Novinky - červenec 2004

2004-07-30 - Cassini

Status Report (2004-07-22 až 2004-07-28)

Poslední telemetrické údaje ve sledovaném období přijala stanice DSN Madrid dne 2004-07-28. Stav sondy zůstává výborný a systémy pracují normálně.
Vědecká pozorování v minulém týdnu se zaměřila na sledování polárních září přístrojem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a měření slunečního větru skupinou přístrojů specializovaných na magnetosférický a plazmový výzkum.
Na zasedání výboru pro kosmický výzkum COSPARu [=Committee on Space Research], který se konal v Paříži, byl misi Cassini věnován celý jeden den a k projektu se prezentovalo 108 tiskovin.

2004-07-29 - Titan

Narudlý opar kolem obřího měsíce

Na snímku ze sondy Cassini zveřejněném 2004-07-29 vypadá měsíc Titan jako žhnoucí koule na černém pozadí. Tento dojem je způsoben růžovým stratosférickým oparem obklopujícím kosmické těleso. Titan se vyznačuje hustou atmosférou tvořenou především dusíkem s několika procenty metanu. V atmosféře mohou probíhat fotochemické procesy, pomocí nichž vzniká mlha. Mlha se vytváří ve výškách nad 400 km, kde ultrafialové záření rozkládá molekuly metanu a dusíku. Následně vznikají komplexnější organické molekuly obsahující atomy uhlíku, vodíku a dusíku, které mohou vytvářet velice malé částice pozorovatelné jako mlžný opar.
Na obrázku lze pozorovat dvě vrstvy mlhy. Vnější vrstva je oddělená a vypadá, jako souvislá oblačnost vysoko v atmosféře. Protože je velice slabá, lze ji pozorovat nejlépe na obvodu měsíčního disku. Spodní část této oddělené vrstvy se vznáší ve výšce několik stovek kilometrů nad povrchem a vrstva sama je silná asi 120 km. Proč se utvořily dvě oddělené mlžné vrstvy není jasné a tato otázka se bude řešit při dalších průletech kolem Titanu, kdy dojde k setkání na mnohem menší vzdálenost. Již v říjnu tohoto roku by Cassini měla Titan minout 30x blíže.
Snímek byl pořízen pomocí speciálního filtru citlivého na vlnovou délku kolem 338 nm (ultrafialová oblast), což znamená, že snímek neodpovídá zcela přirozenému zabarvení, jak je vnímá lidské oko. Úzkoúhlá kamera fotografovala Titan den po průletu kolem měsíce na prvním oběhu kolem Saturnu ze vzdálenosti asi 789 tis. km. fázový úhel (spojnice Titan, sonda-Slunce) byl 114°. Rozlišení obnáší 4.7 km/pixel.

2004-07-29 - MESSENGER

Do startu zbývají dva dny

2004-07-27 byla sonda MESSENGER na vrcholku nosné rakety na rampě 17-B zakryta dvěma polovinami aerodynamického krytu. Kryt užitečného zatížení byl zabezpečen o den později a 2004-07-29 se uskutečnilo posouzení připravenosti letu (Flight Readiness Review).
Na pátek 2004-07-30 je plánováno doplnění hypergolických pohonných látek druhého stupně, v sobotu dojde k prověrce řídícího systému nosné rakety a bezpečnostních majáků startovního komplexu.
Těsně před startem bude odstraněna servisní věž, zahájení přesunu konstrukce se předpokládá 2004-08-01 v 16:30 místního času. Těsně před půlnocí místního času (23:36 EDT) začne plnění prvního stupně palivem RP-1 (kerosen) a asi o hodinu později bude zahájeno čerpání kapalného kyslíku.
Pro uskutečnění startu, ke kterému má dojít v pondělí 2004-07-02 v 02:16 EDT (06:16 UT), dávají meteorologové šanci asi 70%. V okamžiku vzletu se očekává teplota vzduchu 26°C, relativní vlhkost 90%, rychlost větru 4 až 6 m/s a viditelnost více než 15 km. Nelze vyloučit bouřky, zejména na pobřeží.

2004-07-26 - MESSENGER

Sonda očekává start na rampě

Sonda MESSENGER byla namontována na vrcholek nosné rakety Delta 2 a je prakticky připravena ke startu plánovanému na pondělí 2004-08-02 v 06:16:11 UT. Startovní okno trvá každý den pouhých 12 s a start je možno uskutečnit do 2004-08-14.
MESSENGER zkompletovaný od 2004-07-12 s urychlovacím stupněm na TPL byl převezen ze střediska Astrotech Space Operations ve městě Titusville na Floridě 2004-07-21 krátce po půlnoci místního času. Po čtyřech hodinách jízdy na automobilovém transportéru uvnitř ochranného krytu dorazil na rampu 17-B na Mysu Canaveral. V 06:20 místního času (10:20 UT) byla sonda upevněna na nosnou raketu. Zde se měla 2004-07-24 podrobit integračním testům s nosičem.
Stavba nosné rakety na rampě 17-B započala 2004-06-30 vztyčením prvního stupně na vypouštěcí stůl. Ke stupni bylo do 2004-07-06 připojeno devět bočních urychlovacích stupňů na TPL, které se přepravovaly a montovaly po trojicích. Druhý stupeň byl umístěn na vrcholek prvního stupně 2004-07-08.
První zkouška elektrického propojení proběhla 2004-07-12. O dva dny později se konaly testy řídícího systému prvního a druhého stupně. 2004-07-15 došlo na odzkoušení elektrických a mechanických komponent během simulovaného vzletu. 2004-07-16 proběhla zkouška těsnosti nádrží prvního stupně, do nichž byl načerpán kapalný kyslík. Zároveň si takto personál ověřil procedury podobné přípravě na ostrý start. 2004-07-19 byl palivový systém prvního stupně definitivně ověřen naplněním nádrží raketovým palivem RP-1, což je vysoce čistý kerosin.
Přípravy na start probíhají zatím hladce a nic nenasvědčuje tomu, že by se neměl ve stanoveném termínu uskutečnit.

2004-07-26 - Rosetta

Status Report (2004-07-16 až 2004-07-23, dny mise: 137 až 143)

Hlavní událostí minulého týdne bylo předání a aktivace nového palubního softwaru ovládající avioniku (verze 7). Jednalo se pravděpodobně o nejkritičtější operaci od startu. Software prošel intenzivními čtyřměsíčními pozemními testy, které následovaly po vývoji a interních zkouškách u dodavatele, zahájených na podzim 2003.
Před vlastní aktivací byly jednotlivé segmenty programu v několika dnech postupně přeneseny do pamětí počítače. Dne 2004-07-17 se plánovitě neuskutečnilo spojení se sondou. Poslední den před aktivací byla rádiová seance věnována monitorování chování sondy s dosud instalovanými částmi programu.
Aktivace softwaru znamenala restart procesoru zodpovědného za zpracování dat a systém řízení orientace a dráhy. K tomuto kritickému kroku došlo 2004-07-22. Palubní počítač podle předpokladů přepnul systémy do bezpečnostního módu. Stalo se tak poprvé od startu a vše proběhlo naprosto hladce. Operace byla zakončena šestihodinovým ručním oživováním za dohledu ze Země.
Funkce nového programu bude v následujících dnech bedlivě sledována, proto bude nutno spojení se sondou navazovat opět každý den.
Na konci sledovaného období se sonda nacházela ve vzdálenosti 69.7 mil. km od Země a rádiový signál v jednom směru putoval 3 min 52 s.

2004-07-23 - Cassini

Status Report (2004-07-15 až 2004-07-21)

Poslední rádiové spojení se sondou ve sledovaném období bylo navázáno 2004-07-21 pomocí sledovací stanice v Goldstone. Cassini se nachází ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
Hlavními vědeckými aktivitami tento týden bylo měření slunečního větru přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science], pozorování polárních září a vnitřní magnetosféry ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a snímkování jižní polokoule měsíce Japetus.
Z technických operací se prováděla údržba silových setrvačníků a odstranění sekvencí řídících kritické operace navádění na oběžnou dráhu z palubního záznamníku SSR [=Solid State Recorder]. Tato procedura se prováděla tři dny a vyžadovala odvysílání několika povelů v reálném čase. Operace proběhla normálně.
Na Zemi bylo zahájeno další kolo simulovaných zkoušek oddělení výsadkového pouzdra Huygens. Testy jsou plánovány na několik týdnů.

2004-07-22 - Saturn

Saturnovy prstence hýří barvami

Nový zveřejněný snímek v přirozených barvách ze sondy Cassini ukazuje širokou paletu barev viditelnou v Saturnových prstencích. Snímek byl pořízen úzkoúhlou kamerou devět dní před vstupem na oběžnou dráhu 2004-06-21 ze vzdálenosti 6.4 mil. km. Sonda se nacházela pod rovinou prstenců. Maximální rozlišení snímku je 38 km/pixel.
Nejjasnější část prstenců, která se stáčí z horního pravého rohu do přibližně poloviny levé strany obrázku je prstenec B. Některé pásy v prstenci B mají pískově žlutou barvu. Další variace barev od šedé až po hnědou lze vidět po celé šířce prstenců. O tom, že jsou prstence různě zbarvené, jsme se mohli přesvědčit již ze snímků sond Voyager, případně z pozorování kosmického teleskopu HST. Cassini prstence podává s větším rozlišením a z lepšího úhlu pohledu, než lze kdykoliv spatřit ze Země.
Saturnovy prstence jsou tvořeny především vodním ledem. Protože vodní led je čistě bílý, má se za to, že různé pozorované barvy jsou způsobeny znečištěním jiným materiálem, jímž mohou být kameny nebo sloučeniny uhlíku. Snímky z Cassini, společně s daty z ostatních vědeckých přístrojů by měly dát odborníkům vodítko ke stanovení složení různých částí impozantní Saturnovy soustavy prstenců.

2004-07-21 - Mars

V Antarktidě objeven další kousek Marsu

Zatímco na Marsu pracují dva geologičtí roboti mise MER, pozemští vědci získali další možnost prozkoumat kus horniny z Marsu přímo na Zemi. Byl nalezen na ledových pláních Antarktidy.
Nový vzorek rudé planety nalezla výprava amerického programu na vyhledávání meteoritů ANSMET [=Antarctic Search for Meteorites] dne 2003-12-15 na ledovém poli v pohoří Miller Range asi 750 km od jižního pólu. Černý kus horniny o hmotnosti 715.2 g s oficiálním označením MIL 03346 byl jedním z celkového počtu 1358 meteoritů sesbíraných během jižní letní sezóny 2003/2004.
K objevu došlo během již druhé kampaně podporované organizacemi NASA a NSF [=National Science Foundation], která si právě kladla za cíl získání vzácných druhů meteoritů.
Meteorit byl klasifikován ve Smithsonian Institution National Museum of Natural History. Podle mineralogie, textury a úrovně oxidace bylo jednoznačně určeno, že pochází z Marsu. Zároveň bylo stanoveno, že je to sedmý známý zástupce skupiny marsovských meteoritů, které se nazývají nakhlity, podle prvního vzorku, který byl nalezen poblíž Nakhly v Egyptě v roce 1911.
Nakhlity se odlišují od jiných zástupců marsovských meteoritů jistými typickými znaky. Pocházejí z tlustých vrstev lávy, která krystalizovala na Marsu asi před 1300 mil. roků. Před 11 mil. roky byly vymrštěny do kosmu po dopadu velkého meteoritu. Patří mezi nejstarší meteority z Marsu. Jsou to tedy svědkové období, kdy Mars byl geologicky velice aktivní těleso.
Podobně jako ostatní podobné meteority i MIL 03346 bude podroben důkladné analýze v laboratoři, což umožní mimo jiné verifikovat data, která jsou získávána na dálku roboty na Marsu. Podle existujících pravidel ANSMET byli vyzváni vědci z celého světa, aby si vyžádali vzorky nového meteoritu pro vlastní detailní rozbor.

2004-07-21 - Rosetta

Status Report (2004-07-09 až 2004-07-16, dny mise: 130 až 136)

Sonda Rosetta absolvovala šestý týden 1. přeletové fáze. Hlavní činností byla příprava na přenos a aktivaci palubního software avioniky - verze 7. Prozatím proběhlo ověření procedury na pozemním technologickém modelu. Během posledního spojení se sondou 2004-07-15 byly na kosmické plavidlo odvysílány soubory do paměti SSMM.
Poprvé od začátku mise byly během týdne uskutečněny pouze dvě rádiové relace se sondou pomocí stanice New Norcia. Kromě zmíněné relace, při které se přenášel upravený software, proběhlo jen krátké kontrolní spojení 2004-07-11. V ostatních dnech pokračovala sonda ve zcela autonomním letu.
Na konci posledního rádiového spojení (den letu 136) se Rosetta nacházela 67.1 mil. km od Země což představuje dobu letu rádiového signálu v jednom směru 3 min 44 s.

2004-07-21 - Nové projekty

Pro druhý projekt programu New Frontiers byly vybrány poslední dva návrhy

NASA dnes oznámila, že vybrala dva návrhy do fáze detailní studie kandidátů další mise v programu New Frontiers {=Nové hranice}. Jeden z návrhů předpokládá vysazení automatického aparátu do kráteru na jižním pólu Měsíce a návrat vzorků hornin na Zemi. Druhý si za cíl zvolil Jupiter, kde má družice na polární dráze zkoumat hluboké vrstvy atmosféry obří planety. Výběr byl učiněn z celkem sedmi návrhů na základě maximálního očekávaného vědeckého přínosu.
Každý z vybraných návrhů obdrží finanční příspěvek ve výši 1.2 mil. USD, který by měl pokrýt sedmiměsíční vypracování studie uskutečnitelnosti (feasibility study) se zaměřením na náklady, řízení a technické plánování, včetně přínosů z vývoje a jistého mírného obchodního zisku. Následně se má v květnu 2005 rozhodnout, který z návrhů bude zařazen do realizace jako druhá mise New Frontiers. Zvolená sonda má odstartovat nejpozději 2010-06-30 a náklady na misi nemají překročit 700 mil. USD.
Projekt Moonrise {=Východ měsíce}, jehož hlavním vědeckým vedoucím je Dr. Michael Duke, (Colorado School of Mines, Boulder), předpokládá vyslání dvou identických přistávacích aparátů do prostoru kolem jižního pólu Měsíce (oblast Aitken). Aparáty mají zpět na Zemi dopravit asi 2 kg lunárních vzorků z povrchu, který má být reprezentativním zástupcem materiálu pláště Měsíce.
Projekt Juno, jehož hlavním vědeckým vedoucím je Dr. Scott Bolton, (NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.), navrhuje vyslat bohatě vědecky vybavenou družici, která bude obíhat Jupiter po polární dráze. Na orbitě má pátrat po případném pevném jádru planety, složeném z ledu a skal, měřit globální rozšíření vody a čpavku, studovat konvekční proudy v atmosféře a proudění plynů v hlubokých oblastech atmosféry. Dále se uvažuje s výzkumem magnetického pole a magnetosféry nad póly planety.
Prvním schváleným projektem New Frontiers je chystaná sonda, která má v roce 2014 minout poslední planetu Sluneční soustavy Pluto a její měsíc Charon a zamířit do ještě vzdálenější oblasti, tzv. Kuiperova pásu, kde by se měla setkat s nějakým, dosud neurčeným objektem.

2004-07-20 - MESSENGER

Sonda je připravena k odjezdu na startovní rampu

Sonda k Merkuru MESSENGER je již pevně připevněna ke třetímu stupni nosné rakety Delta 2 a očekává start do kosmu. Vzlet je plánován na 2004-08-02 v 10:26 UT (02:16 EDT). Sonda je ke třetímu stupni připevněna dvojdílnou spojkou (tzv. Marmon clamp) a oddělí se po startu během navádění na dráhu.
Raketa Delta 2 7925-H (heavy lift) je nejmocnějším nosičem určeným k vynášení sond z třídy Discovery organizace NASA. Skládá se z centrálního prvního stupně na kapalné pohonné látky (KPL), na kterém je po obvodu připevněno devět urychlovacích stupňů na tuhé kapalné látky (TPL). V sérii je pak připevněn druhý stupeň na KPL a třetí stupeň na TPL. Poslední stupeň poháněný palivem, jehož podstatu tvoří perchlorát čpavku, urychlí sondu na heliocentrickou dráhu tak, aby se takřka přesně za rok opět dostala do blízkosti Země. Jakmile se spotřebuje palivo, bude pyrotechnicky aktivován břit, který přesekne šrouby o průměru 5/16 palce (asi 8 mm), které zajišťují výše uvedenou spojku, a sonda se oddělí.
Dalším nejbližším důležitým úkolem je uzavření sondy a třetího stupně do schránky, ve které vykoná poslední pozemní cestu dlouhou přibližně 35 km na startovní rampu na ložné ploše kolového transportéru. Jelikož transportér se pohybuje maximální rychlostí kolem 8 km/h, bude se přeprava odehrávat na veřejných silnicích pouze v noci, kdy jde cestu zcela pro ostatní provoz uzavřít. Po příjezdu k rampě bude sestava vyzvednuta a namontována nad druhý stupeň rakety, jejíž montáž již probíhá.

2004-07-16 - Cassini

Status Report (2004-07-08 až 2004-07-14)

Poslední rádiové spojení ve sledovaném období bylo navázáno 2004-07-14 stanicí Goldstone. Sonda se nachází ve vynikajícím stavu.
Tento týden skončilo pro Cassini období sluneční konjunkce. Rádiové spojení bylo omezeno kvůli tomu, že Saturn a sonda se nacházely při pohledu ze Země za slunečním kotoučem. Plná komunikace byla obnovena jakmile se úhel sonda-Země-Slunce zvětšil nad 2°. Po skončení konjunkce byly opět veškeré systémy převedeny na vědecký program.
2004-07-13 sonda opustila magnetosféru Saturnu a přístroje pro magnetosférická a plazmová měření začaly monitorovat sluneční vítr. Současná unikátní oběžná dráha umožňuje přístroji UVIS zároveň sledovat magnetosféru a polární záře.
V technické oblasti se tento týden mj. prováděla první kontrola systémů sondy po navedení na oběžnou dráhu.

2004-07-16 - Mars Exploration Rover (MER)

Rovery Spirit a Opportunity pociťují postupující zimní období

Zatímco na jižní polokouli Marsu je na postupu zimní období, rover Opportunity proniká stále hlouběji do nitra kráteru "Endurance". Na druhé straně Marsu Spirit našel zajímavé pole kamenného podloží a připravuje se šplhat vzhůru do kopců "Columbia Hills".
Spirit už má na svém kontě více než 3.5 km ujeté vzdálenosti a to je již šestkrát více než bylo projektováno. Jedno z předních kol v poslední době vykazovalo stále větší odpor a pokus o odstranění závady nahřátím maziva byl jen částečně úspěšný. Pro další postup tedy vymysleli technici novou strategii. Rover bude popojíždět pozpátku s hnanými pěti koly. Šesté, vadné kolo bude zapínáno jen pokud to bude vyžadovat charakter terénu. Postup bude pomalejší, protože jedno kolo bude taženo vzadu jako jakási kotva. Nicméně tento způsob jízdy umožní prodloužit životnost a tím i vědecký přínos mise.
Ve čtvrtek 2004-07-15 si Spirit vyzkoušel jízdu pozpátku v délce 8 m podél základny "Columbia Hills". Vadné kolo bylo v provozu jen asi 10% celkové doby, když bylo potřeba překonat nesnáze a potlačit rover z terénní sníženiny.
Cestou přejížděl rover to, co vědci doufali, že najdou v horách - desku kamenného podloží, která by mohla reprezentovat nejstarší horniny z dosud zkoumaných. Spirit bude pokračovat v jízdě severním směrem, kde se čeká ještě více podobných skalisek. Nakonec se jízda stočí na východ a rover pozpátku, na šesti kolech vystoupá do kopců.
Jízda bez jednoho kola znamená, že se bude muset více pozornosti věnovat řízení. Kromě důkladné přípravy každé etapy v pozemním středisku, budou kladeny maximální nároky i na autonomní navigační systém.
Zatímco Spirit má vyjíždět nahoru, Opportunity sestupuje dolů. Při rozboru různých vrstev bylo zjištěno, že s hloubkou výrazně vzrůstá obsah chlóru. Spektrometr na palubě ukázal, že chlór je jediným prvkem, jehož obsah se takto dramaticky mění. Proč tomu tak je, není dosud známo. Rover bude sestupovat ještě níž a bude zajímavé sledovat, jestli zastoupení chlóru se bude i nadále zvyšovat. V dohledu je kámen "Razorback", jehož zubatá kontura mohla být formována erozí tvrdými částečkami v tekoucí vodě.
Plánovači se intenzivně připravují na postupující zimu, která bude vrcholit v září. Zimní období především znamená, že rovery získávají menší množství elektřiny z fotovoltaických článků a potřebují stále delší dobu, aby se dobily akumulátory. V nočních hodinách je nutno vypínat všechny nepotřebné přístroje a ukládat vozítka do "hlubokého spánku". Toto opatření však představuje značné riziko pro přístroje a systémy vozítek, které trpí nočními mrazy. Částečné zlepšení energetické bilance je možné orientací panelů baterií směrem ke slunci.

2004-07-15 - Saturn

Cassini fotografovala Měsíc dvou tváří

Saturnův měsíc Japetus je zvláštním objektem mezi tělesy Sluneční soustavy. Jeho výjimečnost spočívá v zajímavém utváření povrchu. Jedna polovina měsíce je velice tmavá, zatímco druhá naopak světlá. Střídavě tak pozorovateli ukazuje dvě odlišné tváře. Vědci stále nemají jasno v tom, co představuje tmavý materiál a jestli je vnitřek měsíce tvořen podobnou hmotou.
Japetus je jedním z 31 dosud známých Saturnových měsíců. Má průměr asi 1436 km, což představuje asi jednu třetinu průměru našeho Měsíce. 2004-07-03 se sonda Cassini přiblížila k měsíci na vzdálenost asi 3 mil. km a této příležitosti využila k pořízení několika fotografií. Jako ukázka je přiložena fotografie dlouhofokální kamerou v oboru viditelného záření. Změny jasnosti pozorované na kotouči Japeta nejsou dány zastíněním, jedná se o skutečně rozdílnou tmavost povrchové vrstvy.
Během dalších oběhů kolem Saturnu se Cassini přiblíží k měsíci podstatně více. Bude tedy možno prozkoumat vzhled povrchu s daleko většími detaily. V září 2007 se sonda dostane k Japetu dokonce na vzdálenost kolem 1000 km.
Japetus objevil již v roce 1672 astronom Jean Dominique Cassini, který se intenzivně zabýval pozorováním Saturnu. Již on tehdy poznal, že měsíc má dvě hemisféry o odlišné jasnosti. Zadní polokoule je jasnější a přední tmavší. Tato vlastnost odlišuje Japetus od ostatních Saturnových měsíců, u nichž bývá naopak přední polokoule - i když ne tak výrazně - světlejší. Již prolétající sonda Voyager v 80. letech minulého století zobrazila světlou hemisféru měsíce, která odráží skoro 50% dopadajícího světla. Tato odrazivost dobře odpovídá ledovému povrchu silně pokrytému krátery. Druhá strana naopak odráží jenom asi 3 až 4% dopadajícího světla.
Možným vysvětlením by bylo, že tmavý povlak na Japetu byl vyvržen z měsíčku Phoebe a časem byl Japetem pochytán na přední hemisféře.
Japetus je zvláštní i z jiného hlediska. Jeho oběžná dráha je značně skloněná k rovině prstenců, v níž také obíhá většina ostatních měsíců. Jeho hustota je menší, což nasvědčuje, že by jeho vnitřek mohl obsahovat větší podíl ledu a možná i methanu a čpavku.

2004-07-15 - MESSENGER

Upřesněn start a průběh letu

V obecné informaci o chystaném startu sondy MESSENGER k Merkuru vydané JHU-APL se objevilo několik podrobností a upřesnění, které dosud nebyly publikovány. Zde je jejich přehled.
Start se uskuteční 2004-08-02 v 06:16 UT (02:16 EDT) na vrcholku nosné rakety Delta 2. Startovní okno trvá 13 dní.
Na cestě k cíli, dlouhé 4.9 miliard km, oběhne nejprve patnáctkrát kolem Slunce. Rok po startu bude prolétat a bude urychlen gravitačními silami Země, v říjnu 2006 a v červnu 2007 mine Venuši a teprve pak bude nasměrován k Merkuru. Kolem něho nejprve třikrát proletí (leden 2008, říjen 2008 a září 2009) a nakonec má v březnu 2011 zakotvit na oběžné dráze kolem této planety, nejbližší ke Slunci.
Merkur nebyl navštíven kosmickou sondou již 30 let a jedná se tak o nejméně prozkoumanou planetu pozemského typu. Posledním a současně jediným kosmickým průzkumníkem byla zatím americká sonda Mariner 10, která v letech 1974 a 1975 třikrát Merkur minula. Bohužel při všech průletech mohla fotografovat jenom tutéž polokouli planety, takže zbylá půlka je pro nás zatím zcela neznámá. MESSENGER má z oběžné dráhy a s většími podrobnostmi zmapovat veškerý povrch. Sonda bude sbírat data o složení a struktuře povrchu, jeho geologické historii, původu řídké atmosféry a aktivní magnetosféře. Má se pokusit prozkoumat jádro planety a materiál na pólech, kde bylo ze Země detekováno něco, co připomíná led.

2004-07-12 - Rosetta

Status Report (2004-07-02 až 2004-07-09, dny mise: 123 až 129)

Probíhá pátý týden přeletové fáze č. 1. Sonda je konfigurována pro prostý let a užitečné vybavení je vypojeno.
Uskutečnilo se několik technologických zkoušek systémů. Nejprve byl prováděn test sledovače hvězd v tzv. "prachovém" nastavení při různých poměrech na palubě sondy (2004-07-03 a 2004-07-04). Dále se zkoušelo nejlepší zaměření na Zemi kvůli rádiové komunikaci přes nízkoziskovou anténu F (2004-07-05). Nakonec se v rámci testů systému setrvačníků (2004-07-06 až 2004-07-08) velice zvolna měnila orientace sondy. Efekt na zatížení reakčních setrvačníků bude zkoumán další tři měsíce.
Ve sledovaném týdnu byly záměrně vynechány čtyři rádiové seance se sledovací stanicí New Norcia v Austrálii (2004-07-02, 03, 06, 07).
Při posledním spojení 2004-07-09 se sonda nacházela ve vzdálenosti 64.2 mil. km od Země a rádiový signál potřeboval k překonání této vzdálenosti 3 min 34 s.

2004-07-09 - Cassini

Status Report (2004-07-01 až 2004-07-07)

Poslední spojení se sondou navázala stanice Goldstone dne 2004-07-07. Sonda pokračuje v bezproblémovém letu.
Palubní činnosti tento týden zahrnovaly především dokončení operací fáze SOI [=Saturn Orbit Insertion] a přenos telemetrie a vědeckých dat ze SOI. Dále byl na pořadu první (vzdálený) průlet kolem Titanu a zjišťování teploty a složení jeho atmosféry. Na základě těchto dat bude upřesněn model atmosféry, což je velice důležité pro správné naplánování přistání pouzdra Huygens začátkem příštího roku.
Ve dnech 2004-07-05 až 2004-07-11 se dostává Saturn do konjunkce se Sluncem (nachází se - z pohledu ze Země - za Sluncem). Rádiové spojení se sondou je v tomto čase velmi obtížné až nemožné. Testovací signály (asi 10 nedůležitých povelů) budou na sondu vysílány 10 až 20krát denně. Účelem je prozkoumat, jak se mění možnosti spojení při různých úhlech mezi středem Slunce a sondou. Ještě před začátkem konjunkce byl na sondu vyslán povel, který upravuje systém rádiového spojení. Sonda bude vysílat telemetrii v reálném čase a po celou dobu zůstane anténa zaměřena na Zemi.
Během manévru SOI bylo dosaženo (podle konečného vyhodnocení dráhy) změny rychlosti Δv=626.17 m/s. Poprvé se motorický manévr uskutečnil takovým způsobem, že se během něho kontinuálně měnil i směr vektoru tahu. Tah se stáčel rychlostí asi 0.008°/s a celková změna směru vektoru obnášela asi 46°. Tímto způsobem sledoval tah hlavního motoru přibližně relativní rychlost sondy vůči Saturnu a účinnost manévru SOI se významně zlepšila - bylo spotřebováno méně paliva.
Po vyhodnocení SOI bylo rozhodnuto zrušit oba korekční manévry OTM-001 a OTM-001a [=Orbital Trim Maneuver].
Pracovní skupina mající na starosti předcházení rizikům přidala další tři nové položky do seznamu rizikových operací SRL [=Significant Risk List], nicméně žádná z nich není příliš pravděpodobná. Na druhé straně byl ze seznamu definitivně vyškrtnut celý seznam nebezpečí během přeletové fáze a hlavně navádění na oběžnou dráhu kolem Saturnu.

2004-07-06 - Rosetta

Status Report (2004-06-25 až 2004-07-02, dny mise: 116 až 122)

Poznámka autora: ESA vydává k průběhu letu Rosetty pravidelné týdenní Status Reporty. Ve většině případů se jedná o konstatování běžných letových operací. Redukovaný výběr těchto situačních zpráv je zařazován do článku věnovanému Rosettě. Podobně jako v případě letu Cassini hodlám kromě aktualizace kapitoly Průběh letu v základním článku zařazovat do sekce Horkých novinek podrobnější aktuální zprávy. Dnes je zde první z nich.

V popisovaném období se Rosetta nacházela již čtvrtý týden v přeletové fázi č. 1 (Cruise 1 Phase). V tomto období se neplánují žádné zkoušky a zásadní činnosti. Kosmické plavidlo je konfigurováno pro prostý let a užitečné zatížení je mimo provoz.
Po změně orientace vůči Slunci byla z telemetrických dat přijatých 2004-06-27 zjištěna anomálie na dvou silových setrvačnících. Kvůli tomu se 2004-06-29 uskutečnil dodatečný monitoring jejich činnosti. Rozbor získaných údajů pokračuje. Odchylka od normálu na silových setrvačnících není takového charakteru, aby nepříznivě ovlivňovala další průběh letu.
V tomto týdnu byly podle plánu vynechány čtyři rádiové relace se stanicí New Norcia a to 2004-06-25, 26, 28 a 30.
Na konci sledovaného období (2004-07-02) se Rosetta nacházela 60.8 mil. km od Země a rádiový signál potřeboval k překonání této vzdálenosti v jednom směru 3 min 23 s.

2004-07-06 - Databáze

První rok na síti

Před rokem, dne 2003-07-07, byla uvedena na veřejnost naše "Databáze kosmických sond pro průzkum těles Sluneční soustavy". První narozeniny jsou dobrou příležitostí pro krátké zhodnocení.
Během jednoho roku bylo z celkového počtu 200 startů sond k objektům solárního systému, zpracováno v jednotlivých kapitolách 42 z nich, což ovšem představuje 95 samostatných článků. V tomto počtu jsou zahrnuty i popisy chystaných či nerealizovaných projektů, souhrnné články o projektech, doplňkové informace atp.
Původní verze "Databáze" byla umístěna na server fbi.cz, na kterém vydržela až do začátku roku 2004. S tímto serverem byly od začátku značné potíže. Nejenom, že vyžadoval umístění reklamního banneru na každou stránku, ale hlavně byl značně nespolehlivý a velice často nás nechal několik dní na holičkách. V okamžiku, kdy byla naše trpělivost již zcela vyčerpána, přišla zajímavá nabídka na hostování na serveru kosmo.cz. S přesunem jsme dlouho neváhali a od těch dob jsou staré potíže již jen nepříjemnou vzpomínkou. Nezbývá nám, než na tomto místě ještě jednou provozovatelům kosmo.cz poděkovat jménem svým ale i našich stálých čtenářů.
Jako každá novinka, i rozběh "Databáze" byl velice "opatrný". Ze začátku podle hesla "Co si neudělám sám, to není", byli mezi návštěvníky pouze naši známí, kolegové a přátelé. Tato situace se začala pozvolna měnit, když se správná (naše) adresa objevila v odkazech na jiných stránkách. Pravou žeň - podle našich skromných měřítek - jsme však však zažili v obdobích, kdy se ve vesmíru skutečně něco zajímavého dělo. Takovými událostmi byl start sondy SMART-1, ale pak hlavně přistání roverů MER na Marsu. V době prvních narozenin již máme zaznamenáno 10000 návštěv. Není to sice moc ve srovnání s nejrůznějšími erotickými, hudebními a podobnými stránkami, ale s ohledem na úzké zaměření naší "Databáze", jazyk ve kterém je psána a ryze amatérskou výrobu, považujeme osobně návštěvnost za velice slušnou a po prvním tápání před rokem až za nečekanou. Podle IP adres návštěvníků víme, že existuje celá řada čtenářů, kteří jsou našimi hosty pravidelně, někteří i několikrát denně. Těmto věrným příznivcům, ale samozřejmě i ostatním nepravidelným a náhodným, děkujeme za přízeň a, pokud nám to síly, zdravotní stav a čas dovolí, slibujeme, že budeme ve svém díle pokračovat.
Co přinesl uplynulý rok ve vesmíru nového? Uskutečnily se především tři nové starty sond. Den po zprovoznění "Databáze" vzlétl druhý MER - rover Opportunity. Na podzim 2003 začala dlouhé putování k Měsíci technologická sonda SMART-1 a v březnu 2004 po ročním odkladu odstartovala na ještě mnohem delší let evropská kometární sonda Rosetta.
Další významné mise dospěly ke klíčovým okamžikům letu. Kolem komety Wild-2 prolétla sonda Stardust, na Marsu přistály Spirit a Opportunity, na oběžné dráze kolem téže planety zakotvil Mars Express a kolem Saturnu již několik dní krouží Cassini. Rok také přinesl několik zklamání. Modul Beagle 2 selhal během přistávání na Marsu a japonské sondě Nozomi se nepodařilo zbrzdit a přejít na oběžnou dráhu kolem Marsu. Na podzim 2003 skončil úchvatný let sondy Galileo, která řízeně zanikla v atmosféře Jupiteru.
Příští rok nevyjde zcela jistě také na prázdno. Během měsíce by měl k Merkuru odletět MESSENGER, v roce 2005 se otevírá další startovní okno k Marsu, na Měsíc by měla (snad) vzlétnout první soukromá sonda TrailBlazer a další projekty se chystají. Ostatně o některých z nich se můžete dočíst v plánovaných projektech nebo v archívu Horkých novinek. Do "Databáze" se snad po ukončení některých současných misí dostanou i další starší projekty ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Hlavně v oblasti sovětské kosmonautiky je nyní možno získat nové, dříve nepublikované, zajímavé informace. Práce je stále spousta a kapitola průzkumu Sluneční soustavy ještě zdaleka není uzavřena.
Zachovejte nám přízeň...

2004-07-03 - Saturn

Nový pohled na Titan, největší Saturnův měsíc

Kosmická sonda Cassini odhalila jisté povrchové detaily na Saturnově měsíci Titanu a vyfotografovala plynná oblaka halící tento měsíc o velikosti menší planety. Cassini shromažďoval data před a během dalekého průletu kolem oranžového měsíce 2004-07-02. Titanova atmosféra je neprůhledná pro většinu vlnových délek, ale sonda přesto zachytila na jiných vlnových délkách jisté povrchové detaily, včetně možného kráteru. Podařilo se to kombinací různých palubních přístrojů. Nadějně se jeví budoucí průlety kolem Titanu, které se mají uskutečnit v podstatně větší blízkosti, kdy bude možno rovněž efektivně využít palubní radiolokátor.
Prozatím se podařilo proniknout hustou atmosférou vizuálnímu a infračervenému spektrometru VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometr]. Tento přístroj je schopen zmapovat mineralogické a chemické složení na povrchu, přičemž se mu podařilo odhalit zvláštní povrchová ložiska různých materiálů na jihu a kruhový útvar, který by mohl být kráterem, na severu.
Na některých vlnových délkách jsou patrné tmavší oblasti relativně čistého vodního ledu a jasnější oblasti s větším obsahem jiného materiálu, kterým by mohly být i jednoduché uhlovodíky. Je to něco jiného než bylo očekáváno. Zatím jsou všechny závěry předběžné, ale zásadně by mohly ovlivnit interpretaci skvrn různé jasnosti pozorovaných na Titanu. Poblíž jižního pólu byl pozorován oblak tvořený metanem. Byl tvořen mnohem většími částečkami, než tvoří mlžný závoj nad celým zbytkem měsíce. Ukazuje to na možné dynamické jevy v atmosféře.
Na základě tohoto prvního průletu kolem Titanu, i když ve velké vzdálenosti, je možno vytvořit mineralogickou mapu měsíce, na níž jsou zachyceny regiony s vodním ledem a bohaté na uhlovodíky.
Kamera na Cassini je rovněž v omezené míře schopna vidět oblačností Titanu. Byly objeveny různé lineární útvary, kruhové objekty a křivočaré terénní tvary. Svědčí to o geologické aktivitě, podrobný rozbor je ale teprve před námi.
Stranou výzkumu nezůstala ani atmosféra a okolí Titanu. Detekovány byly vodíkové molekuly obklopující měsíc. Magnetosférický zobrazovací přístroj poskytnul obrázky obrovského oblaku doprovázejícího Titan na dráze kolem Saturnu. Oblak je tak veliký, že by se do něho vešel celý Saturn i s prstenci. Jeho původ je v bombardování atmosféry Titanu vysokoenergetickými částicemi z radiačních pásů planety. Z atmosféry Titanu jsou tímto způsobem vyráženy neutrální částice plynu, který je pak s Titanem unášen kolem Saturnu.
Studium Titanu je hlavním úkolem mise Cassini-Huygens. Průlet 2004-07-02 ve vzdálenosti 339000 km byl zatím největším přiblížením, ale v dalších čtyřech letech má dojít k 45 setkáním na vzdálenost kolem 950 km. Při těchto průletech budou moci být nasazeny všechny možné vědecké přístroje z bohatého vybavení sondy, včetně mapovacího radaru, který dokáže pozorovat povrch Titanu i přes neprůhlednou roušku atmosféry. V lednu 2005 má na povrchu měsíce přistát pouzdro Huygens. Jsou vytvořeny veškeré předpoklady, aby tajemství Titanu po skončení mise zbylo co nejméně.

2004-07-03 - Saturn

První zajímavé objevy Cassini týkající se soustavy prstenců

Pouhé dva dny po navedení sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturnu ukazují první předběžné vědecké výsledky, o jak složitý a fascinující planetární systém se jedná.
Jeden z nejnovějších poznatků se týká tzv. mezery mezi výraznými prstenci A a B, pojmenované po svém objeviteli astronomu Cassinim - Cassiniho dělení. Zatímco vlastní prstence jsou takřka výhradně tvořeny částicemi vodního ledu, nová pozorování ukazují, že Cassiniho dělení obsahuje relativně více "špíny" než ledu. Navíc se částice mezi prstenci pozoruhodně podobají tmavému materiálu, který byl před několika dny pozorován na měsíčku Phoebe. Tmavá hmota podporuje teorii, že prstence mohou být pozůstatkem rozpadeného měsíce. Prstenec F podle stejného měření obsahuje také hodně tmavého materiálu.
Jiný přístroj - ultrafialový zobrazovací spektrograf - na palubě Cassini detekoval obrovské objemy kyslíku na okrajích prstenců. Vědci stále hledají vysvětlení pro tento jev, ale kloní se k názoru, že kyslík je pozůstatkem nějaké kolize v této oblasti, která se odehrála zřejmě v období počínaje lednem letošního roku.
JPL ústy Dr. Lindy Spilker[ové], vědecké pracovnice mise Cassini-Huygens, prohlásila, že "V průběhu dvou minulých dní se naše znalosti o prstencích obrovsky rozšířily. Materiál podobný Phoebe je velikým překvapením. Záhadou je, že prstence A a B jsou tak čisté, zatímco Cassiniho mezera vypadá špinavě."
Mapování ve vizuálním a infračerveném oboru ukázalo špinavý materiál i v jiných malých mezerách mezi prstenci a rovněž v prstenci F. Důležitým úkolem nyní bude zjistit původ tohoto tmavého materiálu.

Začalo sledování procesů v atmosféře Saturnu. Zajímavé je zjištění, že rychlosti větru, které poblíž rovníku činí kolem 140 m/s, prudce slábnou ve velkých výškách. Nová měření poskytnou údaje na vytvoření mapy prostorového rozložení proudění atmosféry.
2004-07-02 Cassini začala pozorovat největší měsíc planety. Na měsíci Titanu by se mohly nacházet jednoduché organické sloučeniny. Ačkoliv přítomnost života je kvůli velice nízkým teplotám takřka vyloučena, mohlo by zkoumání organických sloučenin přispět k pochopení tvorby základních chemických stavebních prvků, které vedly ke vzniku života na Zemi.

2004-07-03 - Cassini

Status Report (2004-06-24 až 2004-06-30)

Ve sledovaném období došlo k poslednímu rádiovému kontaktu se sondou 2004-06-30 přes sledovací stanici Canberra. Stav sondy byl výborný a všechny systémy pracovaly nominálně.
Na konci sledovaného období proběhl manévr SOI, který sondu navedl na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v článku Cassini, kapitola Průběh letu. K největšímu přiblížení došlo v 04:03 UT na pouhých 19980 km nad oblačnou přikrývkou.
Během vědecké fáze průletu byly v činnosti přístroje MAG, INMS, CAPS, RPWS a samozřejmě optické sledovací přístroje, které se soustředily na snímkování prstenců.
Velice důležitou operací, která byla provedena bezprostředně po vypnutí motoru, bylo oddělení krytu přístroje INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Kryt chránil přístroj od startu až do tohoto okamžiku proti případnému znečištění spalinami z motoru. Dříve než byl kryt oddělen, INMS byl naplněn argonem, který slouží k izolaci a ochraně vnitřních stěn. Přístroj byl připojen na elektrické napájení a poprvé od začátku mise začal poskytovat vědecká data.

2004-07-02 - Cassini

Cassini těsně po SOI

První obrázky získané po skončeném brzdícím manévru SOI ukazují úchvatné detaily Saturnových prstenců. Další vědecké přístroje zaznamenaly pulsující magnetosféru planety.
Úzkoúhlá kamera sondy Cassini pořídila po vypnutí hlavního raketového motoru 2007-07-01 celkem 61 snímků prstenců, nad nimiž se řítila rychlostí 15 km/s. Při omezených časových možnostech stihla zachytit jen několik málo detailů z obrovské plochy, kterou prstence zaujímají. Některé ze snímků ukazují hustotní vlny v prstencích podobné pruhům o proměnné tloušťce. Jiné zachycují zoubkované okraje prstenců.
"Nemůžeme vidět jednotlivé částečky ale vidíme soubory částic podobajících se dopravní zácpě na autostrádě," prohlásila Dr. Carolyn Porco[vá], vedoucí týmu zpracovávajícího snímky z Cassini.
I další vědecké přístroje byly během nejbližšího průletu kolem Saturnu v plné permanenci. Poprvé se podařilo získat obraz Saturnovy magnetosféry. Předchozí sondy, měřící magnetická pole, nebyly schopny dodat tak podrobné a detailní údaje. Magnetosféra je obálka z energeticky nabitých částic kolem planety, která je tvarována magnetickým polem a částicemi slunečního větru. V místech, kde se střetává proud částic ze Slunce s obalem magnetosféry vzniká oblast nazývaná rázová vlna. S tímto rozmezím se sonda setkala podstatně dříve, než se očekávalo. Rázová vlna byla poprvé detekována ve vzdálenosti kolem 3 mil. km, přibližně o 50% dále, než ji naměřily sondy Pioneer (1979), Voyager 1 (1980) a Voyager 2 (1981). Překvapivé bylo, že její poloha nebyla v krátkém období průletu stabilní. Bylo pozorováno několik kontrakcí a expanzí. Tak se stalo, že jak se Cassini blížila Saturnu, prolétala rázovou vlnou celkem sedmkrát.

2004-07-02 - MESSENGER

Stanoveno nové datum startu a připojeny sluneční baterie

Na těleso sondy byly instalovány ve dnech 2004-06-24 a 2004-06-25 panely fotovoltaických článků. Dva panely o rozměrech 1.5x1.65 m musí dodávat 385 až 485 W během přeletové fáze a až 640 W na oběžné dráze kolem Merkuru. Elektrická energie produkovaná slunečními články dobíjí akumulátorovou NiMH baterii o kapacitě 23 Ah. Ve vzdálenosti Merkuru by byly sluneční články schopné vyrábět více než 2 kW, ale aby se omezilo přetěžování elektroniky, je odebíráno jen nezbytně potřebné množství.
Fotovoltaické články jsou schopny přeměnit 28% dopadající zářivé energie na elektrickou. Každý panel obsahuje 648 jednotlivých článků uspořádaných do řad. Paralelně s každou touto řadou jsou umístěny dvě řady zrcátek (1296 kusů na panel), které odrážejí sluneční záření a pomáhají udržovat konstrukci panelu v přijatelných mezích. Panely je možno dále naklápět podle momentální potřeby elektrické energie a podle teploty konstrukce, která by neměla přesáhnout 150°C.
Začátkem července má dojít k plnění nádrží hydrazinem a oxidem dusičitým. Rovněž se má dokončit montáž sluneční clony.
Start sondy k Merkuru byl upřesněn na 2004-08-02. Začátek startovního okna připadá sice na 2004-07-30 ale kvůli větší rezervě na neočekávané problémy bylo datum startu preventivně odsunuto o tři dny.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23