Novinky - červen 2005
2005-06-30 - ExoMars
Zkoušky detektoru života
Začátkem června 2005 se v poušti Atacama uskutečnily zkoušky analyzátoru
organických látek MOA [=Mars Organic Analyzer] za přítomnosti jeho tvůrců,
jimiž jsou Alison Skelley[ová] a Richard Mathies z Kalifornské
univerzity v Berkeley. Atacama je považována za nejpustší krajinu na
Zemi. Na místech, kde se po mnoho let nevyskytlo ani stébélko trávy a které
je vystaveno obrovskému kolísání teploty proběhlo 340 pokusů, které
potvrdily, že přístroj je schopen detekovat aminokyseliny, základní stavební
kameny proteinů. Zařízení bylo dokonce schopno rozlišit levotočivé a
pravotočivé molekuly. Levotočivé jsou přednostně užívány pozemskými
organismy. Toto upřednostňování určitého typu molekul by mohlo být zásadní
i pro marsovské organismy.
Přístroj MOA byl vybrán ke startu k Marsu na palubě evropského roveru
ExoMars. K rudé planetě by se měl, podle posledního upřesnění termínů,
vydat v roce 2011. Analyzátor MOA bude integrován s detektorem
MOD [=Mars Organic Detector], který staví Jet Propulsion Laboratory společně
s Oceánografickým institutem v San Diegu. Citlivost přístroje
je mnohonásobně vyšší (údajně až 1000krát) než aparatury použité na sondách
Viking, které se zatím jako jediné pokusily objevit stopy života na
Marsu.
Poušť Atacama se stává tradiční zkušební základnou přístrojů určených
k letu na Mars, protože se prostředí na poušti nejvíce podobá našim
představám o Marsu.
2005-06-29 - Cassini
Jezerní krajina na Titanu
Sonda Cassini získala snímky části povrchu
měsíce Titanu, na níž byl objeven tmavý terénní útvar, který vypadá jako
jezero. Tmavá skvrna je mnohem černější než cokoliv jiného v okolí.
Jezero připomínají i hladké ale ostře ohraničené "pobřežní linie", které
nebyly zatím nikde na Titanu nalezeny. Podle vyjádření člena vědeckého týmu
a profesora na University of Arizona, Dr. Alfreda McEwena, "jedná se
zatím o nejlepšího kandidáta na jezero z kapalných uhlovodíků na Titanu."
Jezero je asi 234 km dlouhé a 73 km široké (přibližně jako jezero
Ontario na hranicích USA a Kanady).
Útvar se nachází v oblasti s hustou oblačností, která by mohla
v současnosti způsobovat metanové deště. Teploty na Titanu jsou
dostatečně nízké, aby se kapalný metan udržel na povrchu po přijatelně
dlouhou dobu. Jiným možným vysvětlením tmavého útvaru by mohlo být, že se
jedná o vyschlou jezerní pánev pokrytou tmavými usazeninami. Může to být
i velká terénní deprese vyplněná tuhými uhlovodíky, které vypadaly
z oblačnosti.
I přes původní domněnky se zatím na Titanu nepodařilo jednoznačně prokázat
přítomnost větších povrchových nádrží vyplněných kapalinami.
Cassini teď není v příliš dobré pozici,
aby mohla v jižní polární oblasti pátrat kamerami po odlescích od
jezerní hladiny.
Před Cassini je ještě několik desítek
přiblížení k Titanu a jistě se najde
další příležitost, jak prozkoumat nově nalezený zajímavý objekt.
2005-06-29 - Deep Impact
Tempel 1 vítá sondu prachovými výtrysky
Sonda Deep Impact zaregistrovala masivní
krátkotrvající výtrysk ledu a dalších částic, které přechodně zvětšily
rozměr a odrazivost prachoplynové komy kolem komety 9P/Tempel 1. Výtrysk
byl detekován jako prudké zjasnění komety dne 2005-06-22.
Jednalo se už o druhou podobnou událost zaznamenanou v minulých dvou
týdnech. První, menší erupci zachytil vesmírný teleskop HST a některé
pozemní observatoře.
Tentokrát byl výtrysk šestkrát větší než událost registrovaná
2005-06-14. Vyvržený materiál se ale takřka
úplně rozptýlil během půl dne. Spektrometr na sondě zaregistroval zdvojnásobení
množství vodních par v plynném obalu komety. Výtrysky hmoty z komet
nejsou vzácnou událostí, zatím jsme ale neměli možnost je detailně prozkoumat,
právě kvůli tomu, že se jedná o časově omezený jev. Vzhledem k tomu,
že sonda pomalu přechází na nepřetržité sledování svého cíle, podařilo se
takovouto událost zachytit. Tempel 1 se nyní nachází poblíž perihelu
a tudíž se zvyšuje kometární aktivita.
Deep Impact se blíží ke kometě a výtrysky
hmoty z jádra jsou jistě zajímavým úkazem hodným vědeckého zkoumání.
Podle vyjádření řídícího střediska se ale nejedná o jev, který by vyžadoval
modifikaci letového plánu a který neohrožuje bezpečnost aparatury.
2005-06-29 - Chandrayaan-1
ISRO a ESA podepsaly dohodu o spolupráci
Indická agentura pro výzkum vesmíru ISRO a Evropská kosmická agentura ESA
podepsaly 2005-06-27 dohodu, na jejímž základě
umístí ESA svoje vědecké přístroje na indickou družici Měsíce
Chandrayaan-1. Tato dohoda navazuje na řadu
předchozích ujednání o vzájemné spolupráci mezi těmito organizacemi.
Evropský příspěvek k misi Chandrayaan-1
bude následující:
- Rentgenový spektrometr 0.5-10 keV sloužící k prvkovému
rozboru měsíčního povrchu metodou měření odraženého slunečního
rentgenového záření (rentgenová fluorescence). Jeho součástí bude
monitor dopadajícího slunečního rentgenového záření (Rutherford Appleton
Laboratory, Velká Británie).
- Spektrometr pracující v blízkém infračerveném oboru určený
k mineralogickému průzkumu (Max Planck Institute of Aeronomie,
Německo).
- Analyzátor odražených atomů o energiích <keV k měření plynů
uvolňovaných působením slunečního větru na měsíční povrch a detekci
povrchových magnetických anomálií (Swedish Institute of Space Physics).
ESA bude spolupracovat i na některých indických experimentech:
- Mapovací stereoskopická kamera
- Hyperspektrální zobrazovač
- Laserový výškoměr
- Vysokoenergetický rentgenový spektrometr
Sonda Chandrayaan-1 má být vypuštěna v roce
2007 až 2008 pomocí indické nosné rakety PSLV [=Polar Satellite Launch
Vehicle]. Satelit o hmotnosti 525 kg bude naveden na polární dráhu
kolem Měsíce ve výšce asi 100 km. Předpokládaná životnost je 2 roky.
Mezi organizacemi ESA a ISRO dojde podle dohody k výměně dat získaných
vědeckými přístroji.
2005-06-28 - Rosetta
Status Report (2005-06-11 až 2005-06-24, dny mise: 468 až 481)
Rosetta se ve sledovaném období nacházela
v aktivním letovém módu a pokračovaly přípravy na pozorování komety
9P/Tempel 1, do níž má 2005-07-04 narazit
Impactor mise NASA
Deep Impact.
Uskutečnilo se několik údržbářských činností, např.
2005-06-16 byla provedena zkouška sledovače
hvězd ST [=Star Tracker], u něhož bylo podezření na nestandardní funkci
CCD části. Dne 2005-06-21 byly do palubního
počítače nahrány a implementovány opravy programů pracujících s pamětí
EEPROM systému obsluhy dat DMS [=Data Manager Subsystem] a systémů řízení
orientace AOCS [=Attitude and Orbit Control System]. Dále se prováděly
některé operace související s rekonfigurací řízení tepelných
podmínek.
Nejdůležitějším technickým opatřením před pozorovací kampaní komety bylo
nastavení řízení polohy na čtyři silové setrvačníky dne
2005-06-22.
Uskutečnilo se rovněž několik operací s vědeckým vybavením. Ve dnech
2005-06-14 a 2005-06-15
byl doplněn a odzkoušen software kamer OSIRIS. Nový program odstranil dvě
anomálie, které se vyskytly během uvádění přístroje do provozu. Dne
2005-06-16 byl aktivován soubor přístrojů RPC
a také zde obdržela Langmuirova sonda LAP novou programovou záplatu.
V průběhu oživování RPC se nepodařilo správně zapnout magnetometr
MAG a na základě toho se uskutečnila 2005-06-22
nová zkouška připojení přístroje, tentokrát proběhla bez potíží.
2005-06-21 byl aktivován rovněž přistávací
modul Philae, aby mohla být aktualizována
tabulka STCB [=Stored TeleCommands Buffer]. Při tom bylo zaznamenáno, že
lander se automaticky přepnul na druhý procesor DPU2. Příčina není zcela
jasná a bude dále zkoumána.
Z vědeckých přístrojů je nepřetržitě v provozu experiment SREM,
měřící radiační pozadí.
Se stanicí New Norcia bylo ve sledovaném období navázáno šestkrát spojení
s maximální délkou 9 hodin. Dne 2005-06-24
byla Rosetta vzdálena 60.9 mil. km
od Země, což znamenalo dobu letu rádiového signálu jedním směrem 3 min
23 s.
2005-06-26 - Cassini
Status Report (2005-06-16 až 2005-06-22)
Prozatím poslední spojení se sondou navázala sledovací stanice Goldstone
2005-06-22. Cassini
zůstává nadále ve výborném stavu a funguje normálně.
Vědecký program určený pro fázi letu S11 se chýlí k závěru. Poslední
povely této fáze byly odvysílány k Saturnu 2005-06-17.
Prostřednictvím přístrojů CIRS a ISS se provádělo pozorování prstence F,
snímkování jižní hemisféry Saturnu a výzkum magnetosféry. Magnetosféra
v hraničních oblastech byla podrobena komplexnímu zkoumání sadou
přístrojů CAPS, CDA, INMS, MAG, MIMI a RPWS. Radar dne
2005-06-17 uskutečnil dálkovou sondáž úplného
disku měsíce Titan, za účelem zjištění tepelných vlastností povrchu.
Optická pozorování zahrnovala snímkování pohybu oblačnosti na jižní polokouli
planety pomocí kamer ISS, mozaiku kompletního systému prstenců spektrometrem
VIMS a pokračování snahy o detekci záblesků vyvolaných srážkami meziplanetárních
těles s hmotou prstenců. CIRS zkoumal tepelné vlastnosti a složení
prstenců.
Byla zahájena fáze letu S12, která potrvá až do 2005-07-31.
Během ní se uskuteční korekční manévr OTM-025,
dojde k cílenému průletu kolem Encelada
a necíleným průletům kolem měsíců Titan, Tethys, Pan, Telesto, Rhea a
Epimetheus.
Dne 2005-06-17 dosáhla sonda
Cassini nejvzdálenějšího bodu dráhy od
Saturnu a zahájila 10. oběh kolem planety.
2005-06-22 se uskutečnil necílený průlet kolem
Titanu.
2005-06-24 - Rosetta
Status Report (2005-05-28 až 2005-06-10, dny mise: 454 až 467)
Sonda se nachází v aktivním přeletovém módu a připravuje se na další
vědeckou kampaň koncem června. Nejdůležitější událostí v uváděném
období bylo kompletní přehrání palubního softwaru obsluhující paměť SSMM
[=Solid State Mass Memory], k němuž došlo od 2005-06-07
do 2005-06-09.
Nový program by měl odstranit problémy, na které se přišlo těsně před
startem. Software byl dodán firmou SAAB už v říjnu 2004, ale vyčkávalo
se s jeho instalací až do nynějška kvůli tomu, že se jedná o poměrně
kritickou operaci. Sonda byla nejprve nakonfigurována do takového stavu,
že mohla pracovat bez SSMM po několik dní. Veškeré činnosti proběhly nakonec
úspěšně a o den dříve než bylo plánováno. Dne 2005-06-09
se Rosetta vrátila do nominální konfigurace
s funkční jednotkou SSMM.
2005-05-31 se na Zemi uskutečnila zkouška
mechanismu otvírání krytu kamer OSIRIS. Test dopadl úspěšně a
2005-06-14 byl nový program odvysílán na sondu,
na níž proběhnou poslední prověrky a ověření správné funkce.
Většina vědeckých přístrojů je neaktivních. Výjimku tvoří přístroj SREM,
který monitoruje radiační pozadí. I tento experiment byl však v době
změny softwaru SSMM mimo provoz. V souvislosti s instalací nové
palubní procedury ovládající soubor přístrojů na výzkum plazmatu RPC
[=Rosetta Plasma Consortium] byla zkušebně zapojena Langmuirova sonda LAP
[=Langmuir Probe], jeden z pěti experimentů RPC.
Ve sledovaném období se uskutečnilo celkem 6 rádiových spojení se
sondou přes stanici New Norcia s maximální délkou relace 9 h.
Dne 2005-06-10 byla sonda vzdálena
46.5 mil. km od Země, což představovalo cestu rádiového signálu
34.9 s jedním směrem.
2005-06-23 - Mars Express
MARSIS je připraven k provozu
Radar MARSIS [=Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding]
na sondě Mars Express je již zcela
rozložen, byly provedeny první prověrky a přístroj je připraven zahájit
měření. Tím se podařilo dokončit aktivaci všech vědeckých zařízení na
palubě.
MARSIS sestává ze tří antén - ze dvou 20 m "dipólových" prutů
a jedné "monopólové" 7 m tyče orientované kolmo na předchozí dvě.
MARSIS by nám měl dovolit vůbec poprvé prozkoumat Mars v hloubkách
pod povrchem.
Delikátní operace rozkládání antén a následných testů se uskutečnila ve
třech etapách mezi 2005-05-02 a
2005-06-19. První dlouhou anténu se přes
prvotní potíže podařilo rozvinout 2005-05-10
a druhou již zcela hladce 2005-06-14. Krátce
poté, 2005-06-17, byl vydán povel na vyklopení
poslední krátké antény. Ani tentokrát se nevyskytly žádné komplikace. Dne
2005-06-19 byl radar zapojen a uskutečnil se
úspěšný test přenosu rádiového signálu.
Dříve než bude MARSIS předán do operačního provozu, musí absolvovat ještě
některé rutinní prověrky v reálných letových podmínkách. Měly by trvat
asi 10 dní (38 oběhů kolem planety) v období mezi
2005-06-23 až 2005-07-04.
Během této doby bude přístroj zaměřen kolmo dolů (k nadiru) na úseku
dráhy, nacházející se nejblíže povrchu. V této fázi se bude radarová
sondáž uskutečňovat mezi 15° j.š a 70° s.š. Zde se vyskytuje
několik zajímavých oblastí, jako je např. planina v regionu Tharsis,
takže existuje jistá šance, že již v tomto období zažijeme vzrušující
objevy. 2005-07-04 skončí zkušební fáze a mělo
by se již přistoupit k nominálním vědeckým pozorováním.
Zkoumání podpovrchových vrstev se bude provádět na noční straně planety.
Je to kvůli tomu, že noční ionosféra nemůže způsobovat interference
s nízkofrekvenčním signálem vysílaným radarem. Tyto signály by měly
pronikat až do 5 km hloubky. Až do poloviny července se budou zkoumat
oblasti ležící mezi 30° j.š. a 60° s.š. V tomto
prostoru se nacházejí zajímavé útvary, např. hladké severní planiny, a
kdysi se zde mohla vyskytovat velká množství vody. Operační výška dráhy
pro podpovrchovou sondáž leží do 800 km, ve výšce do 1200 km
zase může probíhat výzkum vlastností ionosféry.
2005-06-22 - Mars
Rusko plánuje dvě výpravy k Marsu
Oficiální ruský zdroj oznámil 2005-06-20, že
Rusko připravuje dvě nepilotované mise k Marsu, které by se měly
uskutečnit do roku 2015. Informaci podal Georgij Poliščuk, generální ředitel
firmy NPO im. S. A. Lavočkina agentuře
Interfax-AVN.
První výprava je naplánována na říjen 2009. Výzkumné plavidlo přejde na
dráhu kolem Marsu a následně vysadí na měsíc Phobos malé vozítko -
rover. Rover shromáždí vzorky povrchu a zajistí jejich dopravu k Zemi.
Aparát má na Phobosu pracovat tři roky.
Přesné datum druhé mise není zatím stanoveno, ale měla by se uskutečnit
nejpozději v roce 2015. Oba projekty byly údajně zařazeny do ruského
vesmírného plánu na roky 2006 až 2015.
2005-06-22 - Mimozemský život
Vyšší život potřebuje kyslík
Současný stav vědeckého poznání hovoří o tom, že složitější život se může
rozvinout jen na planetách s atmosférou bohatou na kyslík, který
vytváří nejlepší podmínky pro vysoce efektivní energetické procesy. Tímto
závěrem se zásadně redukuje četnost kosmických objektů, o nichž se dá
uvažovat jako o místu, kde může život existovat.
Článek k tomuto problému, jehož autorem je prof. David Catling
z Bristolské univerzity ve spolupráci s kolegy z University
of Washington a NASA, byl publikován v červnovém čísle časopisu
Astrobiology. Praví se v něm, že dostatek kyslíku ve vzduchu a
v oceánech je rozhodující pro vývoj mnohobuněčných organismů. Doba,
za kterou se na Zemi zvýšil obsah kyslíku na úroveň dostačující ke vzniku
zvířat, byla dlouhá skoro 4 miliardy let.
Uvážíme-li, že se jedná přibližně o polovinu
odhadované délky života našeho Slunce, pak planety kroužící kolem hvězd
s kratší životností nemají dostatek času, aby se na nich život rozvinul
do komplexnějších forem. Koncentrace kyslíku se před zánikem hvězdy nestačí
včas zvýšit. Podle profesora Catlinga: "Toto je limitující faktor pro vývoj
života na jinak potenciálně obyvatelných planetách."
Prof. Catling je mj. členem vědeckého týmu přistávacího aparátu
Phoenix, chystaného ke startu k Marsu
v roce 2007. Hlavním cílem mise je zjistit, jestli Mars měl vůbec
někdy podmínky ke vzniku nejjednodušších forem života.
Catling dále podotýká: "Povrch Země je ohromně odlišný od toho, co známe
z pravděpodobně mrtvých sousedů Venuše a Marsu. Ale když naše planeta
vznikala, byla také bez života. Jak se náš svět vyvinul z těchto
neživých začátků je velká otázka, týkající se mnoha vědeckých disciplín,
jako je třeba geologie, vědy o atmosféře a biologie."
2005-06-22 - Deep Impact
Vědci již pozorují jádro komety
Na upravených snímcích ze sondy Deep Impact
vědci poprvé zřetelně identifikovali pevné jádro (nukleus) komety
9P/Tempel 1 obklopené prachem a plyny.
Snímky byly pořízeny koncem května pomocí kamery se středním rozlišením
MRI ze vzdálenosti přibližně 30 mil. km. Dokud se obrázky
neupravily, dominoval na nich obrovský prachoplynový oblak, nazývaný koma.
Dalšími procesy se podařilo oddělit relativně malé kometární jádro. Informace
o tvaru a rotaci jádra jsou velice důležité pro správné zacílení projektilu
sondy, který má 2005-07-04 dopadnout na cíl.
Jasnost jádra na snímcích se blíží předpokládané hodnotě určené na základě
předchozích pozorování družicovými observatořemi Hubble a Spitzer a dalšími
výkonnými teleskopy na Zemi. V současné době přispívá asi 20% k jasnosti
okolní komy. Tento údaj bude nutno ještě upřesnit, protože by mohl ovlivnit
nastavení expozičních dob při snímkování.
2005-06-22 - Rosetta
Rosetta pomůže misi Deep Impact
Evropská sonda Rosetta mířící ke kometě
69P/Churyumov-Gerasimenko
se zúčastní pozorovací kampaně zaměřené na kometu 9P/Tempel 1. Rosetta
zahájí pozorování 2005-06-29 a ukončí je
2005-04-14, tzn. 10 dní po srážce komety
Tempel 1 s projektilem sondy
Deep Impact.
Rosetta má na palubě celou sadu citlivých
přístrojů, které mohou být použity. V okamžiku srážky bude sonda
vzdálena 80 mil. km a Slunce se bude nacházet 90° bokem. To
jsou velice dobré pozorovací podmínky, mnohem lepší než budou mít přístroje
na Zemi nebo na pozemské oběžné dráze.
Kvalitní měření se očekávají od experimentů MIRO (mikrovlnný spektrometr)
a VIRTIS (vizuální a infračervený spektrometr). Zatímco MIRO se bude
soustředit na chemické složení, VIRTIS bude měřit teploty tělesa komety a
vyvrženého materiálu, což opět může odhalit chemické složení.
Kromě toho bude kometa sledována i v ultrafialovém oboru přístrojem
ALICE. Kamery OSIRIS se pokusí vyfotografovat jádro komety i přes velkou
vzdálenost.
2005-06-21 - Cassini
Status Report (2005-06-09 až 2005-06-15)
Vědecký program minulého týdne zahrnoval pozorování měsíce Hyperion -
včetně měření teploty, studia rotace a barevnosti - a sledování zákrytu
hvězdy ο Ceti za prstenci sadou optických přístrojů ORS
[=Optical Remote Sensing]. Souběžně probíhal výzkum magnetosféry přístrojem
MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Jednotlivá pozorování byla
věnována polárním zářím (přístroj VIMS), teplotám v prstencích (CIRS),
vzhledu jižní hemisféry (ISS) a hustotě prachu v rovině prstenců,
kterou sonda proťala 2005-06-10 (CDA).
Kvůli obavě, že by v průběhu zákrytů sondy za Saturnem a prstenci
mohlo dojít k interferenci s normálními sekvencemi povelů, byl
2005-06-09 časový interval, kdy se nepovažuje
ztráta spojení za kritickou a který kontroluje časový spínač CLT [=Command
Loss Timer], znovu přenastaven na 85 h.
Dne 2005-06-13 byl zahájen přenos povelů pro
další etapu letu označenou S12. Úplný program obdržela sonda
2005-06-14. Téhož dne se uskutečnila zkouška
nového softwaru pro systém kamer ISS. Předběžné výsledky ukázaly, že test
dopadl úspěšně.
2005-06-18 - Nové technologie
Perspektivní automatický geolog
Evropští výzkumníci vyvinuli zařízení, které samočinně vyhodnotí geologické
útvary na cizích planetách a výsledky oznámí astronautům pohybujícím se
v okolí.
Astrobiologický skaner na bázi počítače zkonstruovali němečtí a španělští
vědci v Centru pro astrobiologii v Madridu pod vedením Patricka
McGuire. Ten řekl, že prototyp sestává z ruční kamery propojené
s přenosným počítačem. Pozdější verze by mohla používat hlavovou
kameru s displejem v průzoru přílby skafandru.
Američtí astronauti z programu Apollo před návštěvou Měsíce absolvovali
geologický trénink, na jehož základě dokázali mj. identifikovat kameny
(pokud by na ně narazili) obsahující stopy vody nebo života. Prototyp
nového detektoru upozorní astronauta, že je v okolí něco zajímavého
na základě neobvyklého vzhledu. Výsledky zkoušek ve Španělsku ukázaly,
že se systém dokázal shodnout s geology v 68%.
2005-06-18 - Kosmická spolupráce
USA a Rusko vyvinou nové raketové motory
Dne 2005-06-17 zveřejnila tisková agentura
RIA Novosti vyjádření ředitele Roskosmosu Anatolije Perminova, že mezi
ruskou a americkou stranou došlo k dohodě o společném vývoji nových
raketových motorů, které by byly určeny pro lety k Měsíci a Marsu.
Stalo se tak při příležitosti aerokosmické výstavy v Le Bourget
v Paříži.
"Na setkání s našimi americkými partnery jsme uvažovali o možnosti
letů k Měsíci a Marsu a také o vývoji motorů, protože dokud nebude
vyřešen tento úkol, žádná kosmická loď nikam nepoletí," řekl Perminov.
Mimo to, podle Perminova, partneři diskutovali nad stávajícím programem
dodávek ruských motorů RD-180 pro americké
rakety Atlas. "Zde nedochází k žádným změnám v programu. Rusko
dodává motory včas a Amerika chce v tomto směru pokračovat," sdělil
Perminov tiskové agentuře.
2005-06-18 - New Horizons
Stav přípravy sondy k Plutu
Ačkoliv se poslední planeta Sluneční soustavy nachází přibližně
4.5 miliard km od Země, v posledních měsících se nám
obrazně dostává na dosah. První kosmická sonda k Plutu, jeho měsíci
Charonu a do oblasti Kuiperova pásu prochází závěrečnými fázemi přípravy
ke startu.
V květnu 2005 byla dokončena montáž sondy New Horizons a aparatura
absolvovala několikeré simulace a prověrky funkce. Začátkem června proběhly
týdenní vibrační zkoušky, při nichž se ověřovala pevnost konstrukce vůči
silám působícím na těleso při startu ze Země. Na začátek června byly
naplánovány zkoušky odolnosti kosmickému prostředí. Sonda byla
2005-06-13 přepravena z Johns Hopkins
University Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu (Maryland, USA),
tedy z místa, kde byla původně navržena a postavena, do NASA Goddard
Space Flight Center (GSFC) v Greenbeltu (Maryland, USA). Zde pro ni
byla připravena vakuová testovací komora, ve které lze napodobit teplotní
podmínky na cestě k Plutu. Kromě toho se mají během tří měsíců
uskutečnit zkoušky vyvážení a další testy odolnosti proti vibracím. Na
podzim bude aparát přepraven do Kennedyho vesmírného střediska KSC [=Kennedy
Space Center] na Floridě k závěrečným předstartovním přípravám.
Start sondy se má uskutečnit v lednu 2006. Do vesmíru ji vynese
z kosmodromu na Mysu Canaveral nosná raketa Atlas V a urychlovací
motor na TPL STAR-48B.
Startovní okno se otevírá
2006-01-11 a trvá 35 dní. Těleso se má
stát dosud nejrychlejším lidským výtvorem. Vzdálenosti Měsíce dosáhne za
méně než 9 h. New Horizons se přiblíží v únoru až březnu 2007
k Jupiteru a zde získá další rychlost na cestu k systému
Pluto-Charon. V blízkosti Jupitera budou
využity vědecké přístroje na palubě a v rámci zkoušek budou provádět
průzkum planety. Do oblasti Pluta dorazí sonda nejdříve v roce 2015.
Výzkum planety bude na průletové trajektorii trvat asi 5 měsíců.
Vědecké výsledky se očekávají i z prostoru za Plutem - z tzv.
Kuiperova pásu.
Jelikož sonda zamíří do velice vzdálených oblastí, nemůže používat jako
zdroj energie obvyklé solární články. Na palubě byl proto instalován
radioizotopový termoelektrický generátor (RTG). Přítomnost jaderného zdroje
vyžadovala podstoupit poměrně složitou schvalovací proceduru, jejíž
součástí bylo zhodnocení rizik havárie rakety při startu a nebezpečí
kontaminace životního prostředí. Veřejné připomínkové řízení skončilo
2005-04-11. NASA nyní pracuje na "Konečném
stanovisku k dopadu na životní prostředí", dokončeno má být v létě.
Po několika dalších dílčích krocích a po získání všech úředních stanovisek
a povolení by měla mise dostat někdy na podzim konečně zelenou.
Sondu provozuje APL pro NASA Science Mission Directorate. Hlavními partnery
jsou Ball Aerospace, Boeing, Department of Energy, KinetX, Lockheed
Martin, GSFC, JPL aj.
2005-06-17 - Mars Express
Druhá anténa MARSIS rozložena
Druhý 20metrový prut antény MARSIS na palubě sondy
Mars Express byl úspěšně a bez problémů
rozložen. Dnes o tom informovalo pozemní řídící středisko ESOC [=European
Space Operations Centre].
Povel na rozložení antény byl vyslán 2005-06-13
v 11:30 UT. Krátce před zahájením operace byla sonda uvedena do
pomalé rotace, ve které setrvala asi 30 min po celou dobu rozkládání
a krátce poté. Otáčení dovolilo rovnoměrné nahřátí všech kloubů antény
slunečními paprsky.
Bezprostředně poté byla družice reorientována ke Slunci, aby se dobily
akumulátory a ještě dodatečně prohřály klouby antény.
Potvrzení o úspěšném průběhu akce dorazilo na Zemi až
2005-06-14 ve 14:20 UT. Tehdy se teprve
Mars Express otočil parabolickou anténou
k Zemi a zahájil přenos telemetrických dat. Jejich rozborem se
zjistilo, že oba rozložené pruty radaru MARSIS se chovají podle očekávání
a nezpůsobily nebezpečné rozkývání tělesa. Dalších 48 h bylo věnováno
zkouškám, které měly tato předběžná zjištění definitivně potvrdit. Zprávu
o úplném úspěchu operace zveřejnilo řídící středisko
2005-06-17 ve 12:00 UT.
Se současnou sestavou dvou 20 m antén je již schopen MARSIS plnit
svoji funkci spočívající v průzkumu podpovrchových vrstev na Marsu
a studiu ionosféry. Třetí 7metrová tyč, která je orientována kolmo na tyto
dva dlouhé pruty a která zatím ještě čeká na rozložení, se má používat
jen ke korekcím efektů vyvolaných nerovnostmi povrchu.
Rozložení třetí tyče, které se už nepovažuje za kritické, protože je tyč
kratší než předchozí a je jinak orientovaná, se uskuteční
2005-06-17. Následně proběhnou další prověrky,
jenž zaberou pár dní.
Přístroj MARSIS bude sondovat vrstvy pod povrchem Marsu a hledat především
vodu. V tomto módu má pracovat v noci. Přes den se bude věnovat
měření struktury ionosféry.
Start nové družice Marsu se nezadržitelně blíží. Sonda
MRO je již delší dobu na Floridě a absolvuje
zkoušky elektrického systému. Dne 2005-06-06
byly instalovány a aktivovány letové baterie. Autonomní zkoušky byly
dokončeny 2005-06-14. Pokračuje instalace
tepelně izolačních fólií.
Urychlovací stupeň Centaur, který doplní sestavu nosné rakety Atlas V
dorazil na kosmodrom 2005-06-06. Dne
2005-06-17 byl přemístěn do montážní haly VIF
[=Vertical Integration Facility] u rampy SLC-41
a upevněn na vrcholek Atlasu. Okamžitě se začalo se zkouškami.
Na začátek července je naplánován test nosné rakety, při níž dojde ke
kompletnímu natankování nádrží pohonnými látkami.
Koncem července bude vlastní sonda převezena z haly, v níž se
zatím nachází (Payload Hazardous Servicing Facility), k montáži do
VIF. Po spojení s nosným prostředkem se rozběhne poslední předstartovní
fáze. MRO bude podrobena funkčním testům
a poslední týden před startem dojde na zkoušky celé sestavy a k závěrečným
montážním operacím.
2005-06-17 - MER
Spirit se chystá na obtížný výstup
Rover Spirit v minulých dnech dokončil
průzkumné práce na skupině výchozů geologického podloží "Larry's Lookout",
"Jibsheet" a "Methuselah". Dalším cílem je vykonat cestu k vrcholku
kopce "Husband Hill" a na jeho jižní svah.
Posledním objektem výzkumu se stal kámen "Backstay". Prostor s kamenem
upoutal pozornost vědců nejprve na snímcích panoramatické kamery. Po
změření infračervených emisí spektrometrem Mini-TES
se ukázalo, že "Backstay" stojí za krátkou zastávku. Rover se opatrně
přiblížil k cíli a k průzkumu kamene použil po očištění povrchu
kartáčem na brusce RAT všechny přístroje na robotické ruce, tzn. mikroskop
MI, rentgenový APXS a Mössbauerův spektrometr. Očekávání se naplnila a
zdá se, že byl objeven zcela nový typ horniny, jaká se zatím na svazích
"Columbia Hills" ani na pláni
v kráteru Gusev nevyskytla.
Jedná se o čedič (bazalt) jako většina ostatních kamenů, který ale obsahuje
mnohem více titanu, hliníku a draslíku ale na druhou stranu méně železa.
Je velice pravděpodobné, že pochází z jiného místa a do kopců se
dostal jako kus skály vyvržené při dopadu meteoritu. O skutečném místě
původu pochopitelně není nic známo, jisté je ale, že jsme získali vzorek
něčeho nového.
Spirit se teď chystá na další jízdu,
která potrvá do té doby, dokud se před vozítkem neobjeví něco zajímavého
a neočekávaného. Můžeme se tedy těšit na nové pohledy na druhou stranu
kopců, zatímco bude rover popojíždět kolem nejbližšího vrcholku.
Na planině Meridiani, kde operuje rover
Opportunity, bylo dosaženo rovněž jistého
pokroku. Postup tam je ale pomalý, protože se v současné době trochu
"hádají" čas na Zemi a na Marsu. Technici nestíhají vyhodnotit operace
jednoho solu tak, aby mohli vyslat povely k další činnosti následujícího
dne, ale musí čekat o den déle. Aktivní soly jsou proto prokládány dny
s omezenou činností.
Prozatím se podařilo otočit vozítko čelem k duně, která je pět týdnů
věznila. Písečný přesyp dostal mezitím přiléhavý název "Purgatory"
{=Očistec}. Dalším krokem bude přesun do bezpečného místa tak, aby
manipulátor dosáhl na vyhloubenou brázdu v písku. Teprve až bude
zvláštní materiál duny prozkoumán, začne se plánovat další opatrný postup
k velkému kráteru na jihu.
2005-06-16 - Extrasolární planety
Objevena planeta zatím nejpodobnější Zemi
Lovci extrasolárních planet objevili vzdálený objekt, který je doposud
nejvíce podobný naší Zemi. Jedná se o patrně kamenný svět 7.5krát hmotnější
než Země. Planeta obíhá kolem hvězdy Gliese 876, nacházející se
15 světelných let daleko. Oběžná dráha leží ve vzdálenosti asi
3 mil. km, tedy velice blízko od centrální hvězdy a planeta má
asi dvojnásobný průměr než Země. Při takové velikosti není vyloučeno, že
je těleso vybaveno vlastní atmosférou.
Skoro všechny dosud objevené extrasolární planety (k dnešnímu dni
jich známe přibližně 150), kroužící kolem normálních hvězd, jsou větší
než Uran, tzn. 15x hmotnější než Země. Planeta u Gliese 876 je tedy
zatím nejmenším známým objektem a je prvním z nové třídy kamenných
terestrických planet. Soustava Gliese 876 obsahuje další dvě planety
o velikosti Jupitera. První byla objevena v roce 1998 a druhá
v roce 2001. Nově objevené těleso oběhne kolem hvězdy za dva dny a
blízké slunce je ohřívá tak, že povrchová teplota dosahuje 200 až 400°C.
I přes "slušnou" velikost se tedy jedná o prostředí nevhodné pro život.
Nový objev ale vzbuzuje naději, že se podaří detekovat i další podobné
a možná i zajímavější terestrické planety, které by mohly jednou být novou
Zemí pro expandující lidstvo.
V oficiálním oznámení o objevu je uvedeno, že planeta má minimální
hmotnost 5.9 hmotnosti Země, oběžná doba činí 1.94 dní a
vzdálenost od centrální hvězdy představuje 0.021 AU (astronomických
jednotek, 1 AU=149.6 mil. km). Kromě uvedené planety jsou
známé ještě dvě malé a pravděpodobně kamenné planety. Ty ale obíhají
kolem pulsaru.
Gliese 876 (jinak též GJ 876) je malá červená hvězda, typ, pro
který je vžité označení rudý trpaslík. Nachází se v souhvězdí Vodnáře
(Aquarius) a její hmotnost představuje asi třetinu hmotnosti Slunce.
Současně je nejmenší hvězdou, u níž byla dosud objevena planeta.
Hlavní zásluhu na novém objevu má astronomická observatoř na Havajských
ostrovech, především výsledky pozorování teleskopem Keck. Zde byl instalován
vysocerozlišující spektrometr HIRES, který dodává nová převratná data.
Snahou astronomů je nyní detekovat vesmírné těleso, které by se pohybovalo
ve větší vzdálenosti od hvězdy.
Zájemci o další podrobnosti si mohou přečíst materiál v The
Astrophysical Journal.
2005-06-16 - Prehistorie
Asteroidy jsou v tom možná nevinně
K hromadnému vymírání živočišných druhů dochází na Zemi pravidelně
po zhruba 26 mil. let. Dosud je jako nejpravděpodobnější příčina
tohoto jevu označována vzácná srážka Země s asteroidem nebo kometou
a následující změny klimatu a životního prostředí. Polští vědci se
domnívají, že úhyn velké části živočichů by mohli zavinit také obrovští
predátoři.
Adam Lipowski (Univerzita Adama Mickiewicze) vytvořil počítačový model,
do kterého zahrnul množství živočišných druhů, kteří si konkurují
v potřebě potravy a prostoru. Simulace života umožňuje zahrnout do
modelu i četnost mutací, při nichž se občas vyvine nový druh. Model ukazuje,
že pokud se v systému vyskytují pouze "středně účinní" predátoři,
jejich počet kolísá jen nepatrně podle toho, jak je hojná kořist.
Tato rovnováha je ale narušena, jakmile se objeví mutace, která zplodí
jakéhosi superpredátora. Tento nový druh vbrzku dokáže zdecimovat populaci
lovených živočichů a vzápětí vymírá sám nedostatkem potravy. Několik málo
druhů, které přežijí apokalypsu, postupně zmutuje a vyplní existující
uvolněné ekologické niky a cyklus začíná znovu.
Perioda těchto cyklů závisí na četnosti mutací v modelu.
Je-li počet mutací malý, období mezi vznikem
superpredátorů je delší. Při určitém podílu mutací lze dojít k cyklu,
který odpovídá pozorované periodě kolem 26 mil. roků. Předchozí
obdobné počítačové modely tyto cykly neobjevily, protože prý nebraly
v potaz omezený životní prostor a velký počet různých druhů, tento
prostor obývajících.
Co říci závěrem? Zmíněná počítačová simulace je jistě zajímavá. Teď jde
o to, aby byla podpořena i jinými vědeckými obory, jako například
paleontologií (kdo jsou oni zmínění superpredátoři, kteří sežrali všechno
živé?), biologií nebo geologií. A máme se vzdát myšlenky na ničivé dopady
asteroidů, jejichž stopy na Zemi prokazatelně existují?
2005-06-16 - Nové technologie
NASA uvolnila peníze na studie revolučních technologií
Jako dobrodružný sci-fi příběh se jeví zpráva,
která byla zveřejněna 2005-06-16. Podle ní
vybrala NASA několik návrhů a přidělila peníze na šestiměsíční studie
uskutečnitelnosti revolučních kosmických technologií. V této oblasti
působí orgán NASA nazvaný Institut pro perspektivní koncepce NIAC [=NASA
Institute for Advanced Concepts]. Celkem bylo rozhodnuto přezkoumat
12 oblastí a práce započnou letos v září. Pro každý projekt je
rezervováno přibližně 75000 USD. Není to mnoho, ale účelem půlroční
studie je pouze vyhodnotit, zda má navržený koncept perspektivu a jaké
musí být splněny podmínky, aby se mohl návrh přeměnit na realitu.
NIAC byla vytvořena v roce 1998 a jejím úkolem je právě podporovat
převratné nápady, se kterými přicházejí jednotlivci i organizace a které
by mohly být využitelné v NASA. Očekává se, že tato podpora umožní
překonávat omezení daná současnými vědeckými a technologickými znalostmi,
i když konkrétní výsledky se patrně nedostaví dříve než za deset let.
Podle vyjádření Dr. Roberta Cassanovy, ředitele NIAC, by studie mohly
ukázat směry, jak uskutečnit budoucí mise a projekty, které nejsou
současnými prostředky realizovatelné.
Pro další studie byly vybrány (omlouvám se za velice volný, zkrácený a
možná i místy nepřesný překlad oficiálních názvů projektů, z některých
názvů není mnohdy ani zřejmé, čeho se výzkum týká - AH):
- velice přesné a neškodné metody pohonu na bázi fotonových motorů
(A Contamination-Free Ultrahigh-Precision Formation Flight Method
Based on Intracavity Photon Thrusters and Tethers)
- získávání antičástic soustředěných v magnetických polích planet
(Extraction of Antiparticles Concentrated in Planetary Magnetic
Fields)
- programovatelný a adaptabilní systém přípravy a výroby potravy
(Customizable, Reprogrammable, Food Preparation, Production and
Invention System)
- přizpůsobivý pohon pomocí nanočástic (Scalable Flat-Panel
Nano-Particle MEMS/NEMS Propulsion Technology for Space Exploration
in the 21st Century)
- těžba antihmoty ve vesmíru (Antimatter Harvesting in Space)
- síť nukleárně poháněných kryosond pro průzkum ledového příkrovu
na Marsu a Europě (Multi-MICE: A Network of Interactive Nuclear
Cryoprobes to Explore Ice Sheets on Mars and Europa)
- křídla z umělých neuronových membrán (Artificial Neural
Membrane Flapping Wing)
- elektrodynamický pohon (Lorentz-Actuated Orbits: Electrodynamic
Propulsion without a Tether)
- magneticky rozkládané drátové konstrukce (Magnetically Inflated
Cable System for Space Applications)
- vysoce rozlišující rentgenový interferometr (Ultra-High Resolution
Fourier Transform X-ray Interferometer)
- transportní meziplanetární loď poháněná pozitrony (Positron-Propelled
and Powered Space Transport Vehicle for Planetary Missions)
- modulární kosmická loď s integrovaným elektrodynamickým
pohonem (Modular Spacecraft with Integrated Structural Electrodynamic
Propulsion)
Při zběžném pohledu na výčet studovaných témat se zdá, že některé koncepty
mohou být v dohledné době patrně aktuální a realizovatelné, vzniku
ostatních technologií se možná ani nedožijeme. Vědecké poznatky
v současné době již dávno nejsou záležitostí okamžitého vnuknutí
geniálního tvůrce. Od revolučních objevů se přešlo na dlouhodobý pomalý
vývoj. I když nic není předem vyloučeno...
2005-06-15 - Hayabusa
Kdy dorazí sonda k cíli?
Podle původního časového plánu se měla v těchto dnech přiblížit
k asteroidu Itokawa japonská kosmická sonda
Hayabusa (MUSES-C).
Tento termín byl v některých pozdějších zprávách (např.
zde)
"upřesněn" na léto 2005. V
kalendáři kosmických událostí JPL
se přílet uvádí na září 2005. Sonda na heliocentrické dráze vykonává
manévry, které ji mají přivést na takřka identickou trajektorii
s asteroidem. V takovém případě je datum dosažení cíle velice
flexibilní a může se v širokém rozmezí změnit. Informace na internetu
z japonské agentury JAXA, která sondu provozuje, jsou bohužel vzácné.
Přesto se zde 2005-06-13 objevila zpráva o
společné schůzce japonských a amerických vědců zapojených do projektu, ve
které se vyskytla formulace: "Jelikož se očekává přiblížení k asteroidu
za šest měsíců...". Schůzka se uskutečnila koncem května.
Na návštěvu asteroidu Itokawa tedy asi tak brzo nedojde. Snad koncem
listopadu? Další překvapení nejsou vyloučena.
Sonda Hayabusa odebere nepatrné množství
materiálu asteroidu a po určité době, kdy poletí obě tělesa ve formaci,
zamíří opět k Zemi, na níž má přistát v létě 2007.
2005-06-13 - Cassini
Status Report (2005-06-01 až 2005-06-08)
Zatím poslední telemetrii ze sondy přijaly 2006-06-08
sledovací stanice Goldstone a Madrid. Cassini
pokračuje v letu ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
Vědecká činnost je již delší dobu zaměřena na rádiové experimenty využívající
zákrytů sondy za planetou a prstenci. Další aktivity se soustředily na
studium rázové vlny a hranice magnetosféry plazmovým spektrometrem, a
dalšími přístroji určenými k pozorování plazmových a magnetosférických
jevů, jmenovitě RPWS, MIMI a MAG. Optické přístroje ze souboru ORS [=Optical
Remote Sensing] sledovaly měsíce Dione a Titan, upřesňovaly se oběžné
dráhy nově objevených prstenců a opět se prováděly pokusy o detekci
záblesků vyvolaných srážkami meziplanetárních těles o metrových velikostech
s hmotou prstenců. U prstenců bylo dále měřeno rozložení teploty.
2005-06-03 byly na sondu vyslány nové povely
týkající se chování v nepředvídaných situacích. Mimo jiné byla
prodloužena doba, po kterou může být sonda bez spojení. V současné
době, pokud palubní počítač po 3.5 dnech nezaregistruje spojení se
Zemí, přechází do tzv. bezpečnostního módu, ve kterém vyčkává, až se
problém zásahem pozemního řídícího střediska vyřeší. Tento časový limit
byl nyní prodloužen na 5 dní.
2005-06-08 proběhlo úspěšné měření vlastností
Saturnových prstenců a atmosféry během dalšího zákrytu. Událost sledovaly
stanice 14, 25 a 26 v Goldstone a stanice 63 a 55 u Madridu. Všech
pět antén uskutečnilo kompletní pozorování. Významné experimenty
v tomto intervalu proběhly pomocí přístroje VIMS a UVIS. Analyzátor
kosmického prachu CDA měřil tok a složení prachových částic v okamžiku,
kdy sonda protínala oběžnou rovinu měsíce Enceladus.
Téhož dne došlo ke dvěma necíleným průletům kolem malých měsíčků Pallene
(S/2004 S2) a Calypso.
Dne 2005-06-08 vzpomněli pracovníci řídícího
střediska 380. výročí narození hvězdáře Giovanni Domenica Cassiniho
(*1625, †1712), který objevil čtyři velké měsíce Saturnu a pozoroval mezeru mezi
prstenci, která je nyní známá jako Cassiniho dělení.
2005-06-12 - Phoenix
Zelená misi Phoenix ke startu v roce 2007
Dne 2005-06-02 NASA definitivně schválila
k realizaci misi Phoenix. Přistávací
aparát s dlouhou mechanickou rukou odstartuje v srpnu 2007 a
dosedne na ledovém povrchu severních marsovských planin. Má prozkoumat
místo, které by mohlo být možnou oázou života těžící z přítomnosti
vodního ledu, případně tekuté vody.
Zelená pro další kroky je významným milníkem, který následoval po revizi
postupu projektu, který byl předběžně vybrán k realizaci v roce
2003.
Phoenix je prvním projektem programu
Mars Scout, který má prostřednictvím relativně laciných sond provádět
doplňkový výzkum k hlavní větvi marsovských misí. Tyto je možno
zjednodušeně znázornit následující řadou: hledání vody - hledání stop
života - návrat vzorků na Zemi - pilotovaná expedice.
Phoenix je nepohyblivý přistávací aparát
(lander). Jeho robotická ruka má odebírat vzorky ledu a dopravovat je
ke složitým analytickým přístrojům na palubě. Specializuje se na detekci
vody a organických molekul. Právě v severních oblastech objevila
před třemi roky družice 2001 Mars Odyssey půdu bohatou na vodní led
velice blízko povrchu.
Phoenix byl bájný pták, který se zrodil
ze svého popela. Podobně sonda Phoenix oživila dva bývalé projekty.
V první řadě se jedná o sondu 2001 Mars Surveyor Lander, která
byla administrativním rozhodnutím zrušena v roce 2000. Phoenix ze
značné části využívá rozpracované konstrukce ze zmíněného zrušeného aparátu.
Ze sondy Mars Polar Lander z roku 1999, která havarovala při
přistávání, se zase použila celá řada vědeckých přístrojů. Použití už
jednou vyrobených dílců a vyvinutých přístrojů snížilo celkové náklady
na misi a prakticky umožnilo splnit finanční limity, které byly pro
projekty řady Scout stanoveny. Cena sondy Phoenix obnáší 386 mil. USD
včetně nákladů na vypuštění.
Do startu je potřeba vykonat ještě spoustu práce. Kromě dokončení montáže
a prověrek všech přístrojů a systémů bude nutno vybrat i nejlepší místo
pro přistání. K tomu by mohly dopomoci i snímky z nové sondy
Mars Reconnaissance Orbiter, která má
odstartovat k Marsu letos v srpnu.
2005-06-11 - Jupiter
Překvapení v otázce vzniku měsíců
Jupiter je podobně jako jiné obří planety obklopen početnou rodinou
přirozených družic. Největší z nich jsou převážně složeny z vodního
ledu. Prozatím se předpokládalo, že menší měsíce obíhající blíže
k planetě jsou spíš kamenné. Měla to být jakási analogie malé Sluneční
soustavy, kdy blízko Slunce krouží kamenné planety terestrického typu a
ve větších dálkách pak velcí plynoví obři. Tomu nahrávalo i pozorování
čtyř největších ledových měsíců Jupitera, u nichž s klesající
vzdáleností od planety roste podíl kamenné složky na úkor ledu. Tento
názor ale dostal první trhlinu. Vědci zkoumající data z kosmické sondy
Galileo zjistili, že měsíc Amalthea, obíhající planetu uvnitř dráhy velkých
měsíců, je pouhým slepencem ledových úlomků. Průměrná hustota měsíce je
nižší než hustota vody.
"Čekalo se těleso složené převážně z kamene. Ledový charakter tělesa
obíhajícího tak blízko Jupiteru bylo překvapením," prohlásil Dr. John
D. Anderson, astronom JPL. Anderson byl v čele kolektivu vědců, kteří
tento objev publikovali v nejnovějším vydání časopisu Science. "Dává
nám to důležitou informaci o tom, jak vznikal Jupiter a v konečném
důsledku i jak se tvořila Sluneční soustava."
Dosavadní modely předpokládaly, že teploty byly v místech, kde se
nyní Amalthea pohybuje, v době jejího vzniku vysoké. To, že je měsíc
ledový, je ale důkazem, že teplota byla podstatně nižší. Další možností
je, že Amalthea vznikla mnohem později než ostatní velké měsíce. Není ani
vyloučeno, že se zformovala ve větší vzdálenosti od planety, možná až za
drahou Europy nebo přímo ze sluneční mlhoviny poblíž Jupitera. Pak se ale
časem musela nějakým způsobem přemístit na současnou pozici.
2005-06-10 - Titan
Zvláštní skvrna na Titanu
Na Saturnově měsíci Titanu byla objevena neobvyklá jasná skvrna, pro kterou
vědci zatím nemají jednoznačné vysvětlení. Skvrna se nachází jihovýchodně
od velké světlého regionu Xanadu a je pozorovatelná několika přístroji
sondy Cassini.
Útvar o šířce 483 km by mohl být "horkým" bodem - oblastí
zahřátou snad nedávným dopadem asteroidu nebo může jít o směs vodního ledu
a čpavku pronikajícího z horkého podzemí vulkanickou činnosti do
studeného okolního terénu. Další eventuální vysvětlení spočívá ve zvláštním
terénním útvaru, který poblíž sebe nebo nad sebou udržuje oblačnost, nebo
se jedná o místo s neobvyklým povrchovým materiálem. Charakter objektu
se liší od všeho, co se nachází v okolí.
Cassini prolétla kolem Titanu
2005-03-31 a vzápětí 2005-04-16.
Skvrnu na povrchu zaregistroval vizuální a infračervený mapovací spektrometr
VIMS [=Visual and Infrared Imaging Spectrometer] na okraji červeného
spektra, které je schopen spektrometr detekovat. Na této vlnové délce se
jedná o nejjasnější zatím detekovaný bod na povrchu.
Kamery sondy v prosinci 2004 a v únoru 2005 zjistily ve viditelné
oblasti na stejném místě takřka kruhový útvar o rozměru 550 km.
Světlé skvrny byly pozorovány i na jiných místech Titanu, jednalo se ale
jen o přechodné jevy, které po několika hodinách zmizely. Výše uvedený
útvar je však stabilní jak v poloze, tak i v barvě. Jestliže se
jedná o oblak, musí být nějakým způsobem udržován na jednom místě. Možná
se jedná o oblačnost, která vzniká prouděním vzduchu přes nízké hory nebo
může jít o výpary pocházející ze sopečné činnosti.
Není zcela vyloučeno ani, že v tomto místě vystupuje vysoké pohoří.
Muselo by být ale vyšší než 100metrové kopce, které zatím změřil radarový
výškoměr. O existenci tak vysokých hor však mají vědci pochybnosti, kůra
Titanu by je patrně nebyla schopna unést.
Posledním vysvětlením zvláštní skvrny je přítomnost neobvyklého materiálu
na povrchu, odrážejícího záření v příslušné vlnové délce. Povrch
Titanu zatím spíš připomíná zašpiněný led. V podezřelém místě by mohly
ležet nánosy jiných, neledových materiálů.
K nejbližšímu prověření zmíněných hypotéz dojde už
2005-07-02. Tehdy se
Cassini přiblíží ke zmíněnému místu,
které bude tentokrát ležet na noční straně. Pokud i tehdy bude pozorovatelný
jasný bod, bude zřejmé, že se jedná o "horkou" skvrnu, teplejší než okolí.
2005-06-10 - Mars
Může pozemský organismus přežít na Marsu?
Podle nejnovějších studií prováděných na University of Florida mohou
některé pozemské mikroorganismy, dopravené nechtěně jako černí pasažéři
na Mars, přežít na planetě dostatečně dlouho, aby zkomplikovaly pátrání
po místním životě.
I přes uvedený názor se jeví prostředí na Marsu jako velice účinný
sterilizátor. Intenzívní ultrafialové záření na povrchu dokáže prakticky
okamžitě zlikvidovat většinu pozemských mikrobů. Nicméně stále je tu
nejméně jeden druh, který vydrží tak dlouho, že po něm zůstanou v půdě
zbytky, které mohou vědce přivést na falešnou stopu. Takové pozůstatky
mohou být mylně interpretovány jako důkaz života na Marsu. Tímto organismem
je modrozelená řasa Chro-ococci-diopsis.
NASA zkoumá možnosti přežití organismů na Marsu v laboratoři
v Kennedyho vesmírném středisku (Kennedy Space Center, Space Life
Science Laboratory). Jsou zde simulovány marťanské extrémní podmínky a
jejich působení na nejrůznější mikroby. Podmínky se mění od horkého suchého
prostředí, odpovídajícího poušti Negev v Izraeli, až po mrazivou
pustinu v Antarktidě.
Odolnost řas se zkoumá ve válcovité komoře o délce kolem 1.5 m vyrobené
z nerezové oceli. Průměrná teplota na Marsu je asi -60°C,
atmosférický tlak je vůči Zemi asi setinový a ultrafialové záření má
přibližně trojnásobnou intenzitu.
Vědci zjistili, že pokud jsou řasy vystaveny takovému spektru záření,
99.9% z nich zahyne během pěti minut. Je to neskutečně dlouhá doba,
zvážíme-li, že jiné mikroorganismy zanikají do 15 s. Řasy mohou po
sobě zanechat stopy, které lze detekovat ještě několik hodin. Lze vypátrat
chlorofyl a některé enzymy. Podstatně jiná situace by nastala, pokud by
byl organismus zakryt třeba i tenkou stínící vrstvou např. písku nebo
kamene. To může nastat, pokud by byl např. zatlačen do půdy pod přistávací
nohou. I v takovém případě by ale působil nízký atmosférický tlak a
nízké teploty. Šance na přežití a reprodukci je naprosto minimální, ale
stále tu je.
Otázka života na Marsu je jedním z nejvýznamnějších (a nejatraktivnějších)
témat současné kosmonautiky. Nemůže být ale zodpovězena, aniž by se na
Mars vyslala pozemská aparatura. O to důležitější je mít jistotu, že
zároveň s dopravenými přístroji nezpůsobíme kontaminaci prostředí na
planetě. O to se nyní stará nový úřad NASA (Planetary Protection Office),
jenž je zodpovědný za zamezení přenosu pozemských mikroorganismů na cizí
světy.
Závěrem pro zajímavost některé extrémní podmínky, ve kterých byly pozemské
mikroorganismy nalezeny:
- Nejvyšší teplota: 113°C - Pyrolobus Fumarii -
ostrov Volcano, Liparské ostrovy, Itálie
- Nejnižší teplota: -15°C - Cryptoendolith -
Antarktida
- Radiace: 5 Mrad (5000x smrtelná dávka pro člověka) -
Deinococcus radiodurans
- Největší hloubka: 3.2 km pod zemským povrchem
- Kyselost: pH 0
- Zásaditost: pH 13
- Nejdelší doba v kosmickém prostředí: 6 roků - satelit
NASA
- Tlak: 120 MPa
- Obsah soli: 30% (9x vyšší koncentrace než v lidské krvi) -
Haloarcula
- Nejmenší organismus: <0.1 µm - pikoplankton
2005-06-10 - Mars
Polární záře na Marsu
Sonda Mars Express se dne
2004-08-11 nacházela ve výšce 270 km nad
planetou, když přístroj SPICAM zaznamenal polární záři (auroru). Spektrograf
SPICAM detekoval aurorální emise o rozloze asi 30 km, které
vyvolávaly excitované molekuly oxidu uhelnatého ve výšce 140 km nad
povrchem.
Země a velké planety jsou známé přítomností polárních září. Tyto planety
generují globální magnetické pole, které dosahuje daleko od povrchu kosmického
tělesa. Magnetická pole jsou natolik silná, že urychlují nabité částice,
které vybuzují polární záři. Tento mechanismus ale na Marsu nefunguje.
Mars nevlastní celoplanetární magnetické pole, ale pouze místní magnetické
anomálie, roztroušené různě po povrchu. Tyto místní zdroje magnetismu jsou
zřejmě pozůstatkem globálního pole, které snad existovalo, když ještě byla
planeta mladá. Z místních magnetických anomálií se obvyklým způsobem
šíří magnetické siločáry sahající až mimo planetu.
Elektrony ze slunečního větru se pohybují podél siločar k povrchu
Marsu a ztrácejí energii srážkami s molekulami řídké atmosféry.
Energie uvolňovaná při srážkách pak budí aurorální emise. Nejintenzivnější
aurora se vyskytuje, pokud částice dosáhnou nejhustší vrstvy atmosféry.
Zde se nabité částice zastavují, protože ztratily veškerou energii srážkami
s molekulami vzduchu. Polární záře na Zemi jsou v určitých dnech
a na určitém místě úchvatnou podívanou. Pokud bychom mohli vidět
v ultrafialovém spektru, mohli bychom na Marsu občas pozorovat polární
záře 100x slabší.
Mars Express pozoroval auroru na stejném
místě, kde dříve objevil orbiter MGS [=Mars Global Surveyor] nejsilnější
magnetickou anomálii. Toto místo se nachází na 180° v.d. a
50° j.š.
Objev polární záře ze srpna 2004 byl tento týden oznámen v časopisu
Nature.
2005-06-09 - Cassini
Status Report (2005-05-26 až 2005-05-31)
Zatím poslední rádiové spojení se sondou u Saturnu navázala stanice DSN
Goldstone. Cassini je nadále ve výborném
stavu a systémy pracují normálně.
Hlavní vědecké aktivity minulého týdne zahrnovaly optické sledování atmosféry
Saturnu a měření teplot v troposféře. Přístroje UVIS [=Ultraviolet
Imaging Spectrograph], kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometr
VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] se pokoušely zaregistrovat
záblesky vyvolané nárazy meziplanetárních těles o metrových velikostech
na materiál tvořící prstence.
Mezitím se přístroje určené ke studiu plazmy, magnetického pole a rádiových
vln (CAPS, RPWS, MIMI a MAG) věnovaly detailnímu měření rázové vlny a
hraničních oblastí magnetosféry.
Dne 2005-05-30 dosáhla
Cassini nejvzdálenějšího bodu orbitální
dráhy od Saturnu (apoapsis) a zahájila devátý oběh kolem planety.
2005-06-09 - Titan
Sopka na Titanu
Při zatím posledním průletu sondy Cassini
kolem měsíce Titan byl s velkou pravděpodobností objeven vulkán,
jenž by mohl být zdrojem metanu v atmosféře.
Obrázky pořízené v infračerveném spektru zachycují kruhovou strukturu
o průměru přibližně 30 km, která nemá analogii na ostatních velkých
měsících Saturnu. Vědci ji interpretují jako "ledový vulkán".
Před návštěvou sond Cassini a
Huygens byla přítomnost metanu
v atmosféře vysvětlována jako průvodní jev oceánu uhlovodíků
s bohatým obsahem metanu. Sada přístrojů na obou sondách ale ukázala,
že takový globální oceán neexistuje. Objev kryovulkanické činnosti je
dalším možným vysvětlením přítomnosti metanu a je podpořen nejnovějšími
modely vývoje Titanu. Atmosféra Titanu je tvořena převážně dusíkem, metanu
obsahuje asi 2 až 3%.
Prozatím nejpodrobnější snímky povrchu ve vizuálním a infračerveném oboru
pokrývají kolem 150 km2 a na nich je zmíněný
kruhový útvar s dvěma protáhlými výběžky. Silně připomíná sopky
známé ze Země a z Venuše s překrývajícími se jazyky ztuhlého
magmatu. Uprostřed oblasti se nachází tmavý objekt, který by mohl být
kalderou sopky. Z vulkánu by mohla vystupovat směs vody, ledu, metanu
a dalších uhlovodíků. Další výzkumy by měly ukázat, zda je Titan vůbec
schopen produkovat dostatek tepla, které by dokázalo roztavit hmotu
v hloubce a uvést ji do vzestupného proudu. Vývěry ze sopek by mohly
vytvářet i sítě kanálů, které byly objeveny na snímcích z pouzdra
Huygens těsně před přistáním.
Vědci jsou ale zatím ve svých úsudcích opatrní. Je možné, že nový útvar
se sopce podobá jen zevnějškem. Že by to byl mrak, je téměř vyloučeno,
protože nebyl pozorován žádný pohyb. Není ale vyloučeno, že se jedná jen
o materiál navršený působením větru nebo kapalin, něco na způsob písečných
dun, tomu ale zase nenasvědčuje kruhový tvar.
2005-06-08 - Mars
Metan nemusí nutně znamenat život
V květnovém vydání časopisu Americké geofyzikální unie byl otištěn
článek, který zpochybňuje názor, že metan (CH4)
detekovaný v atmosféře Marsu je důkazem činnosti živých organismů.
Zároveň byl popsán proces, jak může tento plyn vznikat abiotickým (bez
přítomnosti života) způsobem.
Pokud se voda s rozpuštěným oxidem uhličitým dostane do kontaktu
s minerálem olivínem, uvolňuje se vodík, který se slučuje s oxidem
uhličitým a výsledkem je plynný metan. Olivín se na Marsu nachází nehluboko
pod povrchem a v těchže vrstvách může být přítomna voda
v tekutém stavu.
Většinu metanu na Zemi mají na svědomí bakterie a právě proto bývá
považován za indikátor života na jiných planetách. Nyní se ale zdá, že
detekovatelné množství metanu může vyprodukovat zmíněné vzájemné působení
olivínu, oxidu uhličitého a vody. Jako důkaz života na Marsu by asi bylo
potřeba předložit něco jednoznačnějšího.
Všeobecně se dnes přijímá myšlenka, že dříve panovalo na Marsu teplejší
a vlhčí podnebí. Oxid uhličitý ale sám o sobě nemohl vyvolat tak silný
skleníkový efekt, aby se povrch planety dostatečně zahřál. Metan je naopak
velice účinný skleníkový plyn a pokud ho bylo kdysi v atmosféře mnohem
více, lze si představit, že teplota na povrchu vzrostla natolik, že se
na povrchu mohla objevit tekoucí voda.
2005-06-08 - Mars
Rusko předvede model marsovské stanice
Na letošním pařížském aerosalonu (Paris Air Show) hodlá Ruská federální
kosmická agentura představit model marsovské stanice ve skutečné velikosti.
Kromě toho se ruská účast bude zabývat mezinárodní spoluprací, především
programem startů nosných raket Sojuz z Francouzské Guayany.
Aerosalon v Paříži bude otevřen pro veřejnost
2005-06-17.
2005-06-08 - Mars Express
Zelená pro druhý prut MARSIS
Po sérii důkladných analýz, které následovaly po rozložení prvního prutu
antény radaru MARSIS, rozhodla ESA, že je možno přistoupit k rozvinutí
druhé 20 m tyče. Operace by měla být zahájena
2005-06-13 a skončit
2005-06-21.
Ke zpoždění v rozkládání druhého prutu došlo kvůli problémům, se
kterými se setkala první anténa na začátku května. Jeden z kloubů se
tehdy odmítal zafixovat v žádané pozici. Situaci vyřešilo až nahřívání
spoje slunečními paprsky. Podchlazená součástka se teplem roztáhla a zámek
potom správně zapadl. 2005-05-10 mohlo být
tudíž konstatováno, že anténa číslo 1 o délce 20 m je správně
rozvinutá.
Zkušenosti z květnových operací budou přeneseny na instalaci
následujícího dílu. Druhý prut antény má být preventivně vystaven slunečnímu
záření, čímž by se mělo dosáhnout pokud možno nejlepší teploty všech
kloubových spojů.
Rozvinutí třetí a poslední tyče radaru o délce 7 m se již nejeví jako
kritické. Mělo by následovat bezprostředně poté, co pozemní středisko
obdrží potvrzení, že druhá tyč je v pořádku.
Po těchto událostech by pro experiment MARSIS měla začít oživovací fáze
v trvání několika týdnů. Pak už se přistoupí k hlavnímu vědeckému
programu, který spočívá v pozorování ionosféry na osvětlené polokouli
Marsu a především v sondáži podpovrchových vrstev hornin na noční
straně planety.
2005-06-05 - Opportunity
Konečně ve volném terénu!
Marsovský rover Opportunity se úspěšně
osvobodil z písečné pasti. Pracovníci JPL, kteří se po pět týdnů
pokoušeli s vozítkem opatrně vymanévrovat ze zrádné duny, propukli
v nadšení, když na Zemi dorazily snímky ukazující, že kola jsou již
volná.
Že se operace zdaří, naznačovaly už výsledky posledních dní. Prokluzování
podvozku v písku bylo den za dnem menší a závěs kol se pomalu
vyrovnával, což znamenalo, že se rover vzdaluje od hřebene duny. Konečně
tedy všech šest kol vozítka spočívá na pevné zemi!
Co čeká Opportunity v nejbližším
čase? Nejprve se důkladně prozkoumá materiál, který přinesl roveru tolik
potíží. Teprve pak se počítá s dalším, tentokrát opatrným postupem
původním směrem. Velký kráter na jihu zůstává nadále hlavním cílem a
ani - více než měsíční - zdržení v pískové duně na tom nic
nezměnilo.
2005-06-04 - Cassini
Status Report (2005-05-19 až 2005-05-25)
Zatím poslední telemetrii z Cassini
přijala stanice Goldstone 2005-05-25. Sonda
zůstává ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
V uplynulém týdnu se uskutečnil druhý (z osmi) zákrytový experiment
RSS [=Radio Science Subsystem]. Optický průzkum zahrnul mj. pozorování
měsíce Enceladus a prstenců, sledování zákrytů hvězd, pozorování hvězdy
CW Leo, která přecházela za atmosférou Saturnu (tohoto měření se použilo
ke stanovení složení a chemismu vysoké atmosféry), infračervené mapování
Saturnu a radiální skanování a měření teploty prstenců. Přístroje na měření
magnetosféry a plasmy studovaly rázovou vlnu a okraje magnetosféry.
2005-05-21 došlo k necílenému průletu
kolem měsíců Atlas, Prometheus a Enceladus. Necílené průlety jsou takové,
k nimž dojde bez záměrných motorických manévrů. Cíl se pouze dostane
do místa, z něhož lze provést pozorování. Obvyklá vzdálenost necílených
průletů je až 100 tis. km. Vzdálenost závisí na okamžité oběžné
dráze sondy. Po některých korekčních manévrech se může těleso, s nímž
se dříve uvažovalo pro necílený průlet, dostat mimo dosah přístrojů, jiný
měsíc se naopak "připlete" do cesty. Cílené průlety naopak jsou předem
stanoveny, pro jejich optimalizaci se používají motorické korekční manévry
a vzdálenost od cíle bývá menší než 3000 km.
2005-06-03 - MER
Rovery absolvovaly další měsíc na Marsu
Zatímco se rover Opportunity pokouší
vyprostit z pískové pasti, dvojče Spirit
pokračuje v hledání stop dávné přítomnosti vody na Marsu. Tato snaha
začíná v posledním údobí přinášet konkrétní plody.
Opportunity na
planině Meridiani vězí v duně tvořené
jemným pískem už od 2005-04-26. Takřka každého
dne se pokouší popojet o několik metrů, výsledkem zůstává sice malý ale
pravidelný posuv v řádu několika centimetrů. Pokud se podaří vozítko
uvolnit, dojde nepochybně k důkladnému průzkumu, čím se zrádná duna
liší od desítek podobných, které rover bez problémů přejížděl.
Opportunity měla to štěstí, že hned po
přistání v lednu minulého roku, mohla zkoumat geologické vrstvy,
z nichž vyčetla, že se jedná o horniny vytvořené za spolupůsobení
mělké vodní plochy. Spirit na stejně
zajímavé skaliska narazil až po více než ročním pobytu na Marsu v kopcích
"Columbia Hills". Vědcům nahrála skutečnost, že životnost obou vozítek je
mnohonásobně delší než bylo projektováno. Kdyby tomu tak nebylo, skončila
by mise Spiritu patrně nezdarem.
Podle vyjádření vedoucího vědeckého týmu obou roverů, Dr. Steva
Squyrese z Cornellovy univerzity, začínají se naplňovat naděje, které
byly vkládány do průzkumu pahorkatiny, nacházející se uprostřed
kráteru Gusev. Do kopců "Columbia Hills"
stoupá Spirit již několik měsíců. Shodou
okolností se sklon terénu takřka shodoval se sklonem geologických vrstev.
Proto bylo celkem obtížné objevit zajímavá skaliska. Rover mezitím dojel
k průběžnému cíli, jímž byla plošinka pojmenovaná "Larry's Lookout"
a od ní měl pokračovat dále nahoru. Po několika metrech jízdy se naštěstí
ohlédl zpět a v tom okamžiku vědci zavětřili tučnou kořist. Zpětný
pohled odkryl totiž nádherné geologické útvary, kvůli nimž stálo za to
se vrátit.
Spirit postupně prozkoumal sérii skalisek
"Methuselah", "Jibsheet" a "Larry's Lookout". Některé z kamenů obsahují
ilmenit (oxid železnatotitaničitý FeTiO3). Tento
minerál, který vzniká krystalizací magmatu dosud nebyl Spiritem detekován.
Jeho přítomnost potvrzuje různorodost vulkanických hornin v kráteru
Gusev. Kameny z různých vrstev se vyznačují odlišnými vlastnostmi,
nicméně společný mají vysoký obsah titanu a nízký obsah chrómu. Vše nasvědčuje
tomu, že kdysi vznikly současně. Rozdíly mezi jednotlivými výchozy spočívají
především ve stupni přetvoření vodou nebo případně jinými procesy. Rozdíly
jsou vidět i v textuře povrchu. Na kameni "Methuselah" jsou vidět
tenké vrstvičky, "Jibsheet" je pokryt kulovými zrnky a "Larry's Lookout"
má masivní povrch s jemnou strukturou.
Nejpravděpodobnější teorie říká, že vrstvy vznikly různým usazením popela
a drobných úlomků pocházejících z vulkanických erupcí. Nedá se ale
ani vyloučit, že materiál skalisek pochází z impaktní exploze.
V každém případě byl kráter Gusev
kdysi docela divoké místo, kde došlo k obrovským výbuchům. Navíc se
již zdá prokázané, že se kolem nacházelo množství vody.
2005-06-03 - Deep Impact
Kosmické observatoře se zaměřily na kometu Tempel 1
Dne 2005-07-04 by mělo dojít k napjatě
očekávanému střetu kosmické sondy Deep Impact
s kometou 9P/Tempel 1. Kromě heliocentrické dráhy a hrubých
fyzikálních charakteristik jsme ještě nedávno o kometě znali poměrně málo
detailních informací. Každé i nepatrné upřesnění dat před historickým
setkáním může mít proto pro úspěch mise cenu zlata.
Do přípravy závěrečných operací se zapojily dvě družicové observatoře
NASA - teleskopy Hubble a Spitzer. Z oběžné dráhy kolem Země
se věnují pravidelnému sledování komety již od začátku roku 2004. Společně
se snaží upřesnit rozměry, tvar, rotaci a odrazivost jádra vlasatice.
2005-07-03, když se sonda dostane do bezprostřední
blízkosti komety, měl by speciální software navést
dopadovou část na ozářenou část jádra.
K tomu ale je žádoucí znát, pokud možno detailně, rozměry jádra.
Předchozí pozorování ze Země naznačila, že Tempel 1 je tmavé a protáhlé
těleso o velikosti několika km. Spitzer a Hubble tato data upřesnily.
Podle nich má kometa rozměry přibližně 14x4 km. V tomto směru
byly nejpřínosnější pozorování teleskopem Spitzer v infračerveném
oboru. Jakmile se podařilo určit velikost jádra, mohla být vypočítána
odrazivost povrchu. Výsledek 4% znamená, že Tempel 1 je velice černé
těleso, které odráží jen nepatrnou část dopadajícího slunečního světla.
Tento údaj je velice důležitý ke správnému nastavení kamer.
Dalším poznatkem, který se podařilo získat, je doba rotace komety. Perioda
přibližně dva dny vychází z pozorování několika teleskopů, mj. Hubble,
Spitzer a 2.2 m dalekohledu na Mauna Kea (Havajské ostrovy).
Zmíněné přístroje a ještě celá řada dalších se zúčastní pozorovací kampaně
dne 2005-07-04 v okamžiku dopadu
projektilu na kometu, kdy se ve vesmíru,
doufejme, odehraje zajímavý umělý ohňostroj.
2005-06-02 - Juno
NASA zahájila studie nové mise programu New Frontiers
Dne 2005-06-01 oznámila NASA, že vybrala do
předběžné studijní fáze další misi k Jupiteru. Expedice nese název
Juno a měla by být druhým projektem programu New Frontiers {=Nové
Hranice}.
Mise bude zaměřena na další důkladný průzkum gigantické planety. V jejím
průběhu bude umístěna na polární dráhu sonda, která bude pátrat po existenci
kamenného, příp. ledového jádra planety, bude určovat globální množství
vody a čpavku v atmosféře, měřit konvekční proudění a profil větrů,
studovat původ planetárního magnetického pole a zkoumat magnetosféru.
Na konci studijní fáze bude návrh podroben oponentuře, při které bude muset
být stanoven časový plán, vyhodnocena technická a nákladová rizika. Teprve
pak může nastoupit fáze vývoje sondy, systémů a přístrojů. Hlavním vědeckým
garantem byl jmenován Dr. Scott Bolton z Southwest Research
Institute, Boulder, Colorado. Sondu by měla postavit firma Lockheed Martin
Space Systems, Denver pod vedením NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena,
California.
Výběr proběhl na základě návrhu vzešlého ze sedmi nabídek z února
2004 zaslaných do soutěže vyhlášené NASA. Od července 2004 se pak pokračovalo
již jen na dvou konceptech. Nová mise má být připravena ke startu nejpozději
do 2010-06-30 a horní limit nákladů na projekt
byl stanoven na 700 mil. USD.
Program New Frontiers je zaměřen na středně náročné mise průzkumu Sluneční
soustavy. První misí bude sonda New Horizon {=Nový Horizont} k soustavě
Pluto-Charon a dále do oblasti Kuiperova pásu.
Sonda odstartuje příští rok a k Plutu dorazí v roce 2014.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|