DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - červen 2005


2005-06-30 - ExoMars

Zkoušky detektoru života

Začátkem června 2005 se v poušti Atacama uskutečnily zkoušky analyzátoru organických látek MOA [=Mars Organic Analyzer] za přítomnosti jeho tvůrců, jimiž jsou Alison Skelley[ová] a Richard Mathies z Kalifornské univerzity v Berkeley. Atacama je považována za nejpustší krajinu na Zemi. Na místech, kde se po mnoho let nevyskytlo ani stébélko trávy a které je vystaveno obrovskému kolísání teploty proběhlo 340 pokusů, které potvrdily, že přístroj je schopen detekovat aminokyseliny, základní stavební kameny proteinů. Zařízení bylo dokonce schopno rozlišit levotočivé a pravotočivé molekuly. Levotočivé jsou přednostně užívány pozemskými organismy. Toto upřednostňování určitého typu molekul by mohlo být zásadní i pro marsovské organismy.
Přístroj MOA byl vybrán ke startu k Marsu na palubě evropského roveru ExoMars. K rudé planetě by se měl, podle posledního upřesnění termínů, vydat v roce 2011. Analyzátor MOA bude integrován s detektorem MOD [=Mars Organic Detector], který staví Jet Propulsion Laboratory společně s Oceánografickým institutem v San Diegu. Citlivost přístroje je mnohonásobně vyšší (údajně až 1000krát) než aparatury použité na sondách Viking, které se zatím jako jediné pokusily objevit stopy života na Marsu.
Poušť Atacama se stává tradiční zkušební základnou přístrojů určených k letu na Mars, protože se prostředí na poušti nejvíce podobá našim představám o Marsu.


2005-06-29 - Cassini

Jezerní krajina na Titanu

Jezero na Titanu - 967x969x16M (54 kB) Sonda Cassini získala snímky části povrchu měsíce Titanu, na níž byl objeven tmavý terénní útvar, který vypadá jako jezero. Tmavá skvrna je mnohem černější než cokoliv jiného v okolí. Jezero připomínají i hladké ale ostře ohraničené "pobřežní linie", které nebyly zatím nikde na Titanu nalezeny. Podle vyjádření člena vědeckého týmu a profesora na University of Arizona, Dr. Alfreda McEwena, "jedná se zatím o nejlepšího kandidáta na jezero z kapalných uhlovodíků na Titanu." Jezero je asi 234 km dlouhé a 73 km široké (přibližně jako jezero Ontario na hranicích USA a Kanady).
Útvar se nachází v oblasti s hustou oblačností, která by mohla v současnosti způsobovat metanové deště. Teploty na Titanu jsou dostatečně nízké, aby se kapalný metan udržel na povrchu po přijatelně dlouhou dobu. Jiným možným vysvětlením tmavého útvaru by mohlo být, že se jedná o vyschlou jezerní pánev pokrytou tmavými usazeninami. Může to být i velká terénní deprese vyplněná tuhými uhlovodíky, které vypadaly z oblačnosti.
I přes původní domněnky se zatím na Titanu nepodařilo jednoznačně prokázat přítomnost větších povrchových nádrží vyplněných kapalinami. Cassini teď není v příliš dobré pozici, aby mohla v jižní polární oblasti pátrat kamerami po odlescích od jezerní hladiny.
Před Cassini je ještě několik desítek přiblížení k Titanu a jistě se najde další příležitost, jak prozkoumat nově nalezený zajímavý objekt.


2005-06-29 - Deep Impact

Tempel 1 vítá sondu prachovými výtrysky

Sonda Deep Impact zaregistrovala masivní krátkotrvající výtrysk ledu a dalších částic, které přechodně zvětšily rozměr a odrazivost prachoplynové komy kolem komety 9P/Tempel 1. Výtrysk byl detekován jako prudké zjasnění komety dne 2005-06-22. Jednalo se už o druhou podobnou událost zaznamenanou v minulých dvou týdnech. První, menší erupci zachytil vesmírný teleskop HST a některé pozemní observatoře.
Tentokrát byl výtrysk šestkrát větší než událost registrovaná 2005-06-14. Vyvržený materiál se ale takřka úplně rozptýlil během půl dne. Spektrometr na sondě zaregistroval zdvojnásobení množství vodních par v plynném obalu komety. Výtrysky hmoty z komet nejsou vzácnou událostí, zatím jsme ale neměli možnost je detailně prozkoumat, právě kvůli tomu, že se jedná o časově omezený jev. Vzhledem k tomu, že sonda pomalu přechází na nepřetržité sledování svého cíle, podařilo se takovouto událost zachytit. Tempel 1 se nyní nachází poblíž perihelu a tudíž se zvyšuje kometární aktivita.
Deep Impact se blíží ke kometě a výtrysky hmoty z jádra jsou jistě zajímavým úkazem hodným vědeckého zkoumání. Podle vyjádření řídícího střediska se ale nejedná o jev, který by vyžadoval modifikaci letového plánu a který neohrožuje bezpečnost aparatury.


2005-06-29 - Chandrayaan-1

ISRO a ESA podepsaly dohodu o spolupráci

Indická agentura pro výzkum vesmíru ISRO a Evropská kosmická agentura ESA podepsaly 2005-06-27 dohodu, na jejímž základě umístí ESA svoje vědecké přístroje na indickou družici Měsíce Chandrayaan-1. Tato dohoda navazuje na řadu předchozích ujednání o vzájemné spolupráci mezi těmito organizacemi.
Evropský příspěvek k misi Chandrayaan-1 bude následující:

  • Rentgenový spektrometr 0.5-10 keV sloužící k prvkovému rozboru měsíčního povrchu metodou měření odraženého slunečního rentgenového záření (rentgenová fluorescence). Jeho součástí bude monitor dopadajícího slunečního rentgenového záření (Rutherford Appleton Laboratory, Velká Británie).
  • Spektrometr pracující v blízkém infračerveném oboru určený k mineralogickému průzkumu (Max Planck Institute of Aeronomie, Německo).
  • Analyzátor odražených atomů o energiích <keV k měření plynů uvolňovaných působením slunečního větru na měsíční povrch a detekci povrchových magnetických anomálií (Swedish Institute of Space Physics).

ESA bude spolupracovat i na některých indických experimentech:

  • Mapovací stereoskopická kamera
  • Hyperspektrální zobrazovač
  • Laserový výškoměr
  • Vysokoenergetický rentgenový spektrometr

Sonda Chandrayaan-1 má být vypuštěna v roce 2007 až 2008 pomocí indické nosné rakety PSLV [=Polar Satellite Launch Vehicle]. Satelit o hmotnosti 525 kg bude naveden na polární dráhu kolem Měsíce ve výšce asi 100 km. Předpokládaná životnost je 2 roky. Mezi organizacemi ESA a ISRO dojde podle dohody k výměně dat získaných vědeckými přístroji.


2005-06-28 - Rosetta

Status Report (2005-06-112005-06-24, dny mise: 468 až 481)

Rosetta se ve sledovaném období nacházela v aktivním letovém módu a pokračovaly přípravy na pozorování komety 9P/Tempel 1, do níž má 2005-07-04 narazit Impactor mise NASA Deep Impact.
Uskutečnilo se několik údržbářských činností, např. 2005-06-16 byla provedena zkouška sledovače hvězd ST [=Star Tracker], u něhož bylo podezření na nestandardní funkci CCD části. Dne 2005-06-21 byly do palubního počítače nahrány a implementovány opravy programů pracujících s pamětí EEPROM systému obsluhy dat DMS [=Data Manager Subsystem] a systémů řízení orientace AOCS [=Attitude and Orbit Control System]. Dále se prováděly některé operace související s rekonfigurací řízení tepelných podmínek.
Nejdůležitějším technickým opatřením před pozorovací kampaní komety bylo nastavení řízení polohy na čtyři silové setrvačníky dne 2005-06-22.
Uskutečnilo se rovněž několik operací s vědeckým vybavením. Ve dnech 2005-06-14 a 2005-06-15 byl doplněn a odzkoušen software kamer OSIRIS. Nový program odstranil dvě anomálie, které se vyskytly během uvádění přístroje do provozu. Dne 2005-06-16 byl aktivován soubor přístrojů RPC a také zde obdržela Langmuirova sonda LAP novou programovou záplatu. V průběhu oživování RPC se nepodařilo správně zapnout magnetometr MAG a na základě toho se uskutečnila 2005-06-22 nová zkouška připojení přístroje, tentokrát proběhla bez potíží.
2005-06-21 byl aktivován rovněž přistávací modul Philae, aby mohla být aktualizována tabulka STCB [=Stored TeleCommands Buffer]. Při tom bylo zaznamenáno, že lander se automaticky přepnul na druhý procesor DPU2. Příčina není zcela jasná a bude dále zkoumána.
Z vědeckých přístrojů je nepřetržitě v provozu experiment SREM, měřící radiační pozadí.
Se stanicí New Norcia bylo ve sledovaném období navázáno šestkrát spojení s maximální délkou 9 hodin. Dne 2005-06-24 byla Rosetta vzdálena 60.9 mil. km od Země, což znamenalo dobu letu rádiového signálu jedním směrem 3 min 23 s.


2005-06-26 - Cassini

Status Report (2005-06-162005-06-22)

Prozatím poslední spojení se sondou navázala sledovací stanice Goldstone 2005-06-22. Cassini zůstává nadále ve výborném stavu a funguje normálně.
Vědecký program určený pro fázi letu S11 se chýlí k závěru. Poslední povely této fáze byly odvysílány k Saturnu 2005-06-17. Prostřednictvím přístrojů CIRS a ISS se provádělo pozorování prstence F, snímkování jižní hemisféry Saturnu a výzkum magnetosféry. Magnetosféra v hraničních oblastech byla podrobena komplexnímu zkoumání sadou přístrojů CAPS, CDA, INMS, MAG, MIMI a RPWS. Radar dne 2005-06-17 uskutečnil dálkovou sondáž úplného disku měsíce Titan, za účelem zjištění tepelných vlastností povrchu.
Optická pozorování zahrnovala snímkování pohybu oblačnosti na jižní polokouli planety pomocí kamer ISS, mozaiku kompletního systému prstenců spektrometrem VIMS a pokračování snahy o detekci záblesků vyvolaných srážkami meziplanetárních těles s hmotou prstenců. CIRS zkoumal tepelné vlastnosti a složení prstenců.
Byla zahájena fáze letu S12, která potrvá až do 2005-07-31. Během ní se uskuteční korekční manévr OTM-025, dojde k cílenému průletu kolem Encelada a necíleným průletům kolem měsíců Titan, Tethys, Pan, Telesto, Rhea a Epimetheus.
Dne 2005-06-17 dosáhla sonda Cassini nejvzdálenějšího bodu dráhy od Saturnu a zahájila 10. oběh kolem planety.
2005-06-22 se uskutečnil necílený průlet kolem Titanu.


2005-06-24 - Rosetta

Status Report (2005-05-282005-06-10, dny mise: 454 až 467)

Sonda se nachází v aktivním přeletovém módu a připravuje se na další vědeckou kampaň koncem června. Nejdůležitější událostí v uváděném období bylo kompletní přehrání palubního softwaru obsluhující paměť SSMM [=Solid State Mass Memory], k němuž došlo od 2005-06-07 do 2005-06-09.
Nový program by měl odstranit problémy, na které se přišlo těsně před startem. Software byl dodán firmou SAAB už v říjnu 2004, ale vyčkávalo se s jeho instalací až do nynějška kvůli tomu, že se jedná o poměrně kritickou operaci. Sonda byla nejprve nakonfigurována do takového stavu, že mohla pracovat bez SSMM po několik dní. Veškeré činnosti proběhly nakonec úspěšně a o den dříve než bylo plánováno. Dne 2005-06-09 se Rosetta vrátila do nominální konfigurace s funkční jednotkou SSMM.
2005-05-31 se na Zemi uskutečnila zkouška mechanismu otvírání krytu kamer OSIRIS. Test dopadl úspěšně a 2005-06-14 byl nový program odvysílán na sondu, na níž proběhnou poslední prověrky a ověření správné funkce.
Většina vědeckých přístrojů je neaktivních. Výjimku tvoří přístroj SREM, který monitoruje radiační pozadí. I tento experiment byl však v době změny softwaru SSMM mimo provoz. V souvislosti s instalací nové palubní procedury ovládající soubor přístrojů na výzkum plazmatu RPC [=Rosetta Plasma Consortium] byla zkušebně zapojena Langmuirova sonda LAP [=Langmuir Probe], jeden z pěti experimentů RPC.
Ve sledovaném období se uskutečnilo celkem 6 rádiových spojení se sondou přes stanici New Norcia s maximální délkou relace 9 h.
Dne 2005-06-10 byla sonda vzdálena 46.5 mil. km od Země, což představovalo cestu rádiového signálu 34.9 s jedním směrem.


2005-06-23 - Mars Express

MARSIS je připraven k provozu

Radar MARSIS [=Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding] na sondě Mars Express je již zcela rozložen, byly provedeny první prověrky a přístroj je připraven zahájit měření. Tím se podařilo dokončit aktivaci všech vědeckých zařízení na palubě.
MARSIS sestává ze tří antén - ze dvou 20 m "dipólových" prutů a jedné "monopólové" 7 m tyče orientované kolmo na předchozí dvě. MARSIS by nám měl dovolit vůbec poprvé prozkoumat Mars v hloubkách pod povrchem.
Delikátní operace rozkládání antén a následných testů se uskutečnila ve třech etapách mezi 2005-05-02 a 2005-06-19. První dlouhou anténu se přes prvotní potíže podařilo rozvinout 2005-05-10 a druhou již zcela hladce 2005-06-14. Krátce poté, 2005-06-17, byl vydán povel na vyklopení poslední krátké antény. Ani tentokrát se nevyskytly žádné komplikace. Dne 2005-06-19 byl radar zapojen a uskutečnil se úspěšný test přenosu rádiového signálu.
Dříve než bude MARSIS předán do operačního provozu, musí absolvovat ještě některé rutinní prověrky v reálných letových podmínkách. Měly by trvat asi 10 dní (38 oběhů kolem planety) v období mezi 2005-06-232005-07-04. Během této doby bude přístroj zaměřen kolmo dolů (k nadiru) na úseku dráhy, nacházející se nejblíže povrchu. V této fázi se bude radarová sondáž uskutečňovat mezi 15° j.š a 70° s.š. Zde se vyskytuje několik zajímavých oblastí, jako je např. planina v regionu Tharsis, takže existuje jistá šance, že již v tomto období zažijeme vzrušující objevy. 2005-07-04 skončí zkušební fáze a mělo by se již přistoupit k nominálním vědeckým pozorováním.
Zkoumání podpovrchových vrstev se bude provádět na noční straně planety. Je to kvůli tomu, že noční ionosféra nemůže způsobovat interference s nízkofrekvenčním signálem vysílaným radarem. Tyto signály by měly pronikat až do 5 km hloubky. Až do poloviny července se budou zkoumat oblasti ležící mezi 30° j.š. a 60° s.š. V tomto prostoru se nacházejí zajímavé útvary, např. hladké severní planiny, a kdysi se zde mohla vyskytovat velká množství vody. Operační výška dráhy pro podpovrchovou sondáž leží do 800 km, ve výšce do 1200 km zase může probíhat výzkum vlastností ionosféry.


2005-06-22 - Mars

Rusko plánuje dvě výpravy k Marsu

Oficiální ruský zdroj oznámil 2005-06-20, že Rusko připravuje dvě nepilotované mise k Marsu, které by se měly uskutečnit do roku 2015. Informaci podal Georgij Poliščuk, generální ředitel firmy NPO im. S. A. Lavočkina agentuře Interfax-AVN.
První výprava je naplánována na říjen 2009. Výzkumné plavidlo přejde na dráhu kolem Marsu a následně vysadí na měsíc Phobos malé vozítko - rover. Rover shromáždí vzorky povrchu a zajistí jejich dopravu k Zemi. Aparát má na Phobosu pracovat tři roky.
Přesné datum druhé mise není zatím stanoveno, ale měla by se uskutečnit nejpozději v roce 2015. Oba projekty byly údajně zařazeny do ruského vesmírného plánu na roky 2006 až 2015.


2005-06-22 - Mimozemský život

Vyšší život potřebuje kyslík

Současný stav vědeckého poznání hovoří o tom, že složitější život se může rozvinout jen na planetách s atmosférou bohatou na kyslík, který vytváří nejlepší podmínky pro vysoce efektivní energetické procesy. Tímto závěrem se zásadně redukuje četnost kosmických objektů, o nichž se dá uvažovat jako o místu, kde může život existovat.
Článek k tomuto problému, jehož autorem je prof. David Catling z Bristolské univerzity ve spolupráci s kolegy z University of Washington a NASA, byl publikován v červnovém čísle časopisu Astrobiology. Praví se v něm, že dostatek kyslíku ve vzduchu a v oceánech je rozhodující pro vývoj mnohobuněčných organismů. Doba, za kterou se na Zemi zvýšil obsah kyslíku na úroveň dostačující ke vzniku zvířat, byla dlouhá skoro 4 miliardy let. Uvážíme-li, že se jedná přibližně o polovinu odhadované délky života našeho Slunce, pak planety kroužící kolem hvězd s kratší životností nemají dostatek času, aby se na nich život rozvinul do komplexnějších forem. Koncentrace kyslíku se před zánikem hvězdy nestačí včas zvýšit. Podle profesora Catlinga: "Toto je limitující faktor pro vývoj života na jinak potenciálně obyvatelných planetách."
Prof. Catling je mj. členem vědeckého týmu přistávacího aparátu Phoenix, chystaného ke startu k Marsu v roce 2007. Hlavním cílem mise je zjistit, jestli Mars měl vůbec někdy podmínky ke vzniku nejjednodušších forem života.
Catling dále podotýká: "Povrch Země je ohromně odlišný od toho, co známe z pravděpodobně mrtvých sousedů Venuše a Marsu. Ale když naše planeta vznikala, byla také bez života. Jak se náš svět vyvinul z těchto neživých začátků je velká otázka, týkající se mnoha vědeckých disciplín, jako je třeba geologie, vědy o atmosféře a biologie."


2005-06-22 - Deep Impact

Vědci již pozorují jádro komety

Na upravených snímcích ze sondy Deep Impact vědci poprvé zřetelně identifikovali pevné jádro (nukleus) komety 9P/Tempel 1 obklopené prachem a plyny.
Snímky byly pořízeny koncem května pomocí kamery se středním rozlišením MRI ze vzdálenosti přibližně 30 mil. km. Dokud se obrázky neupravily, dominoval na nich obrovský prachoplynový oblak, nazývaný koma. Dalšími procesy se podařilo oddělit relativně malé kometární jádro. Informace o tvaru a rotaci jádra jsou velice důležité pro správné zacílení projektilu sondy, který má 2005-07-04 dopadnout na cíl.
Jasnost jádra na snímcích se blíží předpokládané hodnotě určené na základě předchozích pozorování družicovými observatořemi Hubble a Spitzer a dalšími výkonnými teleskopy na Zemi. V současné době přispívá asi 20% k jasnosti okolní komy. Tento údaj bude nutno ještě upřesnit, protože by mohl ovlivnit nastavení expozičních dob při snímkování.


2005-06-22 - Rosetta

Rosetta pomůže misi Deep Impact

Evropská sonda Rosetta mířící ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko se zúčastní pozorovací kampaně zaměřené na kometu 9P/Tempel 1. Rosetta zahájí pozorování 2005-06-29 a ukončí je 2005-04-14, tzn. 10 dní po srážce komety Tempel 1 s projektilem sondy Deep Impact.
Rosetta má na palubě celou sadu citlivých přístrojů, které mohou být použity. V okamžiku srážky bude sonda vzdálena 80 mil. km a Slunce se bude nacházet 90° bokem. To jsou velice dobré pozorovací podmínky, mnohem lepší než budou mít přístroje na Zemi nebo na pozemské oběžné dráze.
Kvalitní měření se očekávají od experimentů MIRO (mikrovlnný spektrometr) a VIRTIS (vizuální a infračervený spektrometr). Zatímco MIRO se bude soustředit na chemické složení, VIRTIS bude měřit teploty tělesa komety a vyvrženého materiálu, což opět může odhalit chemické složení.
Kromě toho bude kometa sledována i v ultrafialovém oboru přístrojem ALICE. Kamery OSIRIS se pokusí vyfotografovat jádro komety i přes velkou vzdálenost.


2005-06-21 - Cassini

Status Report (2005-06-092005-06-15)

Vědecký program minulého týdne zahrnoval pozorování měsíce Hyperion - včetně měření teploty, studia rotace a barevnosti - a sledování zákrytu hvězdy ο Ceti za prstenci sadou optických přístrojů ORS [=Optical Remote Sensing]. Souběžně probíhal výzkum magnetosféry přístrojem MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Jednotlivá pozorování byla věnována polárním zářím (přístroj VIMS), teplotám v prstencích (CIRS), vzhledu jižní hemisféry (ISS) a hustotě prachu v rovině prstenců, kterou sonda proťala 2005-06-10 (CDA).
Kvůli obavě, že by v průběhu zákrytů sondy za Saturnem a prstenci mohlo dojít k interferenci s normálními sekvencemi povelů, byl 2005-06-09 časový interval, kdy se nepovažuje ztráta spojení za kritickou a který kontroluje časový spínač CLT [=Command Loss Timer], znovu přenastaven na 85 h.
Dne 2005-06-13 byl zahájen přenos povelů pro další etapu letu označenou S12. Úplný program obdržela sonda 2005-06-14. Téhož dne se uskutečnila zkouška nového softwaru pro systém kamer ISS. Předběžné výsledky ukázaly, že test dopadl úspěšně.


2005-06-18 - Nové technologie

Perspektivní automatický geolog

Evropští výzkumníci vyvinuli zařízení, které samočinně vyhodnotí geologické útvary na cizích planetách a výsledky oznámí astronautům pohybujícím se v okolí.
Astrobiologický skaner na bázi počítače zkonstruovali němečtí a španělští vědci v Centru pro astrobiologii v Madridu pod vedením Patricka McGuire. Ten řekl, že prototyp sestává z ruční kamery propojené s přenosným počítačem. Pozdější verze by mohla používat hlavovou kameru s displejem v průzoru přílby skafandru.
Američtí astronauti z programu Apollo před návštěvou Měsíce absolvovali geologický trénink, na jehož základě dokázali mj. identifikovat kameny (pokud by na ně narazili) obsahující stopy vody nebo života. Prototyp nového detektoru upozorní astronauta, že je v okolí něco zajímavého na základě neobvyklého vzhledu. Výsledky zkoušek ve Španělsku ukázaly, že se systém dokázal shodnout s geology v 68%.


2005-06-18 - Kosmická spolupráce

USA a Rusko vyvinou nové raketové motory

Dne 2005-06-17 zveřejnila tisková agentura RIA Novosti vyjádření ředitele Roskosmosu Anatolije Perminova, že mezi ruskou a americkou stranou došlo k dohodě o společném vývoji nových raketových motorů, které by byly určeny pro lety k Měsíci a Marsu. Stalo se tak při příležitosti aerokosmické výstavy v Le Bourget v Paříži.
"Na setkání s našimi americkými partnery jsme uvažovali o možnosti letů k Měsíci a Marsu a také o vývoji motorů, protože dokud nebude vyřešen tento úkol, žádná kosmická loď nikam nepoletí," řekl Perminov.
Mimo to, podle Perminova, partneři diskutovali nad stávajícím programem dodávek ruských motorů RD-180 pro americké rakety Atlas. "Zde nedochází k žádným změnám v programu. Rusko dodává motory včas a Amerika chce v tomto směru pokračovat," sdělil Perminov tiskové agentuře.


2005-06-18 - New Horizons

Stav přípravy sondy k Plutu

Průlet kolem Pluta - 525x700x16M (35 kB) Ačkoliv se poslední planeta Sluneční soustavy nachází přibližně 4.5 miliard km od Země, v posledních měsících se nám obrazně dostává na dosah. První kosmická sonda k Plutu, jeho měsíci Charonu a do oblasti Kuiperova pásu prochází závěrečnými fázemi přípravy ke startu.
V květnu 2005 byla dokončena montáž sondy New Horizons a aparatura absolvovala několikeré simulace a prověrky funkce. Začátkem června proběhly týdenní vibrační zkoušky, při nichž se ověřovala pevnost konstrukce vůči silám působícím na těleso při startu ze Země. Na začátek června byly naplánovány zkoušky odolnosti kosmickému prostředí. Sonda byla 2005-06-13 přepravena z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu (Maryland, USA), tedy z místa, kde byla původně navržena a postavena, do NASA Goddard Space Flight Center (GSFC) v Greenbeltu (Maryland, USA). Zde pro ni byla připravena vakuová testovací komora, ve které lze napodobit teplotní podmínky na cestě k Plutu. Kromě toho se mají během tří měsíců uskutečnit zkoušky vyvážení a další testy odolnosti proti vibracím. Na podzim bude aparát přepraven do Kennedyho vesmírného střediska KSC [=Kennedy Space Center] na Floridě k závěrečným předstartovním přípravám.
Start sondy se má uskutečnit v lednu 2006. Do vesmíru ji vynese z kosmodromu na Mysu Canaveral nosná raketa Atlas V a urychlovací motor na TPL STAR-48B. Startovní okno se otevírá 2006-01-11 a trvá 35 dní. Těleso se má stát dosud nejrychlejším lidským výtvorem. Vzdálenosti Měsíce dosáhne za méně než 9 h. New Horizons se přiblíží v únoru až březnu 2007 k Jupiteru a zde získá další rychlost na cestu k systému Pluto-Charon. V blízkosti Jupitera budou využity vědecké přístroje na palubě a v rámci zkoušek budou provádět průzkum planety. Do oblasti Pluta dorazí sonda nejdříve v roce 2015. Výzkum planety bude na průletové trajektorii trvat asi 5 měsíců. Vědecké výsledky se očekávají i z prostoru za Plutem - z tzv. Kuiperova pásu.
Jelikož sonda zamíří do velice vzdálených oblastí, nemůže používat jako zdroj energie obvyklé solární články. Na palubě byl proto instalován radioizotopový termoelektrický generátor (RTG). Přítomnost jaderného zdroje vyžadovala podstoupit poměrně složitou schvalovací proceduru, jejíž součástí bylo zhodnocení rizik havárie rakety při startu a nebezpečí kontaminace životního prostředí. Veřejné připomínkové řízení skončilo 2005-04-11. NASA nyní pracuje na "Konečném stanovisku k dopadu na životní prostředí", dokončeno má být v létě. Po několika dalších dílčích krocích a po získání všech úředních stanovisek a povolení by měla mise dostat někdy na podzim konečně zelenou.
Sondu provozuje APL pro NASA Science Mission Directorate. Hlavními partnery jsou Ball Aerospace, Boeing, Department of Energy, KinetX, Lockheed Martin, GSFC, JPL aj.


2005-06-17 - Mars Express

Druhá anténa MARSIS rozložena

Druhý 20metrový prut antény MARSIS na palubě sondy Mars Express byl úspěšně a bez problémů rozložen. Dnes o tom informovalo pozemní řídící středisko ESOC [=European Space Operations Centre].
Povel na rozložení antény byl vyslán 2005-06-13 v 11:30 UT. Krátce před zahájením operace byla sonda uvedena do pomalé rotace, ve které setrvala asi 30 min po celou dobu rozkládání a krátce poté. Otáčení dovolilo rovnoměrné nahřátí všech kloubů antény slunečními paprsky.
Bezprostředně poté byla družice reorientována ke Slunci, aby se dobily akumulátory a ještě dodatečně prohřály klouby antény.
Potvrzení o úspěšném průběhu akce dorazilo na Zemi až 2005-06-14 ve 14:20 UT. Tehdy se teprve Mars Express otočil parabolickou anténou k Zemi a zahájil přenos telemetrických dat. Jejich rozborem se zjistilo, že oba rozložené pruty radaru MARSIS se chovají podle očekávání a nezpůsobily nebezpečné rozkývání tělesa. Dalších 48 h bylo věnováno zkouškám, které měly tato předběžná zjištění definitivně potvrdit. Zprávu o úplném úspěchu operace zveřejnilo řídící středisko 2005-06-17 ve 12:00 UT.
Se současnou sestavou dvou 20 m antén je již schopen MARSIS plnit svoji funkci spočívající v průzkumu podpovrchových vrstev na Marsu a studiu ionosféry. Třetí 7metrová tyč, která je orientována kolmo na tyto dva dlouhé pruty a která zatím ještě čeká na rozložení, se má používat jen ke korekcím efektů vyvolaných nerovnostmi povrchu.
Rozložení třetí tyče, které se už nepovažuje za kritické, protože je tyč kratší než předchozí a je jinak orientovaná, se uskuteční 2005-06-17. Následně proběhnou další prověrky, jenž zaberou pár dní.
Přístroj MARSIS bude sondovat vrstvy pod povrchem Marsu a hledat především vodu. V tomto módu má pracovat v noci. Přes den se bude věnovat měření struktury ionosféry.


2005-06-17 - Mars Reconnaissance Orbiter

Blíží se zkoušky na rampě

Start nové družice Marsu se nezadržitelně blíží. Sonda MRO je již delší dobu na Floridě a absolvuje zkoušky elektrického systému. Dne 2005-06-06 byly instalovány a aktivovány letové baterie. Autonomní zkoušky byly dokončeny 2005-06-14. Pokračuje instalace tepelně izolačních fólií.
Urychlovací stupeň Centaur, který doplní sestavu nosné rakety Atlas V dorazil na kosmodrom 2005-06-06. Dne 2005-06-17 byl přemístěn do montážní haly VIF [=Vertical Integration Facility] u rampy SLC-41 a upevněn na vrcholek Atlasu. Okamžitě se začalo se zkouškami.
Na začátek července je naplánován test nosné rakety, při níž dojde ke kompletnímu natankování nádrží pohonnými látkami.
Koncem července bude vlastní sonda převezena z haly, v níž se zatím nachází (Payload Hazardous Servicing Facility), k montáži do VIF. Po spojení s nosným prostředkem se rozběhne poslední předstartovní fáze. MRO bude podrobena funkčním testům a poslední týden před startem dojde na zkoušky celé sestavy a k závěrečným montážním operacím.


2005-06-17 - MER

Spirit se chystá na obtížný výstup

Rover Spirit v minulých dnech dokončil průzkumné práce na skupině výchozů geologického podloží "Larry's Lookout", "Jibsheet" a "Methuselah". Dalším cílem je vykonat cestu k vrcholku kopce "Husband Hill" a na jeho jižní svah.
Posledním objektem výzkumu se stal kámen "Backstay". Prostor s kamenem upoutal pozornost vědců nejprve na snímcích panoramatické kamery. Po změření infračervených emisí spektrometrem Mini-TES se ukázalo, že "Backstay" stojí za krátkou zastávku. Rover se opatrně přiblížil k cíli a k průzkumu kamene použil po očištění povrchu kartáčem na brusce RAT všechny přístroje na robotické ruce, tzn. mikroskop MI, rentgenový APXS a Mössbauerův spektrometr. Očekávání se naplnila a zdá se, že byl objeven zcela nový typ horniny, jaká se zatím na svazích "Columbia Hills" ani na pláni v kráteru Gusev nevyskytla.
Jedná se o čedič (bazalt) jako většina ostatních kamenů, který ale obsahuje mnohem více titanu, hliníku a draslíku ale na druhou stranu méně železa. Je velice pravděpodobné, že pochází z jiného místa a do kopců se dostal jako kus skály vyvržené při dopadu meteoritu. O skutečném místě původu pochopitelně není nic známo, jisté je ale, že jsme získali vzorek něčeho nového.
Spirit se teď chystá na další jízdu, která potrvá do té doby, dokud se před vozítkem neobjeví něco zajímavého a neočekávaného. Můžeme se tedy těšit na nové pohledy na druhou stranu kopců, zatímco bude rover popojíždět kolem nejbližšího vrcholku.
Na planině Meridiani, kde operuje rover Opportunity, bylo dosaženo rovněž jistého pokroku. Postup tam je ale pomalý, protože se v současné době trochu "hádají" čas na Zemi a na Marsu. Technici nestíhají vyhodnotit operace jednoho solu tak, aby mohli vyslat povely k další činnosti následujícího dne, ale musí čekat o den déle. Aktivní soly jsou proto prokládány dny s omezenou činností.
Prozatím se podařilo otočit vozítko čelem k duně, která je pět týdnů věznila. Písečný přesyp dostal mezitím přiléhavý název "Purgatory" {=Očistec}. Dalším krokem bude přesun do bezpečného místa tak, aby manipulátor dosáhl na vyhloubenou brázdu v písku. Teprve až bude zvláštní materiál duny prozkoumán, začne se plánovat další opatrný postup k velkému kráteru na jihu.


2005-06-16 - Extrasolární planety

Objevena planeta zatím nejpodobnější Zemi

Lovci extrasolárních planet objevili vzdálený objekt, který je doposud nejvíce podobný naší Zemi. Jedná se o patrně kamenný svět 7.5krát hmotnější než Země. Planeta obíhá kolem hvězdy Gliese 876, nacházející se 15 světelných let daleko. Oběžná dráha leží ve vzdálenosti asi 3 mil. km, tedy velice blízko od centrální hvězdy a planeta má asi dvojnásobný průměr než Země. Při takové velikosti není vyloučeno, že je těleso vybaveno vlastní atmosférou.
Skoro všechny dosud objevené extrasolární planety (k dnešnímu dni jich známe přibližně 150), kroužící kolem normálních hvězd, jsou větší než Uran, tzn. 15x hmotnější než Země. Planeta u Gliese 876 je tedy zatím nejmenším známým objektem a je prvním z nové třídy kamenných terestrických planet. Soustava Gliese 876 obsahuje další dvě planety o velikosti Jupitera. První byla objevena v roce 1998 a druhá v roce 2001. Nově objevené těleso oběhne kolem hvězdy za dva dny a blízké slunce je ohřívá tak, že povrchová teplota dosahuje 200 až 400°C. I přes "slušnou" velikost se tedy jedná o prostředí nevhodné pro život. Nový objev ale vzbuzuje naději, že se podaří detekovat i další podobné a možná i zajímavější terestrické planety, které by mohly jednou být novou Zemí pro expandující lidstvo.
V oficiálním oznámení o objevu je uvedeno, že planeta má minimální hmotnost 5.9 hmotnosti Země, oběžná doba činí 1.94 dní a vzdálenost od centrální hvězdy představuje 0.021 AU (astronomických jednotek, 1 AU=149.6 mil. km). Kromě uvedené planety jsou známé ještě dvě malé a pravděpodobně kamenné planety. Ty ale obíhají kolem pulsaru.
Gliese 876 (jinak též GJ 876) je malá červená hvězda, typ, pro který je vžité označení rudý trpaslík. Nachází se v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) a její hmotnost představuje asi třetinu hmotnosti Slunce. Současně je nejmenší hvězdou, u níž byla dosud objevena planeta.
Hlavní zásluhu na novém objevu má astronomická observatoř na Havajských ostrovech, především výsledky pozorování teleskopem Keck. Zde byl instalován vysocerozlišující spektrometr HIRES, který dodává nová převratná data. Snahou astronomů je nyní detekovat vesmírné těleso, které by se pohybovalo ve větší vzdálenosti od hvězdy.
Zájemci o další podrobnosti si mohou přečíst materiál v The Astrophysical Journal.


2005-06-16 - Prehistorie

Asteroidy jsou v tom možná nevinně

K hromadnému vymírání živočišných druhů dochází na Zemi pravidelně po zhruba 26 mil. let. Dosud je jako nejpravděpodobnější příčina tohoto jevu označována vzácná srážka Země s asteroidem nebo kometou a následující změny klimatu a životního prostředí. Polští vědci se domnívají, že úhyn velké části živočichů by mohli zavinit také obrovští predátoři.
Adam Lipowski (Univerzita Adama Mickiewicze) vytvořil počítačový model, do kterého zahrnul množství živočišných druhů, kteří si konkurují v potřebě potravy a prostoru. Simulace života umožňuje zahrnout do modelu i četnost mutací, při nichž se občas vyvine nový druh. Model ukazuje, že pokud se v systému vyskytují pouze "středně účinní" predátoři, jejich počet kolísá jen nepatrně podle toho, jak je hojná kořist.
Tato rovnováha je ale narušena, jakmile se objeví mutace, která zplodí jakéhosi superpredátora. Tento nový druh vbrzku dokáže zdecimovat populaci lovených živočichů a vzápětí vymírá sám nedostatkem potravy. Několik málo druhů, které přežijí apokalypsu, postupně zmutuje a vyplní existující uvolněné ekologické niky a cyklus začíná znovu.
Perioda těchto cyklů závisí na četnosti mutací v modelu. Je-li počet mutací malý, období mezi vznikem superpredátorů je delší. Při určitém podílu mutací lze dojít k cyklu, který odpovídá pozorované periodě kolem 26 mil. roků. Předchozí obdobné počítačové modely tyto cykly neobjevily, protože prý nebraly v potaz omezený životní prostor a velký počet různých druhů, tento prostor obývajících.
Co říci závěrem? Zmíněná počítačová simulace je jistě zajímavá. Teď jde o to, aby byla podpořena i jinými vědeckými obory, jako například paleontologií (kdo jsou oni zmínění superpredátoři, kteří sežrali všechno živé?), biologií nebo geologií. A máme se vzdát myšlenky na ničivé dopady asteroidů, jejichž stopy na Zemi prokazatelně existují?


2005-06-16 - Nové technologie

NASA uvolnila peníze na studie revolučních technologií

Jako dobrodružný sci-fi příběh se jeví zpráva, která byla zveřejněna 2005-06-16. Podle ní vybrala NASA několik návrhů a přidělila peníze na šestiměsíční studie uskutečnitelnosti revolučních kosmických technologií. V této oblasti působí orgán NASA nazvaný Institut pro perspektivní koncepce NIAC [=NASA Institute for Advanced Concepts]. Celkem bylo rozhodnuto přezkoumat 12 oblastí a práce započnou letos v září. Pro každý projekt je rezervováno přibližně 75000 USD. Není to mnoho, ale účelem půlroční studie je pouze vyhodnotit, zda má navržený koncept perspektivu a jaké musí být splněny podmínky, aby se mohl návrh přeměnit na realitu.
NIAC byla vytvořena v roce 1998 a jejím úkolem je právě podporovat převratné nápady, se kterými přicházejí jednotlivci i organizace a které by mohly být využitelné v NASA. Očekává se, že tato podpora umožní překonávat omezení daná současnými vědeckými a technologickými znalostmi, i když konkrétní výsledky se patrně nedostaví dříve než za deset let.
Podle vyjádření Dr. Roberta Cassanovy, ředitele NIAC, by studie mohly ukázat směry, jak uskutečnit budoucí mise a projekty, které nejsou současnými prostředky realizovatelné.
Pro další studie byly vybrány (omlouvám se za velice volný, zkrácený a možná i místy nepřesný překlad oficiálních názvů projektů, z některých názvů není mnohdy ani zřejmé, čeho se výzkum týká - AH):

  • velice přesné a neškodné metody pohonu na bázi fotonových motorů (A Contamination-Free Ultrahigh-Precision Formation Flight Method Based on Intracavity Photon Thrusters and Tethers)
  • získávání antičástic soustředěných v magnetických polích planet (Extraction of Antiparticles Concentrated in Planetary Magnetic Fields)
  • programovatelný a adaptabilní systém přípravy a výroby potravy (Customizable, Reprogrammable, Food Preparation, Production and Invention System)
  • přizpůsobivý pohon pomocí nanočástic (Scalable Flat-Panel Nano-Particle MEMS/NEMS Propulsion Technology for Space Exploration in the 21st Century)
  • těžba antihmoty ve vesmíru (Antimatter Harvesting in Space)
  • síť nukleárně poháněných kryosond pro průzkum ledového příkrovu na Marsu a Europě (Multi-MICE: A Network of Interactive Nuclear Cryoprobes to Explore Ice Sheets on Mars and Europa)
  • křídla z umělých neuronových membrán (Artificial Neural Membrane Flapping Wing)
  • elektrodynamický pohon (Lorentz-Actuated Orbits: Electrodynamic Propulsion without a Tether)
  • magneticky rozkládané drátové konstrukce (Magnetically Inflated Cable System for Space Applications)
  • vysoce rozlišující rentgenový interferometr (Ultra-High Resolution Fourier Transform X-ray Interferometer)
  • transportní meziplanetární loď poháněná pozitrony (Positron-Propelled and Powered Space Transport Vehicle for Planetary Missions)
  • modulární kosmická loď s integrovaným elektrodynamickým pohonem (Modular Spacecraft with Integrated Structural Electrodynamic Propulsion)

Při zběžném pohledu na výčet studovaných témat se zdá, že některé koncepty mohou být v dohledné době patrně aktuální a realizovatelné, vzniku ostatních technologií se možná ani nedožijeme. Vědecké poznatky v současné době již dávno nejsou záležitostí okamžitého vnuknutí geniálního tvůrce. Od revolučních objevů se přešlo na dlouhodobý pomalý vývoj. I když nic není předem vyloučeno...


2005-06-15 - Hayabusa

Kdy dorazí sonda k cíli?

Podle původního časového plánu se měla v těchto dnech přiblížit k asteroidu Itokawa japonská kosmická sonda Hayabusa (MUSES-C). Tento termín byl v některých pozdějších zprávách (např. zde) "upřesněn" na léto 2005. V  kalendáři kosmických událostí JPL se přílet uvádí na září 2005. Sonda na heliocentrické dráze vykonává manévry, které ji mají přivést na takřka identickou trajektorii s asteroidem. V takovém případě je datum dosažení cíle velice flexibilní a může se v širokém rozmezí změnit. Informace na internetu z japonské agentury JAXA, která sondu provozuje, jsou bohužel vzácné. Přesto se zde 2005-06-13 objevila zpráva o společné schůzce japonských a amerických vědců zapojených do projektu, ve které se vyskytla formulace: "Jelikož se očekává přiblížení k asteroidu za šest měsíců...". Schůzka se uskutečnila koncem května.
Na návštěvu asteroidu Itokawa tedy asi tak brzo nedojde. Snad koncem listopadu? Další překvapení nejsou vyloučena.
Sonda Hayabusa odebere nepatrné množství materiálu asteroidu a po určité době, kdy poletí obě tělesa ve formaci, zamíří opět k Zemi, na níž má přistát v létě 2007.


2005-06-13 - Cassini

Status Report (2005-06-012005-06-08)

Zatím poslední telemetrii ze sondy přijaly 2006-06-08 sledovací stanice Goldstone a Madrid. Cassini pokračuje v letu ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
Vědecká činnost je již delší dobu zaměřena na rádiové experimenty využívající zákrytů sondy za planetou a prstenci. Další aktivity se soustředily na studium rázové vlny a hranice magnetosféry plazmovým spektrometrem, a dalšími přístroji určenými k pozorování plazmových a magnetosférických jevů, jmenovitě RPWS, MIMI a MAG. Optické přístroje ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing] sledovaly měsíce Dione a Titan, upřesňovaly se oběžné dráhy nově objevených prstenců a opět se prováděly pokusy o detekci záblesků vyvolaných srážkami meziplanetárních těles o metrových velikostech s hmotou prstenců. U prstenců bylo dále měřeno rozložení teploty.
2005-06-03 byly na sondu vyslány nové povely týkající se chování v nepředvídaných situacích. Mimo jiné byla prodloužena doba, po kterou může být sonda bez spojení. V současné době, pokud palubní počítač po 3.5 dnech nezaregistruje spojení se Zemí, přechází do tzv. bezpečnostního módu, ve kterém vyčkává, až se problém zásahem pozemního řídícího střediska vyřeší. Tento časový limit byl nyní prodloužen na 5 dní.
2005-06-08 proběhlo úspěšné měření vlastností Saturnových prstenců a atmosféry během dalšího zákrytu. Událost sledovaly stanice 14, 25 a 26 v Goldstone a stanice 63 a 55 u Madridu. Všech pět antén uskutečnilo kompletní pozorování. Významné experimenty v tomto intervalu proběhly pomocí přístroje VIMS a UVIS. Analyzátor kosmického prachu CDA měřil tok a složení prachových částic v okamžiku, kdy sonda protínala oběžnou rovinu měsíce Enceladus.
Téhož dne došlo ke dvěma necíleným průletům kolem malých měsíčků Pallene (S/2004 S2) a Calypso.
Dne 2005-06-08 vzpomněli pracovníci řídícího střediska 380. výročí narození hvězdáře Giovanni Domenica Cassiniho (*1625, †1712), který objevil čtyři velké měsíce Saturnu a pozoroval mezeru mezi prstenci, která je nyní známá jako Cassiniho dělení.


2005-06-12 - Phoenix

Zelená misi Phoenix ke startu v roce 2007

Dne 2005-06-02 NASA definitivně schválila k realizaci misi Phoenix. Přistávací aparát s dlouhou mechanickou rukou odstartuje v srpnu 2007 a dosedne na ledovém povrchu severních marsovských planin. Má prozkoumat místo, které by mohlo být možnou oázou života těžící z přítomnosti vodního ledu, případně tekuté vody.
Zelená pro další kroky je významným milníkem, který následoval po revizi postupu projektu, který byl předběžně vybrán k realizaci v roce 2003.
Phoenix je prvním projektem programu Mars Scout, který má prostřednictvím relativně laciných sond provádět doplňkový výzkum k hlavní větvi marsovských misí. Tyto je možno zjednodušeně znázornit následující řadou: hledání vody - hledání stop života - návrat vzorků na Zemi - pilotovaná expedice.
Phoenix je nepohyblivý přistávací aparát (lander). Jeho robotická ruka má odebírat vzorky ledu a dopravovat je ke složitým analytickým přístrojům na palubě. Specializuje se na detekci vody a organických molekul. Právě v severních oblastech objevila před třemi roky družice 2001 Mars Odyssey půdu bohatou na vodní led velice blízko povrchu.
Phoenix byl bájný pták, který se zrodil ze svého popela. Podobně sonda Phoenix oživila dva bývalé projekty. V první řadě se jedná o sondu 2001 Mars Surveyor Lander, která byla administrativním rozhodnutím zrušena v roce 2000. Phoenix ze značné části využívá rozpracované konstrukce ze zmíněného zrušeného aparátu. Ze sondy Mars Polar Lander z roku 1999, která havarovala při přistávání, se zase použila celá řada vědeckých přístrojů. Použití už jednou vyrobených dílců a vyvinutých přístrojů snížilo celkové náklady na misi a prakticky umožnilo splnit finanční limity, které byly pro projekty řady Scout stanoveny. Cena sondy Phoenix obnáší 386 mil. USD včetně nákladů na vypuštění.
Do startu je potřeba vykonat ještě spoustu práce. Kromě dokončení montáže a prověrek všech přístrojů a systémů bude nutno vybrat i nejlepší místo pro přistání. K tomu by mohly dopomoci i snímky z nové sondy Mars Reconnaissance Orbiter, která má odstartovat k Marsu letos v srpnu.


2005-06-11 - Jupiter

Překvapení v otázce vzniku měsíců

Jupiter je podobně jako jiné obří planety obklopen početnou rodinou přirozených družic. Největší z nich jsou převážně složeny z vodního ledu. Prozatím se předpokládalo, že menší měsíce obíhající blíže k planetě jsou spíš kamenné. Měla to být jakási analogie malé Sluneční soustavy, kdy blízko Slunce krouží kamenné planety terestrického typu a ve větších dálkách pak velcí plynoví obři. Tomu nahrávalo i pozorování čtyř největších ledových měsíců Jupitera, u nichž s klesající vzdáleností od planety roste podíl kamenné složky na úkor ledu. Tento názor ale dostal první trhlinu. Vědci zkoumající data z kosmické sondy Galileo zjistili, že měsíc Amalthea, obíhající planetu uvnitř dráhy velkých měsíců, je pouhým slepencem ledových úlomků. Průměrná hustota měsíce je nižší než hustota vody.
"Čekalo se těleso složené převážně z kamene. Ledový charakter tělesa obíhajícího tak blízko Jupiteru bylo překvapením," prohlásil Dr. John D. Anderson, astronom JPL. Anderson byl v čele kolektivu vědců, kteří tento objev publikovali v nejnovějším vydání časopisu Science. "Dává nám to důležitou informaci o tom, jak vznikal Jupiter a v konečném důsledku i jak se tvořila Sluneční soustava."
Dosavadní modely předpokládaly, že teploty byly v místech, kde se nyní Amalthea pohybuje, v době jejího vzniku vysoké. To, že je měsíc ledový, je ale důkazem, že teplota byla podstatně nižší. Další možností je, že Amalthea vznikla mnohem později než ostatní velké měsíce. Není ani vyloučeno, že se zformovala ve větší vzdálenosti od planety, možná až za drahou Europy nebo přímo ze sluneční mlhoviny poblíž Jupitera. Pak se ale časem musela nějakým způsobem přemístit na současnou pozici.


2005-06-10 - Titan

Zvláštní skvrna na Titanu

Zvláštní jasná skvrna na povrchu Titanu - 1206x602x16M (66 kB) Na Saturnově měsíci Titanu byla objevena neobvyklá jasná skvrna, pro kterou vědci zatím nemají jednoznačné vysvětlení. Skvrna se nachází jihovýchodně od velké světlého regionu Xanadu a je pozorovatelná několika přístroji sondy Cassini.
Útvar o šířce 483 km by mohl být "horkým" bodem - oblastí zahřátou snad nedávným dopadem asteroidu nebo může jít o směs vodního ledu a čpavku pronikajícího z horkého podzemí vulkanickou činnosti do studeného okolního terénu. Další eventuální vysvětlení spočívá ve zvláštním terénním útvaru, který poblíž sebe nebo nad sebou udržuje oblačnost, nebo se jedná o místo s neobvyklým povrchovým materiálem. Charakter objektu se liší od všeho, co se nachází v okolí.
Cassini prolétla kolem Titanu 2005-03-31 a vzápětí 2005-04-16. Skvrnu na povrchu zaregistroval vizuální a infračervený mapovací spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Imaging Spectrometer] na okraji červeného spektra, které je schopen spektrometr detekovat. Na této vlnové délce se jedná o nejjasnější zatím detekovaný bod na povrchu.
Kamery sondy v prosinci 2004 a v únoru 2005 zjistily ve viditelné oblasti na stejném místě takřka kruhový útvar o rozměru 550 km.
Světlé skvrny byly pozorovány i na jiných místech Titanu, jednalo se ale jen o přechodné jevy, které po několika hodinách zmizely. Výše uvedený útvar je však stabilní jak v poloze, tak i v barvě. Jestliže se jedná o oblak, musí být nějakým způsobem udržován na jednom místě. Možná se jedná o oblačnost, která vzniká prouděním vzduchu přes nízké hory nebo může jít o výpary pocházející ze sopečné činnosti.
Není zcela vyloučeno ani, že v tomto místě vystupuje vysoké pohoří. Muselo by být ale vyšší než 100metrové kopce, které zatím změřil radarový výškoměr. O existenci tak vysokých hor však mají vědci pochybnosti, kůra Titanu by je patrně nebyla schopna unést.
Posledním vysvětlením zvláštní skvrny je přítomnost neobvyklého materiálu na povrchu, odrážejícího záření v příslušné vlnové délce. Povrch Titanu zatím spíš připomíná zašpiněný led. V podezřelém místě by mohly ležet nánosy jiných, neledových materiálů.
K nejbližšímu prověření zmíněných hypotéz dojde už 2005-07-02. Tehdy se Cassini přiblíží ke zmíněnému místu, které bude tentokrát ležet na noční straně. Pokud i tehdy bude pozorovatelný jasný bod, bude zřejmé, že se jedná o "horkou" skvrnu, teplejší než okolí.


2005-06-10 - Mars

Může pozemský organismus přežít na Marsu?

Podle nejnovějších studií prováděných na University of Florida mohou některé pozemské mikroorganismy, dopravené nechtěně jako černí pasažéři na Mars, přežít na planetě dostatečně dlouho, aby zkomplikovaly pátrání po místním životě.
I přes uvedený názor se jeví prostředí na Marsu jako velice účinný sterilizátor. Intenzívní ultrafialové záření na povrchu dokáže prakticky okamžitě zlikvidovat většinu pozemských mikrobů. Nicméně stále je tu nejméně jeden druh, který vydrží tak dlouho, že po něm zůstanou v půdě zbytky, které mohou vědce přivést na falešnou stopu. Takové pozůstatky mohou být mylně interpretovány jako důkaz života na Marsu. Tímto organismem je modrozelená řasa Chro-ococci-diopsis.
NASA zkoumá možnosti přežití organismů na Marsu v laboratoři v Kennedyho vesmírném středisku (Kennedy Space Center, Space Life Science Laboratory). Jsou zde simulovány marťanské extrémní podmínky a jejich působení na nejrůznější mikroby. Podmínky se mění od horkého suchého prostředí, odpovídajícího poušti Negev v Izraeli, až po mrazivou pustinu v Antarktidě.
Odolnost řas se zkoumá ve válcovité komoře o délce kolem 1.5 m vyrobené z nerezové oceli. Průměrná teplota na Marsu je asi -60°C, atmosférický tlak je vůči Zemi asi setinový a ultrafialové záření má přibližně trojnásobnou intenzitu.
Vědci zjistili, že pokud jsou řasy vystaveny takovému spektru záření, 99.9% z nich zahyne během pěti minut. Je to neskutečně dlouhá doba, zvážíme-li, že jiné mikroorganismy zanikají do 15 s. Řasy mohou po sobě zanechat stopy, které lze detekovat ještě několik hodin. Lze vypátrat chlorofyl a některé enzymy. Podstatně jiná situace by nastala, pokud by byl organismus zakryt třeba i tenkou stínící vrstvou např. písku nebo kamene. To může nastat, pokud by byl např. zatlačen do půdy pod přistávací nohou. I v takovém případě by ale působil nízký atmosférický tlak a nízké teploty. Šance na přežití a reprodukci je naprosto minimální, ale stále tu je.
Otázka života na Marsu je jedním z nejvýznamnějších (a nejatraktivnějších) témat současné kosmonautiky. Nemůže být ale zodpovězena, aniž by se na Mars vyslala pozemská aparatura. O to důležitější je mít jistotu, že zároveň s dopravenými přístroji nezpůsobíme kontaminaci prostředí na planetě. O to se nyní stará nový úřad NASA (Planetary Protection Office), jenž je zodpovědný za zamezení přenosu pozemských mikroorganismů na cizí světy.
Závěrem pro zajímavost některé extrémní podmínky, ve kterých byly pozemské mikroorganismy nalezeny:

  • Nejvyšší teplota: 113°C - Pyrolobus Fumarii - ostrov Volcano, Liparské ostrovy, Itálie
  • Nejnižší teplota: -15°C - Cryptoendolith - Antarktida
  • Radiace: 5 Mrad (5000x smrtelná dávka pro člověka) - Deinococcus radiodurans
  • Největší hloubka: 3.2 km pod zemským povrchem
  • Kyselost: pH 0
  • Zásaditost: pH 13
  • Nejdelší doba v kosmickém prostředí: 6 roků - satelit NASA
  • Tlak: 120 MPa
  • Obsah soli: 30% (9x vyšší koncentrace než v lidské krvi) - Haloarcula
  • Nejmenší organismus: <0.1 µm - pikoplankton


2005-06-10 - Mars

Polární záře na Marsu

Sonda Mars Express se dne 2004-08-11 nacházela ve výšce 270 km nad planetou, když přístroj SPICAM zaznamenal polární záři (auroru). Spektrograf SPICAM detekoval aurorální emise o rozloze asi 30 km, které vyvolávaly excitované molekuly oxidu uhelnatého ve výšce 140 km nad povrchem.
Země a velké planety jsou známé přítomností polárních září. Tyto planety generují globální magnetické pole, které dosahuje daleko od povrchu kosmického tělesa. Magnetická pole jsou natolik silná, že urychlují nabité částice, které vybuzují polární záři. Tento mechanismus ale na Marsu nefunguje.
Mars nevlastní celoplanetární magnetické pole, ale pouze místní magnetické anomálie, roztroušené různě po povrchu. Tyto místní zdroje magnetismu jsou zřejmě pozůstatkem globálního pole, které snad existovalo, když ještě byla planeta mladá. Z místních magnetických anomálií se obvyklým způsobem šíří magnetické siločáry sahající až mimo planetu.
Elektrony ze slunečního větru se pohybují podél siločar k povrchu Marsu a ztrácejí energii srážkami s molekulami řídké atmosféry. Energie uvolňovaná při srážkách pak budí aurorální emise. Nejintenzivnější aurora se vyskytuje, pokud částice dosáhnou nejhustší vrstvy atmosféry. Zde se nabité částice zastavují, protože ztratily veškerou energii srážkami s molekulami vzduchu. Polární záře na Zemi jsou v určitých dnech a na určitém místě úchvatnou podívanou. Pokud bychom mohli vidět v ultrafialovém spektru, mohli bychom na Marsu občas pozorovat polární záře 100x slabší.
Mars Express pozoroval auroru na stejném místě, kde dříve objevil orbiter MGS [=Mars Global Surveyor] nejsilnější magnetickou anomálii. Toto místo se nachází na 180° v.d. a 50° j.š.
Objev polární záře ze srpna 2004 byl tento týden oznámen v časopisu Nature.


2005-06-09 - Cassini

Status Report (2005-05-262005-05-31)

Zatím poslední rádiové spojení se sondou u Saturnu navázala stanice DSN Goldstone. Cassini je nadále ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
Hlavní vědecké aktivity minulého týdne zahrnovaly optické sledování atmosféry Saturnu a měření teplot v troposféře. Přístroje UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] se pokoušely zaregistrovat záblesky vyvolané nárazy meziplanetárních těles o metrových velikostech na materiál tvořící prstence.
Mezitím se přístroje určené ke studiu plazmy, magnetického pole a rádiových vln (CAPS, RPWS, MIMI a MAG) věnovaly detailnímu měření rázové vlny a hraničních oblastí magnetosféry.
Dne 2005-05-30 dosáhla Cassini nejvzdálenějšího bodu orbitální dráhy od Saturnu (apoapsis) a zahájila devátý oběh kolem planety.


2005-06-09 - Titan

Sopka na Titanu

Při zatím posledním průletu sondy Cassini kolem měsíce Titan byl s velkou pravděpodobností objeven vulkán, jenž by mohl být zdrojem metanu v atmosféře.
Obrázky pořízené v infračerveném spektru zachycují kruhovou strukturu o průměru přibližně 30 km, která nemá analogii na ostatních velkých měsících Saturnu. Vědci ji interpretují jako "ledový vulkán".
Před návštěvou sond Cassini a Huygens byla přítomnost metanu v atmosféře vysvětlována jako průvodní jev oceánu uhlovodíků s bohatým obsahem metanu. Sada přístrojů na obou sondách ale ukázala, že takový globální oceán neexistuje. Objev kryovulkanické činnosti je dalším možným vysvětlením přítomnosti metanu a je podpořen nejnovějšími modely vývoje Titanu. Atmosféra Titanu je tvořena převážně dusíkem, metanu obsahuje asi 2 až 3%.
Prozatím nejpodrobnější snímky povrchu ve vizuálním a infračerveném oboru pokrývají kolem 150 km2 a na nich je zmíněný kruhový útvar s dvěma protáhlými výběžky. Silně připomíná sopky známé ze Země a z Venuše s překrývajícími se jazyky ztuhlého magmatu. Uprostřed oblasti se nachází tmavý objekt, který by mohl být kalderou sopky. Z vulkánu by mohla vystupovat směs vody, ledu, metanu a dalších uhlovodíků. Další výzkumy by měly ukázat, zda je Titan vůbec schopen produkovat dostatek tepla, které by dokázalo roztavit hmotu v hloubce a uvést ji do vzestupného proudu. Vývěry ze sopek by mohly vytvářet i sítě kanálů, které byly objeveny na snímcích z pouzdra Huygens těsně před přistáním.
Vědci jsou ale zatím ve svých úsudcích opatrní. Je možné, že nový útvar se sopce podobá jen zevnějškem. Že by to byl mrak, je téměř vyloučeno, protože nebyl pozorován žádný pohyb. Není ale vyloučeno, že se jedná jen o materiál navršený působením větru nebo kapalin, něco na způsob písečných dun, tomu ale zase nenasvědčuje kruhový tvar.


2005-06-08 - Mars

Metan nemusí nutně znamenat život

V květnovém vydání časopisu Americké geofyzikální unie byl otištěn článek, který zpochybňuje názor, že metan (CH4) detekovaný v atmosféře Marsu je důkazem činnosti živých organismů. Zároveň byl popsán proces, jak může tento plyn vznikat abiotickým (bez přítomnosti života) způsobem.
Pokud se voda s rozpuštěným oxidem uhličitým dostane do kontaktu s minerálem olivínem, uvolňuje se vodík, který se slučuje s oxidem uhličitým a výsledkem je plynný metan. Olivín se na Marsu nachází nehluboko pod povrchem a v těchže vrstvách může být přítomna voda v tekutém stavu.
Většinu metanu na Zemi mají na svědomí bakterie a právě proto bývá považován za indikátor života na jiných planetách. Nyní se ale zdá, že detekovatelné množství metanu může vyprodukovat zmíněné vzájemné působení olivínu, oxidu uhličitého a vody. Jako důkaz života na Marsu by asi bylo potřeba předložit něco jednoznačnějšího.
Všeobecně se dnes přijímá myšlenka, že dříve panovalo na Marsu teplejší a vlhčí podnebí. Oxid uhličitý ale sám o sobě nemohl vyvolat tak silný skleníkový efekt, aby se povrch planety dostatečně zahřál. Metan je naopak velice účinný skleníkový plyn a pokud ho bylo kdysi v atmosféře mnohem více, lze si představit, že teplota na povrchu vzrostla natolik, že se na povrchu mohla objevit tekoucí voda.


2005-06-08 - Mars

Rusko předvede model marsovské stanice

Na letošním pařížském aerosalonu (Paris Air Show) hodlá Ruská federální kosmická agentura představit model marsovské stanice ve skutečné velikosti. Kromě toho se ruská účast bude zabývat mezinárodní spoluprací, především programem startů nosných raket Sojuz z Francouzské Guayany.
Aerosalon v Paříži bude otevřen pro veřejnost 2005-06-17.


2005-06-08 - Mars Express

Zelená pro druhý prut MARSIS

Po sérii důkladných analýz, které následovaly po rozložení prvního prutu antény radaru MARSIS, rozhodla ESA, že je možno přistoupit k rozvinutí druhé 20 m tyče. Operace by měla být zahájena 2005-06-13 a skončit 2005-06-21.
Ke zpoždění v rozkládání druhého prutu došlo kvůli problémům, se kterými se setkala první anténa na začátku května. Jeden z kloubů se tehdy odmítal zafixovat v žádané pozici. Situaci vyřešilo až nahřívání spoje slunečními paprsky. Podchlazená součástka se teplem roztáhla a zámek potom správně zapadl. 2005-05-10 mohlo být tudíž konstatováno, že anténa číslo 1 o délce 20 m je správně rozvinutá.
Zkušenosti z květnových operací budou přeneseny na instalaci následujícího dílu. Druhý prut antény má být preventivně vystaven slunečnímu záření, čímž by se mělo dosáhnout pokud možno nejlepší teploty všech kloubových spojů.
Rozvinutí třetí a poslední tyče radaru o délce 7 m se již nejeví jako kritické. Mělo by následovat bezprostředně poté, co pozemní středisko obdrží potvrzení, že druhá tyč je v pořádku.
Po těchto událostech by pro experiment MARSIS měla začít oživovací fáze v trvání několika týdnů. Pak už se přistoupí k hlavnímu vědeckému programu, který spočívá v pozorování ionosféry na osvětlené polokouli Marsu a především v sondáži podpovrchových vrstev hornin na noční straně planety.


2005-06-05 - Opportunity

Konečně ve volném terénu!

Marsovský rover Opportunity se úspěšně osvobodil z písečné pasti. Pracovníci JPL, kteří se po pět týdnů pokoušeli s vozítkem opatrně vymanévrovat ze zrádné duny, propukli v nadšení, když na Zemi dorazily snímky ukazující, že kola jsou již volná.
Že se operace zdaří, naznačovaly už výsledky posledních dní. Prokluzování podvozku v písku bylo den za dnem menší a závěs kol se pomalu vyrovnával, což znamenalo, že se rover vzdaluje od hřebene duny. Konečně tedy všech šest kol vozítka spočívá na pevné zemi!
Co čeká Opportunity v nejbližším čase? Nejprve se důkladně prozkoumá materiál, který přinesl roveru tolik potíží. Teprve pak se počítá s dalším, tentokrát opatrným postupem původním směrem. Velký kráter na jihu zůstává nadále hlavním cílem a ani - více než měsíční - zdržení v pískové duně na tom nic nezměnilo.


2005-06-04 - Cassini

Status Report (2005-05-192005-05-25)

Zatím poslední telemetrii z Cassini přijala stanice Goldstone 2005-05-25. Sonda zůstává ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
V uplynulém týdnu se uskutečnil druhý (z osmi) zákrytový experiment RSS [=Radio Science Subsystem]. Optický průzkum zahrnul mj. pozorování měsíce Enceladus a prstenců, sledování zákrytů hvězd, pozorování hvězdy CW Leo, která přecházela za atmosférou Saturnu (tohoto měření se použilo ke stanovení složení a chemismu vysoké atmosféry), infračervené mapování Saturnu a radiální skanování a měření teploty prstenců. Přístroje na měření magnetosféry a plasmy studovaly rázovou vlnu a okraje magnetosféry.
2005-05-21 došlo k necílenému průletu kolem měsíců Atlas, Prometheus a Enceladus. Necílené průlety jsou takové, k nimž dojde bez záměrných motorických manévrů. Cíl se pouze dostane do místa, z něhož lze provést pozorování. Obvyklá vzdálenost necílených průletů je až 100 tis. km. Vzdálenost závisí na okamžité oběžné dráze sondy. Po některých korekčních manévrech se může těleso, s nímž se dříve uvažovalo pro necílený průlet, dostat mimo dosah přístrojů, jiný měsíc se naopak "připlete" do cesty. Cílené průlety naopak jsou předem stanoveny, pro jejich optimalizaci se používají motorické korekční manévry a vzdálenost od cíle bývá menší než 3000 km.


2005-06-03 - MER

Rovery absolvovaly další měsíc na Marsu

Zatímco se rover Opportunity pokouší vyprostit z pískové pasti, dvojče Spirit pokračuje v hledání stop dávné přítomnosti vody na Marsu. Tato snaha začíná v posledním údobí přinášet konkrétní plody.
Opportunity na planině Meridiani vězí v duně tvořené jemným pískem už od 2005-04-26. Takřka každého dne se pokouší popojet o několik metrů, výsledkem zůstává sice malý ale pravidelný posuv v řádu několika centimetrů. Pokud se podaří vozítko uvolnit, dojde nepochybně k důkladnému průzkumu, čím se zrádná duna liší od desítek podobných, které rover bez problémů přejížděl.
Opportunity měla to štěstí, že hned po přistání v lednu minulého roku, mohla zkoumat geologické vrstvy, z nichž vyčetla, že se jedná o horniny vytvořené za spolupůsobení mělké vodní plochy. Spirit na stejně zajímavé skaliska narazil až po více než ročním pobytu na Marsu v kopcích "Columbia Hills". Vědcům nahrála skutečnost, že životnost obou vozítek je mnohonásobně delší než bylo projektováno. Kdyby tomu tak nebylo, skončila by mise Spiritu patrně nezdarem.
Podle vyjádření vedoucího vědeckého týmu obou roverů, Dr. Steva Squyrese z Cornellovy univerzity, začínají se naplňovat naděje, které byly vkládány do průzkumu pahorkatiny, nacházející se uprostřed kráteru Gusev. Do kopců "Columbia Hills" stoupá Spirit již několik měsíců. Shodou okolností se sklon terénu takřka shodoval se sklonem geologických vrstev. Proto bylo celkem obtížné objevit zajímavá skaliska. Rover mezitím dojel k průběžnému cíli, jímž byla plošinka pojmenovaná "Larry's Lookout" a od ní měl pokračovat dále nahoru. Po několika metrech jízdy se naštěstí ohlédl zpět a v tom okamžiku vědci zavětřili tučnou kořist. Zpětný pohled odkryl totiž nádherné geologické útvary, kvůli nimž stálo za to se vrátit.
Spirit postupně prozkoumal sérii skalisek "Methuselah", "Jibsheet" a "Larry's Lookout". Některé z kamenů obsahují ilmenit (oxid železnatotitaničitý FeTiO3). Tento minerál, který vzniká krystalizací magmatu dosud nebyl Spiritem detekován. Jeho přítomnost potvrzuje různorodost vulkanických hornin v kráteru Gusev. Kameny z různých vrstev se vyznačují odlišnými vlastnostmi, nicméně společný mají vysoký obsah titanu a nízký obsah chrómu. Vše nasvědčuje tomu, že kdysi vznikly současně. Rozdíly mezi jednotlivými výchozy spočívají především ve stupni přetvoření vodou nebo případně jinými procesy. Rozdíly jsou vidět i v textuře povrchu. Na kameni "Methuselah" jsou vidět tenké vrstvičky, "Jibsheet" je pokryt kulovými zrnky a "Larry's Lookout" má masivní povrch s jemnou strukturou.
Nejpravděpodobnější teorie říká, že vrstvy vznikly různým usazením popela a drobných úlomků pocházejících z vulkanických erupcí. Nedá se ale ani vyloučit, že materiál skalisek pochází z impaktní exploze. V každém případě byl kráter Gusev kdysi docela divoké místo, kde došlo k obrovským výbuchům. Navíc se již zdá prokázané, že se kolem nacházelo množství vody.


2005-06-03 - Deep Impact

Kosmické observatoře se zaměřily na kometu Tempel 1

Dne 2005-07-04 by mělo dojít k napjatě očekávanému střetu kosmické sondy Deep Impact s kometou 9P/Tempel 1. Kromě heliocentrické dráhy a hrubých fyzikálních charakteristik jsme ještě nedávno o kometě znali poměrně málo detailních informací. Každé i nepatrné upřesnění dat před historickým setkáním může mít proto pro úspěch mise cenu zlata.
Do přípravy závěrečných operací se zapojily dvě družicové observatoře NASA - teleskopy Hubble a Spitzer. Z oběžné dráhy kolem Země se věnují pravidelnému sledování komety již od začátku roku 2004. Společně se snaží upřesnit rozměry, tvar, rotaci a odrazivost jádra vlasatice.
2005-07-03, když se sonda dostane do bezprostřední blízkosti komety, měl by speciální software navést dopadovou část na ozářenou část jádra. K tomu ale je žádoucí znát, pokud možno detailně, rozměry jádra. Předchozí pozorování ze Země naznačila, že Tempel 1 je tmavé a protáhlé těleso o velikosti několika km. Spitzer a Hubble tato data upřesnily. Podle nich má kometa rozměry přibližně 14x4 km. V tomto směru byly nejpřínosnější pozorování teleskopem Spitzer v infračerveném oboru. Jakmile se podařilo určit velikost jádra, mohla být vypočítána odrazivost povrchu. Výsledek 4% znamená, že Tempel 1 je velice černé těleso, které odráží jen nepatrnou část dopadajícího slunečního světla. Tento údaj je velice důležitý ke správnému nastavení kamer.
Dalším poznatkem, který se podařilo získat, je doba rotace komety. Perioda přibližně dva dny vychází z pozorování několika teleskopů, mj. Hubble, Spitzer a 2.2 m dalekohledu na Mauna Kea (Havajské ostrovy).
Zmíněné přístroje a ještě celá řada dalších se zúčastní pozorovací kampaně dne 2005-07-04 v okamžiku dopadu projektilu na kometu, kdy se ve vesmíru, doufejme, odehraje zajímavý umělý ohňostroj.


2005-06-02 - Juno

NASA zahájila studie nové mise programu New Frontiers

Dne 2005-06-01 oznámila NASA, že vybrala do předběžné studijní fáze další misi k Jupiteru. Expedice nese název Juno a měla by být druhým projektem programu New Frontiers {=Nové Hranice}.
Mise bude zaměřena na další důkladný průzkum gigantické planety. V jejím průběhu bude umístěna na polární dráhu sonda, která bude pátrat po existenci kamenného, příp. ledového jádra planety, bude určovat globální množství vody a čpavku v atmosféře, měřit konvekční proudění a profil větrů, studovat původ planetárního magnetického pole a zkoumat magnetosféru.
Na konci studijní fáze bude návrh podroben oponentuře, při které bude muset být stanoven časový plán, vyhodnocena technická a nákladová rizika. Teprve pak může nastoupit fáze vývoje sondy, systémů a přístrojů. Hlavním vědeckým garantem byl jmenován Dr. Scott Bolton z Southwest Research Institute, Boulder, Colorado. Sondu by měla postavit firma Lockheed Martin Space Systems, Denver pod vedením NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California.
Výběr proběhl na základě návrhu vzešlého ze sedmi nabídek z února 2004 zaslaných do soutěže vyhlášené NASA. Od července 2004 se pak pokračovalo již jen na dvou konceptech. Nová mise má být připravena ke startu nejpozději do 2010-06-30 a horní limit nákladů na projekt byl stanoven na 700 mil. USD.
Program New Frontiers je zaměřen na středně náročné mise průzkumu Sluneční soustavy. První misí bude sonda New Horizon {=Nový Horizont} k soustavě Pluto-Charon a dále do oblasti Kuiperova pásu. Sonda odstartuje příští rok a k Plutu dorazí v roce 2014.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23