Novinky - prosinec 2008
2008-12-27 - Cassini
Status Report (2008-12-17 až 2008-12-22)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Canberra 2008-12-22.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
Dne 2008-12-17 se uskutečnil korekční manévr OTM-178 [=Orbit
Trim Maneuver]. Systém manévrovacích motorků RCS [=Reactin Control Subsystem] byl aktivován v 21:15 UT a po
době hoření t=16.63 s změnil rychlost letu o Δv=0.027 m/s. Všechny systémy sondy hlásily nominální
funkci.
Všechny optické přístroje se 2008-12-17 věnovaly pozorování měsíce Rhea ze vzdálenosti
770 tis. km. Radar v pasivním módu detekoval radiaci mající původ ve vrstvách atmosféry Saturnu,
nacházejících se pod úrovní oblačnosti a mlh. Tato radiace je modulována molekulami čpavku. Mapovány byly polární oblasti
a studovány zvláštní atmosférické jevy (polární šestiúhelník) a víry.
2008-12-19 mapoval spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometr] tepelnou strukturu horní
troposféry Saturnu v daleké infračervené oblasti.
Dne 2008-12-21 minula sonda v 14:15 UT Titan rychlostí 6.3 km/s (průlet T49).
Nejnižší bod dráhy se nacházel ve výšce 970 km nad 43.9° j.š. V okamžiku největšího přiblížení prováděl
radar výšková měření v oblasti Ontario Lacus. Poprvé za celou dobu mise se uskutečnila alometrická měření
v prostoru, v němž se pravděpodobně nachází jezero. Radar dále získal údaje metodou SAR [=Synthetic Aperture Radar]
o prozatím neprozkoumaném jihozápadním kvadrantu Titanu a jižním polárním regionu. Paralelně s radarem prováděl vědecká
měření spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer].
Kamery ISS pořizovaly globální snímky středních jižních šířek a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Spectrometer] sledoval
vysoké jižní šířky. Zaměřil se na jižní okraj Xanadu a oblast Hotei. CIRS pokračoval v globálním teplotním mapování a ve
stanovení vertikálního profilu zastoupení plynných složek v atmosféře, mj. CO, H2O a HCN.
Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] studoval energii iontů a elektronů v atmosféře. Zařízení RPWS
[=Radio and Plasma Wave Science] měřilo teplotní plazmu v ionosféře a v blízkém okolí.
2008-12-23 - New Horizons
Pro sondu k Plutu začala dovolená
Řídící tým ve středisku Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (JHU-APL) uvedl
2008-12-16 sondu New Horizons do stavu hibernace.
Stalo se tak na závěr téměř čtyřměsíčních intenzivních zkoušek, sběru dat a úprav softwaru. Technici teď mají
v plánu upřesnit sekvence činností pro průlet kolem Pluta.
Podle vyjádření vedoucího projektu Alana Sterna absolvovala sonda několikanásobnou instalaci vylepšeného řídícího
softwaru, úplnou kontrolu funkce systémů a užitečného nákladu, kalibraci přístrojů a zkoušky nových schopností,
fotografování hvězdného pole, upřesnění trajektorie, některá vědecká pozorování a mnoho dalších činností. A vše
proběhlo k úplné spokojenosti!
New Horizons prožije většinu času své devítileté cesty k Plutu ve stavu hibernace. Většina systému a téměř veškeré
vědecké experimenty jsou v tuto dobu vypojeny. Každoročně je ale sonda oživena a provádí se kontrola stavu zařízení
a některé další činnosti. Plán letu rezervuje na pravidelné roční testy přibližně deset týdnů, ale tento interval nemusí
být vždy stejně dlouhý. Například v roce 2007 si vyžádaly první zkoušky ACO [=Annual Checkout] asi tři měsíce,
protože bylo nutno upravit program řídící sondu v autonomním režimu a dokončit ověřovací zkoušky vědeckých přístrojů.
Letošní ACO bylo ještě mnohem komplikovanější, především proto, že se měnil software prakticky všech řídících systémů -
zpracování dat, řízení letu i autonomních činností. Změna jednoho systému je sama o sobě velice delikátní záležitostí
a tentokrát se jednalo dokonce o trojnásobný zásah do řídících programů. Řídící tým nejprve stanovil nejbezpečnější postup
nahrávání programu do každého procesoru, pak se pokusil nahrát jednotlivé sekvence v tomto pořadí a zároveň zkoušel
chování systému při různých i nepravděpodobných událostech. V každém okamžiku bylo možné nahrávání nového programu
přerušit, případný problém odstranit nebo novou sekvenci zcela zrušit. Teprve pak se přistoupilo k dalším krokům.
Komplikované procedury postupných kroků a okamžitých zkoušek způsobily, že se letošní ACO protáhlo na čtyři měsíce.
New Horizons setrvá v elektronickém spánku až do července 2009, kdy se má rozběhnout
další roční prověrka, rozplánovaná tentokrát na čtyři až šest týdnů. Do té doby se musí řídící tým spokojit jen se signálem
rádiového majáku, který se má ohlásit jednou týdně a každé dva měsíce by se měla odvysílat základní telemetrie rychlostí
10 bit/s. První telemetrická data došla tímto způsobem už 2008-12-18 a potvrdila, že všechny
systémy se chovají podle předpokladů. Sonda se 2008-12-23 nacházela asi 12.96 AU od Země a
od Pluta ji dělilo 19.65 AU. Heliocentrická rychlost činila 17.47 km/s.
2008-12-22 - MER
Spirit a Opportunity opět hovoří se Zemí
Rovery NASA Spirit a Opportunity navázaly
podle zprávy z 2008-12-19 po dvou týdnech ticha opět oboustrannou komunikaci
se Zemí. Přečkaly tak období sluneční konjunkce, ke které v případě Marsu dochází pravidelně po 26 měsících.
V období sluneční konjunkce leží Země a Mars na opačné straně od Slunce a rádiové spojení je vinou silných poruch
buď obtížné nebo dokonce nemožné.
Aby se minimalizovalo riziko, že se přihodí něco fatálního, rovery po zmíněnou dobu pracovaly jen v omezeném režimu.
Měření byla prováděna jen taková, aby se nezahltila palubní paměť a po většinu času se dobíjely palubní akumulátory, aby
byla neustále maximální zásoba energie pro případ náhlé prachové bouře. Na Zemi se řídící tým vypravil z části na
dovolenou, část operátorů se zabývala jinou prací. Například noví členové týmu absolvovali trénink zaměřený na komunikaci
s Marsem.
Ačkoliv bylo na dva týdny přerušeno rádiové spojení, neznamená to, že se na Marsu nic nedělo. Spirit
monitoroval prašnost atmosféry a Opportunity se věnovala atmosférickým měřením a chemické
analýze malého kamene.
Před oběma rovery je nyní dalších 26 měsíců, kdy nebudou rušeny nepříznivou polohou planet a jak to prozatím vypadá,
v lednu oslaví výročí pěti let činnosti na rudé planetě v plné práci.
2008-12-20 - Cassini
Status Report (2008-12-10 až 2008-12-16)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-12-16.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
2008-12-10 prováděl kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] po dobu
6.5 h azimutální skenování prstýnku nacházejícího se ve vzdálenosti 1.47 RS
(poloměrů Saturnu). Následně pozoroval 13 hodin prstenec F ve středním rozlišení a ze snímků byl
sestaven film. Souběžně probíhala měření infračervenými spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]
a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
Dne 2008-12-13 došlo na korekci dráhy OTM-177 [=Orbit
Trim Maneuver]. Sonda se nacházela v apoapsidě a manévr ji měl navést k dalšímu setkání s Titanem.
Hlavní motor zahájil práci v 21:30 UT a po době činnosti t=9.725 s změnil rychlost letu o
Δv=1.61 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Vědecký program 2008-12-13 zahrnoval průzkum magnetosféry Saturnu přístroji MAPS
[=Magnetospheric and Plasma Science]. Kamery ISS pozorovaly prstenec F v rámci dlouhodobé kampaně.
Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] analyzoval molekuly v bezprostřední blízkosti
Encelada. Účelem bylo zjistit souvislosti mezi výrony plynů z prasklin na pólu se stavem prostředí kolem měsíce.
Spektrometr CIRS měřil zastoupení molekul H2O a CO2 ve stratosféře
Saturnu a jejich závislost na geografické šířce.
Hlavní podíl na vědeckém pozorování 2008-12-15 mělo pokračující mapování složení atmosféry
Saturnu přístrojem CIRS. Tentokrát byl spektrometr zaměřen na oblast se středem nad 45° s.š.
Vědecký program 2008-12-16 byl zaměřen na sledování zákrytů hvězd a na studium dynamiky
atmosféry nad póly planety. Spektrometr VIMS pozoroval zákryt γCru za prstenci. Přístroj UVIS sledoval zákryt
αCru a βCen za Saturnem. Zákrytové experimenty poskytly informace o teplotě vysoké atmosféry a vertikální
profil iontů a molekul vodíku a uhlovodíků.
VIMS získal 3D snímky polárních oblastí v rámci studia struktury a dynamiky vzdušných vírů a jejich změn v čase,
včetně sezónních změn. Navíc snímky severního pólu v době, kdy začíná být nasvětlován slunečním světlem dovolí poznat
mikrofyzikální podstatu oblaků ve vysoké troposféře.
2008-12-19 - Extrasolární planety
Kepler před cestou na Floridu
Technici, připravující misi Kepler, zanedlouho uloží družici do přepravního kontejneru a odešlou ji na kosmodrom
Cape Canaveral Air Force Station na Floridě. Projekt, který odstartuje 2009-03-05, se
pokusí odpovědět na závažnou otázku - jsou ve vesmíru i jiné Země?
Kepler bude monitorovat více než 100 000 hvězd a hledat u nich planety nejrůznější velikosti a rozmanitých
oběžných drah. Je schopen zaregistrovat kamenné objekty velikosti Země včetně těch, které se nacházejí v tzv.
zóně života, tedy v takové vzdálenosti od centrální hvězdy, kde by se mohla vyskytovat voda v tekutém
skupenství. A kde je voda, mohl by být i život. Jestliže skutečně existují planety o velikosti Země kolem hvězd
podobných Slunci, Kepler by je měl objevit a zároveň zjistit jejich četnost. Jinak řečeno, jsou-li cizí Země běžnou
planetou, nebo jsou ve vesmíru vzácné.
Kepler se momentálně nachází v dílnách Ball Aerospace & Technologies Corp. v Boulderu (Colorado). Absolvoval
zkoušky odolnosti proti kosmickému prostředí a proceduru, která se nazývá "pre-ship review", tedy závěrečnou kontrolu
připravenosti k převozu konvojem na Floridu začátkem ledna. První zastávkou na cestě do kosmu bude pro družici
firma Astrotech v Titusville (Florida), kde bude připravována na definitivní přemístění na startovní rampu a montáž
na vrcholek nosné rakety Delta 2.
Družice Kepler bude navedena na geocentrickou oběžnou dráhu. Je desátým projektem v programu Discovery.
Misi řídí středisko NASA Ames Research Center, které odpovídá dále za přípravu pozemního segmentu, operace ve vesmíru a zpracování dat.
Družici provozuje Jet Propulsion Laboratory. Postavila ji včetně výkonného palubního teleskopu Ball Aerospace, která navíc
zodpovídá za některé podpůrné operace.
Více informací o misi Kepler lze najít na stránkách http://www.nasa.gov/kepler.
2008-12-17 - Rosetta
Status Report (2008-11-01 až 2008-12-05)
Časový interval uvedený v titulku představovalo pro Rosettu pět týdnů
v aktivním přeletovém módu. V tomto období byly dokončeny zbývající zkoušky v rámci programu PC8
[=Payload Check-out] a byly prošetřovány příčiny jistých anomálií, které byly zaznamenány jak během předchozích testů,
tak v září při průletu kolem asteroidu Steins.
Kosmická sonda i pozemní segment pracovaly ve sledovaném období podle očekávání. Celkem bylo navázáno 10 rádiových
spojení výhradně prostřednictvím sledovací stanice New Norcia v Austrálii.
Veškeré vědecké přístroje byly odpojeny, s výjimkou experimentu SREM [=Standard Radiation Environment Monitor],
který pokračoval v záznamu úrovně radiace. Přístroj COSIMA byl aktivován mezi 2008-11-17
a 2008-11-18, aby se uskutečnily další zkoušky související s pátráním po příčinách
problémů, které se vyskytly při průletu kolem asteroidu. Hlavní pozornost se soustředila na jednotku TMU [=Target
Manipulation Unit]. Bylo rozhodnuto upravit do příštích zkoušek PC9 v září 2009 řídící software. V případě
přístroje MIDAS byly na sondu 2008-11-26 odvysílány a odzkoušeny nové procedury OBCP
[=On-Board Control Procedure]. Zkoušky absolvovalo 2008-11-04 i rádiové vybavení RSI,
pro něž byla vytvořena nová zkušební procedura. Tytéž testy se budou ještě opakovat.
Rozsáhlejší sérii zkoušek absolvoval mezi 2008-11-11 a 2008-11-14
přistávací modul Philae. Během posledních testů se u přístrojů CIVA a COSAC vyskytly
některé neočekávané reakce. Nynější testy neprokázaly žádné anomálie, budou se ale pro jistotu opakovat v další
zkušební sérii.
Dne 2008-12-05 se Rosetta nacházela 480.46 mil. km
(3.21 AU) od Země, což představovalo 1603 s (26 min 43 s) letu rádiového signálu v jednom směru.
Vzdálenost ke Slunci činila 338.39 mil. km (2.26 AU). Sonda pokračuje na čtvrtém oběhu kolem Slunce a afelia
dosáhne 2008-12-17.
Před sondou je nyní období sluneční konjunkce, při níž se separační úhel sonda-Země-Slunce zmenší pod 3°. Konjunkce začíná
2008-12-17 a skončí 2009-01-06. Minimálního separačního úhlu 1.65°
bude dosaženo 2008-12-27. Pro období sluneční konjunkce se nechystají žádné speciální činnosti
a spojení bude udržováno s týdenní frekvencí.
2008-12-17 - Extrasolární planety
Hledání mimozemského života na ledových planetách
Vědci se pokoušejí objevit šanci pro mimozemský život na stále méně pravděpodobných místech. Nyní přišly na řadu
tzv. Superzemě, obrovské zmrzlé planety, které snad dokážou astronomové zaregistrovat na periferiích cizích planetárních
soustav.
Planety tohoto typu jsou zřejmě docela početné, experti odhadují, že asi jedna třetina planetárních soustav by mohla obsahovat
nějakou Superzemi. Navzdory svému jménu, mají Superzemě s naší rodnou planetou jen málo společného - snad jen existenci
pevného povrchu. Superzemě je pokryta ledem a může mít hustou atmosféru, pravděpodobně hustší než Země. S problémem Superzemí
nedávno vystoupila trojice astronomů Yet Gaudi (Ohio State University), Eric Gaidos (University of Hawaii) a Sara Saeger
(Massachusetts Institute of Technology). Skupina se zaměřila na otázku, zda by se taková tělesa mohla stát nositelem života a zda
je možné je pozorovat.
Nejnadějnější technikou, jak detekovat ledovou Superzemi, je metoda gravitačních čoček. Jestliže se dostanou - z pohledu
pozemského pozorovatele - do zákrytu dvě hvězdy, gravitační pole přední hvězdy zakřiví a zesílí světlo vzdálenější hvězdy
podobně jako skleněná čočka. Jestliže kolem bližší hvězdy obíhá planeta, zářivost vzdálenější hvězdy kolísá v souladu
s oběžnou periodou planety.
Na fyzikálním workshopu, který se konal v létě v Aspenu, diskutoval Gaudi se svými kolegy o novém uplatnění gravitačních
čoček při hledání mimozemského života. Prozatím se úsilí soustředilo především na detekci planet nacházejících se v tzv. "zóně
života", neboli v relativně úzkém pásu kolem hvězdy, v němž by mohla existovat voda v tekutém stavu. Voda se ale
mnohem častěji vyskytuje v oblastech vzdálenějších. Tak je tomu i v naší Sluneční soustavě. Vodní led se může nacházet
v jádrech velkých planet (Jupiter), na zmrzlých měsících (např. Europa) a na zmíněných Superzemích. I v případě Země je
velice pravděpodobné, že voda oceánů byla na naši planetu dopravena až dodatečně kometami a asteroidy z periférie soustavy.
Tudíž je mnohem rozumnější, než hledat teplou a vodní planetu podobnou Zemi v zóně života, pátrat po Superzemích, které už
mají vodu od svého počátku ve své výbavě.
Trojice astronomů řešila otázku, zda je možné, aby se na Superzemích vyskytovala voda v tekutém stavu. Jelikož teplota na
povrchu nemůže být ve velkých vzdálenostech od hvězdy dostatečná, jediným mechanismem, jak dlouhodobě roztavit vodní led na
vesmírném tělese, je nějaký zdroj vnitřního vytápění - potom by se vodní oceány mohly rozkládat pod věčně zmrzlým příkrovem.
Pomocí modelování takového hypotetického tělesa bylo zjištěno, že pokud má Superzemě hmotnost asi desetkrát větší než Země, může
si udržet dostatek tepla, aby se tekutý podpovrchový oceán mohl vytvořit. A to i v případě, že se planeta nachází od svého
slunce ve vzdálenosti pětkrát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. A kde je tekutá voda, mohl by existovat i život. Jaký,
to už astronomové vyřešit nemohou...
2008-12-14 - Cassini
Status Report (2008-12-03 až 2008-12-09)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Canberra 2008-12-09.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity 2008-12-04 zahrnovaly sledováním atmosférické dynamiky v jižní
polární oblasti přístrojem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Následovalo fotografování oblačnosti
na Titani kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. V průběhu dne byl kalibrován magnetometr.
Pouhých šestnáct dní po posledním setkání s Titanem a tři dny po dosažení nejnižšího bodu nad Saturnem se
uskutečnil další cílený průlet (T48) kolem největšího Saturnova měsíce. Sonda v 15:44 UT minula Titan
relativní rychlostí 6.3 km/s ve výšce 960 km nad 10.3° j.š. T48 byl doposud jediným průletem,
kdy se sonda přiblížila rovníku na osvětlené straně. Hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]
měřil neutrální molekuly nad osvětlenou částí ionosféry.
Radar sondoval oblasti, kde se očekává kryovulkanická aktivita mj. region Tui Regio, který připomíná poněkud lépe
zmapovanou oblast Hotei Arcus, kde byla zjištěno anolmální složení hornin a patrně výrony kryolávy. Radar také
sledoval tmavé dunové pole Shangri-La. Hledány byly případné impaktní struktury.
Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil vertikální zastoupení CO, CH4 a H2O a pokračoval
v mapování měsíce ve středním a vzdáleném infračerveném oboru, aby se zjistilo rozložení teplot. Sledovány byly
závislosti přítomnosti uhlovodíků a nitrilů na změnách ročních dob.
ISS pořizoval mozaiku polokoule Titanu, včetně záběrů na oblasti Hotei Arcus, jižní část Xanadu a západní okraj Tsegihi.
Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] měřil exosféru a magnetosféru Titanu. UVIS pozoroval zákryt hvězdy
εCMa za atmosférou Titanu.
V následujících víkendových dnech 2008-12-05 až 2008-12-07
pozorovala mj. úzkoúhlá kamera ISS noční stranu Titanu a spektrometr CIRS se pokoušel změřit tepelnou strukturu stratosféry
měsíce. Poté, co se sonda vzdálila od Titanu, zaměřil se vědecký výzkum opět na Saturn a jeho prstence. Prstence sledoval
CIRS, který mapoval rozložení teplot.
Dne 2008-12-09 se uskutečnila korekce dráhy OTM-176 [=Orbit Trim
Maneuver]. Manévr byl zahájen v 20:44 UT a po 18.225 s činnosti hlavního motoru bylo dosaženo změny rychlosti
Δv=3.032 m/s. Vědecký program pokračoval sledováním prstenců v infračervené oblasti přístrojem VIMS.
Optické přístroje, které byly navádění spektrometrem CIRS, pozorovaly zatmění měsíce Tethys a denní program ukončil VIMS
pozorováním prstenců s vysokým rozlišením.
Družice NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) završila primární dvouroční
výzkumnou fázi letu. Sonda studovala a nalezla stopy dávných klimatických změn a rozmanitých podmínek z pohledu
přítomnosti vody na planetě.
Družice dosud odvysílala 73 Tb vědeckých dat, více než dokázaly získat všechny předchozí mise k Marsu dohromady.
To ale ještě není konec. MRO pokračuje v průzkumu Marsu v nevídaných podrobnostech a před sebou má další dva
roky vědecké práce. Mezi nejvýznamnější objevy učiněné v prvních dvou rocích je důkaz dlouhodobého působení vody
na povrchu Marsu, trvajícím stovky miliónů let. Voda se vyskytovala přinejmenším v některých regionech, možná i
v globálním měřítku, i když možná s jistými kratšími i delšími přerušeními. Družice zaznamenala různé
známky různorodého vodního prostředí, kyselého i zásaditého, a to všechno zvyšuje pravděpodobnost, že se nakonec najdou
místa, kde by bylo možné objevit důkazy minulého života, pokud ovšem někdy na planetě existoval.
Od uvedení na pracovní oběžnou dráhu kolem Marsu ve výšce 300 km v říjnu 2006, provedla družice MRO
10000 cílených pozorování vybraných oblastí. Téměř 40% planety bylo vyfotografováno s takovým rozlišením,
že by bylo možné rozeznat detaily velikosti domu a 1% s rozlišením objektů o velikosti stolu. Na 60% povrchu
Marsu bylo mineralogicky prozkoumáno v detailech o velikosti stadionu. MRO předala 700 denních povětrnostních
map, desítky atmosférických teplotních profilů, stovky radarových profilů podpovrchových vrstev a vnitřní skladby polárních
čepiček. Výzkum, který již proběhl i další, který se chystá, sloužil a ještě poslouží současným i budoucím misím k rudé
planetě. Jako nejbližší bude na řadě výprava Mars Science Laboratory (MSL) s plánovaným
startem v roce 2011.
Kromě vlastního výzkumu je MRO spolu s dalšími družicemi na oběžné dráze kolem Marsu
používána jako retranslační stanice pro aparáty pracující na povrchu - Spirit,
Opportunity a nedávno ještě Phoenix.
2008-12-11 - Astrofyzika
Jak vzniká hnědý trpaslík?
Astronomové odhalili závažný důkaz toho, že objekty zvané "hnědý trpaslík" se tvoří stejným způsobem jako hvězdy.
Zásluhu na tom má zařízení SMA [=Smithsonian´s Submillimeter Array], které zaregistrovalo proud molekul oxidu
uhelnatého (CO), šířící se od tělesa nesoucího označení ISO-Oph 102. Podobnými proudy
molekul jsou charakteristické mladé hvězdy nebo zárodky hvězd. Zmíněný objekt má hmotnost jako 60 Jupiterů a na
hvězdu je příliš malý. Astronomové ho již zařadili mezi hnědé trpaslíky.
Hnědí trpaslíci leží na pomezí mezi planetami a hvězdami a jejich hmotnost bývá mezi 15 a 75 násobky hmotnosti
Jupitera. Teoretické minimum hmotnosti pro to, aby se v hvězdě udržela atomová fúzní reakce, byla vypočítána
na 75 Jupiterů. Hnědí trpaslíci se někdy vysvětlují jako nepovedené hvězdy. Prozatím není ale zcela jisté, jak
vznikají. Zda jako hvězdy postupným gravitačním zhušťováním plynového mračna, nebo jako planety nejprve aglomerací
kamenného materiálu, který teprve později dokáže na sebe nabalit plyny z okolního prostoru.
Zárodek hvězdy vzniká pomalou koncentrací mezihvězdného plynu vzájemnými přitažlivými silami. Postupně se stává stále
hustší, teplota uvnitř se zvyšuje, až se v určitém okamžiku zažehne fúzní reakce. Jestliže se původní plynový
mrak otáčel, rychlost rotace se během zmenšování objemu zvyšuje. Aby odstředivé síly vznikající těleso neroztrhly,
musí se protohvězda zbavit části materiálu. U hvězdy se tak objevují molekuly odlétající do prostoru.
Hnědý trpaslík má menší hmotnost než hvězdy a tudíž i síly, které stlačují hmotu ke středu, jsou menší. Proto
je na místě pochybnost, zda může vznikat stejným pochodem, jako hvězdy. Poslední objev učiněný v případě
ISO-Oph 102 naznačuje, že může. Jelikož se ale jedná o zmenšeninu hvězdy, i proud
unikajících molekul od hnědého trpaslíka je mnohonásobně menší a je vůbec s podivem, že mohl být současnými
technickými prostředky zaznamenán.
Zpráva pojednávající o objevu bude publikována 2008-12-20 v časopise Astrophysical
Journal Letters.
2008-12-11 - Extrasolární planety
Předpovězená planeta byla zachycena na snímcích HST
V roce 2006 astronomka Alice Quillen[ová] z University of Rochester předpověděla, že kolem jisté blízké
hvězdy obíhá na konkrétní oběžné dráze planeta určité velikosti. Tato planeta byla nyní vyfotografována kosmickým
teleskopem HST [=Hubble Space Telescope]. V historii astronomie je to prozatím teprve druhá planeta, jejíž
existence byla nejprve vypočítána a která byla posléze na očekávaném místě zachycena. První objev je velice často
uváděn v astronomických popularizačních příručkách. Před 162 lety byl takto vypátrán Neptun, který se
prozradil gravitačními poruchami oběžné dráhy Uranu. Dráha hypotetické planety byla pracně matematicky analyzována
a do místa předpokládaného výskytu byl zaměřen dalekohled - a ejhle, osmá planeta Sluneční soustavy byla tu!
Alice Quillen[ová] pracovala několik let na problému, jak by zatím neznámé planety mohly tvarovat prachový disk,
obklopující hvězdu Fomalhaut. Na obrázcích z HST bylo zřetelné, že disk je vůči hvězdě protáhlý a zároveň má
ostře ohraničený okraj. Vnitřní ostrý okraj se dal vysvětlit vysavačovým efektem relativně malé planety kroužící
uvnitř disku, která prostor vyčistí, a eliptický tvar disku by korespondoval s eliptickou oběžnou drahou planety.
Eliptická dráha planet u mladých hvězd je nicméně svým způsobem také kuriózní, teoreticky by se neměla příliš lišit
od kružnice.
Fotografie extrasolární planety u Fomalhautu na předem vypočítaném místě je potvrzením teoretických prací Alice
Quillen[ové] a jistě jí dodá novou energii k hlubšímu studiu interakcí mezi planetami a plynoprachovými mračny.
Bylo by například zajímavé zjistit, zda a za jakých okolností se oblak chová jako jistý druh kapaliny, nebo zda mají
větší význam vzájemné srážky jednotlivých částic.
2008-12-09 - MESSENGER
Druhá část DSM-4
MESSENGER ukončil velký korekční manévr DSM-4 [=Deep Space Maneuver] druhou částí dne
2008-12-08. První část, o které bylo informováno v Horkých novinkách dne
2008-12-05, zajistila přibližně 90% požadované změny rychlosti, což znamenalo 219 m/s.
Druhá část DSM-4 byla zahájena v 20:30 UT a během operace bylo dosaženo zbývajících
10% vypočítané změny rychlosti, tj. Δv=24.7 m/s. Signál potvrzující začátek manévru dorazil na Zemi na
sledovací stanici Canberra se zpožděním 13 min 18 s.
Běžně se korekce dráhy provádějí v tzv. uzavřené smyčce (closed-loop), kdy je operace sledována palubním
akcelerometrem, který upravuje tah a orientaci sondy a po dosažení stanovené změny rychlosti vypíná motory.
Tentokrát byla připravena tzv. otevřená smyčka (open-loop) pro případ, kdy by akcelerometr z nějakého důvodu
nebyl k dispozici a manévr by se musel obejít bez jeho zpětné vazby.
Manévr DSM-4 zajistil, že se sonda v září 2009 opět přiblíží k Merkuru.
Poslední korekce DSM pak přijde na řadu o dva měsíce později a bude to poslední velká změna dráhy před brzdícím
manévrem, která umístí MESSENGER na oběžnou dráhu kolem nejvnitřnější
planety Sluneční soustavy.
2008-12-08 - Mars
Mars na Zemi
O tom, zda se na Marsu může vyskytovat v nějaké formě život, se diskutuje snad od okamžiku vzniku
hvězdářského dalekohledu. Podivné linie na povrchu, které Schiaparelli pojmenoval jako kanály, a měnící se rozsah
polárních čepiček vzbuzovaly dlouho naději na vyšší formy organizmů. Kosmická éra sice přinesla v této otázce
trpké vystřízlivění, nicméně je tu stále šance, že jednoduchý život na Marsu kdysi existoval a dokonce, že by za
jistých podmínek mohl přečkat i v dnešní době.
Případný život na rudé planetě se musí vypořádat s nepředstavitelně krutými podmínkami. Hlavním nepřítelem
je radiace - částice slunečního větru a ultrafialové záření nestíněné magnetickým polem a hustou atmosférou.
Společně s některými jedovatými chemikáliemi, jako nedávno zjištěný peroxid vodíku, doslovně sterilizuje
povrch planety. Vědci se přesto domnívají, že by se život na mikrobiální úrovni mohl udržet v jisté
hloubce pod povrchem.
Do výzkumu na tomto poli se nyní zapojila i univerzita v Aarhusu (Dánsko) a její výsledky jsou velmi nadějné.
Výzkumný tým postavil zkušební komoru MESCH [=Mars Environmental Simulation Chamber], v níž se dají napodobit
podmínky na Marsu. Z nevelikého válce byl odčerpán vzduch a nahrazen řídkou směsí plynů, odpovídající marsovské
atmosféře. Dvojitý plášť byl chlazen tekutým dusíkem, který simuloval mráz za planetární noci.
Vzorky půdy ve skleněných válcích byly do prostoru komory zasunuty přes vzduchovou propusť a rotovaly na karuselu,
na němž byly cyklicky vystaveny ultrafialovým paprskům z xenono-rtuťové obloukové lampy. Střídání vzorků
vystavených paprskům světla způsobilo kolísání teploty, což napodobovalo změny teplotních podmínek v denním cyklu.
Atmosféra ve zkušební komoře byla odebírána a molekuly analyzovány, jak hornina a bakterie, které vzorek obsahoval,
reagují s atmosférou. Jisté pochybnosti panují ohledně intenzity ultrafialového záření použitého při pokusech.
Lampa produkuje přibližně 35krát intenzivnější světlo, než je tomu na Marsu. Dá se tím zrychlit celý výzkum, protože
stejného efektu jako za několik dní expozice se dá dosáhnout za pár hodin. Výsledky to ale může na druhou stranu
i značně zkreslit.
Univerzita zatím publikovala jen výsledky studia vzorků písku, kde se demonstrovala schopnost zařízení vytvářet
teplotní podmínky srovnatelné s prostředím na Marsu. Kromě toho se údajně provedly zkoušky se vzorky obsahujícími
vymražené bakterie z arktické věčně zmrzlé půdy (permafrostu). Po 80 dnech pobytu v simulovaném marsovském
prostředí byla vrchní vrstva o tloušťce asi 2 cm v podstatě sterilní, nicméně ve zbytku z celkových 30 cm
byly bakterie prakticky nedotčené. Tento výsledek má být vbrzku publikován v časopisu Astrobiology a připouští,
že by nějaká forma života mohla dodnes přežívat pod povrchem planety.
2008-12-07 - Cassini
Status Report (2008-11-25 až 2008-12-02)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Canberra 2008-12-02.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
Dne 2008-11-25 padlo rozhodnutí zrušit korekci dráhy OTM-174
[=Orbit Trim Maneuver]. Navigační analýza ukázala, že vynecháním manévru a modifikací další korekce
OTM-175 se může ušetřit přibližně Δv=2.1 m/s.
První vědeckou aktivitou 2008-11-25 bylo pozorování osvětlené strany prstenců
spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Po devíti hodinách rádiového spojení se Zemí se kamery
ISS [=Imaging Science Subsystem] zacílily na Titan a pozorovaly oblačnost. Poté byly na základě údajů ze
spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] nasměrovány přístroje ze souboru MAPS [=Magnetospheric
and Plasma Science] do pozice ke studiu magnetosféry.
2008-11-26 snímkovaly přes 10 hodin kamery ISS prstence. Téhož dne byly
v 19:14 UT ukončeny činnosti podle letového plánu S45 a okamžitě začalo plnění sekvencí plánu S46.
Etapa S46 potrvá 44 dní do 2009-01-09 a obsahuje dva cílené průlety kolem
Titanu a tři necílené průlety - dva kolem Calypso a jeden kolem Encelada. V plánu je šest korekcí
dráhy OTM-174 až OTM-179.
Dne 2008-11-27 pořizovaly kamery ISS snímky prstenců přes různé barevné filtry.
Spektrometr CIRS se věnoval 8.5 h studiu rozložení vody a CO2 v atmosféře Saturnu v závislosti
na zeměpisné šířce. MAPS pokračoval v měření magnetosféry. Kamery ISS následně fotografovaly malé měsíčky.
Vědecký program zakončilo sledování zákrytu hvězd za prstenci ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet
Imaging Spectrograph].
2008-11-28 byl program zahájen monitorováním Titanu a pokračoval fotografováním malých
satelitů. Hlavním úkolem dne bylo několikeré skenování viditelné hemisféry Saturnu ve vzdálené ultrafialové oblasti
spektrografem UVIS. Mezi 16:35:14 a 16:36:18 (SCET) přešel proudový spínač SSPS [=Solid State Power Switch] na záložním
jednosložkovém motoru MPD-B [=Monopropelant Driver] ze stavu "vypnuto" do stavu "porucha".
Systém SFP [=System Fault Protection] závadu zaregistroval a vydal příkaz, aby se spínač vrátil do stavu "vypnuto".
Motor byl v okamžiku poruchy mimo provoz, a tudíž se uvedené události nijak neprojevily na průběhu letu. Jednalo
se už o 26. podobnou závadu na tomto konkrétním spínači od začátku letu. Poslední se nicméně vyskytla už před
dlouhou dobou - 2008-03-27.
2008-12-01 se uskutečnil korekční manévr OTM-175 [=Orbit
Trim Maneuver]. Systém malých motorků RCS [=Reaction Control System] byl aktivován v 21:14 UT a po době
hoření t=57.2 s upravil rychlost letu o Δv=0.069 m/s. Všechny subsystémy hlásily během operace nominální
funkci. Po manévru se sonda orientovala do polohy potřebné pro následující sledování atmosférických hvizdů aparaturou
RPWS [=Radio and Plasma Wave Science]. Přístroje VIMS, kamery a radar studovaly polární region Saturnu. Optické přístroje
ORS [=Optical Remote Sensing] pozorovaly dynamické úkazy v atmosféře a radar pak stejnou oblast pokryl vlastním
měřením.
Dne 2008-12-02 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Enceladus a Calypso. Jak se sonda
blížila k periapsidě, přístroje CAPS a MAPS pozorovaly magnetosféru nad polární oblastí Saturnu a zdroje radiace o malých
rozměrech. Optické přístroje se zaměřily na Enceladus a širokoúhlá kamera ISS fotografovala polární záře.
2008-12-05 - MESSENGER
Předposlední manévr DSM
Kosmická sonda MESSENGER uskutečnila 2008-12-04
v 20:30 UT první ze dvou částí korekce dráhy DSM [=Deep Space Maneuver], kterým částečně změnila rychlost
letu tak, aby se v září 2009 již potřetí mohla setkat s Merkurem. Raketový motor byl v činnosti
přibližně 4.5 min a za tuto dobu urychlil let o 219 m/s vzhledem ke Slunci na momentálních
30.994 km/s.
V okamžiku manévru se sonda nacházela 237.9 mil. km od Země. Zážeh motoru byl se zpožděním
13 min 14 s, daným konečnou rychlostí šíření rádiových vln, zaznamenán v řídícím středisku mise
na Johns Hopkins University (JHU-APL). Signál ze sondy byl předán prostřednictvím sledovací stanice DSN
v Goldstone.
Podle vyjádření zástupce JHU-APL se jednalo o perfektní manévr, provedený s extrémní přesností. První
část korekce DSM představovala přibližně 90% celkové požadované změny rychlosti. Zbylých 10% je v plánu
na 2008-12-08. Celková změna rychlosti dosáhne 247 m/s.
Manévry DSM jsou velkými zásahy do letové trajektorie a společně s již uskutečněnými gravitačními manévry
u planet představují zásadní operace, které vedou sondu k cíli. Kromě toho existují ještě menší úpravy dráhy
letu TCM [=Trajectory Correction Maneuver], které pouze dolaďují trajektorii impulsy o velikosti v řádu m/s.
MESSENGER čeká ještě jeden manévr DSM dne 2009-11-29,
kterým už bude sonda nasměrována na poslední etapu letu, zakončenou navedením na oběžnou dráhu kolem Merkuru.
Pojízdná laboratoř MSL [=Mars Science Laboratory] odletí k Marsu o dva roky později.
Místo v říjnu 2009, jak se původně plánovalo, se dá podle aktuálního stavu projektu počítat se startem na podzim 2011.
Příčinou odkladu jsou komplikace při montáži stroje a napjatá situace ve zkouškách jeho komponent. Podle vyjádření ředitele
oddělení Mars Exploration Program není možné u takto komplexní mise ošidit vlastní standardy zkoušek a proto změnou data
startu bylo zvoleno odpovědnější řešení. Až dosud se všechno úsilí soustředilo na dodržení původního plánu - aby se co
nejdříve zahájila vědecká práce a aby se zbytečně nečerpaly další finance z rozpočtu. Nicméně teď bylo dosaženo bodu,
kdy už se nedá harmonogram dále zhušťovat, aniž by se muselo přistoupit k některým kompromisům při testech, které jsou
pro úspěch laboratoře naprosto zásadní. Nelehké rozhodnutí padlo po několika měsících usilovné práce, kdy vybrané týmy
pokračovaly v montážích na několik směn.
2008-12-03 - Phoenix
NASA ukončila pokusy o navázání spojení
Po téměř měsíci každodenních kontrol, zda se robot Phoenix znovu ohlásí,
ukončila NASA pokusy o navázání spojení prostřednictvím svých sond na oběžné dráze kolem Marsu. Jak se předpokládalo,
slábnoucí sluneční světlo nedokázalo zajistit dodatek elektrické energie, potřebné k udržení baterií
v nabitém stavu a Phoenix prakticky zmrzl.
Posledním projevem života tak zůstal krátký signál, který zaznamenala družice Mars Odyssey dne
2008-11-02. I tak pracoval přistávací modul dva měsíce přesčas a splnil všechny úkoly,
kvůli kterým byl vyslán na rudou planetu. Bezprostřední příčinou ztráty schopnosti komunikovat byla změna počasí
ale nebylo vyloučeno, že další variace povětrnostních podmínek dovolí, aby se Phoenix opět aktivoval. NASA se
vzdala dalších pokusů o obnovení rádiového spojení v okamžiku, kdy Mars vstoupil do sluneční konjunkce a až
do poloviny prosince bude komunikace s planetou z astronomických důvodů prakticky, tak jako tak, nemožná.
Poslední šanci se spojit s modulem měla družice Mars Odyssey v sobotu 2008-11-29
v 23:49 UT (16:26 místního času, 182. solu pobytu Phoenixu na Marsu), když prolétala nad místem přistání.
Až skončí sluneční konjunkce, počasí na Marsu bude mnohem chladnější, než je nyní, a možnost, že by se přesto
Phoenix ozval, je prakticky vyloučena.
2008-12-02 - Europa Jupiter System Mission
Šance pro Europu
Že se pod ledovou krustou na Jupiterově měsíci Europa nachází oceán vody, se už delší dobu bere jako fakt.
A kde je voda, mohl by být i život. Zda v moři na Europě plavou cizí stvoření, není ale možné zjistit bez
průzkumu na místě.
Prozatím nejdetailnější údaje o Europě pocházejí ze sondy Galileo, která v letech 1995 až 2003 kroužila kolem
Jupitera a měsíc mohla několikrát studovat z bezprostřední blízkosti. Nyní se dostává na stůl plán na mnohem
podrobnější průzkum tohoto mimořádně zajímavého tělesa. Projekt Europa Jupiter System Mission (EJSM) uvažuje
s jednou družicí na oběžné dráze kolem Europy a s druhou kroužící kolem Ganymeda - dalšího velkého
Jupiterova měsíce, u něhož by se rovněž mohl nacházet pod ledovou přikrývkou vodní rezervoár.
Mise EJSM by měla být společnou výpravou NASA a ESA, přičemž Evropská kosmická agentura by postavila družici Ganymeda
a NASA by byla zodpovědná za sondu k Europě. Obě tělesa by spolu spolupracovala a kromě zmíněných měsíců
by se v omezeném rozsahu věnovala studiu dalších obřích satelitů Io a Callisto a samotného Jupitera.
Brad Dalton z JPL, který spolupracuje na definici EJSM uvedl, že družice Europy by mj. měla nést kamery,
spektrometr a výkonný radar. Právě radar by měl proniknout ledovými krami a zjistit, jak jsou vlastně silné. Orbiter
Ganymeda by byl kromě kamery a spektrometru vybaven analyzátorem prachu, hmotovým spektrometrem nebo magnetometrem -
tedy přístroji, které mohou studovat složení povrchu měsíce a okolní prostředí. Družice Ganymeda by se tudíž více
věnovala všeobecným geologickým procesům, od vnitřku tělesa až po magnetosféru. Družice Europy se naopak soustředí
na astrobiologické aspekty a tudíž na přímý důkaz vlastního oceánu a slapové pochody v něm. Vědci by si přáli
vysadit na Europu přistávací modul a dokonce i miniaturní automatickou ponorku, ale podle vyjádření Daltona se
s těmito aparáty v rámci mise EJSM momentálně nepočítá. Je třeba se vypořádat s přísnými finančními
a hmotnostními omezeními a podobná zařízení jsou za těchto podmínek nereálná.
Možná by se dalo uvažovat o uvolnění jistého impaktoru, který, i při relativní nenáročnosti, by mohl získat řadu
cenných informací o charakteru ledového příkrovu. Jako impaktor by mohla posloužit i samotná orbitální část, pokud by
se na závěr mise nechala dopadnout na měsíc.
"Po spoustě diskusí a přemýšlení je jasné, že se nejprve potřebujeme porozhlédnout, než podnikneme další skok," říká
Dalton. "Je spousta toho, co můžeme podniknout z oběžné dráhy a co je potřeba udělat dřív, než vyšleme nějaký
druh přistávacího aparátu." Přesto Dalton zcela nevylučuje vyslání přistávacího modulu. "Na stole leží jistý minimální
koncept, ale nic na způsob Vikingu nebo Phoenixu." Pokud by na nějaký malý lander došlo,
určitě by obsahoval seismometr, který by registroval jak často a s jakou silou dochází k posunům v ledové
krustě. Dále by byl vhodný hmotový spektrometr, který by udělal chemickou analýzu ledu.
Případný život na Europě by se dal odhalit i studiem povrchu ledu. Oceán nacházející se pod ledem se působením slapových
sil vlní a v ledu vznikají praskliny. Prasklinami proniká voda na povrch a zaplavuje impaktní krátery a podobné útvary.
Pokud pod ledem existuje život, dostává se s vodou na povrch a může zde zůstávat zmražený v čerstvém ledu.
Takovéto zbytky už je možno identifikovat dokonce i z oběžné dráhy. Někteří vědci se domnívají, že - pokud
se na Europě vyskytuje život - bude omezen na dno do blízkosti vulkanických průduchů. Podobné oázy života známe
i ze Země. I v případě, že družice Europy nenajde žádné známky života, může ověřit, zda prostředí by pro život bylo
vůbec příhodné. Další přistávací aparát by pak mohl na zahájená studia navázat.
V minulosti bylo rozpracováno několik plánů na misi k Europě. Poslední z nich,
Jupiter Icy Moons Orbiter (JIMO), byl zrušen v roce 2005, částečně kvůli značné
složitosti mise. V roce 2011 má k Jupiteru odcestovat sonda Juno, bude ale jen obíhat planetu a není určena
k průzkumu měsíců. ESA vyvíjí Jovian Europa Orbiter, ale mise je stále v úvodním stupni plánování a zatím
nebylo stanoveno datum startu. Ani mise EJSM není ještě jistá. NASA a ESA se momentálně domlouvají, jaká by měla být
další velká výprava do oblasti vnějších planet. Kromě EJSM má stejnou šanci i mise TSSM [=Titan Saturn System Mission] -
k Saturnu a obřímu měsíci Titanu. Konečné rozhodnutí by mělo padnout začátkem roku 2009. Ať už bude vybrána kterákoliv
mise, start by se mohl uskutečnit asi v roce 2020.
2008-12-01 - Cassini
Status Report (2008-11-19 až 2008-11-24)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Canberra 2008-11-24.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
Dne 2008-11-19, pouze 16 dní po poslední návštěvě, se Cassini opět
setkala s Titanem. 48. cílený průlet se uskutečnil v 17:17 UT v nejmenší výšce 1022.6 km
nad povrchem relativní rychlostí 6.3 km/s. Nejbližší bod dráhy ležel nad 21.6° j.š.
Poprvé za celou dobu mise bylo místo přistání modulu Huygens zachyceno na záběrech mapovacího
spektrometru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. V okamžiku největšího přiblížení bylo rozlišení přístroje lepší
než 1 km/pixel. Zachyceno bylo území již dříve prozkoumané radarem. Dovolí to srovnání různých pohledů na geologické útvary
zahrnující i kruhový objekt, který by mohl být impaktním kráterem, případně vulkanickou kalderou.
Pozorováním zákrytu hvězd za měsícem analyzoval VIMS složení atmosféry. Dva zákryty hvězd ηUMa a βCMa sledoval i ultrafialový
spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] - měření posloužilo ke stanovení vertikálního profilu uhlovodíků a aerosolů
ve vysoké stratosféře a mezosféře. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pozoroval limbus měsíce - měření se soustředilo
na prostorové variace stopových plynů a izotopických poměrů C, H, N a O. Přístroj INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] studoval
ionosféru na denní straně jižní polokoule.
Kamery ISS se věnovaly globálnímu mapování a fotometrická měření. Prohlédnuta byla mj. východní část Xanadu včetně útvaru Hotei Arcus
a západ Tsegihi.
2008-11-23 se uskutečnil korekční manévr OTM-173. Hlavní motor byl zažehnut
v 22:45 UT. Po době hoření t=4.66 s byla zaznamenána změna rychlosti Δv=0.77 m/s. Všechny subsystémy hlásily
nominální funkci.
2008-11-24 minula sonda necíleně měsíce Helene a Tethys. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma
Science] pokračovaly ve studiu polárních oblastí Saturnu. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] zahájil denní vědecký
program udržováním orientace sondy pro všechny přístroje ze souboru MAPS. CIRS měřil teploty prstenců na osvětlené i zastíněné straně.
Kamery ISS fotografovaly Helene z druhé největší blízkosti od začátku mise. Snímkován byl i měsíc Tethys. Během průletu rovinou
prstenců měřily hustotu prachových částic experimenty CDA [=Cosmic Dust Analyzer] a RPWS [=Radio and Plasma Wave Science].
2008-12-01 - Meteority
Jak hledat meteorické krátery?
Meteorické krátery jsou na Zemi velice vzácné. Podle posledního sčítání je jich 175. Kanadský vědec Chris Herd z University of
Alberta nyní vytvořil počítačový program, který by mohl odhalit další stovky na základě i jen nepatrných příznaků.
Podle pozorování Měsíce a Marsu by měl zemský povrch poznamenat malý meteorit zhruba jednou za deset let. Například kamera MOC
[=Mars Orbiter Camera], která pracovala na palubě sondy Mars Global Surveyor zaregistrovala od roku 1999 celkem 20 nových
impaktů na rudé planetě. Ze zmíněných 175 meteorických kráterů katalogizovaných na Zemi jen 5 má menší průměr než 100 m a
jen 10 je jich mladších než 10000 let. Na první pohled je zřejmý obrovský nepoměr mezi frekvencí vzniku kráterů na pustých
kosmických tělesech a na Zemi. Nepoměr může být ale jen zdánlivý, protože malé krátery na Zemi jsou takřka dokonale zamaskované.
Herd sestavil počítačový program, který dokáže z leteckých snímků odfiltrovat stromy a jiný porost a případné impaktní útvary
se tak stanou zřetelnějšími. Takto se mu za pomoci snímků, které zhotovila lesní společnost metodou 3D mapování, už podařilo
identifikovat miskovitou prohlubeň o průměru 36 m asi 200 km od Edmontonu v Albertě. Jednalo se o kráter, který
svým stářím kolem 1100 let je prozatím nejmladším meteorickým kráterem na území Kanady. Je tedy možné, že i na jiných snímcích
lesních porostů jsou již dnes zachyceny stovky impaktních kráterů, ale v bujné vegetaci jsou dokonale ukryté.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|