemi. Únorové setkání bude tedy druhou
příležitostí. Třetí gravitační urychlení absolvuje sonda znovu u Země
2007-11-13.
Kvůli přesnému zamíření vykonala nedávno Rosetta
už dvě motorické úpravy dráhy letu, a to 2006-09-29
a 2006-11-13. Do nejmenší vzdálenosti od rudé
planety se dostane 2007-02-25, kdy se přiblíží
na pouhých 250 km. Přesnost navedení je v tomto případě naprosto
zásadní, proto řídící tým ve středisku ESOC [=European Space Operations Centre]
v Německu velice detailně sleduje skutečnou trajektorii a je připraven
uskutečnit ještě další doladění dráhy 16 a 7 dní před příletem k planetě.
Skutečnost, že se sonda přiblíží na velice malou vzdálenost bude patřičně
využita i jiným způsobem. Za pomocí palubních přístrojů na orbitální části
i na přistávacím aparátu Philae bude planeta
pozorována po dobu několika týdnů kolem největšího přiblížení a přístroje
budou současně kalibrovány. Vědecké operace budou zahájeny začátkem ledna
a formálně ukončeny koncem března 2007. Přístroje jsou počínaje proto od
tohoto týdnu intenzivně prověřovány. Testy zahrnují zapojení přístrojů a
zkoušky jejich zaměření. Trvat by měly asi jeden měsíc.
Mezi 2007-01-02 a 2007-01-03
Rosetta "nažhaví" palubní kameru OSIRIS
a pokusí se sledovat asteroid (21) Lutetia,
který se pohybuje v hlavním pásu mezi drahami Marsu a Jupitera. Za dobu
36 hodinové kampaně by měla být stanovena alespoň rotace planetky. Tato
informace bude použita pro důkladnější přípravu pozorování tohoto objektu
v červenci 2010, kdy se k němu Rosetta přiblíží na pouhých 2000 km.
Hlavní pozorování Marsu proběhne v intervalu asi 20 h před největším
přiblížením až několik týdnů po něm. Před tímto obdobím budou mít prioritu
operace související s technickou stránkou průletu. Jestliže se např. při
zkoušce 2007-01-07 ukáže, že tepelné podmínky a
charakter osvětlení sondy nezaručují úplnou bezpečnost, mohou být vědecké
operace částečně či zcela zrušeny. V každém případě tři hodiny kolem
okamžiku největšího přiblížení budou vědecké přístroje vypojeny a sonda bude
uvedena do zákrytové konfigurace. Vlastní průlet stínem Marsu potrvá 25 minut.
V této době nebudou fotovoltaické články vyrábět elektrickou energii.
V činnosti zůstane jen několik přístrojů na Philae,
protože přistávací modul má svůj vlastní energetický systém, nezávislý na
orbitální části.
Sonda má v plánu snímkovat kamerami povrch a pomocí zobrazujících spektrometrů
sbírat údaje o vlastnostech atmosféry planety. Studováno bude rovněž vzájemné
působení atmosféry a slunečního větru a parametry radiačního prostředí. Na
snímcích by měly být zachyceny i dva měsíce Marsu - Phobos a Deimos.
Pro další osud mise ale bude nejdůležitější sledování změn rychlosti a
trajektorie Rosetty.
2006-11-28 - Vesper
Mise Discovery k Venuši
Země má ve Sluneční soustavě svoje o trochu menší dvojče. Planeta Venuše
se ale nějak nevyvedla. Je skoro stejně veliká a leží jen asi o 30% blíže
ke Slunci než Země. Na úsvitu kosmického věku snili astronomové, že její
hustá oblaka skrývají tropickou džungli zabydlenou druhohorní faunou.
V šedesátých letech minulého století dorazily k Venuši první
americké a sovětské automatické sondy a obraz mladší sestry Země se dramaticky
změnil. Ukázalo se, že planeta je jedním z nejméně vhodných míst pro
život.
Kosmické sondy objevily nehostinnou poušť, zahalenou hustou atmosférou
o skoro stokrát větším tlaku než je u nás. Oblaka plující nad vyprahlým
povrchem obsahovala místo životodárné vody kapičky kyseliny sírové. Teplota
na povrchu stoupala nad 400°C, na hodnoty, při kterých se taví olovo.
Žádná ze známých forem života by v takovém prostředí nepřežila.
Přesto měly Venuše a Země krátce po svém vzniku podobné klimatické podmínky.
Obrovskou záhadou zůstává, proč se tyto původně velice podobné světy vydaly
zcela odlišnou cestou vývoje a nakonec dospěly do naprosto rozdílného stavu.
Otázku by mohla pomoci vyřešit nová mise k Venuši, nesoucí jméno Vesper.
Sondu navrhlo v rámci programu Discovery
středisko NASA Goddard Space Flight Center (GSFC), Greenbelt, Md. Vedoucím
vědeckým pracovníkem (PI - Principal Investigator) byl stanoven Gordon
Chin.
Vesper je latinské jméno pro Večernici nebo-li
Venuši. Další mise třídy Discovery by měla
prohloubit naše znalosti atmosféry planety a zaznamenat změny, které v ní
probíhají. Poznání plynného obalu planety by mohlo být klíčem k pochopení,
proč se krajina, která mohla být rajskou zahradou, zvrhla v napodobeninu
pekla.
Návrh mise Vesper byl jedním ze dvou tuctů projektů předložených na základě
výzvy AO [=Announcement of Opportunity] programu Discovery
z dubna 2006. Tři z těchto návrhů, včetně sondy Vesper, vybrala
NASA do užší fáze koncepčních studií. Tým Vesper obdržel na vypracování
studie 1.2 mil. USD. Na jejím základě může být teprve rozhodnuto
o dalším rozpracování. Jako každý jiný projekt z této kategorie, nesmí
překročit rozpočet ve výši 425 mil. USD, zahrnující dokončení mise
včetně analýzy a archivace dat.
Jestliže dojde k realizaci, bude Vesper pozorovat Venuši po dva dny.
Myšleny jsou pochopitelně venušské dny, které jsou dlouhé 243 pozemských dnů.
Venuše rotuje tak pomalu, že jeden její den je dokonce delší než její rok
(který trvá 224.7 pozemských dnů), nebo-li
jeden oběh kolem Slunce.
Mezi hlavní cíle výpravy bude hledat odpovědi na problémy:
- Jak se vyvíjela atmosféra z předpokládaného stavu podobného Zemi
do dnešní podoby? Získané poznatky by mohly pomoci porozumět i změnám
klimatu na Zemi.
- I přes velice pomalou rotaci pevného tělesa planety, horní vrstvy
oblačnosti obíhají Venuši rychlostí kolem 300 km/h. Vědci by chtěli
pochopit příčinu tohoto jevu, nazývaného superrotace.
- U každého z pólů se vyskytují obrovské oblačné víry připomínající
spirály hurikánů. Prozatím není známo, jak a proč vznikají a jestli nejsou
příčinou nějakých chemických procesů, podobně jako víry na pozemských pólech
nastavují podmínky pro vznik ozónových děr.
- Vesper by se měla pokusit zjistit, zda dlouhodobé změny v zastoupení
oxidu siřičitého (SO2) v atmosféře nesouvisí
s vulkanickou činností.
- Atmosféra planety se skládá převážně z oxidu uhličitého
(CO2). Tento plyn by se měl působením slunečního
záření rozkládat na oxid uhelnatý (CO) a kyslík (O2).
Tento proces ale zatím nebyl ve větším měřítku pozorován. Existují nějaké
neznámé chemické procesy, které obsah CO2
v atmosféře stabilizují?
Vesper doplní pozorování minulých i novějších sond u Venuše. V současné
době je v provozu pouze Venus Express
evropské organizace ESA. K planetě dorazil 2006-04-11
a měl by provádět výzkum rovněž nejméně po dva venušské dny tj. 486 pozemských
dnů. Vesper by zaujala pozici na oběžné dráze kolem planety v březnu 2015.
Právě časový rozdíl mezi obdobnými pozorováními, by mohl dovolit zaznamenat
případné změny v atmosféře.
Jestliže bude mise schválena, řízení se ujme středisko GSFC. Rozhodnutí
o dalším osudu zajímavého projektu se očekává příští rok.
2006-11-27 - Mars
Indie uvažuje o nepilotované misi k Marsu v roce 2013
Indičtí vědci plánují vyslat v roce 2013 k Marsu automatickou sondu,
jejímž úkolem by bylo pátrat po stopách života. Informace se objevila ve
zprávách Hindustan Times 2006-11-26. Mise trvající
šest až osm měsíců by pravděpodobně odstartovala v nejbližších sedmi
letech a náklady na ní by mohly dosáhnout 3 miliard rupií
(67 mil USD).
"Raketa GSLV [=Geo-stationary Launch Vehicle] může dopravit náklad k Marsu
a naše spojovací síť DSN je schopná sledovat ho po celou cestu," sdělil novinářům
G. Madhavan Nair, prezident indické kosmické agentury ISRO [=Indian
Space Research Organisation]. "O Mars je velký zájem. Mise Spojených států
a Evropské kosmické agentury nám poskytly některá zajímavá data. Zamysleme
se, jaký cenný příspěvek může přinést naše mise." Případná sonda bude studovat
chemické složení atmosféry planety a vlastnosti terénu a vrstev pod povrchem.
Indie zatím nemá s provozem kosmických sond žádné zkušenosti. První
misí, kterou se pokusí uskutečnit, bude družice Měsíce
Chandrayaan 1, která by měla vzlétnout
v roce 2007 nebo pravděpodobněji až v roce 2008.
2006-11-23 - Cassini
Status Report (2006-11-16 až 2006-11-21)
Prozatím poslední signály ze sondy Cassini
dorazily na sledovací stanici Madrid 2006-11-21.
Podle telemetrických dat zůstává družice Saturnu ve skvělém stavu a všechny
subsystémy pracují podle očekávání.
Na pracovní schůzce řídícího týmu dne 2006-11-20
bylo rozhodnuto přesunout korekční manévr OTM-081
z původního data 2006-11-26 na záložní
termín 2006-11-27. Při rozboru plánovaných variant
bylo totiž zjištěno, že náhradní termín je výrazně energeticky výhodnější.
Oproti původnímu požadavku na změnu rychlosti Δv=0.75 m/s, bude
stejného efektu dosaženo pouhým Δv=0.2 m/s v záložním termínu.
Současná trajektorie mezi průletem kolem Titanu T20 k dalšímu T21 zahrnuje
čtyři oběhy kolem planety, každý s periodou asi 12 dní. Jedná se
prozatím o nejkratší periodu oběžné doby mise Cassini.
2006-11-21 se sonda přiblížila na vzdálenost
74783 km k měsíci Dione. Jednalo se o tzv. necílený průlet, tedy
o setkání, před nímž nebyly prováděny žádné speciální motorické manévry,
sloužící k optimalizaci trajektorie průletu. Na měsíc byly zaměřeny
přístroje VIMS, CIRS, UVIS a RADAR. Po průletu se CIRS vrátil k pozorování
prstenců planety v submilimetrovém vlnovém pásmu a v oblasti tepelných
emisí. VIMS provedl skenování neosvětlené strany prstenců A, B a C při nízkém
fázovém úhlu a přístroj UVIS pozoroval zákryty hvězd za hmotou prstenců.
Přístroje na výzkum magnetosféry a plazmatu uskutečnily během týdne několik
sérií pozorování. Výzkum se týkal především magnetosféry nad polárními oblastmi -
byla zjišťována vertikální struktura a dynamika vnitřní magnetosféry.
2006-11-22 - Fobos-Grunt
Do projektu vstupuje Čína
2006-11-21 potvrdil zástupce Ruské federální
kosmické agentury Jurij Nosenko, že projektu ruské mise k marsovskému
měsíci Phobosu se zúčastní čínský partner. Čína dodá miniaturní satelit,
který doplní chystanou sondu Fobos-Grunt.
"Po dosažení oběžné dráhy kolem Marsu se čínský satelit oddělí od ruské sondy
a stane se umělou družicí Marsu," řekl Nosenko na tiskové konferenci.
Mise k Phobosu odstartuje v roce 2009 a jejím cílem je dopravit
k Zemi vzorky povrchového materiálu. K přechodu sondy na meziplanetární
dráhu bude použita metoda startu z oběžné dráhy kolem Země, při které
lze vystačit se slabší a lacinější nosnou raketu, než v případě přímého
navedení. Startovní okno se otevírá v říjnu 2009 a cesta k rudé
planetě je rozpočítána na 10 až 11 měsíců. Na zpáteční cestu nastoupí
návratový modul až v roce 2011 a po dalších 10 až 11 měsících by
měla stanice s drahocenným materiálem dorazit k Zemi.
Phobos je větší ze dvou měsíců Marsu, který obíhá kolem planety ve výšce
asi 6000 km. Na této dráze oběhne planetu za kratší dobu, než činí doba
jedné otočky, takže pro pozorovatele na Marsu vychází měsíc na západě a zapadá
na východě. Na fotografiích je dobře vidět jeho nepravidelný protáhlý tvar.
Podle převažujících názorů se jedná o asteroid, který byl zachycen gravitačním
polem Marsu. Materiál, z něhož je vytvořen, by tak měl odpovídat hmotě,
z které se před 4.5 miliardami let tvořila Sluneční soustava.
Přistání na Phobosu je značný technický oříšek a možná právě proto se o něj
zatím žádná z kosmických velmocí nepokusila. Výjimkou je neúspěšný projekt
dvojice sovětských sond Fobos 1 a Fobos 2 z roku 1988, které
ale přestaly komunikovat ještě před zahájením přistávacích operací (resp.
ještě během přeletu k Marsu).
Podle prezidenta Ruské akademie věd Jurije Osipova je projekt
Fobos-Grunt jedinečnou šancí Ruska na obnovení
planetárního výzkumu. Kromě zmíněné mise by se Čína mohla zapojit i do ruského
výzkumu Měsíce. Dohoda o tom by měla být podepsána koncem tohoto roku.
2006-11-22 - Mars Global Surveyor
Definitivní konec mise?
Mars Global Surveyor (MGS) pravděpodobně uzavřel svoji úspěšnou výzkumnou
kariéru. Do historie se zapsal jako dosud nejdéle sloužící a nejužitečnější
sonda vyslaná k Marsu.
"Mars Global Surveyor překonal všechna očekávání," řekl Michael Meyer, vedoucí
vědecký pracovník odpovědný za výzkum Marsu při NASA Headquarters ve Washingtonu.
Poklady v podobě získaných snímků a dat z dalších vědeckých experimentů
budou analyzována ještě po několik dalších let. Jenom kamery pořídily více
než 240 tis. snímků, které teď leží v pozemských archívech.
Družice od 2006-11-02 nekomunikuje se Zemí.
Předběžné analýzy ukazují, že prvotní závadou byl problém s natáčením
panelu fotovoltaických článků, následkem čehož nebylo možno vyrábět dostatek
životně důležité elektrické energie. Technici ale stále zkoumají další možné
příčiny rádiového ticha.
"Realisticky nahlíženo, prověřili jsme všechny nejnadějnější způsoby, jak
obnovit komunikaci a musíme se smířit s tím, že vzrušující proud vědeckých
pozorování z MGS je pravděpodobně minulostí," komentoval poslední události
Fuk Li, manažer programu výzkumu Marsu ve středisku NASA-JPL v Pasadeně.
"Přesto se ještě nevzdáváme naděje."
K odhalení stavu sondy MGS mělo přispět i pozorování nejnovější družice
Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která do
směru, kde se měl MGS nacházet zaměřila 2006-11-20
svoje kamery. Po ztracené sondě pátral jednak sledovač hvězd, kontextová kamera
i vysoce výkonná kamera HiRISE. Podle předběžného vyhodnocení ale sonda nebyla
na žádném snímku zachycena. Další možnost poznat lépe stav MGS nastane
v nejbližší době, kdy se středisko pokusí vyslat na ní povely prostřednictvím
jednoho z vozítek MER, operujících na
povrchu.
MGS odstartoval do vesmíru 1996-11-07 a na oběžnou
dráhu kolem Marsu vstoupil 1997-09-11. Poprvé
vyzkoušel metodu aerobrakingu k definitivní úpravě dráhy. Vlastní mapovací
fáze začala v dubnu 1999. Původní plán počítal, že se výzkum bude provádět
po dobu jednoho oběhu planety kolem Slunce, tzn. asi po dva pozemské roky.
Jelikož ale systémy pracovaly i po této době velice dobře a řídící středisko
mohlo distribuovat stále velice zajímavé výsledky pozorování, byla primární
mise celkem čtyřikrát prodloužena.
Mezi hlavní objevy MGS patří mj.:
- Propadliny na svazích, kde se téměř nevyskytují impaktní krátery. Jedná
se zřejmě o velice mladé geologické útvary, které jsou interpretovány jako
výsledky činnosti tekoucí vody v nedávné době.
- Infračervený spektrometr objevil místa s vysokou koncentrací
jemnozrnného hematitu, jehož vznik je rovněž dáván do souvislosti s vlhkým
prostředím. Na jedno z těchto míst byl později vyslán rover
Opportunity.
- Laserový výškoměr získal podklady pro zatím nejdokonalejší topografickou
mapu planety. Přístroj objevil mnoho silně erodovaných nebo zavátých kráterů,
které byly předtím prakticky nepozorovatelné a zmapoval průrvy v polárních
ledových čepičkách.
- Magnetometr objevil zbytkový magnetismus, který naznačuje, že v dávné
minulosti měla planeta globální magnetické pole, které mohlo chránit hypotetický
život na povrchu před smrtícími kosmickými paprsky.
- Kamery zachytily terénní útvary, které se mimořádně dobře shodují
s obrazy říčních delt. Je pravděpodobné, že v minulosti po povrchu
proudila dostatečně dlouhou dobu voda v tekutém stavu.
- Dlouhá životnost sondy umožnila sledovat změny, opakující se periodicky
při střídání ročních dob. Za dobu tří letních sezón se viditelně zmenšila
plocha pokrytá krystalky oxidu uhličitého na jižním pólu. Znamená to, že
na Marsu probíhají v současnosti klimatické změny.
2006-11-21 - Rosetta
Status Report (2006-10-27 až 2006-11-17)
Uvedený časový interval zahrnoval tři týdny letu v aktivním módu.
Nejdůležitějšími událostmi byla menší dráhová korekce a příprava na aktivní
zkoušky vědeckého vybavení PC4 [=Payload Checkout].
Korekční dráhový manévr se uskutečnil 2006-11-13.
Zahájen byl v 23:14 UT a trval t=104 s. Bylo dosaženo změny
rychlosti Δv=0.099 m/s a korekční motory přitom spotřebovaly
115 g pohonných látek. Součástí přípravy operace byla rovněž kalibrace
akcelerometru. Kvůli tomu, že před manévrem bylo nutno změnit orientaci sondy
a tím i vysokoziskové antény HGA, došlo ke krátkodobému přerušení spojení.
Podle telemetrických údajů proběhla korekce velmi dobře. Odborníci ze skupiny
letové dynamiky odhadují, že došlo k mírnému překročení výkonu, přibližně
o 2%. Účelem manévru bylo zlepšit přesnost trajektorie při průletu kolem
Marsu začátkem příštího roku.
V průběhu každé pravidelné týdenní relace byly na palubu sondy vysílány
instrukce k nadcházející prověrce užitečného zatížení PC4. Do paměti
byl nahrán upravený řídící software a nakonec 2006-11-15
i časový rozvrh jednotlivých testů. S vlastními zkouškami se začne
2006-11-22. První přijde na řadu přístroj RSI,
v následujících dnech i ostatní experimenty. Zkoušky PC4 jsou rozvrženy
až do 2006-12-22.
Z vědeckého vybavení je v činnosti prozatím jen přístroj SREM.
Běhen uvedených tří týdnů byla Rosetta
sledována při šesti relacích stanice New Norcia, které trvaly 4 až 11.3 h,
přičemž v pěti případech se jednalo o aktivní spojení s výměnou
signálů a v jednom případě jen o pasivní sledování dráhy sondy.
Při devíti dalších příležitostech se do pasivního sledování zapojila síť
DSN americké NASA.
Dne 2006-11-08 se sonda nacházela ve vzdálenosti
292.6 mil. km od Země (1.96 AU, doba letu rádiového signálu
15 min 41 s jedním směrem) a 157.4 mil. km od Slunce
(1.05 AU).
Nejnovější družice Marsu, vyslaná k rudé planetě americkou NASA, kromě
nedávného úspěšného odzkoušení šestice vědeckých přístrojů, otestovala i
další klíčové zařízení na palubě - retranslační systém rádiového spojení
s roboty na povrchu planety. Během zapojení rádiové stanice Electra,
ke kterému došlo poprvé od navedení na oběžnou dráhu v březnu tohoto
roku, došlo k oboustranné komunikaci s vozítkem
Spirit.
MRO plní dvojí úlohu. Jednak má vlastní
vědecký program a jednak, jak už se to stalo pravidlem, je určen k podpoře
rádiového spojení mezi Zemí a budoucími sondami, určenými k činnosti
na povrchu - těmi nejbližšími budou Phoenix
(2007) a Mars Science Laboratory (2009).
Systém Electra je mnohem výkonnější než současné obdobné vybavení družic
Mars Global Surveyor či 2001 Mars Odyssey. Dokáže odvysílat data k Zemi
desetinásobnou rychlostí než jmenované sondy. NASA tak pokračuje v promyšleném
budování sítě komunikačních satelitů na oběžné dráze kolem Marsu. I když
přistávací aparáty mají možnost vysílat k Zemi přímo, spojení přes
retranslační stanici je mnohem efektivnější. Tomu odpovídá i vytížení
jednotlivých komunikačních kanálů. V případě roverů MER
bylo přes družicovou mezistanici odevzdáno na Zemi více než 96% dat.
Electra využívá vlnového pásma UHF. Kromě čistě spojové funkce je použitelná
i pro lokalizaci vysílačů stanic na povrchu Marsu a pro synchronizaci jejich
hodin. Parametry zpracování signálu lze v průběhu letu přeprogramovat,
což činí systém Electra značně flexibilním.
Zkušební spojení s vozítkem Spirit
proběhlo v minulém týdnu. Během čtyřminutové seance bylo nejprve na
rover odvysíláno pět povelů rychlostí 8 kb/s a následně
MRO přijala 30 Mb dat rychlostí
128 kb/s. Data byla správně odvysílána k Zemi a předána řídícímu
týmu Spiritu v JPL.
2006-11-19 - Nové technologie
Zkoušky letadla pro Mars
Na letecké základně Wright-Patterson Air Force
Base, ve výzkumné laboratoři vojenského letectva AFRL [=Air Force Research
Laboratory] v Ohiu se uskutečnila v září tohoto roku zkouška letounu,
který by se mohl jednou zapojit do nepilotovaného průzkumu Marsu. Test ve
vertikálním aerodynamickém tunelu provedli společně odborníci z AFRL,
NASA Ames Research Center a Naval Research Laboratory.
S letounem se počítá pro přelety nad povrchem Marsu, přičemž by přístroje
sbíraly data o charakteristikách povrchu a o vlastnostech atmosféry a ta
by byla n8sledně vysílána zpět k Zemi. Mezi údaji, které by vědce zajímaly,
figurují na čelních místech obsah vody a ledu těsně pod povrchem planety,
detekce metanu v atmosféře a struktura a dynamika atmosféry samotné.
Poslední koncepce letounu nese označení MATADOR. Zkratkové slovo, na které si
NASA potrpí, znamená Mars Advanced Technology Airplane for Deployment, Operations
and Recovery. Jedná se o univerzální rozkládací stroj s křídlem tvaru
delta. K rozložení křídel by došlo vysoko v atmosféře po příletu
k planetě. Po zaujetí normální konfigurace by letoun pokračoval
v horizontálním letu. Měl by být vybaven pohonnou jednotkou, s jejíž
pomocí by jednak pokračoval v letu a jednak by se mohl pokusit o kontrolované
přistání na povrchu po skončení mise.
Během testu byl model letounu vystaven větru vanoucímu zespodu o rychlosti
od 22 do 28 km/h, což simulovalo klesání letadla po prvních 30 s
po odhození tepelného štítu. Tento štít bude na podobném principu jako
u dřívějších přistávacích aparátů na Marsu - jmenujme aspoň
rovery MER. Smyslem testu bylo vyzkoušet
i let při nízkých vertikálních rychlostech, které nastanou v první
etapě samostatného letu a vyvinout příslušné algoritmy řízení potřebné pro
přechod mezi vertikální a horizontální fází letu.
Další zkoušky modelu budou probíhat v tunelu, kde se bude ověřovat
horizontální let v atmosféře rudé planety a pak ostrá zkouška ve výšce
kolem 30 km, kam letoun vynese héliem plněný balón. V této hladině
panují podobné podmínky jako u Marsu ve výšce kolem 3 km.
2006-11-19 - Ulysses
Potřetí nad slunečním pólem
2006-11-17 zahájila sonda Ulysses, společná
mise organizací ESA a NASA, další významnou etapu letu. Započala již třetí
průlet nad jižním pólem naší mateřské hvězdy.
Od roku 1990, kdy se sonda vydala na cestu vesmírem, pilně zkoumá kosmické
prostředí, v první řadě vlastnosti heliosféry, kterou si lze představit
jako jakousi bublinu v prostoru vytvarovanou slunečním větrem. Sonda
nejprve zamířila k Jupiteru, jehož gravitačního pole využila, aby unikla
mimo rovinu ekliptiky a mohla se podívat na Slunce od pólů, tady z takového
směru, jaký je pozemským pozorovatelům odepřen. Jeden oběh sondy kolem Slunce
trvá přibližně 6.2 roku.
První průlet nad póly Slunce nastal v roce 1994 (jižní pól), resp. 1995
(severní pól). V těchto letech se Slunce nacházelo v období tzv.
slunečního minima, tedy v intervalu jedenáctiletého cyklu, kdy je
sluneční aktivita relativně nejslabší. K dalším dvěma průletům došlo
v roce 2000 a 2001, tentokrát v době slunečního maxima. Během
těchto průletů nad póly bylo prokázáno, že vlastnosti heliosféry v rovníkové
rovině, kterou sledují pozemské přístroje, a v polárním směru jsou
značně odlišné.
Nynější třetí série průletů nad pólem přichází opět v období, kdy je
sluneční aktivita potlačena. Na první pohled by se mohlo zdát, že současný
průlet bude jen opakovaným měřením z roků 1994 a 1995. Kromě výše zmíněného
jedenáctiletého slunečního cyklu, existuje ale i tzv. cyklus Haleův, při
němž po přibližně 22 letech dochází k přepólování magnetického pole
hvězdy. A k takové změně polarity skutečně došlo. Nechme se tedy překvapit,
jak se tato skutečnost projeví na výsledcích vědeckých měření!
V roce 2007 pak Ulysses na své dráze nahlédne opět na severní pól
Slunce.
2006-11-18 - Cassini
Status Report (2006-11-09 až 2006-11-15)
Prozatím poslední spojení se sondou navázala dne 2006-11-15
sledovací stanice Goldstone. Podle telemetrických údajů zůstává stav
Cassini stále výborný a systémy pracují
podle předpokladů.
2006-11-09 minula sonda měsíc Enceladus ve
vzdálenosti pouhých 91500 km. Jednalo se o necílený průlet, stejně
jako u dvou dalších měsíců - Tethys a Calypso, ke kterým došlo téhož
dne. Stejný den byla provedena dráhová korekce OTM-080
[=Orbit Trim Maneuver], první ze tří plánovaných úprav trajektorie před
přiblížením k Titanu 2006-12-12. Manévr
hlavním motorem byl zahájen v 14:45 UT a po době hoření t=22.7 s
bylo dosaženo změny rychlosti Δv=3.6 m/s. Všechny systémy hlásily
nominální funkci.
Sledovací stanice Goldstone musela mírně upravit rozvrh rádiových relací
s kosmickými sondami včetně Cassini
kvůli problémům, které se vyskytly na družici Mars Global Surveyor (MGS),
se kterou byl začátkem měsíce ztracen kontakt. Po dobu záchranných operací
MGS byl částečně omezen provoz pro jiné mise a tudíž byl ztracen jistý
objem vědeckých dat.
2006-11-13 byl zveřejněn záznam obřího hurikánu
nad jižním pólem Saturnu, který byl okamžitě vyhodnocen jako astronomický
snímek dne.
2006-11-14 - Mars Global Surveyor
Spojení se stále nepodařilo navázat
Družice MGS [=Mars Global Surveyor] již týden neodpovídá na signály ze Země.
Řídící středisko se ale ještě nevzdává a pokračuje v pokusech o obnovení
spojení. O závadě, která byla zaznamenána při rutinním natáčení slunečních
panelů, byla informace v Horkých novinkách 2006-11-09.
Pokusy o navázání kontaktu probíhají od 2006-11-06
prakticky každé dvě hodiny. "Sonda má mnoho záložních systémů, které nám mohou
pomoci vrátit se k stabilní činnosti, nejprve ale potřebujeme obnovit
spojení," uvedl ve stanovisku NASA manažer projektu Tom Thorpe.
Pokud se nepodaří navázat kontakt, NASA může problém prozkoumat pomocí jiné
sondy na oběžné dráze kolem Marsu. Nový průzkumník
Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) by dokázal
pořídit snímky MGS.
MGS startoval do vesmíru 1996-11-07 a na oběžnou
dráhu kolem Marsu vstoupil v září 1997. Základní mise skončila již
v roce 2000 a od té doby pracuje v přesčase.
2006-11-11 - Cassini
Status Report (2006-11-02 až 2006-11-08)
Prozatím poslední data ze sondy kroužící kolem Saturnu dorazila na Zemi
2006-11-08 do sledovacího komplexu Madrid. Podle
telemetrických údajů zůstává sonda Cassini
ve vynikajícím stavu a všechny subsystémy pracují podle plánu.
2006-11-02 byla týmem majícím na starosti analyzátor
kosmického prachu CDA připravena programová záplata (patch) přístrojového
softwaru. Instalace nového programu proběhne zhruba za dva týdny.
2006-11-03 došlo ke dvěma necíleným průletům
kolem měsíců Enceladus a Calypso a zároveň byl zahájen již 32. oběh sondy
kolem Saturnu. Oběh číslo 32 je prvním ze série čtyř oběhů, který bude
charakterizován dvanáctidenní oběžnou dobou a sklonem dráhy 55.4°. Téhož
dne byla vykonána technická zkouška setrvačníku číslo 3. Gyroskop byl
roztočen na 600 ot/min a následně se měřil čas, za který se třecími
silami zastaví. V obou případech byla tato doba delší než 40 min,
což je dobrý výsledek.
Kvůli závadě na družici Mars Global Surveyor (viz zpráva v Horkých novinkách
ze dne 2006-11-09) byl 2006-11-07
zkrácen čas, vyhrazený sondě Cassini na
sledovací stanici Goldstone. Tým Cassini tak přišel přibližně o 4.5 h
rádiového spojení. K další ztrátě drahocenného komunikačního času došlo
2006-11-08. Tentokrát byl příčinou silný déšť
v prostoru stanice Madrid, který způsobil přerušení spojení na 3.5 h.
Problémy se sondou Mars Global Surveyor nadále pokračovaly, a proto i na
2006-11-09 bylo nutno přehodnotit rozložení
komunikačních intervalů stanic DSN pro jednotlivé mise. V případě
Cassini se jednalo o důležité datum, protože
na tento den byl mj. přichystán korekční manévr OTM-080.
Jak se situace nakonec vyvinula, bude oznámeno v příštím Status Reportu.
2006-11-09 - Měsíc
Měsíc není tak mrtvý, jak se říkalo
Američtí vědci, kteří mají k dispozici materiály z éry Apolla
a poslední spektroskopická měření jsou přesvědčeni, že k erupcím plynů
z nitra Měsíce docházelo ještě v relativně nedávné minulosti.
Dosavadní akceptovaný názor přitom hovořil o tom, že již nejméně 3 miliardy
let se jedná o těleso bez vulkanických projevů.
Autoři zprávy v časopisu Nature čerpali ze tří indicií, které podporují
myšlenku, že k únikům plynů z lunárního povrchu došlo ještě před
1 až 10 milióny let. Těmito třemi náznaky jsou neobvyklá ostrost
některých terénních útvarů, omezený výskyt impaktních kráterů a srovnání
spekter vzorků povrchového materiálu.
Během let pozorovali někteří amatérští astronomové světelné záblesky na
povrchu Měsíce. I když je většina profesionálů přesvědčena, že je Měsíc
dávno vulkanicky mrtvý, zmíněná pozorování nechávají jistý prostor pro
pochybnosti.
2006-11-09 - Mars Global Surveyor
Vážné potíže po deseti letech ve vesmíru
Dne 2006-11-07 pokračoval pozemní tým v úsilí
o obnovení rádiové spojení se sondou Mars Global Surveyor (MGS), které bylo
přerušeno po předchozích problémech. Za této situace uplynulo přesně deset
let od startu této úspěšné družice Marsu.
Dne 2006-11-02 byl na sondu vyslán povel k natočení
panelů slunečních baterií. Na dalším oběhu byla zaregistrována závada na
jednom servopohonu. Palubní počítač zareagoval podle stanoveného programu,
tzn. pokusil se přepnout na záložní systémy. Následkem nečekaných potíží
bylo ale na dva dny ztraceno spojení. Teprve 2006-11-05
byl zachycen signál ze sondy po dobu čtyř oběhů, ten ale neposkytl žádná
relevantní data. Frekvence signálu naznačovala, že MGS přešel do bezpečnostního
módu a očekává řešení situace ze Země.
Během dalších oběhů 2006-11-05 a pak
2006-11-06 už bohužel nebyl rádiový kontakt
navázán, ze sondy nedorazil k Zemi žádný signál. Technici usoudili,
že došlo na další předprogramovaný krok, který byl instalován, aby zvýšil
šanci na přežití v případě, že se zablokují panely slunečních baterií.
Sonda se jako celek natočila tak, aby fotovoltaické články mířily ke slunci
a bylo zajištěno alespoň zásobování energií. Tím ale došlo k odchylce
antén ze směru k Zemi a spojení se značně ztížilo.
MGS je nejstarší funkční družicí NASA kroužící kolem rudé planety. Navržena
byla přitom pro mapování planety po dobu jednoho oběhu kolem Slunce, tedy
přibližně na dva pozemské roky. Primární mise byla nicméně již několikrát
prodloužena, naposledy se tak stalo letos 2006-10-01.
Sonda pracuje déle, než kterýkoliv aparát vyslaný k Marsu. Dokázala
shromáždit více informací, než všechny předchozí expedice dohromady. Mezitím
jí přibyli další dva společníci na oběžné dráze (2001 Mars Odyssey a
Mars Reconnaissance Orbiter) a dvě pojízdná
vozítka MER na povrchu.
Kromě topografického průzkumu celé planety se MGS zasloužil o objev útvarů
formovaných tekoucí vodou, našel na povrchu minerální usazeniny vázané na
přítomnost vody a prozkoumal mnoho potenciálních přistávacích míst.
2006-11-08 - Phoenix
Pošlete své jméno na Mars!
V příštím roce se vydá na cestu k Marsu americká sonda
Phoenix. K planetě ponese kromě souboru
sofistikovaných vědeckých přístrojů rovněž speciální DVD, obsahující "Visions
of Mars" {=Představy o Marsu}, což je sbírka příběhů, esejí a uměleckých
děl z 19. a 20. století, inspirovaných rudou planetou. Mezi nimi
je mj. i proslavená rozhlasová inscenace Války světů z roku 1938 podle
klasického románu H. G. Wellse. Disk sestavila společnost
The Planetary Society.
Lidé z celého světa mohou na disk poslat svoje jméno (nebo jméno rodinných
příslušníků či přátel atp.) a připojit se do řady již zaznamenaných slavných
osobností jako je např. astronomové Carl Sagan (mj. spoluzakladatel The
Planetary Society) a Percivall Lowell, spisovatelé Isaac Asimov, Ray Bradbury,
Arthur C. Clarke atd. The Planetary Society předpokládá, že shromáždí několik
miliónů jmen zájemců. Přihlásit se lze na stránkách
http://planetary.org/special/fromearth/phoenix. O registraci obdrží
každý elektronickou cestou certifikát. Uzávěrka přihlášek je
2007-02-01. Členové The Planetary Society
byli na DVD zaznamenáni automaticky a nemusí se přihlašovat.
Na DVD bude dále pozdrav hlavního vědeckého pracovníka mise PI [=Principal
Investigator] Petera Smithe a dodatečné informaci o projektu
Phoenix.
Disk bude umístěn na horní palubě přistávacího aparátu a bude zobrazen na
některých snímcích pořízených pro kalibrační účely. Speciální DVD by mělo
vydržet nejméně několik set let, dostatečně dlouho, aby mohlo být přečteno
příštími astronauty a vytvořit tak první svazek hypotetické budoucí marťanské
knihovny. Obsah disku představuje 20 národů a kultur.
"Zpráva v láhvi", jak ji reprezentuje popisovaný disk, není prvním
pokusem The Planetary Society odeslat "Vission of Mars" k planetě.
Původně byl jeho předchůdce připojen na ruskou sondu Mars 96, která
ovšem skončila neúspěchem po závadě nosné rakety Proton hned během navádění
na úvodní dráhu kolem Země. Jména zájemců pak putovala do vesmíru při jiných
příležitostech - mj. sondy Stardust, rovery MER,
Deep Impact, Mars Pathfinder či
Cassini.
2006-11-06 - Return to Moon
Padáky pro Orion
Padáky pro návratovou kabinu nové kosmické lodi Orion vyvine a bude dodávat
firma Irvin Aerospace. Výběr této společnosti se uskutečnil na doporučení
organizace Jacobs Sverdrup pro americkou NASA. Kosmická loď Orion, která
po roce 2010 nahradí flotilu kosmických raketoplánů, bude v první řadě
zajišťovat dopravu posádky na mezinárodní kosmickou stanici ISS a zpět, ale
mluví se o tom, že se uplatní i při letech k Měsíci a někdy i dále.
Pracovní skupina IPT [=Intergrated Product Team], složená ze zástupců Jacobs
Sverdrup, NASA a samozřejmě Irvin Aerospace, vyvine padákový systém CPAS
[=CEV Parachute Assembly System]. Systém by měl přibližně za 6 měsíců
podstoupit první zkoušky.
Firma Irvin Aerospace, založená již roku 1919, je již tradičním dodavatelem
NASA. Kromě zmíněných padáků je v současnosti např. angažovaná ve studiu
účelnosti použití airbagů pro závěrečné ztlumení dopadu kabiny Orion.
Kontrakt na dodávky komponent pro Orion vyžádá posílení hlavního stanu firmy
ve městě Santa Ana (Kalifornie) o 10 až 15 inženýrských míst a další
vysoce kvalifikovaní zaměstnanci budou zapotřebí do vlastní výroby.
2006-11-04 - Cassini
Status Report (2006-10-26 až 2006-11-01)
Prozatím poslední telemetrická data z Cassini
dorazila na sledovací stanici Goldstone dne 2006-11-01.
Sonda zůstává nadále ve skvělé kondici a veškeré subsystémy pracují podle
očekávání.
2006-10-26 se sešla pracovní skupina, která se
měla dohodnout na opatřeních, jak zvýšit odolnost proudového spínače SSPS
[=Solid State Power Switch], jenž je citlivý na galaktické paprsky a poměrně
často selhává (viz rovněž předchozí Status Reporty).
Na schůzce skupiny, zabývající se modelováním atmosféry Titanu dne
2006-10-30 byl vyhodnocen poslední průlet T20
kolem měsíce. Bylo konstatováno, že orientační systém musel zasahovat častěji,
než se očekávalo jen na základě pouhého vlivu odporu vysoké atmosféry. Další
zásahy byly zapotřebí kvůli natáčení v souvislosti s měřením přístroje
VIMS, které probíhalo těsně po průletu nejnižším bodem nad Titanem. Hustota
ovzduší ve výšce 1030 km byla stanovena na
6.7*10-10 kg/m3.
V tomto týdnu bylo dosaženo pericentra 31. oběhu kolem Saturnu.
Této příležitosti bylo poprvé využito k průzkumu polárního regionu planety
přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science], neboť dráha sondy
procházela magnetickým polem ve vysokých zeměpisných šířkách. MAPS rovněž
studoval vertikální profil vnitřní magnetosféry. Pro toto měření panovaly
velice výhodné podmínky, neboť velká část dráhy ležela v relativně
konstantní vzdálenosti od Saturnu.
2006-11-02 - Rosetta
Status Report (2006-10-06 až 2006-10-27)
Časový interval, uvedený v titulku zahrnoval tři týdny aktivního letového
módu. Hlavní aktivitou byla pátá prověrka orientačního systému AOCS [=Attitude
and Orbit Control System].
Zkoušky systému AOCS proběhly mezi 2006-10-11
a 2006-10-13. Prověřovány byly mj. silové setrvačníky,
měřící gyroskopy, navigační kamery a sledovače hvězd. Detailní analýza získaných
dat sice ještě probíhá, ale zběžná prohlídka naznačuje správnou činnost všech
kontrolovaných částí systému.
Ve vědeckém měření pokračuje nadále pouze přístroj SREM. Ostatní experimenty
zůstávají mimo provoz.
V uvedených třech týdnech se sledování sondy věnovala stanice New Norcia
v celkem 9 rádiových seancích v trvání 4 až 11 hodin.
Šest z nich ale sloužilo jen ke sledování signálů sondy. Ve zbývajících
třech byla přenášena telemetrie a povely ze Země. V období
2006-10-23 až 2006-10-27
byla stanice New Norcia nepoužitelná kvůli plánované údržbě. 11 relacemi
posloužila misi Rosetta také americká síť DSN.
2006-10-27 se sonda nacházela 285.5 mil. km
od Země (1.91 AU, doba letu rádiového signálu 15 min 14 s jedním
směrem) a 150.4 mil. km od Slunce (1.0 AU).
Sonda je od 2006-07-28 formálně ve fázi průletu
kolem Marsu. Tato etapa zahrnuje na přelomu listopadu a prosince první aktivní
zkoušku užitečného zatížení PC4 [=Payload Checkout]. K setkání a gravitačnímu
manévru u Marsu dojde 2007-02-25 a následovat
bude v dubnu 2007 velký korekční manévr DSM [=Deep Space Manoeuvre].
Nejbližší činností bude menší dráhová korekce TCM [=Trajectory Correction
Manoeuvre] dne 2006-11-13, která byla dodatečně
zařazena do letového plánu, a kterou by se měl zpřesnit přílet k Marsu.
2006-11-01 - DIXI
Další podrobnosti o připravované misi Discovery
V minulém článku zařazeném do Horkých novinek byla zmínka o studii
mise DIXI. Stránky www.spacedaily.com
poskytly 2006-11-01 další informace o tomto
projektu.
NASA prozatím akceptovala návrh University of Maryland na prodloužení mise
sondy Deep Impact, která by se měla přiblížit
k dalšímu kometárnímu tělesu. Tentokrát by se jednalo o kometu Boethin.
University of Maryland stála v čele týmu, který navedl dopadovou část
(Impactor) kombinované mise Deep Impact
v červenci 2005 na periodickou kometu Tempel 1. Průzkum dalšího
tělesa by mohl významně rozšířit naše znalosti o původu a utváření komet
a případně o jejich účincích při případném střetu se Zemí. Ukazuje se totiž,
že u komet se jedná o značně různorodá tělesa.
Průletová část sondy Deep Impact včetně
vědeckého vybavení je stále v dobrém stavu. Je tedy šance ji navést
v prosinci 2008 ke kometě Boethin, aby ověřila, zda poznatky získané
u prvního cíle jsou jedinečné nebo se nějakým způsobem opakují u dalšího
objektu. Mise by byla finančně nenáročná a přidala by další kamínek do mozaiky
našich znalostí o kometách získaných sondami navedenými do jejich blízkosti.
Z nejznámějších minulých projektů stačí připomenout kromě zmíněné mise
Deep Impact ještě např. Stardust či celou
flotilu robotických průzkumníků ke kometě Halley.
Nový projekt nese označení DIXI [=Deep Impact eXtended Investigation].
K průzkumu nového cíle jsou stále k dispozici tři přístroje -
dvě barevné kamery a infračervený spektrometr.
Kometa Boethin se nyní nachází v nejvzdálenějším bodě své oběžné dráhy
kolem Slunce, který leží téměř ve vzdálenosti dráhy Saturnu. V okamžiku
setkání by se přiblížila k oběžné dráze Země, tzn. blíže než se pohybovala
kometa Tempel 1, když na ni dopadl Impactor.
Objekt Tempel 1 byl totiž zasažen ve vzdálenosti Marsu.
Podobně jako původní mise Deep Impact,
je i její prodloužení DIXI výsledkem spolupráce University of Maryland,
Jet Propulsion Laboratory a Ball Aerospace and Technologies Corporation.
Náklady na DIXI by měly dosáhnout asi 10% původních nákladů mise Deep Impact
a objem dat získaných z průletu by byl přitom srovnatelný.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|