Novinky - únor 2006

2006-02-27 - Cassini

Status Report (2006-02-16 až 2006-02-22)

Prozatím poslední spojení se sondou Cassini navázala sledovací stanice Goldstone dne 2006-02-22. Podle telemetrických údajů je stav kosmického robota vynikající a systémy pracují podle očekávání.
Pasivní mikrovlnný radiometr přístroje RADAR shromažďoval 2006-02-16 ze vzdálenosti 2.4 mil. km od měsíce Titanu data sloužící mj. ke kalibraci. Na frekvenci 13.78 MHz měřil intenzitu a polarizaci vyzařování Titanu v mikrovlnném oboru. Z těchto údajů lze odvodit vlastnosti povrchu jako např. teplotu, složení a členitost.
V pozemním středisku probíhala příprava na nadcházející setkání s Titanem. Dále se chystala operace dotlakování nádrže paliva MTA [=Monopropellant Tank Assembly] a připravovaly se další dráhové korekce, které by měly optimalizovat výšky příštích průletů kolem Titanu. Korekční manévr OTM-052 [=Orbit Trim Maneuver], plánovaný na 2006-02-23 byl zrušen.

2006-02-22 - Rosetta

Status Report (2006-01-27 až 2006-02-17, dny mise: 698 až 720)

Tři výše uvedené týdny představovaly období pasivního přeletového módu, během něhož se prováděly pouze důležité údržbářské činnosti a zkoušky přístroje RPC [=Rosetta Plasma Consortium].
Dne 2006-02-02 byla provedena aktualizace části palubního softwaru. Úprava se týkala mj. opatření prováděných v případě resetu sledovače hvězd STR [=Star Tracker]. Další modifikace programu, které řeší regeneraci setrvačníků v případě, kdy se sonda nachází v bezpečnostním módu, byly implementovány 2006-02-09. Stejného dne byl upraven algoritmus řídící navigační kameru a okamžitě byl otestován na kameře B.
Ve sledovaném období se uskutečnila tři rádiová spojení prostřednictvím sledovací stanice New Norcia. Dne 2006-02-17 se nacházela Rosetta ve vzdálenosti 388.5 mil. km (2.60 AU) od Země, což představovalo 21 min 35 s letu rádiového signálu. Vzdálenost ke Slunci činila 255.3 mil. km (1.71 AU).
Činnosti plánované pro další období jsou uvedeny v minulém Reportu. V dnešní zprávě se navíc objevila informace, že na termín 2006-03-11 a 2006-03-12 se plánuje mimořádné pozorování asteroidu Steins palubní kamerou OSIRIS. V této době se bude planetka nacházet sice mimo rozumný dosah přístroje, přesto získaná data mohou přispět k upřesnění charakteristik cíle, kolem něhož má sonda proletět v září 2008.

2006-02-20 - LRO

Předběžný návrh sondy hotov

Tým připravující pod názvem LRO [=Lunar Reconnaisssance Orbiter] novou misi NASA k Měsíci dokončil v minulých dnech předběžný návrh sondy. Jedná se o důležitou etapu schvalovacího procesu projektu.
LRO, první ze série automatických průzkumníků Měsíce, je připravována ke startu v říjnu 2008. Kromě užitečného nákladu, který tvoří šest vědeckých přístrojů, poslouží i k určitým technologickým zkouškám. Cílem mise je vyvinout nové metody a techniku, která by podpořila snahu o opětovné vyslání člověka k Měsíci, jak k tomu vyzval prezident Bush ve své "kosmické vizi".
Zmíněný předběžný návrh byl dokončen 2006-02-09 a někdy na jaře budou publikovány výsledky studie společně s předpokládanými náklady a časovým plánem. Na základě předložené zprávy se rozhodne o uvolnění finančních prostředků a o pokračování projektu. Na podzim by pak měly být dokončeny detailní návrhy systémů sondy a mělo by se přikročit k výrobě a montáži jednotlivých částí.

2006-02-18 - Cassini

Status Report (2006-02-09 až 2006-02-15)

Prozatím poslední spojení se sondou Cassini navázala 2006-02-15 sledovací stanice DSN [=Deep Space Network] Madrid. Sonda zůstává nadále ve výborném stavu a pracuje podle předpokladů.
Jako i v předchozích týdnech byla část letového času věnována kalibraci vědeckých přístrojů. Tentokrát byl přezkoušen magnetometr MAG, u něhož se zjišťovala deformace nosníku vzhledem k základním osám.
V rámci výzkumu soustavy satelitů Saturnu se podařilo pozorovat pozoruhodné množství jeho přirozených družic. Uskutečnilo se celkem 76 snímkování 16 těles. Obvyklé snímky sloužící ke stanovení přesných dráhových charakteristik byly pořízeny pro měsíce Atlas, Pallene, Calypso, Epimetheus, Janus, Helene, Prometheus, Pandora, Telesto, Pan, Methone a Polydeuces. Podařilo se zachytit přechod Mimasu přes Tethys. Měsíce Dione a Enceladus byly cílem snímků optické navigace.
Dvě pozorování byla velice časově náročná. Kamery ISS a mapovací spektrometr VIMS se věnovaly 28 h pátrání po bouřkových výbojích v atmosféře Saturnu.
Ve dnech 2006-02-11 a 2006-02-12 se uskutečnila pravidelná roční kalibrace inerciální jednotky IRU [=Inertial Reference Unit]. Při této operaci byla sonda natáčena v širokém rozsahu úhlů. Kalibrace proběhla očekávaným způsobem.
Dne 2006-02-12 bylo nutno obětovat přibližně 30 min rádiového spojení pro účely projektu Ulysses, u něhož došlo k závadě na vlastní pozemní stanici. Tentýž den se uskutečnila periodická technická údržba PEM [=Periodic Engineering Maintenance]. Byly při ní mj. prověřeny mechanické části vychylovacího zařízení motoru.

2006-02-15 - Rosetta

Status Report (2006-01-06 až 2006-01-27, dny mise: 677 až 698)

Popsané období zahrnovalo tři týdny pasivního letu v přeletovém módu, přičemž byl monitorován stav systémů a prováděny drobné údržbářské operace. Limit pro navázání spojení byl dne 2006-01-12 vrácen na normální hodnotu 9 dní. Intervaly příjmu telemetrie byly v období mezi 2006-01-12 a 2006-01-19 upraveny v souvislosti s vytížením sledovací stanice New Norcia na projektu Mars Express.
Vědecké vybavení zůstávalo i nadále v neaktivním stavu s výjimkou měření radiačního pozadí přístrojem SREM.
Dne 2006-01-27 byla Rosetta vzdálena 377.6 mil. km (2.52 AU) od Země, což odpovídalo době letu rádiového signálu 21 min 00 s. Vzdálenost od Slunce činila 259.5 mil. km (1.72 AU).
Probíhala příprava na nadcházející konjunkci se Sluncem. Úhlová vzdálenost od Slunce bude v období mezi polovinou března a polovinou května menší než 5°, přičemž největší přiblížení nastane 2006-04-13 a sice 0.3°. Těsně před zahájením období sluneční konjunkce v březnu 2006 se uskuteční třetí pasivní prověrka užitečného zatížení PC [=Passive Checkout]. Jakmile se sonda pro pozemské pozorovatele opět dostatečně vzdálí od slunečního disku, bude asi na dva měsíce převedena do hibernace typu NSHM [=Near Sun Hibernation Mode], která potrvá až do konce července.
Operace související s gravitačním manévrem u Marsu (únor 2007) budou zahájeny v srpnu 2006. Prvním krokem bude další prověrka vědeckého vybavení a následovat bude intenzívní sledovací kampaň před a po provedení korekce dráhy DSM-2 [=Deep Space Maneuver] v září. Dále je přichystána první aktivní prověrka užitečného zatížení v období listopad-prosinec.

2006-02-14 - Rosetta

Status Report (2005-12-09 až 2006-01-06, dny mise: 659 až 677)

Sledované období zahrnovalo čtyři týdny pasivního přeletového módu, při němž byl pouze monitorován stav systémů a prováděla se drobná údržba. Dne 2005-12-14 byla změněna orientace sondy tak, aby osa +X směřovala k Zemi. Tímto opatřením se měl odstranit zjištěný rušivý kroutící moment, který vyžadoval častější regeneraci silových setrvačníků a tím kladl vyšší nároky na spotřebu pohonných hmot.
2005-12-22 byly systémy sondy konfigurovány pro delší intervaly mezi rádiovými relacemi. Limit maximální doby bez spojení byl nastaven na 16 dnů. S tím souviselo i nastavení méně častého vysílání telemetrie. Po skončení tohoto dlouhého období 2006-01-05 bylo konstatováno, že všechny systémy pracují nominálně.
Dne 2006-01-06 se sonda pohybovala ve vzdálenosti 360 mil. km (2.40 AU) od Země, což představovalo dobu letu rádiového signálu jedním směrem 20 min 00 s. Vzdálenost od Slunce činila 262 mil. km (1.75 AU).

2006-02-12 - Cassini

Status Report (2006-02-02 až 2006-02-08)

Prozatím poslední spojení se sondou Cassini navázala sledovací stanice Goldstone dne 2006-02-08. Podle telemetrických údajů se sonda nachází ve skvělém stavu a let pokračuje podle předpokladů.
Dne 2006-02-02 se uskutečnil korekční manévr OTM-051 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o úpravu dráhy poblíž apoapsidy, která měla navést kosmický aparát na průletovou trajektorii kolem Titanu. K setkání T-11 dojde 2006-02-27. Korekci provedly malé manévrovací motorky RCS [=Reaction Control Subsystem], které se zažehly v 09:00 UT a po 203.25 s činnosti bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.186 m/s.
2006-02-06 dosáhla sonda ve vzdálenosti 4.1 mil. km nejodlehlejšího bodu dráhy (apoapsis) a zahájila již 21. oběh kolem Saturnu. Zároveň se jednalo o největší vzdálenost od planety od listopadu 2004. Při této příležitosti byla provedena kalibrace antény RPWS [=Radio and Plasma Science]. Byla změřena elektrická orientace antén a stanoveno, jak se změnila poloha od uvolnění modulu Huygens.
Ve sledovaném týdnu se uskutečnilo několikeré pozorování satelitů Pan, Atlas, Helene, Calypso, Janus, Epimetheus, Pallene, Polydeuces, Telesto, Methone, Pandora a Prometheus. Snímkování těchto objektů slouží především k přesnému stanovení parametrů oběžných drah. Zachycen byl také přechod měsíce Rhea přes Tethys. Soubory přístrojů ISS [=Imaging Science Subsystem] a VIMS [Visible and Infrared Mapping Spectrometer] pátraly po bouřkových záblescích na severní polokouli Saturnu.

2006-02-04 - Cassini

Status Report (2006-01-26 až 2006-02-01)

Prozatím poslední telemetrická data ze sondy u Saturnu zachytila stanice DSN Goldstone 2006-02-01. Sonda Cassini se nachází ve výborném stavu a veškeré subsystémy pracují normálně.
Sonda se na oběžné dráze vzdalovala od Saturnu. Optická pozorování zahrnovala snímkování kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometrická měření měsíce Japetus vUV oboru přístrojem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectograph]. Vzdálenost od Japeta činila 942 tis. km a fázový úhel Slunce-Japetus-sonda 135°. ISS a VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer] pátraly po blescích na severní polokouli planety. ISS zaznamenal při snímkování měsíců trojici zajímavých úkazů, když dráha jednoho měsíce přeťala v okamžiku pozorování dráhu druhého. Změřený přesný čas této události je velice přínosný pro astrometrické účely a pro stanovení exaktních parametrů oběžných drah. Uvedená "setkání" proběhla u měsíců Rhea a Enceladus, Titan a Telesto, Janus a Enceladus. Uskutečnila se snímkování i dalších měsíců.
Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pokračoval v měření přítomnosti sloučenin obsahujích kyslík (jako např. H2O a CO2) a uhlovodíků v závislosti na výšce nad planetou, obzvláště ve stratosféře. VIMS uskutečnil v rámci kalibrace v infračerveném oboru pozorování několika jasných hvězd.
Vědecký program uplynulého týdne doplňovala pozorování souborem přístrojů určeného ke zkoumání magnetosféry a plazmového prostředí.
2006-01-27 proběhla zkouška záložní sady setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly], analogická testu popsanému v minulé zprávě. RWA byl roztočen na hodnotu 600 ot./min v obou směrech a zjišťovala se doba, za níž třecí síly otáčení zastaví. I v případě záložních gyroskopů se prokázalo, že se jejich stav od roku 2004 prakticky nezměnil.
Téhož dne byl zahájeno plnění programu S18. Sekvence S18 zahrnuje období až do 2006-03-10. V tomto časovém rozmezí jsou v plánu čtyři dráhové korekce OTM-051 až OTM-054, jeden cílený průlet kolem Titanu ve výšce 1813 km a jeden necílený průlet kolem Helene ve vzdálenosti 67669 km. Uskuteční se celkem 50 rádiových relací přes stanice DSN.

2006-02-02 - Asteroidy

Obří objekt z Kuiperova pásu

Obhájcům Pluta jako deváté planety sluneční soustavy přibyly další vrásky. Astronomové totiž prokázali u prvního z těles z Kuiperova pásu větší průměr a tím padl i jeden z podstatných argumentů zdůvodňujících zařazení Pluta mezi planety.
Německými astrofyziky byla určena velikost objektu nesoucího označení 2005 UB313. Metodou měření tepelného vyzařování byl stanoven průměr tělesa kolem 3000 km, což je o 700 km více než má Pluto. Nalezen byl tak největší objekt sluneční soustavy od doby objevu Neptunu v roce 1846. Mezinárodní astronomická unie tedy má, pokud by chtěla zvolit čisté řešení, na vybranou prakticky jen ze dvou možností. Buď Plutu status planety odebrat a tím se s problémem definitivně vypořádat, a nebo označit nový objekt za desátou planetu a čekat, kdy se objeví jedenáctá, dvanáctá atd. Mohla by také vymyslet nějakou jednoznačnou definici planety, která by šla aplikovat na současně známé i příště objevené objekty.
UB313 se pohybuje ve velké vzdálenosti od Slunce v oblasti označované jako Kuiperův pás. Protáhlá eliptická dráha prochází ve vzdálenosti asi 97 AU od Slunce, což je dvakrát větší vzdálenost, než v jaké se pohybuje Pluto. Tak daleké těleso - prozatím nejvzdálenější člen solárního systému - mohlo být detekováno právě kvůli své relativně obrovské velikosti.
Objekt UB313 objevil Mike Brown a jeho spolupracovníci v lednu 2005 na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně. Z pohybu po obloze bylo možno vypočítat jeho vzdálenost. Vzhledem k tomu, že i přes obrovskou dálku bylo těleso velmi jasné, bylo zřejmé, že se bude jednat o rozměrný objekt. Jen na základě optických měření není možné dostatečně přesně říci, o jak velké těleso se jedná, protože množství registrovaného světla závisí na odrazivosti (bělosti) povrchu, což je hodnota, která se může měnit v širokém rozsahu. Většina komet má odrazivost asi 4%, Pluto naopak přes 50%. O změření pravděpodobné velikosti se zasloužil tým vedený Frankem Bertoldim z University Bonn a Institutu rádiové astronomie Maxe Plancka (MPIfR). Pomocí detekce množství tepla vyzařovaného z UB313 byl stanoven výše uvedený průměr a společně s údaji optických pozorování byla dodatečně vypočtena odrazivost povrchu. Podle zprávy v časopisu Nature z 2006-02-02 astronomové použili citlivý přístroj zvaný MAMBO [=Max Planck Millimeter Bolometer], vyvinutý na MPIfR a instalovaný na 30metrovém teleskopu ve Španělsku. Výsledky udávají, že celých 60% dopadajícího světla na UB313 je opět odráženo do prostoru. Jedná se tedy o značnou shodu s Plutem a pravděpodobně i složení a původ obou těles bude podobný.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23