Novinky - září 2007

2007-09-30 - Komety

První periodická kometa observatoře SOHO

Solární observatoř SOHO (ESA/NASA) objevila do dnešní doby přes 1350 komet, nicméně poslední úlovek je obzvláště cenný - stejnou kometu už družice pozorovala dvakrát. SOHO si připsala svoji první periodickou kometu.
Astronomové registrují tisíce komet, ale jako periodické je prozatím uznáno pouhých 190 objektů. Podmínky, které musí splňovat periodická kometa jsou jednoduché - záznamy o dvou obězích okolo Slunce a oběžná doba max. 200 let. Nejznámějším zástupcem periodických komet je kometa Halley s periodou 76 let a posledním návratem v roce 1986.
Zmíněná kometa byla prvně registrována v září roku 1999 a pak opět v září 2003. V roce 2005 si německý student Sebastian Hoenig všimnul, že tyto dva objekty mají velmi podobnou oběžnou dráhu a mohly by být jedním tělesem. Vypočítal proto další pravděpodobný návrat na termín 2007-09-11 a ten vyšel naprosto přesně, čímž bylo možno kometu mj. oficiálně pojmenovat P/2007 R5 (SOHO).
Je zde ovšem jedno malé "ale". Objekt postrádá obvyklé charakteristické znaky komet - chybí mu koma a ohon. Původně se myslelo, že by to mohl být spíš asteroid, shluk kamenů. Nicméně i P/2007 R5 (SOHO) se nakonec projevil jako kometa. Ve vzdálenosti 7.9 mil. km od Slunce (to odpovídá pouhým 5% vzdálenosti Země od Slunce) došlo k prudkému zjasnění, tedy typicky kometárnímu projevu. Jasnost skokově vzrostla milionkrát. Dá se proto předpokládat, že jde o tzv. "vyhaslou" kometu, kdy z původní struktury zůstává již jen jádro a jen nepatrné množství původního ledu. U komet přibližujících se velmi blízko ke Slunci půjde pravděpodobně o běžný jev.
Kometa pohasla tak rychle, jako se rozzářila a nyní je již těžko rozpoznatelná i pro observatoř SOHO. Odhaduje se, že P/2007 R5 (SOHO) má v průměru 100 až 200 m, a tak je pro pozemské teleskopy v podstatě nezachytitelná. Přesto se jí astronomové pokusí při jejím příštím návratu v roce 2011 znovu polapit.

-mk-

2007-09-30 - Cassini

Status Report (2007-09-19 až 2007-09-25)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-09-25. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-09-22 byl dokončen program letu podle sekvence S33 a okamžitě navázaly činnosti podle S34. Plán S34 je rozvržen na 39 dnů až do 2007-10-31 a zahrnuje jeden cílený průlet kolem Titanu a dvě dráhové korekce OTM-130 a OTM-131. Dále se očekává sedm necílených průletů kolem měsíců Dione, Enceladus, Telesto, Hyperion, Titan, Helen a Prometheus. Vědecký program byl zahájen kampaní přístrojů ke sledování magnetosféry a plazmového prostředí.

2007-09-26 - Měsíc

Měsíc se dá zkoumat i na Googlu

Na stránkách http://www.google.com/moon/ jsou nyní k dispozici nové fotografie Měsíce ve vysokém rozlišení, mapy a multimédia NASA. Aktualizace zahrnují nedávno zveřejněná data z misí Apollo, včetně panoramatických pohledů, odkazů na audio i videoklipy a popis činností kosmonautů během mise. Přidány jsou rovněž podrobné údaje o různých měsíčních oblastech, vhodné pro kohokoliv, kdo by plánoval měsíční expedici. Poslední aktualizace je v souladu s nedávno upřesněným lunárním souřadným systémem.

-mk-

2007-09-25 - Don Quijote

Asteroidy jsou stále atraktivnější

Čas od času se otázka komet a asteroidů (planetek) znovu vrací na stránky normálního tisku a do televizních zpravodajství. Naposledy tomu bylo před nedávnem, když na území Jižní Ameriky dopadlo neznámé těleso, vytvořilo velký kráter a v okolí pravděpodobně způsobilo zdravotní potíže místních obyvatel. V návaznosti na tuto událost připomněla ESA svoji chystanou misi Don Quijote.
U drobných kosmických těles je hlavním problémem, že nejsou dostatečně známé trajektorie potenciálně nebezpečných členů. To platí především pro nejmenší zástupce. Astronomové vycházejí z faktu, že většinu těles o velikosti zhruba 1 km již mají zmapovánu, a proto je třeba zaměřit pozornost i k objektům menších rozměrů. A zde začíná problém s přesným určením dráhy, které je při pozorování ze Země občas i nemožné. Předpokládá se, že do roku 2020 bude podchyceno asi 90% drah asteroidů až do minimální velikosti 140 m a pokud se tak nezdaří, dojde možná i k nasazení vesmírného teleskopu, určeného speciálně pro tento účel.
ESA chce ke studiu asteroidů přispět svojí misí Don Quijote, která svým zaměřením připomíná, i když ne zcela, projekt Deep Impact. V evropské verzi půjde o dlouhodobé zkoumání kosmického tělesa (především polohy, tvaru, složení materiálu a gravitačního pole) z vlastní oběžné dráhy, a to po několik měsíců (samotná cesta zabere asi 1 rok). Po tomto základním výzkumu dojde k řízené srážce s tělesem, kterou zajistí další, k tomu účelu vybavená sonda vypuštěná ze Země s určitým časovým odstupem. Nárazová rychlost impaktoru Hidalgo dosáhne přibližně 10 km/s a prvotní družice (nazvaná Sancho) pak prozkoumá z orbitu asteroidu efekty, které v dalších měsících tato srážka vyvolá.
Již nyní se v užším výběru nachází 6 těles, z nichž žádné nemá více než několik set metrů v průměru. Nejslibnějším se zdá být Apophis, asteroid, který se časem může nebezpečně přiblížit Zemi. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by být mise Don Quijote realizována v příštím desetiletí.

-mk-

2007-09-25 - Mars

Američané na Marsu v roce 2037?

NASA má za cíl dopravit v roce 2037 člověka na Mars. Toto vyjádření zaznělo z úst Michaela Griffina, současného administrátora NASA. Pronesl je 2007-09-24 na mezinárodním astronautickém kongresu, který se koná v indickém Hajdarabádu.
V letošním roce si připomeneme padesát let od začátku kosmické éry. V říjnu 1957 se na oběžnou dráhu kolem Země dostalo první umělé těleso - sovětský Sputnik. V roce 2057, sto let po startu Sputniku "bychom mohli slavit 20 let lidí na Marsu", dodal Griffin.
V poslední době jsme měli možnost zaznamenat celou řadu podobně odvážných vyjádření z různých zemí. Na Mars nebo minimálně na Měsíc se chystají v relativně blízké době Rusko, Evropa‚ Čína, Japonsko - abychom jmenovali jen ty nejserióznější. Faktem je ale, že zatím pouze Spojené státy vyvíjejí jakousi soustavnou činnost, která by ke zmíněným cílům směřovala. Před dokončením je kosmická stanice ISS, která může posloužit k mnoha přípravným výzkumům před cestou na Měsíc a rudou planetu, NASA vyvíjí nový pilotovaný dopravní systém a systematicky posílá automatické sondy k Marsu. U planety pracují dvě družice Mars Odyssey a MRO [=Mars Reconnaissance Orbiter], na povrchu pak dvě vozítka Spirit a Opportunity a už více než měsíc je na cestě k Marsu polární stanice Phoenix. Další roboti se chystají pro příští startovní okna.
Snaze o pionýrské mise ve vesmíru se navíc dostalo podpory z vládních kruhů vyhlášením "nové kosmické iniciativy" prezidenta G. W. Bushe z roku 2004. "Space Vision", v níž se hovoří o obnovení pilotovaných letů na Měsíc do roku 2020, bude mít první praktický výstup už v příštím roce, kdy má vzlétnout po mnoha "hladových" letech nová americká lunární družice LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter].

2007-09-24 - Dawn

Start opět odložen

Zpoždění oproti původnímu plánu vzletu sondy Dawn do hlavního pásu asteroidů se opět zvětšilo. Po zrušené příležitosti letos v červenci se 2007-09-11 vrátila zpět na rampu a nový start byl stanoven na středu 2007-09-26.
Zdá se ale, že se sonda nehodlá rozloučit se Zemí jen tak. 2007-09-23 bylo oznámeno, že bouřky znemožnily dokončit čerpání hypergolických pohonných látek do druhého stupně nosné rakety Delta 2. Prozatím byl start odložen o jeden den na čtvrtek 2007-09-27. Pokud vše vyjde, odlepí se raketa od země ráno v 07:20 EDT (místního času na Floridě), tj. v 13:20 našeho letního času (nebo-li 11:20 UT). Startovní okno trvá 29 min do 07:49 EDT. NASA opět chystá přímý televizní přenos z kosmodromu.

2007-09-24 - Neptun

Horký jižní pól

Mezinárodní tým astronomů, pozorujících vesmír teleskopem VLT [=Very Large Telescope] organizace ESO [=European South Observatory], zjistil, že jižní pól Neptunu vykazuje vyšší teploty, než-li zbytek planety. To je nicméně plně v souladu s přírodními zákony, neboť jižní oblasti planety se nacházejí na sklonku Neptunského léta, což v tomto případě znamená, že si užívají slunečního svitu již čtyřicátý rok (1 rok na Neptunu = 165 let pozemských).
Navzdory tomu, že se Neptun nalézá 30x dále od Slunce než-li Země a na jeho povrch tak dopadá 1/900 slunečního záření, stačí toto malé množství paprsků k tomu, aby se v nejteplejších oblastech planety pohybovaly teploty o 107deg;C výše než činí průměrná teplota na planetě, která činí -200°C. V důsledku tak vysokých teplotních rozdílů dochází k prudkému proudění v atmosféře, kdy vanoucí větry dosahují rychlostí až 2000 km/h!
Díky svým pozorování mohli vědci zveřejnit první teplotní mapu atmosféry Neptunu. V jižních oblastech okolo pólu je zřetelně vidět únik ohřátého metanu z nižších vrstev atmosféry až do stratosféry, kde se opět ochlazuje. Tím by se osvětlila i poněkud tajemná "horká skvrna" ve stratosféře planety a zároveň i nezvyklé množství metanu, které halí planetu do zářivě modrého závoje. Hlavní složkou atmosféry je totiž především vodík a helium.

-mk-

2007-09-22 - Cassini

Status Report (2007-09-12 až 2007-09-18)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-09-18. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-09-13 byla provedena oprava dráhy OTM-128 [=Orbit Trim Meneuver]. Jednalo se doladění trajektorie po nedávném průletu kolem Japeta. Hlavní motor začal pracovat v 19:44 UT a po době činnosti t=83.4 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=13.48 m/s. Veškeré systémy se v průběhu operace chovaly normálně. Manévr se uskutečnil ještě před tím, než byl plně obnoven nominální stav po předchozím pobytu Cassini v bezpečnostním módu. Jelikož byly vypojeny silové setrvačníky, orientaci sondy zcela udržovaly reaktivní motorky RCS. Běžně kontrolují RCS pouze odklon od jedné roviny, druhý směr je udržován setrvačníky RWA [=Reaction Wheel Assembly]. Systém RWA byl zprovozněn až po skončené operaci.
2007-09-16 byla aktivována záložní sekvence vědeckých výzkumů S33. Vizuální a infračervený spektrometr VIMS pokračoval v pozorování jižní hemisféry Saturnu a globálním sledování Japeta. Ultrafialový zobrazovací spektrograf UVIS byl kalibrován při pořizování mozaiky planety a kamery zhotovily se různé navigační snímky. Bylo oznámeno, že systémy sondy i celá sada vědeckého vybavení je opět v normálním provozu.
Další korekce dráhy OTM-129 byla na řadě 2007-09-17. Jednalo se o apogeový manévr, který měl navést sondu k dalšímu průletu kolem Titanu. Tentokrát motorický impuls uskutečnily malé motorky RCS. Začátek manévru připadl na 19:45 UT a po době hoření t=79.0 s byla změněna rychlost o Δv=98.5 mm/s.

2007-09-21 - Mars Odyssey

Krátký výpadek činnosti

Družice 2001 Mars Odyssey (NASA) se tento týden vrátila ke svému normálnímu operačnímu provozu. Ten byl 2007-09-14 přerušen palubním počítačem, který neobdržel rutinní výstup z orientačního systému a v návaznosti na to se restartoval a sonda přešla do bezpečnostního módu. Ke stejné události došlo již v roce 2005 a 2006 a stejně jako tehdy bylo zjištěno, že přístroj samotný je v pořádku, došlo pouze k chybě při přenosu dat. Navzdory tomu družice zůstala v kontaktu s hlavní anténou natočenou k Zemi a solárními panely ke Slunci.
Pozemní tým po přezkoumání napravil nastalou situaci a UHF anténa, zajišťující komunikaci s rovery, byla nasměrována v úterý, ve středu byla obnovena komunikace s MERy a ve čtvrtek 2007-09-20 byla obnovena vlastní výzkumná činnost. Pokud je retranslace přes Mars Odyssey mimo provoz, mohou oba rovery komunikovat se Zemí přímo.

-mk-

2007-09-20 - Extrasolární planety

Neon - další indikátor planetárních systémů

Astronomové mohli poprvé pozorovali neon v prachoplynovém disku, vířícím okolo hvězdy podobné Slunci. Jde o důležitý objev, neboť podle pozorovatelů z Arizonské univerzity lze z množství neonu odvodit, zda-li se kolem hvězdy stále nachází prachoplynový disk a nebo jestli se již zformoval v planety. Objev byl učiněn za pomoci Spitzerova vesmírného teleskopu v rámci projektu "Formation and Evolution of Planetary Systems" (FEPS) pozorováním 35 vybraných, Slunci podobných hvězd. Neon byl sice nalezen pouze u čtyř z tohoto počtu, nicméně pro vědce to bylo překvapení, neboť nepředpokládali, že hvězdy podobné Slunci dokáží vyprodukovat dostatek vysokoenergetického záření (ultrafialového a rentgenového), které by mohlo ionizovat neon a tak jej zviditelnit. Ionizovaný neon je totiž léta využíván k pozorování mohutných hvězdných formací, galaktických center, případně nov. Jsou-li závěry vědců správné, nepřímo by to naznačovalo, že podmínky, za jakých se formují planety z prachových disků okolo hvězd nejsou vůbec příjemné.
Neon - prvek od roku 1920 masivně využívaný v reklamě - je jeden z mála, který netvoří molekuly, ani nekondenzuje do pevných částic. V zemské atmosféře se ho nachází 18 ppm (18 částic z miliónu) a ani v protoplanetárních discích jej není mnoho. Nicméně ve chvíli, kdy atomy neonu absorbují vysokoenergetické rentgenové nebo ultrafialové záření, jsou ionizovány a emitují vlastní infračervené záření - ve spektru se objeví charakteristická čára na vlnové délce 12.8µm.
Předpokládá se, že většinu plynu z okolí hvězdy přitáhne svou gravitací samotná hvězda. Zbývající plyn je buď vyvržen do mezihvězdného prostoru, případně se "vypaří" po dosažení určité teploty. Pokud k tomu dojde v příliš úzkém časovém horizontu, planetární systém zřejmě ztrácí šanci na vytvoření plynných obrů typu Jupiter a Saturn. Vědci věří, že jedině dostatečně hmotná planetární jádra, která se vytvářejí spojováním prachových částic po miliony let mají šanci na to, stáhnout ze svého okolí svým gravitačním působením dostatečné množství plynu a vytvořit si atmosféru.
Dokud nebyl neon v okolí hvězd našeho typu objeven teleskopem Spitzer, vůbec se neuvažovalo o tom, že by podobný typ výzkumu mohl probíhat i na pozemských observatořích. Od příštího roku by ale měl 15 vybraných hvězd sledovat teleskop VLT [=Very Large Telescope] v Chile, který má sice o trochu nižší citlivost v infračerveném pásmu, než jeho vesmírný kolega, zato však dokáže změřit přesněji rychlost plynu a tím i určit jeho pozici v protoplanetárním disku.

-mk-

2007-09-19 - Výhledové technologie

Zkouška zařízení pro ExoMars

V pátek 2007-09-14 byla na oběžnou dráhu kolem Země umístěna ruská nepilotovaná vědecká družice Foton-M3. Ačkoliv se těleso pohybuje jen v nevelké vzdálenosti od Země, přesto je velice zajímavé i z hlediska dalekých meziplanetárních letů. Na jeho palubě je totiž instalován experiment LMC, který by měl být součástí chystané evropské automatické laboratoře ExoMars, která se vydá k rudé planetě v roce 2013. Chystaný dvanáctidenní let má ověřit, jak jsou komponenty tohoto zařízení odolné vůči kosmickým podmínkám.
Principem experimentu LMC [=Life Marker Chip] je analogie běžného těhotenského testu. LMC by mělo na základě detekce tzv. biomarkerů odhalit, zda se na Marsu vyskytoval, či dokonce vyskytuje život. Biomarkery jsou "otisky prstů" živých organismů na molekulární úrovni. Experiment LMC je prozatím ve fázi vývoje a pracuje na něm mezinárodní konsorcium složené z vědců z USA, Velké Británie, Nizozemska a Německa.
Pro misi Fotonu byla připravena malá destička o rozměrech 38 x 41 x 13 mm obsahující více než 2000 vzorků, u nichž se bude zjišťovat jak dokáží vzdorovat kosmickému prostředí. Destička se vzorky je instalována ve schránce BIOPAN-6, v níž jsou dopravovány biologické experimenty. Na oběžné dráze se BIOPAN otevře a obsah bude vystaven expozici volného kosmu - vzduchoprázdnu a radiaci. Před návratem přistávacího modulu (2007-09-25) se zařízení opět uzavře a po přistání bude obsah analyzován v pozemských laboratořích ve Spojených státech a Velké Británii.

na základě příspěvku -mk- upravil AH

2007-09-16 - Cassini

Status Report (2007-09-05 až 2007-09-11)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2007-09-11. Podle telemetrických dat zůstává sonda nadále ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
2007-09-06 bylo rozhodnuto zrušit chystanou dráhovou korekci OTM-127. Podle posledního stanovení skutečné trajektorie vyžadoval manévr změnu rychlosti pouze 25.6 mm/s a měl se uskutečnit 2007-09-08.
2007-09-10 minula sonda ve vzdálenosti 1644 km měsíc Japetus relativní rychlostí 2.4 km/s. Jednalo se o první a pravděpodobně i poslední cílený průlet kolem tohoto měsíce v primární misi a v jejím uvažovaném prodloužení.
Během setkání prováděl palubní radar sketerometrická a radiometrická pozorování. Kamery ISS mapovaly povrch v oblasti limbu a získány byly i další snímky. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS pořizoval měření ve vysokém spektrálním rozlišení a ultrafialový spektrograf shromažďoval data o albedu Japeta. Celá sada přístrojů MAPS studovala vnější magnetosféru. Aby nedošlo ke ztrátě cenných dat, měly být obzvlášť důležité údaje odvysílány dvakrát.
Poté, co všechna vědecká pozorování skončila a naměřené poznatky byly uloženy do palubní paměti SSR [=Solid State Recorder], bylo zahájeno vysílání. Po 21 minutách přenosu ale sonda Cassini přešla do tzv. bezpečnostního módu. Pravděpodobnou příčinou bylo selhání proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch], způsobené zásahem paprsku galaktického záření. Dne 2007-09-11 byly vyslány na paluby příkazy na obnovení normálního provozu a dokončení přenosu naměřených údajů z průletu kolem Japeta. Vědecká data se skutečně podařilo během dvou dní kompletně zachránit.
V době, kdy se sonda nacházela v bezpečnostním módu, byla zastaveny veškeré plánované činnosti, kromě životně důležitých aktivit, a sonda očekávala řešení ze Země. Naposledy se Cassini v bezpečnostním módu nacházela před čtyřmi roky. Porucha SSPS měla již pořadové číslo 21 od startu. Naposledy ji sonda absolvovala 2006-11-26.

2007-09-14 - Měsíc

Google vypsal soutěž na dosažení Měsíce

Internetový gigant Google se rozhodl věnovat celkem 30 mil. dolarů na podporu soukromých kosmických aktivit. Vypsal soutěž na zhotovení automatu, který by byl schopen přistát na Měsíci, pořídit snímků s vysokým rozlišením a odvysílat je k Zemi.
20 mil. USD (Grand Prize) obdrží ten, kdo dokáže dopravit na Měsíc pohyblivého robota, který dokáže překonat alespoň 500 m. 5 mil. USD (Second Prize) je určeno jako cena pro účastníka, který zvládne méně pohyblivý aparát. Zvláštní bonus 5 mil. USD je vypsán na obzvlášť zajímavou sondu, která by buď objevila led nebo vodu, dokázala by ujet více než 5 km, přežila jednu lunární noc, nebo by se jí podařilo získat obrázky kosmických zařízení, která zůstala na povrchu z éry počátků kosmonautiky.
Soutěž je ohraničena termínem 2012-12-31, po níž už je Google ochoten vyplatit jen menší částku. V případě hlavní ceny by se jednalo o 15 mil. USD.
V komentáři k vyhlášení ceny uvádí Google: "Naposledy byl Měsíc zkoumán přímo z povrchu před mnoha desetiletími a mohlo by trvat dalších šest až osm roků, než se tam nějaké vládní organizace znovu dostanou." Vypsaná cena by měla motivovat malé společnosti, skupiny jednotlivců a unioverzitní týmy ke stavbě a vypuštění lunárních průzkumníků. Soukromé společnosti mohou vyvinout jednodušší zařízení, než se používá v projektech mamutích organizací, jako je např. NASA.
Zájem o soukromé pronikání do vesmíru už projevilo několik jednotlivců. Za připomenutí stojí jeden ze zakladatelů Microsoftu Paul Allen a šéf společnosti Virgin Richard Branson, který by rád rozběhl aktivity v sektoru kosmické turistiky.
Google zprovoznila internetové stránky Google Moon, mapující lunární povrch. Podklady pocházejí z předchozích měsíčních misí včetně výprav Apollo.

2007-08-12 - Opportunity

Před sestupem do kráteru

Dva měsíce po prašné bouři, která hrozila vyřazením roverů MER z provozu, se přísun solární energie opět přiblížil normálním provozním hodnotám a oba roboty na Marsu mohou pokračovat dál ve své cestě. Pro Opportunity to mj. znamená, že sestup do kráteru "Victoria" je znovu aktuální, navzdory tomu, že v případě potíží může jít nejspíše o konečnou destinaci. Průzkum kráteru za to ovšem stojí, neboť v jeho stěnách jsou odkryté dobře patrné vrstvy, zachycující průběh marťanského podnebí milióny let do minulosti. Zároveň je kráter "Victoria" největším objektem, jaký během svého putování rover navštívil.
Na konci srpna se Opportunity pohybovala již po jeho okraji a zkoumala možnosti sestupu. Minulý týden ujela asi 40 m k výchozí pozici plánované cesty, která by měla směřovat k dobře rozeznatelným vrstvám zhruba 12 m od okraje kráteru. Skalnatý povrch trasy by měl zajišťovat dobrou ovladatelnost, nicméně první sestup bude spíše nanečisto, aby se zjistila míra prokluzování kol.
Zároveň je třeba prověřit dvě zařízení, které vykazují jisté nesrovnalosti. Prvním bude mikroskopový zobrazovač, u nějž je podezření na znečištění prachem. V případě, že nepůjde o vážnou komplikaci, bude použit ke kontrole miniaturního infračerveného spektrometru Mini-TES. Ten se skládá ze zrcátka, namontovaného na vrcholu kamerového stožáru a přenášejícího infračervené paprsky z vnějšku do objektivu samotného přístroje, umístěného u paty stěžně. Zrcátko zároveň slouží jako důmyslná záklopka, která chrání vnitřek stožáru před prachem. Podle zatím nepotvrzených údajů je možné, že Mini-TES v poslední době nevidí nic jiného než vnitřek stěžně. Potvrdí-li se obavy řídícího střediska, půjde o první definitivní ztrátu, která oba rovery postihla. Mini-TES již intenzivně zkoumal skály a půdu v oblasti Meridiani, kterou projížděl. Bohužel, ke zklamání mnohých, šlo o jeden a tentýž typ materiálu a změny, ke kterým občas docházelo ve složení hornin, byly na pokraji zájmu (na rozdíl od okolí kráteru Gusev, kde přístroj Mini-TES ve vybavení roveru Spirit sehrál daleko větší roli). Vědci se proto při průzkumu kráteru budou muset spoléhat už jen na zbývající přístroje.
Aktuální zprávy oznamují, že 2007-09-11 Opportunity zkusmo přejela hranu kráteru a opět vycouvala zpět.

-mk-

2007-09-12 - Kaguya, Dawn

Na startovních rampách je živo

Konec září bude pro průzkum těles solárního systému velice zajímavý. Na kosmickou cestu se mají vydat hned dvě sondy. Americký projekt Dawn míří do hlavního pásu asteroidů a japonská Kaguya (původním pojmenováním SELENE) se chystá k Měsíci.
První na řadu přijde Kaguya. Původně měla vzlétnout již v srpnu, ale kvůli technické závadě byl start odložen. O těchto problémech byla zmínka v srpnových Horkých novinkách. Jakmile byla závada odstraněna, byl oznámen nový termín startu, tentokrát na 2007-09-13. Včera bylo ale sděleno, že i toto datum neplatí a bude nutné začátek cesty posunout přibližně o 24 hodin. Tentokrát ale není viníkem technický stav aparátu ale "jen" banální špatné počasí.
Podle posledních propočtů se tudíž start uskuteční dne 2007-09-14 v 01:31 UT (03:31 SELČ) z kosmického střediska Tanegašima nacházejícího se na ostrůvku jižně od ostrova Kjúšú. Družice Kaguya má za úkol zaujmout pozici na oběžné dráze kolem Měsíce a provádět přibližně jeden rok průzkum našeho přirozeného satelitu. Sonda je již teď opožděna několik roků oproti původnímu plánu a odklad startu o jeden den v tomto měřítku nic neznamená.
Ani sonda Dawn nevzlétne v původně zamýšleném termínu. Hlavní zpoždění vzniklo během konstrukce a vývoje některých komponent a kvůli potížím ve financování, což téměř vedlo k definitivnímu zrušení mise. Všechny tyto překážky byly nakonec překonány a v červenci tohoto roku už stála nosná raketa se sondou Dawn na rampě na Floridě a běželo odpočítávání. I tentokrát ale (a doufejme, že naposled) došlo ke zřetězení nejrůznějších nepříznivých okolností, takže nakonec bylo rozhodnuto přesunout start až na podzim.
Sonda byla sejmuta z nosné rakety Delta 2 a znovu převezena do dílen firmy Astrotech v Titusville, vzdálených asi 25 km od rampy 17B na Cape Canaveral. Na místo startu se vrátila až 2007-09-11 v časných ranních hodinách. V nejbližší době bude opět integrována s nosnou raketou a podrobena posledním prověrkám.
Startovní okno se otevírá dne 2007-09-26 a trvá asi tři týdny až do 2007-10-15. Vzlet se předpokládá hned první den v intervalu 04:25 až 04:54 místního času (tj. 11:25 až 11:54 UT). Pokud by došlo k dalším odkladům, posunuje se tento interval každý den asi o pět minut směrem dopředu. Tzn. 2007-09-27 trvá možnost vzletu od 11:20 do 11:49 UT atd.

2007-09-11 - Cassini

Status Report (2007-08-22 až 2007-09-04)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2007-09-04. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
2007-08-29 minula sonda ve vzdálenosti 55499 km měsíc Tethys. Jednalo se o tzv. necílený průlet, při němž není záměrně předem speciálně upravována dráha. Během setkání zpracovávaly optické přístroje snímky tělesa a uskutečnilo se měření albeda v ultrafialovém pásmu. Dodatečné vědecké aktivity se tohoto dne týkaly dokumentování prstence F a skenování severních a jižních oblastí Saturnu a skaterometrické a radiometrické pozorování měsíce Phoebe.
Následujícího dne, tj. 2007-08-30, došlo k setkání s měsícem Rhea. Cassini se v tomto okamžiku již nacházela na úseku dráhy oběhu číslo 49, na němž se vzdalovala od Saturnu. Sonda se přiblížila až na 5737 km při fázovém úhlu 46°. Pozorování Rhey zahrnovalo soustavné fotografování povrchu kamerami ISS, mapování v ultrafialovém spektru přístrojem UVIS a podrobné mapování spektrometrem CIRS. V činnosti byly i přístroje MAPS, CDA, INMS, MAG, MIMI a RPWS.
Letový tým se rozhodl zrušit plánovaný korekční manévr OTM-126, který měl doladit dráhu před setkáním s měsícem Japetus. Důvodem byla jako obvykle jen příliš malá požadovaná změna rychlosti, jejíž neuskutečnění se prakticky neprojeví v dalším letu.
Kolem půlnoci ještě téhož dne začalo pozorování Titanu v rámci cíleného průletu T35. Minimální vzdálenost 3326 km byla dosažena 2007-08-31 v  05:31:34 UT při relativní rychlosti 6.1 km/s a fázovém úhlu 87°. Těsně před setkáním byl otevřen kryt hlavního raketového motoru. Gravitační působení Titanu nasměrovalo sondu k Japetu, kolem něhož proletí v doposud minimální vzdálenosti 1650 km.
Vědecká pozorování Titanu byla věnována měření obsahu CH₄ v troposféře přístrojem CIRS, sledování vertikálního teplotního profilu ve stratosféry a na povrchu, pozorování zákrytu hvězdy σSgr za Titanem spektrometrem UVIS a hvězd αSco a αCMa přístrojem VIMS. Kamera ISS pořizovala další obrázky do regionální mapy Titanu.
2007-09-02 došlo k úpravě dráhy OTM-125 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor byl nastartován v 13:00 UT a po době hoření t=2.98 s změnil rychlost letu o Δv=0.477 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
Začátkem září bylo nutno zkrátit několik relací Cassini se spojovou sítí DSN, kvůli přesunu priorit k jiným misím NASA.

2007-09-09 - Voyager 1 a 2

30 let ve vesmíru

Dvě sondy NASA Voyager 1 (start 1977-09-05) a Voyager 2 (1977-08-20) oslavují v těchto dnech pěkné jubileum. Po třech desetiletích ve vesmírném prostoru opouštějí naší planetární soustavu a míří ven ke hvězdám. Nacházejí se nyní ve vzdálenosti třikrát vělší, než činí vzdálenost cesta ze Země na Pluto.
Během prvních 12 let stihly detailně prozkoumat Jupiter, Saturn a provedly základní výzkum Uranu a Neptunu. Na Jupiteru odhalily turbulentní bouře podobné našim hurikánům, na měsíci Io pak aktivní sopky. U Saturnu poskytly detailní pohled na jemnou strukturu a vlny v prstencích, způsobované blízkými měsíci. Ve zbývajících 18 letech odesílají data o vnější heliosféře a hraniční oblasti s mezihvězdným prostorem.
Voyager 1 je v současné době nejvzdálenější lidský objekt, jaký byl kdy vyroben a jeho poloha se uvádí 15.5 miliardy km od Slunce. Hranici slunečního systému (v místě zvaném heliopauza, tj. místě, kde se vyrovnává tlak slunečního a galaktického větru) překročil v prosinci 2004 ve vzdálenosti přibližně 14 miliard km. Voyager 2 má na svém kontě 12.5 miliardy km a do oblasti heliopauzy by mohl dospět ještě letos.
Obě sondy byly původně navrženy pro čtyřletou činnost, dostačující k detailnějšímu pohledu na Jupiter a Saturn. Díky vhodnému postavení planet a dobrému stavu sond byla tato základní mise prodloužena až k Uranu a Neptunu a nyní je známa spíše pod názvem "four-planet grand tour". K zásobování el. energií slouží radioizotopické články, které stále ještě dodávají přibližně 300 W. Spojení se Zemí je zajištěno sítí DSN a signál samotný potřebuje k dosažení Země 14, resp. 12 hod. u jednotlivých sond. Na palubě obou sond je ještě pětice funkčních vědeckých přístrojů studujících sluneční vítr, magnetická a rádiová pole.
Každá sonda obsahuje zlatou nahrávku s pozdravy různých státníků, fotografiemi Země a kolekcí zvukových stop. Přiložena je i mapa hvězdné oblasti, v níž se nalézáme.
Úspěch mise Voyagerů je nejvyšším oceněním těch, kteří se podíleli na jejich vývoji i poctou pro ty, kteří ještě v těchto dnech udržují se sondami spojení.

Příspěvek zaslal Milan Kudrhalt.

2007-09-09 - Měsíc

Německo míří na Měsíc

V pomalu se rozjíždějících závodech o využití Měsíce nechce ani Německo zůstat pozadu a na důkaz svého technologického know-how plánuje na rok 2012 vypuštění sondy Lunar Explorations Orbiter (LEO).
Cílem mise je 3-D mapování gravitačního a magnetického pole Měsíce, dokonce i na odvrácené straně, podrobné snímkování povrchu se zaměřením na změny v průběhu času (dopady meteoritů apod.) a také průzkum měsíčního regolitu, který mnohdy dosahuje tloušťky až 100 m.
Sonda se bude skládat ze dvou odlišných částí. Hlavní, o hmotnosti 500 kg, ponese veškeré vybavení včetně mikrovlnného radaru, s nímž by měla nahlédnout do hloubky několika set metrů pod povrch Měsíce. Pomocný satelit (150 kg) ponese duplokáty přístrojů potřebných k 3-D zobrazení magnetického a gravitačního pole. Snímkování povrchu bude probíhat ve stereoskopickém režimu a budou pořizovány i multispektrální mapy. Během nejméně čtyř let, kdy má sonda fungovat, by mělo být pořízeno prostorové zobrazení celého Měsíce.

Příspěvek zaslal Milan Kudrhalt.

2007-09-07 - Měsíc

ILO - sonda k Měsíci

Společnost SpaceDev oznámila, že získala kontrakt na vývoj prototypu přistávacího zařízení pro sdružení International Lunar Observatory Association (ILOA). Od roku 2003 vyhotovila SpaceDev čtyři návrhové studie a studie proveditelnosti týkající se různých aspektů zamýšlené sondy ILO [=International Lunar Observatory]. Cílem projektu je uskutečnit měkké přistání na Měsíci pomocí aparátu s přesnou regulací tahu hybridních raketových motorů.
Observatoř ILO je určena k optické i radiové astronomii z povrchu Měsíce, s případným komerčním využitím v podobě fotografování okolí, zajištění komunikačních kanálů a internetového připojení.
Tato mise bude jednou z prvních, která má ověřit možnosti robotického zkoumání vesmíru z povrchu Měsíce ještě předtím, než-li se na něj vypraví NASA a další zájemci o vybudování stálé základny. Podle závěrů studie vývoj zařízení zabere i s jeho umístěním na Měsíci dva roky. I když jde o nízkonákladovou misi, při níž využije SpaceDev svých zkušeností z vývoje družice CHIPSAT pro NASA, ILO bude výrobena ze špičkových dílů a materiálů, které má k dispozici současný vesmírný průmysl.
K vynesení poslouží ukrajinská raketa Dněpr, vypuštěná z některého ruského kosmodromu. Po dosažení kosmického prostoru může být přistání na Měsíci otázkou jednoho týdne, ale také i dvou měsíců, což by poskytlo větší prostor k průzkumu přesného místa přistání, které by mělo ležet někde u měsíčního pólu. Kombinací několika navigačních metod lze dosáhnout vysoké přesnosti přistání. Samotná sonda ILO bude v podstatě parabola o průměru dva metry a vysoká asi tři metry, s komunikačním a energetickýcm systémem. Doplněna bude dalšími komponentami zvyšujícími rozsah použitelnosti i pro jiné oblasti. Uvažuje se mj. o dovybavení sondy např. mechanickou rukou, zkoumající obsah vody na povrchu Měsíce, případně i nezávislým lunárním vozítkem.

Příspěvek zaslal Milan Kudrhalt.

2007-09-06 - Komety

Exploze nad Severní Amerikou před 12900 lety

Podle nových vědeckých zkoumání se zdá, že za ochlazením planety a rozsáhlejším vymíráním větších živočišných druhů zhruba před 12900 lety může kometa, která explodovala v oblasti tehdejší Severní Ameriky. Výzkum prováděli vědci z Kalifornské univerzity v Santa Barbara. Jeden z autorů studie, James Kennett uvedl, že dosažené poznatky mohou vysvětlit mnohé geologické nejasnosti, diskutované v několika uplynulých desetiletích.
Období, o které se jedná, se nazývá mladší dryas, což je interval dlouhý přibližně 1000 let na počátku interglaciálu (oteplení mezi dvěma ledovými dobami), kdy došlo naopak k náhlému ochlazení podnebí. Důkazy o tomto ochlazení jsou uloženy v mořských sedimentech a ledových vrstvách.
Kometa měla před rozpadem v atmosféře asi 4 km v průměru a buď explodovala přímo během průletu a nebo některé její fragmenty zasáhly pevninský ledovec nazývaný Laurentide ice sheet na severovýchodě Severní Ameriky. Výsledkem byly rozsáhlé požáry, zničení veškeré vegetace a vyhynutí velkých savců jako např. mamutů a dalších. Místní pračlověk, závislý na mamutovi jako na hlavním zdroji obživy, byl postižen také a s největší pravděpodobností vymřel.
Dopad komety měl také za následek rozpuštění části Laurentide ice sheet, což se projevilo zejména v cirkulaci severního Atlantiku a arktických moří. Následovalo ochlazení atmosféry a nástup mladšího dryasu.
Vědecký tým navštívil více jak tucet archeologických nalezišť v Severní Americe a nalezl v určitých vrstvách vysoké koncentrace iridia, prvku spojovaného především s dopadem meteoritů. Dalším z objevů byly kovové kuličky v kometárních fragmentech, obsahující jakési miniaturní diamanty a uhlíkové molekuly, v nichž jsou uvězněny částečky plynu zřejmě vesmírného původu.

Příspěvek zaslal Milan Kudrhalt.

2007-09-05 - Cassini

Status Report (2007-08-22 až 2007-08-28)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2007-08-28. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
2007-08-24 proběhla diskuse týkající se návrhu zrušit korekční manévr OTM-124 plánovaný na 2007-08-27. Podle posledně stanovených parametrů oběžné dráhy vyžadoval manévr změnu rychlosti Δv=60 mm/s, v případě, že by se neuskutečnil, další korekce by byla větší o Δv=77 mm/s. Vědecký přínos manévru na nejbližší necílený průlet kolem měsíc Rhea a cílený průlet kolem Titanu příští týden nebylo možno vyhodnotit. Management programu nakonec rozhodl OTM-124 neprovádět.
Dne 2007-08-27 se zvýšil separační úhel (SEP) Slunce-Země-sonda na 5°. Tím bylo prakticky ukončeno náročné období sluneční konjunkce. Časový člen CLT [=Command Loss Timer] byl na nominální hodnotu (85 h) přestaven již 2007-08-24, kdy SEP vzrostl na 3°. Takřka normální operace byly obnoveny rovněž v předstihu 2007-08-25 snímkováním úzkoúhlou kamerou pro navigační účely. Následovalo snímání mozaiky vnitřní magnetosféry spektrografem UVIS a fotografování prstence F kompozitním spektrometrem CIRS. Radar prováděl radiometrická a kalibrační měření vzdáleného Titanu.
2007-08-28 byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru, těsně před tím, než sonda prolétla rovinou prstenců. Otevřen má být znovu 2007-08-30 před průletem kolem Titanu T35. K dalšímu zakrytí motoru dojde až v březnu 2008.

2007-09-04 - Venus Express

500 dnů na dráze kolem Venuše

Evropská planetární sonda Venus Express právě dokončila 500 dnů pobytu na oběžné dráze kolem Venuše. Aparatura zůstává ve výborném stavu a planeta skýtá stále mnoho nových námětů ke studiu. Původní projekt počítal při definování primární mise s výzkumem v trvání právě jen 500 dní, neboli přibližně dvou otoček Venuše. Stav zařízení umožňuje podle rozhodnutí ESA prodloužit let minimálně o stejnou dobu.
I když se Venus Express musí potýkat s náročnými kosmickými podmínkami, zdá se, že je snáší celkem bez problémů. Pro ilustraci - ve srovnání se sesterskou sondou Mars Express musí absorbovat přibližně čtyřikrát větší dávky radiace. Je zřejmé, že modifikace, které byly mezi sondou k Marsu a sondou k Venuši na systémech kosmického aparátu provedeny, se plně osvědčily.
Dne 2007-08-17 se Venuše nacházela v tzv. dolní konjunkci, což znamená, že se ocitla přibližně na spojnici Země-Slunce v poloze před Sluncem (v horní konjunkci by byla za Sluncem). Tato poloha znamenala, že vzdálenost Země a Venuše byla minimální. Relativní blízkost planet umožnila provoz s vysokou rychlostí přenosu dat. Přístroje na palubě pracovaly s nejvyšším výkonem a signály přicházely na Zemi v plné síle. V případě horní konjunkce, kdy jsou planety naopak nejdále od sebe, je potřeba snížit přenosovou rychlost na 22 kbit/s tj. pouhou desetinu současného maxima. Vzdálenosti mezi planetami se neustále mění a podle nich se upravuje i rychlost vysílání. I když podmínky přenosu jsou v čase nestálé, nikdy nebylo vysílání na delší dobu přerušeno a za 500 dní u Venuše tak mohlo dorazit do pozemských záznamových zařízení přibližně 1 Tb (Terabitů) dat.
Ačkoliv se o sondě v běžném tisku příliš nepíše, je její let už teď jednoznačným úspěchem kosmické agentury ESA.

2007-09-03 - Rusko

Rusové na Měsíci v roce 2025?

Rusko plánuje kolem roku 2025 vyslat pilotovanou výpravu k Měsíci a krátce nato by chtělo na povrchu vybudovat permanentní základnu. Uvedl to 2007-08-31 šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Anatolij Perminov. "Podle našich předpokladů budeme připraveni na pilotovaný let k Měsíci v roce 2025. Obydlená stanice by pak mohla být zřízena mezi roky 2027 a 2032," řekl.
Vycházejíc z plánů na příští tři desetiletí Perminov dále zdůraznil, že ačkoliv ruský kosmický program dostává oproti americkému méně než 10% financí, přesto si stanoví ambiciózní cíle. Rusko dokončí konstrukci své části mezinárodní kosmické stanice ISS v roce 2015 a tím se orbitální komplex stane "plně provozuschopným vesmírným výzkumným střediskem". Velká modernizace se očekává i v případě dopravní lodi Sojuz.
Výprava k Marsu zůstává mezi dlouhodobými cíly Roskosmosu a mohla by přijít na řadu po roce 2035.
Uvedená prohlášení je stále nutno brát s velkou rezervou, nicméně jsou již na první pohled mnohem realističtější než výroky bývalého ředitele Roskosmosu Sevasťjanova, který chtěl letět na Měsíc již v roce 2015.
Poznámky AH: Předchozí text byl převzat ze serveru SpaceDaily. Při srovnání s originálním pramenem v ruštině jsou zde jisté nesrovnalosti. Perminov hovoří o přistání na Měsíci po roce 2027 a výpravu k Marsu připouští po roce 2040. Důvody rozdílu textu v angličtině a ruštině mi není znám.

2007-09-03 - MESSENGER

První horká periapsida

2007-09-01 se sonda MESSENGER přiblížila až na vzdálenost 0.33 AU (49.67 mil. km) ke Slunci. Jednalo se prozatím o nejtěsnější setkání s naší mateřskou hvězdou. Blízkost Slunce byla příležitostí ověřit chování kosmického plavidla v dosud nejkrutějších letových podmínkách.
MESSENGER je pochopitelně navržen tak, aby dokázal pracovat na oběžné dráze Merkuru, kde bude vystaven jedenáctinásobku slunečního záření, než je tomu u Země. Na ochranu před slunečním žárem (přesněji řečeno proti záření v širokém spektrálním rozsahu) je sonda vybavena štítem, který stíní citlivé přístroje a systémy. Dráha kolem Merkuru je navíc zvolena tak, aby se sonda nepřibližovala k povrchu v místě nejvíce ozářeném, protože i odražené světlo od planety představuje značnou energetickou zátěž. Periapsida oběžné dráhy (místo, kde se sonda nejvíce blíží k Merkuru) má ležet nad vysokou "zeměpisnou" šířkou. Tak by se měly udržet poměry na palubě v bezpečných mezích.
První průchod "horkou" periapsidou prozatím ještě na heliocentrické dráze (tzn. nejbližším bodem ke Slunci) byl připravován již dlouho před tím, než k němu došlo. Již od začátku srpna byly postupně natáčeny panely slunečních článků. Ve vzdálenosti 0.5 AU od Slunce (2007-08-01) byly odkloněny o 50°, 2007-08-15 už o 65° a v okamžiku největšího zatížení 2007-09-01 dokonce o 70° oproti normální poloze.
MESSENGER se mezitím chystá na první setkání s Merkurem. Dne 2007-10-18 bude proveden druhý velký korekční manévr DSM-2, který zavede sondu 2008-01-14 k planetě. MESSENGER proletí nad Merkurem ve výšce pouhých 200 km. Tentokrát ale ještě planetu pouze mine a na oběžnou dráhu kolem ní vstoupí zase až po několika obězích kolem Slunce a dalších motorických manévrech. Manévr DSM-2 sníží heliocentrickou rychlost sondy, takže se její dráha ještě více přiblíží Slunci a oběžná doba bude činit už jen 4.4 měsíce.

2007-09-02 - Cassini

Status Report (2007-08-15 až 2007-08-21)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone dne 2007-08-21. Podle telemetrických dat se sonda nachází ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Činnosti na palubě sondy byly ve sledovaném týdnu redukovány vzhledem k probíhající sluneční konjunkci, do níž vstoupila dnem 2007-08-15, kdy se úhlová vzdálenost Cassini a Slunce z pohledu pozemského pozorovatele zmenšila pod 5°. Minimální hodnoty dosáhl úhel Slunce-Země-Cassini 2007-08-21 a činil 1.24°. Na 5° se měl znovu vrátit 2007-08-27.
Kvůli očekávaným možným poruchám v rádiovém spojení byl časový spínač CLT [=Command Loss Timer] (zapínající nouzové činnosti při dlouhodobé ztrátě spojení se Zemí) dne 2007-08-16 nastaven na hodnotu 10 dní z nominálních 85 hodin. K normálnímu nastavení by se měl vrátit při dosažení separačního úhlu 3° dne 2007-08-24.
Při snížení separačního úhlu pod 2°, k němuž došlo 2007-08-18, bylo zavedeno moratorium na odesílané povely na sondu. Jedinou výjimkou byly příkazy směřující k rádiovému experimentu, týkajícího se studia sluneční koróny, u nichž se víceméně počítalo s tím, že mohou být přijaty na palubě sondy chybně.

2007-09-02 - Magnolia

Magnolia - malá družice Měsíce

Firmě Surrey Satellite Technology Ltd (SSTL, Velká Británie) byl přidělen kontrakt na vypracování studie případné americko-britské spolupráce, jejímž výsledkem by mohla být měsíční orbitální mise pod názvem Magnolia.
První fáze kontraktu předpokládá devítitiměsíční přípravu předběžného návrhu mise. Pro jeho zdárné řešení se společnost SSTL a University of Surrey zavázaly poskytnout americké straně, reprezentované firmou MSU (Mississippi State University) a NASA Stennis Space Center, své zkušenosti z oboru "malých" satelitů, nabytých za posledních 25 let při 27 realizovaných misích.
SSTL byla založena v roce 1985 Universitou Surrey za účelem komerčního využití poznatků, dosažených při vývoji malých (nízkonákladových) satelitů (ve velikostech nano - do 10 kg, mikro - do 100 kg a mini - až do 500 kg).
V roce 2006 SSTL vypracovala pro britský vládní Výbor pro výzkum fyziky částic a astronomii návrh dvou měsíčních expedic, pojmenovaných MoonLITE a MoonRaker. Studie byla podpořena skupinou vědců Velké Británie a prokázala proveditelnost takovýchto nízkonákladových misí.
SSTL také vyvinula jistá zařízení pro meziplanetární mise jako např. Rosetta a nedávno dodala další pro americký radar, který bude součástí indické měsíční sondy Chandrayaan 1 (2008). V běhu jsou pak studie pro projekty výzkumu Venuše a návratu vzorků z povrchu Marsu.
Jako jeden z kroků k dosažení těchto cílů je i zmíněný projekt Magnolia, jehož realizace (fáze 2) započne rokem 2008 a s vypuštěním se počítá v roce 2010.

Příspěvek zaslal Milan Kudrhalt.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23